799/2009

Plný text

KSCB 25 INS 6516/2009 1 VSPH 799/2009-A-23 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka: Plachý EMZET Chýnov, s.r.o. se sídlem v Chýnově, Gabrielovo náměstí 460 , identifikační číslo 25169505, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 6516/2009-A-12 ze dne 10. listopadu 2009, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 6516/2009-A-12 ze dne 10. listopadu 2009 se p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 25 INS 6516/2009-A-12 ze dne 10. listopadu 2009 odmítl návrh dlužníka Plachý EMZET Chýnov, s.r.o. na vyhlášení moratoria. V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 25. září 2009 byl podán návrh věřitele ČSOB, a.s. na zahájení insolvenčního řízení. Před rozhodnutím o úpadku podal dlužník dne 30. října 2009 (soudu doručen 2. listopadu 2009) návrh na vyhlášení moratoria. Insolvenční návrh byl dlužníkovi doručen 15. října 2009. Podle § 115 z.č . 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ), jde-li o návrh dlužníka na moratorium, může dlužník do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu, který podal věřitel, podat návrh na moratorium, přičemž lhůta k podání návrhu na vyhlášení moratoria je hmotněprávní, takže takové podání je nutné doručit přímo soudu v uvedené době . V posuzovaném případě uplynula lhůta k doručení tohoto návrhu dne 30. října 2009. Soud dále konstatoval, že i v případě , že by toto podání bylo učiněno včas, muselo by být rovněž odmítnuto, neboť nesplňovalo náležitosti ustanovení § 116 odst. 2 IZ, který ukládá připojení poslední účetní závěrky a písemného prohlášení většiny věřitelů dlužníka, počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením moratoria souhlasí. Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že v rámci vstupu nového akcionáře je reálná možnost změny financování stávajících pohledávek, že návrh na vyhlášení moratoria se nesetkal s negativním ohlasem ze strany věřitelů, že došlo pouze k jednodennímu prodlení a že moratorium nebude mít negativní vliv na zajištění pohledávek věřitelů, naopak dlužník bude schopen v průběhu moratoria vytvořit další zisk. V doplnění odvolání doručeném soudu dne 10. prosince 2009 dlužník dále namítal, že nevěděl, že lhůta k podání návrhu na vyhlášení moratoria je hmotněprávní, protože dlužník nemá právnické vzdělání. Z výše uvedených důvodů navrhoval napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Podle § 115 IZ může dlužník, který je podnikatelem, do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci. Podle § 116 odst. 1 IZ návrh na moratorium musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat všechny skutečnosti, které odůvodňují jeho vyhlášení. Podle odstavce druhého téhož paragrafu k návrhu podle odstavce 1 je dlužník kromě seznamů a listin, které je povinen připojit k insolvenčnímu návrhu, povinen připojit poslední účetní závěrku a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů , počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně ověřeny. Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Podle § 57 odst. 1 o.s.ř . do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že usnesení č.j. KSCB 25 INS 6516/2009-A-8 ze dne 1. října 2009 (výzva dlužníku, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu, k ní připojen insolvenční návrh) bylo dlužníku doručeno dne 15. října 2009. Z § 115 IZ plyne, že od okamžiku doručení výše uvedeného usnesení dne 15. října 2009 měl dlužník lhůtu 15 dnů k podání návrhu na vyhlášení moratoria. Podle § 57 odst. 1 o.s.ř . započal běh lhůty k podání návrhu na vyhlášení moratoria dne 16. října 2009 a skončil 30. října 2009. Nejpozději dne 30. října 2009 měl proto dlužník podat návrh na prohlášení moratoria k poštovní přepravě , což učinil. Lhůtu k podání návrhu na prohlášení moratoria považuje odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně za procesní, což znamená, že povinnost podat včas návrh na prohlášení moratoria je vázána nikoli na doručení tohoto návrhu poslední den lhůty soudu, ale postačí podání tohoto návrhu k poštovní přepravě . Procesní charakter této lhůty lze dovodit ze skutečnosti, že insolvenční zákon výslovně nestanoví, že lhůta k podání návrhu na prohlášení moratoria má hmotněprávní charakter, a dále ze skutečnosti, že i v případě lhůty k podání přihlášky pohledávky podle § 136 odst. 2 IZ ve spojení s § 173 odst. 1 IZ se soudní praxe již přiklonila k závěru, že jde o lhůtu procení (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. KSHK 41 INS 128/2008, 1 VSPH 8/2008-P6, jež bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 49/2009, popřípadě tamtéž pod číslem 25/2009 publikované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2008 sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11).Obdobně by tomu mělo být, pro úplnost to budiž uvedeno, i v případě lhůty stanovené dlužníku k předložení reorganizačního plánu podle § 316 odst. 5 IZ či lhůta k podání návrhu na oddlužení podle § 390 odst. 1 IZ. Odvolací soud dále dovozuje, že v případě návrhu na prohlášení moratoria není z důvodu nutnosti rychlosti rozhodnutí soudu (do konce pracovní doby následujícího dne poté, kdy soudu došel) o něm dán prostor pro jeho opravy či doplnění, což zákon deklaruje klauzulí vylučující aplikaci § 43 o.s.ř. (§ 117 IZ). Z obsahu návrhu na prohlášení moratoria odvolací soud zjistil, že tento návrh nesplňuje požadavky § 116 odst. 2 IZ, kdy souhlas s návrhem na prohlášení moratoria vyslovil jen věřitel Fio, družstevní záložna, jehož pohledávka co do váhy nesplňuje podmínku § 116 odst. 2 IZ. Další podmínky - předložení poslední účetní závěrky - dlužník rovněž beze zbytku nesplnil, protože připojil pouze výkaz zisků a ztrát a rozvahu, nepřipojil však již přílohu k účetní závěrce (§ 18 odst. 1 z.č . 563/1991 Sb., o účetnictví), jež by stručně a hutně podala informaci o hospodářském stavu dlužníka, ze které by soud mohl vycházet při dalších úvahách o prohlášení moratoria. Z výše uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že návrh na vyhlášení moratoria byl podán dlužníkem včas, ale nesplňoval náležitosti stanovené v § 116 odst. 2 IZ. Proto odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř . a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 13. ledna 2010 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová