7 Cmo 237/2024

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci navrhovatelů: a) Jméno navrhovatele A , narozený Datum narození navrhovatele A bytem Adresa navrhovatele A b) Jméno navrhovatele B , narozený Datum narození navrhovatele B bytem Adresa navrhovatele B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A c) Jméno advokáta B , narozený Datum narození advokáta B , zemřelý Anonymizováno posledně bytem adresa d) Jméno zemřelého ., IČO IČO sídlem Adresa zemřelého zastoupena advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C za účasti: Jméno advokáta D ., IČO IČO sídlem Adresa advokáta D zastoupená advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E o určení, že došlo k porušení práva navrhovatele a) jako akcionáře na hlasování o jeho návrhu na změnu stanov společnosti, o odvolání účastnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 6. 2024, č. j. 24 Cm 53/2024-121, Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Navrhovatelé se návrhem doručeným soudu dne 28. 9. 2022 domáhali vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice ze dne 28. 6. 2022, kterým bylo rozhodnuto o schválení hospodářského výsledku za rok 2021 vykázaného v účetní závěrce za rok 2021 tak, že bude převeden na účet „nerozdělený zisk minulých období“ (bod I. petitu) a určení, že na této valné hromadě došlo k porušení práva navrhovatele a) jako akcionáře na hlasování o jeho návrhu na změnu stanov společnosti (bod II. petitu). Věc byla vedena pod sp. zn. 24 Cm 114/2022. Řízení o bodu II. petitu návrhu bylo pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 21. 6. 2023, č. j. 24 Cm 114/2022-68, vyloučeno k samostatnému řízení, které je vedeno pod sp. zn. 24 Cm 53/2024. Totožným usnesením soudu prvního stupně byl ve výroku I. zamítnut návrh pod bodem I. petitu, ve výroku II. rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a v této části nabylo usnesení právní moci dne 13. 5. 2024.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl, že v řízení bude nadále pokračováno na straně navrhovatele c) s , Anonymizováno, , narozeným 9. 11. 1982, bytem , adresa, . Své rozhodnutí odůvodnil tím, že dle zjištění žalobce c) , Jméno advokáta B, dne , Anonymizováno, zemřel. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 22. 5. 2024, č. j. 22 D 33/2024-402, jež nabylo právní moci téhož dne, bylo potvrzeno dle § 1692 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze „o. z.“) a § 185 odst. 1 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), že celé dědictví nabyl pozůstalý syn , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , bytem , adresa, . Soud prvního stupně citoval § 107 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a následně konstatoval, že navrhovatel c) , Jméno advokáta B, zemřel a soud potvrdil nabytí dědictví podle § 185 odst. 1 písm. a) z. ř. s. a byly tak splněny zákonné podmínky pro vstup dědice navrhovatele c) do řízení.

3. Proti tomuto usnesení podala účastnice včasné odvolání, v němž namítá, že odvoláním napadené usnesení je věcně nesprávné. Navrhovatel c) nebyl aktivně věcně legitimován k podání této žaloby, neboť ta směřuje na určení, že bylo porušeno výlučné právo navrhovatele a), tudíž nemůže být k tomuto jednání oprávněn ani právní nástupce. Dále namítá, že předmět tohoto řízení neumožnuje pokračování právnímu nástupci navrhovatele c), neboť ten je vázán výlučně k osobě navrhovatele c), tudíž soud měl řízení ve vztahu k navrhovateli c) zastavit. V daném řízení o právech a povinnostech navrhovatele c) rozhodováno nebude, pročež by s navrhovatelem c), a ani s jeho právním nástupcem, nemělo být v řízení pokračováno. Navrhuje, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení tak, že se řízení ve vztahu mezi navrhovatelem c) a účastnicí zastavuje a uložil navrhovateli c) povinnost nahradit účastnici náklady řízení anebo aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že napadené usnesení přezkoumat nelze.

5. Podle § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

6. Podle § 107 odst. 2 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.

7. Podle § 107 odst. 5 o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

8. Ustanovení § 107 o. s. ř. platí pro sporné i nesporné řízení. Upravuje se v něm postup soudu za situace, kdy účastník ztratí během řízení, tj. v období od jeho zahájení do jeho pravomocného skončení, způsobilost být účastníkem řízení a řeší z toho vyplývající tzv. procesní nástupnictví.

9. Ztratí-li účastník způsobilost být účastníkem řízení, soud nejprve podle povahy věci posoudí, zda uvedená skutečnost sama o sobě brání dalšímu pokračování v řízení nebo zda lze v řízení pokračovat; povahou věci se tu rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení. Povaha věci brání pokračování v řízení například tam, kde účastník nemá žádného právního nástupce, který by převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. V těchto (popřípadě i v dalších) případech nelze v řízení pokračovat, a proto soud řízení zastaví.

10. Nebude-li řízení zastaveno, soud dále posoudí, zda je možné v řízení ihned pokračovat. Tam, kde to nebude možné, řízení usnesením přeruší. Úvaha o tom, zda je možné v řízení ihned pokračovat, se odvíjí od povahy předmětu řízení, od osoby, která ztratila způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě též od stavu řízení, v němž jsou zjišťováni její právní nástupci. Procesní nástupnictví je odvozeno od nástupnictví hmotněprávního. Procesním nástupcem je proto vždy ten, kdo podle hmotného práva převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.

11. Odvoláním napadené usnesení obsahuje konstatování, že, dle shora uvedeného rozhodnutí o dědictví, pozůstalý syn , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , bytem , adresa, , dědí po zemřelém navrhovateli c) , Anonymizováno, celé dědictví a byly tak splněny zákonné podmínky pro vstup dědice navrhovatele c) do řízení.

12. Soud prvního stupně však neuvedl, o jaké právo navrhovatele c) v řízení jde a zda toto konkrétní právo přešlo na dědice, jinými slovy v rozporu s § 107 odst. 2 o. s. ř. neučinil žádné posouzení povahy věci, tedy hmotněprávní povahu předmětu řízení. Předmětné usnesení je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

13. Z uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V dalším řízení si soud prvního stupně nejprve vyjasní otázku, o jaké právo se v tomto daném případě dle hmotněprávní úpravy jedná a na základě své úvahy rozhodne, zda v řízení bude pokračovat s dědicem navrhovatele c), či zda bude postupovat dle § 107 odst. 5 o. s. ř.

14. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).