C-439/19

Rubrum

Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. června 2021

Výrok

rozsudku Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:

1. Článek 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na zpracování osobních údajů týkajících se trestných bodů uložených řidičům vozidel za dopravní přestupky.

2. Ustanovení nařízení (EU) 2016/679, zejména jeho čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. e) a článek 10, musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která veřejnému subjektu pověřenému vedením registru, do něhož se zaznamenávají trestné body uložené řidičům vozidel za dopravní přestupky, ukládá povinnost zpřístupnit tyto údaje veřejnosti, přičemž osoba žádající o přístup nemusí prokázat, že má na získání uvedených údajů zvláštní zájem.

3. Ustanovení nařízení (EU) 2016/679, zejména jeho čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. e) a článek 10, musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která veřejnému subjektu pověřenému vedením registru, do něhož se zaznamenávají trestné body uložené řidičům vozidel za dopravní přestupky, umožňuje zpřístupnit tyto údaje hospodářským subjektům za účelem opakovaného použití.

4. Zásada přednosti unijního práva musí být vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby ústavní soud členského státu, u kterého je podána stížnost proti vnitrostátní právní úpravě, která se s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora vydané v řízení o předběžné otázce ukáže jako neslučitelná s unijním právem, rozhodl na základě zásady právní jistoty, že právní účinky této právní úpravy zůstanou zachovány až do dne vyhlášení rozsudku, kterým zmíněný ústavní soud o této ústavní stížnosti s konečnou platností rozhodne.

Odůvodnění

Z odůvodnění rozsudku K první otázce "54) Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být článek 10 GDPR vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na zpracování osobních údajů týkajících se trestných bodů uložených řidičům vozidel za dopravní přestupky, které spočívá ve zpřístupnění takových údajů veřejnosti. ... 56) V této souvislosti je třeba předně ověřit, zda informace týkající se trestných bodů zpřístupněné třetím osobám podle právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení představují ‚osobní údaje' ve smyslu čl. 4 bodu 1 GDPR a zda uvedené zpřístupnění představuje ‚zpracování' takových údajů ve smyslu čl. 4 bodu 2 uvedeného nařízení, které spadá do věcné působnosti tohoto nařízení, jak je definována v jeho článku 2. 57) V tomto ohledu je třeba zaprvé konstatovat, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že lotyšská právní úprava stanoví, že trestné body se ukládají řidičům vozidel, kteří se dopustili dopravního přestupku a byla jim uložena peněžitá nebo jiná sankce. Tyto body zaznamenává veřejný subjekt CSDD do národního registru vozidel a jejich řidičů ke dni uplynutí lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o uložení této sankce. 58) Z uvedeného rozhodnutí rovněž vyplývá, že dopravní přestupky a sankce, kterými jsou postihovány, spadají v Lotyšsku do oblasti správního práva a cílem připsání trestných bodů není uložit další sankci, nýbrž upozornit dotčené řidiče a motivovat je k bezpečnějšímu způsobu řízení. Je-li dosaženo určitého počtu trestných bodů, dotyčné osobě může být na určitou dobu zakázáno řídit. 59) Z tohoto rozhodnutí rovněž vyplývá, že právní úprava dotčená ve věci v původním řízení ukládá CSDD povinnost zpřístupnit informace týkající se trestných bodů uložených určitému řidiči každému, kdo o přístup k těmto informacím požádá. CSDD v tomto směru vyžaduje pouze to, aby osoba, která uvedené informace požaduje, dotčeného řidiče náležitě identifikovala, a to tak, že uvede jeho národní identifikační číslo. 60) Je tedy nutno konstatovat, že informace týkající se trestných bodů, které se vztahují k identifikované fyzické osobě, jsou ‚osobními údaji' ve smyslu čl. 4 bodu 1 GDPR a že jejich zpřístupnění třetím osobám ze strany CSDD představuje ‚zpracování' ve smyslu čl. 4 bodu 2 GDPR. 61) Zadruhé je třeba konstatovat, že zpřístupnění těchto informací spadá pod velmi širokou definici věcné působnosti GDPR, jak je uvedena v jeho čl. 2 odst. 1, a nepatří mezi způsoby zpracování osobních údajů, které z této působnosti vylučuje čl. 2 odst. 2 písm. a) a d) GDPR. 62) Co se totiž týče čl. 2 odst. 2 písm. a) GDPR, ten stanoví, že se toto nařízení nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné ‚při výkonu činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie'. Tato výjimka z použitelnosti GDPR musí být, podobně jako ostatní výjimky stanovené v jeho čl. 2 odst. 2, vykládána restriktivně ...5) 63) V tomto ohledu je třeba čl. 2 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení vykládat ve spojení s jeho čl. 2 odst. 2 písm. b) a bodem 16 odůvodnění6) v němž je uvedeno, že se zmíněné nařízení nevztahuje na zpracování osobních údajů v souvislosti s ‚činnostmi, které nespadají do působnosti práva Unie, jako jsou činnosti týkající se národní bezpečnosti' ani na zpracování osobních údajů při výkonu ‚činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie'. 64) Z toho vyplývá, že čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) GDPR zčásti navazuje na čl. 3 odst. 2 první odrážku směrnice 95/46. Z toho plyne, že čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) GDPR nelze vykládat tak, že má širší působnost než výjimka vyplývající z čl. 3 odst. 2 první odrážky směrnice 95/46 ... 65) Jak přitom Soudní dvůr opakovaně rozhodl, z působnosti uvedené směrnice bylo vyloučeno pouze zpracování osobních údajů prováděné v rámci činnosti států nebo státních orgánů, která byla ve zmíněném čl. 3 odst. 2 výslovně uvedena, nebo v rámci činnosti, kterou bylo možno zařadit do téže kategorie ...7) 66) Z toho vyplývá, že čl. 2 odst. 2 písm. a) GDPR ve světle bodu 16 odůvodnění tohoto nařízení musí být považován za ustanovení, jehož jediným cílem je vyloučit z působnosti uvedeného nařízení zpracování osobních údajů prováděné státními orgány v rámci činnosti, která má chránit národní bezpečnost, nebo činnosti, kterou lze zařadit do téže kategorie, takže pouhá skutečnost, že se jedná o činnost státu nebo orgánu veřejné moci nepostačuje k tomu, aby se tato výjimka na takovou činnost automaticky vztahovala ...8) 67) Činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) GDPR, jejichž cílem je ochrana národní bezpečnosti, zahrnují ... zejména činnosti, jejichž cílem je chránit základní funkce státu a hlavní zájmy společnosti. 68) Činnosti související s bezpečností silničního provozu však takový cíl nesledují, a do kategorie činností uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) GDPR, jejichž cílem je ochrana národní bezpečnosti, je tudíž nelze zařadit. 69) Pokud jde dále o čl. 2 odst. 2 písm. d) GDPR, ten stanoví, že se toto nařízení nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné ‚příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení'. Jak vyplývá z bodu 19 odůvodnění uvedeného nařízení9), tato výjimka je odůvodněna tím, že na zpracování osobních údajů, které provádí příslušné orgány za takovými účely, se vztahuje konkrétnější unijní akt, a sice směrnice 2016/680, která byla přijata ve stejný den jako GDPR a která v čl. 3 odst. 7 definuje, co se rozumí ‚příslušným orgánem', přičemž taková definice musí být obdobně použita i na čl. 2 odst. 2 písm. d). 70) Z bodu 10 odůvodnění směrnice 2016/680 vyplývá, že pojem ‚příslušný orgán' musí být vykládán v souvislosti s ochranou osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce s přihlédnutím k úpravám, které se v tomto ohledu mohou vzhledem ke specifické povaze těchto oblastí ukázat jako nezbytné. V bodě 11 odůvodnění této směrnice je kromě toho upřesněno, že GDPR se použije na zpracování osobních údajů prováděné ‚příslušným orgánem' ve smyslu čl. 3 odst. 7 zmíněné směrnice, ale pro jiné účely, než jsou účely uvedené v této směrnici. 71) S ohledem na informace, které má Soudní dvůr k dispozici, nic nenasvědčuje tomu, že by CSDD bylo možno považovat při výkonu činností dotčených ve věci v původním řízení - které spočívají v tom, že s cílem zajištění bezpečnosti silničního provozu veřejnosti zpřístupňuje osobní údaje týkající se trestných bodů - za ‚příslušný orgán' ve smyslu čl. 3 odst. 7 směrnice 2016/680, a že by tedy takové činnosti mohly spadat pod výjimku stanovenou v čl. 2 odst. 2 písm. d) GDPR. 72) Zpřístupňování osobních údajů týkajících se trestných bodů uložených řidičům vozidel za dopravní přestupky prováděné CSDD tudíž spadá do věcné působnosti GDPR. 73) Pokud jde o otázku, zda se na takové zpřístupňování použije článek 10 GDPR, jde o to, zda takto zpřístupněné informace představují osobní údaje týkající se ‚odsouzení v trestních věcech a trestných činů či souvisejících bezpečnostních opatření' ve smyslu tohoto ustanovení, jejichž zpracování ‚se může provádět pouze pod dozorem orgánu veřejné moci', ledaže je ‚povoleno právem Unie nebo členského státu poskytujícím vhodné záruky, pokud jde o práva a svobody subjektů údajů'. 