7 Cmo 106/2020

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci navrhovatele: Anonymizováno, IČO IČO sídlem adresa za účasti:

1. Jméno navrhovatele, IČO IČO navrhovatele sídlem Adresa navrhovatele zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. Jméno advokáta B, narozený dne Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C 3. Jméno advokáta D, narozený dne Datum narození advokáta D sídlem Adresa advokáta D o odvolání likvidátora, o odvolání účastníků proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2020, č. j. 73 Cm 196/2019-12 Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že druhý účastník, Jméno advokáta B, nar. Datum narození advokáta B, bytem Adresa advokáta B, se odvolává z funkce likvidátora společnosti Jméno navrhovatele, IČO IČO navrhovatele, sídlem Adresa navrhovatele (výrok I.), že likvidátorem společnosti Jméno navrhovatele, IČO IČO navrhovatele, sídlem Adresa navrhovatele, se jmenuje Jméno advokáta D, insolvenční správce zapsaný v seznamu insolvenčních správců, se sídlem Adresa advokáta D (výrok II.), že společnost Jméno navrhovatele, IČO IČO navrhovatele, sídlem adresa a Jméno advokáta B, nar. Datum narození advokáta B, bytem Adresa advokáta B, jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet zdejšího soudu č. účtu, VS: var. symbol soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů ode dne, kdy tento výrok nabude právní moci (výrok III.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Navrhovatel se jakožto správce daně domáhal odvolání druhého účastníka z funkce likvidátora společnosti Jméno navrhovatele, IČO IČO navrhovatele, sídlem Adresa navrhovatele (dále jen „Společnost“) a to z důvodu, že právnická osoba, která vstoupila do likvidace v roce 2006 za dobu od roku 2015 do současnosti nepodala přiznání k dani z příjmů právnických osob, ačkoliv je k tomu ze zákona povinna. K podání daňových přiznání byla Společnost opakovaně vyzvána, ovšem bez jakékoliv odezvy. Likvidátor tak dle navrhovatele neplní řádně své povinnosti. Na výzvu soudu, aby se k návrhu vyjádřil, nereagoval.

3. Soud prvního stupně na základě skutečností známých mu z jeho vlastní činnosti došel k závěru, že jsou dány předpoklady k odvolání druhého účastníka z funkce likvidátora Společnosti, neboť dosavadní likvidátor řádně nevykonává svoji funkci, když nereaguje na výzvy soudu a když provádí likvidaci již od roku 2006. Soud prvního stupně na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady podle § 191 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu soud prvního stupně rozhodl současně podle § 191 odst. 1 věty první a odst. 3 a 4 o. z., a jmenoval likvidátora nového. K tomu soud prvního stupně dodal, že postupoval podle § 89 odst. 1 zákona č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a rozhodl bez nařízení jednání, protože nebylo v souladu s § 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) potřeba provádět dokazování, když soud vycházel ze skutečností, které jsou mu obecně známy nebo známy z jeho vlastní činnosti. Soud uložil povinnost odvolanému likvidátorovi a Společnosti zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek dle § 4 odst. 1 písm. i) ve spojení s § 2 odst. 3 a 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s.

4. Proti usnesení soudu první stupně se včas odvolali účastníci řízení, kteří namítali, že vyjádření k žalobě, ke kterému byli vyzváni výzvou doručenou jim dne 4. 11. 2019, podali dne 21. 11. 2019 v 10:30 hodin prostřednictvím jejich právního zástupce datovou schránkou. Datová zpráva byla dle doručenky řádně doručena ještě téhož dne, tj. 21. 11. 2019 v 10:31 hodin. V tomto vyjádření účastníci uvedli, že není pravdou, že by dosavadní likvidátor neplnil své povinnosti, což doložili kompletní dokumentací včetně zprávy o průběhu likvidace. Chybějící daňová přiznání za roky 2015 až 2018 již právní zástupce účastníků s omluvou doložil. Na základě toho oba účastníci navrhovali zamítnutí návrhu v celém rozsahu. V odvolání nadto odvolatelé uvedli, že soud prvního stupně se tímto vyjádřením vůbec nezabýval a že z povinností nezbytných k výmazu Společnosti z obchodního rejstříku chybí již jen souhlas finančního úřadu s výmazem Společnosti z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že je likvidace prakticky dokončena, navrhují odvolatelé, aby odvolací soud napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k projednání soudu prvního stupně.

