69/2010

Plný text

MSPH 78 INS 5813/2009 3 VSPH 69/2010-P181-9 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka RONAD, s.r.o. se sídlem v Praze 10, Švehlova 36, identifikační číslo 27067696, o odvolání VB Leasing CZ, s.r.o. se sídlem v Brně, Heršpická 813/5, identifikační číslo 60751606, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 5813/2009-P181-2 ze dne 5. ledna 2010 t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 5813/2009-P181-2 ze dne 5. ledna 2010 se potvrzuje. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužníka RONAD, s.r.o. (dále jen dlužník) usnesením č.j. MSPH 78 INS 5813/2009-P181-2 ze dne 5.1.2010 rozhodl, že přihláška pohledávky č. 181 věřitele VB Leasing CZ, s.r.o. (dále jen odvolatel) ve výši 15.146.753,80 Kč se odmítá, a že právní mocí tohoto usnesení účast odvolatele v insolvenčním řízení končí. V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením č.j. MSPH 78 INS 5813/2009-A-15 ze dne 25.11.2009, jež bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne, zjistil úpadek dlužníka a současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Přitom je dle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) poučil o tom, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné přihlášky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Konec lhůty pro přihlášení pohledávek připadl na 28.12.2009, odvolatel však předal přihlášku k poštovní přepravě až dne 30.12.2009, a tedy opožděně. Protože dodržení propadné lhůty k přihlášení pohledávek, jež má procesní povahu, zkoumá soud z úřední povinnosti, a prominutí zmeškání této lhůty v insolvenčním řízení není dle § 83 IZ přípustné, soud vzhledem k § 173 IZ postupoval podle § 185 IZ a rozhodl, jak uvedeno výše. Toto usnesení Městského soudu v Praze napadl odvolatel včasným odvoláním, v němž požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Uvedl, že z připojeného přípisu České pošty, s.p. ze dne 11.1.2010 vyplývá, že poště Brno 8 předal pro adresáta Městský soud v Praze již dne 23.12.2009 balíkovou zásilku, a touto zásilkou byla právě jeho přihláška do daného insolvenčního řízení (uvedenému soudu jinou zásilku neadresoval). Pošta zásilku uvedeného dne neodeslala, protože na ní byla uvedena cena služby s nedostatečným výplatným, na tuto skutečnost však odvolatele hned neupozornila (ani ve dnech 28. a 29.12.2009, které přicházely v úvahu), a učinila tak až dne 30.12.2009. Své pochybení pošta uznala. Zásilka tak byla insolvenčnímu soudu odeslána až dne 30.12.2009. Toto zdržení podle odvolatelova názoru nemůže jít k jeho tíži, když k němu došlo v důsledku chyby pošty – kdyby dodržela správný technologický postup, mohl odvolatel zásilku odeslat již dne 23.12.2009, popř. 28.12.2009, kdy lhůta pro podání přihlášek ještě běžela. Takový výklad považuje za konformní se závěry Ústavního soudu, který v rozhodnutí sp.zn. III. ÚS 751/06 ve vztahu k možnosti učinit podání písemně prostřednictvím držitele poštovní licence (pošty), poukázal na § 57 odst. 3 o.s.ř., podle nějž je lhůta zachována, je-li posledního dne podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit, a dovodil následující: „Jestliže zákon účastníku řízení dává možnost, aby procesní úkony činil prostřednictvím „pošty“ (a zejména – co do zachování lhůty – s účinky jakoby bylo podání učiněno přímo u soudu), pak není materiálně myslitelné, aby případné poruchy uvnitř doručovacího mechanizmu „pošty“ šly na jeho vrub. Účastník se podle práva – a „právem“ – spoléhá na to, že zákonem umožněný režim učinit procesní úkon zajistí, že důsledky jeho podání reálně nastanou, resp. že jeho procesní odpovědnost nebude spojována s ničím jiným než s tím, co je schopen reálně ovlivnit …. Z toho plyne, že prokáže-li účastník řízení věrohodně, že zásilku tvrzeného obsahu … podal včas na „poštu“ k přepravě příslušnému soudu, je v ní obsažené procesní podání projednatelné ….“. Podle odvolatele by při posuzování zachování lhůty měly být citované závěry zohledněny zvlášť citlivě s ohledem na to, že prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení zákon nepřipouští. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 IZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 IZ). Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. Z obsahu spisu vyplývá, že v daném případě soud prvního stupně v rozhodnutí o úpadku ze dne 25.11.2009, jež bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku (a tím okamžikem nabylo dle § 89 odst. 1 IZ účinnosti), stanovil věřitelům (v souladu s § 136 odst. 3 IZ) třicetidenní lhůtu k podání přihlášek, a to s řádným poučením o následcích zmeškání této lhůty dle § 173 odst. 1 IZ. Podle § 57 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) počala tato lhůta běžet dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí o úpadku (dne 26.11.2009) a její poslední den připadl dle § 57 odst. 2 téhož zákona na pondělí 28.12.2009. Soud prvního stupně správně vycházel z toho, že lhůta k podání přihlášek stanovená dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ v rozhodnutí o úpadku je lhůtou procesněprávní, a proto je dle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne této lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Z obsahu spisu plyne, že odvolatelova přihláška pohledávek v celkové výši 15.146.753,80 Kč datovaná dnem 23.12.2009 byla doručena soudu dne 30.12.2009, přičemž podle poštovního štítku na zásilce (balíku) byla odevzdána k poštovní přepravě (poště Brno 8) téhož dne (30.12.2009), a to pod podacím číslem BX0296792105X, jako cenný balík. Odvolatel namítal, že tuto přihlášku adresovanou insolvenčnímu soudu předal poště ve skutečnosti již dne 23.12.2009, a jelikož pošta mu závadu nedostatečného výplatného této zásilky, jež uskutečnění poštovní přepravy bránila, oznámila až dne 30.12.2009, nemohla být zásilka pro tuto chybu pošty odeslána soudu dříve. Tvrzené okolnosti věci dokládal dopisem České pošty, s.p. ze dne 11.1.2010. V něm pošta - v odpověď na odvolatelovu stížnost - uvedla, že dne 23.12.2009 odvolatel předal poště Brno 8 k příjmu balíkovou zásilku pro adresáta Městský soud v Praze, že cena služby byla na zásilce uvedena prostřednictvím otisku výplatního stroje s nedostatečným výplatným, a že zásilky s nedostatečně uhrazenou cenou za služby pošta nepřejímá a vrací je neprodleně uživateli výplatního stroje k doplnění ceny služby. Pochybením pracovnice pošty nebyla předmětná zásilka vrácena odesílateli (odvolateli) - s žádostí o dodání štítku s chybějící cenou ho pošta oslovila až dne 30.12.2009. Po doplnění chybějící ceny byla zásilka dne 30.12.2009 přijata pod podacím číslem BX0296792105X. Z uvedeného je zřejmé, že odvolatel svůj písemný procesní úkon přihlášky pohledávek do daného insolvenčního řízení (§ 42 odst. 1 o.s.ř.) doručoval soudu prostřednictvím orgánu, který má povinnost takové podání doručit, a to České pošty, s.p. (dále též jen „pošta“) jako držitele poštovní licence. Z výše cit. § 57 odst. 3 o.s.