10 Af 6/2021– 67

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: CHANCE a.s., IČO: 281 78 815 sídlem Politických vězňů 156, 266 01 Beroun zastoupena Mgr. Robertem Nešpůrkem, LL.M., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministryně financí ze dne 18. 1. 2021, č. j. MF–5024/2019/3901–20 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Předmět sporu

1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 10. 2019, č. j. MF–5024/2019/3901–13 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), uznal žalobkyni vinnou za přestupek 1) podle § 123 odst. 1 písm. h) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „zákon o hazardních hrách“) tím, že ve dnech 21. 5. 2018 a 28. 5. 2018 v rozporu s § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách přijala v rámci hazardních her nepeněžité sázky. Uvedeného jednání se žalobkyně dopustila ve dnech 21. 5. 2018 a 28. 5. 2018 tím, že poskytovala účastníkům hazardní hry možnost účastnit se technické hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu podle § 3 odst. 2 písm. e) a § 42 zákona o hazardních hrách, ve spojení s § 73 zákona o hazardních hrách, na základě nepeněžitého poukazu – bonusových prostředků (tzv. Vegas Vstupní bonus). Tyto bonusové prostředky mohly být použity k úhradě sázky, části sázky nebo sázek v rámci účasti na technické hře. Účastníkům hazardní hry naopak nebyl umožněn jejich převod na registrovaný platební prostředek nebo jejich výběr v hotovosti. Na peněžní prostředky mohly být bonusové prostředky převedeny teprve po realizaci sázek ve výši třicetinásobku poskytnutého vstupního bonusu u technických her typu hrací automat a třistanásobku u technických her typu ruleta (tzv. protočení), a to maximálně do výše 150 % hodnoty přidělených bonusových prostředků. V případě nesplnění uvedeného protočení do 30 dnů od přidělení bonusu bonusové prostředky propadaly. V předmětné věci byly splněny všechny tři základní prvky charakterizující hazardní hru uvedené v § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, avšak nebyla dodržena podmínka stanovená v § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách, dle něhož je zakázáno přijímat nepeněžní vklady nebo sázky. a 2) za přestupek podle § 123 odst. 1 písm. j) zákona o hazardních hrách tím, že dne 28. 5. 2018 v rámci technické hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu podle § 3 odst. 2 písm. e) a § 42 zákona o hazardních hrách, ve spojení s § 73 zákona o hazardních hrách, u sázek s využitím nepeněžitého poukazu – bonusových prostředků (tzv. Vegas Vstupní bonus), vyplácela účastníkům hazardní hry výhry ve formě navýšení daných bonusových prostředků. Tyto bonusové prostředky mohly být použity k úhradě sázky, části sázky nebo sázek v rámci účasti na technické hře. Účastníkům hazardní hry naopak nebyl umožněn jejich převod na registrovaný platební prostředek nebo jejich výběr v hotovosti. Na peněžní prostředky mohly být bonusové prostředky převedeny teprve po realizaci sázek ve výši třicetinásobku poskytnutého vstupního bonusu u technických her typu hrací automat a třistanásobku u technických her typu ruleta (tzv. protočení), a to maximálně do výše 150 % hodnoty přidělených bonusových prostředků. V případě nesplnění uvedeného protočení do 30 dnů od přidělení bonusu bonusové prostředky propadaly. V předmětné věci byly splněny všechny tři základní prvky charakterizující hazardní hru uvedené v § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, avšak nebyla dodržena podmínka stanovená v § 10 odst. 1 zákona o hazardních hrách, dle něhož předmětem výhry hazardní hry, s výjimkou věcné loterie, okamžité loterie, doplňkové loterie a tomboly, mohou být pouze peněžní prostředky.

2. Za uvedená jednání byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 750.000 Kč a paušální náhrada nákladů ve výši 1000 Kč.

3. Ministryně financí k rozkladu žalobkyně potvrdila prvostupňové rozhodnutí napadeným rozhodnutím ze dne 18. 1. 2021, č. j. MF–5024/2019/3901–20.

II. Žaloba

4. Žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí ministryně financí žalobu. Podle ní neexistuje zákonné pravidlo, které by zapovídalo určitým poskytovatelům služeb – zde provozovatelům hazardních her – pořádat spotřebitelské soutěže, resp. které by významně omezovalo typy těchto obchodních praktik umožněné provozovatelům hazardních her. Ministerstvo pak podle žalobkyně nesprávně dovozuje pro regulované subjekty významná omezení nad rámec obecných pravidel pro pořádání spotřebitelských soutěží ze „Stanoviska č. j. MF–30513/2016/3402–19 k právní povaze jednotlivých plnění poskytovaných v rámci provozování hazardních her a v souvislosti s ním ze dne 25. 8. 2017“. Žádný právní předpis přitom provozovatelům hazardních her nezakazuje pořádání spotřebitelských soutěží jako legitimního marketingového nástroje.

5. Žalobkyně nejprve popsala princip předmětu sporu – v rámci internetových technických her pod obchodním názvem „Vegas“ v rozhodné době provozovala bonusový program pod názvem „Vegas vstupní bonus“. Citovala pravidla a podmínky Bonusu. Je názoru, že peněžní prostředky a Vegas bonusové prostředky jsou dostatečně funkčně odděleny. Program Vegas vstupní bonus tak nepředstavuje hazardní hru, resp. součást hazardní hry, ale je fakticky vedle stojící spotřebitelskou soutěží. Ač považovala již původní znění Pravidel a podmínek Bonusu za zcela dostačující, v návaznosti na postup ministerstva vypracovala a zveřejnila novou verzi Pravidel a podmínek Bonusu. V těch ještě více zdůraznila charakter Vegas vstupního bonusu jako spotřebitelské soutěže. Na několika nových místech se tak explicitně stanoví, že Vegas vstupní bonus představuje spotřebitelskou soutěž.

6. Jako první žalobní bod žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

7. Ministryně financí se v napadeném rozhodnutí dostatečně nevypořádává s většinou námitek žalobkyně uvedených v rozkladu, přičemž se jedná o námitky zásadní pro posouzení předmětu řízení. Napadené rozhodnutí buď zcela opomíjejí námitky vznesené žalobkyní, případně je nesprávně interpretují, nebo je vypořádávají pouze velmi obecně bez vazby na předmětný případ.

8. Konkrétně žalobkyně namítla, že se ministryně nedostatečně vypořádala s námitkou, že Vegas vstupní bonus představuje spotřebitelskou soutěž. Ministryně se zabývala touto námitkou na straně 28 napadeného rozhodnutí, avšak se nezabývala argumenty žalobkyně. V průběhu řízení pak došlo k publikaci rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2020, č. j. 1 As 255/2020–72, který pro posuzování, zdali určitý koncept může být považován za hazardní hru, zformuloval podmínku, že jeho účelem musí být zisk, nikoliv pouze propagace služeb. Na tento aspekt žalobkyně poukazovala, ministryně jej ale odmítla s tím, že takový požadavek nevyplývá z úpravy. Tento výklad je v rozporu s výše uvedeným rozsudkem, navíc se v rozhodnutí opakuje nesprávné pochopení spotřebitelských soutěží.

9. Ministryně financí se dále nijak nevypořádala s námitkou rozporu výkladu ministerstva s evropskou úpravou a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 136/2015 – 51 ze dne 24. 8. 2016.

10. Rovněž argumentace k účelu zákazu nepeněžitých vkladů dle § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách je nesprávná, když rozhodnutí uvádí, že žalobkyně považuje za zakázané pouze nepeněžité vklady uvedené v důvodové zprávě. To žalobkyně nikdy netvrdila. Důležitý je účel § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách a jeho výklad pro konkrétní případ. S účelem předmětného ustanovení (ochrana účastníka před ztrátou vlastního majetku) a jeho dopadem na předmětnou věc se rozhodnutí vůbec nevypořádává.

11. Zcela chybí vypořádání se s argumenty žalobkyně ohledně přísnějšího výkladu podmínek spotřebitelské soutěže v případě provozovatelů hazardních her, než v případě podnikatelů operujících v jiných segmentech trhu přesto, že jak platná a účinná právní úprava, tak judikatura takové odlišné zacházení neumožňuje.

12. Posouzení materiální stránky tvrzených přestupků je nedostatečné. Rozhodnutí se věnuje jenom obecně možným negativním dopadům Vegas vstupního bonusu, nikoliv konkrétním následkům. Při bližším posouzení a porovnání s nastavením Vegas vstupního bonusu je zřejmé, že k tvrzeným následkům ani nemůže z povahy tohoto bonusového programu docházet.

13. Jako druhý žalobní bod žalobkyně namítla, že ministryně a žalovaný nesprávně posoudili otázku, zda je program Vegas vstupní bonus hazardní hra či spotřebitelská soutěž.

14. Poukázala na § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, který definuje znaky hazardní hry a na to, že 4. znak formulovala judikatura Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 10. 12. 2020, č. j. 1 As 255/2020–72) – předmětná soutěž tak musí být provozována za účelem zisku.

15. Oproti tomu poukázala na znaky spotřebitelské soutěže dle § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Má pak za to, že Vegas vstupní bonus naplňuje pojmové znaky spotřebitelské soutěže.

16. Žalobkyně tvrdí, že účelem Vegas vstupního bonusu je marketingový nástroj přímo spojený s poskytováním jejích služeb (hazardních her). V rámci Vegas vstupního bonusu probíhá hraní za bezplatně poskytnuté bonusové prostředky, které žalobkyně poskytne účastníkovi. Tyto bonusové prostředky pak v případě výhry generují pouze nové bonusové prostředky, prohra pak vede ke snižování bonusových prostředků a jejich eventuálnímu vyčerpání. Až v případě splnění podmínky protočení je účastník hry oprávněn k získání ceny – vyplacení reálných peněžních prostředků. V tomto momentě vzniká na straně žalobkyně ekonomická ztráta. Vegas vstupní bonus nikdy nemůže žalobkyni vygenerovat zisk, jelikož bonusové prostředky poskytla sama žalobkyně a v případě nesplnění podmínky protočení zde není pro účastníka žádná sankce, pouze ztratí právo na peněžitou cenu.

17. Žalobkyně shrnula, že v případě prohry v hazardní hře účastník utrpí ekonomickou ztrátu. To ale při spotřebitelské soutěži možné není. Ministerstvo tento názor odmítá s tím, že se nejedná o pojmový znak hazardních her. Žalobkyně je názoru, že pohled na hazardní hru jako činnost provozovanou za účelem zisku vyplývá z povahy hazardních her jako podnikatelské činnosti. Zisk lze v případě hazardních her dosáhnout pouze tím, že účastníci vloží své vlastní prostředky do hazardní hry a aspoň část z nich prohrají. Pokud se tak nestane, provozovatel nemůže být v zisku. Jestliže tedy Nejvyšší správní soud dovodil, že nutnou podmínkou hazardních her je fakt, že provozovatel je provozuje za účelem zisku, pak logickým závěrem je, že systém musí být nastaven tak, aby tento zisk bylo možné vygenerovat. Vegas vstupní bonus ale žalobkyni přímý zisk vygenerovat neumožňuje.

18. Podle žalobkyně ministryně na straně 29 rozhodnutí, kde se zabývala charakteristickým znakem Vegas vstupního bonusu, připustila, že účelem Vegas vstupního bonusu je standardní podpora a propagace žalobkyní poskytovaných služeb. Takový účel však v rozporu s tím, co dovozuje ministryně financí, není znakem hazardní hry. Jde naopak o typický znak spotřebitelské soutěže – obchodní praktiky propagující zboží nebo službu, jejíž snahou je získat nového nebo udržet stávajícího zákazníka, resp. motivovat jej, aby přešel od konkurence / nepřešel ke konkurenci.

19. Naplnění dalších dvou znaků spotřebitelské soutěže – náhoda, výhra/cena – žalobkyně nesporuje.

20. Ke čtvrté podmínce – účast na spotřebitelské soutěži vzniká mimo jiné na základě zakoupení určité služby. Provozování hazardních her je nezbytné považovat za poskytování služby ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele. Registrací, přijetím podmínek Vegas vstupního bonusu a splněním stanovených podmínek (dotace uživatelského konta reálnými peněžními prostředky a protočením) dochází k naplnění smluvního vztahu s prodávajícím (žalobkyní).

21. Zásadní rozpor se žalovaným pak spatřuje žalobkyně v názoru na splnění páté podmínky – na existenci vkladu či sázky. Žalobkyně je názoru, že bonusové prostředky poskytnuté účastníkům hry nebyly součástí hazardní hry, nýbrž spotřebitelské soutěže stojící vedle hazardní hry, a jako takové je nelze považovat za poukaz používaný k účasti na hazardní hře. Poskytnuté bonusové prostředky opravňovaly účastníka hry pouze k účasti na spotřebitelské soutěži, na základě které mohl vyhrát peněžitou cenu. Žalobkyně je názoru, že na věc se uplatní názor Nejvyššího správního soudu dle rozsudku č. j. 8 As 136/2015 – 51 ze dne 24. 8. 2016, že se o vklad (sázku) nejedná, pokud „za zaplacenou cenu (účastník) obdrží odpovídající zboží či službu v množství a kvalitě, které by obdržel i bez spojení jejich koupě s možností účasti na slosování o ceny, neriskuje tak ztrátu vynaložených finančních prostředků“. Žalobkyně je názoru, že v tomto případě je podmínkou účasti zakoupení služby poskytované žalobkyní – účasti na hazardní hře. S tím je logicky spojena povinnost vložit peněžní prostředky na konto.

22. Nedochází ani k porušení základního povolení, data uvedená v odborném posouzení nejsou Vegas vstupním bonusem dotčena.

23. Jako třetí žalobní bod žalobkyně namítla, že i komunitární judikatura a předpisy podporují její právní názor. Uvedla, že spotřebitelská soutěž představuje obchodní praktiku vůči spotřebiteli dle čl. 2 písm. d) Směrnice 2005/29/ES. Tato oblast je plně harmonizována na úrovni EU, a Česká republika nemá možnost tuto oblast dále omezovat např. prostřednictvím výkladu zákona o hazardních hrách, a to ani s cílem dosáhnout vyšší úrovně ochrany účastníků hry. Ministerstvo jako správní orgán nemůže rozšiřovat definici hazardní hry a působnost zákona o hazardních hrách na situace, na které dopadá směrnice a tím obcházet limity stanovené směrnicí a judikaturou. Směrnice se vyznačuje obzvláště širokým věcným rozsahem působnosti vztahujícím se na všechny obchodní praktiky, které přímo souvisejí s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebitelům. Pokud tedy existují pochybnosti o tom, zdali určitá praktika spadá pod hazardní hru nebo spotřebitelskou soutěž, je v souladu s judikaturou a eurokonformním výkladem českých právních předpisů nezbytné přiklonit se k závěru, že se jedná o spotřebitelskou soutěž, která se následně má případně posuzovat optikou pravidel pro obchodní praktiky, a nikoliv optikou pravidel pro hazardní hry. Žalobkyně je názoru, že žalovaný prostřednictvím výkladu zákona o hazardních hrách omezuje působnost Směrnice, a to pouze ve vztahu k provozovatelům hazardních her.

24. Žalobkyně tvrdí, že spotřebitelské soutěže, ve kterých nehrozí riziko ztráty vynaložených finančních prostředků spojených s účastí ve spotřebitelské soutěži, byly s účinností zákona o hazardních hrách vyňaty z působnosti právní regulace hazardních her a podřízeny europeizovanému spotřebitelskému právu. Žalobkyně uvedla, že Ministerstvo ani ministryně financí se vůbec nezabývali námitkou, že závěr Nejvyššího správního soudu o spotřebitelských soutěžích je plně aplikovatelný na nyní posuzovanou věc.

25. Jako čtvrtý žalobní bod žalobkyně namítla, že i pokud by Vegas vstupní bonus mohl být považován za hazardní hru a bonusové prostředky by mohly představovat vklad, je nezbytné vycházet z účelu zákazu nepeněžitého vkladu dle § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Tento zákaz slouží k ochraně majetku účastníka hry. V napadeném rozhodnutí absentuje jakákoli argumentace pro závěr, že zákaz nepeněžitých vkladů dopadá na bonusové prostředky poskytnuté bezplatně provozovatelem, ač v takovém případě nehrozí účastníkovi hry žádné riziko ztráty jakýchkoli vlastních prostředků (peněžitých či nepeněžitých). Žalobkyně tvrdí, že účelem § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách není absolutní zákaz nepeněžitých vkladů, ale pouze těch, které ohrožují účastníka hry.

26. Z dikce ani účelu ustanovení § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách nelze dovozovat, že by směřoval k ochraně účastníka hry před zvýšeným zájmem o hraní hazardních her. Zájem na nemožnosti lákání veřejnosti na hazardní hry je tak explicitně upraven právě tímto ustanovením, to ale taxativně stanovuje, jaké „bonusy“ jsou zakázány. Bonusová schémata, resp. spotřebitelské soutěže tam uvedeny nejsou. Dochází tak k omezování spotřebitelských soutěží, které ale není právem EU umožněno. Takový postup je mj. v rozporu se zásadou zákazu zneužití pravomoci ve smyslu § 2 odst. 2 správního řádu.

27. Žalobkyně tvrdí, že fungování Vegas vstupního bonusu je navíc v souladu s mezinárodní praxí. Z její obchodní činnosti jí je známo, že bonusové programy věcně odpovídající Vegas vstupnímu bonusu jsou v rámci Evropské unie běžné a jednotlivé dohledové orgány nemají s jejich fungováním žádné problémy. Přístup žalovaného je v rámci Evropské unie možné považovat za raritní a vyvolává tak neodůvodněné komplikace pro v České republice licencované provozovatele hazardních her. Trh s technickými řešeními hazardních her je v rámci Evropské unie do značné míry jednotný a dodavatelé jednotlivých produktů pro evropské trhy s obdobnými bonusy pracují. Pokud by žalovaný trval na svém přístupu, musely by se produkty pro Českou republiku upravovat, případně v České republice vůbec nenabízet.

28. Jako pátý žalobní bod žalobkyně namítla, že výklad žalovaného vyplývá z chybných závěrů Stanoviska Ministerstva financí č. j. MF–30513/2016/3402–19 k právní povaze jednotlivých plnění poskytovaných v rámci provozování hazardních her a v souvislosti s ním ze dne 25. srpna 2017. To na několika místech uvádí, že pokud plnění závisí na náhodě, bude se vždy jednat o výhru z hazardní hry. Ministryně naopak tvrdí, že pokud bonus je poskytnut na základě náhodného procesu, jedná se o výhru dle zákona o hazardních hrách. Výhra na základě nediskriminačních kritérií není výhrou z hazardních her. Ministryně zavádí pojem „nediskriminační kritéria“ jako další (dodatečnou) podmínku, za které může provozovatel provozovat spotřebitelskou soutěž. Žalobkyně znovu zdůraznila, že v rámci Vegas vstupního bonusu k žádnému nepeněžitému vkladu (sázce) nedochází.

29. Ministryně financí se nevypořádala s dalším argumentem a tím je nerovný přístup při posuzování různých marketingových aktivit fungujících na českém trhu, které vykazují podobné znaky jako Vegas vstupní bonus a mají tak být dle obecných právních principů rovnosti posuzovány stejným způsobem.

30. Např. v případě veřejně známé hry TRHÁK je kupujícímu v koupeném deníku poskytnut hrací kupon obsahující perforovaný pásek. Po jeho strhnutí se účastník hry dozví, zdali vyhrává určitou peněžitou nebo nepeněžitou cenu. Stejně jako v případě Vegas vstupního bonusu se jedná o aktivitu v souvislosti s podnikáním pořadatele spotřebitelské soutěže, ve které nedochází ke zmenšování majetkové podstaty účastníka hry a případný úspěch je zcela založen na náhodě. Účelem této spotřebitelské soutěže je pouze podnítit čtenáře ke koupi právě daného listu a jeho upřednostnění před jinými alternativami, tedy zvýšení nákladu a zisku vydavatele. Zcela jistě lze argumentovat, proč v pro stát důležité oblasti informování veřejnosti neznemožnit periodikům tímto způsobem bojovat o čtenáře (četba předmětného deníku je ostatně svým společenským přínosem i riziky blízká právě spíše relaxaci a zábavě, což je i častým důvodem účasti na hazardní hře). Nicméně žádný právní předpis zde omezení nestanoví, a pokud deník nestojí kvůli přítomnosti losu více a jsou splněny další obecné podmínky, lze soutěž realizovat i s velmi vysokými výhrami. Ministerstvo v tomto případě veřejně konstatovalo, že „u Trháku Blesku není podmínkou účasti zaplacení sázky nebo vkladu, protože je účast podmíněna zakoupením příslušného vydání deníku. Protože chybí prvek vkladu nebo sázky, není naplněn charakteristický znak hazardní hry a soutěž je tak kvalifikována jako spotřebitelská“. To samé nicméně platí i pro Vegas vstupní bonus, kdy v případě „sázek“ realizovaných za bonusové prostředky není podmínkou účasti vklad nebo sázka ve smyslu Zákona o hazardních hrách. Není tak vůbec jasné, jakým způsobem žalovaný odlišuje případ, kdy je účastníkům hry při koupi produktu poskytován bezplatně hrací kupon (los), aby se mohli účastnit spotřebitelské soutěže, od situace, kdy jsou účastníkům hry při poskytování služby nabízeny bezplatně bonusové prostředky (Vegas vstupní bonus). Konečný účel obou aktivit je stejný, a to umožnění účasti na spotřebitelské soutěži v zájmu zvýšení atraktivity daného produktu, resp. služby, a tedy zvýšení úspěšnosti podnikání podnikatele.

31. Z mnoha na trhu existujících příkladů uvádí žalobkyně jeden další obdobný. V případě promo akce „Natankuj a staň se majitelem BMW!“ se účastník zúčastní hry tak, že v době konání akce na místě konání akce jednorázově natankuje a zaplatí minimálně 30 litrů pohonných hmot, za což obdrží pokladní doklad o nákupu – účtenku, na které bude uveden v její spodní části unikátní kód. Ten pak registruje do samotné soutěže. Opět se tak jedná o situaci obdobnou Vegas vstupnímu bonusu, kdy účtenka v podstatě představuje poukaz do spotřebitelské soutěže, který ale žalovaný považuje v případě žalobkyně za protiprávní.

32. Jako šestý žalobní bod žalobkyně namítla nesprávné posouzení materiální stránky přestupku.

33. Ministryně financí v napadeném rozhodnutí dala žalobkyni za pravdu, že v prvostupňovém rozhodnutí chybí ucelená pasáž o společenské škodlivosti. Dle jejího názoru ale byla společenská škodlivost posuzována v rámci hodnocení významu zákonem chráněného zájmu, jakož i významu a rozsahu následku přestupku. Takové odůvodnění je však ryze formální a nedostatečné. K žádnému z faktorů rozhodných pro hodnocení společenské škodlivosti se žalovaný ani ministryně nevyjadřují (způsob spáchání činu a následky, okolnosti, za nichž byl spáchán, na formu a míru zavinění za předpokladu, že zavinění je zákonným znakem deliktu, a v neposlední řadě též s ohledem na osobu pachatele a případné pohnutky, které jej ke spáchání vedly).

34. Poukázala také na to, že oproti požadavku rozsudku Nejvyššího správního soudu 2020 z napadeného rozhodnutí nevyplývá, jakým způsobem má konkrétně Vegas vstupní bonus podporovat tyto „rizikové faktory hazardních her. Pro posouzení materiální stránky přestupků je podle žalobkyně zcela zásadní fakt, že Vegas vstupní bonus nemůže mít pro účastníka přímý negativní ekonomický dopad, pouze pozitivní nebo neutrální. To zcela vylučuje jakékoliv negativní ekonomické dopady na hráče. Zcela určitě ani není ohroženo jeho zdraví. Vegas vstupní bonus rovněž nemá žádnou souvislost s mladistvými, nijak se na ně nezaměřuje a ani je nijak neohrožuje. Celá aktivita navíc probíhá v regulovaném prostředí žalobkyně s dostatečnou kontrolou. Bonusový program nijak nezvyšuje rizika související s kriminalitou.

35. Rovněž tak je důležité posouzení materiální stránky Vegas vstupního bonusu v kontextu jiných bonusových programů, které žalovaný nepovažuje za protiprávní. Nezákonný a zároveň z hlediska chráněného zájmu nevhodný výklad Stanoviska tak, jak ho zastává žalovaný, vede k tomu, že jsou žalovaným aprobovány bonusy a další marketingové akce provozovatelů, které vykazují vysokou míru společenské a individuální nebezpečnosti a zapovězeny jsou programy, které jsou podobně jako Vegas vstupní bonus zcela neškodné z pohledu celospolečenských rizik a dopadů na jednotlivé hráče, jejich majetkovou podstatu a duševní zdraví. Žalovaným jsou tak považovány za bezproblémové např. bonusy spočívající v tom, že hráč, který prosází za měsíc nejvíce peněz nebo stráví hraním hazardní hry nejvíce času, získá nový automobil. Přitom se jedná o bonusový program, který hráče přímo motivuje k tomu, aby do hazardní hry vložil maximum svých prostředků, a potenciálně tak ohrozil své majetkové poměry, nebo hrozí tím, že se u hráče kvůli nadměrné účasti na hazardní hře rozvine problémové hráčství, jakožto kompulzivní porucha v souvislosti se ztrátou kontroly při nadměrném hraní hazardních her. Naproti tomu programy typu Vegas vstupní bonus, kde hráč neriskuje žádnou majetkovou hodnotu a výsledek je odvislý jen od náhody, nikoliv od toho, kolik vlastních prostředků vloží do hry nebo kolik hraním určité hry stráví času, jsou žalovaným považovány za protiprávní a podléhající sankcím.

III. Vyjádření žalovaného

36. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě neztotožnil se žádným argumentem žalobkyně. Má za to, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné, řádně se vypořádává s rozkladovými námitkami. Žalobkyně vytrhává věty z kontextu.

37. K podstatě sporu, tj. zda je Vegas Vstupní bonus hazardní hra, žalovaný poukázal na legální definice hazardní hry a spotřebitelské soutěž. Shrnul, že žalobkyně svým jednáním poskytovala účastníkům hazardních her bonusové prostředky charakteru poukazu opravňujícího k čerpání služeb účastníka řízení, tj. účasti na hazardní hře. Účastníci hazardních her nemohli tyto bonusové prostředky volně převést na peněžní prostředky, mohli s nimi však disponovat v rámci hry. Bylo zcela na rozhodnutí účastníka hazardní hry, kdy bonusové prostředky vsadí, v jaké výši, do které hazardní hry, popř., že je nechá propadnout. Hra s využitím bonusových prostředků přitom probíhala ve stejném uživatelském prostředí a grafickém rozhraní jako hra s využitím peněžních prostředků, dokonce mohlo dojít k jejich spojení v rámci jedné sázky, a pro účastníka hazardní hry bylo v zásadě nemožné tyto hry od sebe odlišit. Vstupní bonus byl tak předmětem vkladů, resp. sázek ve smyslu § 4 odst. 1 zákona o hazardních hrách.

38. Žalovaný nerozporuje názor žalobkyně, že pořádání spotřebitelských soutěží je obecně přípustné i v oblasti hazardních her. Takováto spotřebitelská soutěž však nesmí vykazovat znaky hazardní hry, především přítomnost sázky. Nicméně z hlediska posouzení právní povahy hry s využitím bonusových prostředků je přitom zcela nerozhodné, jak je tato hra žalobkyní prezentována či jak jsou v jejím rámci v uživatelském prostředí účastníka řízení označovány bonusové prostředky. Na věci pak nic nemůže změnit ani skutečnost, že před přijetím stávající právní úpravy bylo poskytování bonusových prostředků do hry v odvětví hazardních her běžnou praxí, že může být v jiných členských státech Evropské unie dovoleno, či že má pro žalobkyni marketingový význam. Obecně lze poznamenat, že většina aktivit provozovatelů hazardních her směřuje k propagaci a zatraktivnění těchto her pro veřejnost. Proto Vegas Vstupní bonus může mít výrazné rysy marketingových aktivit, ve výsledku však naplňuje charakter hazardní hry.

39. Pokud bonusový prostředek, ať již nazývaný kreditem, bonusovým prostředkem či jinak, mohl sloužit jako sázka do hazardní hry, je zřejmé, že měl hodnotu odpovídající sázce, kterou by jinak osoba účastnící se hry musela učinit. V opačném případě by hra nemohla proběhnout. Žalobkyně poskytla účastníkovi hazardní hry „dar“ (bonusový prostředek), přičemž samotná hazardní hra proběhla tak, jako by sázka byla zaplacena v plné výši. V rámci žalobcova nastavení systému provozování internetových technických her bylo vsazení bonusových prostředků považováno za sázku, a to dokonce za sázku peněžních prostředků. Bonusový prostředek však nelze považovat za peněžní prostředek jako takový, a proto akceptací bonusových prostředků dochází k akceptaci nepeněžního vkladu do hazardní hry.

40. Žalovaný je názoru, že při výkladu zákona o hazardních nepostupoval v rozporu s právními předpisy EU a judikaturou upravující oblast spotřebitelských soutěží, ani že by protiprávně omezoval žalobkyně v propagaci jejího podnikání rozšiřováním působnosti zákona o hazardních hrách. Propagace hazardních her formou spotřebitelských soutěží není zapovězena, nesmí však při ní docházet k účelovému zakrývání jednoho či více znaků hazardní hry. Jak již bylo zdůrazněno v odůvodnění napadeného rozhodnutí, spotřebitelské soutěže lze pořádat i ve vazbě na provozování hazardních her, ovšem za předpokladu, že samotná soutěž nebude naplňovat jejich znaky.

41. Žalovaný dále poukázal na odbornou literaturu, z níž vyplývá, že pokud provozovatel hazardní hry poskytne určitou finanční hodnotu, kterou lze regulérně prosázet v provozované hře s šancí na případnou výhru, přičemž takovouto částku nebude možno vybrat v hotovosti, ale bude možné ji uplatnit pouze ve hře a následně čerpat případné výhry, jsou takovéto bonusy v rozporu se zákonem o hazardních hrách (srov. Rajchl, J., Kramář, K., Malíř, J. Právní aspekty hazardních her, Praha: Wolters Kuwer ČR, 2018, s. 193 ISBN 978–80–7552–646–5).

42. Uvedl, že dle § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách se zakazuje přijímat nepeněžité vklady nebo sázky. Peněžitým vkladem nebo sázkou se rozumí pouze platné peníze, tj. zákonná měna. K odlišení peněžního a nepeněžního vkladu odkázal na analogii s § 15 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Uplatnění nároku na vstupní bonus v rámci registrace bylo tzv. protočení. Vstupní bonus nelze z uživatelského konta vybrat a nakládat s ním jako s penězi, právě proto má ministerstvo za to, že se jedná o nepeněžitý vklad.

43. Zákaz přijímání nepeněžitých vkladů dle § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách se dle žalovaného vztahuje na všechny druhy nepeněžitých vkladů. Tato právní norma slouží nejen k ochraně majetku účastníka hazardních her, ale i samotného účastníka. V důvodové zprávě jsou popsány pouze některé nepeněžité vklady, které byly typické zejména pro tzv. landbased provozování v době přípravy zákona o hazardních hrách. V případě online provozování nebylo možné předvídat, jaké nepeněžité vklady se na trhu vyskytnou. Z tohoto důvodu zákon o hazardních hrách používá termín „nepeněžitý vklad“ místo konkrétního výčtu, popř. formulace např. „movité a nemovité věci“.

44. V případě zmíněného Stanoviska Ministerstva financí žalobkyně provedla dezinterpretaci, neboť uvedená pasáž se týkala odlišení tzv. herních a marketingových bonusů. Toto rozlišení však nemá pro projednávaný případ význam, neboť není sporu, že bonusové prostředky byly přiděleny jako marketingový bonus. Určující pro posouzení případu je následné využití bonusových prostředků jako nepeněžitého vkladu do hazardní hry. To nepochybně řadí program Vegas vstupní bonus mezi hazardní hry. Žalovaný rovněž nemůže přisvědčit námitce nerovného přístupu ze strany Ministerstva při posuzování různých marketingových aktivit fungujících na českém trhu, které vykazují podobné znaky jako Vegas vstupní bonus, a mají tak být dle obecných právních principů rovnosti posuzovány stejným způsobem. Tato námitka žalobkyně svým obsahem však ani nesměřuje do oblasti důvodnosti správního trestání v oblasti hazardních her, ale spíše do oblasti hospodářské soutěže, což není předmětem zde posuzované zákonnosti správního řízení o přestupku projednávaného žalovaným.

