775/2010

Plný text

KSPH 40 INS 1751/2010 1 VSPH 775/2010-P12-7 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníka Jaroslava Dvořáka, nar. 19.2.1976, IČ: 48974749, bytem a místem podnikání Klecany, Pionýrská 312, o odvolání ATLANTIS MARSHAL, a.s., sídlem Praha 4 – Krč, Pod Višňovkou 31/1661, zastoupeného Mgr. Davidem Rolným, advokátem, sídlem Liberec 2, Chrastavská 273/30, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2010, č.j. KSPH 40 INS 1751/2010-P12-2, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2010, č.j. KSPH 40 INS 1751/2010-P12-2, se mění tak, že přihláška pohledávky věřitele ATLANTIS MARSHAL, a.s. se n e o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužníka Jaroslava Dvořáka (dále též dlužník) usnesením ze dne 10.8.2010, č.j. KSPH 40 INS 1751/2010-P12-2, rozhodl, že přihláška pohledávky věřitele ATLANTIS MARSHAL, a.s. (dále jen odvolatel) se odmítá a že právní mocí tohoto usnesení účast odvolatele v insolvenčním řízení končí. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že usnesením ze dne 25.3.2010 (A-12) rozhodl o úpadku dlužníka a vyzval věřitele, aby své dosud v insolvenčním řízení nepřihlášené pohledávky za dlužníkem přihlásili do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Současně je poučil o tom, že k přihláškám, které budou podány později, soud nepřihlíží a v insolvenčním řízení se neuspokojují. Rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne. Odvolatelovu přihlášku pohledávky obdržel o několik měsíců opožděně nejprve Krajský soud v Ostravě a dne 28.7.2010 posléze došla Krajskému soudu v Praze. Proto soud I. stupně postupoval podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a opožděnou přihlášku odmítl, neboť ohledně ní nastal následek, že se k ní nepřihlíží. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Namítal, že v insolvenčním rejstříku není zapsáno identifikační číslo (dále též IČ) dlužníka, přestože dlužník byl podnikatelem, a že soud I. stupně nesplnil povinnost uvedenou v § 420 odst. 4 IZ. Proto jeho informační systém nezaznamenal dlužníka v insolvenčním rejstříku a bylo mu znemožněno podat včas přihlášku, ačkoliv pravidelně porovnává údaje ve svých klientských databázích s údaji v systému ISIR. Uvedl, že do konce přihlašovací lhůty nebylo možné v systému ISIR vyhledat dlužníka podle jeho IČ. Dovolávaje se právních závěrů vyjádřených v usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 139/2010-P22-9 (KSUL 77 INS 6087/2009) měl zato, že pro odmítnutí přihlášky nebyl důvod. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je ve smyslu § 419 odst. 1 IZ informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Jeho správcem je ministerstvo spravedlnosti. Na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhraní aplikace ISIR, přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci. Podle bodu 1. podmínek této služby je určena pro subjekty, které potřebují automatické zpracování informací, zpočátku především pro banky. Současně se v podmínkách uvádí, že služba předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů. Jako příklad typické akce se v bodu 1.5.1. podmínek uvádí druhá akce, která nese informace o dlužníkovi a mezi nimi též identifikační číslo. Podmínky služby provozované v rámci informačního systému veřejné správy tak vycházejí z údajů, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků (§ 420 IZ). Je-li dlužník fyzickou osobou, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků též identifikační číslo, přičemž tento údaj – jestliže je soudu znám – zapíše insolvenční soud, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku (§ 420 odst. 3 a 4). Proto i když insolvenční návrh neobsahuje identifikační číslo dlužníka, je insolvenční soud povinen je sám vyhledat v příslušných informačních registrech a zveřejnit je v insolvenčním rejstříku. Jinými slovy řečeno, insolvenční soud je povinen zapsat do seznamu dlužníků veškeré údaje, jež se v něm zveřejňují podle § 420 odst. 1 až 3 IZ, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku (§ 420 odst. 4 IZ), i když se z obsahu insolvenčního návrhu nepodávají; v takovém případě je insolvenční soud vyhledá v příslušných informačních registrech. Věřitelé, kteří zpracovávají data svých klientů v automatizovaných systémech, tak mohou porovnáváním údajů ve svých klientských databázích s údaji v systému ISIR pravidelně zjišťovat, zda ohledně klienta bylo zahájeno insolvenční řízení a posléze sledovat jeho průběh. Z obsahu spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (A-1), v němž v kolonce č. 1 uvedl veškeré požadované osobní údaje nezbytné pro jeho identifikaci, včetně data svého narození a rodného čísla; neuvedl však svoje identifikační číslo, a to ani v kolonce č. 21, jež je vyhrazena pro insolvenční návrh. Odvolací soud zjistil, že v insolvenčním rejstříku není u dlužníka jeho identifikační číslo 48974749 stále zapsáno, přestože mu bylo dříve přiděleno a dlužník dosud má tři platná živnostenská oprávnění (nejstarší je z r. 1997), jak lze zjistit nahlédnutím do živnostenského rejstříku veřejně dostupného např. na webové adrese www.rzp.cz . Tento údaj si měl soud I. stupně obstarat z úřední povinnosti a měl ho též zveřejnit v insolvenčním rejstříku nejpozději do 7 dnů od zahájení insolvenčního řízení. V rozporu s tím však insolvenční soud identifikační číslo dlužníka do systému ISIR stále nezapsal, ačkoliv lhůta pro přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí o úpadku ze dne 24.3.2010 by v daném případě ve smyslu § 89 odst. 1 IZ a § 57 odst. 1 a 2 o.s.ř. počala běžet následujícího dne po jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (tj. ode dne 26.3.2010) a její poslední den měl připadnout na pondělí 26.4.2010. Do uplynutí této lhůty (resp. ani dosud) však nebylo možné porovnáváním klientské databáze odvolatele s údaji v systému ISIR vyhledat dlužníka podle jeho identifikačního čísla. Jelikož odvolatel nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, tak je zcela odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Pak ovšem platí, že lhůta k podání přihlášky pohledávky by odvolateli počala běžet jedině za předpokladu, že by informace o dlužníkovi byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být odvolatelem zjištěna prostřednictvím automatického vyhledávání, jež je ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 IZ součástí informačního systému spravovaného ministerstvem spravedlnosti. To se ovšem dosud nestalo a lhůta stanovená k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku v důsledku toho odvolateli běžet stále nepočala. Z uvedeného je zřejmé, že závěr soudu I. stupně o opožděnosti odvolatelovy přihlášky pohledávky není správný. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že přihláška pohledávky odvolatele se neodmítá [§ 220 odst. 1 písm.a) o.s.ř.]. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 5. října 2010 JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová