Soudní dvůr Evropské unie · Rozsudek

C-180/21

Rozhodnuto 2022-12-08

Citované zákony (0)

Žádné explicitní citace zákonů v textu.

Rubrum

rozsudek Soudního dvora ze dne 8. prosince 2022

Výrok

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Odůvodnění

Z odůvodnění rozsudku K první otázce "39) Úvodem je třeba uvést, že i když předkládající soud svou první otázku výslovně omezil na výklad čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680, tato okolnost nebrání Soudnímu dvoru, aby předkládajícímu soudu poskytl všechny prvky výkladu, které mohou být pro rozsouzení věci v původním řízení užitečné, přičemž ze všech poznatků předložených tímto soudem, zejména z odůvodnění předkládacího rozhodnutí, vytěží ty prvky unijního práva, které je s přihlédnutím k předmětu sporu třeba vyložit ...1) 40) Z toho plyne, že podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680 musí být ve spojení s jejím čl. 4 odst. 2 a článkem 6 této směrnice vykládán v tom smyslu, že zpracování osobních údajů odpovídá jinému účelu, než byl účel, pro nějž byly dotčené údaje shromážděny, pokud byly takové údaje shromažďovány za účelem odhalení trestného činu a jeho vyšetření a že subjekt údajů byl v okamžiku tohoto shromažďování považován za oběť, zatímco uvedené zpracování je prováděno pro účely stíhání této osoby po skončení trestního vyšetřování, a případně zda je toto zpracování dovoleno. 41) Podle ustálené judikatury je třeba při výkladu ustanovení unijního práva vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí. Relevantní informace pro výklad ustanovení unijního práva může rovněž poskytnout historie jeho vzniku ...2) 42) Zaprvé je třeba především uvést, že znění čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680, které se týká jejího předmětu, výslovně rozlišuje různé kategorie činností, jejichž účelu může do její působnosti spadající zpracování osobních údajů odpovídat. V tomto ohledu z jednotlivých jazykových znění uvedeného ustanovení, konkrétně znění bulharského, španělského, německého, řeckého, anglického a italského, vyplývá, že jednotlivé účely uvedené v tomto čl. 1 odst. 1 odpovídají ‚prevenci', ‚vyšetřování', ‚odhalování' a ‚stíhání' trestných činů, ‚výkonu trestů', ‚ochraně před hrozbami pro veřejnou bezpečnost' a jejich ‚předcházení'. 43) Dále znění čl. 4 odst. 2 směrnice, jež uvádí, že zpracování ‚pro kterýkoli účel uvedený v [jejím] čl. 1 odst. 1 jiný než účel, pro nějž byly osobní údaje shromážděny', je přípustné s výhradou dodržení požadavků uvedených v tomto ustanovení, výslovně potvrzuje, že výrazy vyjmenované v čl. 1 odst. 1, a sice ‚prevence', ‚vyšetřování', ‚odhalování' a ‚stíhání' trestných činů, ‚výkon trestů', ‚ochrana před hrozbami pro veřejnou bezpečnost' a jejich ‚předcházení', představují různé účely zpracovávání osobních údajů spadajících do působnosti směrnice. 44) Ze samotného znění čl. 1 odst. 1 směrnice ve spojení s jejím čl. 4 odst. 2 tak lze vyvodit, že pokud byly osobní údaje shromážděny pro účely ‚odhalování' a ‚vyšetřování' trestného činu, a následně jsou zpracovávány pro účely ‚stíhání', sleduje toto shromažďování a zpracování odlišné účely. 45) A konečně, je třeba podotknout, že podle článku 6 směrnice mají členské státy povinnost stanovit, aby správce v příslušných případech, a pokud je to možné, jasně rozlišoval mezi osobními údaji různých kategorií subjektů údajů, například těch uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto článku, tedy osob, u nichž existují závažné důvody se domnívat, že spáchaly trestný čin nebo se jej chystají spáchat, osob odsouzených za trestný čin a osob, které se staly obětí trestného činu nebo u nichž některé skutečnosti vedou k domněnce, že by obětí trestného činu mohly být. 46) Proto musí být osoba, jejíž osobní údaje jsou zpracovávány za účelem jejího trestního stíhání, považována za osobu spadající do kategorie osob, u nichž existují závažné důvody se domnívat, že spáchaly trestný čin, ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice 2016/680. Z toho plyne, že pokud byla tato osoba původně považována, tak jako v případě uvedeném v první otázce, za oběť trestného činu ve smyslu čl. 6 písm. c) směrnice, odráží uvedené zpracování změnu kategorie uvedené osoby, což musí správce na základě požadavku jasného rozlišování mezi údaji různých kategorií osob uvedeného v tomto článku zohlednit. 