9 Cmo 94/2024

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky bytem Adresa navrhovatelky zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti: Jméno advokáta B, IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B zastoupené advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o zrušení části stanov účastníka, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. listopadu 2023 č. j. 38 Cm 53/2018-64,

I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. listopadu 2023 č. j. 38 Cm 53/2018-64 se zrušuje a řízení se zastavuje.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 16 935,16 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce Jméno advokáta C, advokáta. Navrhovatelka coby vlastnice bytové jednotky účastníka se svým návrhem s odkazem na ustanovení § 1139 o. z. domáhala zrušení stanov účastníka ze dne 8. června 2018, založených ve sbírce listin rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného v oddíle S, vložka 2091, pod sp. zn. 2 2091/SL/KSHK, a to čl. 4., bodu 5), věta první, ve znění: „V souvislosti s výkonem práva nahlížet do dokumentů podle odst. 1 písmeno e) a f) nemá člen společenství právo požadovat vydání dokumentů nebo jejich kopií do jeho dispozice.“ V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že “Návrh, aby soud zrušil ustanovení stanov účastníka ze dne 8. června 2018 v rozsahu jejich článku 4, bodu 5 věta první, ve znění „V souvislosti s výkonem práva nahlížet do dokumentů podle odst. 1 písmeno e) a f) nemá člen společenství právo požadovat vydání dokumentů nebo jejich kopií do jeho dispozice“, se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce účastníka.“ (výrok II.). Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. Vrchní soud v Praze nařídil jednání před odvolacím soudem na den 20. 5. 2024 v 13.30 hod. Navrhovatelka zastoupená advokátem Jméno advokáta A však před zahájením jednání vzala svůj návrh výslovně zpět. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku zpětvzetí návrhu navrhovatelkou rozhodl o zrušení odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně a řízení zastavil (§ 222a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.). Odvolací soud byl dále povinen rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Účastník má právo na náhradu nákladů řízení, jelikož navrhovatelka procesně zavinila zastavení řízení (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.). Navrhovatelka je tudíž povinna zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku, jež sestává z odměny advokáta za 3 úkony právní služby á 3 100 Kč ve výši 9 300 Kč: (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu a vyjádření k odvolání, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů v celkové výši 900 Kč (náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč), celkem se jedná o částku ve výši 10 200 Kč, cestovného ve výši 1 646 Kč, náhrady za promeškaný čas na cestě ve výši 600 Kč a náhrady za promeškaný čas za dostavení se k jednání, které se nekonalo ve výši 1 550 Kč a k tomu je třeba přičíst ještě náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 2 936,16 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.); celková částka náhrady tedy činí 16 935,16 Kč. Odvolací soud nepřiznal účastníkovi jím vyúčtovaný režijní paušál ve výši 300 Kč, neboť ten se váže ve smyslu § 13 odst. 4 vyhlášky k poskytnutému úkonu právní služby a dne 20. 5. 2023 žádný úkon právní služby poskytnut nebyl, neboť jednání se v důsledku zpětvzetí návrhu nekonalo. Proti tomuto usnesení ohledně výroku I. je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně; ohledně výroku II. není dovolání přípustné.