ř. plyne, že v takovém případě je pro posouzení včasnosti podání (dodržení lhůty k podání) rozhodný den, kdy bylo poště odevzdáno. Odevzdáním podání poště se rozumí den, kdy ve smyslu § 4 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách došlo k uzavření příslušné poštovní smlouvy dle vyhlášených poštovních podmínek. Tuto smlouvu je provozovatel povinen uzavřít s každým, kdo mu její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich uvedeným navrhne (§ 4 odst. 1 cit. zákona). Z poštovní smlouvy vzniká provozovateli povinnost dodat poštovní zásilku nebo poukázanou částku způsobem v ní určeným příjemci. Není-li sjednáno jinak, uzavřením poštovní smlouvy vznikne odesílateli povinnost uhradit provozovateli dohodnutou cenu (§ 5 odst. 1 cit. zákona). Podle č.l. 6 odst. 1 a 2 Poštovních podmínek České pošty, s.p., pro základní poštovní služby (dále jen poštovní podmínky) je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním. Práva a povinnosti odesílatele a podniku (pošty) se řídí tou částí poštovních podmínek, kterou odesílatel zvolil, případně i těmi odchylkami a doplňky poštovních podmínek, na nichž se odesílatel s podnikem dohodl. Uzavření poštovní smlouvy v případě, že podnik podání stvrzuje – a o takový případ se podle povahy předmětné zásilky zjevně jedná i v posuzované věci – upravuje č.l. 8 poštovních podmínek. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení se za den podání považuje den, kdy byl podnik o poštovní službu požádán. Jestliže však příslušná osoba v prostorách pošty nebo v blízkosti pověřeného pracovníka projevila vůli o poskytnutí poštovní služby požádat, z příčin na straně podniku však svou žádost mohla uplatnit až následující den, za den podání se považuje předchozí den. Podle odstavce 2 podnik stvrzuje podání na podací stvrzence, která má formu stanovenou podnikem. Podací stvrzenka vyplněná odesílatelem podle předtisku se předloží společně s poštovní zásilkou, jíž se týká; pro její vyplnění platí obdobně ustanovení čl. 5 odst. 1 o náležitostech poštovní zásilky. Podle odstavce 3 pošta nebo pověřený pracovník jménem podniku v podací stvrzence stvrzuje a) údaje uvedené odesílatelem, b) jaká poštovní služba byla zvolena, c) podací číslo poštovní zásilky, d) den podání, e) cenu poštovní služby; pokud nebyla v hotovosti uhrazena celá cena, uvede se současně i ta její část, která byla uhrazena v hotovosti, f) hmotnost zjištěnou při podání. Z uvedeného plyne, že v případech dle čl. 8 poštovních podmínek je poštovní smlouva uzavřena dnem, kdy byl podnik (pošta) o poštovní službu požádán, tj. dnem, kdy u něj odesílatel učinil poštovní podání. Toto podání činí odesílatel předložením poštovní zásilky spolu s podací stvrzenkou (podacím lístkem), v níž vyplní potřebné údaje o své osobě a adresátu a určí též zvolenou poštovní službu. Tím vymezí své požadavky na uskutečnění poštovní služby (vymezí vzájemná práva a povinnosti odesílatele a pošty upravená příslušnou částí poštovních podmínek, již takto jako odesílatel - podatel sám zvolil). V uvedených případech tedy k poštovnímu podání, jímž je smlouva uzavřena, nemůže dojít jinak než tak, že odesílatel předloží poště poštovní zásilku i s vyplněnou podací stvrzenkou, v níž zadá požadovanou službu. Pošta akceptaci těchto údajů vyjádří (stvrdí) uvedením dne podání a podacího čísla poštovní zásilky, včetně dalších údajů dle čl. 8 odst. 3 poštovních podmínek, a takto upravenou podací stvrzenku vrátí odesílateli co doklad uskutečnění jeho podání - uzavření poštovní smlouvy s údaji určujícími její obsah. Za dané situace proto odvolací soud usnesením ze dne 29.6.2010 vyzval odvolatele pod lhůtou 7 dnů k tomu, aby svá tvrzení o podání předmětné přihlášky jeho pohledávek v celkové výši 15.146.753,80 Kč (datované dnem 23.12.2009 a doručené soudu dne 30.12.2009) doplnil dokladem potvrzujícím převzetí této zásilky