6 Cmo 266/2021
č. j. 6 Cmo 266/2021-354
V PLATNOSTIVrchní soud v Praze odmítl odvolání navrhovatele proti výroku soudu prvního stupně, který vyslovil neplatnost rozhodnutí rady spolku o ukončení členství. Soud potvrdil, že členská schůze nevyjádřila rozhodnutí o vyloučení, nýbrž pouze souhlasila s nicotným rozhodnutím rady. Ustanovení stanov o automatickém ukončení členství byla považována za neurčitá, protože obsahují vágní důvody, které neumožňují jednoznačné určení skutečnosti. Soud rozhodl, že spolek nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože navrhovatel dosáhl úspěchu ve svém hlavním tvrzení o neexistenci vyloučení.
Plný text
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Stanislava Bernarda a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o neplatnost vyloučení člena ze spolku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2021, č. j. 75 Cm 201/2019-308 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. října 2022, č. j. 6 Cmo 266/2021-346, se ve výroku II. doplňuje tak, že se usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2021, č. j. 75 Cm 201/2019-308, potvrzuje i ve výroku III. Usnesením ze dne 13. 10. 2022, č. j. 6 Cmo 266/2021-346, Vrchní soud v Praze jako soud odvolací odmítl odvolání navrhovatele proti výroku I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2021, č. j. 75 Cm 201/2019-308, ve výroku II. uvedené usnesení potvrdil, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Opomněl však rozhodnout o odvolání proti výroku III. napadeného usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Posledně uvedený výrok napadl navrhovatel s tím, že soud prvního stupně měl přihlédnout k důvodu, pro který byl návrh částečně zamítnut, a ke skutečnosti, že spolek nepovažuje navrhovatele za svého člena. Odvolací soud podle § 167 odst. 2 ve spojení s § 166 odst. 1 věty druhé a odst. 2 věty první za středníkem své usnesení doplnil o výrok, kterým podle § 219 o. s. ř. výrok III. napadeného rozsudku nákladech řízení potvrdil, neboť je věcně správný. Soud prvního stupně o nákladech řízení rozhodl správně podle § 23 z. ř. s. a contrario ve spojení § 142 odst. 2 o. s. ř., totiž podle zásady úspěchu ve věci, neboť navrhovatel měl úspěch s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení rady spolku z 8. 1. 2017 (soud dokonce rozhodl o nicotnosti rozhodnutí), zatímco jeho návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze ze dne 29. 4. 2017 by zamítnut. Úspěch ve věci se přitom při rozhodování o nákladech řízení posuzuje z procesních hledisek, tj. zamítnutí návrhu znamená procesní neúspěch. Poměr úspěchu ve věci tedy činil 1:1, pročež soud prvního stupně správně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ostatní skutečnosti (specifický postoj účastníků, legitimní očekávání apod.) může soud zohlednit při aplikaci § 150 o. s. ř., který však umožňuje pouze náklady úspěšnému účastníkovi zcela nebo zčásti nepřiznat, nikoli však přiznat náklady řízení tomu z účastníků, který ve věci úspěch neměl. Proti výrokům tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.