10 A 108/2015 - 34

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové, v právní věci žalobce VITACREDIT s.r.o., IČ 286 14 488, sídlem v Olomouci, Selské nám. 9/43, Chválkovice, zast. JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem v Olomouci, Wellnerova 1322/3C, proti žalované České obchodní inspekci, sídlem v Praze 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20. 5. 2015, č.j. ČOI 57225/15/O100/2000/14/15/Ad/Št, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci (1) Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 15. 6. 2015 doručena žaloba proti rozhodnutí České obchodní inspekce ze dne 20. 5. 2015, č.j. ČOI 57225/15/0100/2000/14/15/Ad/Št, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Jihočeského a Vysočiny ze dne 27. 5. 2014 č.j. ČOI 58036/14/2000/P0351/SÚ/Ha, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 20.000 Kč pro porušení ust. § 4 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle správních orgánů se žalobce dopustil správního deliktu dle § 20 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru. (2) Žalobce považuje žalované rozhodnutí za nezákonné z důvodu nesprávného vypořádání odvolacích námitek žalobce a nesprávné interpretace právních předpisů. Žalovaná chybně dovodila odpovědnost žalobce za správní delikt, neboť měla být v souladu s ust. § 4 zákona o spotřebitelském úvěru dovozena na straně toho, kdo nabízí spotřebitelský úvěr nebo kdo jej zprostředkovává reklamou. V daném případě je nutné dovodit smluvní odpovědnost společnosti Netinvest, s.r.o., vzniklou prostřednictvím Smlouvy o spolupráci ze dne 10. 9. 2010, na jejímž základě se tato společnost stala provozovatelem webových stránek s reklamními prvky podporujícími kampaň žalobce. Žalobce však neměl možnost do webových stránek zasahovat. (3) Žalobce se nepovažuje za subjekt jednající ve smyslu ustanovení § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a nelze mu tak přičítat absolutní odpovědnost za jakoukoliv nabídku jeho produktů ze strany třetích osob. Žalobce poukázal na nesprávnost závěrů správních orgánů, které na jednu stranu dovozují odpovědnost žalobce ze samotné Smlouvy o spolupráci mezi žalobcem a společností Netinvest, s.r.o., přičemž na straně druhé je správními orgány tvrzeno, že toto smluvní ujednání nemá na odpovědnost žalobce vliv, neboť se jedná o odpovědnost veřejnoprávní. V tomto smyslu žalobce namítá nesrozumitelnost napadeného rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu I. stupně. (4) Smlouva o spolupráci ze dne 10. 9. 2010, podoba webových stránek a samotná činnost společnosti Netinvest, s.r.o. vykazují znaky smlouvy o zprostředkování. Žalobce uvedené společnosti poskytl možnost užít na jeho webových stránkách určité prvky tak, aby služby mohly být identifikovány jako služby poskytované žalobcem. Společnost Netinvest, s.r.o. je tudíž odpovědná za veškeré údaje obsažené na předmětných webových stránkách. Žalobce není odpovědnou osobou za daný správní delikt, jestliže není zadavatelem, zpracovatelem ani šiřitelem reklamy ve smyslu ust. § 1 odst. 4 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. (5) Žalobce dále namítá, že pokud by měla být jeho odpovědnost dána výkladem Smlouvy o spolupráci, pak správní orgány pochybily, když nedostatečně zkoumaly, jaké reklamní prvky byly žalobcem společnosti Netinvest, s.r.o. poskytnuty a naopak, jaké informace byly touto společností na web vloženy. (6) Podle žalobce se žalovaná nevypořádala s odvolacím důvodem žalobce, spočívajícím v tom, že se žalovaná nevyjádřila k umožněnému přístupu do programu aff.vitacredit.cz se zpřístupněním veškerých prvků, které byla společnost Netinvest, s.r.o. povinna umístit na svých webových stránkách. Žalovaná tento důkaz neshledala za relevantní. V tomto postupu žalobce spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. (7) Dále žalobce namítá, že se žalovaná nevypořádala s dalšími námitkami uvedenými žalobcem v žalobě vedené před krajským soudem pod sp. zn. 10 A 101/2014, zejména s námitkami nepřezkoumatelnosti a nesrozumitelnosti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. (8) Žalobce namítá, že „otisk webových stránek“ neodpovídá faktickému obsahu stránek, protože nedochází k přesnému zachycení obsahu. (9) Závěrem žalobce namítá porušení ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. (10) S ohledem na veškeré uvedené skutečnosti navrhl žalobce napadené rozhodnutí zrušit a společně s ním též rozhodnutí správního orgánu I. stupně. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (11) Žalovaná navrhla projednávanou žalobu zamítnout, protože byl dostatečně objasněn skutkový stav, na jehož základě bylo vydáno objektivní a nestranné rozhodnutí. (12) K porušení ust. § 4 zákona o spotřebitelském úvěru prokazatelně došlo a za toto protiprávní jednání je odpovědný žalobce, který je poskytovatelem úvěrů. K žalobním námitkám žalovaná dále odkázala na obsah správního spisu, z něhož je skutkový stav dané věci dostatečně patrný. Žalovaná má za prokázané, že žalobce je poskytovatelem úvěrů, které nabízí prostřednictvím reklamy na internetových stránkách. Pokud žalobce tvrdí, že není zadavatelem, zpracovatelem ani šiřitelem reklamy ve smyslu ust. § 1 odst. 2 zákona o regulaci reklamy, pak toto tvrzení žalovaná považuje za irelevantní, jelikož žalobce je poskytovatelem úvěru, musel tak údaje o jednotlivých typech úvěrů společnosti Netinvest, s.r.o. zadat. Žalovaná odmítá nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí, neboť správní orgán I. stupně dovodil odpovědnost žalobce za daný správní delikt na základě jeho postavení věřitele podle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce umožnil správním orgánům přístup do svého programu a zpřístupnil jim veškeré prvky, které společnosti Netinvest, s.r.o. poskytl pro účely jejich umístění na web, tyto skutečnosti však žalovaná nepovažovala za relevantní a z tohoto důvodu se k nim nijak nevyjádřila. Žalobce jako poskytovatel úvěrů musel společnosti Netinvest, s.r.o. dát informace o jednotlivých typech úvěrů, nikoliv sama tato společnost, která dané úvěry neposkytuje. (13) K autentičnosti otisku webových stránek žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se s touto námitkou dostatečně vypořádala. Pokud jde o námitky vznesené v žalobě vedené pod sp. zn. 10A 101/2014, žalovaná uvádí, že se jimi zabýval zdejší soud v proběhlém řízení o žalobě. III. Obsah správních spisů (14) Oznámením ze dne 13. 11. 2013 byla zahájena kontrola žalobce, a to ve věci jeho nabídky spotřebitelského úvěru na internetových stránkách www.bezvahypoteka.cz. Na těchto stránkách byla ke dni 22. 10. 2013 uvedena nabídka spotřebitelského úvěru „Americká hypotéka“, jejíž detaily jsou dále vyobrazeny prostřednictvím otisku webových stránek ke dni 22. 10. 2013. (15) Dne 15. 11. 2013 obdržel správní orgán prvního stupně námitky žalobce proti kontrolnímu protokolu č. 213342210131, kde žalobce uvádí, že provozovatelem předmětných webových stránek je společnost Netinvest, s.r.o., která odpovídá za obsah těchto webových stránek. Žalobce tudíž za obsah těchto stránek neodpovídá a nenese odpovědnost za případné protiprávní jednání jiné osoby. Součástí těchto námitek je dále Smlouva o spolupráci ze dne 10. 9. 2010, z jejíhož obsahu se v bodu I. písm. A) odst. 4. podává, že se společnost Netinvest, s.r.o. zavazuje umístit na své webové stránky reklamní prvky poskytnuté žalobcem za účelem podpory jeho kampaní. Z práv a povinností smluvních stran obsažených v bodu I. písm. B) odst. 1 vyplývá, že společnost Netinvest, s.r.o. nesmí umístit reklamní prvky ze systému žalobce na stránky s obsahem odporujícím právním předpisům České republiky, z odst. 2 potom dále vyplývá, že poskytnuté reklamní prvky mohou být dále užívány jen v nezměněné formě, přičemž změna je možná pouze na základě dohody se žalobcem. Dle odst. 4 je žalobce oprávněn kdykoliv změnit podobu a obsah reklamních prvků umístěných na webových stránkách společnosti Netinvest, s.r.o. Žalobce je dále oprávněn kdykoliv pozastavit nebo omezit zobrazování reklamních prvků. Z bodu I. písm. d) odst. 12 vyplývá ujednání, že společnost Netinvest, s.r.o. nese výlučnou odpovědnost za vývoj, údržbu a provoz webových stránek a veškeré materiály umístěné na svých webových stránkách, zejména jejich případnou protiprávnost či urážlivost. Žalobce v těchto záležitostech odmítá veškerou odpovědnost. Dle odst. 13 se společnost Netinvest, s.r.o. zavazuje nahradit žalobci škodu v případě jakýchkoliv uplatnění nároků na náhradu škody. (16) Uvedené námitky žalobce byly rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 13. 1. 2014 zamítnuty s tím, že se v daném případě jedná o odpovědnost objektivní a za porušení zákona o spotřebitelském úvěru tudíž nese odpovědnost kontrolovaná osoba. (17) Dne 17. 3. 2014 bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení správního řízení ve věci poručení ustanovení § 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce byl v tomto dokumentu poučen o svých procesních právech, které může jakožto účastník řízení ve smyslu § 27 odst. 1 písm. b) ve správním řízení uplatňovat, především pak právo podle ustanovení § 36 správního řádu. (18) Rozhodnutím ze dne 27. 5. 2014 byla žalobci uložena pokuta ve výši 20.000 Kč za spáchání správního deliktu, kterého se žalobce dopustil tím, že jako věřitel v rozporu s ustanovením § 20 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru nabízel reklamou na internetových stránkách www.bezvahypoteka.cz, provozovaných společností Netinvest, s.r.o., spotřebitelský úvěr Americká hypotéka bez toho, že by reklama obsahovala jasným, výstižným a zřetelným způsobem reprezentativní příklad úvěru s povinnými informacemi dle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, jakými jsou RPSN, výše jednotlivých splátek a celková částka splatná spotřebitelem. Tímto jednáním žalobce porušil ustanovení § 4 zákona o spotřebitelském úvěru. (19) Prvostupňový správní orgán došel k závěru, že za obsah reklamy umístěné na internetových stránkách společnosti Netinvest, s.r.o. nese odpovědnost výhradně žalobce, ledaže by se provozovatel těchto webových stránek se žalobcem dohodl na jeho změně. Reklama spotřebitelského úvěru neobsahovala zákonem předepsané náležitosti. Správním orgánem prvního stupně bylo dále konstatováno, že smluvní odpovědnost za vývoj, údržbu a provoz předmětných webových stránek s předmětem správního řízení nesouvisí. Zásadním shledal správní orgán konstatování, že žalobce si se společností Netinvest, s.r.o. v obecných ustanoveních sjednal, že tato společnost umístí na své webové stránky reklamní prvky poskytnuté žalobcem s tím, že tyto reklamní prvky mohou být používány jen v nezměněné formě a jejich změna je možná pouze po dohodě se žalobcem. Veřejnoprávní odpovědnost žalobce nemůže být nijak eliminována soukromoprávním ujednáním, byť v kontextu celé Smlouvy o spolupráci vnitřně rozporným. Ve vztahu k výši uložené pokuty bylo vycházeno ze závažnosti deliktu a dále ze skutečnosti, že ze strany žalobce se jednalo o nikoliv přímý úmysl. Na druhou stranu byl správním orgánem zohledněn počet návštěvníků předmětných webových stránek. (20) Proti tomuto rozhodnutí bylo žalobcem podáno odvolání, ve kterém je namítána nesprávná interpretace Smlouvy o spolupráci (dále jen „Smlouva“) uzavřené mezi ním a provozovatelem internetových stránek. Na základě této Smlouvy je zřejmé, že za obsah webových stránek neodpovídá žalobce, nýbrž provozovatel těchto stránek. Žalobce dále vyjádřil pochybnost o autentičnosti Otisku webových stránek, který byl správním orgánem použit jako důkaz ve správním řízení. Tento otisk není přesným vyobrazením webových stránek, neboť při vzniku tohoto otisku dochází k deformaci jejich obsahu. (21) O odvolání žalobce bylo žalovanou vydáno rozhodnutí dne 4. 