7 Cmo 51/2014

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Gabriely Barančíkové ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti: fyzická osoba, narozený datum narození bytem adresa o návrhu na určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu společníka, k odvolání navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 9. 2012, č. j. 45 Cm 223/200958,

I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 9. 2012, č. j. 45 Cm 223/2009-58 se v celém rozsahu zrušuje a řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. V záhlaví označeným rozhodnutím soud prvního stupně rozhodl tak, že „Žaloba pro určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu společníka s ručením omezeným ze dne 24. 7. 2008 ohledně obchodní společnosti právnická osoba. uzavřená mezi žalobcem a žalovaným se zamítá.“ (výrok I.) a dále rozhodl, že „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení“ (výrok II.). Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Podáním ze dne 16. 6. 2020 vzal navrhovatel svůj návrh na zahájení řízení v plném rozsahu výslovně zpět z důvodu „nedůvodnosti“ pokračování v řízení, resp. „ztráty právního významu“ a navrhl, aby odvolací soud řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku tohoto procesního úkonu účastníka řízení (navrhovatele) a souhlasu účastníka s tímto úkonem rozhodl o zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu zpětvzetí návrhu a řízení zastavil (§ 222a odst. 1 o. s. ř.). K náhradě nákladů řízení by byl povinen dle § 146 odst. 2 o. s. ř. navrhovatel, který procesně zavinil zastavení řízení, avšak účastníkovi žádné náklady řízení nevznikly, proto rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů před soudy obou stupňů tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně.