9 Cmo 11/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele o návrhu zápis spolku Anonymizováno., do spolkového rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2026, č. j. L 81131/RD9/MSPH, Fj 414544/2025/MSPH, Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2026, č. j. L 81131/RD9/MSPH, Fj 414544/2025/MSPH, se potvrzuje.

1. Napadeným usnesením odmítl rejstříkový soud návrh na zápis spolku Anonymizováno., do spolkového rejstříku s odůvodněním, že navrhovatel nedoložil souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku, neboť doložil pouze souhlas podílového spoluvlastníka, jemuž náleží ideální ½ bytové jednotky. Navrhovatel nereagoval na výzvu rejstříkového soudu, aby doložil řádný souhlas většiny spoluvlastníků.

2. Navrhovatel podal proti tomuto usnesení odvolání, v němž namítl, že jej soud sankcionoval za nesplnění lhůty k doplnění návrhu, přestože sám napadené usnesení vydal nikoli bezprostředně po jejím uplynutí, nýbrž až po 46 dnech. Napadené usnesení podle něj trpí zásadními procesními vadami, bylo vydání v řízení postiženém průtahy. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil rejstříkovému soudu k novému projednání, případně aby je změnil tak, že se návrh neodmítá.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání navrhovatele bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že není důvodné.

4. Odvolací soud se především zabýval otázkou, kdo je v projednávané věci navrhovatelem. K tomu považuje za nezbytné poukázat na § 226 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“: Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Občanský zákoník přitom předpokládá dva různé způsoby založení spolku: a. Založení spolku dohodou alespoň tří zakladatelů, kteří sepíší a podepíší stanovy spolku, aniž uspořádají ustavující schůzi (srov. § 218 o. z.: Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov…). V takovém případě musí návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku podat (a podepsat) všichni zakladatelé; všichni jsou v řízení považováni za navrhovatele. b. Založení spolku na ustavující schůzi, která schválí stanovy, zvolí volené orgány spolku a určí osobu, která podá návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku (srov. § 221 odst. 1 o. z.: Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku.). V tomto případě podává návrh osoba k tomu pověřená ustavující schůzí, která je v řízení o zápis jediným oprávněným navrhovatelem. Tato osoba jedná v řízení sama za sebe, není zástupcem ostatních zakládajících členů spolku ve smyslu § 24 a násl. o. s. ř.

5. V projednávané věci zakladatelé spolku zvolili variantu (b) a uspořádali ustavující schůzi. Návrh na zápis spolku proto měl podat jen Jméno navrhovatele jako osoba pověřená ustavující schůzí. Pokud pak navrhovatel Jméno navrhovatele označil jako spolunavrhovatele i ostatní zakládající členy spolku, lze to přičíst na vrub nesprávnému výkladu § 226 odst. 2 o. z., neboť navrhovatel měl zřejmě za to, že mají být rovněž navrhovateli a že je v řízení jako osoba pověřená ustavující schůzí zastupuje. Tito další případní navrhovatelé ostatně v řízení sami nijak nevystupují, návrh ani odvolání nepodepsali. Pokud by je rejstříkový soud vyzval k doplnění návrhu o úředně ověřený, případně elektronický podpis (§ 22 odst. 2 a 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících - dále jen „z. v. r.“), musel by jejich návrh odmítnout podle § 86 písm. a) z. v. r. jako podaný neoprávněnou osobou. Odvolací soud proto uzavírá, že navrhovatelem je v projednávané věci jen Jméno navrhovatele.

6. Podle § 86 zákona z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže (b) nebyl podán předepsaným způsobem, (c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, (e) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.

7. Podle § 88 z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.

8. Podle § 14 z. v. r. navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem (odstavec 1). K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny (odstavec 2).

9. Podle § 1126 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci (odstavec 1). Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (odstavec 2).

10. Podle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

11. V projednávané věci navrhovatel přiložil k návrhu listinu - souhlas sama sebe jako vlastníka nemovitosti na adrese adresa, s umístěním sídla spolku, opatřenou úředně ověřeným podpisem. Z katastru nemovitostí se však podává, že navrhovatel je podílovým spoluvlastníkem bytové jednotky č. Anonymizováno v kat. území adresa, přičemž mu náleží podíl o velikosti ½. Rozhodování o umístění sídla spolku je výkonem běžné správy nemovité věci (zvlášť za situace, kdy správa spolku o 3 členech zřejmě nebude představovat podstatný významnou záležitost týkající se společné věci), o které rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Navrhovatel sám však takovou většinou nedisponuje a není proto sám (bez druhého spoluvlastníka) oprávněn souhlas s umístěním sídla spolku v bytě udělit. Listina, kterou navrhovatel přiložil k návrhu, proto přes své označení není souhlasem s umístěním sídla ve smyslu § 14 odst. 2 z. v. r. Rejstříkový soud postupoval správně, jestliže poté, co se výzva k doplnění chybějící listiny nesetkala s úspěchem, návrh podle § 86 písm. e) o. s. ř. odmítl.

12. Vady, které navrhovatel v odvolání namítá (průtahy v řízení a formální nedostatky odůvodnění), nemohou mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

14. O nákladech řízení odvolací soud nerozhodoval za situace, kdy se řízení účastnil jen navrhovatel. Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).