6 Cmo 19/2022

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO sídlem adresa za účasti: Jméno navrhovatele", IČO IČO navrhovatele sídlem Adresa navrhovatele zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, k odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. prosince 2021 č. j. L 1740/RD17/KSCB, Fj 41767/2021/KSCB

I. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. prosince 2021 č. j. L 1740/RD17/KSCB, Fj 41767/2021/KSCB se mění tak, že návrh na zápis změn došlý Krajskému soudu v Českých Budějovicích pod zn. F 41767/2021/KSCB dne 22. 12. 2021 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích coby soud prvního stupně rozhodl tak, že „V spolkovém rejstříku vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích v oddílu L, vložce číslo 1740, se vymazává název: Anonymizováno", se zapisuje název: Anonymizováno, likvidátor: Anonymizováno, nar. Anonymizováno,…, Ostatní skutečnosti: Usnesením z 14. zasedání výkonného výboru právnická osoba ze dne 20. 11. 2021 byl zrušen pobočný spolek s likvidací a byl jmenován likvidátorem Anonymizováno, advokát…Věřitelé,….. se vyzývají, aby přihlásili své pohledávky nebo jiná práva do tří měsíců od zveřejnění tohoto oznámení na adresu likvidátora.“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.). Jelikož návrhu bylo zcela vyhověno, rozhodnutí neobsahovalo odůvodnění.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník odvolání. V odvolání uvedl, že Jméno navrhovatele" jako bývalá základní organizace právnická osoba s názvem Anonymizováno registrovaná pod číslem Anonymizováno byl součástí právnická osoba, avšak jako samostatná základní organizace s plnou právní subjektivitou a vlastním nemovitým a movitým majetkem, který na něj přešel delimitací majetku původní organizace Anonymizováno. Tato skutečnost vyplývá nejenom z delimitačního protokolu, ale i z obsahu Stanov spolku jak z 31. 5. 1994 tak i z dalších Stanov z 28. 6. 2010 a nakonec i Stanov ze dne 11. 12. 2015. Dále uvedl, že nemovitý majetek je zapsán v katastru nemovitostí nikoli pro právnická osoba, ale jako vlastník tohoto majetku je uveden Jméno navrhovatele" - viz přílohy podání. V roce 2015 po přijetí nového občanského zákoníku účastník nevyužil nabídku právnická osoba nechat se zapsat jako pobočný spolek, ale naopak se nechal zapsat jako samostatný právní subjekt. Již z tohoto faktu je dle odvolatele zjevné, že Jméno navrhovatele" byl v té době samostatným právním subjektem, v opačném případě, by došlo k zapsání spolku jako pobočného spolku na návrh Anonymizováno. Od této doby, tedy od roku 2015 také vůči Anonymizováno" právnická osoba nevyvinula vůbec žádnou aktivitu, nikdy ji neoslovila s tím, že jej považuje za svůj pobočný spolek. Jméno navrhovatele" tak nebyl do spolkového rejstříku zapsán jako pobočný spolek, jak nesprávně o něm uvádí navrhovatel, ale jako samostatný spolek. Jméno navrhovatele" tak, jak obsahem svých stanov, tak i svým názvem nesplňuje vlastnosti pobočného spolku ve smyslu ust. § 228 o.z. Právní osobnost či subjektivita Anonymizováno" se neodvodila od právní osobnosti hlavního spolku. Již od vzniku spolku v roce 1994 byl spolek samostatným spolkem s vlastním majetkem, pouze se tehdy sdružil do právnická osoba s dalšími podobnými spolky. Podaný návrh právnická osoba tak Jméno navrhovatele" chápe jako zcela nedůvodný pokus o likvidaci samostatně úspěšně působícího spolku, k jehož majetku nemá právnická osoba žádné sebemenší právo. Jméno navrhovatele" navrhl, aby odvolací soud na základě podaného odvolání napadené usnesení jako nesprávné a nezákonné zrušil.