7. 2014, č.j. ČOI 67823/14/O100/2000/14/Ad/Št, jímž bylo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzeno. Z obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí žalované se podává, že žalovaná neshledala námitku týkající se odpovědnosti za daný správní delikt důvodnou. Z příslušných internetových stránek vyplývá, že poskytovatelem úvěrů je žalobce, který je zároveň věřitelem ve smyslu ust. § 3 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru. Povinností žalobce je dodržovat zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobce je tudíž osobou nesoucí veřejnoprávní odpovědnost za splnění povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Smluvní ujednání s provozovatelem internetových stránek soukromoprávního charakteru nezbavuje žalobce veřejnoprávní odpovědnosti. K žalobcem namítanému nepochopení fungování provozu daných internetových stránek uvedla žalovaná, že souhlasí s tvrzením žalobce, dle něhož za obsah umístěných prvků na dané internetové stránce nese odpovědnost provozovatel těchto stránek, tato skutečnost však žalobce nezbavuje odpovědnosti za předmětný správní delikt, neboť se jedná o odpovědnost veřejnoprávní. Skutečnost, že webové stránky jsou provozovány jiným subjektem, nemá vliv na odpovědnost žalobce za daný správní delikt. Z obsahu Smlouvy uzavřené mezi žalobcem a provozovatelem webových stránek vyplývá, že žalobce má možnost po tomto provozovateli následně požadovat náhradu škody. Žalobce tudíž, byť je nositelem veřejnoprávní odpovědnosti za daný přestupek, má dle uvedeného soukromoprávního ujednání možnost požadovat po provozovateli stránek náhradu škody. Žalovaná dále vyjádřila pochybnost o žalobcově jednání, kterým by zcela volně nechal provozovatele webových stránek zveřejňovat libovolné údaje o jednotlivých typech úvěrů. Žalobcovu přílohu v podobě otisku příslušného přístupu provozovatele internetových stránek do programu provozovaného žalobcem, kde jsou zveřejněné prvky, které byly žalobcem provozovateli stránek zpřístupněny ke zveřejnění na těchto stránkách, neshledal správní orgán jako relevantní podklad pro vyvinění žalobce ze správního deliktu. V rámci přezkumu odůvodněnosti vyměřené sankce bylo žalovanou poukázáno na nedbalostní charakter správního deliktu žalobce a rovněž na skutečnost, že žalobce v minulosti nebyl za spáchání správního deliktu trestán. (22) Následně dne 19. 8. 2014 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 7. 2014, č.j. ČOI 67823/14/O100/2000/14/Ad/Št. Krajský soud o žalobě rozhodl dne 4. 5. 2015 tak, že výše uvedené rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Soud shledal za důvodnou žalobcovu námitku týkající se autentičnosti Otisku webových stránek, neboť se žalovaná s touto námitkou nevypořádala, což mělo za následek procesní pochybení žalované a nepřezkoumatelnost touto žalobou napadeného rozhodnutí. (23) Dne 20. 5. 2015 vydala žalovaná nové rozhodnutí, č.j. ČOI 57225/15/O100/2000/15/Ad/Št, jímž byla zhojena vada řízení, která činila původní rozhodnutí žalované nepřezkoumatelným. K námitce autentičnosti Otisku webových stránek žalovaná uvedla, že byť nebyl Otisk předmětných webových stránek pořízen pomocí funkce printscreen, ale jejich prostým vytištěním, nedošlo žádným způsobem k jejich deformaci či změně obsahu. Jedinou změnu doznalo formátování předmětných webových stránek, které ale na samotný obsah nemělo žádný vliv. Žalovaná v kontextu s tímto odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2011, č.j. 1 As 33/2011, ve kterém je uvedeno, že „s ohledem na přezkoumatelnost správního rozhodnutí je proto také naprosto nezbytné, aby důkazy z internetu, které správní orgán nashromáždí, byly přezkoumatelně označeny datem svého pořízení.