Věc C-393/09

Rubrum

Bezpečnostní softwarová asociace - Svaz softwarové ochrany proti Ministerstvu kultury

Výrok

rozsudku Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

1. Grafické uživatelské rozhraní není formou vyjádření počítačového programu ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů, a nemůže se na něj vztahovat autorskoprávní ochrana počítačových programů podle této směrnice. Na takové rozhraní se však může vztahovat jakožto na dílo autorskoprávní ochrana podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, pokud je toto rozhraní vlastním duševním výtvorem autora.

2. Televizní vysílání grafického uživatelského rozhraní nepředstavuje sdělování autorského díla veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES.

Odůvodnění

Z odůvodnění rozsudku K pravomoci Soudního dvora „22) Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že vznik skutkových okolností ve sporu v původním řízení předcházel přistoupení České republiky k Evropské unii. První rozhodnutí Ministerstva kultury totiž nese datum 20. července 2001. 23) Nicméně poté - přijalo Ministerstvo kultury dne 27. ledna 2005 nové rozhodnutí, kterým žádost - opět zamítlo - 24) Je třeba poukázat jednak na to, že rozhodnutí napadené v původním řízení bylo vydáno po datu přistoupení České republiky k Unii, že upravuje situaci do budoucna, a nikoli do minulosti, a jednak na to, že vnitrostátní soud položil Soudnímu dvoru otázky týkající se právních předpisů Unie použitelných ve sporu v původním řízení - 8) 25) Jakmile se předběžné otázky týkají výkladu práva Unie, Soudní dvůr rozhodne, aniž by se v zásadě musel zabývat okolnostmi, které vnitrostátní soudy přiměly k položení otázek Soudnímu dvoru a za kterých zamýšlejí použít ustanovení práva Unie, o jehož výklad jej požádaly - 9) 26) Jinak by tomu bylo pouze v případech, kdy by buď ustanovení práva Unie, o jehož výklad byl Soudní dvůr požádán, nebylo použitelné na skutkové okolnosti sporu v původním řízení, které nastaly před přistoupením nového členského státu k Unii, nebo by bylo zjevné, že uvedené ustanovení nelze použít - 10) 27) Tak tomu přitom v projednávaném případě není. V důsledku toho má Soudní dvůr pravomoc k výkladu ustanovení směrnic uváděných předkládajícím soudem a na otázky položené tímto soudem je třeba odpovědět.“ K otázkám samým K první otázce „28) Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda grafické uživatelské rozhraní počítačového programu je formou vyjádření tohoto programu ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 91/250/EHS, a zda se na něj tudíž vztahuje autorskoprávní ochrana počítačových programů, jak vyplývá z této směrnice. 29) Směrnice 91/250/EHS pojem ‚vyjádření počítačového programu v jakékoliv formě` nedefinuje. 30) Za těchto podmínek musí být uvedený pojem vymezen s ohledem na znění a kontext ustanovení čl. 1 odst. 2 směrnice 91/250/EHS, v nichž se tento pojem objevuje, jakož i ve světle jak cílů celé této směrnice, tak i mezinárodního práva - 11) 31) V souladu s čl. 1 odst. 1 směrnice 91/250/EHS jsou počítačové programy chráněny autorským právem jako literární díla ve smyslu Bernské úmluvy. 12) Odstavec 2 tohoto článku rozšiřuje tuto ochranu na vyjádření počítačového programu v jakékoliv formě. 32) První věta sedmého bodu odůvodnění směrnice 91/250/EHS uvádí, 13) že pro účely této směrnice se ‚počítačovým programem` rozumí programy v jakékoliv formě, včetně těch, které jsou součástí technického vybavení (hardware). 33) V tomto ohledu je třeba odkázat na čl. 10 odst. 1 Dohody TRIPS, 14) který stanoví, že počítačové programy, ať již ve zdrojovém nebo strojovém kódu, budou chráněny jako literární díla podle Bernské úmluvy. 34) Z toho vyplývá, že zdrojový a strojový kód počítačového programu jsou formami vyjádření tohoto programu, kterým v důsledku toho přísluší autorskoprávní ochrana počítačových programů podle čl. 1 odst. 2 směrnice 91/250/EHS. 35) Předmětem ochrany přiznané touto směrnicí je tudíž jakákoliv forma vyjádření počítačového programu, která umožňuje program rozmnožit v různých počítačových kódech, jako jsou zdrojový a strojový kód. 36) Rovněž je třeba zdůraznit druhou větu sedmého bodu odůvodnění směrnice 91/250/EHS, podle níž pojem ‚počítačový program` zahrnuje rovněž přípravné koncepční práce vedoucí k vývoji počítačového programu za podmínky, že povaha těchto prací v pozdější etapě umožní vytvoření počítačového programu. 37) Předmět ochrany směrnice 91/250/EHS proto zahrnuje formy vyjádření počítačového programu, jakož i přípravné koncepční práce, které mohou vést k rozmnožení nebo pozdějšímu vytvoření takového programu. 38) - jakákoli forma vyjádření počítačového programu musí být chráněna od okamžiku, kdy by její rozmnožení způsobilo rozmnožení samotného počítačového programu, a umožnilo by tak počítači, aby plnil svou funkci. 39) V souladu s desátým a jedenáctým bodem odůvodnění směrnice 91/250/EHS 15) je rozhraní ta část počítačového programu, která umožňuje vzájemné propojení a interakci jednotlivých prvků programového a technického vybavení s jiným programovým a technickým vybavením i s uživateli za účelem umožnění jejich náležitého fungování. 40) Pokud jde konkrétně o grafické uživatelské rozhraní, jedná se o interakční rozhraní umožňující komunikaci mezi počítačovým programem a uživatelem. 41) Za těchto podmínek neumožňuje grafické uživatelské rozhraní rozmnožení tohoto počítačového programu, ale představuje pouze prvek tohoto programu, jehož prostřednictvím uživatelé využívají funkce uvedeného programu. 42) Z toho vyplývá, že toto rozhraní není formou vyjádření počítačového programu ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 91/250/EHS, a že se na něj v důsledku toho nemůže vztahovat zvláštní autorskoprávní ochrana počítačových programů podle této směrnice. 43) Nicméně, i když předkládající soud omezil svou otázku na výklad čl. 1 odst. 2 směrnice 91/250/EHS, nebrání tato okolnost tomu, aby Soudní dvůr předkládajícímu soudu poskytl všechny prvky výkladu práva Unie, které mohou být užitečné pro rozhodnutí ve věci, která mu byla předložena, bez ohledu na to, zda uvedený soud tento výklad v rámci formulace své otázky zmínil, či nikoli - 16) 44) V tomto ohledu je třeba ověřit, zda se na grafické uživatelské rozhraní počítačového programu může vztahovat obecná úprava autorskoprávní ochrany podle směrnice 2001/29/ES. 45) Soudní dvůr rozhodl, že autorské právo ve smyslu směrnice 2001/29/ES lze uplatnit pouze ve vztahu k dílu, které je originální v tom smyslu, že je vlastním duševním výtvorem autora - 17) 46) V důsledku toho se může na grafické uživatelské rozhraní jakožto na dílo vztahovat autorskoprávní ochrana, pokud je vlastním duševním výtvorem autora. 47) Přísluší vnitrostátnímu soudu, aby ověřil, zda je tomu tak ve sporu, který mu byl předložen. 48) V rámci svého posouzení musí vnitrostátní soud přihlížet zejména k uspořádání nebo zvláštní konfiguraci veškerých složek, které jsou součástí grafického uživatelského rozhraní, za účelem určení, které z nich splňují kritérium originality. K tomu je třeba uvést, že toto kritérium nemůže být splněno v případě těch složek grafického uživatelského rozhraní, které se vyznačují pouze svou technickou funkcí. 49) - pokud je vyjádření uvedených složek dáno jejich technickou funkcí, není kritérium originality splněno, neboť jednotlivé způsoby provedení myšlenky jsou tak omezené, že daná myšlenka i dané vyjádření jsou zaměnitelné. 50) V takové situaci by složky grafického uživatelského rozhraní autorovi neumožňovaly vyjádřit jeho tvůrčího ducha originálně a dospět k výsledku, který by byl vlastním duševním výtvorem tohoto autora. 51) S ohledem na předcházející úvahy je na první položenou otázku třeba odpovědět, že grafické uživatelské rozhraní není formou vyjádření počítačového programu ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 91/250/EHS, a že se na něj nemůže vztahovat autorskoprávní ochrana počítačových programů podle této směrnice. Na takové rozhraní se však může vztahovat jakožto na dílo autorskoprávní ochrana podle směrnice 2001/29/ES, pokud je toto rozhraní vlastním duševním výtvorem autora.“ Ke druhé otázce „52) Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda televizní vysílání grafického uživatelského rozhraní představuje sdělování autorského díla veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES. 53) V souladu s uvedeným článkem poskytnou členské státy autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv sdělení jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti takovým způsobem, že každý má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí. 54) Z dvacátého třetího bodu odůvodnění směrnice 2001/29/ES 18) vyplývá, že pojem ‚sdělování veřejnosti` je třeba chápat v širokém smyslu. Takový výklad se kromě toho ukazuje jako nezbytný pro dosažení hlavního cíle uvedené směrnice, kterým je - zavedení vysoké úrovně ochrany mimo jiné ve prospěch autorů, která jim umožní obdržet přiměřenou odměnu za užívání jejich děl, zejména v případě jejich sdělování veřejnosti - 19) 55) Z toho vyplývá, že televizní vysílání díla je v zásadě jeho sdělováním veřejnosti, přičemž autor díla má výlučné právo udělit k takovému sdělování veřejnosti svolení nebo je zakázat. 56) Mimoto - grafické uživatelské rozhraní může být vlastním duševním výtvorem autora. 57) Pokud je však v rámci televizního vysílání pořadu zobrazeno grafické uživatelské rozhraní, je toto grafické uživatelské rozhraní televizním divákům sdělováno tak, že jej přijímají pouze pasivně, bez možnosti do něj zasáhnout. Televizní diváci nemohou využívat funkci uvedeného rozhraní, kterou je umožnit interakci mezi počítačovým programem a uživatelem. Vzhledem k tomu, že prostřednictvím televizního vysílání není grafické uživatelské rozhraní zpřístupněno veřejnosti způsobem, který by osobám z řad veřejnosti umožňoval přístup k zásadnímu prvku, jímž se rozhraní vyznačuje, totiž interakci s uživatelem, nedochází ke sdělování grafického uživatelského rozhraní veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES. 58) V důsledku toho je na druhou položenou otázku třeba odpovědět, že televizní vysílání grafického uživatelského rozhraní nepředstavuje sdělování autorského díla veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES.“

Poučení

Skutkové a právní okolnosti Otázky vnitrostátního soudu K pravomoci Soudního dvora K otázkám samým K první otázce Ke druhé otázce Výrok rozsudku Citace interpretovaných ustanovení: Článek 267 SFEU Článek 1 směrnice 2009/24/ES (bývalý článek 1 směrnice 91/250/EHS) Článek 3 směrnice 2001/29/ES