1 C 47/2021-313

Rubrum

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Bártovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] advokátka se sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 69 367 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 296,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 22 296,80 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 47 070,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 47 070,20 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 7 318 Kč k rukám zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně navrhla uložit žalované povinnost zaplatit částku 69 367 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že 1) uzavřela se žalovanou smlouvu o právním zastoupení ze dne 11. 4. 2015, na jejímž základě žalovaná zmocnila žalobkyni k jejímu právnímu zastoupení v právní věci nároku na náhradu škody na zdraví vůči bývalému zaměstnavateli [právnická osoba], a k vykonávání veškerých úkonů. V plné moci ze dne 11. 4. 2015 žalovaná souhlasila s tím, že zmocněnému advokátovi náleží odměna za právní zastoupení vyúčtovaná podle advokátního tarifu dle ustanovení o mimosmluvní odměně, hotové výdaje, náhrada za promeškaný čas a DPH k celkovým nákladům právního zastoupení a prohlásila, že byla poučena o předpokládaném rozsahu nákladů právního zastoupení a úspěšnosti v právní věci a zavázala se zaplatit odměnu a náklady právního zastoupení ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení výzvy zmocněného advokáta s vyčíslením nákladů právního zastoupení. Žalobkyně převzala právní zastoupení a na základě informací, pokynů a podkladů od žalované sepsala dne 10. 11. 2015 kvalifikovanou výzvu týkající se uplatnění nároku žalované na zaplacení částky 71 922 Kč z titulu doplatku ztížení společenského uplatnění a odeslala ji na [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov], která však tento nárok zamítla. Žalobkyně se pak ještě snažila komunikovat se zmíněnou pojišťovnou za účelem přehodnocení stanoviska, avšak bezúspěšně, a proto se účastnice dohodly, že nechají tuto záležitost otevřenou, neboť se uvažovalo o tom, že dojde ke změně práva kvůli disproporci mezi odškodněním pracovních úrazů a obecných úrazů a ke srovnání výše bodového ohodnocení u obou kategorií. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že náhrada škody byla uplatněna u [právnická osoba] z toho důvodu, že tato pojišťovna měla s bývalým zaměstnavatelem žalované uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou nemocemi z povolání a pracovními úrazy. Žalobkyně se v bodě 1) žaloby domáhá zaplacení odměny za 2 úkony právní služby – převzetí zastoupení včetně první porady a sepis kvalifikované výzvy, když sazba odměny za 1 úkon právní služby činí z částky 71 922 Kč částku 3 980 Kč, a dále zaplacení 2 režijních paušálů po 300 Kč, vše zvýšené o 21 % daň z přidané hodnoty (dále jen DPH), celkem v bodu 1) žaloby se žalobkyně domáhá zaplacení částky 10 358 Kč.

2. Dále se žalobkyně pod bodem 2) žaloby domáhá úhrady odměny za právní zastoupení, a to za 2 úkony právní služby z tarifní hodnoty 356 425 Kč, tj. v částce 10 130 Kč za jeden úkon – převzetí zastoupení včetně první porady a sepis kvalifikované výzvy, dále 2 režijních paušálů po 300 Kč a DPH, celkem ve výši 25 241 Kč s odůvodněním, že na základě smlouvy o právním zastoupení uvedené shora sepsala žalobkyně dne 26. 9. 2016 kvalifikovanou výzvu týkající se uplatnění nároku žalované na zaplacení částky 356 425 Kč z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vůči bývalému zaměstnavateli žalované společnosti [právnická osoba] Bývalý zaměstnavatel žalované tento nárok zamítl, a tak obě účastnice řízení jednaly o soudním vymáhání dlužné částky a vzhledem k tomu, že žalovaná nezajistila další podklady pro úspěšné soudní vymáhání dlužné částky, nechaly obě účastnice tuto záležitost otevřenou.

3. Dále se žalobkyně pod bodem 3) žaloby domáhá úhrady částky 8 712 Kč za odměnu za právní zastoupení žalované podle smlouvy o právním zastoupení ze dne 10. 11. 2015, na jejímž základě zmocnila žalovaná žalobkyni k právnímu zastoupení v právní věci jejího dluhu u věřitele [právnická osoba] na základě uvěrové smlouvy číslo [tel. číslo], u věřitele [právnická osoba], na základě úvěrové smlouvy [číslo] dluhu u věřitele [právnická osoba] na základě úvěrové smlouvy číslo [tel. číslo] a to zejména k vyřízení splátkového kalendáře či odkladu splátek. Žalobkyně po převzetí a přípravě právního zastoupení sepsala žádosti výše uvedeným bankám o splátkový kalendář či odklad splátek s odkazem na nepříznivou finanční situaci žalované a dále pak jednala o řešení této nepříznivé finanční situace žalované. Přestože žalobkyně sepsala tři žádosti bankám, vyúčtovala žalované odměnu pouze za sepis jedné žádosti, aby jí ušetřila náklady právního zastoupení. Sazba odměny za 1 úkon právní služby činí 1 500 Kč a celková odměna za právní zastoupení vyčíslená žalobkyní činí částku 4x 1 500 Kč, tedy 6 000 Kč, a 4 režijní paušály, celkem ve výši 1 200 Kč a daň z přidané hodnoty.