Českou poštou, s.p. (uskutečnění poštovního podání), a to předložením kopie příslušné podací stvrzenky, anebo poštovního podacího archu, pokud šlo o hromadné poštovní podání, a aby rovněž doložil své případné zvláštní dohody s Českou poštou, s.p., jež se předmětné poštovní služby týkaly. Odvolatel na tuto výzvu doručenou mu dne 1.7.2010 reagoval podáním ze dne 8.7.2010, v němž uvedl, že Česká pošta, s.p. mu dne 23.12.2009, kdy zásilku (přihlášku) přijala, žádnou podací stvrzenku nevystavila. Zopakoval svoje přesvědčení, že o předání zásilky uvedeného dne (a tedy o včasném podání přihlášky) svědčí dostatečně onen přípis České pošty, s.p. ze dne 11.1.2010, v němž vysvětlila své pochybení (prodlení s upozorněním odvolatele na nedostatečné výplatné), v jehož důsledku (který nelze odvolateli přičíst k tíži) zásilku převzatou dne 23.12.2009 odeslala adresátu – insolvenčnímu soudu, po doplacení ceny služby, až dne 30.12.2009. Odvolatel tedy nenabídl příslušný doklad o tom, že ohledně přihlášky svých pohledávek doručené insolvenčnímu soudu dne 30.12.2009 učinil řádné poštovní podání již dne 23.12.2009, jak tvrdí, a že tedy již tímto dnem byla uzavřena poštovní smlouva. Že se tak stalo nelze bez dalšího dovodit ani z vyjádření České pošty, s.p. ze dne 11.1.2010. Poštovní podání mohl odvolatel, jak již řečeno, učinit jen tak, že s poštovní zásilkou předložil poště i řádně vyplněnou poštovní stvrzenku, na níž by pošta datum podání (s ostatními údaji) vyznačila. Odvolatel, který je jako uživatel výplatního stroje zjevně pravidelným uživatelem poštovních služeb, neměl žádného důvodu se domnívat, že bez poštovní stvrzenky opatřené akceptem pošty je příslušná poštovní smlouva uzavřena. Jestliže stvrzenku prokazující podání učiněné již 23.12.2009 přes výzvu soudu nepředložil, a naopak tvrdí, že mu pošta toho dne žádnou podací stvrzenku „nevystavila“, a to aniž by současně namítal, že mu snad pošta předloženou stvrzenku potvrdit odmítla, ač se toho domáhal, nelze mít za prokázané, že uvedeného dne byla poštovní smlouva skutečně uzavřena. Jelikož na obálce předmětné odvolatelovy zásilky je vyznačen údaj, že byla poště předána až dne 30.12.2009, nelze za dané situace dospět k jinému závěru, než že až tímto dnem byla poštovní smlouva uzavřena (dřívější uzavření smlouvy odvolatel neprokázal), a tedy teprve tímto dnem je možno odvolatelovu přihlášku považovat ve smyslu § 57 odst. 3 o.s.ř. za odevzdanou orgánu, který má povinnost podání doručit. Tyto závěry se podle názoru odvolacího soudu nijak nepříčí odvolatelem zmiňovaným vývodům Ústavního soudu, neboť řádné uskutečnění poštovního podání a převzetí dokladu o tomto úkonu (o uzavření poštovní smlouvy), jenž je (musí být) poštou vydán automaticky, nebylo něčím, co odvolatel nebyl schopen reálně ovlivnit. Protože z uvedených důvodů odvolací soud shledal, že odvolatel podal přihlášku až dne 30.12.2009, a tedy po uplynutí lhůty, již soud v rozhodnutí o úpadku stanovil, a protože prominutí zmeškání lhůty k podání přihlášky do insolvenčního řízení (i pokud by o ně věřitel dle § 58 o.s.ř. včas požádal) není ve smyslu § 83 IZ přípustné, je nezvratný závěr, že k odvolatelově přihlášce podané po uplynutí přihlašovací lhůty se dle § 173 odst.1 IZ v insolvenčním řízení nepřihlíží, a nemůže v něm tedy být ani přezkoumána a uspokojována. Za této situace soud prvního stupně postupoval správně, když odvolatelovu přihlášku dle § 185 IZ odmítl, a proto odvolací soud dle § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze. V Praze dne 26. července 2010 JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: V. Chalupová