1 C 190/2023 - 182

Rubrum

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Vošvrdovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 15 008 Kč k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá určení, že do jejího výlučného vlastnictví náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 3/8 na označených pozemcích v katastrálním území [adresa] včetně budovy č. p. [Anonymizováno], která je součástí jednoho z nich (dále i „chalupa“ či „nemovitosti“). Naléhavý právní zájem na takovém určení spatřuje v rozporu zápisu v katastru nemovitostí (kde je jako výlučný vlastník chalupy zapsána žalovaná – její polorodá sestra ze strany matky) se skutečným právním stavem. V důsledku tohoto právního stavu je právo žalobkyně nakládat s nemovitostmi zcela znemožněno a bez žádaného určení by právní postavení žalobkyně zůstalo nejistým. Tato nejistota v právních vztazích mezi žalobkyni a žalovanou bude odstraněna určením, že spoluvlastnický podíl o velikosti 3/8 náleží žalobkyni. Svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 3/8 na nemovitostech žalobkyně smlouvou ze dne 8. 4. 2015 darovala své matce, [tituly před jménem] [jméno FO], narozené [datum], zemřelé [datum] (svůj spoluvlastnický podíl o stejné velikosti přitom společné matce darovala i žalovaná, v důsledku čehož se matka stala výlučným vlastníkem nemovitostí). Darování nemovitostí bylo podle žalobkyně učiněno na žádost matky, a to v souvislosti s obavami matky a jejího tehdejšího manžela, pana [tituly před jménem] [jméno FO], o budoucí užívání chalupy v případě smrti žalobkyně či v případě smrti žalované (zejména ohledně užívání a případných dispozici s chalupovou ze strany potomků žalobkyně a žalované – v tu dobu ještě nezletilých – tj. dcery žalované [jméno FO] a syna žalobkyně [jméno FO], potažmo ze strany otce syna žalobkyně – bývalého manžela žalobkyně [jméno FO] a zejména pak otce dcery žalované, pana [jméno FO]). Podle žalobkyně matka opakovaně ústně slíbila, že darování bude mít pouze dočasný charakter a nemovitosti budou v budoucnu darovány žalobkyni a žalované zpět do jejich spoluvlastnictví. Své vlastnické právo pak žalobkyně staví na odvolání daru pro nevděk ze dne 22. 9. 2023, které odůvodňuje nedodržením dohody ze strany matky, která darovací smlouvou ze dne 2. 1. 2023 darovala nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované, aniž by žalobkyni předem informovala. Matka tedy přinejmenším z hrubé nedbalosti žalobkyni ublížila tak, že zcela zjevně porušila dobré mravy. V důsledku odvolání daru se spoluvlastnické podíly na nemovitostech staly opět výlučným vlastnictvím žalobkyně. Žalovaná tak nemohla nabýt nemovitosti na základě darovací smlouvy z 2. 1. 2023 v dobré víře, když se sama významnou měrou podílela na amorálním jednání matky, které bylo v rozporu s jejími předchozími sliby, kterých byla žalovaná svědkem. Jediným právně přiléhavým způsobem, jakým se žalobkyně může dané situaci bránit, je podle názoru žalobkyně určovací žaloba.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Předně namítala, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, a to pro rozpor podané žaloby s dobrými mravy (podle žalované jde o šikanózní uplatňování žaloby). Zapsaný stav je podle žalované zcela v souladu se skutečným právním stavem. Šikanózní uplatnění žaloby spatřuje v tom, že žaloba byla podána na základě zcela smyšlených tvrzení, se zcela chybějícím skutkovým pokladem o tom podstatném, navíc krátce po úmrtí matky. Dále žalovaná namítala nedostatek pasivní legitimace žalované, a to s odkazem na § 2072 odst. 1 větu druhou o. z. Adresátem odvolání daru ze dne 22. 9. 2023 totiž byla matka účastnic, nikoliv žalovaná. I pokud by pak byly naplněny podmínky pro odvolání daru pro nevděk, neměla by podle citovaného ustanovení žalobkyně právo na vydání daru, nýbrž na zaplacení jeho obvyklé ceny (za situace, kdy matka dar již převedla darovací smlouvou ze dne 2. 1. 2023 na žalovanou). Obrana žalované pak spočívala především v popření existence dohody, že darování bude mít jen dočasný charakter a nemovitosti budou v budoucnu darovány zpět (případná dohoda o zpětném převodu vlastnického práva by navíc vyžadovala písemnou formu). Dále poukazovala žalovaná na to, že slib a ujištění budoucího daru není právně vymahatelný (s odkazem na § 2056 o. z.). V případě porušení takového slibu tedy nelze spatřovat jakékoliv protiprávní jednání, resp. nevděk matky účastnic. Dále měla žalovaná za to, že i pokud by byly naplněny podmínky odvolání daru pro nevděk, tak žalobkyně údajné závadné chování své matce prominula (odkázala přitom na email ze dne 12. 12. 2023 adresovaný dceři žalované, kde uváděla, že se na matku – která byla v té době již po smrti - nezlobí).

