9 Cmo 28/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele, IČO IČO navrhovatele sídlem Adresa navrhovatele zastoupené advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A o zápisu změny v rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání Jméno advokátky B, nar. Datum narození advokátky B, bytem Anonymizováno proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2025 č. j. S 3411/RD123/MSPH, Fj 480243/2025/MSPH,

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2025 č. j. S 3411/RD123/MSPH, Fj 480243/2025/MSPH se mění tak, že se k odvolání Jméno advokátky B, nar. Anonymizováno, doručenému Městského soudu v Praze dne 28. 11. 2025, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2025 č. j. S 3411/RD115/MSPH, Fj 480243/2025 nepřihlíží.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení.

1. Shora uvedeným usnesením ze dne 22. prosince 2025 č. j. S 3411/RD123/MSPH, Fj 480243/2025/MSPH (dále též jen „usnesení RD 123“) Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (též rejstříkový soud) pro nezaplacení soudního poplatku zastavil řízení o odvolání Jméno advokátky B, nar. Datum narození advokátky B, bytem adresa ze dne 28. listopadu 2025 proti usnesení Městského soudu v Praze dne 26. listopadu 2025 č. j. S 3411/RD115/MSPH, Fj 480243/2025.

2. Proti usnesení RD 123 podal včasné odvolání Jméno advokátky B. Namítl, že požadovaný poplatek vědomě neuhradil z důvodu, že podal trestní oznámení státnímu zastupitelství v Praze a očekává jejich kroky. Z odvolání vyplynul požadavek, aby odvolací řízení nebylo zastaveno.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že napadené usnesení neobstojí, avšak nikoliv z důvodů namítaných odvolatelem.

4. Jak je zřejmé ze spisu, návrhem doručeným rejstříkovému soudu dne 25. 11. 2025 se Jméno navrhovatele coby navrhovatel zastoupený předsedou výboru tituly před jménem (dále též jen „společenství“ či „navrhovatel“) domáhalo zápisu změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, konkrétně výmazu místopředsedy výboru Jméno advokátky B, a zápisu dne zániku členství: 12. listopadu 2024, dne zániku funkce: 12. listopadu 2024 a současně se domáhalo zápisu místopředsedkyně výboru: Anonymizováno, se dnem vzniku členství dne 12. listopadu 2024 a dnem vzniku funkce: 12. listopadu 2024.

5. Rejstříkový soud o návrhu rozhodl usnesením ze dne 26. listopadu 2025 č. j. S 3411/RD115/MSPH, Fj 480243/2025 tak, že návrhu zcela vyhověl (dále též zkráceně „usnesení RD 115“). Usnesení RD 115 bylo navrhovateli doručeno dne 28. 11. 2025.

6. Proti usnesení RD 115 bylo dne 28. 11. 2025 podáno Jméno advokátky B odvolání, jež odešlo z datové schránky společenství. Z obsahu tohoto opravného prostředku („podávám tímto odvolání…“ ve spojení s jeho podpisem bez dodatku značícího, že je činěno jmenovaným za společenství) podle odvolacího soudu vyplývá, že bylo podáno Jméno advokátky B coby fyzickou osobou a nikoliv společenstvím zastoupeným Jméno advokátky B. Jmenovaný by ostatně ani nebyl oprávněn ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jednat za společenství před soudem, neboť v případě kolektivního statutárního orgánu dle tohoto ustanovení jedná za právnickou osobu před soudem předseda statutárního orgánu - v daném případě předseda výboru tituly před jménem, ledaže by byl jednáním před soudem pověřen člen statutárního orgánu, což doloženo nebylo a nebylo ani doloženo, že by Jméno advokátky B byl opětovně zvolen členem výboru společenství.