4. Dále se žalobkyně domáhá pod bodem 4) žaloby zaplacení odměny za sepis darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene mezi žalovanou, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a odměny za sepis návrhu na vklad vlastnického práva a práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí, když sazba odměny za sepis smlouvy činí z hodnoty nemovitých věcí ve výši 1 000 000 Kč částku 12 300 Kč a sazba odměny za sepis návrhu na vklad 1 500 Kč. Ke každému úkonu pak náleží režijní paušál po 300 Kč a s ohledem na to, že žalobkyně je plátkyní DPH ještě daň z přidané hodnoty, celkem se tak žalobkyně domáhá úhrady nákladů právního zastoupení ve výši 17 424 Kč.

5. Žalobkyně se dále pod bodem 5) domáhá zaplacení odměny za právní zastoupení ve věci insolvenčního řízení žalované na základě smlouvy o právním zastoupení uzavřené dne 10. 10. 2017, jíž žalovaná zmocnila žalobkyni k právnímu zastoupení v právní věci insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Žalovaná udělila žalobkyni plnou moc, v níž souhlasila s tím, že zmocněnému advokátovi náleží odměna za toto právní zastoupení, hotové výdaje, náhrada za promeškaný čas a DPH k celkovým nákladům právního zastoupení a současně prohlásila, že byla poučena o předpokládaném rozsahu nákladů právního zastoupení a o úspěšnosti v této právní věci a zavázala se zaplatit odměnu za právní zastoupení, hotové výdaje, náhradu za promeškaný čas a DPH i v případě neúspěchu v právní věci, a to ve lhůtě do 14 dnů ode dne doručení výzvy zmocněného advokáta s vyčíslením nákladů právního zastoupení v této právní věci. Po převzetí a přípravě právního zastoupení včetně první porady s klientkou žalobkyně dne 10. 10. 2017 sepsala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, seznam majetku a závazků dlužníka a následně dne 22. 2. 2018 na výzvu insolvenčního soudu podrobné vyjádření k insolvenčnímu soudu ohledně majetkových a finančních poměrů žalované a 2x ověřila pravost podpisu žalované na listinách, a to na insolvenčním návrhu a na seznamu majetku a závazků dlužníka. Sazba odměny za sepis insolvenčního návrhu činí 4 000 Kč a sazba odměny za sepis majetku a závazků dlužníka činí částku 1 500 Kč. Sazba odměny za sepis vyjádření podané insolvenčnímu soudu ohledně majetkových a finančních poměrů žalované činí částku 1 500 Kč, ke každému úkonu právní služby náleží žalobkyni jeden režijní paušál po 300 Kč, tedy v celkové výši 900 Kč, a s ohledem na to, že žalobkyně je plátkyní DPH, požaduje uhradit DPH ve výši 21 % Celkem se žalobkyně v bodě 5) žaloby domáhá po žalované úhrady částky 9 632 Kč.

6. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dopisem ze dne 16. 3. 2018 odeslaným dnem 18. 3. 2018 odvolala veškeré plné moci udělené žalobkyni ve výše uvedených právních věcech, čímž zaniklo právní zastoupení. Žalobkyně byla dlouhodobě na rodičovské dovolené, nemohla se věnovat dříve vyúčtování nákladů právního zastoupení a učinila tak až doporučeným dopisem ze dne 5. 3. 2021, v němž vyúčtovala výše uvedené právní služby na celkovou částku 71 367 Kč, kterou ponížila o 2 000 Kč za zaplacenou zálohu. Žalované tedy vyúčtovala částku 69 367 Kč a vyzvala žalovanou, aby tuto částku uhradila nejpozději do 11. 3. 2021. Na výzvu soudu žalobkyně specifikovala, že záloha byla uhrazena ze strany žalované ve věci právního zastoupení vůči bývalému zaměstnavateli.

7. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odkazem na vznesenou námitku promlčení, kterou odůvodnila tím, že od poskytnutí právních služeb uběhly více než tři roky a žalobkyně tyto služby nevyúčtovala včas. Žalovaná uvedla, že právní zastoupení končí splněním s tím, že žalobkyně ve věci náhrady škody z titulu nemoci z povolání nečinila po výzvě bývalého zaměstnavatele žádné úkony, a proto právní zastoupení skončilo nikoli odvoláním plné moci ze strany žalované, nýbrž dříve, když žalobkyně sice podala u zdejšího soudu žalobu, avšak k výzvě soudu tuto nedoplnila o podstatné náležitosti. Ohledně odměny za zastupování ve věci vůči [právnická osoba] žalovaná uvedla, že tato pojišťovna neměla být vyzývána, neboť nemůže být žalována v soudním řízení, a odměna za právní zastoupení ve věci darovací smlouvy, ve věci splátkových kalendářů vůči společnostem [právnická osoba], a [právnická osoba] a [právnická osoba] a ve věci insolvenčního řízení jsou promlčeny, neboť nebyly právní služby vyúčtovány včas.

8. Tvrzení žalobkyně, že ji žalovaná zmocnila k zastupování ve věci nároku na náhradu škody na zdraví vůči bývalému zaměstnavateli [právnická osoba] bylo prokázáno plnou mocí udělené žalované žalobkyni dne 11. 4. 2015. Plná moc potvrzuje, že žalobkyně byla zmocněna, aby vykonávala veškeré úkony, přijímala doručované písemnosti, podávala návrhy, žaloby a žádosti, uzavírala smíry a narovnání, uznávala uplatněné nároky, vzdávala se nároků či je brala zpět, vymáhala nároky, přijímala plnění nároků s tím, že žalovaná vzala na vědomí, že advokátovi, tj. žalobkyni, náleží odměna za právní zastoupení vyúčtovaná podle advokátního tarifu podle ustanovení o mimosmluvní odměně, dále hotové výdaje a náhrada za promeškaný čas a DPH. Žalovaná se zavázala uhradit odměnu a náklady za zastupování ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení výzvy žalobkyně s vyčíslením nákladů právního zastoupení v této právní věci. Dopisem ze dne 10. 11 2015 (č.l. 18) žalobkyně vyzvala [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov], k úhradě částky 71 922 Kč žalované. Uvedená částka představuje rozdíl mezi vyplacenou částkou 60 000 Kč, kterou pojišťovna vyplatila jako ztížení společenského uplatnění z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem či nemocí z povolání, a částkou 131 922 Kč, kterou žalobkyně jako zástupkyně žalované vyčíslila jako ztížení společenského uplatnění zvýšené o 5%. Z předložených lékařských zpráv je patrné, že žalovaná trpěla nemocí z povolání, v důsledku níž jí bylo přiznáno ztížení společenského uplatnění ve výši 60 000 Kč a náklady spojené s léčbou ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně předložila k důkazu vyrozumívací dopis žalované k pracovnímu úrazu z nemoci z povolání, z něhož je zřejmé, že žalované bylo vyplaceno 64 000 Kč. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku zanikl ke dni 8. 8. 2017, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem [anonymizováno] pojišťovny ze dne 16. 1. 2018, a to pro zhoršení obecného onemocnění, které nelze dávat do souvislosti s nemocí z povolání.

9. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaná trpěla nemocí z povolání ([anonymizována čtyři slova] a [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova]), o čemž rovněž svědčí předložené listinné důkazy, zejména lékařské zprávy z oboru neurologie. Žalované byla přiznána invalidita I. stupně počínaje dnem 19. 3. 2015, jak vyplývá ze zprávy OSSZ Strakonice, z posudku o invaliditě OSSZ Strakonice ze dne [datum], a v minulosti utrpěla rovněž pracovní úrazy. S ohledem na skutečnost, že se ve věci nejedná o náhradu škody způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, nýbrž se jedná o žalobu na zaplacení odměny za zastupování, soud nečinil podrobná skutková zjištění ohledně pracovního úrazu či nemoci z povolání, jakož obecně i zdravotního stavu žalované, neboť to není pro rozhodnutí ve věci nároku na odměnu a náklady právního zastoupení významné. Vzhledem k výše uvedenému proto listiny, kterými soud provedl důkaz ve věci a nejsou v odůvodnění. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně na základě zmocnění zastupovala žalovanou ve věci náhrady škody, jaké učinila úkony, v jakém období, kdy a jak vyzvala žalovanou k zaplacení. K tomu soud zjistil následující skutečnosti: Dopisem ze dne 26. 9. 2016 vyzvala žalobkyně jménem žalované společnost [právnická osoba] k úhradě částky 356 425 Kč představující náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti žalované za období od měsíce dubna roku 2013 do měsíce června roku 2016, a to do 15. 10. 2016. Skutečnost, že výzva byla bývalému zaměstnavateli žalované doručena, je prokázána stanoviskem společnosti [právnická osoba] ze dne 17. 10. 2016, vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 95) zmocněným k tomu na základě plné moci. Skutečnost, že žalovaná byla v předmětném období zaměstnankyní společnosti [právnická osoba] je prokazována pracovní smlouvou včetně dohody o rozvázání pracovního poměru. Žalobkyně a žalovaná po odmítnutí ze strany bývalého zaměstnavatele předmětnou částku zaplatit mezi sebou elektronicky komunikovaly, jak vyplývá z e-mailové komunikace mezi účastnicemi, zejména z e-mailů ze dne 2. 5. 2017 až 19. 6. 2017 (čl. 261 až 263). Žalobkyně vyzývala žalovanou, aby jí dodala potřebné doklady k tomu, aby mohla být podána žaloba na bývalého zaměstnavatele. Žalobkyně se snažila opatřit seznam nabídek volných pracovních míst, jak vyplývá z její e-mailové komunikace s příslušným úřadem práce. Získala od žalované některé podklady nutné k podání žaloby (výplatní pásky, smlouvy o pracovním poměru a o ukončení pracovního poměru), jak je zřejmé právě z výplatních pásek a smluv o pracovním poměru a jejich změnách. Žalobkyně dále komunikovala s [nemocnice] ohledně znovu posouzení zdravotního stavu žalované, o čemž svědčí e-maily mezi žalobkyní a [nemocnice]. Žalobkyně zaslala žalované judikaturu s tím, že se jedná o dobré vodítko pro žalobu. Skutečnost, že bývalý zaměstnavatel odmítl uhradit žalované částku, k jejíž úhradě byl žalobkyní vyzván, vyplývá z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a právním zástupcem bývalého zaměstnavatele žalované z období od 20.10.2016 do 25.10.2016 (č.l. 272-273). Žalobkyně s žalovanou komunikovaly poté o případném podání žaloby na bývalého zaměstnavatele z titulu nároku na náhradu škody, a to prostřednictvím e-mailu (například e-mail ze 4.11.2016 čl. 273 p.v., čl. 274 p.v. ze dne 7.11.2016), v němž žalobkyně vyzývá žalovanou, aby předložila důkazy. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu podání nazvané„ žaloba“ proti společnosti [právnická osoba] o zaplacení částky 65 640 Kč s úrokem z prodlení, a to dne 24. 11. 2015 s tím, že žaloba bude odůvodněna do týdne. Soud žalovanou vyzval k doplnění žaloby o podstatné náležitosti usnesením ze dne 9. 12. 2015 [číslo jednací] [anonymizována tři slova] [rok]. Přes tuto výzvu žaloba doplněna nebyla a podání bylo usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 18. 1. 2016 [číslo jednací] [anonymizována tři slova] [rok] pravomocně odmítnuto. Následně žalobkyně podala jménem žalované podání, které označila jako„ žaloba proti společnosti [právnická osoba]“ (dříve [právnická osoba]) o náhradu škody s tím, že jí podrobně odůvodní do 14 dnů. Přes výzvu soudu k doplnění toto podání doplněno nebylo a soud jej usnesením ze dne 21. 3. 2017 [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [číslo] pravomocně odmítl. V návaznosti na odmítnutí tohoto podání proběhla e-mailová komunikace mezi žalobkyní a žalovanou, jak vyplývá z e-mailu ze dne 22. 6. 2017 (č.l. 275), v němž žalobkyně vysvětluje žalované důvod odmítnutí podání tím, že žalovaná nepředložila potřebné důkazy k tomu, aby žaloba mohla být odůvodněna. Komunikace související s nemocí z povolání mezi účastnicemi proběhla ještě 21. ledna 2018, jak je zřejmé z e-mailu z uvedeného data (čl. 264). Ostatní listiny předložené žalobkyní výslovně neuvedené výše obsahující její e-mailovou komunikaci se žalovanou neměly pro rozhodnutí ve věci význam.

10. K bodu 3) žaloby soud z plné moci z 10. 11. 2015 zjistil, že žalovaná zmocnila žalobkyni, aby ji právně zastupovala v právní věci dluhu u věřitele [právnická osoba], na základě úvěrové smlouvy [číslo] [PSČ] 85, dále ve věci dluhu u věřitele [právnická osoba], číslo úvěrové smlouvy [tel. číslo], u společnosti [právnická osoba], na základě úvěrové smlouvy [číslo] [PSČ] [anonymizováno] a u [právnická osoba], na základě úvěrové smlouvy [číslo] to zejména k vyřízení splátkového kalendáře či odkladu splátek. Žalobkyně se domáhá úhrady za žádost o splátkový kalendář ze dne 20. 11. 2015. Soud zjistil, že žádost o odklad splátek byla zaslána e-mailem dne 10. 11. 2015 společnosti [právnická osoba] (čl. 50), a již následující den 11. 11. 2015 přeposlala žalobkyně žalované nesouhlasnou reakci [právnická osoba] [anonymizována tři slova] . Z e-mailů z prosince 2015 je zřejmé, že žalovaná přeposílala žalobkyni svoji e-mailovou korespondenci se společností [právnická osoba], z těchto e-mailů není zřejmé, že by žalobkyně činila další úkony ve věci splátkového kalendáře. Z e-mailů ze dne 11. 11. 2015 je zřejmé, že žalobkyně komunikovala se společností [právnická osoba], ohledně dlužných splátek (čl. 257). Z e-mailu mezi [právnická osoba], a žalobkyní z 1. 12. 2015 je zřejmé, že společnost [právnická osoba], oznámila, že úvěr [číslo] [PSČ] byl zesplatněn, splátky žalované byly zrušeny a žalovaná byla povinna uhradit celý úvěr. E-mailem z 27. ledna 2016 (čl. 267) požádala žalovaná žalobkyni, zda by ještě nebylo možné dojednat splátky dlužné částky u společnosti [právnická osoba] Ve věci splátkového kalendáře u [právnická osoba], a.s. je zřejmé, že žalobkyně s touto bankou komunikovala, jak vyplývá z emailu ze dne 24. 11. 2015, v němž věřitel sděluje podmínky splátkového kalendáře.

11. K bodu 4) žaloby učinili účastníci nesporným, že žalobkyně sepsala darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene dne 14. ledna 2016 (č.l. 19-20), a podala návrh na vklad práva do katastru nemovitostí (č.l. 27) Z předmětné darovací smlouvy vyplynulo, že se jedná o darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene mezi žalovanou jako dárkyní a oprávněnou z věcného břemene, [jméno] [příjmení] jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene a [jméno] [příjmení] jako oprávněným z věcného břemene. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí soud zjistil, že návrh byl podán dne 14. 1. 2016. Předmětem darovací smlouvy byl pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] v obci [část obce], pozemek par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo].

12. K bodu 5) žaloby soud zjistil z plné moci ze dne 10.10.2017, že žalovaná zmocnila žalobkyni, aby ji právně zastupovala v právní věci insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Podpis žalované na plné moci byl úředně ověřen (č.l. 43 p.v.). Žalobkyně jako osoba oprávněná jednat za dlužníka podala za žalovanou návrh na povolení oddlužení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne [datum], jak soud zjistil z předmětného návrhu na povolení oddlužení (č.l. 282 a následující) a přiložila k návrhu seznam majetku a závazků dlužníka (čl. 287). V reakci na podaný návrh Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] vyzval dlužnici – žalovanou, aby ve lhůtě deseti dnů doplnila insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, že předloží seznam majetku a seznam závazků doplněný o patřičné náležitosti, které byly v předmětném usnesení vymezeny (č.l. 288). Na to byl v zastoupení žalované žalobkyní sepsán seznam majetku a závazků dlužníka z 10. 10. 2017 (čl. 287), který byl opatřen podpisem žalované, jehož pravost ověřila žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] Krajský soud v Českých Budějovicích zjistil úpadek žalované, povolil řešení úpadku dlužnice oddlužením a vyzval věřitele žalované, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Insolvenční řízení ve věci žalované bylo zastaveno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka], kterým vzal soud na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení a insolvenční řízení zastavil a rozhodl o zproštění insolvenčního správce funkce a zároveň určil výši jeho odměny.

13. Žalobkyně vyúčtovala dopisem ze dne 5. 3. 2021 (č.l. 25) žalované právní zastoupení ve věci nároku na náhradu škody na zdraví vůči bývalému zaměstnavateli [právnická osoba], z titulu doplatku ztížení společenského uplatnění, částku 10 358 Kč skládající se z odměny za dva úkony, a to převzetí a přípravy k zastoupení včetně první porady s klientkou dne 11. 4. 2015 a sepis uplatnění nároku na zaplacení částky 71 922 Kč dne 10. 11. 2015 - 2x 3980 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč a 21 % DPH. Dále vyúčtovala v právní věci nároku na náhradu škody vůči bývalému zaměstnavateli vycházejíc z částky 356 425 Kč dva úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení včetně první porady dne 11. 4. 2015 a sepis uplatnění nároku na zaplacení částky 356 425 Kč z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dne [datum], při výši odměny za jeden úkon 10 130 Kč, dále dva režijní paušály po 300 Kč a daň z přidané hodnoty, celkem 25 241 Kč. Ve věci dluhu u věřitele [právnická osoba], [právnická osoba], a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], vyúčtovala 4x převzetí a příprava zastoupení ze dne 10. 11. 2015 a 20. 11. 2015 ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby a 4 režijní paušály po 300 Kč a dále 21 % daň DPH. V právní věci sepisu darovací smlouvy vyúčtovala žalobkyně dva úkony právní služby, a to sepis smlouvy z hodnoty nemovitých věcí ve výši 1 000 000 Kč, ve výši 12 300 Kč, a ve věci sepisu návrhu na vklad 1 500 Kč a dva režijní paušály po 300 Kč, vše zvýšené o DPH ve výši 21 %, celkem 17 424 Kč. Dále vyúčtovala v právní věci insolvenčního návrhu spojené s návrhem na povolení oddlužení za sepis insolvenčního návrhu částku 4 000 Kč, za sepis majetku a závazků částku 1 500 Kč podle ustanovení 9 odst. 1 a ustanovení 7 bodu 4. advokátního tarifu, za sepis za vyjádření k insolvenčnímu soudu ohledně majetkových a finančních poměrů částku 1 500 Kč a ke každému úkonu právní služby režijní paušál 300 Kč, celkové náklady právního zastoupení zvýšila o 21 % daň z DPH a celkem tak uplatnila částku 9 632 Kč. Vyzvala žalovanou, aby celkové náklady právní pomoci ve výši 71 367 Kč, po odečtení 2 000 Kč na zaplacených záloze, tedy ve výši 69 367 Kč, uhradila žalobkyni ve lhůtě do 11. 3. 2021. Žalobkyně vyúčtování odeslala na adresu žalované [obec a číslo], tedy na adresu, kterou žalovaná uvedla v plné moci. Vyúčtování se vrátilo zpět nedoručené. Tvrzení žalobkyně, že žalované bylo vyúčtování předáno do dispozice, je prokazováno dopisem žalované žalobkyni, který byl odeslán dne 15. 3. 2021, jak je zřejmé z obálky na čl.

117. Z předmětného dopisu (čl. 116) vyplývá, že žalovaná sděluje žalobkyni, že bude muset vyúčtování provést znova, avšak jen ohledně úkonů, které nastaly po 11. 4. 2018, neboť od 11. dubna 2015 do 11. dubna 2018 uplynuly tři roky.

14. Z rejstříku o subjektech DPH soud zjistil, že žalobkyně je plátkyní DPH od 26. 3. 2012. Z dopisu nazvané odvolání plné moci ze dne 16. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaná odvolala plnou moc k zastupování při úkonech souvisejících s insolvenčním řízení a zároveň plnou moc, která byla žalobkyní udělena dříve k vyřizování k nemoci z povolání a právních záležitostí a požádala o vrácení veškeré dokumentace. Odvolání plné moci bylo žalobkyni odesláno 18. 3. 2018, jak soud zjistil z kopie obálky.

15. Pro úplnost soud uvádí, že listinné důkazy, které byly provedeny při jednání a nebyly výslovně zmíněné v rozsudku, neměly vliv na rozhodnutí soudu. Jedná se především o jednotlivé listiny, které měly prokazovat výši možné ztráty žalované na výdělku.

16. Ve všech případech účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb ve smyslu § 1 odst. 2 zákona čísla 85/1996 Sb., o advokacii a dle § 2430 a násl. zákona čísla 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z“). Uzavření smlouvy bylo prokazováno plnou mocí v bodech 1), 2), 3) a 5) žaloby a ohledně bodu číslo 4), tj. ohledně darovací smlouvy, toto účastníci učinili nesporným. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla právní služby žalované. Smlouvami o poskytování právní pomoci se žalobkyně zavázala poskytovat žalované právní služby a žalovaná se zavázala uhradit za poskytnuté právní služby žalobkyni odměnu za právní zastoupení, náklady, daň z přidané hodnoty, a to do 14 dnů od výzvy žalobkyně k zaplacení. Ohledně nároku uplatněného pod bodem 1) žaloby a bodu 2) žaloby dospěl soud k závěru, že žalobkyně převzala zastoupení žalované dne 10.11.2015, o čemž svědčí písemná plná moc prokazující uzavřenou dohodu o právním zastoupení, a na základě smlouvy o právním zastoupení sepsala žalobkyně výzvu, v níž uplatnila nárok žalované vůči společnosti [právnická osoba], k zaplacení částky 71 922 Kč, a vůči bývalému zaměstnavateli žalované společnosti [právnická osoba], částku 356 425 Kč. V souvislosti s těmito úkony se žalobkyně domáhá úhrady ohledně společnosti [právnická osoba], za dva úkony právní služby a dva režijní paušály a rovněž tak v případě bývalého zaměstnavatele žalované. Žalovaná namítla promlčení práva žalobkyně požadovat odměnu a náklady za smluvní zastoupení. Soud se proto musel zabývat tím, zda náleží žalobkyni odměna za zastupování v těchto věcech a náhrada nákladů a DPH a zda jsou či nejsou tyto nároky v případě, že jí odměna náleží, promlčené či nikoli. Ohledně bodu 1) žaloby, tedy ohledně odměny a nákladů za právní zastoupení za převzetí a přípravu právního zastoupení včetně první porady s klientkou a kvalifikovanou výzvu vůči [anonymizována tři slova], dospěl soud k závěru, že žalobkyni nelze tento nárok přiznat, a to z následujících důvodů. Žalovaná zmocnila žalobkyni k zastupování ve věci nároků vůči bývalému zaměstnavateli [právnická osoba], z titulu náhrady škody na zdraví. Mezi účastníky nebyla uzavřena o právním zastupování k uplatnění nároku vůči [právnická osoba] K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že na [právnická osoba], se obrátila z toho důvodu, že tato pojišťovna měla s bývalým zaměstnavatelem žalované uzavřenu pojistnou smlouvu ve věci odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovních úrazů a nemoci z povolání. Žalovaná nebyla v žádném právním vztahu vůči [právnická osoba]. Existoval pouze smluvní vztah mezi pojistitelem a pojištěným, tedy mezi [právnická osoba] a mezi bývalým zaměstnavatelem žalované. Z toho vyplývá, že [právnická osoba], by nebyla ve věci nároku na náhradu škody na zdraví z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání pasivně legitimována jako účastník v případném soudním řízení. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nebyla zmocněna k tomu, aby jednala vůči společnosti [právnická osoba], byla zmocněna pouze, aby vymáhala nárok vůči bývalému zaměstnavateli žalované z titulu náhrady škody na zdraví, a výzvu, kterou adresovala [právnická osoba], nelze podřadit pod ujednání účastníků. Ani v případě, že by bylo možné výzvu pod ujednání účastníků podřadit, nejednalo by se o účelně provedený úkon. Proto soud žalobu ohledně bodu 1) jako nedůvodný zamítl.

17. Ohledně nároku uplatněného pod bodem 2) žaloby představujícího odměnu za převzetí a přípravu právního zastoupení včetně první porady s klientem a sepis výzvy vůči bývalému zaměstnavateli žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizováno], soud dospěl k závěru, že účastnice uzavřely smlouvu o právním zastoupení v této věci (viz shora) a na základě této smlouvy žalobkyně vyzvala bývalého zaměstnavatele žalované k plnění částky 356 425 Kč z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Následně probíhala korespondence mezi oběma účastnicemi ohledně podání žaloby na uvedenou společnost z titulu náhrady škody představující ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Žalobkyně požadovala od žalované podklady k uvedené žalobě, jedná se o„ zajištění“ svědků a písemných podkladů a podklady potřebné k žalobě rovněž vyžadovala sama žalobkyně (korespondence s [nemocnice] ohledně posudku na zdraví, korespondence s úřady práce ohledně nabídek práce). Účastnice obstarávaly podklady, dávaly dohromady výplatní pásky žalované, pracovní smlouvy a jejich jednotlivé doplňky a změny. Žalobkyně následně podala ve dvou případech podání k Okresnímu soudu ve Strakonicích podání označené jako žaloba, které bylo ovšem zapsáno jako tzv. nejasné podání bez podstatných náležitostí, které nebyly přes výzvu doplněny. Z korespondence účastnic soud dovodil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k předložení všech potřebných podkladů, aby mohla být žaloba podána řádně. Žalobkyně dle názoru soudu činila úkony k podání žaloby. Soud dospěl k závěru, že právní zastoupení žalované žalobkyní v bodě 2) žaloby zaniklo až odvoláním plné moci ze strany žalované ze dne 16. 3. 2018, které bylo podáno na poštu dne 18. 3. 2018, a proto se ve smyslu § 573 o.z. má za to, že došlo žalobkyni třetí pracovní den po odeslání, tj. 21. 3. 2018. Soud dospěl k závěru, že až od tohoto dne se dle § 619 o.z. začíná odvíjet promlčecí doba ohledně odměny a nákladů za zastupování žalované ze strany žalobkyně, a to z toho důvodu, že smlouva o právním zastoupení nebyla omezena pouze na určité úkony a žalobkyně se zavázala provádět veškeré úkony nezbytné k tomu, aby byl nárok na náhradu škody vůči bývalému zaměstnavateli žalované splněn. Podle názoru soudu tedy smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou ohledně bodu 2) žaloby trval a zanikl až odvoláním plné moci ze strany žalované. Zde soud odkazuje například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4319/2011. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení odměny za zastupování, nákladů a DPH ve vyúčtování ze dne 5. 3. 2021, které téhož dne předala k doručení žalované na adresu, kterou žalovaná uvedla v plné moci. Ve smyslu § 573 o.z. se tak má za to, že žalované vyúčtování došlo dne 8. 3. 2021. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně uplatnila právo na odměnu za zastupování, náhradu nákladů a DPH před uplynutím tříleté promlčecí doby dle § 629 odst. 1 o.z. a námitka promlčení vznesená žalovanou není důvodná. Soud proto žalobkyni přiznal odměnu za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), když sazba odměny je počítána z tarifní hodnoty 356 425 Kč a činí podle § 7 bodu 5 částku 9 740 Kč za jeden úkon, dále má žalobkyně právo na dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu a s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je plátcem DPH, dále na náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21%, celkem tak náklady právního zastoupení činí 24 296,80 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná uhradila zálohu ve výši 2 000 Kč ve věci právního zastoupení vůči svému bývalému zaměstnavateli, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení částky 22 296,80 Kč.

18. Ohledně zastupování vůči věřitelům žalované pod bodem 3) žaloby dospěl soud k závěru, že účastnice rovněž uzavřely smlouvu o poskytování právních služeb ve smyslu § 1 odst. 2 zákona čísla 85/1996 Sb., o advokacii, a dle § 2430 a násl. o.z. potvrzovanou plnou mocí ze dne 10. 11. 2015. V tomto případě se však jednalo o smlouvu, která byla omezena na jednotlivé úkony. Smlouva byla uzavřena za účelem vyřízení splátkových kalendářů nebo odkladů splátek. Žalobkyně prokázala, že činila úkony ve věci věřitelů [právnická osoba], a [právnická osoba], v listopadu roku 2015, nejdéle na počátku roku 2016, další úkony již činěny nebyly. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být podle odstavce 2 citovaného ustanovení uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Promlčecí lhůta tak začala běžet ode dne, kdy žalobkyně provedla úkony směřující ke splátkovému kalendáři, případně k odkladu splátek ve věci uvedených věřitelů. Podle § 629 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Protože od uvedených úkonů do vyúčtování ze strany žalobkyně uplynulo více než tři roky (cca 5 let), soud shledal námitku promlčení vznesenou žalovanou jako důvodnou. Podle § 609 odst. 1 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Vzhledem k výši uvedenému soud ve smyslu § 610 odst. 1 o.z. přihlédl k důvodně vznesené námitce promlčení a žalobu ohledně částky v bodě 3) žaloby v celkové výši 8 712 Kč zamítl.

19. Žalovaná se žalobkyní uzavřely smlouvu o právním zastoupení ve smyslu § 1 odst. 2 zákona čísla 85/1996 Sb., o advokacii, a dle § 2430 a násl. o.z. ve věci sepisu darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, na jejímž základě žalobkyně sepsala darovací smlouvu a podala návrh na vklad vlastnického práva. Stalo se tak 16. ledna 2016. Žalobkyně mohla uplatnit právo na odměnu za sepis smlouvy a návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí již následujícího dne, neboť splatnost nebyla mezi účastnicemi sjednána. Žalobkyně proto mohla vyzvat žalovanou k zaplacení po splnění svého závazku. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně tedy mohla již 17. ledna 2016 vyzvat žalovanou k plnění a žalovaná poté byla povinna bez zbytečného odkladu k výzvě žalobkyně plnit. Právo učinit výzvu k plnění podléhá promlčení v obecné tříleté promlčecí lhůtě, jak již bylo uvedeno shora, tedy počínaje dnem 17. ledna 2016. Právo žalobkyně tak bylo promlčeno, neboť promlčecí lhůta, v níž mohla žalobkyně uplatnit právo na zaplacení odměny za sepis darovací smlouvy a za vklad do katastru nemovitostí, uplynula dne 17. 1. 2019. Žalovaná důvodně uplatnila námitku promlčení, proto soud ve smyslu § 609 o.z. dospěl k závěru, že nelze přiznat nárok uplatněný v bodu 4) žaloby a žaloba byla ohledně částky 17 424 Kč zamítnuta.

20. Žalobkyně se domáhala náhrady za sepis insolvenčního návrhu v částce 4 000 Kč, za sepis majetku a závazků dlužníku 1 500 Kč, za sepis vyjádření k insolvenčnímu soudu ohledně majetkových a finančních poměrů další částku 1 500 Kč a tří režijních paušálů, celkem 9 632 Kč. Podle § 390a odst. 3 zákona čísla 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále již jen„ insolvenční zákon“), osobě podle odstavce 1 písm. a) (mimo jiné advokátovi), která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení nebo také insolvenční návrh podle § 390 odst. 1 náleží odměna, jejíž maximální výše činí 4 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, v odměně je zahrnuta také náhrada nákladů vynaložených v souvislosti se sepisem a podáváním návrhů. Za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení nebo také insolvenčního návrhu a další činnosti s tím nezbytně spojené, zejména poradu s klientem a odstranění vad návrhu, jiné plnění osobě podle odstavce 1 písm. a) nenáleží. Podle odstavce 5 citovaného ustanovení osoba podle odstavce 1 písm. a), která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení nebo také insolvenční návrh podle § 390 odst. 1 může odměnu podle odstavce 3 uplatnit pouze v insolvenčním řízení ve lhůtě podle § 136 odst. 3; tato pohledávka se považuje za pohledávku postavenou naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně byla zmocněna žalovanou na základě smlouvy o právním zastoupení ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o advokacii a § 2 430 o.z. a následujících k zastupování ve věci insolvenčního návrhu spojeného s návrhu na povolení oddlužení.

21. Za sepis insolvenčního návrhu včetně převzetí zastoupení a první porady s klientem a rovněž také za sepis soupisu majetku, který je nezbytnou součástí návrhu na povolení oddlužení a insolvenčního návrhu, náleží odměna ve výši 4 000 Kč bez DPH. Jiné plnění advokátovi v souvislosti s těmito úkony nenáleží, a to ani za situace, kdy odstraňuje vady návrhu. Žalovaná jako dlužnice byla vyzvána Krajským soudem v Českých Budějovicích k odstranění vad návrhu spočívající v nedostatečném soupisu majetku, který následně byl ze strany žalobkyně doplněn. Veškeré úkony, které žalobkyně v této věci vyúčtovala, proto soud podřazuje ve smyslu § 390a odst. 3 insolvenčního zákona za úkony, které zákon limituje maximální částkou 4 000 Kč. Odměna podle § 390a odst. 3 insolvenčního zákona ve výši 4 000 Kč může být přiznána pouze v insolvenčním řízení, přičemž musí být uplatněna ve lhůtě stanovené § 136 odst. 3 insolvenčního zákona. Lze ji proto uplatnit nejpozději ve lhůtě, která je stanovena věřitelům v rozhodnutí o úpadku pro přihlašování pohledávek a musí být v insolvenčním řízení uplatněna písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. Skutečnost, že se výše odměny sepisovatele, v daném případě žalobkyně, povinně uvádí i ve formuláři, který slouží pro návrh na podání povolení oddlužení, nenahrazuje přihlášku této pohledávky. Soud žalobu ohledně částky 9 632 Kč, kterou žalobkyně vyúčtovala v souvislosti s insolvenčním řízení, zamítl jako nedůvodnou, neboť žalobkyně měla právo na odměnu a náklady přihlásit v rámci insolvenčního řízení. Pokud žalobkyně uvádí, že tak neučinila s odůvodněním, že zastupovala žalovanou po dobu celého insolvenčního řízení a tyto úkony se týkají nejen insolvenčního návrhu, nýbrž i sepisu majetku a vyjádření ohledně majetkových poměrů žalované, k tomu soud odkazuje na shora uvedené, že soud dospěl k závěru, že tyto úkony je nutno podřadit pod sepis návrhu, jelikož nezbytnou součástí insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení, je sepis majetku a závazků dlužníka, v tomto případě žalované, a tento sepis musí být úplný a podepsaný. Pokud žalobkyně předložila sepis majetku a závazků neúplný a byla soudem vyzvána k tomu, aby jej žalovaná jakožto dlužnice doplnila, tak splnění k výzvě soudu nelze považovat takovýto úkon za úkon další, který by se vymykal právní úpravě podle § 390a insolvenčního zákona.

22. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 22 296,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 22 296,80 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, když o nároku na úrok z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2003 Sb. v účinném znění. Ohledně zbytku žaloby soud žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

23. K námitce žalobkyně, že nechápe, z jakého důvodu nechce žalovaná uhradit vyúčtovanou odměnu za situace, kdy je nepochybné, že žalobkyně skutečně právní službu žalované poskytla, soud uvádí, že promlčení jakožto institut upravený v českém právním řádu má za úkol vést věřitele, aby vykonávali svá práva včas v zájmu právní jistoty. Je na věřiteli, aby své právo uplatnil včas.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 22 296,80 Kč, což představuje úspěch ve 32 % předmětu řízení. Neúspěšná byla co do 68 % předmětu řízení. Po odečtení míry úspěchu žalované a neúspěchu je zřejmé, že více úspěšná, a to co do 36 % předmětu řízení byla žalovaná. Soud proto žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení právě v rozsahu 36% Náklady řízení jsou představovány odměnou za zastupování za čtyři úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání (odpor), a účast na dvou jednáních soudu (podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g). advokátního tarifu). Odměnu za jeden úkon soud stanovil podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve výši 3 900 Kč za jeden úkon, za čtyři úkony tak náleží žalované částka 15 600 Kč. Dále soud přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu za každý úkon ve výši 300 Kč a s ohledem na to, že právní zástupkyně žalované je plátkyní DPH, soud odměnu zvýšil o daň z přidané hodnoty ve výši 1,21 % ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak náklady řízení žalované činí 20 328 Kč, z toho 36 % představuje částku 7 318 Kč. Podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované tuto částku k rukám zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení