9 Cmo 414/2002

Plný text

Soudní rozhodnutí - 9Cmo 414/2002 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 9Cmo 414/2002 Právní věta:

1. Námitka místní nepříslušnosti soudu prvního stupně sama o sobě není odůvodněnou námitkou proti směnečnému platebnímu rozkazu.

2. Tvrdí-li žalovaný, že mu směnečný platební rozkaz nebyl doručen a že mu nezačala běžet lhůta k podání námitek, nejedná se o námitku proti směnečnému platebnímu rozkazu. Soud: Vrchní soud v Praze ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2003:

9. CMO.414.2002.1 Datum rozhodnutí: 04.03.2003 Forma rozhodnutí: Usnesení Heslo: Směnečný a šekový platební rozkaz Dotčené předpisy: § 175 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ) Kategorie rozhodnutí: C U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Daniely Menclové a soudců JUDr. Zdeňka Štencla a JUDr. Ladislava Derky v právní věci žalobce: O. B. H. a. s., se sídlem v P., zastoupeného advokátem Mgr. D. U., se sídlem v P., proti žalovaným: 1) M. J., nar. 15. 12. 1970, 2) V. B., nar. 26. 9. 1968, oba bytem L., oba zast. advokátem JUDr. Z. K., se sídlem v P., o námitkách žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu na zaplacení směnečného peníze 1,000.000,- Kč, o odvolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.5.2002, takto: I. Usnesení se p o t v r z u j e . II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení na účet právního zástupce žalobce 450,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení. O d ů v o d n ě n í Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 5. 2002 odmítl námitky žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 19. 4. 2002. Rozhodnutí odůvodnil soud ustanovením § 175 odst. 3 o. s. ř. s tím, že námitky žalovaných nebyly odůvodněny. Žalovaní pouze namítli, že směnečný platební rozkaz neobdrželi do vlastních rukou, aniž by konkrétně uvedli, co namítají proti směnce či důvodu směnky. Žalovaní podali proti usnesení odvolání, ve kterém navrhli usnesení změnit tak, že se námitky žalovaných neodmítají. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen v námitkách uvést vše, co namítá proti směnečnému platebnímu rozkazu, nikoliv proti směnce, jak nesprávně uvádí soud. Dále žalovaní poukázali na rozhodnutí Ústavního soudu s. zn. II ÚS 406/2000 ze dne 7. 11. 2000, podle kterého musí být platební rozkaz ve zkráceném řízení doručen žalovanému do vlastních rukou, z čehož plyne rovnost účastníků řízení. Při nedoručení platebního rozkazu do vlastních rukou by došlo k porušení čl. 1 a čl. 37 odst. 3 o rovnosti účastníků v Listině základních práv a svobod a čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny. Žalobce se k odvolání vyjádřil a navrhl usnesení potvrdit. Uvedl, že citovaný nález Ústavního soudu není v dané věci aplikovatelný. Žalovaní podali ve stanovené lhůtě proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, což svědčí o tom, že měli směnečný platební rozkaz k dispozici, měli možnost se s ním seznámit a podat proti němu námitky. Nebyli tedy zkráceni na svých procesních právech a smysl institutu doručení směnečného platebního rozkazu do vlastních rukou byl naplněn. Kromě toho zákon připouští i možnost náhradního doručení směnečného platebního rozkazu na rozdíl od doručování platebního rozkazu. Odvolací soud bez ústního jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) přezkoumal napadené usnesení podle § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. Soud prvního stupně vydal dne 19. 4. 2002 směnečný platební rozkaz, kterým uložil žalovaným do 3 dnů ode dne doručení uvedeného platebního rozkazu zaplatit žalobci 1,000.000,- Kč a náhradu nákladů řízení 86.650,- Kč, nebo v téže lhůtě podat námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Směnečný platební rozkaz obsahoval též poučení, že v námitkách musí být uvedeno vše, co žalovaní proti směnečnému platebnímu rozkazu namítají. Rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 26. 4. 2002. Z dodejek směnečného platebního rozkazu do vlastních rukou žalovaných (dodejek s modrým pruhem) plyne, že obě zásilky byly vyzvednuty dne 13. 5. 2002 a dne 15. 5. 2002 odeslali žalovaní prostřednictvím svého společného právního zástupce námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Ve společných námitkách žalovaní uvedli, že směnečné platební rozkazy nebyly žalovaným řádně doručeny. Zásilky převzal pan J. J., který sice byl zmocněn k přebírání pošty, avšak nikoliv zásilek určených do vlastních rukou. Kromě toho je místně příslušným soudem Krajský soud v Ústí nad Labem s ohledem na bydliště žalovaných v Litoměřicích. V dané věci soud prvního stupně vydal dne 1. 