7 Cmo 212/2020

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci žalobce: Jméno žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o ustanovení procesního opatrovníka v řízení o určení, že žalobce je nadále ustanoveným opatrovníkem žalované, k odvolání Anonymizováno, nar. datum narození, bytem Anonymizováno proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2018 č. j. 79 Cm 17/2018-11,

I. Odvolání Anonymizováno ze dne 13. května 2020 doručené soudu prvního stupně 14. května 2020 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2018 č. j. 79 Cm 17/2018-11 se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně ustanovil společnosti Jméno žalované A. opatrovníka Anonymizováno, advokáta. Proti usnesení soudu prvního stupně podal Anonymizováno odvolání. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna. Dle § 201 o. s. ř. „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“ Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena jednak objektivní přípustnost odvolání (tj. proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně je lze podat), jednak jeho subjektivní přípustnost (tedy kdo je k jeho podání oprávněn). Z citovaného zákonného ustanovení jednoznačně vyplývá, že k podání odvolání je oprávněna osoba, která je účastníkem řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud se proto musel primárně zabývat tím, zda Anonymizováno byl účastníkem předmětného řízení před soudem prvního stupně. Nebyl-li by jím, nebyl by ani subjektivně legitimován k podání odvolání. V předmětném řízení se žalobce Jméno žalobce domáhá vůči žalované - obchodní společnosti Jméno žalované A. určení, že je i nadále ustanoveným opatrovníkem společnosti Jméno žalované A. ve smyslu § 165 odst. 2 a § 486 o. z. Svojí povahou se tedy jedná o určovací žalobu ve smyslu § 80 o. s. ř. V tomto tzv. sporném řízení je to žalobce, který je „pánem sporu“, což spočívá i v tom, že je to právě žalobce, který ve své žalobě vymezí okruh účastníků řízení. Žalobce označil společnost Jméno žalované A. jakou žalovanou, a tím i vymezil okruh účastníků řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud zvažoval, zda předmětné řízení nespadá pod řízení dle § 85 písm. e) z. ř. s. (ve věcech opatrovnictví právnických osob), avšak dospěl k závěru, že nikoliv. Je třeba totiž odlišit tzv. nesporné řízení, jehož předmětem je jmenování hmotněprávního opatrovníka od řízení, jehož předmětem je určení, zda opatrovník je či není v postavení opatrovníka. Zatímco v prvně uvedeném typu řízení jde o vznik /zánik/ práv a povinností opatrovníka, jinak řečeno takové rozhodnutí má v těchto věcech konstitutivní účinky, tak v druhém typu řízení jde o určení - deklarování, že tu nějaký právní poměr nebo právo je či není ve smyslu § 80 o. s. ř. Anonymizováno není subjektivně legitimován k podání odvolání ve smyslu § 201 o. s. ř., neboť k podání odvolání je subjektivně legitimován toliko osoba, jež byla účastníkem řízení před soudem prvního stupně, a to odvolatel nebyl. Odvolací soud proto jeho odvolání odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř. Náhradově nákladový výrok týkající se náklady odvolacího řízení vyplývá ze skutečnosti, že odvolací soud neshledal vyjádření žalobce účelným uplatňováním práva, když se jednalo o zcela zřejmou skutečnost, že odvolatel není účastníkem řízení. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.