“ Tuto podmínku Otisk webových stránek, který je jako důkaz založen ve spise, splňuje a jedná se tak o důkaz relevantní. (24) Ve zbytku ponechala žalovaná znění napadeného rozhodnutí shodné s původním rozhodnutím ze dne 4. 7. 2014, č.j. ČOI 67823/14/O100/2000/14/Ad/Št. IV. Právní názor soudu (25) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. (26) Krajský soud se v prvé řadě zabýval skupinou námitek žalobce, dle nichž žalovaná nesprávně založila odpovědnost žalobce za správní delikt, kterého se měl dopustit porušením povinnosti, jež mu ukládá ust. § 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle tohoto ustanovení musí reklama, jejímž prostřednictvím je nabízen či zprostředkováván spotřebitelský úvěr, obsahovat jasným, výstižným a zřetelným způsobem formou reprezentativního příkladu informace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Žalobce však za tento správní delikt neodpovídá, neboť odpovědným subjektem je v daném případě společnost Netinvest, s.r.o., která provozuje internetové stránky, a která na základě Smlouvy o spolupráci nabízela spotřebitelský úvěr poskytovaný žalobcem. Odpovědnost tohoto subjektu žalobce dokládá poukazem na smluvní podmínky, z nichž je patrné ujednání žalobce a společnosti Netinvest, s.r.o. o její odpovědnosti za obsah daných internetových stránek. Charakter Smlouvy o spolupráci žalobce připodobnil ke smlouvě zprostředkovatelské, z čehož lze rovněž dovodit odpovědnost provozovatele internetových stránek za předmětný správní delikt. (27) V souzeném případě, jak bylo uvedeno pod bodem (22) tohoto rozsudku, se věcí již jednou zabýval zdejší soud a vyslovil pro správní orgán závazný správní názor. Vypořádal, které žalobcovy námitky nejsou opodstatněné. Důvodnou shledal pouze námitku týkající se autentičnosti Otisku webových stránek, která zůstala žalovanou nevypořádána, a proto muselo být z tohoto důvodu žalované rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost zrušeno. V dalším řízení byl správní orgán tímto názorem soudu vázán a tuto povinnost beze zbytku splnil. Žalobce však na svých původních námitkách i přesto setrval. Soudu nebyla předložena žádná další argumentace, která by mohla na předchozím závěru soudu cokoliv změnit. (28) Dle ust. § 4 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že pokud je reklamou, jejíž součástí je jakýkoliv údaj o nákladech, nabízen spotřebitelský úvěr nebo jeho zprostředkování, musí být její součástí jasný, zřetelný a výstižný způsob formy reprezentativního příkladu informace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Dle přílohy č. 1 musí být součástí této reklamy reprezentativní příklad obsahující (a) roční procentní sazbu nákladů, (b) výpůjční úrokovou sazbu, a to spolu s údaji o veškerých poplatcích, které jsou součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, (c) celkovou výši spotřebitelského úvěru, (d) výši jednotlivých splátek a celkovou částku splatnou spotřebitelem, (e) dobu trvání spotřebitelského úvěru, (f) v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za konkrétní zboží nebo službu jejich cenu a výši případné zálohy, (g) informaci o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěrem, zejména pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto službu nelze určit předem. (29) Dle ust. § 20 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitel nebo zprostředkovatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle ust. § 4 tohoto zákona. S ohledem na skutečnost, že se jedná o správní delikt, je tento deliktem veřejnoprávním. Správního deliktu podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se dopustí věřitel nebo zprostředkovatel tím, že nesplní povinnost uloženou mu v ust. § 4 zákona o spotřebitelském úvěru, když v reklamě, jejímž prostřednictvím nabízí spotřebitelský úvěr nebo jeho zprostředkování, neuvede reprezentativní příklad s informacemi stanovenými přílohou č. 1 k tomuto zákonu. Z uvedeného je zřejmé, že odpovědnost za tento delikt vznikne věřiteli či zprostředkovateli bez ohledu na jakékoliv soukromoprávní ujednání. Sankce pak může být uložena komukoliv, kdo reklamu zadá, je- li zároveň věřitelem či zprostředkovatelem. Pokud tedy žalobce dovozuje odpovědnost nikoliv svou, ale subjektu, který nabízel jeho produkty na internetových stránkách na základě Smlouvy o spolupráci, pak tento závěr nelze považovat za správný. Žalobce se nemůže zprostit odpovědnosti za tento delikt poukazem na soukromoprávní ujednání, na jehož základě společnost Netinvest, s.r.o. zprostředkovala žalobci reklamu na jím nabízené služby. V ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se jasně podává, že odpovědným subjektem je věřitel, případně zprostředkovatel. Věřitelem je osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání [§ 3 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru]. Zprostředkovatelem je osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání a za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru nebo ji za věřitele jeho jménem přímo uzavírá. (30) Pokud žalobce jako subjekt odpovědný za daný správní delikt označil společnost Netinvest, s.r.o., která je provozovatelem internetových stránek, pak tento závěr nelze s ohledem na citované zákonné ustanovení považovat za správný. Z dikce zákona nelze dovodit odpovědnost subjektu, který na základě smluvního ujednání se žalobcem zabezpečuje tomuto reklamu na jím nabízené služby a produkty. Žalobce tuto odpovědnost dovozuje ze smluvního ujednání, avšak ani v tomto případě nelze o odpovědnosti této třetí osoby uvažovat, neboť soukromoprávní ujednání nemá na odpovědnost žalobce, jako věřitele ve smyslu ust. § 20 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, žádný vliv. V daném případě je třeba vycházet ze znění zákona, který za odpovědný subjekt jasně označuje věřitele či zprostředkovatele. (31) Žalobce se snaží dovodit odpovědnost společnosti, zajišťující reklamu jeho službám, rovněž připodobněním Smlouvy o spolupráci ke smlouvě zprostředkovatelské, z čehož by mělo vyplývat, že tento třetí subjekt je zprostředkovatelem. S tímto tvrzením se však krajský soud neztotožnil. Jak již bylo uvedeno shora, zprostředkovatel je negativně definován tím, že se nejedná o věřitele a jednak je definován pozitivně kumulací podmínek výkonu své činnosti, kterou vykonává (i) v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání a (ii) za odměnu, kdy nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru nebo ji přímo jménem věřitele uzavírá. (32) Ze Smlouvy o spolupráci uzavřené mezi žalobcem (jako „Porovozovatelem“) a společností Netinvest, s.r.o. (jako „Partnerem“) dne 10. 9. 2010 vyplývá, že se společnost Netinvest, s.r.o. zavázala umístit na své webové stránky reklamní prvky poskytnuté žalobcem za účelem podpory kampaní žalobce. Žalobce se za tuto činnost zavázal této společnosti vyplatit provizi, a to za splnění podmínek ve Smlouvě uvedených. Z obsahu této Smlouvy se jasně podává, že se nejedná o smlouvu zprostředkovatelskou, nýbrž o tzv. smlouvu nepojmenovanou, jejímž předmětem je závazek třetí osoby vykonávat pro žalobce činnost spočívající v umisťování reklamních prvků žalobce na webové stránky. (33) Dle ust. § 642 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného ke dni uzavření Smlouvy o spolupráci, se smlouvou o zprostředkování (uzavřenou mezi podnikateli) zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi). Z uvedeného vyplývá, že společnost Netinvest, s.r.o. nebyla v daném případě zprostředkovatelem, neboť z obsahu Smlouvy o spolupráci je zřejmé, že se zavázala toliko umožnit žalobci na internetových stránkách, které provozuje, umístit reklamu na jím poskytované služby – spotřebitelské úvěry. Za tímto účelem byly této společnosti žalobcem poskytnuty příslušné informace, které měly být společností na webových stránkách zveřejněny. Tato činnost nenaplňuje podstatné náležitosti zprostředkovatelské smlouvy a společnost Netinvest, s.r.o. nenaplňuje znaky zprostředkovatele dle zákona o spotřebitelském úvěru. (34) Skutečnost, že obsahem Smlouvy je odpovědnost třetí osoby za údaje umisťované na webové stránky, nezbavuje žalobce odpovědnosti za daný veřejnoprávní delikt. Je třeba zdůraznit, že je především věcí podnikatele, s kým vstupuje do svých podnikatelských vztahů a jakým způsobem směřuje svou podnikatelskou činnost. Žalobce se nemůže zbavit odpovědnosti za veřejnoprávní delikt odkazem na smluvní ujednání se třetí osobou. Z tohoto ujednání navíc nelze dospět k závěru, že tato třetí osoba by byla zprostředkovatelem ve smyslu ust. § 20 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru. (35) Má-li žalobce za to, že ze strany společnosti Netinvest, s.r.o. došlo k porušení smluvních povinností založených Smlouvou o spolupráci, má možnost domáhat se dle těchto smluvních ujednání náhrady škody vůči této společnosti. Žalobce však není zbaven odpovědnosti za daný veřejnoprávní delikt, jež je mu kladen za vinu. Žalobce je věřitelem ve smyslu ust. § 20 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť je to právě on, kdo nabízí svůj spotřebitelský úvěr prostřednictvím reklamy, nikoliv společnost Netinvest, s.r.o., která pouze žalobci tuto reklamu na svých webových stránkách zveřejňuje. Skutečnost, že žalobce naplňuje znaky věřitele jako subjektu poskytujícího či nabízejícího spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti dokládá i výpis z obchodního rejstříku, který je součástí správního spisu. Naopak v případě společnosti Netinvest, s.r.o. lze z výpisu ze slovenského obchodního rejstříku seznat, že jedním z předmětů podnikání této společnosti jsou reklamní a marketingové služby. (36) Je pouze v zájmu žalobce, aby kontroloval obsah reklamy, jejímž prostřednictvím své služby nabízí, neboť on je za tento obsah odpovědný bez ohledu na jakékoliv soukromoprávní ujednání, které má se třetí osobou. Žalobce je povinen zajistit, aby jím poskytovaný úvěr na internetových stránkách odpovídal požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru, a to i v případě, kdy pro reklamu spotřebitelského úvěru užije třetí osobu. Správní orgány nebyly povinny zkoumat obsah smluvního ujednání žalobce se třetí osobou, neboť toto ujednání nemá na odpovědnost žalobce za daný správní delikt žádný vliv. Byl-li obsah tohoto soukromoprávního ujednání správními orgány zmíněn, stalo se tak především s ohledem na možnost žalobce domáhat se náhrady škody z titulu porušení smluvních povinností. Správními orgány však nebylo konstatováno, že by odpovědnost žalobce byla založena právě touto Smlouvou. Z celého správního řízení se podává, že odpovědnost žalobce za správní delikt je založena zákonem, z něhož vyplývá, že žalobce je věřitelem poskytujícím či nabízejícím spotřebitelský úvěr a za toto jednání je odpovědný bez ohledu na jakékoliv smluvní ujednání. Správní orgán prvního stupně ve svém rozhodnutí jednoznačně a výstižně uvedl, že „Smluvním ujednáním soukromého charakteru, navíc vnitřně rozporným v kontextu celé smlouvy, nelze eliminovat odpovědnost v rovině veřejného práva.“ Stejně tak žalovaná se v napadeném rozhodnutí jednoznačně vyjádřila v tom smyslu, že „Skutečnost, že webové stránky jsou ve správě jiné osoby, nemá vliv na odpovědnost žalobce za předmětný správní delikt.“ (37) Krajský soud na tomto místě poznamenává, že neuvedením důležitých údajů u reklamy na spotřebitelské úvěry, které vyžaduje zákon, se reklama zpravidla stává nekalou obchodní praktikou (klamavou reklamou) a zpracovatel takové reklamy bude odpovědný ze spáchání správního deliktu podle ustanovení § 8a odst. 3 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. (38) Žalobcem uváděnou námitku spočívající v tom, že se žalovaná nevyjádřila k umožněnému přístupu do programu aff.vitacredit.cz se zpřístupněním veškerých prvků, jež byla společnost Netinvest, s.r.o. povinna umístit na svých webových stránkách, považuje krajský soud za irelevantní. Žalovaná vypořádala tento odvolací bod konkrétně na straně 5. napadeného rozhodnutí, přičemž neshledala ani argument tvrzený žalobcem ani jím poskytnutou přílohu jako relevantní podklad pro to, aby se žalobce z daného správního deliktu vyvinil. Krajský soud považuje postup žalované v souladu se zákonem a zcela se s ním ztotožnil. (39) K žalobcem uplatňované námitce spatřované v tom, že se žalovaná nevypořádala s žalobními body vymezenými v předchozí žalobě ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 10 A 101/2014 krajský soud odkazuje na ustanovení § 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, podle kterého odvolací správní orgán přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Bylo by zcela proti smyslu zákonné úpravy i logiky jako takové, aby odvolací správní orgán poté, kdy mu správní soud věc vrátil pro vady řízení, vypořádával ještě námitky uplatňované žalobcem v žalobě. Správní orgán je povinen v dalším řízení vypořádat znovu ve smyslu závazného právního názoru soudu odvolací námitky, kterými je vymezen rozsah přezkumu správního orgánu. Námitky uvedené v žalobě byly vypořádány soudem a z tohoto závazného právního názoru správní orgán vycházel. Krajský soud tak tuto námitku považuje za zcela irelevantní. (40) Žalovaná se v napadeném rozhodnutí již dostatečným způsobem vypořádala s namítanou autentičností Otisku webových stránek, který je důkazním prostředkem v daném řízení. Žalovaná uvedla, že byť správním orgánem prvního stupně nebyl pořízen otisk webových stránek s pomocí funkce printscreen, nemělo to za následek deformaci textu či změnu obsahu, která se zobrazovala konečnému uživateli internetu. Tímto prostým vytištěním došlo pouze ke změně formátování, která neměla na samotný obsah textu uvedený na webových stránkách žádný vliv. Žalovaná dále odkázala na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2011, č.j. 1 As 33/2011, ve kterém je uvedeno, že „Pokud správní orgán nezachytí stav internetové stránky, kterou vzal v potaz pro své rozhodování, ať již tiskem nebo uložením na elektronický nosič dat, znemožní tak správnímu soudu úkol vycházet při přezkumu rozhodnutí ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Je proto nezbytné, aby důkazy z internetu, které správní orgán nashromáždí, byly přezkoumatelně označeny datem svého pořízení.“ V posuzovaném případě Otisk webových stránek požadavky uvedeného rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu splňuje a je způsobilý obstát jako relevantní důkazní prostředek. (41) Krajský soud se nemohl ztotožnit ani s námitkou žalobce, že mu nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, a to s odkazem na sdělení správního orgánu prvního stupně ze dne 17. 3. 2014 o zahájení správního řízení, jehož prostřednictvím byl žalobce vyzván k uplatnění práv dle ust. § 36 správního řádu. Žalobci bylo umožněno uplatnit právo vyjádřit se k podkladům správního rozhodnutí ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu, a to až do vydání rozhodnutí správním orgánem prvního stupně dne 27. 5. 2014. Pokud v odvolacím řízení nedošlo k doplnění dokazování, nemusel být žalobce znovu vyzýván k uplatnění práv podle § 36 správního řádu. V. Závěr, náklady řízení (42) Soud na základě výše uvedených důvodu uzavřel, že žaloba žalobce nebyla shledána důvodnou, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (43) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti, proto mu právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo. (44) Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem soudu souhlas.

Poučení