5. K odvolání se vyjádřil navrhovatel tak, že vzhledem k tomu, že likvidace probíhá již 13 let a z ničeho nevyplývá, že si likvidátor plní řádně své povinnosti, které mu ukládá zákon, byly podmínky pro odvolání likvidátora splněny, pročež se ztotožňuje s rozhodnutím soudu prvního stupně.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a neshledal podmínky pro potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) napadeného usnesení.

7. Předně odvolací soud konstatuje, že toto řízení o odvolání likvidátora právnické osoby je podle ust. § 85 písm. a) z. ř. s. řízením o některých otázkách týkajících se právnických osob, a to řízením ve statusových věcech právnických osob, které upravuje z. ř. s. (§ 2 písm. e)).

8. Podle ust. § 89 odst. 1 z. ř. s. ve spojení s ust. § 19 z. ř. s. neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 třeba jednání nařizovat. „Taková situace nastane např. v případě, že veškeré pro rozhodnutí podstatné skutečnosti jsou předmětem shodného tvrzení účastníků, případně jsou obecně známé nebo soudu známé z úřední činnosti (např. stav zápisu ve veřejných rejstřících apod.). Takovou situací naopak není, pokud pro rozhodnutí důležitá fakta, třeba i jednoznačně, vyplývají z listin dodaných některým z účastníků. Provedení důkazních prostředků je součástí procesního dokazování a jednání je proto třeba za účelem přečtení listin nařídit.“ (Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 31 – 32).

9. Podle ust. § 191 odst. 2 zák. č. 89/2012. Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.

10. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně v řízení neprovedl žádné důkazy, přičemž uvedl, že svá zjištění, ze kterých usuzuje na nečinnost likvidátora společnosti, učinil na základě skutečnostní mu známých z jeho vlastní činnosti. Z napadeného usnesení lze pouze usuzovat, že těmito skutečnostmi jsou dle soudu prvního stupně ty, že likvidátor nereagoval na jeho výzvu ze dne 29. 10. 2019, aby se k návrhu vyjádřil, a že likvidátor likvidaci provádí od roku 2006 (odst. 14 usnesení).

11. K uvedenému odvolací soud podotýká, že žádná z uvedených skutečností neprokazuje, že likvidátor si své povinnosti neplní řádně ve smyslu ust. § 191 odst. 2 o. z. Lze přisvědčit odvolatelům, že soud prvního stupně se v řízení nijak nezabýval vyjádřením účastníků k návrhu, které mu bylo doručeno spolu s listinnými důkazy skutečně dne 21. 11. 2019 (č. l. spisu 6,7), jež i navrhovateli soud poté doručil, ale nezabýval se ani vyjádřením navrhovatele ze dne 23. 12. 2019 k tomuto jejich podání. Nadto soud prvního stupně v řízení ani nijak nereflektoval, že s tímto vyjádřením mu byly doručeny plné moci pro jejich zástupce tituly před jménem Anonymizováno, advokáta (č. l. 8, 9 spisu), se kterým v řízení nejednal. Z ničeho ani neplyne, že by tvrzení navrhovatele, ze kterých soud vycházel, byla nesporná, naopak druhý účastník ve svém vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvedl a listinami dokládal, že funkci likvidátora řádně vykonává. Odvolací soud proto shledal, že v daném případě se nejedná o situaci, kdy soud nemusí nařídit jednání dle ust. § 89 z. ř. s.

12. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně svým nesprávným postupem, tj. že v řízení nenařídil jednání ke zjištění pro věc rozhodných skutečností, a že v řízení nejednal s procesním zástupcem účastníků (pouze mu doručil rozhodnutí ve věci samé), odňal účastníkům možnost v průběhu řízení jednat před soudem. Soud prvního stupně tak zatížil řízení jinou vadou, a to vadou zmatečnosti (ust. § 229 odst. 3 o. s. ř.), ke které přihlíží soud z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.). Odvolací soud se proto nemohl dále zabývat odvoláním věcně.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací z výše uvedených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 219a písm. a) o. s. ř. zrušil, a věc mu podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení.

14. V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat jak tvrzeními navrhovatele, tak skutečnostmi uvedenými účastníky v jejich vyjádření k návrhu a v jejich odvolání. Pokud bude soud prvního stupně provádět ke skutkovým zjištěním dokazování, je vždy třeba, aby nařídil ve věci jednání dle ust. § 19 z. ř. s. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.