3. Žalobkyně v reakci na obranu žalované doplnila, že dne 22. 10. 2022 byl mezi žalobkyní, žalovanou a rodiči dohodnut zpětný převod vlastnického práva k chalupě, a to do spoluvlastnictví žalobkyně a žalované rovným dílem. K realizaci daného závazku však v konečném důsledku nedošlo. Naopak nemovitosti byly v celém rozsahu převedeny toliko žalované. Dále žalobkyně doplnila, že v rámci rodiny panovala vždy vzájemná důvěra. Dřívější majetkové dispozice v rodině proběhly bez jakýchkoliv problémů (jednalo se o nemovitosti v k. ú. [adresa]). Vůči matce projevovala žalobkyně kontinuálně vstřícnost a respekt, ať už se jednalo o nabídky poskytování běžné pomoci s domácími pracemi či řešení zdravotních problémů matky, popřípadě hrazení jejích léků. Současně však žalobkyně uvedla, že s matkou až na výjimky komunikovala telefonicky či zprávami z aplikace Messenger a emailovými zprávami adresovanými [tituly před jménem] [jméno FO] (celostní medicína). Rodiče na schůzce dne 22. 10. 2022 podle žalobkyně zároveň uvedli, že by chtěli, aby byla nad rámec avizované darovací smlouvy uzavřena i dohoda o užívání nemovitostí, která by zajistila jednak řádné fungování správy chalupy a jednak zachování majetku v rámci rodinného společenství. Zmiňovaná dohoda o užívání rozšiřující původní závazek matky darovat chalupu do spoluvlastnictví žalobkyně a žalované (bez dalšího) měla být podepsána žalobkyní a žalovanou, jakož i synem žalobkyně a dcerou žalované. S uzavřením dohody o užívání žalobkyně souhlasila. V této souvislosti pak žalobkyně a žalovaná připravovali příslušnou darovací smlouvu a dohodu o užívání. Rámcové podmínky přitom byly ze strany žalobkyně i žalované odsouhlaseny. V návaznosti na to začala příprava smluvní dokumentace. Jednání přitom dospěla tak daleko, že se uzavření smlouvy jevilo přinejmenším jako vysoce pravděpodobné. Zbývalo již toliko opatřit připravenou darovací smlouvu úředně ověřenými podpisy žalobkyně a žalované (dne 2. 12. 2022 byla žalobkyně telefonicky výslovně informována matkou, že ta již připravenou darovací smlouvu podepsala a podpis na smlouvě nechala úředně ověřit). Pro žalobkyni neočekávaný zvrat ovšem nastal 5. 12. 2022, kdy žalobkyně telefonicky hovořila s matkou. Při tomto hovoru žalobkyni matka informovala, že jednala o víkendu s žalovanou o chalupě a žalovaná jí navrhla k posouzení určité alternativy darování chalupy do spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, např. v tom směru, že by matka mohla darovat chalupu do výlučného vlastnictví žalované s příkazem k zapracování dohody o užívání přímo do darovací smlouvy, aby se údajně předešlo případným sporům ze spoluvlastnictví. S tímto návrhem žalované matka (pro žalobkyni zcela nepochopitelně) souhlasila. Na nesouhlas žalobkyně pak matka nebrala zřetel (ačkoliv v úvodu zprávy z 6. 12. 2022 uvedla, že pokud by žalobkyně nastíněné řešení nepovažovala za dobrý nápad, tak ať jej „prostě ignoruje“). Žalobkyně dále uvedla, že přestože jí nebyly a stále nejsou nakloněny vnější okolnosti (zejména ve smyslu nedostupnosti chalupy veřejnou dopravou, když žalobkyně nedisponuje řidičským průkazem, a proto ani osobním automobilem, a nemůže se tak na chalupu pravidelně dopravovat), nikdy se nechtěla chalupy jako rodinného majetku vzdát, a to mimo jiné s přihlédnutím k zájmu svého syna chalupu v budoucnu využívat. Nedůvodnou a zcela neočekávanou změnou původně zamýšlené darovací smlouvy žalobkyni vznikla majetková škoda ve formě ušlého zisku i újma nemajetková. O uzavření darovací smlouvy se žalobkyně dozvěděla až 29. 1. 2023 při on-line jednání s žalovanou a matkou, při kterém jí bylo sděleno, že uzavření darovací smlouvy bylo učiněno z časových důvodů s ohledem na zdravotní stav matky. Do tohoto dne nebyla mezi žalobkyní, žalovanou a matkou uskutečněna žádná osobní schůzka ani žádné společné on-line jednání, při kterém by mohla být odlišná stanoviska žalobkyně a žalované k budoucímu majetkovému režimu chalupy před matkou konfrontována. Matka tak zjevně jednala toliko na základě informací, které měla od žalované. Žalobkyně byla nicméně ujištěna, že stále platí, že bude s žalobkyní uzavřena dohoda o užívání chalupy, která bude zavazovat zároveň i syna žalobkyně a dceru žalované. Žalobkyně se k informacím zjištěným při on-line schůzce vyjádřila e-mailovou zprávou z 30. 1. 2023, kde rovněž uvedla další body do dohody o užívání chalupy. Do dnešního dne však žádná dohoda o užívání neexistuje. Žalobkyně rovněž potvrdila tvrzení žalované, že matku v posledním roce jejího života osobně nenavštívila, a to z toho důvodu, že si to matka výslovně nepřála. To však nic nemění na tom, že o zdraví matky ustavičně zajímala. Naplnění podmínek odvolání daru pro nevděk vyvozuje komplexně z postupného jednání matky počínajícího porušením slibu učiněného matkou roku 2015 a ústícího až v darování nemovitostí do výlučného vlastnictví žalované v roce 2023.

