8 To 14/2005

Plný text

I. Podle § 258 odst. l písm. a) trestního řádu se napadený rozsudek v celém rozsahu zrušuje. Podle § 259 odst l trestního řádu se věc vrací Městskému soudu v Praze, soudu pro mládež, aby ji znovu projednal a rozhodl.

II. Podle § 47 odst. 3, za použití § 47 odst l, zák. č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže se vazba mladistvého P.A.T., nar. 5.12.1988, prodlužuje do 13. dubna 2005. Odůvodnění Shora uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze byl obžalovaný P.A.T., nar. 5.5.1985, uznán vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. l, 2 písm. b) tr. žák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třinácti a půl roku. Pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest vyhoštění na neurčito. Trestného činu se měl dopustit dne 12.4.2004 kolem 15,00 hod. v Praze 4, Petržílkově ulici č. 3301/13 usmrcením poškozeného N.H.T., nar. 20.11.1988. Proti tomuto rozsudku podal obžalovaný včas odvolání. V něm uvedl, mimo jiné, že v době činu nedovršil 18. rok věku a že to, že orgánům činným v trestním řízení uvedl nějaké datum narození nezbavuje tyto orgány povinnosti rúto okolnost přezkoumat. Po vynesení napadeného rozsudku byl do trestního spisu založen rodný list obžalovaného, podle kterého se narodil dne 5.12.1988, Tato skutečnost dále vyplývá z občanského průkazu obžalovaného z „rodinné knížky" a ze zprávy velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky. Je tedy zřejmé, že došlo k podstatné vadě řízení, kdy o podané obžalobě rozhodoval obecný soud a nikoliv soud pro mládež (viz § 2 písm. g) zák.č. 2 1 8/2003 Sb.). Jedná se o vadu, kterou rozhodně nelze v řízení před odvolacím soudem odstranit. Proto nezbylo než napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně s tím, že o podané obžalobě bude rozhodovat soud pro mládež. Dosavadní trestní řízení bylo vedeno proti zletilému obviněnému. Z toho vyplývá i to, že o vazbě bylo rozhodováno podle obecných ustanovení trestního řádu. Po rozhodnutí odvolacího soudu však došlo ke změně situace, kdy bylo tímto rozhodnutím konstatováno, že se nejedná o osobu starší osmnácti let ale o mladistvého. Toto konstatování zakládá změnu v režimu vazby, kdy na „prodlužování" vazby nelze aplikovat obecná ustanovení trestního řádu, nýbrž speciální úpravu obsaženou v žák. č. 218/2003 Sb. Mladistvý se nachází ve vazbě od 13. dubna 2004. Předchozí rozhodování o vazbě nelze označit za učiněná v rozporu se zákonem, protože v době rozhodování bylo řízení vedeno proti zletilému. Pokud by však nyní nedošlo k prodloužení vazby, musel by být mladistvý z vazby propuštěn. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. října 2004 č.j. 8 Tvo 45/2004 není NS ČR, pro účely rozhodování o vazbě mladistvých, nadřízeným soudem Vrchního soudu v Praze. Nelze mu tedy adresovat návrh na prodloužení vazby a vrchní soud je povinen o vazbě rozhodnout sám, bez návrhu. Podle názoru vrchního soudu nadále trvají důvody vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu tak, jak je naposledy shledal Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí sp.zn. 10 T 9/04 ze dne 15:10.2004. Hrozba uložení přísného trestu se aktualizovala vynesením shora uvedeného rozsudku. Mladistvý nemá na území ČR žádné pracovní ani rodinné vazby, pohyboval se zde neoprávněně s padělanými doklady. Lze tedy důvodně předpokládat, že v případě propuštění na svobodu nebude čekat až se hrozba trestu naplní, ale že se pokusí útěkem z ČR hrozícímu trestu vyhnout. Propuštěním mladistvého na svobodu by tedy došlo ke zmaření účelu trestního stíhání, kterým je nepochybně m.j. ukládání a výkon trestů (trestních opatření) pachatelům trestných činů (trestních provinění). Soud dále neshledal podstatné průtahy, které by mohly vést k závěru, že trestní stíhání mohlo být již skončeno. Nejzávažnější komplikací bylo zjištění skutečného věku mladistvého. Tuto komplikaci a následný průtah ve věci však zavinil sám mladistvý, který se vydával za staršího. Ze všech shora uvedených důvodů prodloužil Vrchní soud v Praze, jako soud pro mládež, vazbu mladistvého. Jedná se o prodloužení vazby v řízení před soudem, tedy o první, a také poslední možné, prodloužení ve smyslu ustanovení § 47 odst.1 zák.č. 218/2003 Sb. Celková délka vazby mladistvého, podle tohoto ustanovení, nesmí překročit jeden rok. Proto vrchní soud prodloužil vazbu pouze do 13. dubna 2005, tedy do vyčerpání této lhůty.