7 Cmo 179/2019

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Holejšovského a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele., IČO IČO navrhovatele sídlem Adresa navrhovatele zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, o odvolání právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. března 2019, č. j. L 50584/RD53/MSPH, Fj 440718/2018/MSPH Odvolání právnická osoba se odmítá.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně ve spolkovém rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu L, vložce číslo 50584 rozhodl v rubrice statutární orgán o výmazu předsedy výboru Anonymizováno a místopředsedy výboru Anonymizováno a zapsal u vymazávané osoby Anonymizováno den zániku členství: 29. listopadu 2018 a den zániku funkce: 29. listopadu 2018 a u vymazávané osoby fyzická osoba den zániku členství: 29. listopadu 2018 a den zániku funkce: 29. listopadu 2018 a dále zapsal předsedu výboru Anonymizováno den vzniku členství: 29. listopadu 2018 a den vzniku funkce: 29. listopadu 2018 a místopředsedu výboru Anonymizováno den vzniku členství: 29. listopadu 2018 a den vzniku funkce: 29. listopadu 2018. Den zápisu změny: Dnem nabytí právní moci. Rozhodnutí nebylo odůvodněno. Učinil tak na základě návrhu podaného pobočným spolkem jmenovaným v záhlaví tohoto usnesení.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala právnická osoba odvolání. Uvedla, že „jako účastník“ nesouhlasí s odvoláním napadeným usnesením „z důvodu, že vychází na základě neplatných skutečností, které nejsou nijak zákonem podloženy.“ Navrhla, aby Vrchní soud v Praze zrušil uvedené usnesení Městského soudu v Praze a návrh navrhovatele jako neodůvodněný a protizákonný zamítl v plném rozsahu.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.

4. Dle § 201 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“ 5. Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena jednak objektivní přípustnost odvolání (tj. proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně je lze podat), jednak jeho subjektivní přípustnost (tedy kdo je k jeho podání oprávněn). Z citovaného zákonného ustanovení jednoznačně vyplývá, že k podání odvolání je oprávněna osoba, která je účastníkem řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud se proto musel primárně zabývat tím, zda právnická osoba (coby hlavní spolek) je účastníkem předmětného rejstříkového řízení před soudem prvního stupně. Nebyl – li by jím, nebyl by ani subjektivně legitimován k podání odvolání.

6. V rejstříkovém řízení se ohledně zákonného stanovení okruhu účastníků řízení uplatní ustanovení § 84 z. v. r., dle něhož účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. Dle § 1 odst. 2 z. v. r. do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“).

7. Než odvolací soud mohl přistoupit k vymezení účastníků rejstříkového řízení, musel vyjasnit, resp. definovat, co rozumí zákon pod legislativní zkratkou „zapsaná osoba“. Její vymezení v § 1 odst. 2 z. v. r. není příliš jednoznačné, neboť zákonem stanovené údaje se zapisují i o osobách, které se zapisují do veřejného rejstříku v rámci zapsané osoby (to mohou být např. členové statutárního orgánu – jednatelé společnosti s ručením omezeným, společníci společnosti s ručením omezeným apod.). Pro účely definice účastníků ve smyslu § 84 z. v. r. je zapsanou osobou třeba rozumět osobu, o níž se vede rejstříkový spis, a současně, ohledně jejíž údajů - v jejím rámci zapisovaných, je navrhován zápis (změna zápisu, výmaz) do veřejného rejstříku. Ostatně ke shodným závěrům dochází i odborná právní teorie: „Toto označení není zcela přesné – zákonem stanovené údaje se zapisují i o osobách, které se zapisují do veřejného rejstříku v rámci zapsané osoby. …Lze také říci, že zapsanou osobou je osoba, o které se vede rejstříkový spis.“ - viz komentář k § 84 z. v. r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 394 s.

8. Dle § 26 odst. 1 z. v. r. do spolkového rejstříku se zapisují: a) spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen „spolek“), b) pobočné spolky a c) další osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon. Dle § 26 odst. 2 z. v. r. návrh na zápis ve věcech pobočného spolku podle odstavce 1 písm. b) podává spolek podle odstavce 1 písm. a). Dle § 28 z. v. r. návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 26 nebo 27.

9. Z počátku právní teorie zastávala názor, že návrhy na změnu zápisu u pobočného spolku si podávají samy pobočné spolky – srov. komentář k § 26 in Hampel, P., Walder, I., Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, 368 s.: „Návrh na první zápis (prvozápis) pobočného spolku…podávají samotné hlavní spolky…Návrh na změnu zápisu již podávají samy pobočné spolky.“ Následně právní teorie dospěla k závěru, že u pobočného spolku podává návrh na zápis (vč. změny nebo výmazu) vždy hlavní spolek – srov. komentář k § 28 in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 394 s.: „Dikce § 28 působí zmatečně, nicméně její význam je třeba číst ve spojení s § 26 a § 27. Domníváme se totiž, že se jedná o legislativní nepřesnost, protože podle legislativní zkratky obsažené v § 2 odst. 2 se zápisem rozumí nejen zápis sám, ale také jeho změna nebo výmaz, pročež by § 28 v zákoně nemusel být vůbec obsažen. textem pak § 28 pouze potvrzuje, co je uvedeno v § 26 a § 27, tedy že ve všech věcech spolků, zahraničních spolků, pobočných spolků a zahraničních spolků, podává návrh na zápis (vč. jeho změny nebo výmaz) vždy hlavní spolek,…“ K tomuto závěru se nakonec přiklonila i soudní judikatura: „Návrh na zápis ve věcech pobočného spolku, a to včetně změny či výmazu zápisu, podává zásadně hlavní spolek (§ 11 odst. 1, § 26 odst.2 zákona č. 304/2013 ve znění pozdějších předpisů); tím není dotčeno ustanovení § 11 odst. 3 uvedeného zákona.“ - viz právní věta usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. srpna 2016, sp. zn. 8 Cmo 232/2016 publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 130/2017.

10. Poukázat je třeba i na to, že je nezbytné lišit mezi aktivní věcnou legitimací navrhovatele a mezi účastenstvím v rejstříkovém řízení. Jedná se odlišné právní instituty. Je-li navrhovatelem hlavní spolek, jemuž zákon svěřuje aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na zápis ve věcech pobočného spolku (§11 odst. 1, § 26 odst. 2 z. v. r.), je tento účastníkem řízení (z titulu navrhovatele). Platí tedy, že účastníky takového rejstříkového řízení je hlavní spolek z titulu navrhovatele a pobočný spolek z titulu zapsané osoby, ohledně níž je navrhována změna zápisu (tedy účastníky rejstříkového řízení by byly dvě osoby). Podá–li však návrh na zápis změn jen pobočný spolek z titulu zapsané osoby, navrhuje zápis změn o sobě zapisovaných údajů (tedy v rámci zapsané osoby), a jenž může být aktivně věcně legitimován jen na základě ustanovení § 11 odst. 3 z. v. r. (nikoli § 26 – 28 z. v. r.), je účastníkem takového rejstříkového řízení jen tento pobočný spolek coby zapsaná osoba, nikoliv též hlavní spolek. Hlavní spolek není účastníkem řízení o zápis do spolkového rejstříku týkajícího se pobočného spolku, byl–li návrh na zahájení řízení podán tímto pobočným spolkem.

11. Výše přijaté závěry týkající se účastenství v rejstříkovém řízení – promítnuto do posuzované věci, tedy znamenají, že účastníkem předmětného rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn do spolkového rejstříku v rámci údajů zapisovaných u navrhovatele (pobočného spolku) coby „zapsané osoby“ byl pouze navrhovatel coby zapsaná osoba a nikdo jiný. Hlavní spolek (právnická osoba) nebyl účastníkem rejstříkového řízení před soudem prvního stupně, není tudíž ani subjektivně legitimován k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení (pokud to zákon nevylučuje) – viz § 201 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. Pro úplnost ještě třeba podotknout, že nebyl–li jmenovaný hlavní spolek účastníkem předmětného rejstříkového řízení, znamená to, že se mu nedoručuje rozhodnutí vydané v rámci tohoto řízení a ani mu nepočíná běžet žádná lhůta k podání odvolání.

12. Z uvedeného důvodu odvolací soud odvolání právnická osoba (coby hlavního spolku) proti usnesení soudu prvního stupně podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, aniž by byl vůbec oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.