9 Cmo 194/2023

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelky: Jméno navrhovatelky., IČO IČO navrhovatelky sídlem Adresa navrhovatelky zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti:

1. Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C., IČO IČO advokáta C sídlem Adresa advokáta C 3. Jméno advokáta D., IČO IČO advokáta D sídlem Adresa advokáta D o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, o ukončení účastníka 2/ Jméno účastníka. v řízení, k odvolání tohoto účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. června 2023 č. j. 72 Cm 90/2022-29, Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. června 2023 č. j. 72 Cm 90/2022-29 se potvrzuje.

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. června 2023 č. j. 72 Cm 90/2022-29 rozhodl tak, že „Soud ukončuje účast účastníka 2/ Jméno účastníka., IČ IČO advokáta C, sídlem Adresa advokáta C, v řízení“. Své rozhodnutí odůvodnil následovně: „Návrhem ze dne 27. 4. 2022 se navrhovatelka domáhá, aby soud uložil účastníkovi 1/ zákaz vykonávat funkci člena statutárního orgánu v jakékoliv korporaci. Podle § 63 odst. 1 z.o.k. soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace. Podle § 7 odst. 2 z. ř. s. jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Účastníky řízení o vyloučení z výkonu funkce podle § 63 z.o.k. jsou ve smyslu § 6 z. ř. s. navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, přičemž posléze uvedenou osobou je (i) osoba, která má být z výkonu funkce vyloučena, a dále (ii) všechny obchodní korporace, v nichž osoba, která má být z výkonu funkce vyloučena, vykonává odpovídající funkci. Vzhledem k tomu, že účastník 1/ již nevykonává funkci statutárního orgánu v účastníkovi 2/, dne 17. 2. 2023 byl účastník 1/ vymazán z funkce jednatele účastníka 2/, ukončil soud účast účastníka 2/ v řízení.“ 2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala v zákonné lhůtě odvolání účastnice ad 2/ s tím, že nesporuje skutečnost, že účastník ad 1/ již není statutárním orgánem účastnice ad 2/ s tím, že funkce jednatele mu zanikla již dne 8. 2. 2023 a dne 17. 2. 2023 došlo k výmazu z obchodního rejstříku. Nicméně, jeho účast v předmětném řízení být ukončena nemá, protože se účastník ad 1/ v řízení před Městským soudem v Praze sp. zn. 66 Cm 122/2023 domáhá určení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady účastníka ad 2/. Dále je vedeno i řízení, že řečené usnesení jediného společníka nemá žádné účinky. V případě úspěšnosti jedné či druhé žaloby nedošlo dne 8. 2. 2023 k zániku funkce jednatele účastníka ad 1/ v účastnici ad 2/. Dále odvolatel upozornil na dosud nepravomocné usnesení rejstříkového soudu, kterým došlo k obnovení zápisu účastníka ad 2/ v obchodním rejstříku tak, že byl uveden do stavu ke dni 17. 2. 2023 tak, že jako jednatel byl stále zapsán účastník ad 1/. Odvolatel navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl závěru, že odvolání není důvodné.

4. Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné. Tento závěr vychází z judikatury Nejvyššího soudu viz např. rozhodnutí 27 Cdo 3045/2020, nebo 27 Cdo 1470/2018 či 29 Cdo 4525/2016. Jak je patrné i z odvolání, nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o tom, že je rozhodnutí jediného společníka účastnice ad 2/ o odvolání účastníka ad 1/ z funkce jejího jednatele neplatným, pročež se na něj stále hledí jako na platné. Tomu ostatně odpovídá též i zápis v obchodním rejstříku, v němž je ke dni rozhodování odvolacího soudu zapsán jako jednatel účastnice ad 2/ tituly před jménem s tím, že mu funkce jednatel vznikla dne 8. 2. 2023. Tohoto dne dle zápisu v příslušném obchodním rejstříku zanikla funkce jednatele Jméno advokáta B. Lze plně souhlasit se soudem prvního stupně, že účastníky řízení dle § 63 z. o. k. jsou ve smyslu § 6 z. ř. s. navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Ke shodnému závěru dochází i Nejvyšší soud a jeho judikatura, viz usnesení ze dne 21. 2. 2018 sp. zn. 29 Cdo 2227/2016, podle nějž: „Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce ….. řízení výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) z. ř. s. Zákon výslovně neupravuje účastenství v řízení. Účastníky řízení jsou proto podle § 6 odst. 1 z. ř. s. navrhovatel (bylo-li řízení zahájeno návrhem) a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Účastníkem řízení je tudíž nepochybně osoba, která má být rozhodnutím soudu vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace a dále - s ohledem na důsledek předvídaný ustanovením § 66 odst. 1 z. o. k. i všechny obchodní korporace, v nichž dotyčná osoba vykonává (podle informací dostupných soudu, zejména podle zápisu v obchodním rejstříku) funkci člena statutárního orgánu (k účastenství těchto obchodních korporací srov. i úpravu obsaženou v § 67 odst. 2 z. o. k.).“ Takovouto účastnicí byla v daném případě až do dne 8. 2. 2023 předmětná společnost s ručením omezeným - účastnice ad 2/. Byla takto dotčenou osobou do dne, kdy byl ve funkci její jednatel Jméno advokáta B (účastník ad 1/). Nicméně, soudu prvního stupně ani soudu odvolacímu nebylo nijak doloženo, že by rozhodnutí o jeho odvolání z funkce bylo pravomocně prohlášeno neplatným, resp. že by se na toto rozhodnutí hledělo, jako by nebylo učiněno či že by nastala jiná právní skutečnost, na základě níž by byl Jméno advokáta B jednatelem účastnice ad 2/. Odvolacímu soudu nepřísluší posuzovat, zda rozhodnutí jediného společníka bylo neplatným (viz výše uvedená judikatura Nejvyššího soudu jakož i ust. § 192 a 193 z. o. k.). Nezbývá tedy než uzavřít, že v době rozhodování odvolacího soudu je skutková i právní situace shodná s tou, jež byla v době rozhodování soudu prvního stupně (odvolatel nic jiného nedoložil a ani netvrdil), pročež je namístě jeho usnesení potvrdit jako správné. Odvolací soud tak učinil podle § 219 o. s. ř. ze všech výše uvedených důvodů. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.