45. Žalovaný je názoru, že materiální stránku posoudil dostatečným způsobem a tento způsob nezakládá nezákonnost rozhodnutí, která by byla důvodem pro jeho zrušení. V napadeném rozhodnutí byly řádně posouzeny všechny relevantní aspekty povahy a závažnosti přestupku ve smyslu § 38 zákona o odpovědnosti za přestupky a pokuta byla uložena v adekvátní výši. Každé porušení zákonem stanovených povinností s sebou nese jistou míru společenské škodlivosti, byť je samozřejmé, že ne všechna porušení nesou míru stejnou. Hraní hazardních her může mít pro jednotlivce, rodiny i pro celou společnost vážné ekonomické i sociální dopady. Mimo to hraní internetových hazardních her zjednodušuje samotný proces hraní, jelikož hráči postačuje připojení na internet a obyčejný telefon a může se účastnit internetové hazardní hry odkudkoliv, mimo to je zde možné sázet vyšší částky, což způsobuje, že internetové hazardní hry představují potencionálně vyšší nebezpečí.

46. Posouzení Vegas vstupního bonusu v kontextu jiných bonusových programů by bylo na místě, kdy by tyto další bonusové programy ostatních provozovatelů naplňovaly formální stránku správního deliktu. Tak se ale nestalo, proto k porovnání nepřistoupilo.

47. Žalobkyně k vyjádření žalovaného již nepodala repliku.

IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze

48. Městský soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal na základě skutkového i právního stavu v době vydání rozhodnutí správního orgánu a v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném a účinném znění /dále jen “s. ř. s.”/), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti.

49. O podané žalobě městský soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť ani jedna ze stran k výzvě soudu nevyjádřila nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání. Jejich souhlas s rozhodnutím věci bez jednání se tak presumuje (srov. § 51 odst. 1 s. ř. s. věta druhá). Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny, z nichž soud vycházel, jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009). Skutkové okolnosti, které jsou pro posouzení věci rozhodné, pak nejsou mezi účastníky sporné, a proto k nim není třeba vést dokazování. Další důkazy, které žalobkyně k žalobě navrhla, jednak nepřinášejí rozhodné skutkové okolnosti, které by byly nutno vzít do úvahy v době rozhodování správních orgánů a navíc i tyto skutečnosti žalovaná strana ani nijak nesporuje. Městský soud proto neprovedl důkaz tou částí „Stanoviska Ministerstva financí č.j. MF–30513/2016/3402–19 k právní povaze jednotlivých plnění poskytovaných v rámci provozování hazardních her a v souvislosti s ním ze dne 25. srpna 2017“, na kterou odkazují procesní strany (k tomu viz níže) a rovněž tak i pravidly Promo soutěže „Natankuj a staň se majitelem BMW!“ a článkem „Další spotřebitelská soutěž na hraně: Trhák Blesku si pohrává s hazardem, 17. března 2018“, novou verzí Pravidel Vegas vstupního bonusu, které žalobkyně přijala 3. 4. 2019 až po kontrole a na skutkové závěry ze dnů kontrol (21. 5. a 28. 5. 2018) tak nemají vliv.

50. Městský soud předesílá, že jádrem sporu je rozdílný názor na povahu Vegas vstupního bonusu. Žalobkyně je názoru, že se jedná o spotřebitelskou soutěž provozovanou v souvislosti s hazardními hrami, které jinak provozuje, má jít o reklamní a marketingový nástroj k propagaci jejích her. Správní orgány naopak mají za to, že Vegas vstupní bonus představuje nepeněžité bonusové prostředky, které uživatel hazardních her měl užít k účasti v hazardních hrách. Hra s využitím těchto prostředků pak představuje hazardní hru s nepovolenými vklady a výhrami v podobě bonusových prostředků Vegas vstupního bonusu. Argumenty v rámci jednotlivých žalobních bodů povětšinou vycházejí ze základní žalobkyniny premisy, že Vegas vstupní bonus je spotřebitelská soutěž. Odpověď na povahu Vegas bonus programu tedy má vliv na vypořádání především druhé až páté žalobní námitky. Námitka nepřezkoumatelnosti rozhodnutí ministryně o rozkladu 51. K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí jako celku městský soud obecně uvádí následující.

52. Žalobkyniny námitky jak v rozkladu tak později v žalobě se často prolínají a v základu vycházejí z přesvědčení žalobkyně, že Vegas vstupní bonus je spotřebitelskou soutěží. Vypořádání argumentů žalobkyně, jak je provedl žalovaný a ministryně, pak vychází především z toho, že správní orgány představily ucelenou úvahu o povaze Vegas vstupního bonusu. Tím se neztotožnily se základním argumentem žalobkyně, tj. že se nejedná o spotřebitelskou soutěž. Postoj k této základní otázce pak určuje i postoj správních orgánů k dílčím námitkám, v nichž žalobkyně vznesla podpůrné argumenty pro to, že se o spotřebitelskou soutěž jedná. Pokud pak ministryně vypořádala jeden argument, který žalobkyně uplatnila u několika rozkladových námitek a ozřejmila tak svůj názor na tuto otázku, znamená to, že tento argument nebylo nutno znovu vypořádat u těchto dalších rozkladových námitek, u nichž byl rovněž uplatněn.

53. S konkrétními námitkami, ve kterých žalobkyně spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, se poté městský soud neztotožnil.

54. Žalobkyně v žalobě namítla, že ministryně se nevypořádala s argumentem, že Vegas vstupní bonus představuje spotřebitelskou soutěž. Povaze tohoto bonusu se v rozkladu věnovala v části III., IV., V. a IX. rozkladu. Uvedla, že jde o bonusové schéma, které umožňuje účastníku získání předem určených peněžních prostředků v případě splnění stanovených podmínek Bonusu. Jedná se o bonusové prostředky, jednoznačně oddělené od peněžních prostředků, slouží pouze k možnosti účastníka hry získat cenu v rámci spotřebitelské soutěže ve formě peněz při splnění podmínek, nejedná se o vklad resp. sázku, jeho výše odpovídá reálnému peněžitému vkladu (prvnímu a maximálně do výše 5000 Kč). Po protočení peněz nejde podle bodu 6 znění pravidel o účast na hazardní hře. Podle žalobkyně se nejedná se o bonus ve formě poskytnutí účasti v hazardní hře, jelikož na základě Vegas bonusových prostředků se účastník hry účastní, v kontextu provozovatelem hazardních her organizované spotřebitelské soutěže, a nikoliv hazardní hry. Nedochází ke slučování reálných peněžních prostředků a Vegas bonusových prostředků. Vegas vstupní bonus představuje marketingový nástroj přímo spojený s poskytováním služeb žalobkyně, v daném kontextu hazardních her. Náklady jsou vedeny jako marketingové náklady, účast ve hře nemůže žalobci přinést přímý zisk, ani účastník nemůže mít ztrátu, pouze zisk. Účelem nástroje je podpora podnikání žalobkyně, účasti na jí provozované hazardní hře, resp. upřednostnění ze strany účastníka hry produktu tohoto provozovatele před konkurenčními produkty poskytovanými jiným provozovateli, žalobkyně je motivována zájmem na rozvoji klientely a na zvýšení atraktivity produktu v konkurenčním prostředí. Namítla, že ministerstvo nezohlednilo, že bonusové prostředky byly poskytnuty bezplatně, že nezdůvodnilo, proč má jeho názor vyplývat z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. 8 As 136/2015 – 51 či z důvodové zprávy k zákonu o hazardních hrách (žalobkyně byla názoru, že závěry ministerstva v těchto podkladech nemají oporu). Dále měla za to, že Vegas vstupní bonus je odlišený od hazardních her, které provozuje a to v oblasti rozlišení peněžních prostředků od bonusových prostředků, získání bonusových prostředků aktivním jednáním účastníka v přijetí podmínek Vegas bonusu, konkrétní hodnota v rámci přehledu nezapočítává prohry v rámci protočení bonusových prostředků, protočení bonusových prostředků se nezapočítává do hodnot sebeomezujících opatření.

55. Odůvodnění ministryně v návaznosti na rozkladové námitky obsahuje strana 28 napadeného rozhodnutí. Ministryně poukázala na kontrolní zjištění, z nichž vyplývá, že bonusové prostředky jsou vkládány do hazardní hry, která je podmíněna zaplacením sázky. Žalobkyně tedy poskytla „dar“ sázky. Jedná se o vkládání nepeněžitých prostředků do hry. Vsazení bonusových prostředků bylo považováno za sázku dokonce peněžních prostředků, neboť k této hře mohlo dojít až po kliknutí na tlačítko „hrát za peníze“. Dále uvedla, že zákon o hazardních hrách nestanovuje jako podmínku sázky snížení majetku sázejícího, podstatné je, že má hodnotu, která je dána skutečností, že bez sázky v určité finanční hodnotě se nelze hry účastnit. Přístup k bonusu získá účastník až ztrátou vložených finančních prostředků. Nepeněžitým vkladem nemusí být jen vklady uvedeny v důvodové zprávě k zákonu o hazardních hrách. Ministryně poukázala i na odborné posouzení doložené žalobkyní k základnímu povolení, z něhož vyplývá, že statistika vychází ze sázek a výher, bez hry umožněné v sázkách by mohly být dotčeny tyto hodnoty v rozporu s povolením. Rozlišení herního a marketingového bonusu dle Stanoviska Ministerstva financí č. j. MF–30513/2016/3402–19 pak nemá význam pro projednávanou věc, protože o povaze bonusových prostředků jako marketingového bonusu není sporu. Podle ministryně je podstatou problému použití marketingového bonusu jako nepeněžitého vkladu do hazardní hry.

56. Ministryně se tedy neztotožnila s povahou bonusu, jak ji vylíčila žalobkyně v rozkladu, tj. neztotožnila se s tím, že jde o spotřebitelskou soutěž. Oproti němu je názoru (stejně jako předtím ministerstvo), že se jedná o nepovolenou sázku nepeněžité povahy, kterou je umožněna účast uživatele v hazardní hře. Implicitně se s argumenty žalobkyně vypořádala tak, že poukázala na povahu bonusových prostředků, jak vyplynulo z kontrolního zjištění, tj. jak užití prostředků bylo zjištěno praktickou zkouškou kontrolního orgánu. Na základě toho byla názoru, že bonusové prostředky slouží jako prostředek sázek v hazardních hrách žalobkyně. Vyložila i názor, že vklad/sázka nemusí představovat ekonomickou ztrátu (snížení majetku) u účastníka. Ministryně se tedy neztotožnila s klíčovými argumenty žalobkyně, když její námitky sice nevypořádala argument po argumentu, jak je snesla žalobkyně v rozkladu, nicméně z těchto rozhodných úvah je postoj ministryně na tento okruh žalobkyně zcela zřejmý.

57. Ministryně tedy vyložila svůj stěžejní právní názor a tím popřela podstatu argumentace žalobkyně. To, že žalobkyně s vypořádáním rozkladových argumentů nesouhlasí, nemění nic na tom, že ministryně srozumitelný právní názor přednesla a námitky tak vypořádala.

58. Dále žalobkyně v žalobě namítla, že ministryně financí se dále nijak nevypořádala s námitkou rozporu výkladu ministerstva s evropskou úpravou a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 136/2015 – 51 ze dne 24. 8. 2016. Žalobkyně v rozkladu rekapitulovala závěry zmíněného rozsudku, poukázala na to, že spotřebitelské soutěže podléhají harmonizované úpravě provedenou směrnicí 2005/29/ES a není možné jak stanovovat přísnější právní úpravu, tak případně výkladem omezit možnost pořádání spotřebitelských her. To byl podle žalobkyně případ projednávané věci. Nerozuměla tomu, proč je odlišný její případ od situace posuzované v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 136/2015 – 51 ze dne 24. 8. 2016. Městský soud podotýká, že tuto námitku žalobkyně uplatnila znovu i v části žaloby, v níž se speciálně věnuje argumentaci na nepřípustné rozšiřování výkladu hazardních her, názor soudu se tedy vztahuje k oběma částem žaloby.

59. Ministryně v napadeném rozhodnutí shledala, že je jistě přípustné, aby hazardní hra byla propagována spotřebitelskou soutěží, samotná taková soutěž ale nesmí naplňovat znaky hazardní hry. Opakovaně zdůraznila, že dle kontrolního zjištění však nejde ve věci o spotřebitelskou hru, ale o využití bonusových prostředků jakožto nepeněžitého vkladu do hazardní hry a výhry.

60. Ministryně tak implicitně rozkladové námitky vypořádala tím, že Vegas vstupní bonus není spotřebitelskou soutěží. Shodla se se žalobkyní, že se jistě jedná o marketingový bonus. Podstatné je dle názoru ministryně prostředky tohoto programu jsou nepřípustně užívány k hazardní hře. Z této argumentace nevyplývá, že by Vegas vstupní bonus považovala za hazardní hru. Tím je také dána odpověď na námitku rozporu výkladu s evropskou úpravou a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 136/2015 – 51 ze dne 24. 8. 2016 jednoduše proto, že dle názoru ministryně je Vegas vstupní bonus prostředkem užitým v hazardní hře, sám hazardní hrou ani spotřebitelskou soutěží není a pozbývá tak významu zabývat se právní úpravou spotřebitelských soutěží či rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který se zabýval některými aspekty odlišení hazardních a spotřebitelských her.

61. Dále žalobkyně namítla, že se ministryně nevypořádala s námitkou, že k účelu zákazu nepeněžitých vkladů dle § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách.

62. Žalobkyně v rozkladu v této souvislosti především namítla, že Vegas vstupní bonus není hazardní hrou, neboť v ní chybí prvek vkladu. I pokud by bonusové prostředky měly představovat vklad, podle žalobkyně absentuje v prvostupňovém rozhodnutí úvaha, proč je problematické, aby umožnili vyzkoušet si účastníkům hru zdarma a případně při splnění podmínek získali i cenu. Ochrana účastníka nevyplývá z § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách, případně je třeba účel vykládat i v kontextu s § 7 odst. 3 zákona o hazardních hrách, který stanovuje zákaz poskytovat účastníkům určité výhody a důvodovou zprávou. Zákaz poskytovat bonusové prostředky zde není stanoven.

63. Ministryně v napadeném rozhodnutí vycházela především z toho, že dle § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách platí absolutní zákaz přijímat nepeněžité sázky v hazardních hrách, přičemž bonusové prostředky těmito nepeněžitými sázkami přijímanými k účasti v hazardní hře jsou. Mají hodnotu, bez ní není možné se hry účastnit, ke hře je účastník motivován příslibem poskytnutí bonusových prostředků v případě vyčerpání peněžních prostředků a tím je motivován k ekonomické ztrátě. Nesouhlasila pak s tvrzením žalobkyně, že by mohly být těmito sázkami ty, které jsou vyjmenované v důvodové zprávě, zde poukázala na to, že jsou tam uvedeny ty, které byly známé v době přípravy zákona.

64. Z uvedeného podle názoru městského soudu vyplývá, že tuto rozkladovou námitku neshledala ministryně důvodnou především z toho důvodu, že bonusové prostředky považuje za nepeněžité prostředky k účasti ve hře, a že zákaz přijímat takové prostředky je zakázán absolutně v ustanovení § 7 odst. 4 zákona, bez uvedení výjimky či taxativního vyjmenování přípustných nepeněžitých vkladů. Uvedla, že aby bylo možno něco hodnotit jako spotřebitelskou soutěž, musí být absence vkladu nebo sázky faktická, nikoliv zdánlivá. Uvedla, že zakrytí vkladu či sázky má i jiné formy, což je projednávaný případ. Hodnotila i to, že poskytnuté bonusové prostředky mají peněžní ekvivalent, představují motivaci i bez peněžních prostředků, tj. po prohře vložených peněžních prostředků, účastnit se hry.

65. Opět šlo o vypořádání námitek představením uceleného vlastního právního názoru, který je v podstatě úplně odlišný od názoru žalobkyně. Šlo o názor na věc vycházející z toho, jak povahu bonusových prostředků zjistila kontrolní zjištění. I k těmto námitkám je právní názor ministryně patrný a srozumitelný.

66. Další námitkou žalobkyně je, že zcela chybí vypořádání se s argumenty žalobkyně ohledně přísnějšího výkladu podmínek spotřebitelské soutěže v případě provozovatelů hazardních her, než v případě podnikatelů operujících v jiných segmentech trhu přesto, že jak platná a účinná právní úprava, tak judikatura takové odlišné zacházení neumožňuje.

67. Žalobkyně v rozkladu namítla, že ministerstvo se prostřednictvím Stanoviska, jež prezentuje jeho názor a výklad, snaží rozšířit podmínky pro provozovatele hazardních her. Speciální úprava spotřebitelských her pro provozovatele hazardních her nebyla přijata. Pokud stanovisko argumentuje tím, že plnění, které závisí na náhodě a směřuje od provozovatele k hráči, bude se jednat vždy o výhru z hazardní hry, žalobkyně namítla, že náhoda je definičním znakem spotřebitelské soutěže dle § 2 odst. 1 písm. v) zákona o spotřebitelích a plnění může znamenat i spotřebitelskou cenu, nikoliv jen výhru ve smyslu zákona o hazardních hrách. Výklad je podle názoru žalobkyně přísnější pro spotřebitelské hry provozovatele hazardních her. Poukázala na hru Trhák deníku Blesk, kdy se zakoupením deníku získal kupon s možnou výhrou, rovněž bez vložení vlastních prostředků. Bezplatně poskytnutý kupon ke hře je podle žalobkyně obdobou bezplatně získaným bonusovým prostředkům, obdobně též v případě promo akce „Občerstvi se za 100 Kč a vyhraj Vespu!“ 68. Ministryně v napadeném rozhodnutí uvedla, že není zakázáno na rozdíl od zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích, propagovat hazardní hry spotřebitelskou soutěží. Uvedla, že aby bylo možno něco hodnotit jako spotřebitelskou soutěž, musí být absence vkladu nebo sázky faktická, nikoliv zdánlivá, musí být absence vkladu nebo sázky faktická, nikoliv zdánlivá. Uvedla, že zakrytí vkladu či sázky má i jiné formy, což je projednávaný případ. Vyjádřila, že Vegas vstupní bonus není spotřebitelská soutěž, ale poskytnutí nepeněžních prostředků, které byly užity k hazardní hře. I uživatel si po kliknutí na tlačítko „Hrát za peníze“ byl vědomý, že hraje za sázku peněžních prostředků včetně bonusových prostředků. Hodnotila i to, že poskytnuté bonusové prostředky mají peněžní ekvivalent, představují motivaci i bez peněžních prostředků, tj. po prohře vložených peněžních prostředků, účastnit se hry. O náhodě a Stanovisku ministryně uvedla, že žalobkyně obsah Stanoviska vytrhává z kontextu. Citovaný text rozlišil herní a marketingový bonus (výhra na základě náhodného procesu vs. na základě nediskriminačních kritérií – registrace, převedení určité částky), což nemá význam pro projednávanou věc, protože o povaze bonusových prostředků jako marketingového bonusu není sporu. Podle ministryně je podstatou problému použití marketingového bonusu jako nepeněžitého vkladu do hazardní hry.

69. Ministryně námitky vypořádala představením uceleného vlastního právního názoru o tom, že bonusové prostředky nejsou spotřebitelskou soutěží s tím, že tento názor je v podstatě úplně odlišný od názoru žalobkyně na povahu a užití bonusových prostředků a vychází z toho, jak povahu bonusových prostředků zjistila kontrolní zjištění. Řada žalobkyniných argumentů poukazujících na to, že má jít o spotřebitelskou soutěž tak nebyla relevantní. I k těmto námitkám je právní názor ministryně patrný a srozumitelný.

70. Další důvod nepřezkoumatelnosti žalobkyně spatřuje v tom, že posouzení materiální stránky tvrzených přestupků je nedostatečné.

71. Žalobkyně v rozkladu namítla, že materiální stránkou, tj. společenskou škodlivostí, stíhaného jednání se ministerstvo financí nezabývalo vůbec.

72. Ministryně v odůvodnění napadeného rozhodnutí připustila, že v prvostupňovém rozhodnutí není souvislá a komplexní pasáž o materiální stránce přestupku. Materiální stránku hodnotilo ministerstvo při hodnocení významu zákonem chráněného zájmu, jakož i významu a rozsahu následku přestupku. Poukázala na to, že zákaz přijímání nepeněžitých sázek, stejně jako zákaz vyplácení nepeněžitých výher představují důležité nástroje pro eliminaci rizikových faktorů hazardních her, především problematického či patologického hráčství. Odkázala na části prvostupňového rozhodnutí, z nichž je patrný názor ministerstva, že deliktní jednání žalobkyně může mít vážné ekonomické a sociální dopady pro jednotlivé hráče, jejich rodinu a společnost, např. ohrožení zdraví jednotlivců, společenských a rodinných vztahů, vyvolání nežádoucího zájmu mládeže o hazardní hry, výskyt související kriminality.

73. Ministryně tedy při vypořádání této námitky poukázala na příslušné pasáže prvostupňového rozhodnutí, rozhodnou část z nich zdůraznila. Z této části napadeného rozhodnutí tak vyplývá, že dle ministryně a žalovaného je jednání žalobkyně společensky škodlivé, protože porušuje zákonem chráněný zájem specifikovaný v těchto pasážích prvostupňového a potažmo napadeného rozhodnutí. Otázkou je správnost tohoto názoru. Ale tato námitka nepřezkoumatelnosti není důvodná.

74. Městský soud shrnuj, že je jistě pravdou, že žalovaný i ministryně ve svých rozhodnutích nevypořádali do detailů každý dílčí argument žalobkyně. Nicméně judikatura správních soudů setrvale vykládá, že nepřezkoumatelné zejména takové rozhodnutí, z něhož není zřejmé, proč správní orgán nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2006, č. j. 4 As 58/2005 – 65, a ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005 – 130). Požadavek přezkoumatelnosti odůvodnění správního rozhodnutí však neznamená, že je správní orgán povinen jednotlivě reagovat na každé dílčí tvrzení účastníka řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015, č. j. 9 As 221/2014 – 43). Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je namístě jen tehdy, pokud správní orgán opomene podstatnou námitku účastníka řízení vypořádat zcela (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012 – 45, a ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016 – 64).

75. Jelikož rozhodnutí správních orgánů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek, námitky uplatněné v odvolání proto může odvolací správní orgán vypořádat i tím způsobem, že se ztotožní se závěry správního orgánu prvního stupně, které v rozhodnutí o odvolání převezme, nebo se na ně odkáže (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2007, č. j. 4 As 11/2006 – 86), čímž může implicitně odpovědět na námitky odvolatele tak, že je neshledal důvodnými (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016 – 64, bod 73).