4. Žalovaná ještě v reakci na doplnění žalobkyně uvedla, že matka dne 22. 10. 2022, kdy si obě účastnice k sobě pozvala, vyslovila svůj záměr darovat chalupu do spoluvlastnictví účastnic. Ovšem s tím, že musí být současně dojednána a uzavřena doprovodná dohoda, jak bude toto spoluvlastnictví v praxi následně fungovat. K tomu však nedošlo, podmínky se nepodařilo dojednat, a proto matka nakonec od uvedeného záměru darování ustoupila a nemovitosti darovala do výlučného vlastnictví žalované. Dále uvedla, že žalobkyně se skrze podanou žalobu snaží získat majetek, který byl původním rodinným majetkem jejího nevlastního otce, [tituly před jménem] [jméno FO], nikoliv tedy rodinným majetkem rodiny obou účastnic řízení (jak žalobkyně tvrdí).

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno], sepsaného dne [datum] notářkou [jméno FO] (č. l. 42-44) soud zjistil, že matka účastnic [tituly před jménem] [jméno FO] a její tehdejší manžel [tituly před jménem] [jméno FO] jako dárci uzavřeli s žalobkyní a žalovanou jako obdarovanými darovací smlouvou, jejímž předmětem byla rekreační chalupa č. p. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. [hodnota], pozemky parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. [Anonymizováno] , parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa]. [tituly před jménem] [jméno FO] byl vlastníkem ideální nemovitostí na základě rozhodnutí Státního notářství pro [adresa] ze dne 9. 4. 1965. Ideální nemovitostí pak byli v bezpodílovém spoluvlastnictví dárců na základě kupní smlouvy ze dne 24. 8. 1978. Dárci smlouvou darovali podíl ve výši žalobkyni a žalované, jejich nevlastní otec pak daroval podíl ve výši matce účastnic. Všechny 3 pak zřídily [tituly před jménem] [jméno FO] věcné břemeno doživotního a bezplatného práva užívání nemovitostí. Žalobkyně a žalovaná se zavázaly, že nebudou přijímat návštěvy bez souhlasu matky a nevlastního otce.