47) Je však nutno konstatovat, že čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680 ani její čl. 4 odst. 2 neodkazují na článek 6 směrnice ani na jeho obsah za účelem určení účelu zpracování osobních údajů spadajících do působnosti směrnice. 48) Ostatně ... výraz ‚v příslušných případech, a pokud je to možné' použitý v článku 6 směrnice 2016/680 jasně uvádí, že není vždy možné mezi takovými údaji jasně rozlišovat, zejména pokud jsou, tak jako v projednávaném případě, shromažďovány pro účely ‚vyšetřování' nebo pro účely ‚odhalení' trestného činu, jelikož tatáž osoba může spadat do několika kategorií osob uvedených v článku 6 a určení dotčených kategorií se může v průběhu vyšetřování měnit v závislosti na postupném objasňování příslušného skutkového stavu. 49) Z toho je třeba vyvodit, že článek 6 stanoví povinnost odlišnou od povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 2 a, obdobně ... že uvedená povinnost není relevantní pro účely určení, zda zpracování osobních údajů odpovídá jinému účelu, než pro který byly tyto údaje shromážděny, ve smyslu posledně uvedeného ustanovení. 50) Zadruhé, pokud jde o kontext dotčené právní úpravy, je třeba uvést, že čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2016/680 stanoví, že osobní údaje musí být shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nebýt zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný, a dále, že tyto údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelům, pro které jsou zpracovávány. Tyto dva požadavky jsou v podstatě stejným způsobem vyjádřeny v čl. 5 odst. 1 písm. b) a c) GDPR3), kde se upřesňuje, že odpovídají zásadám účelového omezení a minimalizace údajů. 51) Ve světle bodu 29 odůvodnění směrnice4) je však třeba poznamenat, že její čl. 4 odst. 2 povoluje další zpracování osobních údajů pro jiný účel, než pro který byly tyto údaje shromážděny, pokud je tento účel uveden mezi účely stanovenými v čl. 1 odst. 1 směrnice a pokud toto zpracování splňuje obě podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b). Správce musí být oprávněn zpracovávat takové osobní údaje pro takový účel v souladu s právem Unie či členského státu. A dále musí být zpracování pro tento jiný účel nezbytné a přiměřené. 52) Konkrétně osobní údaje shromážděné za účelem ‚prevence', ‚odhalování' nebo ‚vyšetřování' trestných činů mohou zpracovávány, případně i jinými příslušnými orgány, za účelem ‚stíhání' nebo ‚výkonu trestů', pokud bylo zjištěno spáchání trestného činu, který tak vyžaduje represivní opatření. 53) Nicméně v rámci shromažďování osobních údajů pro účely ‚odhalování' trestných činů a jejich ‚vyšetřování' jsou příslušné orgány vedeny ke shromažďování veškerých údajů, které jsou potenciálně relevantní pro určení skutkových okolností zakládajících dotčený trestný čin, ve fázi, kdy tyto okolnosti ještě nebyly prokázány. Naproti tomu v rámci zpracování osobních údajů pro účely "stíhání" je cílem těchto údajů doložit dostatečně průkazný charakter činů přičítaných stíhaným osobám, jakož i správnosti trestněprávní kvalifikace těchto činů, aby o nich příslušný soud mohl rozhodnout. 54) Proto osobní údaje nezbytné pro účely ‚odhalování' a ‚vyšetřování' trestného činu nebudou systematicky nezbytné pro účely ‚stíhání'. A dále se důsledky zpracování osobních údajů pro subjekty údajů mohou podstatně lišit, zejména pokud jde o stupeň zásahu do jejich práva na ochranu těchto údajů a o dopady tohoto zpracování na jejich právní postavení v rámci dotčeného trestního řízení. 55) Mimo to je třeba uvést, že působnost uvedeného čl. 4 odst. 2 se neomezuje na zpracování osobních údajů v souvislosti s týmž trestným činem, který odůvodnil shromáždění těchto údajů. Jak totiž uvádí bod 27 odůvodnění směrnice 2016/6805), tato směrnice zohledňuje potřebu orgánů příslušných k potírání trestné činnosti zpracovávat osobní údaje pro jiný účel, než který vedl k jejich shromáždění, zejména s cílem lepšího pochopení trestné činnosti a nalézání souvislosti mezi různými odhalenými trestnými činy. 56) Z výše uvedeného vyplývá, že k tomu, aby byly splněny požadavky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) směrnice 2016/680, je třeba při posuzování jejich dodržení při zpracování osobních údajů týmž nebo jiným správcem pro některý z jiných účelů uvedených v čl. 1 odst. 1, než pro které byly tyto údaje shromážděny, vycházet z toho, že každý z účelů uvedených v tomto čl. 1 odst. 1 je specifický a odlišný. 57) Zatřetí, pokud jde o cíle dotčené právní úpravy, je třeba uvést, že jak plyne z bodů 10 a 11 odůvodnění směrnice 2016/6806), unijní normotvůrce zamýšlel přijmout pravidla, která zohledňují specifickou povahu oblasti, na niž se tato směrnice vztahuje. 58) V tomto ohledu bod 12 odůvodnění7) uvádí, že činnosti policie nebo jiných donucovacích orgánů jsou zaměřeny především na prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů, včetně policejní činnosti bez předchozí znalosti, zda určitá událost je, nebo není trestným činem. 59) Z toho vyplývá, že unijní normotvůrce zamýšlel přijmout pravidla odpovídající specifikům, jimiž se vyznačují činnosti vykonávané příslušnými orgány v oblasti upravené touto směrnicí, s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto činnosti se liší a sledují vlastní cíle. 60) Tento výklad ve světle kontextu dotčeného ustanovení a cílů sledovaných právní úpravou, jejíž je součástí, je podepřen historií vzniku této právní úpravy, zejména návrhem odůvodnění Rady k postoji Rady (EU) č. 5/2016 v prvním čtení k přijetí návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ... V uvedeném návrhu odůvodnění totiž Rada odůvodňuje vložení uvedeného ustanovení do směrnice 2016/680 slovy, že ‚tím je například umožněno, aby státní zástupce zpracovával pro účely stíhání trestného činu tytéž osobní údaje, které zpracovávala policie pro účely odhalení trestného činu, pokud se na oba uvedené účely vztahuje čl. 1 odst. 1' směrnice. 61) Předkládajícímu soudu tedy přísluší, aby za účelem řešení sporu v původním řízení určil, zda zpracování osobních údajů VS provedené okresním státním zastupitelstvím v Petriči za účelem jeho stíhání mohlo být s ohledem na podmínky v čl. 4 odst. 2 směrnice 2016/680 dovoleno, s ověřením, že bulharské trestní právo umožňovalo tomuto orgánu toto zpracování provést a dále toto zpracování bylo nutné a přiměřené účelu, za kterým ho prováděl. 62) V tomto ohledu je třeba uvést, že pro účely posouzení nutnosti a přiměřenosti takového zpracování může předkládající soud případně zohlednit skutečnost, že orgán pověřený tímto stíháním musí mít možnost vycházet z údajů shromážděných během uvedeného vyšetřování jako důkazů o skutečnostech zakládajících trestný čin, zejména těch, které se týkají osob zapojených do protiprávního jednání, pokud jsou tyto údaje nutné k jejich identifikaci a určení stupně jejich zapojení. 63) S ohledem na vše výše uvedené je třeba na první otázku odpovědět, že čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680 musí být ve spojení s jejím čl. 4 odst. 2 a článkem 6 vykládán v tom smyslu, že zpracování osobních údajů odpovídá jinému účelu, než byl účel, pro nějž byly dotčené údaje shromážděny, pokud byly takové údaje shromažďovány za účelem odhalení trestného činu a jeho vyšetření, zatímco uvedené zpracování je prováděno pro účely stíhání osoby po skončení trestního vyšetřování, a to nezávisle na tom, zda tato osoba byla v okamžiku tohoto shromažďování považována za oběť, a takové zpracování je podle čl. 4 odst. 2 směrnice dovoleno, pokud splňuje podmínky zakotvené v tomto ustanovení." Ke druhé otázce "64) Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 3 odst. 8 a čl. 9 odst. 1 a 2 směrnice 2016/680, jakož i čl. 2 odst. 1 a 2 GDPR8) musí být vykládány v tom smyslu, že se toto nařízení použije na zpracování osobních údajů státním zastupitelstvím členského státu za účelem výkonu svého práva na obranu v rámci žaloby na náhradu škody státem v případě, že toto zastupitelství informuje příslušný soud o existenci spisů týkajících se fyzické osoby, která je stranou sporu, založených pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 směrnice, a soudu tyto spisy předá, a pokud ano, zda musí být čl. 6 odst. 1 první pododstavec písm. f) nařízení9) vykládán v tom smyslu, že takové zpracování osobních údajů lze považovat za zákonné pro účely oprávněných zájmů správce ve smyslu tohoto ustanovení. ... 69) Zaprvé je třeba určit, zda použití informací o fyzické osobě, které shromáždil a zpracovával za účelem spadajícím pod čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680 k výkonu svého práva na obranu v rámci občanskoprávního řízení, státním zastupitelstvím členského státu představuje ‚zpracování' ‚osobních údajů' ve smyslu čl. 4 bodů 1 a 2 GDPR. 70) Především je třeba připomenout, že ‚osobní údaj' ve smyslu čl. 4 bodu 1 GDPR představují ‚'veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě', přičemž podle judikatury se tato definice použije, pokud dotčené informace z důvodu svého obsahu, účelu nebo účinku souvisí s určitou osobou ...10) Kromě toho, podle čl. 4 bodu 2 GDPR je pojem ‚zpracování' definován jako ‚jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů', jako je mj. ‚nahlédnutí', ‚použití', ‚zpřístupnění přenosem', ‚šíření' nebo ‚jakékoliv jiné zpřístupnění'. Tyto definice odrážejí cíl unijního zákonodárce přiznat oběma pojmům široký význam ...11) 71) V tomto ohledu skutečnost, že žalovaný v občanském soudním řízení informuje příslušný soud, byť jen stručně, ve svých písemnostech nebo na jednání o založení spisů týkajících se fyzické osoby, která toto řízení zahájila, zejména za účelem ‚odhalení' trestného činu nebo ‚vyšetřování' v trestních věcech, znamená, že tento žalovaný ‚nahlédl' do ‚osobních údajů', ‚použil' je a ‚zpřístupnil' ve smyslu čl. 4 bodů 1 a 2 GDPR ve smyslu GDPR. Tyto informace se tak svým obsahem i svým účelem a účinkem váží k určité osobě identifikovatelné účastníkem, který je zpřístupnil, i soudem, jemuž byly předány. 72) A dále předání spisů z řízení týkajících se uvedené fyzické osoby tímto účastníkem na žádost příslušného soudu předpokládá přinejmenším ‚použití' ‚osobních údajů' a jejich ‚zpřístupnění přenosem' ve smyslu čl. 4 bodů 1 a 2 GDPR. 73) Zadruhé je třeba připomenout, že čl. 2 odst. 1 GDPR definuje věcnou působnost tohoto nařízení široce ...12) takže tato zahrnuje každé ‚zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů a ... neautomatizované zpracování těch osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny'. Důsledkem této široké definice je, že výjimky z použití GDPR vyjmenované v čl. 2 odst. 2 GDPR musí být vykládány restriktivně. Tak je tomu zejména v případě výjimky stanovené v odst. 2 písm. d) uvedeného článku, která se týká zpracování osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování a stíhání trestných činů nebo výkonu trestů ...13) 74) V tomto ohledu Soudní dvůr rozhodl, že ... tato výjimka je opodstatněna tím, že na zpracování osobních údajů, které provádí příslušné orgány za účely uvedenými v čl. 2 odst. 2 písm. d) nařízení, se vztahuje konkrétní unijní akt, a sice směrnice 2016/680, která byla přijata ve stejný den jako GDPR ...14) 75) Jak lze vyvodit z bodu 12 odůvodnění směrnice 2016/680, unijní normotvůrce v článku 9 směrnice stanovil pravidla zpracovávání osobních údajů pro jiné účely, než které jsou uvedeny v čl. 1 odst. 1 směrnice, pro něž byly tyto údaje shromažďovány. 76) V tomto ohledu čl. 9 odst. 1 směrnice 2016/680 stanoví, že takové zpracování osobních údajů nesmí být v zásadě prováděno, ledaže je povoleno unijním právem nebo právem některého členského státu, a dále že GDPR se vztahuje na toto zpracování, ledaže je prováděno v rámci činnosti, která nespadá do působnosti unijního práva. Kromě toho podle čl. 9 odst. 2 směrnice platí, že pokud zpracování není prováděno v rámci takové činnosti, použije se GDPR na zpracování prováděné příslušnými orgány v rámci jiných úkolů než těch, které plní pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 směrnice. 77) V případech uvedených v bodech 71 a 72 tohoto rozsudku přitom shromažďování a zpracovávání osobních údajů státním zastupitelstvím členského státu za účelem ‚prevence', ‚vyšetřování', ‚odhalování' či ‚stíhání' trestných činů zcela jistě představují zpracování osobních údajů pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680 ve smyslu jejího čl. 9 odst. 1 a 2. 78) Avšak i když podání žaloby na náhradu škody státem vychází z údajných pochybení, kterých se státní zastupitelství dopustilo v rámci trestního řízení, jako byla v projednávaném případě například údajná porušení práva být souzen v přiměřené lhůtě, není cílem procesní obrany státu v rámci takové žaloby zajistit plnění úkolů tohoto státního zastupitelství pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680 jako takových. 79) Mimo to s ohledem na zásadu restriktivního výkladu výjimek z použití GDPR nelze totéž zpracování osobních údajů považovat za zpracování prováděné ‚v rámci činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie', ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) GDPR a čl. 9 odst. 1 a 2 směrnice 2016/680. V tomto ohledu z judikatury vyplývá, že jediným cílem této výjimky je vyloučit z působnosti GDPR zpracování osobních údajů prováděné státními orgány v rámci činnosti, která má chránit národní bezpečnost, nebo činnosti, již lze zařadit do téže kategorie. Cílem účasti orgánu veřejné moci v občanskoprávním řízení jako žalovaného v rámci žaloby na náhradu škody státem přitom není ochrana národní bezpečnosti ani nemůže být zařazena do téže kategorie činností ...15) 80) Zatřetí je třeba uvést, že pro účely použití GDPR na zpracování údajů uvedené v bodech 71 a 72 tohoto rozsudku musí být státní zastupitelství považováno za ‚správce' ve smyslu nejen čl. 4 bodu 7 GDPR, ale i čl. 3 odst. 8 směrnice 2016/680, jelikož ‚samo nebo společně s jinými' ‚určuje účely a prostředky' tohoto zpracování ve smyslu posledně uvedeného ustanovení. Byl to totiž tento orgán jakožto účastník řízení, kdo informoval příslušný soud o existenci spisů založených v trestních věcech týkajících se druhého účastníka řízení a kdo mu tyto spisy předal. Jeho postavení ‚správce' je s ohledem na širokou definici tohoto pojmu, jejímž cílem je zajistit účinnou a úplnou ochranu subjektů údajů, nezávislé na míře jeho zapojení a úrovni odpovědnosti, které se mohou lišit od odpovědnosti příslušného soudu, jemuž přísluší taková zpracování povolit, či dokonce nařídit ...16) 81) Nezávisle na tom, zda zpracování údajů uvedená v bodě 80 tohoto rozsudku spadají pod čl. 9 odst. 1 nebo 2 směrnice 2016/680, přitom ze znění