1 C 141/2023 - 132

Rubrum

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Vošvrdovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o nahrazení projevu vůle při uzavření smlouvy o převodu pozemků podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu tohoto znění: [Jméno žalovaného] se sídlem [adresa] IČ [IČO žalovaného] (dále jen „ převádějící“) a [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně] bytem [adresa] (dále jen „ nabyvatel“) uzavírají podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o půdě") smlouvu o převodu pozemku: Čl. I. [Jméno žalovaného], jako převádějící je příslušný hospodařit ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, s pozemky ve vlastnictví České republiky, vedenými na listu vlastnictví [Anonymizováno] ČR u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] Převádějící tímto převádí na nabyvatele následující pozemek: pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 1217 m2 – trvalý travní porost v obci [adresa], katastrální území [adresa] v ceně dle posudku 2.585,58 Kč, zapsaný na LV [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] za cenu 2.585,58 Kč. Čl.

II. Z restitučního nároku bude touto smlouvou vypořádáno 2.585,58 Kč. Čl.

III. Převádějící převádí nabyvateli pozemek, uvedený v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi a nabyvatel je do svého vlastnictví přijímá. Nabyvatel prohlašuje, že jeho nárok do výše, v níž má být touto smlouvou vypořádán, dosud vypořádán nebyl, a že jej nepostoupil ani nepostoupí žádnému postupníkovi. Dále prohlašuje, že mu nebyla poskytnuta náhrada za porosty a příslušenství pozemků, které jsou započítávány do ceny nevydaných pozemků. Nepravdivé prohlášení a jednání učiněná nabyvatelem v rozporu s tímto prohlášením, činí tuto smlouvu neplatnou od samého počátku. Čl.

IV. Obě smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že je mu stav převáděného pozemku znám a tento pozemek do svého vlastnictví přijímá. Nabyvatel bere na vědomí skutečnost, že převádějící nezajišťuje zpřístupnění a vytyčování hranic pozemků. Převádějící prohlašuje, že na převáděném pozemku neváznou práva třetích osob. Čl.

V. Smlouva je uzavřena dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. Účastníci smlouvy jsou touto smlouvou vázáni až do pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí. Vlastnické právo k převáděnému pozemku včetně příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Čl.

VI. Správní poplatky se dle ust. § 21a odst. 1 zákona o půdě nevyměřují. Čl.

VII. Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva je shodným a svobodným projevem jejich vůle a na důkaz toho připojují své podpisy. [Jméno žalovaného] převádějící [jméno FO] nabyvatel

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu týkající převodu pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], zapsaným na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši 13 519,33 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 10. 2023 domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ní smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] k uspokojení svého restitučního nároku (v části 4 694,51 Kč). Žalobu odůvodnila tím, že je oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku o půdě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), tedy držitelem restitučních nároků na náhradní pozemky za pozemky nevydané, vše v souvislosti s rozhodnutími [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [Anonymizováno] kraj, č. j. [Anonymizováno]. Žalovaná i dříve [právnická osoba] ČR postupovali při uspokojení nároku žalobkyně svévolně a liknavě tak, že ani po více než 31 letech není její restituční nárok plně vypořádán. Žalobkyně se proto domáhá vypořádání soudní cestou, a to tak, že žádá vydání náhradních pozemků specifikovaných v petitu žaloby. Své právo na náhradní pozemky za pozemky nevydané soudní cestou dosud uplatnila jen jednou u Okresního soudu v [Anonymizováno], protože se poctivě snažila účastnit se veřejných nabídek žalované. Vzhledem k tomu, že veřejné nabídky však obsahují čím dál tím méně pozemků vhodných pro jakoukoliv zemědělskou činnost, nebo jsou pozemky dříve, než je možné se o ně ucházet, zažalované jinými restituenty, v jejichž případě se žalovaná rovněž zachovala liknavě a svévolně při uspokojení jejich restitučního nároku, nezbývá žalobkyni než domáhat se uspokojení alespoň malé části svého restitučního nároku, a to ve vztahu k pozemkům, které se nachází v blízkosti bydliště žalobkyně tak, aby je mohla účinně začlenit do svého stávajícího zemědělského majetku. Už samotná skutečnost, že o restitučním nároku žalobkyně bylo rozhodováno v roce 2017, tj. 25 let od uplatnění restitučního nároku, je alarmujícím důkazem naprosté liknavosti žalované. Nabídka náhradních pozemků pak byla již v roce 2017 zcela nedostatečná.

2. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznala, a to ani z části. Celková výše nevypořádaných restitučních nároků žalobkyně podle žalované k datu 31. 10. 2023 činila celkem 151 066,13 Kč (a to z rozhodnutí č. [Anonymizováno] ze dne 21. 9. 2017, rozhodnutí č. [Anonymizováno] ze dne 22. 9. 2017 a rozhodnutí č. [Anonymizováno] ze dne 27. 9. 2017). Žalovaná namítá, že oba požadované pozemky byly zařazeny do veřejné nabídky s termínem zveřejnění 4. 9. – 4. 10. 2023. O oba se přihlásilo více zájemců, výzvu k podání nabídky restitučních nároků obdržela také žalobkyně. Výzva se měla konat 23. 11. 2023. Podle žalované v žádném případě neexistuje příčinná souvislost mezi jejím jednáním zaměřeným výhradě vůči žalobkyni a tím, že její nárok nebyl do dnešního dne uspokojen. Požadovat pak pozemky, které jsou předmětem veřejné nabídky, žalobou o nahrazení projevu vůle na převod náhradních pozemků, je podle žalované zcela v rozporu s principy zákona o půdě. Žalobkyně se může nadále přihlásit do veřejné nabídky, a to bez podání žaloby.

3. V reakci na vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že z vyjádření žalované se podává, že žalobkyně disponuje dostatečným restitučním nárokem, který pohodlně pokryje žalované pozemky. Žalovaná také potvrzuje, že žalované pozemky jsou bez dalšího převoditelné, neboť jestliže byly zařazeny do veřejné nabídky, byly prověřeny z hlediska § 11 odst. 1 zákona o půdě a z hlediska § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. a nic tak nebrání jejich převoditelnosti. Dále žalobkyně doplnila, že se opakovaně snažila svůj restituční nárok uplatnit i řádně ve veřejných nabídkách, ale kvalita a kvantita nabízených náhradních pozemků neumožňuje bez dalšího rozumné uspokojení. Nota bene po více než třiceti letech, kdy žalovaná a její právní předchůdkyně restituci řeší. [právnická osoba] průběhu řízení soud usnesením ze dne 16. 1. 2024 zamítl návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, jímž by soud žalované zakázal jakoukoli dispozici s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Podle žalobkyně by soud měl zohlednit alespoň při rozhodování o nákladech řízení, že ve věci celou dobu absentovalo tvrzení žalované o nevhodnosti pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] z důvodu jeho požadování jiným žalobcem.

5. Žalovaná v reakci na námitku žalobkyně uvedla, že na to, že jeden z pozemků byl v mezidobí pravomocně přisouzen jiné oprávněné osobě, nemá žalovaná žádný vliv. To, že ohledně obou požadovaných pozemků probíhá řízení u Okresního soudu v [Anonymizováno], uvedla žalovaná ve svém přehledu, který byl součástí spisu, a žalobkyně do něj mohla nahlédnout.

6. Mezi stranami bylo nesporné, že hodnota požadovaných pozemků je nižší než zbývající restituční nárok žalobkyně. Sporné tak mezi účastníky zůstalo, zda se žalovaná vůči žalobkyni dopustila liknavého či svévolného jednání a zda existují překážky převoditelnosti žalobkyní požadovaných náhradních pozemků.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [Anonymizováno] kraj, č. [Anonymizováno] ze dne 21. 9. 2017 (č. l. 5-6), rozhodnutí č. [Anonymizováno] ze dne 21. 9. 2017 (č. l. 6 p. v. – 8), rozhodnutí č. [Anonymizováno] ze dne 21. 9 2017 (č. l. 8 p. v. - 9) a rozhodnutí č. [Anonymizováno] ze dne 22. 9 2017 (č. l. 10-11) soud zjistil, že žalobkyni coby vnučce původního vlastníka [jméno FO] nebylo vydáno několik pozemků (v k. ú. [adresa], [adresa] a [adresa]), které dříve tvořily součást Velkostatku [adresa], a bylo rozhodnuto, že žalobkyně není jejich vlastníkem, neboť jejich vydání brání překážka podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o půdě a žalobkyni přísluší nárok na náhradu za tyto pozemky. Rozhodováno bylo s tím, že při revizi restitučního nároku bylo zjištěno, že doposud nebylo rozhodnuto o všech nemovitostech, o které bylo požádáno.

8. Z přehledu žádostí do veřejných nabídek (č. l. 25) a seznamu žádostí podle žadatele (č. l. 47-57) soud zjistil, že žalobkyně se účastnila více než 20 kol veřejných nabídek, usilovala převážně o pozemky v [adresa], a to od roku 2003.

9. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba] číslo [hodnota] ze dne 19. 7. 2023 (č. l. 26-37) soud zjistil, že pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] včetně porostů byl oceněn v cenách podle vyhlášky č. 182/1998 Sb. na 2 585,58 Kč.

10. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba] číslo [hodnota] ze dne 10. 8. 2023 (č. l. 38-46) soud zjistil, že pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byl oceněn v cenách podle vyhlášky č. 182/1998 Sb. na 2 108,93 Kč.

11. Z přehledu žalované (č. l. 60 a 62) soud zjistil, že ohledně pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] i p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] bylo vedeno i řízení u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. O tyto pozemky měl usilovat [tituly před jménem] [jméno FO].

12. Z částečných výpisů z katastru nemovitostí (č. l. 88-89) vyplývá zápis poznámky o podaném žalobním návrhu u obou náhradních pozemků provedený dne 10. 11. 2023 13. Z přehledu o zahájeném vkladovém řízení vyplývá, že dne 10. 1. 2024 bylo zahájeno vkladové řízení ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve prospěch [tituly před jménem] [jméno FO].

14. Rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 9. 11. 2023, který nabyl právní moci dne 21. 12. 2023, č. j. [spisová značka] (č. l. 96-99) byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s [tituly před jménem] [jméno FO] smlouvu o bezplatném převodu pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

15. Z veřejné nabídky pozemků určených k převodu oprávněným osobám a právním nástupcům podle zákona č. 229/1991 Sb., uveřejněné Státním pozemkovým úřadem dne 4. 9. 2023 (č. l. 63-72) soud zjistil, že v ní jsou zařazeny oba pozemky požadované žalobkyní.

16. Z žádosti oprávněného osoby o převod zemědělského pozemku podle § 11a zákona o půdě ze dne 29. 9. 2023 (č. l. 76-79) soud zjistil, že žalobkyně požádala o oba pozemky.

17. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby ke dni 31. 10. 2023 (č. l. 73-74) soud zjistil, že z celkového nároku ve výši 3 330 850,46 Kč zbývá žalobkyni podle evidence žalované neuspokojených 151 066,13 Kč.

18. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění.

19. Ve smyslu § 13 o. z. se soud seznámil rovněž s rozhodnutím Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 17. 6. 2019, č. j. [spisová značka] (č. l. 100-106) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 2. 10. 2019, č. j. [spisová značka] (č. l. 107-110). Žalobkyně se v tomto řízení domohla nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o převodu několika pozemků v [adresa]. Soud přitom dospěl k závěru, že podání žaloby o nahrazení projevu vůle je v případě žalobkyně jediným adekvátním prostředkem, jakým může dosáhnout ochrany svých práv, konkrétně úplného uspokojení svého restitučního nároku. Odvolací soud mj. uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně nevyvíjela úsilí o vypořádání nároku, nebylo tvrzeno, že by byl na její straně odmítavý postoj k uzavření převodních smluv v případech, v nichž v nabídkových řízeních uspěla, že by měla nepřiměřené nároky na kvalitu nebo umístění náhradních pozemků v poměru k uplatňovanému nároku… Žalobkyni nelze vytýkat neúčast ve všech veřejných nabídkách (která ani podle judikatury není nezbytnou podmínkou). Aktivita žalobkyně při uspokojování nároku způsobem předvídaným zákonem je potvrzena, mimo jiné, i skutečností, že již tímto způsobem dosáhla uspokojení značné části svého nároku… Již samotné rozhodování o restitučních nárocích bylo neúměrně dlouhé. Stát v tomto případě nezajistil rychlou a účinnou ochranu práv restituentky k její škodě, neboť s každým dalším prodlením se snižovala i šance žalobkyně na adekvátní uspokojení. Soud prvního stupně pak ohledně žalobkyní tvrzené dostatečné nabídky pozemků vrámci veřejných nabídek uzavřel, že bylo prokázáno, že jednak se ve veřejných nabídkách nacházejí pozemky nevalné kvality a jednak jsou vhodné pozemky z nabídky často vyřazovány, ať už z důvodu podání žaloby jiným restituentem či z jiných důvodů.

20. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

21. Podle § 11a odst. 8 zákona o půdě s oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti.

22. Podle § 11a odst. 14 cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

23. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

24. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: V daném případě se žalobkyně domáhá žalobou nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, které si žalobkyně sama vybrala, a to jako náhradu za pozemky nevydané v restituci podle zákona o půdě. Judikatura soudů dovodila, že smyslem a účelem restitučních zákonů je snaha alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových křivd, přičemž ke splnění účelu a cíle restitucí je zejména nutné, aby obecné soudy interpretovaly restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. [Anonymizováno] či ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. [Anonymizováno]). V této věci bylo z hlediska právního posouzení rozhodující, zda a) žalobkyně je oprávněnou osobou podle § 11 zákona o půdě, b) zda ve vztahu k žalobkyni byl postup žalované liknavý či svévolný (neboť jen tak není třeba uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vázat na podmínku zahrnutí pozemku do veřejné nabídky, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný se Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 72/2008), c) zda náhradní pozemky jsou způsobilé k vydání a d) zda cena náhradních pozemků nepřekračuje hodnotu restitučního nároku žalobkyně.

25. To, že žalobkyně je oprávněnou osobou podle § 11 zákona o půdě, potvrzují rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [Anonymizováno] kraj. Žalovaná to ostatně ani nesporovala.

26. Pokud jde o posouzení liknavosti či svévole žalované, k tomu soud uvádí následující. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se řádně domáhá vydání pozemků podle zákona o půdě. První veřejné nabídky se účastnila v roce 2003. O části jejích nároků bylo rozhodováno dodatečně až v roce 2017. Tato doba je zcela neúměrná a poukazuje na liknavost žalované při vyřizování restitučního nároku žalobkyně. Liknavost žalované (resp. jejích předchůdců) byla ostatně opakovaně kritizována Ústavním i Nejvyšším soudem. Žalobkyně přitom byla dostatečně aktivní a účastnila se uskutečňovaných veřejných nabídek. Soud tak uzavírá, že přístup žalované k uspokojování restitučního nároku žalobkyně lze ve svém souhrnu označit jako liknavý. Ke stejnému závěru ostatně již před téměř čtyřmi lety dospěl i Okresní soud v [Anonymizováno] a Krajský soud v [adresa] a zdejší soud nezjistil žádné skutečnosti, pro které by bylo na místě v totožném právním případě rozhodnout odlišně. Pokud žalovaná argumentovala dostatečnou nabídkou pozemků ve veřejných nabídkách, tak i v tomto konkrétním případě se ukázal jako pravdivý závěr Okresního soudu v [Anonymizováno], který ve svém odůvodnění uvedl, že nabídka dostatečná není, když vhodné pozemky z nabídky jsou často vyřazovány, ať už z důvodu podání žaloby jiným restituentem či z jiných důvodů, což se ostatně potvrdilo i v případě žalobkyně, které nemohlo být vyhověno v části žaloby, v níž se domáhala jednoho z pozemků (zařazených do veřejné nabídky), jelikož nárok na jeho vydání uplatnila jiná oprávněná osoba a bylo jí pravomocně vyhověno.

27. Nároky oprávněných osob přitom mohou být i nadále uspokojovány převodem náhradních pozemků podle § 11 zákona o půdě (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. [Anonymizováno]).

28. Že cena náhradních pozemků nepřekračuje aktuální hodnotu restitučního nároku žalobkyně, bylo mezi účastníky nesporné.

29. Pokud jde o způsobilost náhradních pozemků k vydání, zabýval se soud nejprve skutečností, že žalovaná oba pozemky zařadila před podáním žaloby do veřejné nabídky (které se žalobkyně rovněž účastnila), a proto dle žalované nelze upřednostnit žalobkyni, která se domáhá svého nároku soudní cestou před těmi, kteří se účastní výběrového řízení. Tato skutečnost podle soudu nejen že netvoří překážku pro vydání těchto pozemků (lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 4. 11. 2009, s tím, že není-li nárok dle zákona o půdě dlouhodobě uspokojován pro zjištěnou libovůli či dokonce svévoli, je prostředkem ochrany práva oprávněné osoby žaloba na vydání konkrétního pozemku), ale současně svědčí o tom, že tomuto vydání nebrání ani jiná zákonná překážka (žalovaná ani žádnou nenamítala). Soud proto žalobě, v části týkající se pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], vyhověl (výrok I).

30. Protože však nárok na vydání pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] uplatnila dříve jiná oprávněná osoba, a to [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], kterému bylo pravomocně (byť místně nepříslušným soudem) vyhověno, musel soud žalobu ohledně tohoto pozemku zamítnout (výrok II).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 a § 150 o. s. ř. a jejich náhradu v částce 13 519,33 Kč přiznal žalobkyni, která byla ve věci částečně úspěšná. Soud vzal přitom v úvahu specifickou povahu tohoto řízení, když se žalobkyně domáhala mimo veřejnou nabídku převodu náhradních pozemků, o nichž mohla zjistit jen veřejně dostupné informace (neměla tedy možnost před podáním žaloby zjistit, že pozemek je předmětem jiného řízení u Okresního soudu v [Anonymizováno] a jaký je stav tohoto řízení). Další důvod hodný zvláštního zřetele soud shledal v liknavém a svévolném přístupu žalované popsaném shora. K možné moderaci nákladů řízení se přitom účastníci při jednání vyjadřovali. Dále vzal soud v úvahu, že v daném případě nelze mít za to, že by předmět řízení byl penězi neocenitelný (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017 sp. zn. [spisová značka]). Ústavní soud přitom připustil, že v odůvodněných případech lze určit výši nákladů právního zastoupení volnou (nikoliv libovolnou) úvahou o výši nároku analogicky podle § 136 o. s. ř. Za této situace se soudu jeví i s ohledem na složitost a náročnost věci jako spravedlivé, aby tarifní hodnota byla určena z hodnoty pozemku, který byl žalobkyni jako náhradní pozemek skutečně vydán, tj. částka 2 585,58 Kč. Paušální odměna za zastupování v tomto řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. z hodnoty oceněných vydaných náhradních pozemků tak činí 4 000 Kč (odměna za 1 úkon právní služby činí 1 000 Kč a přiznána byla za 4 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, žalobu, vyjádření k výzvě soudu a 1 účast při jednání). Dále má žalobkyně nárok na přiznání paušální náhrady hotových výloh za 4 úkony právní služby po 300 Kč. V souvislosti s cestou na jednání pak žalobkyni přísluší náhrada za 612 ujetých kilometrů v částce 4 573 Kč (38,20 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 4,90 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla) a náhrada za ztrátu času v trvání 14 x 30 minut v částce 1 400 Kč. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Základní sazba DPH činí 21 %. Celkové náklady řízení žalobkyně proto činí 13 519,33 Kč. Náklady jsou splatné podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř.