7 Cmo 245/2019

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Holejšovského a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci uložení pořádkové pokuty Anonymizováno, narozenému Anonymizováno, bytem adresa, likvidátorovi obchodní společnosti právnická osoba, identifikační číslo IČO, se sídlem adresa, k odvolání likvidátora proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. července 2019 č.j. 40 Cm 141/2009 – 35, Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. července 2019 č.j. 40 Cm 141/2009 – 35 se mění tak, že Anonymizováno, narozenému Anonymizováno, likvidátorovi obchodní společnosti právnická osoba, se pořádková pokuta ve výši 3 000,-Kč n e u k l á d á.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil Anonymizováno, …. likvidátorovi společnosti právnická osoba. v likvidaci, … pořádkovou pokutu ve výši 3 000 Kč (výrok I.) a dále mu uložil povinnost stanovenou částku zaplatit v kolcích nebo na účet soudu, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesením ze dne 18. března 2019, č. j. 40Cm 141/2009-33, uložil Anonymizováno, likvidátorovi společnosti právnická osoba, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení předložil soudu zprávu o tom, jaké úkony směřující k ukončení likvidace společnosti právnická osoba učinil od jeho jmenování do funkce likvidátora a zároveň byl upozorněn, že v případě neuposlechnutí této výzvy mu může být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč. Likvidátor na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagoval a zprávu o průběhu likvidace do dne rozhodnutí soudu nepředložil. Poté soud citoval ustanovení § 53 odst. 1 o.s.ř. a uzavřel, že likvidátor neuposlechl příkazu soudu, aby předložil zprávu o průběhu likvidace, proto mu byla ve smyslu § 53 odst. 1 o.s.ř. uložena pořádková pokuta ve výši 3 000 Kč.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal likvidátor včasné odvolání. V odvolání namítl, že na výzvu soudu ze dne 18.03.2019 reagoval podáním ze dne 07.04.2019, které dne 10.04.2019 zaslal doporučenou poštou Krajskému soudu v Anonymizováno jako insolvenční návrh dlužníka, neboť společnost právnická osoba se dlouhodobé nachází ve špatné hospodářské situaci. Řadu let (od dubna 1996) již nevykonává žádnou činnost, tudíž nemá žádné příjmy z provozu podniku, žádné zaměstnance a další provoz podniku přitom nelze očekávat, neboť společnost je zcela bez majetku. Z těchto důvodů je společnost v úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 a odst. 3 ins. zák. a odvolatel coby likvidátor požádal Krajský soud v Anonymizováno, jako insolvenční soud, aby rozhodl o úpadku společnosti právnická osoba a o jeho řešení konkursem. Jako likvidátor společnosti navrhoval, aby uvedený insolvenční soud vydal usnesení, kterým bude mj. zjištěn úpadek dlužníka, jímž bude na majetek dlužníka prohlášen konkurs a kterým bude dle uvážení soudu ustanoven insolvenční správce nebo bude vymazána z obchodního rejstříku. Ke svému návrhu předložil. 1) Potvrzení Finančního úřadu v Anonymizováno o tom, že u likvidované společnosti neeviduje žádné pohledávky. 2) Sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení adresa - Anonymizováno, ze dne 24.5.2012, o tom, že za likvidovanou společností eviduje pohledávky, 3) „Seznam majetku“, ve kterém odvolatel předložil prohlášení likvidátora, že společnost právnická osoba je zcela bez majetku. 4)“Seznam zaměstnanců“, ve kterém předložil prohlášení likvidátora, že společnost právnická osoba nemá žádné zaměstnance. K insolvenčnímu návrhu ze dne ze dne 07.04.2019 se zatím insolvenční soud nevyjádřil. Navrhl zrušení pořádkové pokuty, popř. její snížení.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Dle článku 4 Listiny základních práv a svobod „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“ To znamená, že zákon slouží jako základ pro ukládání povinností, které mohou být v detailech rozvedeny podzákonnými předpisy (čl. 78 a čl. 79 Ústavy).

5. Dle § 53 o.s.ř. „Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.“ (odst.1), „Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena.“ (odst.2). Dle § 54 o.s.ř. „Toho, kdo hrubě ruší pořádek, může předseda senátu vykázat z místa, kde se jedná. Je-li vykázán účastník, může být jednáno dále v jeho nepřítomnosti.“ Podle § 36 odst. 1, věta první o.s.ř. „V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo jediný soudce (samosoudce).“ 6. Ztěžování postupu v řízení představuje např. nečinnost spočívající v nedostavení se k soudu bez vážného důvodu či neuposlechnutí příkazu soudu. Pořádková pokuta může být jako sankční opatření využita i v případě, kdy daná osoba ruší pořádek v soudní síni nebo činí vůči soudu hrubě urážlivá podání, útok však nedosahuje intenzity z pohledu trestního zákoníku. Z § 53 odst. 1 o.s.ř. („Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení…“), ale i z následujícího odstavce 2 tohoto paragrafu (viz formulace …“po skončení řízení“) a dalšího navazujícího § 54 o.s.ř. („vykázat z místa, kde se jedná“) ve spojení s § 36 odst. 1 o.s.ř. („v řízení před soudem…“) vyplývá, že soud je oprávněn přistoupit k ukládání pořádkových opatření – pořádkových pokut dle § 53 odst. 1 o.s.ř. pouze v rámci probíhajícího řízení. Jinak řečeno využití tohoto procesního prostředku soudem, jež je soud oprávněn využívat ke zjednání procesní disciplíny, je vyloučeno v případech, kdy před soudem žádné řízení neprobíhá, nestanoví-li přímo zákon něco jiného (viz. např. § 104 z.v.r.).

7. Dle obsahu předloženého spisu sp. zn. 40 Cm 141/2009 soud prvního stupně rozhodl pod touto spisovou značkou usnesením ze dne 4. 8. 2011 o zrušení obchodní společnosti obchodní společnosti právnická osoba. (výrok I.), nařídil její likvidaci (výrok II.), jmenoval likvidátorem Anonymizováno (výrok III.) a uložil společnosti poplatkovou povinnost (výrok IV.). Na rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci ke dni 6. 9. 2011. Tímto dnem bylo předmětné řízení před soudem pravomocně skončeno. Následně – po osmi letech od pravomocného skončení řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, soud prvního stupně uložil likvidátorovi pořádkovou pokutu dle § 53 odst. 1 o.s.ř. za „neuposlechnutí příkazu soudu, aby předložil zprávu o průběhu likvidace“. Z uvedeného je zřejmé, že soud prvního stupně nebyl oprávněn aplikovat předmětné zákonné ustanovení, které lze aplikovat pouze v případě neuposlechnutí příkazu soudu, jež byl soudem dán v rámci probíhajícího soudního řízení. To však již v dané věci před cca 8 lety skončilo a již neprobíhá. K uložení pořádkového opatření tak soud v daném případě neměl oporu v zákoně.

8. Odvolacímu soudu je samozřejmě známo ust. § 205 odst.2 o.z., podle nějž konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce. Kdo se stal likvidátorem podle § 189 odst.1 o.z., předloží konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku tomu orgánu právnické osoby, který má působnost ho z funkce odvolat, popřípadě působnost ho kontrolovat. Není-li takový orgán, předloží likvidátor tyto doklady a návrhy ke schválení soudu. Z uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že jde o tzv. hmotněprávní povinnost likvidátora, tedy nikoli povinnost k procesnímu úkonu v soudním řízení, leč o povinnost člena voleného orgánu právnické osoby učinit určité právní jednání, byť vůči soudu. Neučinění takovéhoto právního jednání má tedy negativní konsekvence dané hmotným právem (například povinnost k náhradě škody způsobené opomenutím předložení příslušných dokladů likvidátorem), nejde však o neučinění procesního úkonu, jež by bylo možné sankcionovat pořádkovou pokutou. Navíc podle § 205 odst.3 o.z. výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku nebrání, že nebyly schváleny dokumenty uvedené § 205 odst.1 o.z.

9. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se jmenovanému likvidátorovi pořádková pokuta ve výši 3 000,-Kč neukládá, neboť v daném případě soud k tomu neměl pravomoc (§ 7 o.s.ř.). . Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.