74) V tomto ohledu je třeba připomenout, že účelem zmíněného článku 10 je zajistit zvýšenou ochranu při zpracování, které může z důvodu zvláštní citlivosti dotčených údajů zvláště závažným způsobem zasáhnout do základních práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů, která jsou zaručena v článcích 7 a 8 Listiny ...10) 75) Vzhledem k tomu, že se údaje, na které odkazuje článek 10 GDPR, týkají jednání, která společnost neschvaluje, může poskytnutí přístupu k takovým údajům subjekt údajů stigmatizovat, a představovat tak závažný zásah do jeho soukromého či profesního života. 76) V projednávaném případě je pravda, že rozhodnutí lotyšských orgánů, v nichž jsou postihovány dopravní přestupky, se ... zapisují do rejstříku trestů, k němuž má veřejnost přístup pouze v omezených případech, a ne do registru vozidel a jejich řidičů, k němuž je ... umožněn volný přístup. Jak ovšem zdůraznil předkládající soud, zpřístupňování osobních údajů týkajících se trestných bodů, které se zapisují do zmíněného registru, ze strany CSDD veřejnosti umožňuje zjistit, zda se určitá osoba dopustila dopravních přestupků, a pokud ano, dovodit z toho jejich závažnost a četnost. Takový režim zpřístupňování informací o trestných bodech tedy znamená, že je poskytován přístup k osobním údajům týkajícím se dopravních přestupků. 77) Má-li být zjištěno, zda takový přístup představuje zpracování osobních údajů týkajících se ‚trestných činů' ve smyslu článku 10 GDPR, je třeba zaprvé poznamenat, že tento pojem - jak vyplývá zejména z historie vzniku GDPR - odkazuje výlučně na protiprávní činy označené za trestné. I když Evropský parlament navrhl, aby byl v tomto ustanovení výslovně uveden i výraz ‚správní sankce'.. tento návrh nebyl přijat ... 78) Za těchto podmínek je třeba mít za to, že pokud unijní normotvůrce v článku 10 GDPR úmyslně neuvedl přídavné jméno ‚správní', chtěl vyhradit zvýšenou ochranu upravenou v tomto ustanovení pouze pro trestněprávní oblast. 79) Tento výklad je potvrzen ... tím, že na ‚trestné činy' je poukázáno v několika jazykových zněních článku 10 GDPR, a to například v němčině (Straftaten), španělštině (infracciones penales), italštině (reati), litevštině (nusikalstamas veikas), maltštině (reati) a nizozemštině (strafbare feiten). 80) Zadruhé skutečnost, že dopravní přestupky jsou v Lotyšsku kvalifikovány jako správní delikty, není při posuzování toho, zda se na tyto přestupky vztahuje článek 10 GDPR, relevantní. 81) V tomto ohledu je třeba připomenout, že znění ustanovení unijního práva, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a rozsahu, musí být zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celé Unii ...11) 82) V projednávaném případě je třeba nejprve uvést, že pokud jde o rozsah výrazů uvedených v článku 10 GDPR, a to zejména výrazů ‚trestné činy' a ‚odsouzení v trestních věcech', toto nařízení na vnitrostátní právní řády neodkazuje. 83) Z bodu 10 odůvodnění GDPR12) dále vyplývá, že cílem tohoto nařízení je přispět k dotvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva tím, že bude zajištěna soudržná a vysoká úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů; předpokladem naplnění tohoto cíle přitom je, aby tato úroveň ochrany byla rovnocenná a jednotná ve všech členských státech. Kdyby se však zvýšená ochrana upravená v tomto ustanovení vztahovala na zpracování osobních údajů týkajících se dopravních přestupků pouze v některých členských státech a v jiných nikoliv, a to pouze proto, že v posledně uvedených členských státech nejsou tyto přestupky kvalifikovány jako trestné činy, takovému cíli by to odporovalo. ... 85) Z toho vyplývá, že pojem ‚trestný čin', který je rozhodující pro určení toho, zda se na osobní údaje týkající se takových dopravních přestupků, jako jsou dopravní přestupky dotčené ve věci v původním řízení, uplatní článek 10 GDPR, musí být v celé Unii vykládán autonomním a jednotným způsobem, přičemž tento výklad je třeba nalézt s přihlédnutím k cíli tohoto ustanovení a k jeho kontextu, aniž je v tomto ohledu rozhodující, jakým způsobem kvalifikuje tyto přestupky dotčený členský stát, jelikož tato kvalifikace se může v jednotlivých zemích lišit ...13) 86) Zatřetí je třeba posoudit, zda ‚trestný čin' ve smyslu článku 10 GDPR představují takové dopravní přestupky, jako jsou dopravní přestupky, na jejichž základě dochází tomu, že se do registru vozidel a jejich řidičů zaznamenávají trestné body, které lze podle sporného ustanovení zpřístupnit třetím osobám. 87) Podle judikatury Soudního dvora jsou pro posuzování trestní povahy protiprávního jednání relevantní tři kritéria. Prvním kritériem je právní kvalifikace protiprávního jednání ve vnitrostátním právu, druhým kritériem je samotná povaha protiprávního jednání a třetím kritériem je stupeň přísnosti sankce, která dotčené osobě hrozí ...14) 88) I v případě protiprávních jednání, která ve vnitrostátním právu jako ‚trestná' kvalifikována nejsou, může taková povaha vyplývat ze samotné povahy předmětného protiprávního jednání a ze stupně přísnosti sankcí, které za něj mohou být uloženy ...15) 89) Co se týče kritéria souvisejícího se samotnou povahou protiprávního jednání, je třeba ověřit, zda dotčená sankce sleduje zejména represivní účel; pouhá okolnost, že sleduje i preventivní účel ji sama o sobě její kvalifikace coby trestní sankce nemůže zbavit. Je totiž v samotné povaze trestních sankcí, že sledují jak represi, tak prevenci protiprávních jednání. Naproti tomu opatření, které se omezuje na nahrazení újmy způsobené předmětným protiprávním jednáním, trestní povahu nemá ...16) Je přitom nesporné, že připsání trestných bodů za dopravní přestupky, stejně jako pokuty nebo jiné sankce, které mohou být za tyto přestupky uloženy, nemá za cíl pouze náhradu újmy, která byla uvedenými přestupky případně způsobena, ale sleduje i účel represivní. 90) Pokud jde o kritérium týkající se stupně přísnosti sankcí, které mohou být za spáchání těchto přestupků uloženy, je třeba nejprve uvést, že k připsání trestných bodů vedou pouze dopravní přestupky určité závažnosti, a že tedy takové přestupky mohou vést k uložení sankcí o určité přísnosti. Připsání trestných bodů dále zpravidla doplňuje sankci uloženou v případě spáchání takového přestupku, což je ostatně i případ právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení ... Nakonec je třeba uvést, že kumulace uvedených bodů má sama o sobě právní důsledky, jako je povinnost přezkoušení, či dokonce zákaz řízení. ... 92) Kvalifikace dopravních přestupků, které mohou vést k připsání trestných bodů, coby ‚trestného činu' ve smyslu článku 10 GDPR rovněž odpovídá účelu tohoto ustanovení. Zpřístupnění osobních údajů týkajících se dopravních přestupků, a to včetně trestných bodů uložených za jejich spáchání, totiž může s ohledem na skutečnost, že takové přestupky představují ohrožení bezpečnosti silničního provozu, vyvolat nesouhlas společnosti a vést ke stigmatizaci subjektu údajů, a to zejména za situace, kdy tyto body svědčí o určité závažnosti nebo četnosti uvedených přestupků. 93) Z toho vyplývá, že dopravní přestupky, které mohou vést k připsání trestných bodů, spadají pod pojem ‚trestné činy' uvedený v článku 10 GDPR. 94) S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první položenou otázku odpovědět tak, že článek 10 GDPR musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na zpracování osobních údajů týkajících se trestných bodů uložených řidičům vozidel za dopravní přestupky." Ke druhé otázce "95) Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda musí být ustanovení GDPR vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která veřejnému subjektu pověřenému vedením registru, do něhož se zaznamenávají trestné body uložené řidičům vozidel za dopravní přestupky, ukládá povinnost zpřístupnit tyto údaje každé osobě, která o to požádá, přičemž tato osoba nemusí prokázat, že má na získání uvedených údajů zvláštní zájem. 96) V tomto ohledu je třeba připomenout, že každé zpracování osobních údajů musí být v souladu se zásadami týkajícími se zpracování údajů, které jsou uvedeny v článku 5 GDPR, a musí odpovídat některé ze zásad týkajících se zákonnosti zpracování, které jsou vyjmenovány v článku 6 uvedeného nařízení ...17) 97) Pokud jde o zásady týkající se zpracování osobních údajů, je pravda, že předkládající soud poukazuje konkrétně na zásady ‚integrity' a ‚důvěrnosti', které jsou zakotveny v čl. 5 odst. 1 písm. f) GDPR. Z dotazů uvedeného soudu však vyplývá, že chce v obecnější rovině zjistit, zda lze zpracování osobních údajů dotčené ve věci v původním řízení považovat za zákonné s ohledem na všechna ustanovení uvedeného nařízení, a zejména s ohledem na zásadu proporcionality. 98) Z toho vyplývá, že v odpovědi, která bude uvedenému soudu poskytnuta, je třeba přihlédnout i k dalším zásadám zakotveným v čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení, a to zejména k zásadě ‚minimalizace údajů' uvedené v písmeni c) tohoto ustanovení, podle níž musí být osobní údaje přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány, a která uvedenou zásadu proporcionality vyjadřuje ...18) 99) Pokud jde o zásady týkající se zákonnosti zpracování, článek 6 GDPR obsahuje taxativní a omezující výčet případů, v nichž lze zpracování osobních údajů považovat za zákonné. Aby tedy mohlo být zpracování považováno za oprávněné, musí spadat pod jeden z případů stanovených ve zmíněném článku 6 ...19) V tomto ohledu může zpracování osobních údajů dotčené ve věci v původním řízení, které spočívá v tom, že CSDD veřejnosti zpřístupňuje údaje, jež se týkají trestných bodů uložených za dopravní přestupky, spadat pod čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR, podle kterého je zpracování zákonné, pokud je v odpovídajícím rozsahu ‚nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce'. 100) Kromě toho je třeba konstatovat, že jelikož se na osobní údaje týkající se trestných bodů uložených řidičům vozidel za dopravní přestupky ... vztahuje článek 10 GDPR, jejich zpracování podléhá dalším omezením uvedeným v tomto ustanovení ... 101) V projednávaném případě je nesporné, že zpracování osobních údajů dotčené ve věci v původním řízení ... provádí veřejný subjekt - CSDD - který je správcem ve smyslu čl. 4 bodu 7 GDPR ...20) Nesporné je ovšem i to, že do těchto údajů po jejich zpřístupnění nahlíží osoby, které o jejich zpřístupnění požádaly, a tyto osoby je případně uchovávají nebo šíří. Vzhledem k tomu, že toto další zpracování údajů již není prováděno ‚pod dozorem' CSDD nebo jiného orgánu veřejné moci, vnitrostátní právo, které povoluje, aby CSDD uvedené údaje zpřístupňovalo, musí poskytovat ‚vhodné záruky, pokud jde o práva a svobody subjektů údajů". 102) Soulad takové vnitrostátní právní úpravy, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, s GDPR je tudíž třeba posoudit s ohledem na obecné podmínky zákonnosti, a to zejména ty, které jsou stanoveny v čl. 5 odst. 1 písm. c) a v čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR, a na zvláštní omezení stanovená v článku 10 tohoto nařízení. 103) V tomto ohledu je třeba konstatovat, že žádné z těchto ustanovení obecně a absolutně nezakazuje, aby byl orgán veřejné moci podle vnitrostátní právní úpravy oprávněn, či dokonce povinen zpřístupnit osobní údaje osobám, které o to požádají. 104) Ačkoli čl. 5 odst. 1 písm. c) GDPR podmiňuje zpracování osobních údajů dodržením zásady ‚minimalizace údajů', ze znění tohoto ustanovení jasně vyplývá, že nemá za cíl zavést takový obecný a absolutní zákaz a že zejména nebrání tomu, aby osobní údaje byly veřejnosti zpřístupněny, je-li toto zpřístupnění nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení. To platí i v případě, že se na dotčené údaje vztahuje článek 10 GDPR, pokud právní předpisy, které toto zpřístupňování povolují, poskytují vhodné záruky, pokud jde o práva a svobody subjektů údajů ...21) 105) V této souvislosti je třeba připomenout, že základní práva na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů nejsou absolutními výsadami, ale musí být nahlížena v souvislosti s jejich funkcí ve společnosti a musí být v rovnováze s ostatními základními právy. Základní práva lze omezit, pokud je omezení v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny stanoveno zákonem a respektuje podstatu těchto práv a zásadu proporcionality. Podle posledně uvedené zásady mohou být omezení zavedena pouze tehdy, když jsou nezbytná a skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého. Musí být činěna v mezích toho, co je nezbytně nutné, a právní úprava, která s sebou přináší dotčený zásah, musí stanovit jasná a přesná pravidla pro rozsah a použití předmětného opatření ...22) ... 107) V projednávaném případě je třeba uvést, že Parlament Lotyšska ve vyjádření před předkládajícím soudem a lotyšská vláda ve vyjádření před Soudním dvorem tvrdí, že zpřístupňování osobních údajů týkajících se trestných bodů komukoliv, kdo o to požádá, provádí CSDD coby úkol ve veřejném zájmu, který spočívá ve zvyšování bezpečnosti silničního provozu a jehož cílem je v tomto kontextu zejména umožnit identifikaci řidičů vozidel, kteří systematicky porušují pravidla silničního provozu, a ovlivnit chování účastníků silničního provozu tím, že jsou motivováni k tomu, aby se chovali podle uvedených pravidel. 108) V tomto ohledu je třeba připomenout, že zvýšení bezpečnosti silničního provozu je cílem obecného zájmu uznávaným Unií ...23) Členské státy tedy mohou bezpečnost silničního provozu kvalifikovat jako ‚úkol prováděný ve veřejném zájmu' ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR. 109) Mají-li ovšem být splněny podmínky upravené v posledně uvedeném ustanovení, je nezbytné, aby zpřístupnění osobních údajů týkajících se trestných bodů zaznamenaných do registru vedeného CSDD skutečně odpovídalo cíli obecného zájmu, který spočívá ve zvýšení bezpečnosti silničního provozu, a nepřekračovalo přitom meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné. 110) Jak je zdůrazněno v bodě 39 odůvodnění GDPR24), tento požadavek nezbytnosti není naplněn, pokud lze sledovaného cíle obecného zájmu přiměřeně dosáhnout stejně účinným způsobem jinými prostředky, které by méně zasahovaly do základních práv subjektů údajů, zejména pak do práva na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů, která jsou zaručena v článcích 7 a 8 Listiny; výjimky ze zásady ochrany takových údajů a její omezení přitom musí být činěny v mezích toho, co je naprosto nezbytné ...25) 111) Jak přitom vyplývá z praxe členských států, každý z nich má v tomto směru k dispozici celou řadu prostředků, mezi něž patří zejména možnost dopravní přestupky odrazujícím způsobem postihovat, a to především tak, že je dotčeným řidičům odebráno oprávnění k řízení vozidla a i porušení takového zákazu pak lze postihnout účinnými tresty; není přitom nutné o přijetí takových opatření informovat veřejnost. Z této praxe rovněž vyplývá, že lze přijmout i řadu různých preventivních opatření spočívajících například v kampaních zaměřených na zvyšování kolektivního povědomí nebo v přijímání individuálních opatření spočívajících v tom, že je řidiči uložena povinnost absolvovat výcvik nebo přezkoušení, aniž je nutné o přijetí takových individuálních opatření informovat veřejnost. Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, přitom nevyplývá, že by se lotyšský zákonodárce takovými opatřeními zabýval a upřednostnil je před přijetím právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení. ... 113) S ohledem na citlivost předmětných údajů a závažnost uvedeného zásahu do základních práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů subjektů údajů a s ohledem na skutečnost, že vzhledem k závěrům uvedeným v bodě 111 tohoto rozsudku nic nenasvědčuje tomu, že by cíle spočívajícího ve zvýšení bezpečnosti silničního provozu nemohlo být přiměřeně dosaženo stejně účinným způsobem jinými prostředky, které by do základních práv zasahovaly méně, nelze považovat za prokázané, že takový systém zpřístupňování osobních údajů, které se týkají trestných bodů uložených za dopravní přestupky, je pro dosažení tohoto cíle nezbytný ...26) 114) Ačkoliv tedy může být důvodné rozlišovat řidiče, kteří porušují pravidla silničního provozu systematicky a se špatnými úmysly, a řidiče, kteří se přestupků dopouštějí příležitostně, nelze mít za to, že pro účely zvýšení bezpečnosti silničního provozu musí být identifikace první kategorie těchto řidičů prováděna širokou veřejností nebo že s ní musí být sdílena; lze dokonce pochybovat o tom, zda může právní úprava dotčená ve věci v původním řízení dosáhnout prvního z cílů uvedených v bodě 107 tohoto rozsudku. 115) Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, ostatně vyplývá, že CSDD zpřístupňuje veřejnosti nejen údaje týkající se trestných bodů uložených řidičům, kteří porušují pravidla silničního provozu systematicky a se špatnými úmysly, ale i údaje týkající se trestných bodů uložených řidičům, kteří se přestupků dopouštějí příležitostně. Vše tedy nasvědčuje tomu, že jelikož právní úprava dotčená ve věci v původním řízení počítá s všeobecným přístupem veřejnosti k trestným bodům, v každém případě překračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení cíle spočívajícího v boji proti systematickému porušování pravidel silničního provozu se špatnými úmysly. 116) Pokud jde o druhý cíl sledovaný právní úpravou dotčenou ve věci v původním řízení, který je připomenut v bodě 107 tohoto rozsudku, z uvedeného spisu vyplývá, že ačkoliv bylo v Lotyšsku možné pozorovat tendenci snižování počtu dopravních nehod, na základě žádné skutečnosti nelze učinit závěr, že by tato tendence souvisela spíše se zpřístupňováním informací o trestných bodech než se zavedením systému trestných bodů jako takového. 117) Závěr uvedený v bodě 113 tohoto rozsudku není vyvrácen ani skutečností, že CSDD v praxi podmiňuje zpřístupnění dotčených osobních údajů tím, že žadatel musí uvést národní identifikační číslo řidiče, o němž chce být informován. 118) I kdyby totiž ... zpřístupnění národních identifikačních čísel veřejnými subjekty, které vedou registry obyvatel, podléhalo přísným požadavkům, a odpovídalo tak článku 87 GDPR, nic by to neměnilo na tom, že právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, tak jak je uplatňována CSDD, umožňuje komukoliv, kdo zná národní identifikační číslo určitého řidiče, získat bez dalších podmínek osobní údaje týkající se trestných bodů, které byly tomuto řidiči uloženy. Takový režim zpřístupňování může vést k situaci, kdy se tyto údaje zpřístupní osobám, které se snaží získat informace o trestných bodech uložených určité osobě z důvodů, jež nesouvisejí s cílem obecného zájmu spočívajícím ve zvýšení bezpečnosti silničního provozu. 119) Závěr uvedený v bodě 113 tohoto rozsudku není vyvrácen ani tím, že národní registr vozidel a jejich řidičů je úředním dokumentem ve smyslu článku 86 GDPR. 120) Ačkoliv totiž přístup veřejnosti k úředním dokumentům představuje ... veřejný zájem, který může odůvodnit zpřístupnění osobních údajů obsažených v takových dokumentech, tento přístup musí být v souladu se základními právy na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů, jak ostatně výslovně vyžaduje zmíněný článek 86. Především s ohledem na citlivost údajů týkajících se trestných bodů uložených za dopravní přestupky a závažnost zásahu do základních práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů subjektů údajů, k němuž zpřístupnění těchto údajů vede, je přitom třeba konstatovat, že tato práva mají před zájmem veřejnosti na přístupu k úředním dokumentům, a zejména k národnímu registru vozidel a jejich řidičů, přednost. 121) Kromě toho je třeba uvést, že z téhož důvodu nelze vykládat právo na svobodu informací zakotvené v článku 85 GDPR v tom smyslu, že odůvodňuje zpřístupnění osobních údajů týkajících se trestných bodů uložených za dopravní přestupky každému, kdo o ně požádá. 122) S ohledem na vše výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že ustanovení GDPR, zejména jeho čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. e) a článek 10, musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která veřejnému subjektu pověřenému vedením registru, do něhož se zaznamenávají trestné body uložené řidičům vozidel za dopravní přestupky, ukládá povinnost zpřístupnit tyto údaje veřejnosti, přičemž osoba žádající o přístup nemusí prokázat, že má na získání uvedených údajů zvláštní zájem." Ke třetí otázce "123) Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda ustanovení GDPR, zejména jeho čl. 5 odst. 1 písm. b) a článek 10, jakož i čl. 1 odst. 2 písm. cc) směrnice 2003/98 musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která veřejnému subjektu pověřenému vedením registru, do něhož se zaznamenávají trestné body uložené řidičům vozidel za dopravní přestupky, umožňuje zpřístupnit tyto údaje hospodářským subjektům za účelem opakovaného použití. 124) Jak zdůrazňuje předkládající soud, tato otázka vychází ze skutečnosti, že CSDD uzavírá s hospodářskými subjekty smlouvy, na jejichž základě jim poskytuje osobní údaje týkající se trestných bodů zaznamenaných do národního registru vozidel a jejich řidičů, a to především proto, aby každý, kdo chce získat informace o trestných bodech uložených určitému řidiči, mohl tyto údaje získat nejen od CSDD, ale i od těchto hospodářských subjektů. 125) Z odpovědi na druhou otázku vyplývá, že ustanovení GDPR, zejména jeho čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. e) a článek 10, musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která veřejnému subjektu pověřenému vedením registru, do něhož se zaznamenávají trestné body uložené řidičům vozidel za dopravní přestupky, ukládá povinnost zpřístupnit tyto údaje veřejnosti, přičemž osoba žádající o přístup nemusí prokázat, že má na získání uvedených údajů zvláštní zájem. 126) Tatáž ustanovení musí být ze stejných důvodů, jako jsou důvody uvedené v odpovědi na druhou otázku, vykládána v tom smyslu, že brání i vnitrostátní právní úpravě, která veřejnému subjektu umožňuje zpřístupnit takové údaje hospodářským subjektům, aby je tyto subjekty mohly opakovaně použít a zpřístupnit veřejnosti. 127) Pokud jde konečně o čl. 1 odst. 2 písm. cc) směrnice 2003/98, jehož se třetí položená otázka rovněž týká, je třeba konstatovat, že ... toto ustanovení není při určování toho, zda pravidla unijního práva v oblasti ochrany osobních údajů brání takové právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, relevantní. 128) Bez ohledu na to, zda údaje týkající se trestných bodů uložených řidičům za dopravní přestupky spadají do působnosti směrnice 2003/98, totiž musí být rozsah ochrany těchto údajů v každém případě vymezen na základě GDPR, jak plyne z bodu 154 odůvodnění tohoto nařízení27) a z bodu 21 odůvodnění a čl. 1 odst. 4 této směrnice, ve spojení s čl. 94 odst. 2 GDPR, jelikož čl. 1 odst. 4 uvedené směrnice v podstatě stanoví, že tato směrnice ponechává nedotčenu a nijak neovlivňuje úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle předpisů Unie a zejména nemění závazky a práva podle GDPR.28) " Ke čtvrté otázce "130) Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je, zda musí být zásada přednosti unijního práva vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby ústavní soud členského státu, u kterého je podána stížnost proti vnitrostátní právní úpravě, která se s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora vydané v řízení o předběžné otázce ukáže jako neslučitelná s unijním právem, rozhodl na základě zásady právní jistoty, že právní účinky této právní úpravy zůstanou zachovány až do dne vyhlášení rozsudku, kterým zmíněný ústavní soud o této ústavní stížnosti s konečnou platností rozhodne. 131) Jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, tato otázka je položena kvůli velkému množství právních vztahů, na které má vnitrostátní právní úprava dotčená ve věci v původním řízení dopad, a kvůli tomu, že podle čl. 32 odst. 3 zákona o Ústavním soudu29) a související judikatury může předkládající soud při plnění své úlohy spočívající v zajištění rovnováhy mezi zásadou právní jistoty a základními právy dotčených osob omezit zpětný účinek svých rozsudků ve snaze zabránit tomu, aby tyto rozsudky vážně zasáhly do práv jiných osob. 132) V tomto ohledu je třeba připomenout, že výklad ustanovení unijního práva, který podává Soudní dvůr při výkonu pravomoci, jež mu přiznává článek 267 SFEU, objasňuje a upřesňuje význam a dosah těchto ustanovení tak, jak musí být nebo měla být chápána a používána od okamžiku jejich vstupu v platnost. Soudní dvůr mohou jen zcela výjimečně přimět okolnosti k tomu, aby na základě obecné zásady právní jistoty, která je vlastní unijnímu právnímu řádu, omezil možnost všech zúčastněných osob dovolávat se ustanovení, jehož výklad podal, za účelem zpochybnění právních vztahů založených v dobré víře. Aby bylo možné o takovém omezení rozhodnout, je nezbytné, aby byla splněna dvě podstatná kritéria, a to dobrá víra zúčastněných kruhů a riziko závažných obtíží ...30) 133) Takovéto omezení lze podle ustálené judikatury Soudního dvora připustit pouze v samotném rozsudku, kterým se rozhoduje o požadovaném výkladu. Je totiž nutné, aby časové účinky požadovaného výkladu ustanovení unijního práva, který podává Soudní dvůr, byly určeny v jediném okamžiku. Zásada, že omezení lze připustit pouze v samotném rozsudku, kterým se rozhoduje o požadovaném výkladu, zaručuje rovné zacházení s členskými státy a ostatními právními subjekty ve vztahu k tomuto právu, a splňuje tak požadavky, jež vyplývají ze zásady právní jistoty ...31) 134) Časové účinky rozhodnutí Soudního dvora v řízení o předběžné otázce proto nemohou záviset na datu vyhlášení rozsudku, kterým předkládající soud s konečnou platností rozhodne ve věci v původním řízení, ani na tom, jak předkládající soud posoudí nutnost zachovat právní účinky dotčené vnitrostátní právní úpravy. 135) Podle zásady přednosti unijního práva totiž nelze připustit, aby ustanovení vnitrostátního práva, i kdyby byla ústavní povahy, narušovala jednotnost a účinnost tohoto práva ...32) I kdyby naléhavé důvody právní jistoty mohly výjimečně vést k dočasnému pozastavení vylučovacího účinku, který má přímo použitelné ustanovení unijního práva vůči vnitrostátnímu právu, které je s tímto ustanovením v rozporu, podmínky takového pozastavení může stanovit pouze Soudní dvůr ... 33) 136) Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě nebyla prokázána existence rizika závažných obtíží plynoucího z výkladu, který Soudní dvůr provedl v tomto rozsudku, časové účinky tohoto rozsudku není namístě omezit, jelikož kritéria uvedená v bodě 132 tohoto rozsudku jsou kumulativní."