620/2010
V PLATNOSTIVrchní soud v Praze změnil usnesení krajského soudu, které odmítlo nárok insolvenčního správce na náhradu nákladů. Soud uznal, že správce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů za období od zjištění úpadku až do předcházejícího měsíce k účinkům schválení oddlužení. Nárok vznikl v souvislosti s úkony směřujícími k zjištění majetkového stavu a účasti na přezkumném jednání. Soud se opřel o § 38 odst. 2 a § 168 odst. 2 písm. a) zákona o insolvenčním řízení.
Plný text
KSHK 40 INS 2229/2010 1 VSPH 620/2010-B-19 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka: Gabriela Šandová, nar. 31.7.1983, bytem v Turnově, Granátová 1917, adresa pro doručování: Studentská 1530, Turnov, o odvolání insolvenčního správce IREKON, v.o.s. se sídlem v Turnově, Palackého 211, identifikační číslo 28781309, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 2229/2010-B-13 ze dne 17. května 2010, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 2229/2010-B-13 ze dne 17. května 2010 se mění tak, že insolvenčnímu správci IREKON, v.o.s. se přiznává náhrada nákladů ve výši 1.945,- Kč. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 40 INS 2229/2010-B-13 ze dne 17.5.2010 (v písemném vyhotovení uvedeno nesprávné datum 17. května 2009) nepřiznal insolvenčnímu správci IREKON, v.o.s. náhradu nákladů ve výši 1.945,- Kč. Uvedl, že dne 19.3.2010 soud usnesením č.j. KSHK 40 INS 2229/2010-A-7 zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. Dne 5.5.2010 proběhlo u soudu přezkumné jednání, na kterém insolvenční správce uplatnil v souladu s § 7 odst. 1 a 2 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, nárok na náhradu nákladů, jež mu vznikly v insolvenčním řízení před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku v celkové výši 1.945,- Kč. Soud dovodil, že z pravidelné měsíční částky 150,- Kč, jež je určena na úhradu hotových výdajů správce, se hradí i výdaje vzniklé před vydáním usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vzniknou-li správci za trvání schváleného oddlužení výdaje ve vyšší než zákonem předvídané částce 150,- Kč měsíčně, předloží správce jejich vyúčtování spolu se zprávou o své činnosti po splnění oddlužení soudu, který o nich rozhodne dle § 413 IZ. Proti tomuto usnesení se správce včas odvolal a uváděl, že dle § 7 vyhl. č. 313/2007 Sb. mu náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada hotových výdajů ve výši 150,- Kč měsíčně za každý započatý měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, počínaje měsícem, ve kterém bude schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Namítal, že jednal v souladu se zákonem a na základě toho mu vznikly náklady i za dobu před schválením oddlužení v souvislosti s obstaráním výpisu z katastru nemovitostí, výpisu ze střediska cenných papírů, cestovné a náklady v souvislosti s přezkumným jednáním. Dále namítal, že paušální částka byla v rozporu se zákonem přiznána až od 25.6.2010, ačkoli účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nastaly 18.5.2010. Nad rámec své odvolací argumentace vytknul nejednotnost soudní praxe při přiznávání odměny a hotových výdajů insolvenčním správcům, a proto navrhoval, aby odvolací soud zaujal stanovisko k otázce, zda je možno usnesením soudu v případě povolení oddlužení posunout nárok na odměnu insolvenčního správce až do následujícího měsíce, ve které je plněna první splátka, ačkoli účinky schváleného oddlužení nastaly o měsíc dříve. Z výše uvedených důvodů navrhoval napadené usnesení zrušit a správci požadovanou náhradu nákladů přiznat. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům: Podle § 38 odst. 1 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 5). Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,- Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,- Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu prvního stupně č.j. KSHK 40 INS 2229/2010-A-7 ze dne 19.3.2010 byl zjištěn úpadek dlužnice a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením č.j. KSHK 40 INS 2229/2010-B-12 ze dne 14.5.2010 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře a zároveň jí bylo uloženo hradit od 25.6.2010 věřitelům měsíční splátky a insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů. Podáním ze dne 6.5.2010 se insolvenční správce domáhal uhrazení hotových výdajů vzniklých mu v souvislosti s výkonem funkce do přezkumného jednání v celkové výši 1.945,- Kč. Pokud jde o náhradu správcem požadovaných nákladů za období od rozhodnutí o úpadku, kdy správce činil úkony směřující ke zjištění majetkových poměrů dlužnice a zabýval se přihláškami pohledávek věřitelů, do doby, než jsou jeho náklady kryty paušální částkou 150,- Kč (tj. do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře), odvolací soud je toho názoru, že tyto náklady v souzené věci vznikly během řádného výkonu funkce správce (poštovné, poplatek za výpis ze střediska cenných papírů, cestovné za účelem účasti na přezkumném jednání plus 20% DPH), jemuž proto v souladu s § 38 odst. 2 ve spojení s § 168 odst. 2 písm. a) IZ úhrada těchto nákladů náleží. V opačném případě by tyto náklady musel insolvenční správce nést ze svých prostředků, což však nelze pokládat za žádoucí s ohledem na to, že byly vynaloženy v souvislosti s úkony činěnými v zájmu dlužnice i věřitelů. Proto, i když insolvenční zákon na posuzovanou situaci výslovně nepamatuje, je třeba insolvenčnímu správci náhradu důvodně vzniklých hotových výdajů přiznat. Pro úplnost lze z hlediska obecného nahlížení na danou problematiku doplnit, že stejný režim by se samozřejmě uplatnil i v případě odměny správce za předmětné období (již ovšem v souzené věci správce nepožadoval), přičemž k úhradě by došlo ve smyslu § 38 odst. 2 IZ ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení, popř. z prostředků státu. Pokud jde o otázku správce co do určení paušální odměny a náhrady hotových výdajů za další období, náleží insolvenčnímu správci odměna a paušální náhrada hotových výdajů již za květen 2010, jelikož v tomto měsíci nastaly účinky schváleného oddlužení. Soud prvního stupně se však tím, že stanovil první splátku a první úhradu odměny a hotových výdajů správce k datu 25.6.2010, tohoto nároku správce nijak nedotkl. Je přitom třeba brát v potaz, že podmínkou osvobození od placení pohledávek je to, že dlužnice řádně a včas všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení splní, což mimo jiné v souzené věci znamená povinnost dlužnice mít ke dni vydání takového rozhodnutí insolvenčního soudu po splnění oddlužení podle § 414 IZ také tento nárok insolvenčního správce (za květen 2010) zcela zapravený. Podobně se odvolací soud vyjádřil ve věci vedené pod sp.zn. 1 VSPH 373/2010-B-11 ze dne 16.7.2010, KSUL 46 INS 1474/2010, a od této argumentace nemá důvod se v posuzovaném případě odchýlit. Veden názory vyslovenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 3 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. V Praze dne 25. srpna 2010 JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.