7. Na základě uvedeného učinil odvolací soud dílčí závěr, podle něhož shora uvedené odvolání nebylo odvoláním společenství coby navrhovatele, ale odvoláním Jméno advokátky B coby vymazávaného místopředsedy výboru jako fyzické osoby. Uvedené odvolání odešlo z cizí datové schránky, aniž bylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem podatele, přičemž tento nedostatek nebyl odstraněn ani do 3 dnů, což má závažné právní důsledky, jež jsou vysvětleny níže.

8. Jak je dále zřejmé z obsahu spisu, téhož dne (tedy 28. 11. 2025) se společenství zastoupené předsedou výboru tituly před jménem vzdalo práva odvolání proti usnesení RD 115.

9. Usnesením ze dne 2. prosince 2025 č. j. S 3411/RD120/MSPH, Fj 480243/2025/MSPH vyzval rejstříkový soud Jméno navrhovatele, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč. Téhož dne vyzval rejstříkový soud Jméno navrhovatele rovněž k odstranění vad odvolání ze dne 28. 11. 2025 - k doplnění odvolacího důvodu a odvolacího návrhu.

10. Následně pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání usnesením ze dne 22. prosince 2025 č. j. S 3411/RD123/MSPH, Fj 480243/2025/MSPH, rejstříkový soud zastavil řízení o odvolání ze dne 28. listopadu 2025 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2025 č. j. S 3411/RD115/MSPH, Fj 480243/2025.

11. Z hlediska právního posouzení věci byla pro rozhodnutí odvolacího soudu významná již uvedená skutečnost, a to, že odvolání proti usnesení RD 115 podalo nikoliv společenství, ale Jméno advokátky B coby fyzická osoba. Proto podle právního názoru odvolacího soudu nebyl v dané situaci dán zákonný důvod k tomu, aby rejstříkový soud jednak vyzýval toho, kdo nepodal odvolání, aby zaplatil soudní poplatek za odvolání a jednak následně zastavoval řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání.

12. Odvolací soud vyšel z § 42 o. s. ř. z něhož je zřejmé, že podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem (odst. 1). Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem (odst. 2). V případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2 (odst. 3). Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (odst. 4).

13. Dále odvolací soud vyšel z § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále zkráceně „z. e. ú.“). Podle tohoto ustanovení úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

14. Podle § 8 odst. 3 z. e. ú. je k přístupu do datové schránky právnické osoby oprávněn statutární orgán právnické osoby nebo člen statutárního orgánu právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena.

15. Podle § 8 odst. 6 písm. b) z. e. ú. k přístupu do datové schránky je dále oprávněna pověřená osoba, kterou je u datové schránky právnické osoby fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném.

16. V rámci posuzování projednávané věci odvolací soud nemohl pominout ani skutečnost, že specifickou náležitostí podání v písemné formě je podpis podání. Podpis slouží kromě stvrzení vůle procesního subjektu též k autentizaci jednajícího, tedy k ověření totožnosti osoby podatele identifikované (označené) v obsahu podání. Identifikací se přitom rozumí specifikování jednající osoby a autentizací se rozumí ověření toho, že skutečně jedná tato osoba, a nikoli někdo jiný, kdo se za ni vydává. V tomto smyslu autentizace stvrzuje identifikaci.

17. Podle odvolacího soudu je podání v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nejčastějším nebo jedním z nejčastějších způsobů technické realizace podání v elektronické podobě.

18. Informační systém datových schránek (zkráceně ISDS) je založen na předpokladu, že úkony (podání) budou prostřednictvím ISDS provádět jen osoby, které mají zpřístupněnu svoji (vlastní) datovou schránku (zkráceně DS) - jsou jejím držitelem. Zákon v § 18 odst. 2 z. e. ú. pro takový (elektronicky nepodepsaný) úkon (podání) stanoví, že má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, byl-li učiněn osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou. Pouze za těchto podmínek tedy nastává fikce podpisu, jinak musí být úkon elektronicky podepsán i v ISDS.