76. Městský soud uzavírá, že odůvodnění prvostupňového i napadeného rozhodnutí představuje stěžejní právní názor správních orgánů na povahu Vegas vstupního bonusu a vypořádání klíčových argumentů žalobkyně. Požadavku přezkoumatelnosti odůvodnění napadeného i prvostupňového rozhodnutí tak podle názoru městského soudu dostálo. To, že žalobkyně s názorem žalovaného a ministryně nesouhlasí, je otázka právního posouzení a nikoliv přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Povaha bonusu a bonus jako nepeněžitý prostředek v hazardní hře 77. Z výrokové části prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně byla uznána vinnou za to, že umožnila užívání bonusových prostředků Vegas vstupního bonusu v hazardních hrách. Prvostupňové rozhodnutí i napadené rozhodnutí opakovaně konstatují, že tyto prostředky užité na sázky jsou nepeněžní povahy (1. přestupek), výhra při jejich užití se vyplácí jen jejich navyšováním a nejsou proto výhrou v penězích do doby, pokud nejsou splněny podmínky pro přeměnu na peněžní prostředky (2. přestupek).

78. Podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách se hazardní hrou „rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.“ 79. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách se rozumí vkladem „jakékoliv plnění opravňující k účasti na hazardní hře, které představuje zejména 1. jedna nebo více sázek, nebo 2. další plnění stanovená provozovatelem, která kromě sázky opravňují účastníka hazardní hry k účasti na hazardní hře“ 80. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o hazardních hrách se rozumí sázkou „sázejícím dobrovolně určené nevratné plnění, které bude porovnáváno s výsledkem hazardní hry, včetně 1. rozdílu mezi nabízenou cenou zboží nebo služby a jejich cenou obvyklou; za cenu obvyklou se považuje cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku, a 2. částky převyšující cenu za volání nebo odeslání textové nebo multimediální zprávy vyplývající ze smlouvy mezi účastníkem hazardní hry a poskytovatelem služeb elektronických komunikací.“ 81. Podle § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách se v rámci hazardních her provozovateli zakazuje přijímat nepeněžní vklady nebo sázky. Podle § 10 odst. 1 zákona o hazardních hrách předmětem výhry hazardní hry, s výjimkou věcné loterie, okamžité loterie, doplňkové loterie a tomboly, mohou být pouze peněžní prostředky.

82. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele je spotřebitelskou soutěží „soutěž, anketa nebo jiná akce o ceny pořádaná pro spotřebitele v přímé souvislosti s propagací, nabídkou nebo prodejem výrobku či služby prodávajícího, při níž se prodávající či jím pověřená osoba zavazuje vyplatit účastníkům určeným náhodným výběrem peněžité či nepeněžité ceny a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého výrobku či služby a doložení tohoto nákupu prodávajícímu nebo uzavření smluvního vztahu s prodávajícím výrobku, nebo služby či účast spotřebitele na marketingové akci prodávajícího, a to i nepřímo prostřednictvím jiné osoby.“ 83. Ve smyslu uvedené definice jde tedy o: – soutěž, anketu nebo jiná akce o ceny – pořádaná pro spotřebitele v přímé souvislosti s propagací, nabídkou nebo prodejem výrobku či služby prodávajícího, – při níž se prodávající či jím pověřená osoba zavazuje vyplatit účastníkům určeným náhodným výběrem peněžité či nepeněžité ceny – a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého výrobku či služby a doložení tohoto nákupu prodávajícímu nebo uzavření smluvního vztahu s prodávajícím výrobku, nebo služby či účast spotřebitele na marketingové akci prodávajícího, a to i nepřímo prostřednictvím jiné osoby.

84. Skutečnosti o povaze Vegas vstupního bonusu vyplývají rozhodné skutečnosti z protokolu o kontrole (a z přiložených videozáznamů, které zachycují to, co je písemně popsáno v kontrolních zjištěních) ze dne 15. 8. 2018, č. j. MF–19517/2018/3402–4.

85. Na webu www.chance.cz byl aktivní banner „Hrajte s bonusem až 5000 Kč“, po jehož rozkliknutí se zobrazil návod obsahující základní podmínky, na jejichž základě lze získat jednu z výhod poskytovaných provozovatelem v souvislosti s provozováním hazardní hry tzv. Vstupní bonus do Vegas až 5000 Kč. Přes tento odkaz bylo možné se seznámit se s pravidly Vegas vstupního bonusu (rekapituluje je kontrolní protokol). Po nezbytných registračních úkonech kontrolního pracovníka byly za vložení 100 Kč a po přijmutí pravidel Bonusu na uživatelský účet – zde kontrolního pracovníka – připsány bonusové prostředky 100 Kč. Na tomto místě (informace o účtu) byly takto jasně a v kterémkoliv okamžiku rozlišeny prostředky způsobilé k účasti na hře (tj. vklad) a to dvojího druhu: a) finanční prostředky vložené účastníkem hry a b) bonusové prostředky Vegas bonus přidělené účastníkovi žalobkyní. V rámci jednotlivých her pak byla k jednotlivým sázkám k dispozici částka daná součtem vložených peněžních prostředků a bonusu (např. 200 Kč peněžních prostředků a 100 Kč bonusu, dohromady tedy 300 Kč). V případě výher v technických hrách (např. Dazzle Me, Real Rush, Twin Spin, Blood Suckers aj.) byla navyšovány peněžní prostředky, při kladné bilanci peněžních prostředků bylo možno tyto vybrat v hotovosti, nicméně by účastník přišel o bonusové prostředky (systém účastníka na možnost ztráty bonusových prostředků upozornil). Poté, co účastník (kontrolní pracovník) prohrál vložené peněžní prostředky (jejich zůstatek se snížil na 0 Kč), byl po další prohře snížen již i zůstatek bonusu o rozdíl celkové prohry (500 Kč) a předchozího zůstatku peněžních prostředků na uživatelském kontu (450,20 Kč), bonus tak činil 50,20 Kč. Následně při dalších hrách bylo rovněž možno dále sázet ve hře, k sázkám po prohrách a při nulovém zůstatku peněžních prostředků bylo možné užít jen bonusové prostředky ve výši 50,20 Kč. Po dalších prohrách se snížil zůstatek bonusu na konečnou marginální výši 0,20 Kč. Tato hodnota byla připsána uživateli na účet jako peněžní prostředky, neboť dle videozáznamu z 28. 5. 2019, jenž je přílohou protokolu, účastník splnil podmínky protočení Vegas bonusu.

86. Z Podmínek Vegas vstupního bonusu, jak jej zjistil žalovaný (a žalobkyně jejich tehdejší znění nesporuje) vyplývá, že žalobkyně poskytla bonus k vloženým finančním prostředkům. Tento bonus byl poskytnut jako vstupní – konkrétně při vložení pouze prvního finančního vkladu na herní účet (viz bod 1, čtvrtá odrážka Podmínek), nejméně ve výši 100 Kč. Hodnota bonusu činila (v Kč) 100 % vkladu, nejvýše však 5000 Kč (bod 2 podmínek). Bonus byl dle Podmínek i fakticky určen k užití jako sázky v reálných hrách žalobkyně – automaty či ruleta – avšak až po vyčerpání původně vložených vlastních finančních prostředků (body 4, 5, 6 Podmínek). Účastník tedy nejprve měl hrát – sázet – za vlastní peněžní prostředky a teprve poté mohl k sázkám čerpat přidělené bonusové prostředky. Výhrou ve hře, v němž byl vsazen bonus, se pak zase jen mohly získat bonusové prostředky – na peněžní prostředky mohly být přeměněny pouze za podmínek protočení třicetinásobku hodnoty bonusu ve lhůtě 30 dní a maximálně ve výši 150% vkladu (body 3, 6–9 Podmínek).

87. Především sama žalobkyně to jako soutěž o ceny, anketu či jako marketingovou akci k podpoře prodeje svých služeb v době kontroly platných a účinných Podmínkách neoznačila (byť zjevně jej takto na svém webu prezentovala). Nicméně bonus svým pojetím dle Podmínek (i reálně) fungoval tak, že byl poskytnut jako další herní prostředek k sázkám ve skutečných hazardních hrách žalobkyně v návaznosti na první vklad peněžních prostředků, tj. bez předchozí výhry a bez předchozí účasti v soutěži. Bonus jako takový již na začátku nebyl poskytnut jako výhra, ale jako úměra prvního vkladu peněžních prostředků. V samotném získání tohoto bonusu tedy jistě nelze spatřovat prvky jakékoliv hry, soutěže a už vůbec ne prvky náhody.

88. Fakticky pak byly tyto prostředky využity k sázkám v jednotlivých reálných hazardních hrách poskytovaných žalobkyní za obdobných principů jako za účasti s peněžními prostředky. Zůstatek bonusu mohl být variabilně navyšován či snižován virtuálně v návaznosti na sázky učiněné z těchto prostředků k jednotlivým hazardním hrám, jako by se hrálo s reálnými peněžními prostředky. Bonusové prostředky zkrátka mohly být užity, navyšovány nebo prohrávány pouze prostřednictvím sázek v rámci reálných hazardních her. Jednotlivými sázkami z bonusových prostředků se tedy účastník účastnil samotné reálné hazardní hry (stejně jako jiné osoby za vložení finančních prostředků).

89. Praktické použití bonusových prostředků tak podle názoru městského soudu nevyvolává jiný dojem než ten, že účastník hrál reálnou hazardní hru, byť v tu chvíli bez vsazených vlastních peněžitých prostředků. Ani sázení bonusových prostředků v hazardních hrách, tj. účast ve hrách s užitím těchto bonusových prostředků, tak nelze vyložit jako účast v jednotlivých soutěžích o ceny v podobě nepeněžité výhry – přírůstky bonusu.

90. Žalobkyně bonus účastníkovi přidělila „navíc“ a to v hodnotě odpovídající vkladu, ale do doby, než byly splněny podmínky pro výplatu bonusu přeměněného na peněžité prostředky, nemohlo dojít k jeho vyplacení účastníkovi. Bonus měl sice v uživatelském prostředí podobu virtuálních peněz, v době přidělení účastníkovi a následujících her bonusové prostředky peněžní hodnotu neměly, tu by získaly až případným splněním podmínek protočení dle Podmínek. Jednalo se tedy stále jen o nepeněžní prostředek přidělený žalobkyní a určený k sázkám v hazardní hře – nepeněžitý proto, že ze strany účastníka nebyl krytý žádnou vlastní finanční částkou a žalobkyně je za peněžní prostředky vůči účastníkovi hodlala proměnit až splněním podmínek tzv. protočení.

91. Bonusové prostředky Vegas vstupního bonusu byly tedy dle názoru městského soudu v tomto pojetí (a reálně tak i fungovaly) nepeněžitým prostředkem určeným k sázkám v reálně žalobkyní provozované hazardní hře až do vyčerpání tohoto bonusu, případně, pokud by tomu náhoda dopřála, mohl být vyplacen maximálně s 50 % navýšením vkladu (s omezením na 2500 Kč při prvotním vkladu 5000 Kč).

92. Ze vstupního banneru na webu žalobkyně vyplývá, že účastníky žalobkyně poskytnutím bonusu motivovala k účasti v jejích reálně poskytovaných hazardních hrách – to právě s využitím tohoto bonusu. To, že získání prostředků bylo možné na začátku, zjevně mělo uživatele povzbudit, že prohraje – li vlastní peněžní prostředky, bude moci ve hře dále pokračovat. V souladu s Podmínkami mohl být motivován i tím, že může ve výsledku získat více peněžitých prostředků, než na začátku vložil. Zjevným primárním efektem užití těchto prostředků docházelo k prodlužování účasti v hazardní hře, k přeměně na peněžité prostředky totiž mohlo dojít za splnění Podmínek, tzv. protočením.

93. Žalobkyni je pak kladeno za vinu, že právě tyto nepeněžní prostředky přijímala jako sázky a výhry z těchto her vyplácela formou navyšování bonusových prostředků.

94. Zákon o hazardních hrách v definičních ustanoveních či přímo v § 7 odst. 4 a § 10 odst. 1 nerozlišuje, na jaké formy nepeněžních prostředků, vkladů, sázek či výher se toto omezení vztahuje. Stručně řečeno, dle těchto ustanovení platí absolutní zákaz nepeněžité sázky přijmout a vyplácet jiné než peněžité prostředky, ať už tyto nepeněžité prostředky mají jakoukoliv formu či podobu. Podle § 123 odst. 1 písm. h) zákona o hazardních hrách se přestupku dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba tím, že „v rozporu s § 7 odst. 4 přijme v rámci hazardní hry nepeněžitý vklad nebo sázku“ a podle § 123 odst. 1 písm. j) zákona č. 186/2016 Sb. „v rozporu s § 10 odst. 1, 2 nebo 3 poskytne výhru hazardní hry“.

95. Žalobkyně má za to, že povaha bonusových prostředků odporuje smyslu těchto omezení, zejména proto, že tyto prostředky nepochází ze sféry účastníka, ale byly mu přiděleny žalobkyní.

96. Z výše uvedených definic vyplývá, že vkladem /srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách/ se rozumí jakékoliv plnění opravňující k účasti na hazardní hře, tj. zde jak finanční prostředky vložené na herní účet, tak i bonusové prostředky. Sázkou /srov. § 4 odst. 1 písm. d) zákona o hazardních hrách/ jsou pak nevratné plnění určené k porovnání s výsledkem hazardních her. Sázkami jsou tedy všechny prostředky, kterými účastník disponuje k účasti na hazardní hře a které k této účasti použije.

97. Již výše přitom bylo vyloženo, že povaha vložených prostředků určených k sázkám, byla dvojího druhu – a) peněžité povahy, kterou vložil sám uživatel a byly kryté úbytkem prostředků v jeho sféře a b) nepeněžité povahy, které v podobě bonusových prostředků přidělila účastníkovi žalobkyně (k důvodům, proč má městský soud za to, že bonusové prostředky byly nepeněžní povahy – viz výše). Účastník i žalobkyně pak byli při hře schopni povahu finančního krytí sázek kdykoliv rozlišit – minimálně v přehledu a informacích uživatelského účtu, kde byly zvláště vedeny položky peněžních prostředků a bonusových prostředků. Ostatně z kontrolního zjištění nade vší pochybnost vyplývá, že i žalobkyně rozlišovala důsledně, zda výhra z hazardní hry byla dosažena na základě peněžité sázky (výsledkem byl pouze nárůst zůstatku peněžních prostředků v uživatelském účtu) nebo ze vsazených bonusových prostředků (výsledkem byl pokles zůstatku bonusových prostředků v uživatelském účtu).

98. Sázky přijaté do hazardních her žalobkyně z bonusových prostředků byly přijaty jako nepeněžitá sázka a při výhře mohla být jejich hodnota navýšena, při prohře snížena. Pouze pokud byl účastník úspěšný v protočení třicetinásobku hodnoty bonusu, mohl mu být bonus (ale maximálně do výše 150 %) přiznán a vyplacen jako peněžní prostředky. Žalobkyně tedy (po vyčerpání peněžitých prostředků) ve skutečnosti ve formě bonusových prostředků přijímala nepeněžité sázky a jako takové je při výhrách i navyšovala.

99. Hra či výhra se sázkami, které pocházejí z nepeněžitých prostředků, patří mezi zákonná omezení hazardních her, tj. omezují se jimi podmínky provozování hazardních her. Patří do stejné kategorie zákazů, jako je např. zákaz hry mladších 18 let (§ 7 odst. 1 zákona o hazardních hrách). Podstata účasti v hazardních hrách totiž spočívá zásadně v sázení peněžitých částek vynaložených ze sféry účastníka (srov. § 3, § 4 ve srovnání s § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách). K omezení finanční účasti ve hře pak slouží sebeomezující opatření účastníka dle §§ 15 a 16 zákona o hazardních hrách. Je zjevné, že zákon o hazardních hrách je založen na tom, aby se jím regulovaných her účastnili jen ti hráči, kteří si jsou plně vědomi a odpovědni za následky účasti ve hře (včetně možných finančních dopadů proher), ovládají podmínky své účasti, mají kontrolu nad tím, že hrají jen po tu dobu, kterou chtějí a že nevynaloží na hru více, než chtějí. Ostatně, aby tato rozpoznávací schopnost nebyla při hře ze strany poskytovatele ovlivňována, k tomu nepochybně slouží právě zákaz dle § 7 odst. 3 zákona o hazardních hrách „poskytovat účastníkovi hazardní hry jakoukoli výhodu v podobě potravin, nápojů, tabákových výrobků nebo povzbuzujících látek.“ 100. Důvodová zpráva k omezení dle § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách (u § 10 takto nečiní) konstatuje, že „nová právní úprava přistoupila i k zákazu nepeněžitých vkladů a sázek, a to z důvodu zajištění větší ochrany účastníků hazardní hry (např. patologický hráč vloží hmotný majetek, často za neadekvátních podmínek) a do jisté míry i zamezení spojení oblasti hazardních her s trestnou činností.“ Zákonodárce zde primárně klade důraz na ochranu účastníků hazardní hry a na ochranu společnosti; pouze demonstrativně pak uvádí jednu z nekonečného množství situací a důsledků, které by mohly nastat v souvislosti s přijetím nepeněžité sázky do hazardní hry.

101. I z toho je však podle názoru městského soudu zřejmé, k jakému okruhu situací zákaz účasti ve hře za nepeněžité sázky směřuje – k vyvarování se sázek směřujících proti zájmům účastníka. Nepeněžitá sázka (tím spíše poskytnutá ze strany provozovatele) a výhry nepeněžité povahy, které účastníka zas a jen opravňují k další účasti v hazardní hře (jako je tomu v případě Vegas vstupního bonusu) pak nesměřuje k ochraně účastníka, neboť prodlužuje jeho účast ve hře a motivuje účastníka dále hrát bez vsazení vlastních finančních prostředků či už i nad jejich rámec. Jinými slovy v případě projednávané věci šlo ze strany žalobkyně o podbízení zdánlivé „nezávadnosti“ dalšího hraní, přičemž faktickým efektem bylo prodlužení zájmu (tím spíše u hráče – začátečníka) o hazardní hru. To je jistě v rozporu se smyslem zákona. Právě ve vyloučení uvedeného efektu, tj. v neprodlužování účasti ve hře nad rámec vložených a prosázených peněžních prostředků, dle názoru městského soudu pak spočívá smysl a účel zákaz absolutního přijímání i vyplácení nepeněžitých prostředků, tím spíše určených k užití v další hře.

102. Užila – li žalobkyně bonusových prostředků Vegas vstupního bonusu popsaným způsobem k hazardním hrám účastníků, jednala podle názoru městského soudu v rozporu se zákazy dle § 7 odst. 4 a § 10 odst. 1 zákona o hazardních hrách. Námitka rozšiřujícího výkladu hazardní hry 103. Žalobkyně v dalším žalobním bodu poukazuje na úpravu spotřebitelské soutěže dle komunitární úpravy Směrnice 2005/29/ES s tím, že výkladem nelze rozšiřovat definici hazardní hry, když přitom tahle hra náleží pod spotřebitelskou soutěž.

104. Ani tato argumentace není podle názoru městského soudu na věc přiléhavá. Již bylo vyloženo, že bonusové prostředky a jejich navyšování či snižování prostřednictvím účasti v hazardní hře není spotřebitelskou hrou, ale toliko nepeněžitý prostředek k účasti v samotné hazardní hře. Primárním efektem užití těchto prostředků dochází k prodlužování účasti v hazardní hře. Jestliže bonusové prostředky jsou nepeněžité prostředky určené k účasti v hazardní hře, není Vegas vstupní bonus ani hazardní hrou a ani spotřebitelskou soutěží. V takovém případě tento názor žalovaného či ministryně neznamená nepřípustný rozšiřující výklad podmínek hazardních her či spotřebitelských soutěží, ale konstatování právního názoru na povahu bonusových prostředků, jak byla zjištěna při kontrole. Podpůrná argumentace žalobkyně namítající rozšiřování definice hazardní hry výkladem žalovaného a ministryně se tak míjí s podstatou projednávané věci, resp. se skutečnou povahou prostředků bonusového prostředku, jak byla zjištěna při kontrole.

105. Uvedené platí i ve vztahu k argumentaci žalobkyně rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. 8 As 136/2015 – 51 a ze dne 10. 12. 2020, č. j. 1 As 255/2020 – 72. Uvedené rozsudky se zabývaly pojmovými znaky a definicemi loterií, hazardních her a spotřebitelských soutěží. V prvním případě dospěly k závěru, že správní orgány nebyly oprávněny uložit pokutu za spotřebitelskou loterii, neboť právní úprava zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích, jež obsahovala absolutní zákaz těchto loterií bez možností posouzení individuálních okolností, stanovila takto širší rozsah zakázaných praktik, než připouštěla Směrnice 2005/29/ES. Ve druhém případě (nákup časopisu, odeslání Premium SMS k účasti ve hře o cenu) Nejvyšší správní soud vyložil, že podřazení určité soutěže pod pojem „loterie nebo jiné podobné hry“ ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, předpokládá mimo jiné prokázání, že účelem pořádání těchto soutěží bylo dosažení zisku z jejich provozování.

106. Ani o jednu situaci v projednávané věci žalobkyně nejde. Předmětem této věci je povaha bonusových prostředků Vegas vstupního bonusu. Jak již bylo opakovaně vyloženo, v projednávané věci nejde o nalézání rozdílů mezi hazardní hrou a spotřebitelskou soutěží. Bonusové prostředky Vegas vstupního bonusu jsou svou podstatou a účelem užití nepeněžitými prostředky určenými k účasti v hazardních hrách žalobkyně v rozporu se zákazy a omezeními dle zákona o hazardních hrách, nejsou tedy ani spotřebitelskou ani hazardní hrou. Rozhodné závěry citovaných rozsudků Nejvyššího správního soudu o rozlišování těchto typů her tak nelze vzhledem k podstatě nynější předmětu na projednávanou věc aplikovat. Námitka, že výklad žalovaného vyplývá z chybných závěrů Stanoviska Ministerstva financí č. j. MF–30513/2016/3402–19 107. Stěžejní otázkou věci – jaká je povaha Vegas vstupního bonusu, se žalovaný zabýval na straně 11 a násl. prvostupňového rozhodnutí. Ztotožnil se se žalobkyní, že stejně jako při spotřebitelské soutěži má na výsledek vliv náhoda, neztotožnil se s ní, že by zde chyběla sázka peněžité povahy. Dospěl totiž k závěru, že prostředky Vegas vstupního bonusu představují nepeněžité prostředky (plnění), které byly užity jako sázka v hazardní hře, hra s užitím těchto prostředků byla tedy hazardní hrou. Žalovaný se přímo v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí na toto Stanovisko Ministerstva financí nijak neodvolává.

108. Námitku nesprávného výkladu dle tohoto Stanoviska, jež přináší omezení pro provozovatele hazardních her, uplatnila žalobkyně poprvé v rozkladu, současně uvedla, že se pouze domnívá, že žalovaný vychází z výkladu dle tohoto Stanoviska. Konkrétně pak žalobkyně v rozkladu poukazovala na tu část Stanoviska, dle níž pokud plnění směřuje od provozovatele k hráči, které závisí na náhodě, bude se vždy jednat o výhru z hazardní hry. Žalobkyně pak v žalobě odkazuje znovu na tuto část Stanoviska a na vypořádání této rozkladové námitky ministryní.

109. Ministryně v napadeném rozhodnutí uvedla, že tato část směřovala k rozlišení herních a marketingových bonusů Ministryně uvedla, že pokud je bonus poskytnut na základě náhodného procesu jako součást hazardní hry, jedná se o výhru dle zákona o hazardních hrách. Naopak bonus poskytnutý na základě nediskriminačních kritérií (registrace, převedení finančních prostředků aj.) není výhrou z hazardních her. Nicméně zdůraznila, že v projednávané věci není sporu o tom, že Vegas vstupní bonus je marketingový bonus, problematické je jeho následné využití jako nepeněžitého vkladu do hry. V tom neshledala omezení provozovatelů hazardních her v souvislosti s provozováním spotřebitelských soutěží.

110. Prvostupňové i žalované rozhodnutí vychází z hodnocení kontrolního zjištění, že Vegas vstupní bonus jsou bonusové prostředky. Ty mají nepeněžitou povahu, ministryně výslovně uvedla, že se jedná o marketingový bonus. Jelikož byly tyto prostředky užity jako sázka do hazardní hry, jednalo se o nepovolenou sázku a naopak výhra v podobě připsání nárůstu bonusových prostředků je nepeněžitá výhra – ta je rovněž nepovolená.

111. I podstata vypořádání této rozkladové námitky vychází z názoru, že samotné bonusové prostředky nejsou ani hazardní hra a ani spotřebitelská soutěž, ale toliko nepeněžité bonusové prostředky. Jejich užití v rámci hazardních her však není dovolené ani jako vklad a ani jako výhra. S tímto názorem se již výše městský soud ztotožnil. Jelikož jde o způsob užití přidělených bonusových prostředků v hazardní hře, to, na základě jakých kritérií ve Stanovisku žalovaný rozlišuje bonusy, tak pro podstatu projednávané věci není nijak podstatné.

112. Žalobkyně dále namítla nerovný přístup při posuzování různých marketingových aktivit fungujících na českém trhu, které vykazují podobné znaky jako Vegas vstupní bonus a mají tak být dle obecných právních principů rovnosti posuzovány stejným způsobem.

113. Popis spotřebitelských her, jejichž srovnání se žalobkyně dovolává, uvedla ať už v rozkladu (hry „TRHÁK“ a „Občerstvi se za 100 Kč a vyhraj Vespu!“) či v žalobě (hry „TRHÁK“, „Natankuj a staň se majitelem BMW!“). Z nich vyplývá, že šlo o soutěže podmíněné prvotním nákupem zboží či služeb (v případě hry „TRHÁK“ nákupem novin, v případě her „Občerstvi se za 100 Kč a vyhraj Vespu!“ a hry „Natankuj a staň se majitelem BMW!“ nákupem potravin a občerstvení v hodnotě 100 Kč resp. nákupem určitého množství pohonných hmot) a za tento nákup obdržel spotřebitel poukaz (kupón) k účasti na spotřebitelské hře o možnou cenu – zde o povaze her jako spotřebitelských her v duchu jejich definic není pochyb. Nicméně již jen v tom popisu se tyto hry liší od Vegas vstupního bonusu. V něm účastník nezakoupil žádnou službu, ale vložil první peněžní prostředky na svůj herní účet u žalobkyně a k tomu od ní obdržel nepeněžité bonusové prostředky, které mohl využít, po spotřebování peněžních prostředků, k účasti na hazardní hře a v závislosti na tom, jak se mu ve hře bude dařit, prodloužit tak svoji účast ve hře.

114. Je pravda, že ministryně se s touto rozkladovou námitkou výslovně nevypořádala. Nicméně z napadeného i z prvostupňového rozhodnutí je pořád zjevný základní postoj ministerstva i ministryně – prostředky Vegas vstupního bonusu jsou nepeněžité bonusové prostředky užité a výhrou získané k účasti v hazardní hře poskytovatele v rozporu s § 7 a § 10 zákona o hazardních hrách. Srovnání s hrami, jejichž podstata se na první pohled od povahy Vegas vstupního bonusu zcela liší, se tak míjí s předmětem věci. Vada spočívající absenci odůvodnění k této části rozkladu tak nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Materiální stránka 115. Žalobkyně nakonec namítá nedostatečné posouzení materiální stránky přestupků.

116. Napadené rozhodnutí v závěru obsahuje část, v níž ministryně shrnula, že v prvostupňovém rozhodnutí byla společenská škodlivost posuzována v rámci hodnocení významu zákonem chráněného zájmu, jakož i významu a rozsahu následku přestupku. Zdůraznila, že zákaz přijímání nepeněžitých sázek stejné jako zákaz vyplácení nepeněžitých výher představují důležité nástroje pro eliminaci rizikových faktorů hazardních her, především problematického či patologického hráčství. Deliktní jednání také může mít vážné ekonomické a sociální dopady pro jednotlivé hráče, jejich rodiny i celou společnost, mezi něž lze zařadit např. ohrožení zdraví jednotlivců, společenských a rodinných vztahů, vyvolání nežádoucího zájmu mládeže o hazardní hry, jakož i výskyt související kriminality.

117. Žalobkyně je oproti tomu názoru, že Vegas vstupní bonus nemůže mít pro účastníka přímý negativní ekonomický dopad, pouze pozitivní nebo neutrální, není ohroženo zdraví hráče, nemá žádnou souvislost s mladistvými, nezvyšuje rizika spojená s kriminalitou. Žalobkyně tvrdí, že jí není zřejmé, jakým způsobem má konkrétně Vegas vstupní bonus podporovat „rizikové faktory hazardních her“.

118. Z Podmínek vyplývá, že účastník obdržel od žalobkyně bonus k prvnímu vkladu a tím, že s využitím prostředků se mohl účastnit hry ještě i s využitím bonusových prostředků. Tedy ještě v počátku herních zkušeností s hazardními hrami žalobkyně a po prohrách, které vyčerpaly jeho vložené finanční prostředky, u her setrval s využitím bonusu déle. To s možnou vidinou návratu vložených peněžních prostředků, pokud by byl úspěšný a protočil 30násobek prvního vkladu v délce až 30 dní. Hra za poskytnuté bonusové prostředky pak mohla podle názoru městského soudu jednak v účastníkovi snížit pocit tíživosti prohry prvně vložených finančních prostředků a současně vytvořit v účastníkovi herní praxi či návyk a tedy možnost, že se účastník bude ke hře vracet i v budoucnu, tentokráte již za vlastní peněžní prostředky.

119. Provozování hazardu, byť samo o sobě za dodržení zákonem specifikovaných podmínek, sice není protiprávní činností, avšak je způsobilé přinášet negativní společenské jevy. Jinými slovy, účast na hazardní hře jakéhokoliv typu nemusí ještě nutně znamenat protiprávní jednání, za něž by bylo třeba některou osobu regulovat či sankcionovat. Provozování hazardu však může a je způsobilé přinášet negativní následky (což je již notorieta vyložená i v judikatuře Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu – Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 56/10 ze dne 7. 9. 2011, bod 37, Nejvyšší správní soud v odstavci 30 rozsudku ze dne 24. 2. 2015, č. j. 6 As 285/2014–32 či Soudního dvora Evropské unie – C–275/92 Schindler, Carmen Media Group, C–46/08, jakož i Stanley International Betting a Stanleybet Malta, C–463/13) jak vůči hráčům samotným, tak i vůči veřejnému pořádku a společnosti.

120. Odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž ministryně poukazuje právě na obecně známé negativní následky účasti v hazardní hře, proto obstojí i v projednávané věci, která se nijak zásadně co se týče možných důsledků účasti v hazardních hrách, nevymyká těmto obecně známým skutečnostem.

121. Efektu účasti v hazardní hře za užití Vegas vstupního bonusu si podle názoru městského soudu žalobkyně jistě je vědoma, ostatně sama v bodě 41 žaloby uvádí, že jí „Vegas vstupní bonus nepřináší přímý zisk. Naopak jde o náklad vynaložený na získání a udržení zákazníků.“ Žalobkyně takto sama stanovila účel bonusu za účelem dosahování zisku. Jedná se o profesionálku v oblasti hazardních her; v čem spočívá udržení zákazníků a jaké následky to pro ně může mít, si je nepochybně vědoma. Nepochybně jí je proto je z odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela srozumitelné, v čem má spočívat materiální stránka jejího jednání; námitky, jimiž tvrdí, že pro hráče nemůže mít Vegas vstupní bonus negativní dopad, proto neobstojí. Ani tato žalobní námitka není proto důvodná.

V. Závěr a náklady řízení

122. Městský soud z výše vyložených důvodů shledal, že povaha bonusových prostředků Vegas vstupního bonusu není svou podstatou ani hazardní hrou ani spotřebitelskou soutěží. Bonusové prostředky, které takto žalobkyně poskytla svým klientům k připsanému prvnímu peněžnímu vkladu na herní účet, jsou nepeněžní povahy a k účasti a k výhrám v hazardních hrách tak byly užity v rozporu se zákazy dle zákona o hazardních hrách. Se související argumentací žalobkyně se poté městský soud neztotožnil, namítanou vadu nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí mající vliv na zákonnost tohoto rozhodnutí městský soud neshledal.

123. Městský soud žalobu neshledal důvodnou, proto ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

124. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti, proto mu soud jejich náhradu nepřiznal.

Poučení

I. Předmět sporu II. Žaloba III. Vyjádření žalovaného IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze Námitka nepřezkoumatelnosti rozhodnutí ministryně o rozkladu Povaha bonusu a bonus jako nepeněžitý prostředek v hazardní hře Námitka rozšiřujícího výkladu hazardní hry Materiální stránka V. Závěr a náklady řízení