9 Cmo 50/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele., IČO IČO navrhovatele sídlem Adresa navrhovatele zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti:

1. Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C 2. Jméno advokáta D., IČO IČO advokáta D sídlem Adresa advokáta D zastoupen opatrovníkem Jméno opatrovníka, advokátem sídlem adresa o určení vlastnického práva k obchodnímu podílu, o odvolání účastníka 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2026 č. j. 79 Cm 127/2012-416, Odvolání účastníka 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2026 č. j. 79 Cm 127/2012-416 se odmítá.

1. V záhlaví označeným rozhodnutím Městský soud v Praze jako soud prvního stupně s odkazem na § 111 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o pokračování v řízení, jež bylo přerušeno uvedeným soudem usnesením ze dne 11. února 2011 č. j. 79 Cm 127/2012-377.

2. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podal účastník ad 1) odvolání (odvolatel), v němž se domáhal změny usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení vedené před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 79 Cm 127/2012 přerušuje do pravomocného rozhodnutí o mimořádných opravných prostředcích a dalších možných právních krocích proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 2025, č. j. 14 Cmo 139/2023-648 jak v ČR, tak i před orgány EU. Podle odvolatele by z jeho strany byl za určitých okolností možný souhlas s pokračováním v řízení, a to pouze v případě, že bude respektována nicotnost rozhodnutí ze dne 20. 2. 2012 o jmenování adresa statutárním orgánem společnosti právnická osoba.

3. Odvolatel svůj opravný prostředek odůvodnil tak, že mu společně s napadeným rozhodnutím byla doručena žádost navrhovatele o pokračování v řízení ze dne 19. 12. 2025, v níž navrhovatel soudu prvního stupně sdělil, že již bylo pravomocně skončeno řízení vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 614/2012, když Vrchní soud v Praze zamítl návrh společnosti Anonymizováno na určení nicotnosti rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady společnosti právnická osoba. a bylo tak pravomocně zjištěno, že adresa byl řádně jmenován do funkce statutárního orgánu společnosti právnická osoba.

4. Podle odvolatele se navrhovatel mýlí, jestliže se domnívá, že adresa byl řádně jmenován do funkce statutárního orgánu společnosti právnická osoba. Na nicotnosti rozhodnutí lichtenštejnské schránkové off-shore firmy Anonymizováno v působnosti valné hromady společnosti právnická osoba. přijatých dne 20. 2. 2012 podle odvolatele nemůže nic změnit ani usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 2025, č. j. 14 Cmo 139/2023-648, kterým odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na určení nicotnosti rozhodnutí Anonymizováno, jako jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady společnosti právnická osoba., ze dne 20. 2. 2012, zamítl. Je tomu tak podle odvolatele proto, že uvedené rozhodnutí přijala osoba, jež se nemohla stát, a nikdy se nestala, jediným akcionářem společnosti právnická osoba. a odvolateli je známo, že proti tomuto rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 2025, č. j. 14 Cmo 139/2023-648 bude podáno v zákonné lhůtě dovolání.

5. K odvolání se vyjádřil nesouhlasně podáním ze dne 26. února 2026 navrhovatel tak, že přijetí argumentace odvolatele by znamenalo faktické blokování řízení na neurčitou dobu, což by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Podle navrhovatele je předmětem přezkumu výhradně otázka, zda byly splněny podmínky pro pokračování v řízení a ty bezpochyby splněny byly. Navrhovatel proto navrhl, aby odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o pokračování v řízení.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací před tím, než přistoupil k přezkumu napadeného rozhodnutí, zkoumal otázku přípustnosti odvolání proti shora uvedenému rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není přípustné.

7. Podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.

8. Citované zákonné ustanovení sice výslovně neobsahuje výčet usnesení, jimiž se upravuje vedení řízení, nicméně z povahy věci vyplývá, že se jedná jen o procesní usnesení, které v zájmu hospodárnosti vedení řízení vyžadují rychlého řešení, aniž by odepření možnosti opravného prostředku mohlo být na újmu práv účastníků řízení či třetích osob. Charakteristickým znakem těchto usnesení je jejich malá důležitost z hlediska konečného rozhodnutí ve věci samé. Ostatně ke shodným závěrům dochází i odborná komentářová literatura (např komentář k § 202 odst. 1 o. s. ř. in Drápal, L., Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009).

9. V souladu s poučením soudu prvního stupně podal účastník 1) proti usnesení soudu prvního stupně o pokračování v řízení odvolání a odvolací soud se, jak již bylo naznačeno, musel ponejprve vypořádat s otázkou, zda proti předmětnému usnesení soudu prvního stupně je vůbec odvolání přípustné a dospěl k závěru, že nikoliv, na čemž nemůže ničeho změnit ani nesprávné poučení o odvolání poskytnuté soudem I. stupně.

10. Předestřenou otázkou se již odvolací soud poměrně ze široka zabýval v usnesení ze dne 29. srpna 2013 sp. zn. 5 Cmo 282/2013 nebo ze dne 26. dubna 2021 č. j. 6 Cmo 238/2020-43 a pro její zodpovězení zkoumal následující kritéria: 1) povaha usnesení, 2) hospodárnost (rychlost), 3) újma na právech účastníků řízení a 4) důležitost rozhodnutí pro konečné rozhodnutí ve věci samé.

11. V obou rozhodnutích a především potom v návodném usnesení ze dne 26. dubna 2021 č. j. 6 Cmo 238/2020-43 odvolací soud uzavřel, že usnesení o pokračování v řízení je typickým usnesením procesní povahy - stejně jako usnesení o přerušení řízení. Na rozdíl od něho však u usnesení o pokračování v řízení je v zájmu hospodárnosti vedení řízení vyžadujícího rychlého řešení odepření možnosti opravného prostředku, aniž by to mohlo být na újmu práv účastníků řízení či třetích osob. Jeho důležitost není zdaleka tak vysoká, jako u usnesení o přerušení řízení. Z uvedeného vyplývá, že usnesení o pokračování v řízení naplňuje kritéria svědčící o tom, že se jedná o usnesení o vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné.

12. Ostatně nelze přehlédnout ani názory odborné veřejnosti, podle nichž po přerušení řízení podle § 109 o. s. ř. není třeba o pokračování v řízení vůbec vydávat jakékoliv rozhodnutí, neboť takový postup nevyplývá z žádného ustanovení občanského soudního řádu. (viz komentář k § 111 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení soudcovský komentář/. Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Wolters Kluver ČR, a.s. 2016, s 616).

13. Odvolací soud v projednávaném případě neměl důvod se odchýlit od zavedené praxe založené na teleologickém, logickém a systematickém výkladu § 202 odst. 1 o. s. ř. a z tohoto důvodu rovněž v projednávaném případě uzavřel, že proti usnesení soudu prvního stupně o pokračování v řízení, dříve soudem přerušeném dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., není odvolání přípustné.

14. Odvolací soud na základě uvedeného proto odvolání účastníka ad 1) proti usnesení soudu prvního stupně odmítl dle § 218 písm. c) o. s. ř. jako směřující proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

15. Zcela nad rámec tohoto odvolacího řízení odvolací soud dodává, že i v případě, že by závěr odvolacího soudu o nepřípustnosti odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o pokračování v řízení nebyl správný, tak by odvolací soud ani za takové situace nemohl odvolání vyhovět. Je tomu tak proto, že řízení v této věci bylo přerušeno do skončení řízení vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 614/2012., přičemž tato překážka pravomocným skončením tohoto řízení odpadla (což ostatně nebylo nikým rozporováno). Proto bylo povinností soudu pokračovat v tomto řízení po odpadnutí předmětné překážky. Případné podání mimořádného opravného prostředku - dovolání, v řízení vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 614/2012, což byla stěžejní odvolací námitka, nemůže mít žádný vliv na postup soudu a na pokračování v tomto řízení. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.