Vrchní soud v Praze · Usnesení

7 Cmo 269/2020

č. j. 7 Cmo 269/2020-203

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-04 · POTVRZENI · ECLI:CZ:VSPH:2021:7.Cmo.269.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku za odvolání. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. Nákladový výrok byl odůvodněn § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v řízení neuspěla. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Evy Svobodové ve věci navrhovatelky: Anonymizováno. sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti:

1. Jméno advokáta B, narozený dne Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C 2. Jméno advokáta D., IČO IČO advokáta D sídlem Adresa advokáta D 3. Jméno advokáta E., IČO IČO advokáta E sídlem Adresa advokáta E o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, o odvolání navrhovatelky do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. května 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-163 I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-147 byl ve výroku I. zamítnut návrh na vyloučení účastníka 1) z výkonu funkce člena statutárního orgánu společnosti Jméno advokáta D., IČO IČO advokáta D (účastnice 2). Ve výroku II. bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

2. Uvedené rozhodnutí napadla navrhovatelka odvoláním, avšak přes výzvu soudu prvního stupně nezaplatila ve stanovené lhůtě soudní poplatek za odvolání.

3. Usnesením uvedeným v záhlaví bylo odvolací řízení zastaveno (výrok I.) a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Soud rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tak, že navrhovatelce byla výzva k zaplacení soudního poplatku za podání odvolání doručena dne 18. 3. 2020, lhůta k zaplacení uplynula dne 2. 4. 2020, do dne rozhodnutí však soudní poplatek zaplacen nebyl. Proto soud dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení zastavil, o nákladech řízení rozhodl podle 146 odst. 2 o. s. ř.

4. Do tohoto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání a současně požádala o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku za odvolání do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-147. Nákladový výrok je odůvodněn § 146 odst. 2 o. s. ř. Navrhovatelka navrhla, aby soud napadené usnesení zrušil a v řízení o odvolání pokračoval.

5. Pravomocným usnesením ze dne 19. 5. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-171 soud ve výroku I. návrh na prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku za odvolání do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-147, zamítl.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a neshledal odvolání důvodným.

7. Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání.

8. Podle § 7 odst. 1 věta první téhož zákona je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem splatný vznikem poplatkové povinnosti.

9. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

10. Podle § 9 odst. 4 téhož zákona pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, a) začal-li již jednat o věci samé, b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

11. Odvolací soud ze spisu shledal, že navrhovatelka s podáním odvolání nesplnila svou poplatkovou povinnost, která jí vznikla dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přičemž dle § 7 odst. 1 uvedeného zákona se poplatek stal splatným vznikem této poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně proto dle § 9 odst. 1 téhož zákona správně odvolatelku vyzval usnesením ze dne 16. 3. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-162 k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (položka 22 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, § 4 odst. 1 písm. c)) a současně ji i řádně poučil o důsledcích nesplnění výzvy, tj. že k zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Výzva byla odvolatelce doručena prostřednictvím jejího zástupce do datové schránky dne 18. 3. 2020, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč zaplatila odvolatelka až dne 11. 5. 2020 (viz záznam o složení na č. l. 170 spisu).

12. Odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku odvolatelkou dle 9 odst. 1 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, správně, neboť lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula dnem 2. 4. 2020 marně. Podle 9 odst. 1 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, se k zaplacení soudního poplatku odvolatelkou dne 11. 5. 2020, tj. po marném uplynutí lhůty, nepřihlíží. V tomto případě pak ani nenastaly skutečnosti předpokládané v § 9 odst. 4 uvedeného zákona. Pochybení neshledal odvolací soud ani v nákladovém výroku napadeného usnesení.

13. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Navrhovatelka v odvolacím řízení úspěšná nebyla, ostatním účastníkům žádné náklady řízení nevznikly. Odvolací soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení lze podat dovolání, které se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (2)