6. Z darovací smlouvy podepsané stranami od 8. 1. do 8. 4. 2015 (č. l. 10-11) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná touto smlouvou darovaly své matce [jméno FO] své spoluvlastnické podíly na nemovitostech. Obdarovaná mj. prohlásila, že jí je faktický i právní stav těchto nemovitostí dobře znám (včetně výslovně uvedeného věcného břemene ve prospěch [tituly před jménem] [jméno FO]).

7. Z výpisu z katastru nemovitostí k 18. 4. 2023 (č. l. 8-9) soud zjistil, že vlastnické právo k pozemkům parc. č. st. [Anonymizováno] (jehož součástí je stavba č. p. 119), parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], je zapsáno ve prospěch žalované. Nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem užívání pro [tituly před jménem] [jméno FO] (podle smlouvy z 12. 2. 1996) a věcným břemenem bezplatného doživotního užívání pro [tituly před jménem] [jméno FO] (podle smlouvy z 2. 1. 2023).

8. Z emailové komunikace mezi účastnicemi z listopadu 2022 (č. l. 70-79) soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou upravovali znění darovací smlouvy, kterou mělo dojít k převodu nemovitostí účastnicím (současně pracovali i na znění smlouvy týkající se nemovitostí v k. ú. [adresa]). Žalovaná vyplnila i návrh na vklad do katastru nemovitostí.

9. Z komunikace přes Messenger ze dne 5. a 6. 12. 2022 mezi žalobkyní a dcerou žalované (č. l. 165) soud zjistil, že dcera žalované žalobkyni vyčítala způsob komunikace s babičkou (matkou účastnic). Žalobkyně reagovala tím, že neví, který ze 3 hovorů z toho dne dcera žalované slyšela.

10. Z komunikace přes Messenger ze dne 6. 12. 2022 (č. l. 83 a 93) soud zjistil, že žalobkyně v rámci dohody o užívání chalupy požadovala mj. pro případ prodeje chalupy postavení spoluvlastníka (ani na prodej měla stejný vliv), stejné postavení chtěla dále pro případ, že by žalovaná chalupu nevyužívala. Žalovaná mj. uvedla: Chápu, že pro Tebe to muselo být dost překvapení, protože jednak vůbec nemáš kontext toho, jak to mamku od tý doby, co jsme se dohodly na tom prvním řešení, trápí a jednak – prostě do bylo domluvené a najednou je všechno jinak. Matka podle žalované nechce, aby to bylo spoluvlastnictví. Žalovaná preferuje variantu, která žalobkyni zajistí právní jistotu a to, aby ji žalovaná (a následně její dcera) nemohla vzít u huby.

11. Z emailu žalobkyně žalované ze dne 11. 12. 2022 (č. l. 101) soud zjistil, že žalobkyně si uvědomuje, že s chalupou moc společného nemá. Vymezuje se proti vůli rodičů, aby když někdo bude chalupu chtít užívat, aby tak mohl činit a neměl povinnost vyplatit druhého (což by žalobkyně podle svého vyjádření dokázala akceptovat, pokud by nebyly zohledněny náklady na běžnou údržbu – aniž by cokoliv z chalupy měla. Pokud by měla kompenzovat náklady na běžnou údržbu, musela by jí žalovaná kompenzovat ušlý benefit (spočívající v tom, že chalupu žalovaná neužívá) – tedy minimálně úroky, co by měla z toho, kdyby peníze získané z prodeje vložila na účet. Pokud by rodiče dali chalupu žalované, přišlo by jí to jako hodně nespravedlivé.

12. Z emailu žalované žalobkyni ze dne 13. 12. 2022 (č. l. 101) soud zjistil, že záměr matky pokládá za projev nahrazující její poslední vůli (který je z praktických důvodů výhodnější). Překvapuje jí, že ho žalobkyně nectí.

13. Z komunikace mezi účastnicemi přes aplikaci Messenger ze dne 1. 1. 2023 (č. l. 167-170) soud zjistil, že žalobkyně odmítla osobní schůzku s matkou ohledně chalupy. Místo ní se jí měl účastnit její syn – nabídla termín 21. 1. 2023. Dále mj. žalobkyně uvedla, že si myslela, že už se k tomu vracet nebudou. Rodičům řekla, že to je na nich, co a jak se rozhodnou – jejich právo a také jejich odpovědnost, že oni sami musí obstát se svým rozhodnutím hlavně sami před sebou… dále nemám nejmenší přání jim do jejich rozhodování zasahovat.

14. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 2. 1. 2023 (č. l. 104-106) soud zjistil, že matka účastnic touto smlouvou darovala žalované chalupu za současného zřízení služebnosti bezplatného doživotního užívání pro matku.

15. Ze 3 emailů, které žalobkyně zaslala dne 30. 1. 2023 žalované, svému synovi a matce (č. l. 122-124) soud zjistil, že žalobkyně vyčítala žalované a matce, že ani po 4 týdnech nepřipravily žádný návrh dohody o užívání chalupy. Věc přitom chce kvůli synovi řešit urychleně. O darování už se nechce dál bavit, protože minulost už nezmění. Dále uvádí několik požadavků na znění dohody – včetně předkupního práva, zákaz zatížení zástavním právem, povinnost předkládat vyúčtování výdajů, povinnost chalupu pojistit apod.

16. Z emailu žalované žalobkyně ze dne 1. 2. 2023 (č. l. 87-88) soud zjistil, že žalovaná se snažila žalobkyni vysvětlit okolnosti darování chalupy žalované, a to problémy se vznikem dohody na pravidlech spoluvlastnictví – výslovně uvádí například stanovisko žalobkyně, že nebude na nic přispívat. Žalobkyni přitom vyčítala způsob komunikace s matkou (zvýšený hlas, agresivní tón). Dlouhé hovory s žalobkyní měly podle žalované matku vyčerpávat. Byla po každém hovoru s žalobkyní extrémně vystresovaná. Na radu právníka to měla matka vyřešit darováním chalupy žalované s tím, že následně domluví podmínky užívání žalobkyní. O těchto podmínkách však podle žalované „mamka nechtěla ani slyšet“ V závěru žalovaná žalobkyni ujišťuje, že se o své právní postavení nemusí bát – v případě prodeje dostane polovinu peněz (s odečtem některých výdajů). Stejné instrukce má mít pro případ smrti žalované i její dcera.

17. Z emailu žalobkyně žalované, synovi žalobkyně a matce ze dne 2. 2. 2023 (č. l. 126) soud zjistil, že žalobkyně požadovala domluvu s jejím synem o podmínkách spoluvlastnictví (s tím, že mu polovina chalupy bude darována). Výslovně pak mj. připustila: Ano, jsem prudká, vzteklá, netrpělivá, řeším věci emotivně… 18. Z komunikace účastnic přes Messenger ze 4. 3. 2023 (č. l. 120) soud zjistil, že žalovaná přestala o dohodě o užívání chalupy se synem žalobkyně jednat poté, co žalobkyně zaslala žalované zprávu, že pokud se synovi stane nějaká nespravedlnost, tak nebude litovat peněz ani ničeho jiného, aby synovi chalupu vrátila s tím, že je hned několik věcí, které právník žalobkyně objevil, se kterými se dá pracovat.

19. Z emailu žalobkyně matce ze dne 12. 4. 2023 (č. l. 110) soud zjistil, že žalobkyně matce zasílala návrh dohody o užívání chalupy s tím, že jejím smyslem je to, aby žalobkyně a její syn nepřišli definitivně o možnost někdy v budoucnu na chalupu jezdit (a to ne na návštěvu, ale aby žalobkyni nebo později jejímu synovi chalupa patřila nebo částečně patřila). Proto požaduje v dohodě uvést předkupní právo a darování pro případ smrti.

