6 Cmo 259/2020

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. ve věci žalobce: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupené obecným zmocněncem Anonymizováno bytem adresa proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 57 723 Kč s přísl., o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 32 Cm 20/2013-385 ze dne 31. července 2020 Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 32 Cm 20/2013-385 ze dne 31. července 2020 se mění tak, že se dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 270/2019-376 ze dne 23. března 2020 neodmítá. Městský soud v Praze jako soud I. stupně výše uvedeným usnesením ve výroku I. odmítl pro opožděnost dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 270/2019-376 ze dne 23. března 2020 a ve výroku II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 270/2019-376 ze dne 23. března 2020 bylo žalované doručeno náhradním způsobem dne 4. května 2020 a žalovaná proti němu podala dovolání až 7. července 2020 po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Proti tomuto usnesení se žalovaná odvolala (odvolatelka) a podle obsahu jejího opravného prostředku se domáhala změny shora uvedeného rozhodnutí soudu I. stupně tak, aby její dovolání nebylo odmítnuto, když lhůtu k podání dovolání podle údajů uvedených na doručence nezmeškala. V této souvislosti poukázala na skutečnost, že podle doručenky nebyla poštou zastižena doma a písemnost s uvedeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 270/2019-376 ze dne 23. března 2020 jí proto měla být uložena na poště a připravena k vyzvednutí a za tím účelem jí měla být zanechána výzva dne 23. 5. 2020, aby si listovní zásilku vyzvedla. Přes odvolatelkou uváděné pochybnosti o práci pošty, s ohledem na epidemiologickou situaci, odvolatelka připustila, že jí skutečně dne 23. 5. 2020 byla zanechána výzva, aby si předmětnou listovní zásilku vyzvedla. Již s ohledem na tuto skutečnost podle odvolatelky jí nemohla marně uplynout dvouměsíční lhůta k podání dovolání, jestliže podle soudu I. stupně podala dovolání dne 7. července 2020. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, aniž nařizoval jednání, vzhledem k ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům. Odvolací soud vychází z § 49 o. s. ř. z něhož je zřejmé, že při doručování písemností do vlastních rukou nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky (odst. 2, odst. 4 uvedeného ustanovení). Jak je zřejmé z obsahu spisu, předmětné usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 270/2019-376 ze dne 23. března 2020 bylo žalované doručováno jako listovní zásilka určená do vlastních rukou adresáta poštou, přičemž poštovní doručovatelka Anonymizováno po té, co žalovanou nezastihla doma na doručovací adrese, písemnost uložila připravenou k vyzvednutí a adresátce zanechala výzvu dne 23. 5. 2020 (č.l. 377). Z uvedené doručenky č.l. 377 je zřejmé i to, že podle zápisu na doručence doručovatelka již 5. 5. 2020 měla listovní zásilku s uvedeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze vložit do schránky žalované. Již na základě uvedeného nemůže být pochyb o tom, že při rozporných údajích na doručence ohledně zanechání výzvy dne 23. 5. 2020 k vyzvednutí si uložené písemnosti a ohledně vložení listovní zásilky do poštovní schránky žalované dne 5. 5. 2020, není možno dospět k závěru, že žalované byla doručena uvedená listovní zásilka náhradním způsobem dne 4. května 2020. V dané situaci nezbývá, než vycházet z tvrzení žalované, že jí byla zanechána výzva k vyzvednutí si uložené písemnosti dne 23. 5. 2020, což učinila nesporným ve vztahu k údajům na uvedené listině. Potom je ovšem zřejmé s ohledem na shora uvedené ustanovení zákona o doručování, že žalované byla uvedená písemnost náhradním způsobem doručena v úterý dne 2. června 2020. Jestliže následně žalovaná podala svůj mimořádný opravný prostředek (dovolání) proti uvedenému usnesení odvolacího soudu dne 7. července 2020, učinila tak v dvouměsíční lhůtě k podání dovolání. Z uvedených důvodů odvolací soud postupem podle § 220 o. s. ř. změnil napadené usnesení tak, že se dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 270/2019-376 ze dne 23. března 2020 neodmítá. O nákladech tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž soud řízení skončí. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek stanovených v § 236 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.