3. K odvolání se vyjádřil navrhovatel, který uvedl následující. Po vzniku hlavního spolku, dříve občanského sdružení právnická osoba (dále též jen „právnická osoba“) v roce 1990 se jako organizační jednotka - základní organizace přihlásila do činnosti tohoto spolku i základní organizace Anonymizováno (dále též jen „Anonymizováno“), které bylo později přidělilo Anonymizováno IČO: Anonymizováno. Tato základní organizace měla tzv. odvozenou právní subjektivitu od občanského sdružení Anonymizováno, což vyplývalo mj. i z tehdy a doposud platných stanov právnická osoba (viz stanovy z 20. 3. 2010 a z 25. 10. 2014). Na základě delimitace majetku a dle rozhodnutí nejvyšších orgánů tehdejšího Anonymizováno, nově Anonymizováno, přešel obecně majetek Anonymizováno na nástupnické Anonymizováno, mimo jiné na i na právnická osoba. Toto bylo potvrzeno protokolem č. 36/91 ze dne 15. 5. 1991, kde byl uveden pro Anonymizováno nadřízený orgán právnická osoba. Dle článku 8 uvedeného protokolu nesmí převod zcizení majetku jiné organizace být učiněn bez předchozího písemného souhlasu nadřízeného orgánu. Až do 11. 12. 2015 byla Anonymizováno se stejnou adresou a IČ IČO součástí právnická osoba, který na základě nového ustanovení občanského zákoníku byl z občanského sdružení považován za spolek, kdy organizační články, tj. Anonymizováno byly považovány za pobočné spolky. O tom, že Anonymizováno byl organizační jednotkou tj. základní organizací, poté pobočným spolkem, svědčí i registrační list vydaný právnická osoba pro Anonymizováno dne 16. 12. 1993 s registračním číslem Anonymizováno, dále žádost Anonymizováno ze dne 25. 1. 2006 a odpověď na jeho žádosti od předsedy územního kolegia ze dne 2. 3. 2006, 16. 3. 2006 a dále z e-mailové korespondence ze dne 28. 6. 2015. Totéž vyplývá i z účetních závěrek za rok 2012, 2013. V neposlední řadě se organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem podle zákona č. 83/1990 Sb. dle § 3045 o.z. považují za pobočné spolky. Jak zjistil navrhovatel následně, dne 11. 12. 2015 se sešlo 10 členů Anonymizováno a rozhodli se o založení spolku s novým názvem, ale stejným IČ a sídlem, jako měl pobočný spolek Anonymizováno. O tomto rozhodnutí nebyl hlavní spolek nikdy informován a nesouhlasí s tím, neboť došlo k převedení značného majetku v hodnotě několika milionů korun na nový spolek o 10 členech, který se „tváří“ že nemá nic společného s právnická osoba, jeho stanovami apod. Navrhl, aby bylo odvoláním napadené rozhodnutí potvrzeno. Přílohou vyjádření bylo několik listin, jež jsou uvedeny ve vyjádření a z nichž navrhovatel dovozuje, že je účastník pobočným spolkem a nikoliv samostatným spolkem, a tudíž že je oprávněn rozhodnout o jeho zrušení s likvidací.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že účastník je v rejstříku zapsán jako „samostatný“ spolek. Z odvolání a vyjádření navrhovatele vyplývá, že „jádrem sporu“ je skutečnost, zda spolek zapsaný ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích v oddílu L, vložce 1740 (tedy účastník), je tzv. „samostatným“ spolkem, či zda je „pobočným“ spolkem spolku hlavního - právnická osoba. Pakliže by byl účastník spolkem samostatným, nebyl by hlavní spolek vůbec oprávněn rozhodovat o zrušení pobočného spolku s likvidací a jmenování likvidátora. Navrhovatel, který se považuje za hlavní spolek, ve svém vyjádření argumentuje ve prospěch závěru, že účastník je jeho pobočným spolkem a dokládá k tomu příslušné listiny, jež jsou uvedeny v rámci jeho vyjádření, jež mají doložit jeho tvrzení. Naopak účastník z listin uvedených v odvolání dovozuje pravý opak, že je samostatným spolkem. Jinak řečeno je mezi oběma účastníky řízení spornou skutečností, zda účastník je tzv. „samostatným“ spolkem, či zda je „pobočným“ spolkem spolku hlavního - právnická osoba. Bez vyřešení této sporné otázky však nelze o návrhu řádně rozhodnout. Platí totiž, že v rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení, a to v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání. Jinak řečeno rejstříkový soud, a potažmo odvolací soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností v rámci rejstříkového řízení. Lze to též vyjádřit tak, že předmětnou statusovou otázku (jsoucí „jádrem sporu“), jež však tvoří otázku předběžnou v rámci tohoto rejstříkového řízení, není rejstříkový soud vůbec oprávněn řešit v rámci tohoto řízení. Ke shodným závěrům jako odvolací soud ostatně dochází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu - viz např. jeho rozhodnutí ze dne 18. 12. 2019 sp.zn. 27 Cdo 4439/2018: „V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.“, přičemž k těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil i v usnesení ze dne 28. 1. 2021 sp. zn. 27 Cdo 3045/2020, byť v poměrech společnosti s ručením usnesením. Jeho závěry týkající se limitace při zjišťování sporných skutečností v rámci rejstříkového řízení a jej ovládajícího registračního principu, se však plně uplatní i na posuzovanou věc.

6. Z výše uvedeného důvodu odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

7. Náhradově nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 23 z.ř.s. (ve spojení s § 120 z.v.r. a § 1 odst. 3 z.ř.s. a § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř.), když rejstříkové řízení je považováno za typ tzv. nesporného řízení, které je obecně možno zahájit i bez návrhu, přičemž odvolací soud neshledal ani okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků. Proti tomuto usnesení (vyjma výroku II.) je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.