10 C 103/2024 - 142

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupené advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 6 656 500 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 6 656 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 6 656 500 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 213 020,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 6 656 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 656 500 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela se zhotovitelem díla společností [Anonymizováno]-[právnická osoba]. dne [datum] smlouvu o dílo (dále jen „Smlouva“), na základě které byl vystavěn dům, jehož vady jsou předmětem tohoto sporu. Žalovaná dle čl. 7 bodu 3 Smlouvy vykonávala na předmětné stavbě stavebně-technický dozor. Dílo žalovaná následně převzala, a to bez výtek týkajících se vad domu. V průběhu let [Anonymizováno] pak žalovaná převedla vlastnické právo k jednotlivým jednotkám v domě na stávající vlastníky, resp. jejich právní předchůdce. V této souvislosti započala neprodlená komunikace mezi žalobcem a žalovanou týkající se vad domu a způsobu jejich odstranění. Žalovaná nechala zpracovat odborný posudek mapující rozsah vad, které byly souhrnně popsány ve znaleckém soupisu vad včetně koncepčního návrhu sanace vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Dle znaleckého soupisu vad měly náklady na odstranění příslušné části vad činit celkem 7 951 707 Kč. Tento znalecký soupis vad byl doplněn o technické vyjádření ohledně posouzení vlhkosti spodní stavby včetně návrhu sanace vyhotoveného společností [právnická osoba] ze dne [datum], dle kterého činily náklady na odstranění zbývající části vad částku 178 220 Kč. Ze strany žalobce v době zpracování znaleckého soupisu vad nedošlo k uplatnění reklamace vad z jeho strany, jelikož žalobce v dané době neměl informace týkající se rozsahu vad. Na základě znaleckého soupisu vad pak žalovaná dne [datum] uplatnila reklamaci vad u zhotovitele, o čemž následně informovala žalobce. Žalobce po obdržení znaleckého soupisu vad a technického vyjádření [právnická osoba] vytknul vady domu prostřednictvím svého tehdejšího předsedy [tituly před jménem] [jméno FO], a to dopisem ze dne [datum]. Žalovaná, která již měla znalost o rozsahu vad dříve, zaslala dne [datum] email, obsahující uznání vad a návrh řešení formou odstranění Vad. V tomto případě tak došlo k ojedinělé situaci, kdy k samotnému uznání vad a dohodě na způsobu odstranění vad došlo o 5 dní dříve než k právnímu úkonu reklamace za strany žalobce. Taková situace vznikla v důsledku skutečnosti, že spor se řeší mezi 3 stranami, kdy sama žalovaná nechala zpracovat znalecký soupis vad, který uplatnila u zhotovitele, a současně žalobce tyto vady uplatnil u žalované. Je tedy zřejmé, že žalovaná uznala vady vyplývající ze znaleckého soupisu vad a technického vyjádření [právnická osoba] a rozhodla se situaci řešit formou odstranění vad, kdy měla stavební firma [tituly před jménem] [jméno FO] odstranit vady, které neodstranil zhotovitel. V reakci na zaslané oznámení o zahájení prací ze dne [datum] pak žalobce inicioval společné jednání, během kterého měly být dohodnuty detaily týkající se odstranění vad. Z výše uvedeného tak vyplývá, že v rámci sporu mezi žalobcem a žalovanou, týkajícího se vad domu, došlo k uzavření dohody o mimosoudním jednání, které mělo spočívat v odstranění vytknutých vad (primárně zhotovitel, sekundárně firmou [tituly před jménem] [jméno FO]) a mělo trvat do doby odstranění vad. V rámci následné komunikace byl žalobce, prostřednictvím právního zástupce žalované, průběžně informován o vedení sporu mezi žalovanou a zhotovitelem domu. Tento spor měl být podle ujištění právního zástupce žalované rozhodující pro odstranění vytknutých vad. Současně právní zástupce žalované během let [Anonymizováno] prokazatelně v emailové komunikaci kladl důraz na neodstraňování vad a vzniklých škod, aby byla zachována silná důkazní pozice pro spor žalovanou se zhotovitelem. Žalobce pro úplnost doplňuje, že stejný právní zástupce žalované dříve ubezpečoval žalobce, že dojde k odstranění vad, a to konkrétně emaily ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Skutečnost, že žalobce řešil průběžně vady domu s vlastníky jednotek, za účelem vyřešení celé záležitosti, vyplývá mimo jiné i ze zápisů shromáždění vlastníků z let [Anonymizováno]. K soustavnosti komunikace žalobce dále uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou, případně jejich zástupci probíhala konzistentní jednání, která měla za cíl odstranit vady domu. V takovém případě tak nelze hovořit o případu, kdy jedna ze stran přestane vymáhat její právo, čímž může být dotčena dohoda o mimosoudním jednání, jelikož jedna ze stran “usnula“. Žalobce v této souvislosti doplňuje, že jelikož se jedná o již velmi starý spor, nedisponuje veškerou možnou komunikací od bývalých předsedů žalobce. Avšak žalobcem doložená komunikace jednoznačně prokazuje trvání mimosoudního jednání. Jelikož opravy vad domu nebyly v předmětné době provedeny, vyzval žalobce opětovně žalovanou k poskytnutí slevy z kupních cen v důsledku neodstranění vad na domě, a to konkrétně výzvou žalobce vůči žalované ze dne [datum]. Právní zástupce žalované však dne [datum] odpověděl, že žalobcův nárok na slevu z kupní ceny ve výši 8 129 927 Kč neuznává, a to z důvodu údajného promlčení nároku. Takovým učiněným úkonem právního zástupce žalované tak podle žalobcova názoru mohlo dojít mj. k výslovnému odmítnutí mimosoudního jednání, neboť se žalovaná nadále nehodlala žádným způsobem podílet na odstranění škod, s výjimkou případu, kdy vady odstraní sám zhotovitel. Žalobce následně zjistil, že spor vedený mezi žalovanou a zhotovitelem u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] byl ukončen dne [datum], kdy došlo mezi stranami k uzavření smíru a zisku majetkového prospěchu ve výši 6 656 500 Kč ve prospěch žalované. Předmětem sporu byly zejména vady domu, které vytkl žalobce vůči žalované. Tuto skutečnost se žalobce dozvěděl až dne [datum]. Přestože tedy právní zástupce žalované opakovaně v průběhu let [Anonymizováno] ujišťoval žalobce, že usiluje o provedení oprav zhotovitelem, dne [datum] namítl promlčení nároku žalobce a po úspěšném ukončení sporu se zhotovitelem a inkasování 6 656 500 Kč žalovaná nikterak nekontaktovala zástupce žalobce ani neučinila jiné kroky vedoucí k zajištění přislíbených oprav nebo k jakékoliv jiné formě kompenzace žalobce. Emaily právního zástupce žalované byla celá situace tímto způsobem zřejmě úmyslně zdržována do doby, kdy byla právním zástupcem žalované vznesena námitka promlčení nároku. Žalobce je proto přesvědčen, že má nárok za žalovanou z titulu poskytnutí slevy z kupní ceny v důsledku neodstranění vad, a to ve výši 8 217 097 Kč. S ohledem na výsledek soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] mezi žalovanou a zhotovitelem, kdy žalovaná prokazatelně získal od zhotovitele majetkový prospěch ve výši 6 656 500 Kč, pak po žalované požaduje částku ve výši 6 656 500 Kč.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Žalovaná učinila nesporným, že se zhotovitelem vedla soudní řízení ohledně vad díla, které skončilo uzavřením soudního smíru. Uvedla, že není pravdou, že žalovaná uznala jakékoliv vady, které by jí žalobce vytknul. Žalovaná nikdy s žalobcem neuzavřela jakoukoliv dohodu o mimosoudním jednání a ani nikdy nevedla jednání o tom, že bude odstraňovat vady společných částí domu. Žalobce ani neuvádí, co by mělo být předmětem a obsahem takové dohody o mimosoudním jednání. Ze strany žalobce nedošlo vůči žalované k řádné a určité reklamaci vad společných částí domu. Žalovaná nikdy neuváděla žalobce v omyl, nikdy o to ani neusilovala. Vždy žalobce pouze informovala o sporu, který vedla se zhotovitelem díla. Žalovaná namítala a namítá promlčení všech práv žalobce z vadného plnění. Promlčecí doba začala běžet již od roku [Anonymizováno], tedy daleko dříve, než [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] zpracoval pro žalovanou znalecký soupis vad č. 4/2017. Není ani pravdou, že žalobce neměl v roce [Anonymizováno] informace týkající se rozsahu vad domu. Od roku [Anonymizováno] oznamovali vlastníci bytů panu [tituly před jménem] [jméno FO] vady jednotek i společných částí domu.

3. Soud při jednání konaném dne [datum] poučil žalobce ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a to konkrétně aby uvedl, v čem spatřuje existenci dohody o mimosoudním jednání, dobu jejího trvání a zda byl po celou dobu jím tvrzené doby trvání aktivní. Dále aby uvedl, kdy došlo k převodu vlastnického práva k jednotlivým jednotkám. Dále aby uvedl, kdy se dozvěděl o vadách na nemovité věci a o jaké vady se jednalo, v případě, že se vyskytovali v jednotlivých jednotkách, je třeba tyto vady identifikovat. V neposlední řadě, aby uvedl, zda se domáhal odstranění vad a kdy toto změnil na uplatnění slevy z kupní ceny. A aby k prokázání tvrzení navrhl konkrétní důkazy. Současně byl poučen o tom, že pokud zůstane procesně nečinný či pokud řádně nedoplní svá tvrzení může to pro něj znamenat neunesení břemene tvrzení, v případě neprokázání svých tvrzení, byl poučen o tom, že to pro něj může znamenat neunesení břemene důkazního.

4. Žalobce k výzvě soudu doplnil, že předmětem zmíněné dohody je mimosoudní jednání o skutečnostech podstatných pro rozhodnutí, zda vady bytového domu odstraní žalovaná jako prodejce nebo společnost [Anonymizováno]-[právnická osoba]. jako zhotovitel díla. Součástí této dohody bylo mj. jednání o způsobu odstranění těchto vad bytového domu, a to zpočátku preferovanou formou odstranění vad opravou. Forma dohody o mimosoudním jednání byla ústní. Uvedené jednání mezi žalobcem a žalovanou probíhalo minimálně od dubna [Anonymizováno], kdy žalovaná za účelem celkového zjištění vad nechala zpracovat znalecký posudek, do doby výslovného odmítnutí jednání ze strany žalované dne [datum]. Obsah této dohody je patrný ze vzájemného jednání. K aktivitě žalobce odkázat na četnou emailovou komunikaci se zástupci žalované, tedy panem [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. V této souvislosti žalobce doplnil, že součástí vytknutých vad bylo i lokální zatékání spodní stavbou do objektu. K opravám v této části žalovaná soustavně komunikovala a snažila se je odstranit, k čemuž žalobce přiložil komunikaci s panem [Anonymizováno]. K důkazu o převodu vlastnického práva k jednotlivým bytovým jednotkám žalobce navrhl provést jednotlivé kupní smlouvy členů společenství vlastníků jednotek. Celkovou povědomost o vadách žalobce získal až po vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. V této souvislosti bylo mezi žalobcem a žalovanou domluveno i odstraňování vad, které prokazuje vzájemná komunikace přiložená k žalobě, případně k vyjádření k výzvě soudu. Dále uvedl, že se primárně domáhal odstranění vad formou opravy. Žalobce v této souvislosti doplnil, že jelikož byla dohoda uzavřena ústně, nemůže předložit konkrétní dokument s dohodnutou opravou. Avšak z přiložené komunikace je více než zřejmé, že žalovaná uvedenou dohodu o mimosoudním jednání částečně plnila. Jedná se zejména o odstranění vad spodní stavby, kdy byl i navržen harmonogram oprav. Je tedy víc než nepravděpodobné, že by žalovaná plnila, aniž by existovala jakákoliv dohoda o mimosoudním jednání. Žalobce dále doplnil, že ke změně nároku na slevu z kupní ceny došlo dne [datum], kdy byla žalovaná vyzvána před žalobní upomínkou ke splnění svých závazků, která je součástí spisu, jako příloha žaloby. Jako důkaz byla předložena i odpověď právní zástupkyně žalované. Proto žalobce znovu zdůrazňuje, že postup žalovavého je zcela v rozporu s dobrými mravy a neměla by mu být poskytována ochrana.

5. Žalovaná následně reagovala na vyjádření žalobce, když uvedla, že podzemní část objektu nestavěla společnost [Anonymizováno]-[právnická osoba]., ale společnost [právnická osoba], po ní společnost [právnická osoba], takže [Anonymizováno]-[právnická osoba]. nemohl vady zatékání do podzemních garáží nikdy odstraňovat. Žalobce tak neprokázal, co by mělo být předmětem jím tvrzené uzavřené dohody o mimosoudním jednání, když to ani sám žalobce neví. Vady zatékání do podzemních garáží objektu nejsou ani součástí znaleckého soupisu vad do [jméno FO]. Žalobce ani nedokládá, kdy by měla být dohoda o mimosoudním jednání uzavřena a kým by měla být taková dohoda uzavřena. Z žaloby, ani z doplnění, není zřejmé, o kterých vadách žalobce hovoří a ohledně kterých vad měla být uzavřena žalobcem tvrzená dohoda o mimosoudním jednání, o čemž svědčí i další důkazy, které založil žalobce do spisu, konkrétně se jedná o korespondenci [jméno FO] s paní [Anonymizováno] z [právnická osoba] ohledně zatékání střechou z roku [Anonymizováno]. Střechu objektu někdo z vlastníků poškodil značným způsobem, odstranil hydroizolaci i tepelnou izolaci ve velké ploše. Jelikož střechu objektu zhotovila společnost [Anonymizováno]-[právnická osoba]. měl jednatel této společnosti zájem si poškozenou střechu prohlédnout. Odmítl střechu opravit, jelikož zatékání bylo způsobeno třetí osobou. O jakémkoliv odstranění vady střechy žalovaná nikdy nejednala, žádnou vadu střechy neopravovala a neměla to ani v úmyslu. Žalobce ani neuvedl, kdy se dozvěděl o vadách nemovité věci a ani neuvedl, o jaké vady se jednalo. V neposlední řadě uvedla, že jakékoliv jednání o poskytnutí slevy z kupní ceny žalovaná s žalobcem nikdy nevedla a neuzavřela žádnou dohodu ani dohodou o mimosoudním jednání o poskytnutí slevy.

6. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalovaná prodala jednotlivý bytové jednotky v předmětném bytovém domě členům Společenství vlastníků pro dům v Plzni.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce a z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je společenstvím vlastníku jednotek, kdy jeho účelem je správa domu a pozemku a kdy jeho členové jsou jednotliví vlastníci bytových jednotek.

8. Ze znaleckého soupisu vad ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] bylo zjištěno, že objednatelem znaleckého soupisu byla žalovaná. Znalecký soupis vad byl zpracován za spolupráce expertní a projektové kanceláře [právnická osoba] specializující se na stavební fyziku a stavební izolace. Znalec zjistil tyto vady na domě: sanace balkonů, výměna všech nerez madel, prasklé skleněné tabule, chybějící příčky u ocelového zábradlí, degradaci tepelné izolace, nefunkční hliníkové systémy, lokálně vypadlé těsnění, tvorba trhlin v omítkách, absence tepelné izolace vyhřívacího kabelu, odlupování antikorozního nátěru sloupu a markýz, prasklé okenní tabule, vadné SDK konstrukce, EPS a klimatizační systémy, kdy celkovou cenu oprav vyčíslil na částku 7 951 707 Kč včetně DPH.

9. Z technického vyjádření společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že objednatelem vyjádření byl žalobce, kdy úkolem bylo posouzení vlhkostní situace spodní stavby včetně návrhu sanace. Zpracovatel provedl prohlídku dotčených podzemních garáží, kdy bylo zjištěna lokální vlhkostní porucha v obalových konstrukcích spodní stavby, tvorba plísní v koutech parkingu, lokální poruchy epoxidové stěrky a absence náběhového fabionu u epoxidové stěrky. Oprava vad byla vypočtena na částku 178 220 Kč.

