9 Cmo 272/2024

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. ve věci navrhovatelů: a) Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele b) adresa, IČO IČO navrhovatele sídlem Adresa navrhovatele zastoupena advokátem, Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti: adresa, IČO IČO advokáta A sídlem Adresa advokáta A zastoupené advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti usnesení valné hromady honebního společenstva ze dne 6. 10. 2023, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. dubna 2024 č. j. 31 Cm 63/2023-66

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. dubna 2024 č. j. 31 Cm 63/2023-66 se ve výrocích I., II., III., V. a VI. mění tak, že se zamítá návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady adresa ze dne 6. 10. 2023 přijatého: 1. ve znění „Valná hromada volí honebním starostou pana Anonymizováno a honebním místostarostou pana Anonymizováno“, 2. pod bodem 14 programu ve znění: „Valná hromada se ztotožňuje s rozhodnutím honebního výboru o pronájmu honitby“, 3. ohledně způsobu hlasování o volbě honebního starosty a honebního místostarosty ve znění: „Proběhne jedna volba, ve které se bude hlasovat o volbě honebního starosty a místostarosty tak, že proběhnou postupná hlasování, v nichž se bude hlasovat o osobách, které se o tyto funkce ucházejí. Zvolen bude ten, kdo bude mít nejvyšší počet hlasů“.

II. Navrhovatel a) je povinen nahradit účastníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 10 281 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

III. Navrhovatel b) je povinen nahradit účastníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 20 562 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

1. Krajský soud v Plzni jako soud I. stupně napadeným usnesením vyslovil neplatnost usnesení valné hromady honebního společenstva ze dne 6. 10. 2023 v části, jimiž adresa rozhodlo jednak, že „Valná hromada volí honebním starostou pana Anonymizováno a honebním místostarostou pana Anonymizováno“, jednak, že se „Valná hromada ztotožňuje s rozhodnutím honebního výboru o pronájmu honitby“ a konečně, že „Proběhne jedna volba, ve které se bude hlasovat o volbě HS a místostarosty tak, že proběhnou postupná hlasování, v nichž se bude hlasovat o osobách, které se o tyto funkce ucházejí. Zvolen bude ten, kdo bude mít nejvyšší počet hlasů.“ 2. Důvodem pro uvedený zásah soudu do rozhodnutí nejvyššího orgánu adresa bylo ve vztahu k výrokům I. a III. usnesení soudu I. stupně o volbě honebního starosty a honebního místostarosty to, že uvedená rozhodnutí valné hromady honebního společenstva podle soudu I. stupně porušují stanovy účastníka. Má tomu podle soudu I. stupně být proto, že z textu stanov má jednoznačně vyplývat, že volba honebního starosty a honebního místostarosty měla proběhnout v rámci jednoho hlasování, přičemž osoba, která by získala nejvyšší počet hlasů, se stává honebním starostou, a osoba s druhým nejvyšším počtem hlasů honebním místostarostou. Způsob hlasování, který byl prosazen na předmětné valné hromadě, je však podle soudu I. stupně v rozporu se stanovami, když odevzdání volebního lístku pro každého z kandidátů znamená, že se nehlasuje v rámci jedné volby, ale fakticky v rámci tří voleb, a to o každém kandidátovi zvlášť. V praxi to znamená, že těsná většina členů může hlasování zcela ovládnout, neboť odevzdá většinu hlasů pro preferovanou osobu honebního starosty a současně většinu hlasů pro preferovanou osobu honebního místostarosty. Tím je potom zcela anulován princip, o který se opírají stanovy účastníka, které zjevně sledují, aby v honebním výboru byla zastoupena jak většina, tak i menšina členů tak, že osoba zvolená s nejvyšším počtem hlasů se stává starostou a osoba s druhým nejvyšším počtem hlasů místostarostou. Proto zvolený způsob hlasování je podle soudu I. stupně v rozporu se stanovami a s principem většinového hlasování, o čemž podle soudu I. stupně rovněž svědčí to, že při volbě starosty a místostarosty bylo odevzdáno podstatné více hlasů, než kolik hlasů bylo na valné hromadě přítomno členů rozhodnutí valné hromady honebního společenstva. Pokud bylo navrhováno současně vyslovení neplatnosti procedurálního usnesení, kterým byl zvolen právě uvedeny způsob hlasování, jedná se podle soudu I. stupně rovněž o usnesení neplatné, neboť podle jeho názoru jím byl přijat způsob hlasování, jenž z uvedených důvodů odporuje stanovám účastníka.

3. Ve vztahu k rozhodnutí valné hromady honebního společenstva, jímž valná hromada vyjadřovala stanovisko k rozhodnutí honebního výboru o pronájmu honitby, se podle soudu I. stupně jedná o rozhodování o otázce, již stanovy svěřují do působnosti honebního výboru, tedy o otázce, jež nepatří do působnosti valné hromady. Z toho důvodu je podle soudu I. stupně předmětné usnesení nicotné, jak rozhodl soud I. stupně ve výroku II. napadeného usnesení, když rozhodnutí přijímal orgán, který k danému rozhodnutí nebyl povolán a z tohoto důvodu je na předmětné rozhodnutí valné hromady honebního společenstva nutno hledět, jako by nebylo přijato.

4. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a na základě úspěchu obou navrhovatelů jim přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

5. Proti tomuto usnesení ve výrocích I., II., III., V. a VI. se odvolal účastník (odvolatel) a domáhal se jeho změny a zamítnutí návrhu případně jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Podle odvolatele má jeho opravný prostředek oporu v § 205 odst. 2 písm. b), c), d) a g) o. s. ř., když soud I. stupně nepřihlédl k účastníkem tvrzeným skutečnostem, řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci a rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

7. Podle odvolatele soud I. stupně při výkladu stanov nesprávně užil pouze jazykového výkladu a vůbec se nezabýval ostatními výkladovými pravidly a bez jakékoliv hlubší úvahy dovodil princip ochrany menšiny adresa.

8. Odvolatel zdůraznil, že stanovy jakékoliv právnické osoby jsou právním jednáním sui generis. To znamená, že na takové zvláštní právní jednání je, na rozdíl od ostatních právních jednání, potřeba zvolit i specifickou metodu výkladu. Nicméně pro výklad těchto jednání sui generis je potřeba aplikovat v omezené míře výkladová pravidla jako pro běžné právní jednání. S ohledem na tuto specifičnost právního jednání, jakými stanovy jsou, nelze podle odvolatele vycházet ze skutečné vůle (původních) stran. Je tomu tak z toho důvodu, že stanovy zavazují i osoby budoucí, které při vzniku stanov nejsou jejími účastníky, tj. původní skutečná vůle stran zakladatelů není primárním výkladovým pravidlem, ledaže by se jednalo o konkrétní ustanovení stanov, které má zavazovat toliko tyto zakladatele. Pro výklad stanov tak má být primárné použito výkladu, jakému by rozuměla osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen, při zohlednění všech v úvahu přicházejících zjištění okolností. Těmito okolnostmi jsou pak zejména praxe účastníků. Podle názoru odvolatele výčet vymezený v § 556 odst. 2 nového občanského zákoníku je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, když soud je povinen při výkladu zkoumat i jiné okolnosti daného případu.

9. Soud prvního stupně podle odvolatele pochybil, když při výkladu stanov použil pouze jazykového výkladu a nebral v úvahu další výkladová pravidla a okolnosti daného případu, zejména tím, když nezkoumal např. průběh předchozích voleb adresa a nezkoumal ani profil osob, které se inkriminovaných voleb účastnili ani události, které volbě předcházely, které volby doprovázely, jakož i události které po volbě následovaly.

10. Dále odvolatel zdůraznil, že po žádné právnické osobě nelze rozumně požadovat, aby zajišťovala účast menšiny ve volených orgánech.

11. Odvolatel soudu I. stupně rovněž vytkl, že neprovedl navržené důkazy výslechy svědků Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno k tomu, že volba členů honebního společenstva na předmětné valné hromadě nebyla zmatečná, všem zúčastněným byl postup volby vysvětlen a přítomní členové věděli pro koho a jak hlasují.

12. Podle odvolatele soud I. stupně sice konstatoval, byť nesprávně, nesoulad rozhodnutí valné hromady adresa se stanovami, avšak svůj závěr nedostatečně zdůvodnil a co se týče úvahy, zdali je namístě vyslovit i neplatnost takového rozhodnutí, soud I. stupně již ničeho neuvedl.

