6 Cmo 329/2021

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele adresa pro doručování: Adresa navrhovatele za účasti: právnická osoba, IČO IČO navrhovatele sídlem Adresa navrhovatele o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 27. 5. 2019, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 142/2019-105 ze dne 1. listopadu 2021

I. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 142/2019-105 ze dne 1. listopadu 2021 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zastavil pro nezaplacení soudního poplatku dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (ZSP) řízení o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 27. 5. 2019 a ve výroku II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Vycházel ze skutečnosti, že v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 27. 5. 2019 navrhovatel podal dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, č. j. 6 Cmo 169/2020-87, avšak nezaplatil soudní poplatek za dovolání. Stalo se tak přes skutečnost, že soud I. stupně usnesením č. j. 77 Cm 142/2019-104, ze dne 15. září 2021 navrhovatele marně vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek z dovolání ve výši 14 000 Kč. Navrhovatel přitom byl soudem rovněž poučen o následcích nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě. Toto usnesení přitom bylo navrhovateli doručeno dne 24. 9. 2021. Jelikož navrhovatel soudní poplatek z dovolání nezaplatil, soud I. stupně v souladu s poučením poskytnutým navrhovateli řízení o dovolání navrhovatele shora uvedeným usnesením (č.l. 105) zastavil. Proti tomuto rozhodnutí se navrhovatel včas odvolal (dále též odvolatel) a podle obsahu jeho odvolání se domáhá změny napadeného usnesení tak, aby soud I. stupně nezastavoval dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, ale aby v řízení rozhodl dovolací soud podle § 243c o. s. ř. a dovolací řízení zastavil pro zpětvzetí dovolání. Odvolatel zdůraznil nesouhlas s tím, že není respektováno jeho zpětvzetí dovolání. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k níže uvedenému závěru, že podané odvolání není důvodné. Jak je zřejmé z významného ustanovení § 4 odst. 1 ZSP, uvedené ustanovení definuje okamžik vzniku poplatkové povinnosti, od níž je odvozena rovněž splatnost poplatku (§ 7). U poplatku splatného podáním dovolání (písm. c) poplatková povinnost vzniká a současně se poplatek stává splatným okamžikem (dnem), kdy je učiněn procesní úkon - kdy je podáno dovolání (§ 7 odst. 1 věta první). Poplatková povinnost i splatnost poplatku tak nastupuje ze zákona již podáním dovolání a zaplacení poplatku představuje podmínku řízení, bez jejíhož splnění není dovolací soud oprávněn vydat konečné rozhodnutí, tedy ani rozhodnutí o návrhu na zpětvzetí dovolání. Z obsahu spisu je zřejmé, že navrhovatel - poplatník byl vyzván usnesením č. j. 77 Cm 142/2019- 104, ze dne 15. září 2021, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek z dovolání ve výši 14 000 Kč. Navrhovatel byl přitom soudem poučen o následcích nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě, přičemž na navrhovatele a na jím zahájené řízení se nevztahuje věcné či osobní osvobození od soudních poplatků podle § 11 ZSP. Navrhovateli nebylo přiznáno ani individuální osvobození od soudních poplatků, jak z této skutečnosti správně vycházel soud I. stupně. Jak je dále zřejmé z obsahu spisu, poplatník byl ve výzvě poučen o následcích nezaplacení soudního poplatku v podobě zastavení řízení. Jelikož soudní poplatek z dovolání nebyl zaplacen soud I. stupně správně řízení zastavil podle § 9 odst. 1 ZSP, bez ohledu na to, jaké návrhy navrhovatel činil dovolacímu soudu. Rozhodnutí soudu I. stupně vytýkanými vadami netrpí a z toho důvodu jej odvolací soud jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel nebyl v odvolacím řízení úspěšný a jinému účastníkovi žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, odvolací soud rozhodl v bodu II. výroku tohoto usnesení o nákladech odvolacího řízení podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek stanovených v § 236 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.