20. Z reakce matky účastnic žalobkyni (a do kopie žalované) ze dne 16. 4. 2023 (č. l. 113) soud zjistil, že podle matky to nikam po věcné stránce nevede a vzhledem k tomu, co všechno se už v průběhu odehrávalo a kam až jsme se dostali, tak se cesta k tomu vůbec nějakou dohodu podepsat postupně uzavřela a už se tím vůbec nechce zabývat. Matka doplnila, že z toho je opravdu smutná. To, že chalupa je napsaná na žalovanou však neznamená, že syn žalobkyně nebo žalobkyně tam nemohou přijet.

21. Z výzvy žalobkyně vůči žalované ze dne 21. 8. 2023 (č. l. 15-24) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k převodu spoluvlastnického podílu ve výši na nemovitostech žalobkyni a k neprodlenému uzavření dohody o užívání chalupy s tím, že se v návaznosti na konečné vyčíslení nákladů svého právního zastoupení a v návaznosti na výsledek předsoudní fáze vymáhání rozhodne, že bude uplatňovat právo na náhradu těchto nákladů.

22. Z odpovědi na dopis žalobkyně ze dne 31. 8. 2023 (č. l. 142 p.v.) soud zjistil, že žalovaná v reakci odmítla, že by se vůči žalobkyni dopustila jednání, které by bylo v rozporu se zákon a s dobrými mravy.

23. Z odvolání daru pro nevděk ze dne 22. 9. 2023 s dodejkou (č. l. 13-14) soud zjistil, že matka účastnic převzala projev vůle žalobkyně dne 24. 9. 2023 do vlastních rukou. Odvolání daru žalobkyně odvodnila jednáním spočívajícím v nedodržení dohody zpětného darování spoluvlastnického podílu na nemovitostech.

24. Z prohlášení matky účastnic ze dne 2. 10. 2023 opatřeného úředně ověřeným podpisem (č. l. 141) soud zjistil, že matka účastnic prohlásila, že žalovaná se žádného nátlaku vůči ní nedopustila. Důvod změny původního záměru darovat chalupu oběma dcerám rovným dílem bylo to, že nebyla splněna podmínka, která se k darování do jejich spoluvlastnictví vázala, a to že souběžně s podpisem darovací smlouvy bude uzavřena dohoda, která jasně určí detaily, jak bude kdo chalupu využívat, podílet se na její údržbě apod. Pokud o dohodu však nikam nevedl. Rozhodla se proto pro poradu s právníkem, kterého s manželem navštívila mezi Vánočními svátky 2022. Podstatou jejího dotazu byla existence možnosti darovat chalupu jen jedné z dcer s tím, že v případě prodeje by musela polovinu zisku z prodeje vyplatit druhé z dcer. Protože dostala odpověď, že takové řešení je možné, rozhodla se tento krok učinit. Bohužel ani v tomto případě se nepodařilo nakonec najít takovou podobu dohody, která by byla přijatelná jak pro ni, tak pro žalobkyni. Ta do svých požadavků vkládala parametry, které několikrát zcela jednoznačně odmítla (například chtěla zavázat výplatou zisku z případného prodeje chalupy všechny budoucí generace). Poté, co žalobkyně opět vznesla další požadavek, který nerespektoval to, již dříve žalobkyně jednoznačně odmítla, tak žalobkyně usoudila, že uzavřít takovou dohodu prostě není možné. Této záležitosti se věnovala dlouhých 5 měsíců bez jakéhokoliv uspokojivého výsledku. I vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se proto rozhodla již v jednáních nepokračovat a ponechat stav takový, jaký je nyní – tzn. Že chalupa je ve vlastnictví žalované a žádné další podmínky se k tomu již neváží. Zodpovědnost za zhoršení vztahů leží jednoznačně na straně žalobkyně. V průběhu pokusů o dohodnutí parametrů zmiňované dohody se vůči ní velice často chovala naprosto neurvale. Vedla s ní několikahodinové vyčerpávající telefonáty, kdy na ni křičela, byla někdy i vulgární, urputně se domáhala svého, vyčítala jí kde co (včetně toho, že v době jejího dětství byli jen dvakrát na zahraniční dovolené). Naopak na výzvy, aby přijela a měly možnost věc probrat osobně, nereagovala pozitivně. Žalovaná podle ní na tomto zhoršení rodinných vztahů nemá žádný podíl. Dotýká se jí, že žalobkyně zpochybňuje její úsudek a rozumové schopnosti. Prohlášení činí proto, že má obavy, že se konání případného soudu již nemusí s ohledem na svůj zdravotní stav dožít.

25. Z reakce matky účastnic na odvolání daru žalobkyní pro nevděk ze dne 6. 10. 2023 (č. l. 40) soud zjistil, že matka účastnic s odvoláním daru zásadně nesouhlasila. Důvody v odvolání daru uvedené označila za vymyšlené a nepravdivé. Zdůraznila, že nikdy neslibovala, že nemovitosti budou v budoucnu vráceny zpět. Dále se ohradila proti tomu, že by na ni žalovaná vyvíjela nátlak.

26. Z výzvy k součinnosti – předžalobní výzvy ze dne 30. 10. 2023 s doručenkou datové zprávy (č. l. 25-29) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k poskytnutí součinnosti při zápisu vlastnického práva žalobkyně ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 3/8 k nemovitostem s tím, že jinak je připravena domáhat se svých práv v soudním řízení.

27. Z návrhu na zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí ze dne 30. 10. 2023 (č. l. 30-31) soud zjistil, že žalobkyně požádala příslušný katastrální úřad o zápis poznámky spornosti k nemovitostem do katastru nemovitostí.

28. Z odpovědi na výzvu k součinnosti ze dne 6. 11. 2023 (č. l. 41) soud zjistil, že žalovaná odmítla poskytnout žalobkyni jí požadovanou součinnosti při změně zápisu do katastru nemovitostí.

29. V emailu ze dne 10. 12. 2023 (č. l. 142) žalobkyně dceři žalované sdělila, že se na matku účastnic nezlobí. Jen respektovala, že ona se s ní tady v tomto světě bavit nechtěla. Teď (po své smrti) však pravdu zná.

30. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná pro posouzení věci významná skutková zjištění.

31. Podle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

32. Podle § 2056 o. z. kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru.

33. Soud se nejprve zabýval tím, zda určovací žaloba je v tomto případě vhodným a efektivním prostředkem ochrany právních zájmů žalobkyně, tedy zda žalobkyně má na určení, že do jejího výlučného vlastnictví náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 3/8 na nemovitostech naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř.; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Žaloba o určení podle § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Tak tomu však v daném případě není, neboť vyklizení ideálního podílu na nemovitosti není možné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2002, sp. zn. [spisová značka]). Dosáhnout vrácení daru by tak žalobkyně skutečně mohla pouze určovací žalobou.

34. Žalované je pak sice třeba dát za pravdu v tom, že v případě šikanózního uplatňování takové žaloby by pak podle rozhodovací praxe nemohl být shledán naléhavý právní zájem na jejím podání, šikanózní uplatnění práv žalobkyně však soud neshledal. Žalobkyně odvolala dar pro nevděk vůči matce dopisem z 22. 9. 2023, dne 28. 11. 2023 matka zemřela a 12. 12. 2023 podala žalobkyně žalobu k soudu. Jen z tohoto sledu událostí nelze učinit závěr, že žalobkyně vyčkávala s podáním žaloby na úmrtí matky – naopak svá práva důrazně uplatňovala už za jejího života. Tvrzení žalobkyně umožňují její žalobu projednat a k těmto tvrzením žalobkyně navrhuje i důkazy, včetně návrhu na výslech 3 svědků. Nelze tak uzavřít, že by žalobkyně uplatněním svého procesního práva směřovala toliko k poškození žalované. Soud proto uzavřel, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Soud tedy může dále posuzovat účinky revokace (tj. zda bylo odvolání daru platné, zda má zamýšlené účinky a v jakém rozsahu) jako prejudiciální otázku (§ 135 o. s. ř.).

35. Za důvodnou však považuje soud obranu žalované spočívající v námitce nedostatku její pasivní věcné legitimace. Smyslem ustanovení § 2072 o. z. je sankcionovat nevděčné chování obdarovaného (nikoliv jemu blízkých osob ani jeho právních nástupců). Za splnění podmínek (ublížení dárci nebo osobě mu blízké úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, zjevného porušení dobrých mravu, neprominutí obdarovanému ze strany dárce) se navzdory zásadě neodvolatelnosti daru připouští možnost od darovací smlouvy odstoupit (revokace daru). Žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy ze dne 8. 4. 2015 dopisem ze dne 22. 9. 2023, který byl adresovaný matce účastnic (tj. obdarované). Pokud by toto odstoupení bylo důvodné, došlo k němu tedy až poté co obdarovaná chalupu (dar) zcizila darovací smlouvou ze dne 2. 1. 2023 ve prospěch žalované, tedy poté co se vydání daru stalo podle § 2072 odst. 1 věta druhá o. z. nemožné. Pokud by tedy odstoupení od darovací smlouvy vyvolalo právní účinky, vzniklo by žalobkyni právo na zaplacení obvyklé ceny daru, a to vůči obdarované (matce účastnic). To, že nový vlastník věci nemá pochopitelně povinnost vrátit dar, dojde-li ke zcizení věci obdarovaným před doručením výzvy k vrácení daru, uvádí i komentářová literatura (Elischer, D. In Švestka, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek V, Wolters Kluwer, Praha, k § 2072 podle stavu ke dni 1. 7. 2021, dostupný v systému ASPI). Soud tudíž uzavřel, že i kdyby žalobkyně účinně odstoupila od darovací smlouvy, nemůže mít žalovaná povinnost dar vydat – tedy není ve věci pasivně legitimována. Již z tohoto důvodu je na místě žalobu zamítnout.

36. S ohledem na nedostatek pasivní věcné legitimace žalované se soud již nezabýval posouzením předběžné otázky, zda existovala dohoda mezi žalobkyní a obdarovanou (její matkou), že darování bude mít jen dočasný charakter a nemovitosti jí budou v budoucnu (blíže nespecifikovaném) darovány zpět. Soud proto ani neprováděl dokazování výslechem syna žalobkyně, jeho partnerky ani bývalého manžela žalobkyně. Soud navíc sdílí názor žalované, že i kdyby se existenci takové dohody žalobkyni podařilo prokázat, nebylo by možné v porušení takového slibu spatřovat zjevné porušení dobrých mravů. Slib budoucího darování předně ze zákona nezavazuje (§ 2056 o. z.). Jakkoliv tedy porušení slibu jistě je porušením morální zásady, nejde v tomto případě nejen o jednání, které by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin či přestupek, ale dokonce ani jako (prosté) porušení soukromého práva. Již z tohoto důvodu nemůže porušení slibu v budoucnu chalupu zpětně darovat (i kdyby bylo prokázáno) dosáhnout intenzity vyžadované ustanovením § 2072 o. z. (zvláště v situaci, kdy podíl na chalupě žalobkyně nabyla darem od matky a jejího manžela, žalobkyně několik let na chalupu na rozdíl od žalované nejezdila, nepodílela se na její údržbě, s matkou se na rozdíl od žalované osobně nevídala a její komunikace s ní byla ovlivněná tím, že je „prudká, vzteklá, netrpělivá a řeší věci emotivně“ – jak sama přiznává v emailu ze dne 2. 2. 2023).

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 008 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 4 úkony právní služby po 2 50 Kč (převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě, vyjádření soudu z 3. 5. 2024 a účast u jednání dne 12. 6. 2024) včetně 4 paušálních náhrad po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši 800 Kč, cestovného na jednání z [adresa] a zpět o celkové vzdálenosti 260 km osobním automobilem se spotřebou 4 l nafty/100 km ve výši 403 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny, paušální náhrady výdajů, promeškaného času a cestovného. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

38. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.

Poučení