13. Co se týče vyslovení nicotnosti ohledně usnesení, kterým bylo přijato stanovisko valné hromady k rozhodnutí honebního výboru, odvolatel zdůraznil, že již samotný název přijatého usnesení, tj. „stánovisko“, svědčí o tom, že účelem přijetí tohoto usnesení valnou hromadou bylo skutečně jen přijmout stanovisko valné hromady, jakožto nejvyššího orgánu, k rozhodnutí, které učinil honební výbor. Na předmětné rozhodnutí valné hromady i proto nelze nahlížet jako na rozhodnutí, které nepatří do její působnosti, když toto stanovisko přijaté nejvyšším orgánem honebního společenstva mělo pouze vyjádřit ztotožnění se valné hromady s rozhodnutím honebního výboru ohledně schválení smlouvy o nájmu honitby s mysliveckým spolkem Anonymizováno.

14. Podle odvolatele přijetí stanoviska nebylo rozhodnutím valné hromady, které by mělo vyvolat nějaké právní účinky. Přijetím stanoviska nemělo ani dojít ke schválení smlouvy o pronájmu honitby, jelikož tato kompetence spadá do působnosti honebního výboru. Toto stanovisko mělo pouze vyjádřit totožnou vůli nej vyššího orgánu a její většiny s rozhodnutím, které bylo přijato honebním výborem.

15. Konečně podle odvolatele je napadené usnesení soudu I. stupně nepřezkoumatelné, když z něho není možno seznat úvahy, kterými se soud řídil, když v otázce porušení práv menšin pouze převzal tvrzení navrhovatelů a stejně tak, co se týče odůvodnění pro tu část usnesení, která se zabývá vyslovením neplatnosti procedurálního usnesen, se podle odvolatele soud I. stupně omezil pouze na konstatování, že se jedná o neplatné usnesení, neboť jím byl přijat způsob hlasování, který odporuje stanovám.

16. Navrhovatelé navrhli usnesení soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu potvrdit.

17. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení v rozsahu podaného odvolání a po doplnění dokazování o sdělení obsahu stanov účastníka a zápisu z valné hromady adresa ze dne 6. 10. 2023, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

18. Ze stanov účastníka odvolací soud zjistil, že působnost valné hromady rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby a jejím nájmu byla přenesena na honební výbor (čl. 5 odst. 3 stanov). Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se členové podílejí podle výměr honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi jeden hlas (čl. 6 odst. 4 stanov). Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů honebního společenstva. K rozhodnutí o způsobu využití společenstevní honitby a jejím nájmu a k rozhodnutí o změně stanov se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů (čl. 6 odst. 6 stanov). Honebního starostu a honebního místostarostu volí valná hromada na období 10 let, a to z členů honebního společenstva. Honební starosta a místostarosta se volí z navržených členů honebního společenstva tajným hlasováním, volí se z navržených osob podle zásady uvedené v čl. 6 odst.

4. Osoba s největším počtem získaných hlasů bude vykonávat funkci honebního starosty a druhý v pořadí s počtem získaných hlasů bude vykonávat funkci místostarosty. Při rovnosti hlasů rozhoduje vzájemná dohoda zvolených nebo los (čl. 7 odst. 2 stanov). Stanovy účastníka neupravují možnost dovolat se u některého ze spolkových orgánů neplatnosti usnesení valné hromady adresa.