7. 2002 usnesení , kterým zamítl námitku místní nepříslušnosti. Proti tomuto rozhodnutí se žalovaní neodvolali, proto usnesení již nabylo právní moci a je nutno bez dalšího uzavřít, též s ohledem na § 211, § 167 odst. 2 a § 154 odst. 1 o. s. ř., že usnesení ze dne 29. 5. 2002, napadené odvoláními, bylo vydáno místně příslušným soudem. Podle § 175 odst. 3 druhé věty o. s. ř. pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Žalovaní podali dvě námitky - namítli nedoručení směnečných platebních rozkazů a místní nepříslušnost soudu prvního stupně. Odvolací soud nejprve zkoumal, zda lze považovat námitku místní nepříslušnosti za odůvodněnou námitku a dospěl k závěru, že se o odůvodněnou námitku nejedná. Důvodná námitka místní nepříslušnosti může vést pouze k tomu, že řízení o námitkách bude dále pokračovat u jiného místně příslušného soudu poté, co původní soud rozhodne podle § 105 odst. 2 o. s. ř. Nicméně nutnou podmínkou pro pokračování řízení o námitkách je skutečnost, že námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu musejí obsahovat ještě jiné tvrzení než pouze tvrzení o místní nepříslušnosti. Samotná, byť i třeba důvodná námitka místní nepříslušnosti nemůže vést ke zrušení směnečného platebního rozkazu. Odvolací soud se dále zabýval námitkou nedoručení směnečných platebních rozkazů. Pokud by toto tvrzení odpovídalo skutečnosti, pak by bylo nutno považovat směnečný platební rozkaz za nedoručený, žalovaným by neskončila třídenní lhůta pro podání námitek vzhledem ke skutečnosti, že dosud ani nezačala běžet a soud prvního stupně by byl povinen směnečný platební rozkaz doručit žalovaným. Avšak nic by to neměnilo na okolnosti, že žalovaní dosud ničeho nenamítli proti směnečnému platebnímu rozkazu jako takovému. V tomto směru je nutno souhlasit se závěrem žalovaných, že v námitkách je nutno uvést vše, co je namítáno proti směnečnému platebnímu rozkazu, nikoliv pouze proti směnce. Avšak případné tvrzení, že směnečný platební rozkaz nebyl žalovaným doručen, není námitkou svědčící proti směnečnému platebnímu rozkazu, je to pouze informace, že platební rozkaz nebyl dosud žalovaným doručen a je nutno jej opětovně doručovat, aby mohla začít běžet a též skončit lhůta pro podání námitek. Z toho důvodu ani uvedené tvrzení není odůvodněnou námitkou proti směnečnému platebnímu rozkazu. Odvolací soud dále zkoumal, zda byl směnečný platební rozkaz řádně doručen žalovaným. Pokud by tomu tak nebylo, nebyl by dán důvod pro odmítnutí námitek podle § 175 odst. 3 druhé věty o. s. ř., neboť by žalovaným dosud nezačala běžet a tedy ani neskončila třídenní lhůta pro podání námitek. Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu lze odmítnout z důvodů uvedených ve zmíněném ustanovení pouze za předpokladu, že již skončila lhůta pro podání námitek. K výzvě soudu prvního stupně Česká pošta potvrdila podáním ze dne 22. 8. 2002 tvrzení žalovaných, že směnečné platební rozkazy byly převzaty a podepsány zmocněncem žalovaných p. J. J.; oba adresáti se dlouhodobě zdržují mimo území ČR. Dále Česká pošta přiložila kopie notářsky ověřených plných mocí vystavených žalovanými ve prospěch J. J. V textu plné moci je uvedeno, že p. J. J. je zplnomocněn k vyzvedávání doporučené pošty či pošty určené do vlastních rukou zmocnitele. Z uvedených plných mocí se podává, že J. J. byl zmocněn k převzetí též zásilek určených do vlastních rukou žalovaných, proto je nutno uzavřít, že směnečné platební rozkazy byly žalovaným řádně doručeny dne 13. 5. 2002, soud prvního stupně proto již oprávněně rozhodoval o odmítnutí námitek po uplynutí lhůty pro jejich podání. Z výše uvedených důvodů se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že námitky žalovaných nebyly odůvodněné. Soud prvního stupně postupoval správně, když námitky žalovaných z tohoto důvodu odmítl, odvolací soud proto usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. S ohledem na plný úspěch žalobce rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení v jeho prospěch dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady spočívaly v odměně za právní zastoupení v rozsahu jedné poloviny sazby (375,- Kč) a 1 paušální úhrady výdajů (75,- Kč) dle § 14 odst. 3 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 2 odst. 1 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 4. března 2003 JUDr. Daniela M e n c l o v á v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: