9 Cmo 17/2022

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: Anonymizováno, IČO IČO sídlem adresa za účasti: Jméno navrhovatele, IČO IČO navrhovatele sídlem Adresa navrhovatele zastoupený zmocněncem Jméno zmocněnce, narozeným Datum narození zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o zrušení právnické osoby a o jmenování likvidátora právnické osobě, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2021 č. j. 73 Cm 40/2021-38 Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2021 č. j. 73 Cm 40/2021-38 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně.

1. Podáním ze dne 9. března 2021, adresovaným JUDr. Jaroslavě Pokorné, předsedkyni Městského soudu v Praze, se v záhlaví jmenované „navrhovatel“ - podatel jednající právnická osoba - ředitelem mezinárodněprávního odboru, „obrátil s podnětem ke zrušení nadačního fondu podle § 172 odst. 1 písm. a), b) občanského zákoníku“. Alternativně navrhl, aby „soud vyzval nadační fond k uvedení výše uvedeného do souladu se zákonem (zejm. změna klamavého názvu, změny vymezení činnosti nadačního fondu, vypuštění nepravdivých informací ze zakládací listiny)“. V závěru podání výslovně uvedl, že „současně si Vás dovoluji požádat o sdělení, jak bylo s tímto podnětem naloženo“.

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. listopadu 2021 č. j. 73 Cm 40/2021-38 rozhodl takto: „Účastník, právnická osoba Anonymizováno, ve zkrácené formě Jméno navrhovatele, IČO IČO, sídlem adresa, se zrušuje a nařizuje se její likvidace.“ (výrok I.), „Likvidátorem účastníka, právnické osoby Anonymizováno, ve zkrácené formě Jméno navrhovatele, IČO IČO, sídlem adresa, se jmenuje společnost právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa.“ (výrok II.), „Účastník, právnická osoba Anonymizováno, ve zkrácené formě Jméno navrhovatele, IČO IČO, sídlem adresa, je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok III.) a „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok IV.).

3. Ve výše uvedeném usnesení soud prvního stupně citoval ust. § 172 odst. 1 písm. a) o.z. ust. §§ 1 bod 2 a 6 odst. 1 a 3 písm. b), d), f), h) a j) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v platném znění, ust. čl. 2 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích uveřejněné jako vyhláška č. 157/1964 Sb. platí, že zřízení diplomatických styků mezi státy a stálých diplomatických misí se děje vzájemnou dohodou těchto států, dále ust. §§ 189 odst. 1 a 191 odst. 1 věty druhé o.z. a konečně ust. §§ 153 odst. 1 a 154 odst. 1 o. s. ř.

