947/2013

Plný text

Právní věta k § 308 IZ: Dokud není vratitelný přeplatek z důvodu nadměrného odpočtu zaplacen na účet podstaty, nelze konkurs zrušit z důvodu nepostačujícího majetku. KSHK 41 INS 13850/2010 1 VSPH 947/2013-B-40 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka: JOBEX, s.r.o., IČO 27517683, sídlem Mostek 84, o odvolání Mgr. Víta Biolka, insolvenčního správce dlužníka, sídlem Hradec Králové, Bohuslava Martinů 1038, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 13850/2010-B-35/celk.2 ze dne 25. dubna 2013, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 13850/2010-B-35/celk.2 ze dne 25. dubna 2013 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení . O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Hradci Králové nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zrušil konkurs na majetek dlužníka JOBEX, s.r.o. proto, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nedostačující, a v bodě II. výroku uložil správci do 30 dnů ode dne právní moci písemně soudu oznámit, zda ke dni zrušení konkursu sestavil účetní závěrku, splnil povinnosti uložené daňovými předpisy, předal dlužníku potřebné účetní záznamy a sdělil, zda předal dlužníku zbývající majetek a zajistil činnost evidenční a archivační; nevede-li dlužník účetnictví, týkají se tyto povinnosti přiměřeně jeho daňové evidence. V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením č.j. KSHK 41 INS 13850/2010-A-11 ze dne 28.12.2010 zjistil úpadek dlužníka a zároveň insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Víta Biolka, usnesením ze dne 15.2.2011, č.j. KSHK 41 INS 13850/2010–B–8 prohlásil na majetek dlužníka konkurz. Usnesením č.j. KSHK 41 INS 13850/2010–B-34 ze dne 11.2.2013 byla schválena konečná zpráva, včetně odměny a vynaložených hotových výdajů insolvenčního správce. Usnesení nabylo právní moci dne 19.3.2013. Dle schválené konečné zprávy činil výtěžek zpeněžení spolu s ostatními příjmy částku 281.161,06 Kč, náklady na správu majetkové podstaty 4.430,- Kč, hotové výdaje insolvenčního správce 98.444,80 Kč a odměna správce 54.000,-Kč včetně DPH. Pohledávky za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona činily 25.860,- Kč a byly v průběhu řízení uspokojeny. Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§169 odst. 1 písm. a), písm. c)) dosahovaly výše 581.778,- Kč a k jejich uspokojení zbyla v majetkové podstatě částka 184.306,26 Kč. K rozdělení mezi věřitele tak nezbyla žádná částka. Protože v majetkové podstatě nebyl majetek pro uspokojení přihlášených věřitelů, postupoval soud podle § 308 odst. 1 písm. d) IZ a rozhodl o zrušení konkursu. Proti tomuto usnesení se včas odvolal insolvenční správce. Namítal, že konkurs nelze zrušit, protože dosud nedošlo k uspokojení pohledávek postaveným naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou, protože nedošlo k vrácení nadměrného odpočtu DPH za vyplacení odměny insolvenčního správce. Při sestavování konečné zprávy přitom bylo počítáno s vrácením nadměrného odpočtu DPH, protože však dosud vrácen nebyl, není možné pohledávky postavené naroveň pohledávkám za podstatou vyplatit a konkurs zrušit. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Podle § 308 odst. 1 insolvenčního zákona platí, že insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu a) zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty, b) zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, c) po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, d) zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. Ze shora uvedeného plyne, že insolvenční soud zruší konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona s tím, že po poměrném uspokojení věřitelů pohledávek za majetkovou podstatou a věřitelů pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou nezbyla již žádná částka. Podle § 105 odst. 1 z.č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, vznikne-li v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření, a postupuje se podle daňového řádu. Podle tohoto odstavce se vrací vratitelný přeplatek vzniklý na základě řádného daňového přiznání automaticky do třiceti dnů. Pojem přeplatek je pojmem definovaným v § 154 daňového řádu a za den jeho vzniku se považuje den (konkludentního) vyměření. Vratitelným se dle § 154 daňového řádu stává přeplatek, jestliže není současně evidován nedoplatek na jakémkoli osobním účtu daňového subjektu. Přeplatek vzniklý v důsledku dodatečného přiznání se dle § 155 odst. 2 daňového řádu vrací až na žádost plátce (nikoli automaticky), činí-li více než 100 Kč a nemá-li současně daňový dlužník nedoplatek na jiné dani u téhož správce daně nebo neuplatnil-li požadavek na úhradu nedoplatku jiný správce daně, a to do třiceti dnů od doručení žádosti. Pokud není nadměrný odpočet vyměřen, není jeho výše deklarovaná daňovým subjektem v přiznání k dani autoritativně stvrzena. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že v případě vykázaného nadměrného odpočtu daňový subjekt nemá povinnost odvodu do státního rozpočtu, nýbrž má vůči státnímu rozpočtu pohledávku. Aby mohly být finanční prostředky uplatněné za určité zdaňovací období plátci vyplaceny, je nutno výši těchto finančních prostředků vázat na autoritativní stvrzení ve formě vyměření nadměrného odpočtu. Jakmile je ovšem na daňovém účtu daňového subjektu evidován vyměřený nadměrný odpočet, tj. finanční prostředky představující pohledávku vůči státnímu rozpočtu, je správce daně oprávněn s finančními prostředky disponovat, a to buď postupem dle ustanovení § 59 zákona o správě daní a poplatků nebo dle ustanovení § 64 odst. 2 téhož právního předpisu, nestanoví-li zákon pro určité specifické situace jinak. Nejsou-li splněny podmínky ani pro postup dle ustanovení § 59 cit. zákona, tj. daňový subjekt nemá nedoplatky na daňových povinnostech týkající se daně z přidané hodnoty, ani pro postup dle ustanovení § 64 zákona o správě daní a poplatků, tj. daňový subjekt nemá nedoplatek na jiné dani, vrátí správce daně finanční prostředky daňovému subjektu bez žádosti do 30 dnů od momentu vyměření postupem dle ustanovení § 105 zákona o dani z přidané hodnoty. Z obsahu konečné zprávy ze dne 7.11.2012 plyne, že celková částka k vyplacení pohledávek postavených naroveň pohledávkám za podstatou měl po odečtení výdajů a odměny správce činit 184.306,26 Kč, k této částce měla být po zaplacení odměny správce připočítán nadměrný odpočet DPH ve výši 10.490,80 Kč, celkem tedy měli věřitelé pohledávek postavených naroveň pohledávkám za podstatou obdržet 194.797,06 Kč. Usnesením ze dne 11.2.2013 (B-34/celk.2) soud konečnou zprávu schválil. Odvolací soud má na základě shora uvedených skutečností za to, že s ohledem na specifika vrácení daňového odpočtu a možnosti uspokojit věřitele se zapodstatovými pohledávkami je třeba vyčkat se zrušujícím usnesením do doby vrácení nadměrného odpočtu, přičemž správce by měl soud I. stupně řádně informovat, kdy mělo k vyměření nadměrného odpočtu dojít a zda neexistují zákonné překážky jeho vrácení. Na základě shora uvedených skutečností dospěl odvolací soud k závěru o předčasnosti napadeného usnesení, když soud při vydání napadeného usnesení nevzal v úvahu shora uvedené skutečnosti, a proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajskému soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). V Praze dne 3. července 2013 JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Brožová Eva