10. Z vytknutí vad ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vytkl žalované tyto vady: ohledně balkonů vytkl korozi, praskání keramické dlažby, zatékání okapničkový plech na balkonech, zatékání v místě dilatace mezi dvěma balkonovými deskami a praskání skleněných výplní, dále prasklá okenní tabule u bytové jednotky [právnická osoba], nefunkční hliníkové okenní prvky, odlupování povrchového nátěru ocelových sloupů a markýz, trhliny na fasádě a vnitřních omítek, zatékání spodní stavbou do objektu a degradace izolace na chladící jednotce a chybějící tepelné izolace.

11. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalované sděluje žalobci, že začíná odstraňovat vady, které neodstranil zhotovitel díla, prostřednictvím společnosti [tituly před jménem] [jméno FO].

12. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce zaslal na základě emailu ze dne [datum] soupis zjištěných vad.

13. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalované sděluje žalobci, že žalovaná vede soudní spor se zhotovitel díla ohledně odstranění vad na domě s tím, že žalovaná sděluje, že potřebuje zachovat současný stav díla z důvodu vypracování znaleckého posudku na vady díla.

14. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se žalované dotazuje, v jaké fázi je oprava střechy.

15. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se dotazuje právního zástupce žalované, kdy budou odstraněny vady na zábradlí, když tyto byly reklamovány již v průběhu roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

16. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [jméno FO] sděluje zástupci společnosti [právnická osoba], že balkony řeší se společností [Anonymizováno].

17. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce kontaktoval paní [Anonymizováno], aby připravila veškeré dostupné dokumenty k reklamaci týkající se uplatnění u žalované ohledně problémů se zábradlím a poškozeným balkonem v 7. NP.

18. Z odpovědi na dopis ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalované sdělil žalobci, že od uplatnění práva z vadného plnění začala běžet promlčecí lhůta, která je v tomto případě tříletá. S ohledem k tomu má žalovaná za to, že nárok je promlčený.

19. Ze zápisu ze schůze shromáždění vlastníků žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že na shromáždění byly projednány závady společných částí domu a plán jejich odstranění, konkrétně zábradlí balkonů a teras, svislé konstrukce v podzemních podlažích, závady okenního systému, domácího telefonu, přívod vody do výměníku.

20. Ze zápisu ze schůze shromáždění vlastníků žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že členové shromáždění byli informováni, že žalovaná byla předsedkyní žalobce vyzvána k odstranění závad týkajících se balkonů.

21. Z předžalobní výzvy včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu k poskytnutí slevy z kupní ceny v důsledku neodstranění vad na bytovém domě.

22. Další navržené důkazy soud neprováděl, když soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení. Shora uvedené důkazy byly provedeny na prvním jednání, tedy ještě před samotným doplněním žalobce k výzvě soudu dle § 118a o. s. ř.

23. Podle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

24. Ve sporném řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací (a takovým bylo i řízení v této věci), je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Žalobce již ve své žalobě je povinen uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo, a musí k tomu uvést potřebné důkazy (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). Tuto povinnost tvrzení a povinnost důkazní má žalobce i během řízení (srov. § 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o. s. ř.). Zatímco v žalobě jde o základní nezaměnitelné vylíčení skutku (skutkového děje) neboli vymezení předmětu řízení po skutkové stránce tak, aby žaloba byla projednatelná, týká se povinnost účastníka uložená v ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. všech skutečností významných pro rozhodnutí věci. Určení těchto skutečností závisí na právní kvalifikaci skutku soudem. Které skutečnosti jsou právně významné, je v zásadě dáno skutkovou podstatou (hypotézou) právní normy, která má být ve věci aplikována.

25. Ve sporném řízení, kde strany stojí proti sobě a mají opačný zájem na výsledku řízení, povinnost tvrzení a důkazní povinnost zatěžuje každou ze sporných stran ve zcela jiném směru. Každá ze sporných stran musí v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti a označit důkazy, na základě kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. Rozsah důkazní povinnosti je zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť, aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. V tomto smyslu právní teorie hovoří o břemenu tvrzení, jímž rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků [v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkům ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení.