19. Ze zápisu z valné hromady adresa ze dne 6. 10. 2023 odvolací soud zjistil, že uvedeného dne se v adresa v hostinci Anonymizováno konala valná hromada účastníka, jíž byli přítomni vlastníci honebních pozemků, kteří dle prezenční listiny disponovali celkem 1309 hlasy, když na valné hromadě honebního společenstva měl každý člen k dispozici pouze tolik hlasů, kolik vlastní započatých hektarů honebních pozemků v honebním společenstvu, případně dále hlasů, kterými disponuje na základě plných mocí od nepřítomných členů honebního společenstva. Před volbou nového výboru honebního společenstva předsedající adresa nechal hlasovat o otázce, již si valná hromada adresa v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. h) stanov vyhradila k projednání, a to o otázce způsobu technického a organizačního provedení voleb jednotlivých členů honebního výboru, přičemž valná hromada honebního společenstva považovala výsledky tohoto hlasování pouze za poradní pro předsedajícího valné hromady, jenž v souladu s tímto prezentoval přítomným členům hlasováním zjištěnou většinovou vůli hlasujících toliko jako anketu či nezávazné stanovisko valné hromady. Uvedené většinové stanovisko k organizačnímu způsobu provedení hlasování o volbě členů honebního společenstva bylo valnou hromadou přijato formou usnesení. Samotnému hlasování o organizačním provedení volby jednotlivých členů honebního výboru předcházela diskuse o této otázce, vycházející ve vztahu k volbě starosty a místostarosty z čl. 7 odst. 2 stanov, jenž však neupravuje postup předsedajícího valné hromady v tom, jak volby prakticky provést. Předsedající valné hromady adresa označil způsob volby za podpůrný procedurální krok a navrhl pro každého volitele tři volební lístky. Předsedající poukázal v zásadě na existenci dvou možnosti praktického provedení volby honebního starosty a místostarosty, kdy první možnost měla spočívat v tom, že proběhne jedna volba, ve které se bude postupně hlasovat o osobách, jež se o tyto funkce ucházejí, a zvolen měl být ten, kdo bude mít nejvyšší počet hlasů. Druhou možností měl být postup, v rámci něhož měli hlasující obdržet každý jeden hlasovací lístek, na němž budou uvedena tři jména a členové honebního společenstva by měli kroužkovat jednotlivé kandidáty s tím, že mohou zakroužkovat pouze jednoho, a kandidát s nejvyšším počtem hlasů by se stal starostou a kandidát s druhým nejvyšším počtem hlasů místostarostou. Pro první možnost praktického provedení hlasování se vyslovila většina hlasujících. Každý přítomný člen honebního společenstva tak mohl přidělit každému kandidátovi tolik hlasů, kolika na valné hromadě disponoval a každý člen mohl do obálky vložit celkem tři lístky se jmény jednotlivých kandidátů na jednotlivé funkce. Při následném hlasování Anonymizováno obdržel 706 hlasů a byl vyhlášen honebním starostou. Anonymizováno obdržel 703 hlasy a byl vyhlášen honebním místostarostou. Následovala volba pokladníka, přičemž pro Anonymizováno se vyslovilo 701 hlasů, proti 606 hlasů a zdržely se 2 hlasy a pokladníkem tak byl zvolen Anonymizováno.

20. Dále se valná hromada pod bodem 14 věnovala zaujetí stanoviska k tomu, že honební výbor dne 14. 3. 2023 schválil smlouvu o nájmu honitby a k tomuto postupu honebního výboru se valná hromada vyjádřila ták, že s ním vyjádřila souhlas. K tomu přijala stanovisko, podle něhož „Valná hromada se ztotožňuje s rozhodnutím honebního výboru o pronájmu honitby“.

21. Při jednání odvolacího soudu účastník i navrhovatelé shodně uvedli, že vlastní realizace průběhu voleb členů honebního výboru v minulých letech proběhla vždy jiným postupem.

22. Z hlediska právního odvolací soud vyšel zejména z § 245 a násl. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ)

23. Podle § 245 NOZ na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

24. Podle § 258 NOZ každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

25. Podle právního názoru odvolacího soudu má-li ustanovení § 258 NOZ sloužit ochraně práv člena spolku, případě osoby, která má zájem hodný právní ochrany, před rozhodnutími spolkových orgánů přijatými v rozporu se zákonem nebo stanovami, potom toto ustanovení nelze úspěšně použít k napadení usnesení spolkového orgánu vyjadřující spokojenost či nespokojenost s postupem jiného orgánů spolku, případně k napadení usnesení o procedurálních otázkách průběhu zasedání orgánu spolku, pokud tato usnesení neměla význam pro práva a povinnosti spolku, jeho členů, případně třetích osob.

26. Uvedený právní názor byl v projednávané věci určující ve vztahu k výroku II. napadeného usnesení posuzující usnesení přijaté valnou hromadou adresa dne 6. 10. 2023 pod bodem 14 programu ve znění: „Valná hromada se ztotožňuje s rozhodnutím honebního výboru o pronájmu honitby.“ 27. Ve vztahu k tomuto usnesení se odvolací soud neztotožnil s právním názorem soudu I. stupně, jenž shledal toto usnesení valné hromady adresa nicotným s odůvodněním, že se jedná o stanovisko valné hromady k rozhodnutí honebního výboru o pronájmu honitby a tudíž tímto stanoviskem mělo být podle soudu I. stupně rozhodnuto o otázce, kterou stanovy svěřují do působnosti honebního výboru.

28. Názor odvolacího soudu lišící se od názoru soud I. stupně vyplývá především ze skutečnosti, že výsledkem přijetí uvedeného stanoviska valné hromady, nezakládajícího žádná práva ani povinnosti ve vztahu k členům či orgánům spolku, případně ve vztahu k třetím osobám, představovalo pouze většinové vyjádření souhlasu adresa s prací (s postupem) honebního výboru, konkrétně v otázce pronájmu honitby výkonným orgánem adresa.

29. Z uvedeného důvodu, když zákon neumožňuje soudu přezkoumávat usnesení valné hromady spolku jimž tento nejvyšší orgán spolku vyjádřil toliko souhlas s prací jiného orgánu spolku, odvolací soud napadené usnesení soud I. stupně v předmětné části (ve výroku II.) postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že návrh v této části zamítl.

30. Stejně tak odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil napadené usnesení soudu I. stupně ve výrocích I. a III. a návrhy účastníků i v této části zamítl, když neshledal naplněnými zákonem stanovené podmínky umožňující vyhovět v této části návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou adresa.

31. Jak již bylo uvedeno shora, důvodem neplatnosti usnesení valné hromady může být podle § 258 odst. 1 ObčZ jeho rozpor se zákonem nebo stanovami. Jenom za těchto podmínek může v omezeném rozsahu, v souladu s principem spolkové autonomie (viz článek 20 Listiny základních práv a svobod), soud zasahovat do vnitřních poměrů spolku, a to za podmínky, že případnou nezákonnost rozhodnutí orgánu spolku (rozpor s ustanovením zákona, či rozpor rozhodnutí orgánu spolku se stanovami) nelze napravit uvnitř dotčeného spolku prostřednictvím rozhodnutí některého z jeho orgánů.

32. Odvolací soud ve vztahu k požadovanému vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady adresa týkajícího se jednak organizačního způsobu (technického) provedení volby honebního starosty a místostarosty a jednak vlastní volby honebního starosty a místostarosty, vyšel z určitého a srozumitelného čl. 7 odst. 2 stanov. Podle tohoto ustanovení stanov honební starosta a místostarosta se volí z navržených členů honebního společenstva tajným hlasováním, volí se z navržených osob podle zásady uvedené v čl. 6 odst. 4, přičemž osoba s největším počtem získaných hlasů bude vykonávat funkci honebního starosty a druhý v pořadí s počtem získaných hlasů bude vykonávat funkci místostarosty a při rovnosti hlasů rozhoduje vzájemná dohoda zvolených nebo los.

33. Za situace, kdy zákon ani stanovy adresa nestanovily samotnou proceduru, organizaci či technické provedení zjištění nejvyššího počtu získaných hlasů pro jednotlivé kandidáty na funkci honebního starosty a místostarosty, bylo podle právního názoru odvolacího soudu věcí předsedajícího valné hromady adresa, aby vlastní proceduru, organizaci či technické provedení hlasování určil sám, jak ostatně bylo postupováno i v případě předchozích voleb honebního starosty a místostarosty, jež v minulosti proběhly vždy jinak, podle toho, jak určil předsedající valné hromady honebního společenstva.

34. Jestliže v projednávaném případě předsedající valné hromady v rámci jednání valné hromady honebního společenstva, před určením toho, jak procedurálně, organizačně či technicky proběhne volba honebního starosty a místostarosty, požádal postupem podle čl. 5 odst. 2 písm. h) stanov o stanovisko přítomné volitele z řad členů honebního společenstva a následně se i většinovým názorem členů valné hromady řídil, učinil podle odvolacího soudu správně zadost transparentnosti, srozumitelnosti a potřebě členů určit si způsob technického provedení volby.

35. Podstatná z hlediska soudního přezkumu shora uvedeného postupu valné hromady honebního společenstva byla skutečnost, že obě možnosti vlastního provedení hlasování, jež předsedající valné hromady nabídl členům adresa, nebyly podle právního názoru odvolacího soudu v rozporu se shora uvedeným požadavkem stanov na volbu honebního starosty a místostarosty stanoveným v čl. 7 odst. 2 stanov. I podle právního názoru odvolacího soudu byl voliteli zvolený způsob technického provedení voleb jednotlivých členů honebního výboru souladný se zákonem i stanovami také v tom, že všechny tři volené členy honebního výboru postavil na stejnou úroveň, a to na rozdíl od druhé nabízené varianty, kdy byli druhý a třetí volený odkázáni vyčkávat na to, zda na ně zbydou nějaké hlasy, případně kolik a zda se jedná o dostatečný počet hlasů potřebný pro zvolení do konkrétní funkce, když druhá varianta nepočítala s tím, že uchazeč o funkci v honebním výboru mohl stát pouze o určitou funkci (např. místostarosty) a nestál tak o to, aby získal co nejvyšší počet hlasů.

36. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že rozhodnutí o předmětu řízení nebylo odvislé od výkladu stanov účastníka v části týkající se volby honební starosty a místostarosty, když mezi účastníky nebylo sporu ohledně jasného a srozumitelného výkladu čl. 7 odst. 2 stanov, podle něhož honební starosta a místostarosta se volí z navržených členů honebního společenstva tajným hlasováním, volí se z navržených osob podle zásady uvedené v čl. 6 odst. 4 a osoba s největším počtem získaných hlasů bude vykonávat funkci honebního starosty a druhý v pořadí s počtem získaných hlasů bude vykonávat funkci místostarosty, přičemž při rovnosti hlasů rozhoduje vzájemná dohoda zvolených nebo los. Podstatné bylo to, že stanovy neurčovaly závazný postup (např. volební řád) předepisující, jak má organizačně a technicky volba členů honebního výboru proběhnout. Jestliže takový postup při každých volbách stanovil vždy předsedající, nejednalo se ani v projednávaném případě o porušení stanov nebo zákona, jestliže v rámci jedné volby bylo postupně hlasováno o členech honebního výboru s tím, že každý z účastníků valné hromady adresa obdržel 3 volební lístky odpovídající volbě tří členů honebního výboru (honební starosta, místostarosta a pokladník).

37. Jestliže ve vztahu k požadovanému vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady adresa týkajícího se jednak způsobu procedury, organizace či technického provedení voleb a jednak vlastní volby honebního starosty a místostarosty, nedošlo ze strany orgánů účastníka k porušení stanov či zákona, neshledal odvolací soud podmínky pro vyslovení neplatnosti ani těchto dvou usnesení přijatých valnou hromadou adresa konanou dne 6. 10. 2023. Proto v rámci rozhodování též o uvedených usnesení valné hromady adresa odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a napadené usnesení soudu I. stupně změnil tak, že návrhy navrhovatelů i v této části zamítl.

38. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl ve výrocích II. a III. ve prospěch zcela úspěšného účastníka podle § 224 odst. 2, § 140 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř.

39. Podle § 140 odst. 1 o. s. ř. každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem. Účastníci uvedení v § 91 odst. 2 platí společné náklady společně a nerozdílně.

40. V otázce náhrady nákladů řízení odvolací soud vychází z toho, že navrhovatel a) a navrhovatel b) nejsou v procesním postavení nerozlučných společníků ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř. a jejich procesní společenství je společenstvím samostatných společníků podle § 91 odst. 1 o. s. ř.

41. V řízení napadl navrhovatel a) dvě usnesení valné hromady adresa návrhem na vyslovení neplatnosti a navrhovatel b) čtyři usnesení přijaté valnou hromadou adresa, přičemž nikdo z uvedených samostatných společníků nebyl se svým návrhem úspěšný. Z celkově hrazených nákladů vzniklých úspěšnému účastníkovi ve výši 30 843 proto navrhovatel a) nahradí 2/6 účastníkem vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 10 281 Kč a navrhovatel b) zbývající 4/6 ve výši 20 562 Kč.

42. Náklady řízení v celkové výši 30 843 Kč vynaložené úspěšným účastníkem v průběhu řízení před soudy obou stupňů byly představovány náklady na právní službu, kdy advokát účastníka provedl před soudem I. stupně i soudem odvolacím ve prospěch účastníka 6 úkonů právní služby honorované podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 § 11 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. - (AT), kdy podle advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 náleží odměna za 1 úkon 3 100 Kč a paušál 300 Kč a od 1. 1. 2025 mu náleží odměna za 1 úkon 5 620 Kč a paušál 450 Kč. Těmito úkony byla příprava a převzetí zastoupení, návrh na spojení řízení (půlúkon honorovaný částkou 1 550 Kč), vyjádření k návrhu, jednání 25. 4. 2025, odvolání ve věci samé, jednání odvolacího soudu 15. 6. 2026. Ke každému z těchto úkonů náleží režijní paušál ve shora uvedené výši. Advokát účastníka má právo také na jízdně 1 517 Kč na trase Praha - Plzeň a zpět dne 25. 4. 2024 vozidlem JEEP RZ 4 SJ 7327 při ujetých 212 km. Při ceně paliva 42,60 Kč/litr se spotřebou 16,8 l/100 km. Advokát účastníka má dále právo na náhradu za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a za promeškaný čas za 8 půlhodin po 100 Kč a advokát účastníka má právo i na advokátem odvedenou DPH ve výši 5 006 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek § 237 o. s. ř. a lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.