19. Fikce podpisu nahrazuje vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpis, obecně však nenahrazuje úředně ověřený podpis. Fikce podpisu představuje určité beneficium ISDS, které má však několik omezujících podmínek. V první řadě musí jít o podání vůči orgánům veřejné moci, nikoli o podání vůči někomu jinému. Dále musí jít o podání držitele datové schránky učiněné ze své (vlastní) DS, nikoli o podání z cizí datové schránky, nebo o podání učiněné zcela mimo ISDS. To a contrario znamená, že odejde-li určité podání z cizí datové schránky, fikce podpisu nenastává a musí být takové podání ve věci samé opatřeno platným uznávaným elektronickým podpisem, jinak se jedná o vadné podání, ke kterému se nepřihlíží, není-li doplněno do 3 dnů. Ke shodným závěrům ostatně dochází i právní praxe např. v závěrech pléna Nejvyššího soudu sp. zn. Plsn 1/2015, když podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu podání ve věci samé z cizí DS musí být opatřeno platným uznávaným elektronickým podpisem podatele, resp. fyzické osoby jednající jeho jménem, jinak je vadné a podle Nejvyššího soudu se k němu bez dalšího nepřihlíží, nebylo-li do 3 dnů řádně doplněno.

20. Výše uvedené promítnuto do posuzované věci znamená, že u odvolání Jméno advokátky B proti usnesení RD115 odeslaného z cizí datové schránky společenství (navrhovatele) v důsledku této skutečnosti nenastala tzv. fikce podpisu. Stejně tak odvolání nebylo opatřeno platným uznávaným elektronickým podpisem odvolatele Jméno advokátky B coby fyzické osoby, a tudíž vzhledem k nedoplnění odvolání o platný uznávaný elektronický podpis odvolatele ve lhůtě 3 dnů, nemělo být k tomuto odvolání vůbec přihlíženo.

21. S ohledem na uvedené měl soud prvního stupně nahlížet na předmětné odvolání Jméno advokátky B, jako kdyby nebylo učiněno.

22. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se k předmětnému odvolání nepřihlíží.

23. Náhradově nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s. ve spojení s § 120 z. v. r. a § 224 odst. 1 o. s. ř., přičemž odvolací soud neshledal ani okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení některému z účastníků odvolacího řízení.

24. Nad rámec shora uvedeného odvolací soud dodává, že i kdyby odvolatel odvolaní učiněné prostřednictvím „cizí“ datové schránky řádně doplnil ve smyslu výše uvedeného ve lhůtě 3 dnů, aby se jím mohl odvolací soud vůbec zabývat, i tak by odvolací soud musel dospět k závěru, že takové odvolání bylo podáno osobou neoprávněnou. Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r.) účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena i jeho subjektivní přípustnost, tedy kdo je k jeho podání oprávněn. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že k podání odvolání je oprávněn výlučně účastník řízení. Dle § 84 z. v. r. je účastníkem řízení osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.

25. V daném případě podala návrh na zápis změn zapsaná osoba - tj. společenství, tudíž společenství bylo jediným účastníkem předmětného rejstříkového řízení. Podle právního názoru odvolacího soudu účastníky rejstříkového řízení nejsou osoby zapisované do veřejného rejstříku v rámci zápisu právnické osoby - např. členové statutárního orgánu právnické osoby či členové samotné právnické osoby apod.

26. Lze tedy uzavřít, že účastníkem předmětného rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn (údajů zapisovaných u navrhovatele coby zapsané osoby) do rejstříku společenství vlastníků jednotek byl pouze navrhovatel coby zapsaná osoba (tj. společenství) a nikdo jiný. Odvolatel by proto nebyl ani subjektivně legitimován k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení, jímž odvolatel nebyl. Proto by muselo být podané odvolání odmítnuto podle § 218 písm. b) o. s. ř. jako podané neoprávněnou osobou, aniž by se odvolací soud byl vůbec oprávněn zabývat podaným odvoláním věcně. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.