6 Cmo 22/2023

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Stanislava Bernarda a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka v právní věci zaniklé společnosti: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa za účasti likvidátora: jméno FO, narozený Anonymizováno, IČO IČO sídlem adresa o schválení konečné zprávy a určení odměny likvidátorovi, o odvolání likvidátora proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 83 Cm 272/2016-55 ze dne 11. 1. 2023, Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 83 Cm 272/2016-55 ze dne 11. ledna 2023 se v napadeném výroku II. potvrzuje. Městský soud v Praze jako soud I. stupně výše uvedeným usnesením ve výroku I. schválil konečnou zprávu o průběhu likvidace obchodní společnosti právnická osoba (dále jen Společnost), ve výroku II. přiznal likvidátorovi tituly před jménem jméno FO odměnu ve výši Kč 10 000,-, ve výroku III. náhradu hotových výdajů Kč 898,- a ve výroku IV. uznal jméno FO povinným k vrácení částky Kč 5 102,-, jakožto nevyčerpaný zbytek zálohy. Proti tomuto usnesení, a to pouze proti jeho výroku II. o výši odměny likvidátora, podal odvolání likvidátor. Uvedl, že již v návrhu na přiznání odměny žádal o přiznání odměny ve výši 11 000 Kč s tím, že si je vědom standardní rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze (např jeho usnesení ze dne 11. 1. 2020, sp. zn. 7 Cmo 41/2019), která v případě jednoduchých likvidací přiznává odměnu ve výši 10 000 Kč. Od doby vydání těchto rozhodnutí však vlivem koronavirové pandemie a války na Ukrajině dochází k bezprecedentnímu růstu cen zboží, služeb i veškerých provozních nákladů, kdy za rok 2022 dosáhla inflace 17 %. Spravedlivá odměna likvidátora by měla uvedenou inflaci zohlednit. Soud prvního stupně tuto argumentaci nijak nezohlednil, ani se k ní ve napadeném usnesení nevyjádřil. Likvidátor navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. změnil a přiznal mu odměnu ve výši 11 000 Kč. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Řízení o zrušení a likvidaci obchodní korporace je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného. Podle závěrečné zprávy likvidátora o průběhu likvidace jednatel Společnosti nebyl na dané adrese zastižen, při zjišťování majetku Společnosti učinil likvidátor dotazy na banky a další instituce vedoucí majetkové evidence, likvidovaná Společnost neregistruje žádné aktivní zaměstnance, nepodařilo se zjistit jakýkoli účet či majetek Společnosti, která již delší dobu nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost. V projednávané věci se tedy jedná o typově jednoduchý případ likvidace a v takových případech se rozhodovací praxe zdejšího odvolacího soudu ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši Kč 10 000,-; v poslední době např. sp. zn. 14 Cmo 39/2023, 7 Cmo 40/2023 nebo konečně usnesení tohoto senátu 6 Cmo 120/2023-32 ze dne 6. 9. 2023, na jehož obsah odůvodnění se dále pro stručnost plně odkazuje. Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.