těchto odstavců a jejich vzájemného propojení vyplývá, že GDPR se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, které jsou shromážděny pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 směrnice, pro jiné účely než posledně uvedené, pokud dotčené zpracování spadá pod unijní právo, včetně případu, kdy ‚správce' ve smyslu čl. 3 odst. 8 směrnice je ‚příslušným orgánem' ve smyslu jejího čl. 3 odst. 7 písm. a) a provádí zpracování osobních údajů v rámci jiných úkolů, než jsou úkoly prováděné pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 směrnice. ... 83) Je třeba připomenout, že článek 6 GDPR obsahuje taxativní výčet případů, v nichž lze zpracování osobních údajů považovat za zákonné ...17) ... 85) ... ze znění čl. 6 odst. 1 druhého pododstavce GDPR jasně vyplývá, že zpracování osobních údajů prováděné orgánem veřejné moci v rámci plnění svých úkolů nemůže spadat do působnosti čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. f) GDPR, který se týká zpracování osobních údajů nezbytného pro účely oprávněných zájmů správce ... posledně uvedené ustanovení se na taková zpracování údajů nemůže použít, jelikož jejich právní základ musí stanovit normotvůrce. Z toho plyne, že je-li zpracovávání prováděné orgánem veřejné moci nezbytné pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu, a spadá tudíž pod úkoly uvedené v čl. 6 odst. 1 druhém pododstavci nařízení, použití čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) GDPR a použití jeho čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. f) se vzájemně vylučují. 86) Dříve, než bude zkoumána otázka použití čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. f) GDPR, je tedy třeba určit, zda zpracovávání osobních údajů, které byly původně shromážděny pro některé z účelů uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680, státním zastupitelstvím členského státu za účelem zajištění procesní obrany státu nebo orgánu veřejné moci v rámci žaloby na náhradu škody způsobené pochybením státu nebo takového orgánu při plnění svých úkolů, je nezbytné pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen, ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) nařízení. 87) ... pokud státnímu zastupitelství přísluší hájit právní a majetkové zájmy státu v rámci žaloby na náhradu škody, která zpochybňuje jednání nebo chování tohoto veřejného orgánu v rámci plnění úkolu ve veřejném zájmu, jež jsou mu svěřeny v trestněprávní oblasti, může hájení těchto zájmů představovat na základě vnitrostátního práva úkol ve veřejném zájmu ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) nařízení. 88) Zaprvé totiž uvedený orgán veřejné moci prostřednictvím výkonu procesních práv, která mu jsou přiznána jako žalovanému, udržuje právní jistotu aktů provedených a rozhodnutí přijatých ve veřejném zájmu a zpochybňovaných žalobcem. Jeho stanoviska k žalobním důvodům a argumentům tohoto žalobce mohou případně zabránit nebezpečí, že tyto ohrozí účinné uplatňování pravidel, které je mu uloženo v rámci úkolů, jejichž chybné plnění je mu přičítáno. 89) A zadruhé může tento orgán v rámci svých důvodů a argumentů na svou obranu zdůraznit případnou neopodstatněnost nebo nepřiměřenost návrhů žalobce na náhradu škody, zejména s cílem zabránit tomu, aby plnění úkolů ve veřejném zájmu, které je předmětem žaloby na náhradu škody, bylo narušováno možnými žalobami na takovou náhradu škody, pokud tyto úkoly mohou poškozovat zájmy jednotlivců. 90) V tomto ohledu je irelevantní skutečnost, že v rámci žaloby na náhradu škody státem jedná státní zastupitelství jako žalovaný v rovnoprávném postavení s ostatními účastníky a nevykonává výsady veřejné moci, jako je tomu v rámci plnění jeho úkolů v trestněprávní oblasti. ... 93) Vzhledem k předchozím úvahám je třeba mít za to, že zpracovávání osobních údajů, které byly původně shromážděny pro některé z účelů uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice 2016/680, státním zastupitelstvím členského státu za účelem zajištění procesní obrany státu v rámci žaloby na náhradu škody způsobené pochybením tohoto zastupitelství při plnění svých úkolů může v zásadě spadat do působnosti nikoliv čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR, nýbrž jeho čl. 6 odst. 1 písm. e). 94) Kromě toho nelze vyloučit, že pokud státní zastupitelství členského státu za účelem zajištění procesní obrany státu v rámci žaloby na náhradu škody předá příslušnému soudu na jeho žádost osobní údaje, může toto předání spadat rovněž do působnosti čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) GDPR, pokud je podle použitelného vnitrostátního práva uvedené zastupitelství povinno takové žádosti vyhovět. 95) Za těchto podmínek je za účelem zjištění, zda takové zpracování osobních údajů, jako je zpracování dotčené ve věci v původním řízení, spadá do působnosti ustanovení čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce GDPR, na předkládajícím soudu, aby ověřil, že v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení vnitrostátní právo definuje základ takového zpracování a dále i jeho cíle, nebo pokud jde o čl. 6 odst. 1 první pododstavec písm. e), že je uvedené zpracování pro státní zastupitelství nezbytné pro plnění jeho úkolu ve veřejném zájmu. 96) Kromě toho je na předkládajícím soudu, aby určil, zda zpřístupnění informací týkajících se osoby, která podala žalobu na náhradu škody, obsažených ve spisech založených v jiných věcech, než jsou věci, v nichž byla podána tato žaloba, ze strany státního zastupitelství splňuje ostatní požadavky stanovené GDPR, a zejména zásadu ‚minimalizace údajů' uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) GDPR, podle níž musí být osobní údaje přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány, a jež vyjadřuje zásadu proporcionality ...18) Mimoto mu přísluší ověřit, zda toto zpracování osobních údajů bylo provedeno při dodržení odpovídajících záruk, zejména možnosti účinně se vyjádřit k informacím a důkazům předloženým státním zastupitelstvím v tomto rámci, ale také v souladu s čl. 21 odst. 1 GDPR19) vznést námitky proti předání těchto informací a důkazů příslušnému soudu, s výhradou omezení tohoto práva na námitku stanovených vnitrostátními právními předpisy v souladu s čl. 23 odst. 1 nařízení20). 97) S ohledem na vše výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že - čl. 3 odst. 8 a čl. 9 odst. 1 a 2 směrnice 2016/680, jakož i čl. 2 odst. 1 a 2 GDPR musí být vykládány v tom smyslu, že se toto nařízení použije na zpracování osobních údajů státním zastupitelstvím členského státu za účelem výkonu svého práva na obranu v rámci žaloby na náhradu škody státem v případě, že toto zastupitelství informuje příslušný soud o existenci spisů týkajících se fyzické osoby, která je stranou sporu, založených pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 směrnice, a soudu tyto spisy předá, - čl. 6 odst. 1 GDPR musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, kdy je žaloba na náhradu škody státu založena na nesplnění povinností uložených státnímu zastupitelství v rámci plnění jeho úkolů v trestněprávní oblasti, lze takové zpracování osobních údajů považovat za zákonné, pokud je nezbytné ke splnění úkolu ve veřejném zájmu, ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) nařízení, spočívajícího v ochraně právních a majetkových zájmů státu, který je státním zastupitelstvím na základě vnitrostátního práva svěřen v rámci daného řízení, za předpokladu, že uvedené zpracování osobních údajů splňuje všechny příslušné požadavky stanovené uvedeným nařízením."

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.