7 Cmo 110/2023

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele A, IČO IČO navrhovatele A sídlem Adresa navrhovatele A likvidátor společnosti Jméno navrhovatele B. v likvidaci, IČO IČO navrhovatele B posledně sídlem Adresa navrhovatele B o určení odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2023, č. j. 83 Cm 2265/201627 Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením ve výroku I. rozhodl tak, že schvaluje konečnou zprávu o průběhu likvidace společnosti Jméno navrhovatele B., IČO IČO, sídlem adresa (dále též jen „Společnost“), ze dne 31. 5. 2022. Ve výroku II. likvidátorovi Společnosti Jméno navrhovatele A, narozenému 29. 10. 1985, advokátu, sídlem Adresa navrhovatele A, přiznal za likvidaci Společnosti odměnu ve výši 10 000 Kč, která mu bude vyplacena po zákonných srážkách účtárnou zdejšího soudu na účet č. č. účtu, v. s. 24201456 po právní moci tohoto usnesení. Výrokem III. přiznal likvidátorovi Společnosti Jméno navrhovatele A náhradu hotových výdajů spojených s likvidací Společnosti ve výši 3 848 Kč, přičemž tato částka bude vyplacena z účtu soudu po právní moci tohoto usnesení na účet č. č. účtu, v. s. 24201456.

2. Soud první stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesením ze dne 8. 12. 2016, č. j. 83 Cm 2265/2016-5, pravomocně rozhodl o zrušení Společnosti s likvidací a jelikož soudem jmenovaný likvidátor Společnosti ukončil likvidaci, vznikl mu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů, které mu v souvislosti s likvidací Společnosti vznikly. Soud prvního stupně s odkazem na § 205 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) schválil konečnou zprávu o likvidaci i bez návrhu na použití likvidačního zůstatku, jelikož žádný likvidační zůstatek neexistuje. Uvedl, že k výmazu Společnosti z obchodního rejstříku došlo dne 1. 6. 2022. Likvidátor uplatnil hotové výdaje v celkové výši 3 848 Kč. Soud prvního stupně tak s odkazem na § 7 a § 9 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení vlády“), a skutečnost, že jmenovaný likvidátor Jméno navrhovatele A v souladu s nařízením vlády náklady likvidace vyúčtoval, prokázal a vyúčtované položky se jevily soudu jako přiměřené, přiznal mu náhradu nákladů v plné výši. Dále soud prvního stupně v souladu s § 7 odst. 1 a 2 nařízení vlády a v intencích rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze přiznal likvidátorovi odměnu ve výši 10 000 Kč.

3. Do výroku II. tohoto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání. Napadá nesprávnost usnesení, které není řádně odůvodněno a není spravedlivé. Soud prvního stupně podle odvolatele nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem. Namítá, že dne 2. 2. 2023 podal soudu prvního stupně vyúčtování nákladů likvidace a žádost o přiznání odměny za provedení likvidace ve výši 11 000 Kč, kdy požadovanou výši odůvodnil jak dosavadní praxí (odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2020, sp. zn. 7 Cmo 41/2019), tak tím, že od počátku koronavirové pandemie a války na Ukrajině došlo k bezprecedentnímu nárůstu cen zboží, služeb a veškerých provozních nákladů, a že inflace v roce 2022 překročila 10%, respektive v tomto roce dosáhla v ČR inflace 17%. Soud prvního stupně se jeho argumentací o nárůstu cen nijak nezabýval a své rozhodnutí, proč mu nepřiznal požadovaných 11 000 Kč, kterou požadoval, nijak neodůvodnil. Dle judikatury odměna likvidátora v letech 2018–2021 činila standardně 10 000 Kč, k čemuž odkazuje na řadu rozhodnutí zdejšího odvolacího soudu a má za to, že spravedlivá odměna likvidátora by tak měla být v roce 2022 o 17% větší než v roce 2021. Přestože požadoval odměnu jen ve výši 11 000 Kč, soud jeho argumentaci nezohlednil, přičemž neuvedl ani základní důvod, proč rozhodl o odměně likvidátora tak, jak rozhodl. Navrhuje, aby odvolací soud napadený výrok II. usnesení změnil tak, že likvidátorovi se přiznává odměna ve výši 11 000 Kč.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu přezkoumal dle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně pokud jde o odůvodnění výroku II. netrpí odvolatelem namítanou vadou jeho nepřezkoumatelnosti, a to vzhledem k obsahu jeho odvolání (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz).

6. Podle § 195 o. z. odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.

7. Podle § 7 odst. 1 nařízení vlády, skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. Podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč. Podle odst. 2 téhož ustanovení hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.

8. V posuzovaném případě byl likvidátor jmenován do funkce podle § 191 odst. 1 a 4 o. z. usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2016, č. j. 83 Cm 2265/2016-5, jež nabylo právní moci dne 28. 3. 2017, tudíž odměnu likvidátora určuje soud.

9. Z obsahu spisu, především z konečné zprávy likvidátora o průběhu likvidace a návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku ze dne 31. 5. 2022 se podává, že Společnost nevyvíjela již delší dobu žádnou činnost. Z dostupných zdrojů a registrů bylo zjištěno, že Společnost nevlastní žádný movitý ani nemovitý majetek a na základě výzev věřitelům se nepodařilo zjistit, že by Společnost měla pohledávky za třetími osobami. Konečný likvidační zůstatek Společnosti má hodnotu nula Kč a nebylo tedy co fakticky rozdělovat.

10. Podle citovaného § 7 odst. 1 nařízení vlády v situaci, která nastala v poměrech projednávané věci, kdy likvidační zůstatek nedostačuje k úhradě odměny likvidátora, činí odměna likvidátora 1 000 Kč. Zvýšení této odměny záleží na okolnostech případu.

11. Odvolací soud konstatuje, že při stanovení výše odměny likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců v rozpětí daném § 7 odst. 1 nařízení vlády soud zohledňuje toliko náročnost likvidace a okolnosti, za nichž se likvidátor k likvidaci dostal, na což nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace. Navýšení odměny likvidátora o výši inflace nemá oporu v právní úpravě. Maximální výši odměny likvidátora 20 000 Kč bude na místě přiznat u nejsložitějších likvidací s rozsáhlým majetkem, velkým množstvím věřitelů, složitou vlastnickou strukturou společnosti, vedenými soudními spory, náročným vypořádáváním likvidační podstaty apod. O podobný případ ale v poměrech projednávané věci nejde.

12. V dané věci šlo o typově jednodušší případ likvidace, kdy obchodní společnost existuje jen formálně bez jakéhokoliv zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s minimem závazků, s jednoduchou vlastnickou strukturou. Odvolací soud tak ani v této věci nemá důvod se odchýlit od své rozhodovací praxe, která se pro tyto případy ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč, neboť nařízením vlády stanovená základní výše odměny 1 000 Kč není v takovýchto případech odpovídající (viz např. usnesení ze dne 27. 3. 2017, sp. zn. 7 Cmo 74/2016, ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 7 Cmo 222/2021, či ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 14 Cmo 78/2022, jež jsou dostupná např. v právním systému www.beck-online.cz).

13. Na okraj odvolací soud uvádí, že odvolatelem zmiňovaný nárůst cen nebyl zákonodárcem promítnut v navýšení částek stanovených v citovaném § 7 odst. 1 nařízení vlády, které je pro určení odměny likvidátora rozhodné. Stejně tak nebyla inflace promítnuta např. v navýšení sazby mimosmluvní odměny advokáta za úkon právní služby určovaný podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Přistoupení na argumentaci odvolatele by tak znamenalo nepřípustné odlišné zacházení s obdobnými subjekty v obdobných situacích.

14. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně správně, v souladu s právními předpisy a rozhodovací praxí, určil výši odměny likvidátora částkou 10 000 Kč.

15. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku II. dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.