4. Soud prvního stupně „dospěl k závěru, že navrhovatel svůj právní zájem na zrušení účastníka rozhodnutím soudu osvědčil, když v rámci řízení bylo zjištěno, že účastník během své existence vystupoval jako mezinárodní mezivládní organizace a jako takový navazoval kontakty se zahraničními subjekty a jinými entitami, ač jde o výsostnou činnost České republiky svěřenou podle § 6 zák. o zříz. min. navrhovateli.“ Dále si soud posoudil, je-li v posuzovaném případě naplněn některý z důvodů, pro který lze účastníka zrušit rozhodnutím soudu a dospěl přitom k závěru, že takový důvod v posuzovaném případě dán je. „Jak totiž bylo v rámci řízení zjištěno, v době od 1. září 2020 do 3. srpna 2021 byl okruh činností účastníka v zakládací listině účastníka upraven tak, že za účelem dosažení svého účelu účastník mohl, mimo jiné, vytvářet a vést zvláštní, mírové a diplomatické mise, vytvářet diplomatický sbor pro činnosti v rámci diplomatických misí a podporu všech ostatních činností účastníka v zahraničí i v České republice, vydávat cestovní doklady členům svých diplomatických misí ve formě diplomatických karet nebo jiných dokumentů definovaných mezinárodním právem a vydávat štítky diplomatického sboru pro vozidla sloužících v jeho diplomatických misích. Současně bylo v té době v zakládací listině účastníka uvedeno, že při uzavření memoranda s jakýmkoliv zahraničním státem se účastník stává mezivládní organizací. Současně bylo v rámci řízení zjištěno, že účastník se během své existence jako mezivládní organizace skutečně choval, když navazoval kontakty se zahraničními subjekty a jinými entitami a uzavíral s nimi dohody o vzájemné spolupráci. Kromě toho účastník přijímal přihlášky do Anonymizováno a Anonymizováno, a to coby jejich zřizovatel.“ Podle soudu prvního stupně „lze přitom souhlasit s navrhovatelem v tom, že všechny tyto činnosti účastníka zasahují do výsostného práva České republiky zřizovat, udržovat a ukončovat vztahy s jinými státy a mezinárodními organizacemi. Výsostné postavení těchto práv přitom jednoznačně vyplývá jak z právních zvyklostí mezinárodního práva veřejného, tak i z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, z nichž se podává, že tato práva náleží pouze státům a subjektům jim na roveň postavených a dalším subjektům, jimž tato práva státy propůjčily. Stejně tak není sporu o tom, že účastník však žádným z těchto subjektů není, když účastník je, coby nadační fond, subjektem vnitrostátního práva České republiky. Proto zdejšímu soudu nezbylo než uzavřít, že v posuzovaném případě je naplněn důvod pro zrušení účastníka rozhodnutím soudu podle § 172 odst. 1 písm. a) obč. zák., když účastník vyvíjel nezákonnou činnost, a to v takové míře, že tím v závažné míře narušuje veřejný pořádek. Za nezákonnou je výše popsanou činnost nutno považovat proto, že jde o výsostnou činnost České republiky, coby subjektu mezinárodního práva veřejného, tedy činnost vyhrazenou pouze České republice, přičemž jde-li o činnost vyhrazenou jedné osobě, pak současně platí, že je její výkon všem ostatním zakázán. Narušování veřejného pořádku v závažné míře je zdejším soudem spatřováno v tom, že účastník v rámci výkonu výše popsaných činností navazoval kontakty a uzavíral rázné dohody a memoranda s třetími státy a jinými entitami, čímž mohl v mezinárodním společenství působit klamavé zdání, že jde o kontakty, které jeho prostřednictvím navazuje, případně uznává Česká republika. A to zejména u těch jiných entit jako kupř. Hawajské království není pro Českou republiku coby nositele těchto výsostných práv žádoucí. Pokud jde o tvrzení účastníka, že všechny skutečnosti vytýkané mu navrhovatelem odstranil nebo napravil, potom zdejší soud připouští, že účastník skutečně provedl změnu zakládací listiny, v rámci které odstranil nebo nahradil některé zavádějící pojmy. Nicméně i přes tuto skutečnost je zdejší soud tohoto názoru, že účastník neposkytl dostatečné záruky, že nebude pokračovat v činnosti, která byla výše shledána jako nezákonná. Zdejší soud tak nemá jistotu, že účastník v budoucnu nebude pokračovat v této činnosti, když mu nebylo nijak doloženo, že by účastník v rámci nápravy závadného stavu ukončil činnost Sjednocené organizace a Nadnárodní organizace, a když mu nebylo nijak doloženo, že by účastník v rámci nápravy závadného stavu ukončil všechny navázané kontakty, příp. vypověděl všechny uzavřené dohody a memoranda se třetími státy a jinými entitami, a když neprokázal, že by se od této dosavadní činnosti veřejně distancoval.“ 5. Podle soudu prvního stupně „protože rozhodl o zrušení účastníka, postupoval dále podle § 191 odst. 1 věty druhé obč. zák. a jmenoval účastníkovi likvidátora. Vzhledem k tomu, že zdejší soud nemá důvěru v osoby, které jsou členem jeho statutárního orgánu, když jde o osoby, které se zrušením účastníka nesouhlasily, a v to, že by tyto osoby provedly likvidaci řádně a bez zbytečných průtahů, nepostupoval soud podle § 191 odst. 3 obč. zák. nýbrž postupoval podle § 191 odst. 4 obč. zák. a jmenoval likvidátorem účastníka náhodně zvolenou osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců. Řízení o zrušení právnické osoby s likvidací, coby soudní řízení podléhá podle § 1 písm. a) zák. o soud. popl. poplatkové povinnosti, přičemž výše soudního poplatku za toto řízení činí 2 000 Kč podle položky 4 bodu 1 písm. c) sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno na základě vlastního podnětu., postupoval soud podle § 4 odst. 1 písm. i) zák. o soud. popl. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. e) zák. o soud. popl. a uložil povinnost zaplatit soudní poplatek účastníkovi. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení končí, postupoval soud podle § 151 odst. 1 obč. soud. řádu a současně rozhodl o nákladech řízení. Vzhledem k tomu, že okolnosti případu neodůvodňují použití ani výjimky uvedené v § 23 zák. o zvl. říz. soud. ani výjimky podle § 24 zák. o zvl. říz. soud., rozhodl soud podle § 23 zák. o zvl. říz. soud. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.“ 6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník - zrušovaný nadační fond, v zákonné lhůtě odvolání. Odvolatel odmítl všechny věcné důvody mající vést k jeho zrušení s tím, že případné nedostatky napravil změnami stanov, promítnutými i do zápisů v nadačním rejstříku. Navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, i v rámci u něj činěného jednání, přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že v dané věci nebyla dána základní procesní podmínka pro rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.

