697/2010

Plný text

MSPH 94 INS 3723/2008 3 VSPH 697/2010-P26-7 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Stanislava Hlase, IČ 40866769, bytem Ortenovo nám. 927/31, Praha 7, o odvolání věřitele HELD, spol. s r.o., IČ 48028444, se sídlem Víta Nejedlého 8, Praha 3, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2010, č.j. MSPH 94 INS 3723/2008-P26-2, t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2010, č.j. MSPH 94 INS 3723/2008-P26-2, se m ě n í tak, že přihláška pohledávky insolvenčního věřitele HELD, spol. s r.o. se neodmítá. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze usnesením ze dne 7.6.2010, č.j. MSPH 94 INS 3723/2008-P26-2 (nesprávně označeném 94 INS 3723/2008-P-26-2), v bodě I. výroku odmítl přihlášku pohledávky insolvenčního věřitele č. 26 HELD, spol. s r.o. (dále jen věřitel) a v bodě II. výroku ho uvědomil o tom, že jeho účast v insolvenčním řízení dlužníka Stanislava Hlase (dále jen dlužník) končí. V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 1.3.2010 rozhodl o úpadku dlužníka. V rozhodnutí byli věřitelé dlužníka, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku a současně poučeni o následcích zmeškání stanovené lhůty. Poslední den lhůty připadl na 31.3.2010. Věřitel přihlášku pohledávky ve výši 101.346,- Kč předal k poštovní přepravě dne 2.6.2010, tj. po marném uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek. Soud ji proto s odkazem na ust. § 185 IZ odmítl. Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal, že věřitel i dlužník jsou podnikateli ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 obch. zák. a veškeré pohledávky věřitele za dlužníkem jsou pohledávkami z obchodního styku z titulu neuhrazených faktur za dodané zboží. Věřitel pravidelně kontroloval insolvenční rejstřík, avšak o insolvenčním řízení dlužníka se dozvěděl dne 25.5.2010 náhodně. Soud prvního stupně totiž v rozporu s § 420 odst. 2 IZ do insolvenčního rejstříku nezapsal identifikační číslo dlužníka, přestože je podnikatelem. Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst.2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno. Zákonná koncepce široké veřejné přístupnosti údajů o insolvenčních řízeních je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je podle ustanovení § 419 odst. 1 IZ informačním systémem veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů (jedním z více systémů), veřejně přístupným na internetu. Údaje o osobě, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků (§ 420 IZ), vychází z identifikátorů osob (ustanovení § 24 až § 26 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů). Je–li dlužník fyzickou osobou, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků též identifikační číslo, přičemž údaj o identifikačním čísle dlužníka – jestliže je soudu znám - zapíše insolvenční soud, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku (§ 420 odst. 3 a 4). Tento zápis soud provádí z úřední povinnosti a podle stavu zápisu v informačním systému; nesprávné údaje v podáních účastníků soud ověřuje, nepřebírá je a uvádí v insolvenčním rejstříku jen údaje správné, zjištěné z informačních systémů veřejné správy, ve kterých má být lustrovaná osoba evidována (srov. též ustanovení § 153a odst. 1 instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. prosince 2001, č.j. 505/2001–Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, které výslovně odkazuje na povinnou lustraci identifikačního čísla ve veřejných seznamech -RES – http://dw.czso.cz/rswj/dotaz.jsp , ARES – http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ apod.). Údaj o identifikačním čísle osoby - dlužníka je tedy “soudu znám“ (jestliže ho nemá k dispozici dříve přímo z insolvenčního návrhu či z jiných podání), jakmile mu je znám údaj o rodném čísle dlužníka a může proto k němu díky informačním systémům veřejné správy připojit jako další identifikátor dlužníka i údaj o jeho identifikačním čísle. K tomu soud využívá především údaje z Registru ekonomických subjektů (RES), který je veřejným seznamem, vedeným podle § 20 zákona č. 89/1995 Sb ., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti soudu zapisovat z úřední povinnosti do insolvenčního rejstříku identifikátory dlužníka odpovídá právo osob, které jsou na správnost údajů zapisovaných do insolvenčního rejstříku odkázány, ve svých právních poměrech vycházet z toho, že stav údajů identifikujících osobu dlužníka v insolvenčním rejstříku odpovídá zákonu. Věřitelé, kteří ve svých evidencích, zejména o obchodně závazkových vztazích, vedou údaje o osobách podnikatelů podle identifikačního čísla osoby, mají právo – vzhledem k tomu, že jde o údaj, který bez pochybností identifikuje osobu, jíž je identifikační číslo přiděleno - porovnáváním svých údajů s údaji v insolvenčním rejstříku zjišťovat, zda ohledně určitého podnikatele bylo zahájeno insolvenční řízení a posléze sledovat jeho průběh. Z obsahu spisu vyplývá, že navrhovatel v insolvenčním návrhu ze dne 18. září 2008 označil dlužníka jménem, jeho rodným číslem a adresou bydliště. Identifikátor – rodné číslo dlužníka, byl (spolu s ostatními údaji identifikujícími osobu dlužníka) soudu znám již v den zahájení insolvenčního řízení. Povinností insolvenčního soudu proto bylo současně do insolvenčního rejstříku (systému ISIR) zapsat identifikační číslo osoby dlužníka. V rozporu s tím však insolvenční soud identifikační číslo dlužníka do systému ISIR nezapsal. Lhůta stanovená pro přihlášení pohledávek počala běžet dle § 57 odst. 1 o.s.ř. následujícího dne po nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, tj. dne 1.3.2010, a její poslední den připadl na 31.3.2010. Do uplynutí této lhůty však nebylo možné podle identifikačního čísla dlužníka v insolvenčním rejstříku vyhledat a zjistit potřebné údaje. Jelikož věřitel nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, tak je zcela odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku a na jejich správnost. Pak ovšem platí, že lhůta k podání přihlášky pohledávky počala věřiteli běžet jedině za předpokladu, že informace o dlužníkovi byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být věřitelem zjištěna na základě údajů, které je insolvenční soud povinen zapsat do insolvenčního rejstříku (zde IČ). To se ovšem stalo až po uplynutí lhůty soudem stanovené k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku. Z uvedeného je zřejmé, že závěr soudu prvního stupně o opožděnosti věřitelovy přihlášky pohledávky není správný. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že přihláška věřitelovy pohledávky se neodmítá [§ 220 odst. 1 písm.a) o.s.ř.]. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 11. listopadu 2010 JUDr. Jaroslav B u r e š , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová