7 Cmo 293/2019

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudců JUDr. Josefa Holejšovského a JUDr. Lenky Grollové ve věci navrhovatele: Anonymizováno , IČO IČO sídlem adresa za účasti: Jméno navrhovatele A ., IČO IČO navrhovatele A sídlem Adresa navrhovatele B o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, o odvolání Jméno navrhovatele B , sídlem Adresa navrhovatele B , identifikační číslo IČO , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2019, č. j. 77 Cm 234/2015-40

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2019, č. j. 77 Cm 234/2015-40, se ve výroku II. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví uvedeným usnesením Městský soud v Praze ve výroku I. zrušil společnost , Jméno navrhovatele A, ., sídlem , Adresa navrhovatele B, , identifikační číslo , IČO, (dále jen „Společnost“) a nařídil její likvidaci, ve výroku II. jmenoval likvidátorem Společnosti , Jméno navrhovatele B, , sídlem , adresa, , ve výroku III. uložil Společnosti povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a ve výroku IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se svým návrhem doručeným soudu dne 29. 6. 2015 domáhal zrušení Společnosti z důvodu, že po dobu delší než 4 roky nevykonává žádnou činnost, což dovozuje ze skutečnosti, že Společnost nepodala daňové přiznání k dani z příjmu za zdaňovací období roku 2011 až 2014, a že dlouhodobě nezakládá listiny do sbírky listin. Soud prvního stupně postupoval dle § 172 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ve spojení s § 93 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)(dále jen „ZOK“) a rozhodl o zrušení Společnosti s likvidací, neboť byly splněny všechny předpoklady. Navrhovatel je státní orgán, který při podání návrhu postupoval dle § 238 odst. 4 daňového řádu a jehož právní zájem na zrušení Společnosti s likvidací, tedy dodržování právních předpisů České republiky, plyne z § 238 odst. 4 daňového řádu. Společnost nevykonává po dobu delší než jeden rok žádnou činnost, což soud dovodil jak ze skutečnosti, že po dobu delší než 4 roky nepodávala svá daňová přiznání a nezakládala do sbírky listin zákonem požadované dokumenty, tak i ze skutečnosti, že Společnost nijak nereagovala na návrh navrhovatele a neodstranila vytýkané nedostatky. Závažný veřejný zájem na zrušení Společnosti s likvidací soud shledal v nenaplňování účelu, pro který byla Společnost založena a v potřebě chránit třetí osoby, které jsou v právním vztahu se Společností nebo by do něj mohly vstoupit. Likvidátora Společnosti jmenoval dle § 191 odst. 4 o. z. ze seznamu insolvenčních správců, když statutární orgán Společnosti je dlouhodobě nečinný a v takovém případě není záruka, že bude řádně plnit povinnosti likvidátora a navíc má bydliště zapsané na Městském úřadě v , adresa, . Výrok III. je odůvodněn § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 4 bod 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků. Výrok IV. soud odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), neboť neshledal žádné okolnosti případu, které by přiznání práva na náhradu nákladů řízení odůvodňovaly.

3. Proti výroku II. tohoto usnesení podal včasné odvolání jmenovaný likvidátor , Jméno navrhovatele B, Namítl, že likvidátorem Společnosti měl být jmenován jednatel Společnosti. Konstatování soudu, že je stávající jednatel Společnosti nečinný a bydliště má na městském úřadě považuje za spekulace, než za přiměřené zjištění skutkového stavu, které rozhodně nemůže vést k závěru, že jej likvidátorem jmenovat nelze. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. změnil a likvidátorem Společnosti jmenoval jejího jednatele.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) usnesení soudu prvního stupně v rozsahu podaného odvolání a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

5. Podle § 191 o. z. (1) právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby. (3) Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. (4) Nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

6. Z aktuálního výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze ve věci Společnosti plyne, že jako její jednatel je zapsán , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, . Bytem č. , adresa, . Z databáze centrální evidence obyvatelstva vedené Ministerstvem vnitra České republiky odvolací soud zjistil, že dne 30. 7. 2003 došlo ke zrušení údaje o trvalém pobytu , Anonymizováno, a jako nová adresa jeho trvalého pobytu je od té doby v evidenci uvedeno - adresa úřadu. Z obsahu spisu plyne, že veškeré zásilky doručované soudem na adresu , fyzická osoba, , se soudu vracely s poznámkou poštovní doručovatelky „adresát nemá na uvedené adrese schránku, zásilku nebylo možné do schránky vložit, sídlo , adresa, “. Zásilky doručované do datové schránky Společnosti byly doručovány na základě fikce. Společnost na výzvy soudu nikterak nereagovala.

7. Z uvedeného tak plyne, že zjištění soudu prvního stupně ohledně jednatele Společnosti korespondují se zjištěními soudu odvolacího, tedy že jednatel Společnosti je zcela osobou nekontaktní, a to vzhledem k nepřebírání doručované pošty v předmětném řízení a i neexistence jeho stálé adresy trvalého pobytu. Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že zjištěné skutečnosti ohledně osoby jednatele Společnosti nikterak nenasvědčují tomu, že by byl osobou vhodnou pro výkon funkce likvidátora, neboť nelze předpokládat, že by zajistil její řádný průběh a následně její skončení. Jmenování této osoby likvidátorem společnosti dle ust. § 191 odst. 3 o. z., by tak bylo zcela formalistické a odporovalo by smyslu a účelu zákona.

8. Odvolací soud proto uzavírá, že postup soudu prvního stupně, kdy likvidátora Společnosti jmenoval dle § 191 odst. 4 o. z. ze seznamu insolvenčních správců, je souladný se zákonem.

9. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s., když okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení některému z jeho účastníků neshledal.