10 A 99/2014 - 31

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobců a) Ing. K.Ch. , bytem X a b) D.Ch. , bytem X zastoupených JUDr. Sylvou Rychtalíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 10. Kodaňská 521/57, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, za účasti Města Strakonice, sídlem Strakonice, Velké náměstí 2, J.K., bytem X., L.K., bytem X, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2014 č.j. KUJCK 37532/2014/OREG, takto:

Výrok

Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Zúčastněným osobám se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobci se žalobou domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Strakonice ze dne 25. 3. 2014 čj. SÚ/254/258/04/Kr, kterým byla povolena „Novostavba rodinného domu, včetně napojení objektu na stávající inženýrské sítě, oplocení a provedení komunikačního připojení nemovitosti na místní komunikaci Lesní“, na pozemcích parc. č. 506, 507, 320/2012, 320/213 a 320/1 v kat. úz. Přední Ptákovice. Odvolání žalobců bylo jako nepřípustné zamítnuto. Žalobci v žalobě uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemků a staveb, jenž sousedí s novostavbou rodinného domu, která byla žalobou napadeným rozhodnutím povolena. Jsou tedy spoluvlastníky sousedních pozemků a stavby, která je dotčena povolenou stavbou ve smyslu § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Povolená stavba je umístěna na pozemku č. parc. 320/1 v k. ú. Přední Ptákovice, který mezuje se stavební parcelou č. 471, na níž je umístěn rodinný dům 424 a pozemky č. parc. 320/132 a č. parc. 320/245, které jsou ve spoluvlastnictví žalobců. Jako mezující sousedi žalobci mohli být dotčeni rozhodnutím o povolení stavby. Nepřímým důkazem o účastenství je okolnost, že žalobci byli účastníky územního řízení, které předcházelo stavebnímu řízení. Územní řízení bylo ukončeno vydáním rozhodnutí o umístění stavby ze dne 10. 12. 2003 čj. OR/1476/1805/03/Ně. Ve stavebním řízení ukončeném vydáním napadeného rozhodnutí o povolení shora označené stavby žalobci nebyli stavebním úřadem vedeni jako účastníci tohoto řízení a toto rozhodnutí jim nebylo ani doručeno. Povolená stavba byla již realizována a je i užívána, proto je zřejmé, že povolená stavba se dotýká vlastnického a užívacího práva žalobců k jejich nemovitostem, a to zejména pokud jde o část stavby označené jako provedení komunikačního připojení nemovitosti na místní komunikaci Lesní. Povolenou stavbou může být dotčeno vlastnické právo žalobců jako mezujících sousedů k jejich nemovitostem, což bylo zřejmé již ze žádosti o stavební povolení. Jestliže žalobci nebyli zahrnuti mezi účastníky stavebního řízení, jedná se o zásadní procesní vadu, která předcházela vydání stavebního povolení a způsobila jeho nezákonnost. Žalobci mají za to, že napadeným rozhodnutím byli zkráceni na svém spoluvlastnickém právu k sousední stavbě rodinného domu čp. 424 na parc. č. stavební 471 a sousedním pozemkům parc. č. st. 471, 320/132 a 320/245 v k. ú. Přední Ptákovice a rovněž byli zkráceni na svých právech účastníka předmětného stavebního řízení. Ve stavebním řízení ohledně povolení stavby jim náležela účastnická práva, neboť již z umístění vjezdu je zřejmé, že každý vlastník rodinného domu čp. 424 se stavební parcelou č. 471 a pozemků č. parc. 320/132 a č. parc. 320/245 v k. ú. Přední Ptákovice musí být nutně takovým řešením přímo dotčen. Žalovaný vychází z nesprávného závěru, že územní rozhodnutí stanovilo podmínky pro provedení stavby v souladu se stavebním povolením. Tento závěr však neplatí, zejména pokud jde o umístění vjezdu, tedy komunikačního připojení nemovitosti na místní komunikaci Lesní. Nebyla dodržena podmínka č. 8 územního rozhodnutí, kterou bylo stanoveno, že příjezd k pozemku parc. č. 320/212 a parc. č. st. 506 bude z místní komunikace Lesní na pozemek parc. č. 320/1 v k. ú. Přední Ptákovice. Závěr žalovaného, že vjezd byl řešen shodným způsobem v územním rozhodnutí i stavebním povolení, je v rozporu se spisovou dokumentací. Žalobci nesouhlasí s tím, že nebylo dotčeno jejich vlastnické právo k jejich nemovitostem. Žalovaný pomíjí, že povolená stavba není řadovým domem, ale domem soliterním. Povolená stavba je jako jediná umístěná jako stavba solitérní do středu klidové zóny za stavební čarou řadových rodinných domků, čímž se narušilo klidné využívání sousedních pozemků. Povolením umístění vjezdu k uvedené stavbě z úzké pěšiny došlo k tomu, že vlastníkům povolené stavby byl umožněn příjezd k nemovitosti z ulice Ptákovická, a to z bezprostřední blízkosti nemovitostí žalobců. Vzdálenost jízdního pruhu sloužícího k tomuto účelu od obývacího pokoje žalobců činí pouhý 1 m a vzdálenost vozidla od nemovitosti žalobců při vjezdu do povolené stavby je pouze o málo větší. Dle územního rozhodnutí měl být vjezd ke stavbě veden z ulice Lesní přes pozemek č. parc. 506, a to z té její části, která tvoří vozovku s jízdními pruhy tak, jako je tomu u všech ostatních domů v ulici Lesní. Při vydání územního rozhodnutí ze dne 10. 12. 2003 došlo k porušení procesních předpisů, jestliže při vydání územního rozhodnutí nebylo součástí spisu rozhodnutí Městského úřadu Strakonice, odboru dopravy ze dne 30. 7. 2003, ani situační nákres komunikačního připojení z pěšiny, která se nachází v části pozemku č. parc. 320/1 a tvoří proluku mezi nemovitostmi žalobců a stavebníků. Policie ČR vydala své stanovisko k možnosti zřízení sjezdu z místní komunikace na pozemek č. 320/12 dne 28. 7. 2003, přičemž bylo toto stanovisko opatřeno podacím razítkem Městského úřadu Strakonice již 15. 7. 2003. Bylo tedy přijato 13 dnů před vyhotovením a poté bylo za dva dny vydáno podkladové rozhodnutí pro územní rozhodnutí. Proto nemůže obstát argument žalovaného, že žalobci mohli odvolací námitky proti umístění vjezdu uplatnit v řízení o umístění stavby, jestliže ze spisu nebylo až do vydání územního rozhodnutí seznatelné, že by vjezd měl být připojen k nezpevněné úzké pěšině v bezprostřední blízkosti nemovitosti žalobců. Z napadeného rozhodnutí není zřejmé, na základě jakých podkladů žalovaný posoudil otázku účastenství v předmětném stavebním řízení. Odůvodnění neobsahuje žádné věcné hledisko či posouzení, nelze proto považovat odůvodnění za řádné a přesvědčivé. Není dostatečně odůvodněno, proč nemohou být žalobci jako mezující sousedi dotčeni touto stavbou na svých právech. V souvislosti s tím žalobci poukazují na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/99, který se zabýval otázkou účastenství vlastníků sousedních nemovitostí ve stavebním řízení. Žalobci jako vlastníci bezprostředně sousedícího rodinného domu jsou předmětnou stavbou dotčeni, a to zejména v právu pokojně užívat svůj majetek. V daném případě žalobci nebyli informováni o zahájení stavebního řízení, ani nebyli seznámeni s obsahem napadeného stavebního povolení. O skutečnosti, že stavba byla povolena v rozsahu, v jakém byla realizována, se žalobci dozvěděli až po podání odvolání proti stavebnímu povolení, které podali, aniž by znali jeho obsah. Žalobci mají za to, že stavební úřad měl s nimi jednat ve stavebním řízení jako s účastníky, aniž bylo nutno v tomto směru vydávat jakékoliv usnesení. Žalovaný vydal napadené rozhodnutí v době, kdy byla povolená stavba realizována, proto měl možnost podmínky případného účastenství žalobců posoudit na místě samém. Žalobcům není jasné, na základě jakých podkladů žalovaný dospěl ke svým závěrům, pokud jde o dodržení podmínek územního rozhodnutí a závazného stanoviska Policie ČR. Z obsahu spisu nelze k takovému závěru dospět. V případě, že by byl řádně zjištěn skutkový stav, musel by žalovaný dospět k závěru, že důsledkem naprosto nevhodného umístění vjezdu je přímé dotčení práva žalobců na pokojné užívání jejich majetku, a to hlukem, prachem, pachem, otřesy apod. Žalobci proto navrhují, aby bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno a rovněž tak i rozhodnutí Městského úřadu Strakonice ze dne 25. 3. 2004 sp. zn. SÚ/254/258/04/KR a věc byla vrácena k novému rozhodnutí prvostupňovému správnímu orgánu. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť se řádně vypořádal s odvolacími námitkami žalobců a dospěl k závěru, že všechny skutečnosti, které zakládají přímé dotčení práv žalobců jako vlastníků sousedního pozemku, byly vyřešeny v územním řízení a ve stavebním řízení nedoznaly změn, proto pro účastenství žalobců ve stavebním řízení není důvod. Žalovaný poukázal na to, že na rozsáhlém pozemku parc. č. 320/1, jehož jsou žalobci tzv. mezujícími sousedy, se nachází místní komunikace, ulice Lesní i Ptákovická a rovněž spojovací cesta mezi těmito ulicemi. Dle územního rozhodnutí jsou na pozemku umístěny přípojky inženýrských sítí. Námitka žalobců týkající se stanovení údajně odlišných podmínek územního rozhodnutí a stavebního povolení pro provedení komunikačního připojení rodinného domu stavebníků J.K. a L.K. na místní komunikaci není důvodná. V podmínce č. 8 územního rozhodnutí se uvádí, že příjezd k pozemku parc. č. 320/212 a parc. č. 506 bude proveden z místní komunikace Lesní na pozemek parc. č. 320/1. Ve stavebním povolení jsou stanoveny závazné podmínky pro provedení a užívání stavby, které nejsou v rozporu s vydaným územním rozhodnutím. Komunikační připojení bylo ve stavebním povolení řešeno totožně. Rovněž v kolaudačním rozhodnutí bylo povoleno užívání stavby komunikačního připojení nemovitosti na místní komunikaci Lesní na pozemcích parc. č. 320/212 a parc. č. 320/1. S ohledem na pozemky, na které se stavba komunikačního připojení nachází, je zřejmé, že stavba rodinného domu má být podle kolaudačního rozhodnutí na ulici Lesní napojena ze spojovací ulice mezi ulicemi Lesní a Ptákovická a nikoliv přímo z ulice Lesní na pozemek vlastníků rodinného domu. Z rozhodnutí silničního správního úřadu lze zjistit, že se na místní komunikaci Lesní povoluje připojení pozemku parc. č. 320/212. Jestliže vlastníci stavby rodinného domu fakticky užívají i jiný než povolený způsob komunikace, tedy využívají-li příjezd k domu z ulice Ptákovická, je řešení této záležitosti v kompetenci jiných orgánů, což na účastenství žalobců ve stavebním řízení nemá vliv. Žalobci byli účastníky územního řízení ohledně připojení rodinného domu na pozemní komunikaci. Stavební povolení nedostálo změn oproti podmínkám pravomocného územního rozhodnutí, proto nelze na žalobce hledět jako na opomenuté účastníky. Posuzování zástavby v daném místě svým charakterem spadá do řízení územního, vady územního řízení již nelze účinně přezkoumat, jelikož územní rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 1. 2004. Žalobci nejsou opomenutými účastníky řízení, jejich odvolání bylo proto nepřípustné a žaloba tudíž není důvodná. Dne 10.12.2003 bylo pod č.j. OR/1476/1805/03/Ně Městským úřadem Strakonice, odborem rozvoje vydáno rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu a přípojek inženýrských sítí na pozemcích p.č. 320/212, p.č. st. 506 a p.č. 320/1 v k.ú. Ptákovice, jehož vlastníky jsou J.K. a L.K. Obsahem odůvodnění tohoto rozhodnutí je, mimo jiné, též vypořádání námitek účastníků řízení. Námitka žalobců, kteří v tomto namítali především nedodržení zásady zastavěnosti podle původního urbanistického plánu, byla úřadem zamítnuta s tím, že ohledně vhodnosti umístění rodinného domu, byl dán k územnímu řízení souhlas architekta města a tato záležitost byla dále projednána na poradním sboru architektů města Strakonice. Podmínky stavebního zákona byly dle poradního sboru architektů splněny. Narušení soukromí sousedních pozemků nepřipadá v úvahu. Pozemky odděluje přístupová cesta na pozemku p.č. 320/1 v k.ú. Přední Ptákovice a umístění stavby vyhovuje ustanovení § 8 vyhlášky č. 137/1995 Sb. v platném znění. Rozhodnutí o umístění stavby nabylo právní moci dne 21. 1. 2004. Dne 25.3.2004 bylo Městským úřadem Strakonice pod č.j. SÚ/254/258/04/Kr vydáno stavební povolení k novostavbě rodinného domu, včetně napojení objektu na stávající inž. sítě, oplocení pozemků a provedení komunikačního připojení nemovitostí na místní komunikaci Lesní, to vše na pozemcích p. č. st. 506, p. č. st. 507, p. č. 320/212, p. č. 320/2013, a p. č. 320/1 v k. ú. Přední Ptákovice, obec Strakonice. Obsahem rozhodnutí jsou dále podmínky stanovené pro provedení stavby. V závěru tohoto rozhodnutí je určen okruh účastníků tohoto řízení, kterými jsou vlastníci předmětné stavby – J.K. a L.K., J.L., Město Strakonice, Jihočeská energetika, a.s. se sídlem ve Strakonicích, Jihočeská energetika, a.s. se sídlem v Českých Budějovicích, Jihočeská plynárenská, a.s., Český Telecom, a.s., Technické služby Strakonice, s.r.o., Vodovody a kanalizace Jč, a.s. a stavební dozor – Ing. P.B.. Proti shora uvedenému rozhodnutí bylo žalobci dne 2. 11. 2012 podáno k Městskému úřadu Strakonice, stavebnímu úřadu, odvolání, které bylo vyhodnoceno jako nepřípustné, neboť bylo podáno osobami, jimž v předmětném stavebním řízení nepříslušelo postavení účastníků řízení. O odvolání žalobců bylo žalovaným rozhodnuto prostřednictvím napadeného rozhodnutí ze dne 5.2.2013, č.j. KUJCK 806/2013/OREG, sp. zn. OREG/28375/2012/jacai. Obsahem tohoto rozhodnutí je předně konstatování žalovaného o nepřípustnosti odvolání, jímž se žalovaný ztotožnil s názorem správního orgánu prvního stupně. Žalovaný dále uvedl, že účastenství žalobců v územním řízení nemusí nutně znamenat jejich další účastenství v řízení o stavební povolení. Okruh účastníků řízení není nutně shodný v jednotlivých navazujících druzích řízení. Prováděním stavby nemusí být nutně ve svých klasických právech přímo dotčeni všichni sousedé, kteří v územním řízení postavení účastníka měli a uplatnili nebo měli možnost uplatnit své námitky. Žalovaný dále odkazuje na znění ustanovení § 34 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále též stavební zákon), který v odst. 1 vymezuje okruh účastníků územního řízení o umístění stavby, kterými jsou kromě navrhovatele dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím dotčena. Účastníci stavebního řízení jsou vymezeni v ustanovení § 59 stavebního zákona, který v odst. 1 písm. b) stanoví, že účastníky stavebního řízení jsou osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, za podmínky, že tato práva mohou být stavebním povolením dotčena. Lze konstatovat, že okruh účastníků stavebního řízení byl oproti územnímu řízení zúžen. Stavební úřad v průběhu stavebního řízení neshledal, že by prováděním stavby, resp. stavebním povolením, mohlo být vlastnické právo žalobců přímo dotčeno. Vzhledem k tomu, že se stavba tohoto rodinného domu nachází v území, kde je souvislá zástavba dalších rodinných domů, je žalovaný toho názoru, že ani způsobem užívání stavby nemohlo být přímo dotčeno vlastnické právo žalobců k jejich pozemku na stavbě. Platí, že stavební úřad musí v jednotlivých řízeních vždy zjišťovat, kteří z vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich mohou být stavebním povolením přímo dotčeni ve svých vlastnických nebo jiných právech, jedná se o správní uvážení správního orgánu. Žalobci se v průběhu celého stavebního řízení nikdy za účastníky tohoto řízení neprohlásili, resp. nikdy netvrdili, že by jim mělo být postavení účastníka stavebního řízení přiznáno, tedy ani nikdy neuvedli, v čem konkrétně může být jejich vlastnické právo stavebním povolením dotčeno. Žalovaný se dále vyjádřil k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.2.2009 č.j. 2As 25/2007-118, v němž jsou stanoveny podmínky, za nichž může dojít k prolomení pravomocného rozhodnutí, uvedené podmínky mohou nastat v případě existence opomenutých účastníků. V projednávané věci je nutné předně řešit otázku, zda žalobci mají postavení opomenutých účastníků předmětného stavebního řízení. Žalobcům účastenství v předmětném stavebním řízení přiznáno nebylo, jestliže tedy těmto osobám postavení účastníků v řízení nenáleželo, nelze na ně pohlížet jako na opomenuté účastníky. Z tohoto důvodu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na danou situaci aplikovat nelze. Žalovaný odvolání žalobců jako nepřípustné zamítl, neboť bylo podáno osobami, jimž nenáleželo postavení účastníků řízení a nedošlo k prolomení právní moci rozhodnutí, kterým byla povolena stavba rodinného domu. Toto rozhodnutí napadli žalobci žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který žalobu jako nedůvodnou zamítl, přičemž se ztotožnil s argumentací žalovaného. Rozhodnutí žalovaného i Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 10A 32/2013-35 bylo rozsudkem NSS čj. 6As 132/2013-29 zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení s odůvodněním, že žalovaný se s otázkou účastenství vypořádal nedostatečně, což mělo za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného i krajského soudu. Krajský úřad se nepřesvědčivě vyrovnal s otázkou, zda skutečně územní rozhodnutí vyřešilo všechny otázky, od nichž žalobci odvozují svou procesní legitimaci být účastníky stavebního řízení. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobců jako nepřípustné zamítnuto s odůvodněním, že žalobci neuvedli žádnou bližší argumentací, v čem spočívá jejich mínění o nedodržení výše specifikovaných podmínek územního rozhodnutí a ani svůj udávaný nesouhlas s provedením stavby včetně komunikačního přístupu nějak blíže neodůvodnili. Žalobci mohli odvolací námitky uplatnit v rámci řízení o umístění stavby, kde jim bylo přiznáno účastenství. V rámci odvolacího řízení nebylo shledáno, že by došlo k porušení podmínek územního rozhodnutí v tom smyslu, že by byly řešeny jinak než ve stavebním povolení. Z obsahu odvolání není patrné bližší odůvodnění tvrzení žalobců, ze kterého by se dalo usuzovat na možné dotčení práv žalobců. Žalovaný odvolání jako nepřípustné zamítl, neboť bylo podáno osobami, jimž nenáleželo postavení účastníků řízení a nedošlo k prolomení právní moci rozhodnutí, kterým byla povolena stavba rodinného domu, nabylo toto rozhodnutí právní moci dne 24. 4. 2004, tedy ještě před účinností v současné době platného a účinného správního řádu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky je na sporu, zda žalobcům mělo být přiznáno postavení účastníků řízení ve stavebním řízení. Žalovaný dospěl k závěru, že odvolání žalobce je nepřípustné, neboť žalobcům nenáleželo postavení účastníků řízení a nedošlo proto k prolomení právní moci rozhodnutí, kterým byla povolena stavba rodinného domu. Dle rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2009 čj. 2As 25/2007-118, je-li účastník řízení, jehož práva, právem chráněné zájmy či povinnosti byly rozhodnutím dotčeny, opomenut při oznámení rozhodnutí, nastane fikce oznámení rozhodnutí k okamžiku, k němuž je bezpečně a bez pochybnosti zjištěno, že opomenutý účastník seznal úplný obsah rozhodnutí co do jeho identifikačních znaků i věcného obsahu, zásadně tedy rovnocenně tomu, jako by mu bylo rozhodnutí řádně oznámeno. Krajský soud v intencích citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tedy zkoumal předběžnou otázku, zda žalobci jsou nebo nejsou opomenutými účastníky stavebního řízení. Městský úřad Strakonice jako správní orgán prvního stupně vydal dne 25. 3. 2004 pod čj. SÚ/254/258/04/Kr stavební povolení k novostavbě rodinného domu, včetně napojení objektu na stávající inž. sítě, oplocení pozemků a provedení komunikačního připojení nemovitostí na místní komunikaci Lesní, to vše na pozemcích parc. č. st. 506, parc. č. st. 507, parc. č. 320/212, parc. č. 320/2013 a parc. č. 320/1 v k. ú. Přední Ptákovice, obec Strakonice. Soud poznamenává, že danou věc je nutno posoudit podle právních předpisů účinných v době, kdy probíhalo předmětné stavební řízení. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí prvostupňového právního orgánu bylo vydáno dne 25. 3. 2004, musí být v řízení postupováno dle právních předpisů účinných k tomuto dni. Dle ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu je účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, která mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalobci byli účastníky řízení o umístění předmětné stavby, v rámci tohoto řízení bylo dne 10. 12. 2003 Městským úřadem ve Strakonicích, odborem rozvoje vydáno pod čj. OR/1476/1805/03/Ně rozhodnutí o umístění předmětné stavby. V odůvodnění tohoto rozhodnutí byly vypořádány námitky účastníků tohoto řízení. Námitka žalobců týkající se nedodržení zásady zastavěnosti dle původního urbanistického plánu byla zamítnuta s odkazem na posudek odboru rozvoje, architekta města a poradního sboru architektů. Proti předmětnému rozhodnutí o umístění stavby měli žalobci, jako účastníci tohoto řízení, možnost podat odvolání, o čemž byli řádně poučení, čehož nevyužili. Dle ustanovení § 59 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jsou účastníky stavebního řízení (a) stavebník, (b) osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena, (c) další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává, nejedná-li se o stavební řízení vedené podle § 137a odst.

3. Z toho je zřejmé, že se jedná o speciální právní úpravu účastenství v řízení, což znamená, že obecná právní úprava o účastenství ve správním řízení je vyloučena. Jedním z klíčových pojmů pro vymezení rozsahu okruhu účastníků řízení je pojem „soused“. K tomuto pojmu se zásadním způsobem vyjádřil Ústavní soud ČR ve svém nálezu Pl. ÚS 19/99, kterým byl obsah pojmu „soused“ zásadně změněn, neboť sousedem může být v řízeních podle stavebního zákona kdokoliv, tedy i vzdálený soused jako vlastník vzdáleného pozemku či stavby. Účastníkem řízení však bude jakýkoliv soused pouze v případě, že stavební úřad dojde k závěru, že jeho vlastnické nebo jiné věcné právo k stavbě či pozemku může být územním rozhodnutím vzhledem k charakteru stavby a pozemku, přímo dotčeno. Dalším klíčovým pojmem je tedy „přímé dotčení“, kterým lze rozumět dotčení různými imisemi, např. stíněním, hlukem, prachem, pachem, zápachem kouřem, vibracemi, světlem apod. Stavební úřad tudíž musí v každém jednotlivém případě zjišťovat, kteří z vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich mohou být stavebním povolením přímo dotčeni ve svých vlastnických nebo jiných právech. Jde tedy o správní uvážení stavebního úřadu, které musí být v mezích stanovených zákonem a musí vycházet z povahy posuzovaného návrhu a jeho předpokládaných dopadů. Na základě shora uvedeného lze dospět k závěru, že účastníkem správního řízení, tedy i stavebního řízení, může být i taková osoba, která to o sobě tvrdí, ačkoliv o jejím účastenství existují určité pochybnosti, ale vždy za předpokladu, že se tato osoba domáhá svého práva být účastníkem toho kterého řízení. Jedním z předpokladů zahájení řízení o účastenství určitého subjektu ve správním řízení je tvrzení tohoto subjektu, na základě něhož se považuje za účastníka takového řízení. Osoba, která tvrdí, že je účastníkem stavebního řízení, neboť je předmětnou stavbou dotčena na svých právech, se svého práva být účastníkem řízení musí aktivně domáhat u předmětného správního orgánu, tedy u stavebního úřadu. Tuto skutečnost lze považovat za základní premisu zahájení řízení o účastenství osoby, která se těchto práv domáhá, ve smyslu ustanovení § 14 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Lze dovodit, že stavební úřad není povinen obesílat veškeré subjekty, které by potenciálně měly možnost být účastníky stavebního řízení, neboť by potenciálně mohli být stavbou dotčeni na svých právech, z hlediska hospodárnosti ani rychlosti stavebního řízení tato situace ani není možná. Je pouze věcí samotného subjektu, který se cítí být stavbou dotčen na svých právech, že se bude těchto svých práv aktivně domáhat a bude činit úkony, jež by vedly k založení tohoto účastenství. Žalobci namítají, že nebyli informováni o zahájení stavebního řízení, natož o obsahu samotného stavebního povolení. Dle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. K připomínkám a námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny v územním řízení nebo při projednávání regulačního plánu, jakož i územního plánu zóny nebo územního projektu zóny, se nepřihlíží. Ze shora citovaného zákonného ustanovení účinného v době vydání předmětného stavebního povolení je zřejmé, že oznámení o zahájení stavebního řízení je dáváno na vědomí dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům. Z obsahu správního spisu bylo dále zjištěno, že Městský úřad ve Strakonicích vydal dne 3. 3. 2004 oznámení o zahájení stavebního řízení, přičemž okruh vyrozumívaných účastníků tohoto řízení byl stanoven v užším okruhu, než-li okruh účastníků územního řízení. Žalobci v rámci tohoto řízení o povolení stavby vyrozuměni nebyli. Z charakteru obou řízení je zjevné, že okruh účastníků těchto řízení nemusí být nutně totožný, neboť v případě řízení územního je zřejmé, že v tomto řízení bude posuzována vhodnost umístění stavby i z hlediska jejího důsledku v území, např. i vůči okolním stavbám, odstupům od hranic sousedních pozemků a staveb, okruh účastníků tudíž logicky bude širší, než okruh účastníků stavebního řízení, jehož účelem je stanovit hlavně podmínky pro provedení stavby. Prováděním stavby tudíž nemusí být nutně dotčeni všichni sousedé, kteří byli účastníky územního řízení. V případě obou těchto řízení je pouze věcí správního orgánu, aby zvážil míru dotčení práv jednotlivých vlastníků či spoluvlastníků okolních staveb, sousedů. V projednávané věci správní orgán prvního stupně zúžil okruh účastníků tohoto řízení, čímž fakticky dal najevo, které subjekty by mohly být v rámci řízení o povolení stavby dotčeny na svých právech, přičemž žalobce správně za takové subjekty nepovažoval. Jak již bylo krajským soudem uvedeno shora, správní orgán nemá povinnost obesílat ty účastníky, kterým účastnické právo na řízení o povolení stavby nenáleží. Krajský soud se neztotožňuje s tvrzením žalobců, že o zahájení stavebního řízení nebyli informováni a proto o něm nevěděli. Jak již krajský soud uvedl shora, žalobci byli účastníky územního řízení, v němž dokonce vznesli námitku, která byla zamítnuta. Žalobci, ačkoliv měli možnost proti rozhodnutí o umístění předmětné stavby podat odvolání, tohoto svého práva, nevyužili. Předmětné rozhodnutí tudíž nabylo dne 21. 1. 2004 právní moci a ze strany žalobců bylo přinejmenším možné očekávat zahájení navazujícího řízení stavebního. Skutečnost, že o probíhajícím stavebním řízení žalobci věděli, dokládá rovněž jejich podání ze dne 26. 6. 2012 doručené žalovanému dne 3. 7. 2012. Pasivitu žalobců v průběhu celého stavebního řízení, kdy měli možnost domáhat se, aby jim byl přiznán statut účastníka tohoto řízení, nelze přičítat k tíži žalovaného. Krajský soud nevylučuje, že v řízení o povolení předmětné stavby žalobci mohli být dotčeni na svých právech, avšak těchto svých práv se v průběhu tohoto řízení žádným způsobem nedovolávali a jak již bylo soudem uvedeno, nelze jim přisvědčit ani v tom, že o tomto řízení nevěděli či o něm nebyli informováni, když k takové informaci nebyl správní orgán povinen. Tedy i v případě, kdy určitá osoba zjevně nemůže být dotčena budoucím rozhodnutím, avšak bude tvrdit, že může být rozhodnutím ve svých právních poměrech přímo dotčena, budou této osobě náležet, a to až do prokázání opaku, procesní práva a povinnosti účastníků řízení. O povinnosti subjektu aktivně se domáhat účasti na správním řízení za situace, kdy s ním od počátku tohoto řízení jako s účastníkem jednáno není, svědčí též judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 28. 8.2009 sp. zn. 2As 51/2008 nebo rozsudek ze dne 2. 12. 2003 čj. 7A 56/2002). V daném případě se žalovaný zabýval tím, zda žalobcům náleželo postavení účastníků v předmětném řízení dle zákona č. 50/1976 Sb. Zcela nedůvodně je žalobci odkazováno na územní řízení, ve kterém jim bylo přiznáno postavení účastníků, neboť pro stavební řízení není okruh účastníků řízení stejný. Účastníci stavebního řízení jsou vymezeni v § 59 stavebního zákona. Podle § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky stavebního řízení osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, za podmínky, že tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena. V daném případě nebylo ze strany správních orgánů shledáno, že by provádění stavby, respektive stavebním povolením bylo vlastnické právo žalobců dotčeno. Soud poznamenává, že v daném případě stavba, která byla povolena, byla již realizována a následně taky zkolaudovaná jako rodinný dům. Stavba rodinného domu se nachází v území, kde je souvislá zástavba dalších rodinných domů, proto ani způsobem užívání stavby nebylo přímo dotčeno vlastnické právo žalobců k jejich pozemku a stavbě. Realizací předmětného rodinného domu v uvedené zastavěné lokalitě dalšími rodinnými domy řadovými nelze chápat jako zvýšení dopravní zátěže v místě. Soud poznamenává, že dopravní provoz kolem rodinného domu žalobců nespadá do kompetence stavebního úřadu. Jestliže vlastníci stavby předmětného rodinného domu fakticky užívají jiný než povolený způsob komunikace, tedy využívají příjezd domu z ulice Ptákovická, přičemž dle územního rozhodnutí jim byl zajištěn příjezd k rodinnému domu z místní komunikace Lesní, kdy sjezd z místní komunikace bylo nutné zhotovit tak, aby byla zajištěna podmínka dostatečného rozhledu na obě strany v přilehlém jízdním pruhu z této místní komunikace pro vozidla vyjíždějící ze sjezdu a zároveň bude zajištěn dostatečně dlouhý rozhled vozidel jedoucích po této silnici na vozidla vyjíždějící ze sjezdu, obdobně jako u křižovatek (podle ČSN 73 61 02), nelze řešit zrušením stavebního povolení. Pro účely řešení rozporu mezi povoleným a faktickým užíváním jsou tu jiné právní prostředky. Žalobci v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí namítali, že nebyly dodrženy podmínky 8, 9 a 3 územního rozhodnutí s tím, že žalobci nikdy nesouhlasili s provedením stavby rodinného domu manželů K. včetně komunikačního přístupu k němu. Žalobci tedy ve svém podání ze dne 5. 11. 2012 neuvedli žádnou bližší argumentaci, v čem spočívá nedodržení výše specifikovaných podmínek územního rozhodnutí. Rovněž nesouhlas s provedením stavby včetně komunikačního přístupu blíže nezdůvodnili. Správně proto žalovaný se odvolacími námitkami vypořádal pouze obecně, tedy zda podmínky územního rozhodnutí byly dodrženy a nedošlo k jejich změně v řízení stavebním. Z územního rozhodnutí vydaného Městským úřadem ve Strakonicích dne 10. 1. 2013 čj. OR 1476/1805/03/Ně byla v bodě 8 mimo jiné stanovena podmínka, že příjezd k pozemku p. č. 320/2012 a p. č. stav. 506 bude z místní komunikace Lesní na pozemku p. č. 320/1 vše v k. ú. Přední Ptákovice s tím, že sjezd z místní komunikace je nutné zhotovit tak, aby byla zajištěna podmínka dostatečného rozhledu na obě strany v přilehlém jízdním pruhu této místní komunikace pro vozidla vyjíždějící ze sjezdu a rovněž bude zajištěn dostatečně dlouhý rozhled vozidel jedoucích po této silnici na vozidla vyjíždějící ze sjezdu obdobě jako u křižovatek podle ČSN 73 61 02. Ze stavebního povolení vydaného Městským úřadem ve Strakonicích nevyplývá, že by v uvedeném stavebním povolení nebyla tato podmínka dodržena. Z odůvodnění vyplývá, že žalovaný vycházel z porovnání jednotlivých situačních výkresů k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení, přičemž napojení bylo v rámci stavebního povolení řešeno stejně. Ve stavebním povolení se uvádí, že připojení nemovitosti na místní komunikaci bylo povoleno rozhodnutím odboru dopravy MÚ Strakonice ze dne 30. 7. 2003 sp. zn. OD/883/C/2003/PHa, o povolení připojení pozemku parc.č. 320/212 na místní komunikaci Lesní na pozemku parc. č. 320/1 k.ú. Přední Ptákovice, které bylo rovněž podkladem pro vydání územního rozhodnutí. Z toho plyne, že komunikační přístup byl řešen v rámci územního řízení. Žalobci jako účastníci územního řízení měli možnost se k němu vyjádřit a v případě nesouhlasu měli možnost se i proti územnímu rozhodnutí odvolat, čehož nevyužili. Žalobci byli účastníky územního řízení, v případě nesouhlasu s připojením rodinného domu na pozemní komunikaci měli možnost napadnout prvostupňové rozhodnutí odvoláním. Stavební povolení nedostálo žádné změny oproti podmínkám pravomocného územního rozhodnutí. V bodě 9 shora uvedeného rozhodnutí o umístění stavby je stanovena podmínka, že úrovňové křížení paprsku sjezdu a místní komunikace je nutné provést v rozmezí od 75 do 105 stupňů. Tato podmínka byla rovněž převzata z rozhodnutí o povolení připojení ze dne 30. 7. 2003, na které odkazuje i stavební povolení. V podmínce č. 3 územního rozhodnutí je stanoveno, že objekt rodinného domu bude jednopodlažní, podsklepený, zastřešený šikmou sedlovou střechou s obytným podkrovím, s tím, že výška rodinného domu bude 8 m od úrovně rostlého terénu. Rovněž ze stavebního povolení vyplývá, že předmětem stavby je zděný, přízemní, podsklepený rodinný dům, zastřešený sedlovou střechou s obytným podkrovím. Uvedená podmínka je rovněž ve stavebním povolení dodržena, oproti územnímu řízení nedošlo ohledně stavby ke změně. Z uvedeného vyplývá, že předmětné odvolací námitky měli žalobci možnost uplatnit v rámci řízení o umístění stavby, kde byli účastníky stavebního řízení. Správně bylo žalovaným uzavřeno, že nedošlo k porušení namítaných podmínek územního rozhodnutí v tom smyslu, že by byly řešeny jinak. Skutečnosti, na které žalobci odkazují, nezakládají přímé dotčení jejich práv, neboť byly vyřešeny v územním řízení a proto žalobci nejsou účastníky stavebního řízení. Veškeré otázky, které zakládají přímé dotčení práv žalobců, jakožto vlastníka sousedního pozemku byly tedy předmětem územního řízení, ve stavebním řízení nedošlo k žádným změnám, proto nebyl důvod, aby žalobci jako dotčení sousedi byli účastníky stavebního řízení. Soud proto uzavřel, že žalobci nejsou dotčeni na svých právech umístěním sjezdu ani provedením oplocením. V případě, že nebylo dodrženo stavební povolení, došlo k odlišné realizaci stavby, respektive k provedení komunikačního připojení rodinného domu stavebníků na místní komunikaci, případně provedení jiného oplocení, toto v rámci řízení o vydání stavebního povolení řešit nelze, tato skutečnost by musela být řešena v jiném řízení. Soud poznamenává, že rovněž v kolaudačním rozhodnutí ze dne 18. 11. 2010 bylo povoleno užívání stavby komunikačního připojení nemovitosti na místní komunikaci Lesní na pozemcích parc. č. 320/2012 a parc. č. 320/1. Ze situačního nákresu vyplývá, že stavba rodinného domu má být podle kolaudačního rozhodnutí na ulici Lesní napojena ze spojovací ulice mezi ulicemi Lesní a Ptákovická (parc. č. 320/1), nikoliv z ulice Lesní na pozemek vlastníků rodinného domu, neboť v tom případě by stavba komunikačního napojení musela být povolena i na pozemku parc. č.

506. Rovněž z rozhodnutí silničního správního úřadu ze dne 30. 7. 2003 vyplývá, že se na místní komunikaci Lesní povoluje připojení pozemku parc. č. 320/2012. K výhradě žalobců, že žalovaný nezná místní poměry, soud uvádí, že v daném případě nebylo povinností stavebního úřadu provést místní šetření. K vydání rozhodnutí měl k dispozici situační nákres a stanovisko příslušného dotčeného orgánu. Nedůvodná je námitka žalobců, že se žalovaný nesprávně odvolává na rozhodnutí Městského úřadu Strakonice, odboru dopravy ze dne 30. 7. 2003, neboť toto rozhodnutí nebylo podkladovým rozhodnutím pro vydání územního rozhodnutí, že podkladovým rozhodnutím ohledně umístění vjezdu do nemovitosti bylo stanovisko Policie ČR, které je uvedeno v bodě 13, s tím, že mají být respektována vyjádření a stanoviska, mimo jiné stanovisko Policie ČR, čj. ORST 4-309/DP-2003 ze dne 28. 7. 2003. Lze souhlasit se žalovaným, že podkladem územního rozhodnutí skutečně bylo stanovisko Policie ČR ze dne 28. 7. 2003, ve kterém je vyjádřeno stanovisko k předmětné stavbě s tím, že teprve v rámci stavebního povolení správně bylo odkázáno, že připojení nemovitosti na místní komunikaci bylo povoleno rozhodnutím odboru dopravu MÚ Strakonice ze dne 30. 7. 2003 pod sp. zn. OD/883/C/2003/PHa. V rámci územního řízení nemohlo být uvedené rozhodnutí odboru dopravy ohledně připojení nemovitosti na místní komunikace podkladem územního rozhodnutí, jestliže toto rozhodnutí bylo vydáno až následně a bylo právě podkladem k vydání stavebního povolení. Tato skutečnost však je zcela irelevantní. Není důvodem pro účastenství žalobců v předmětném stavebním řízení, a to s odkazem na bod 8 územního rozhodnutí, kde je přesně specifikováno, jakým způsobem bude příjezd k pozemku parc. č. 320/2012 a parc. č. st. 506 z místní komunikace Lesní na pozemek p. č. 320/1 v k. ú. Přední Ptákovice zajištěn a jak bude zhotoven. Námitka žalobců ohledně posouzení zástavby v daném místě je v rámci řízení o stavební povolení zcela nepřípadná, neboť posuzování stavby spadá do řízení územního. Vady územního řízení však nelze účinně v rámci řízení o vydání stavebního povolení přezkoumat. Soud poznamenává, že rozhodnutí o umístění stavby ze dne 10. 12. 2003 nabylo právní moci dne 21. 1. 2004, přičemž žalobci nevyužili práva odvolání proti tomuto rozhodnutí o umístění stavby. Žalobci tedy zcela nedůvodně poukazují na skutečnost, že při vydání územního rozhodnutí došlo k porušení procesních předpisů a manipulaci se spisem. Územní rozhodnutí není a ani nemůže být předmětem tohoto řízení před soudem. Soud proto uzavřel, že ze strany žalovaného byl učiněn správný závěr, že žalobci jako sousedi nemohou být povolenou stavbou a jejího komunikačního připojení na místní komunikaci dotčeni. Jestliže manželé Kašovi užívají fakticky jiný než povolený způsob komunikace, nezakládá takový faktický stav účastenství v již v roce 2004 ukončeném stavebním řízením. Závěry žalovaného jsou přezkoumatelné, jestliže z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrno, z jakého důvodu nebyli žalobci považováni za účastníky stavebního řízení, tedy že nebyli dotčeni v rámci řízení o vydání stavebního povolení na svých právech. Žalovaný se řádně zabýval veškerými námitkami uvedenými žalobci v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Soud proto námitky žalobce neshledal opodstatněné, a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který byl v řízení úspěšný, se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Osobám zúčastněným na řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť v souvislosti s tímto řízením jim žádné náklady řízení nevznikly. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.