8. Jak vyplývá z výše citovaného podání Ministerstva zahraničních věcí České republiky ze dne 9. března 2021 (č.l. 2 - 3 soudního spisu), nejedná se v žádném případě o návrh na zahájení soudního řízení, ale o podání upozorňující příslušný soud na tvrzené rozpory právního stavu předmětného nadačního fondu se zákony a mezinárodními smlouvami. Podatel výslovně uvádí, že jde o „podnět ke zrušení nadačního fondu“. Jako alternativu možného řešení (kromě zrušení nadačního fondu) uvádí, že by soud mohl nadační fond vyzvat k odstranění vytýkaných nedostatků. Při jednání odvolacího soudu zástupce „navrhovatele“ - podatele uvedl, že výše jmenované podání bylo a je podnětem, směřujícím k tomu, aby soud posoudil, zda má být řízení o zrušení předmětného nadačního fondu zahájeno či nikoli. Podání nebylo návrhem na zahájení soudního řízení.

9. Podle § 13 odst. 1 z.ř.s. se řízení zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh. Soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení. O zahájení řízení bez návrhu vydá soud usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak. Řízení je zahájeno dnem, kdy takové usnesení bylo vydáno (§ 13 odst. 2 z.ř.s.). Podle § 172 odst. 1 o.z. soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek. Podle § 1 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) a § 85 z.ř.s. jsou řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob, v nichž se primárně postupuje dle zák.č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, i řízení ve statusových věcech právnických osob včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování likvidátora… 10. V daném případě bylo podání navrhovatele, jak z něj vyplývá a jak bylo specifikováno u jednání odvolacího soudu, nikoli návrhem na zahájení řízení, leč toliko podnětem k zvážení, zda soud řízení zahájí. Jeho důsledkem tak nebylo zahájení řízení o zrušení nadačního fondu na návrh. Jak vyplývá z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 73 Cm 40/2021, soud prvního stupně nikdy sám řízení nezahájil, nevydal o tom žádné usnesení. V daném případě tak soud prvního stupně rozhodl ve věci samé - o zrušení nadačního fondu s likvidací a o jmenování likvidátora, aniž by tak učinil v řízení (zahájeném návrhem či bez návrhu), pročež tak nebyla splněna základní podmínka řízení (viz § 103 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a 4 z.ř.s.). To je závažná vada řízení, neboť v občanském soudním řízení nelze věcně, tedy ve věci samé rozhodovat, aniž by toto rozhodnutí bylo činěno v řízení /až na výjimky stanovené zákonem viz např. některá rozhodnutí ve věcech veřejných rejstříků mající povahu rozhodnutí ve věci samé/. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil. Podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k tomu, aby dle své úvahy vyřídil podání podatele (v záhlaví usnesení uvedeného jako „navrhovatel“). Při tomto vyřizování vezme soud v úvahu též i všechny změny učiněné předmětným nadačním fondem, přičemž vyjde toliko ze změn dle zákona přípustných. Učiní tak kromě jiného i proto, že dle podatelova názoru vyjádřeného při jednání odvolacího soudu důvody ke zrušení nadačního fondu trvají nadále, i po provedených změnách. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.