26. Smyslem tohoto ustanovení je tedy, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž byl poučen, že takové břemeno má, a že účastníku nelze zamítnout žalobu, protože neunesl důkazní břemeno, aniž by byl poučen, že takové břemeno má. Zákon předpokládá, že poučení bude protokolováno. Protokolace nesmí vzbuzovat pochybnosti, že se účastníkovi takového poučení dostalo, a přesto zůstal stran svých tvrzení nebo stran svých důkazních návrhů nečinný (blíže viz Bureš, J., a kol., Občanský soudní řád, komentář, 6. vydání 2003, I. díl, s. 432 a násl.).

27. Soud žalobce konkrétně poučil při jednání konaném dne [datum] (ostatně tato výzva je zaznamená v protokole, který byl i zaslán účastníkům řízení) o tom, aby uvedl, v čem spatřuje existenci dohody o mimosoudním jednání, dobu jejího trvání a zda byl po celou dobu jím tvrzené doby trvání aktivní. Dále aby uvedl, kdy došlo k převodu vlastnického práva k jednotlivým jednotkám. Dále aby uvedl, kdy se dozvěděl o vadách na nemovité věci a o jaké vady se jednalo, v případě, že se vyskytovali v jednotlivých jednotkách, je třeba tyto vady identifikovat. V neposlední řadě, aby uvedl, zda se domáhal odstranění vad a kdy toto změnil na uplatnění slevy z kupní ceny. A aby k prokázání tvrzení navrhl konkrétní důkazy. Současně byl poučen o tom, že pokud zůstane procesně nečinný či pokud řádně nedoplní svá tvrzení může to pro něj znamenat neunesení břemene tvrzení, v případě neprokázání svých tvrzení, byl poučen o tom, že to pro něj může znamenat neunesení břemene důkazního.

28. Poněvadž tvrzení žalobce ohledně vad díla zůstala přes výzvu a poučení soudu nedostatečná a nekonkrétní, soud rozhodl na základě neunesení břemene tvrzení o zamítnutí žaloby. Soud dospěl k závěru, že ani samotnému žalobci není zřejmé, o kterých vadách hovoří, když ani přes výzvu soudu neuvedl, o jaké vady se konkrétně jednalo, když ani neuvedl kdy se dozvěděl o vadách na nemovité věci a ani neuvedl konkrétně ohledně kterých vad měla být uzavřena žalobcem tvrzená dohoda o mimosoudním jednání. Žalobce tak ani přes výzvu soudu nedoplnil základní tvrzení ohledně žalobního nároku. Není pak na soudu, aby si sám dohledával případné vady v předložených listinách a sám si domýšlel, za jaké konkrétní vady žalobce požaduje poskytnutí slevy z kupní ceny. K tomu je pak třeba zmínit, že při samotném doplnění k výzvě soudu pak hovoří o úplně jiných vadách, než které uplatnil samotnou žalobou. Žalobce tedy ani po poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. svá žalobní tvrzení nedoplnil tak, aby z nich logicky vyplýval žalovaný nárok. Pouze setrval na svém obecném tvrzení, že byla uzavřena dohoda o mimosoudním jednání v [Anonymizováno] a že u žalované uplatnil vady, přičemž konkrétní skutková tvrzení nesdělil a dožadoval se jejich zjištění z navrhovaných důkazů, a to i přes poučení soudu, že k dokazování lze přistoupit teprve tehdy, bude-li zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti mají být tím kterým důkazem prokázány, a teprve ve chvíli, kdy budou skutková tvrzení úplná a bude z nich logicky vyplývat žalovaný nárok. Jen na základě úplných žalobních tvrzení lze zjistit, které skutkové okolnosti jsou mezi stranami sporné, které jsou nesporné a co bude předmětem dokazování. Opačný postup je nepřípustný.

29. Ke stavení promlčecí lhůty pak podle ustanovení § 647 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dojde ve chvíli, kdy se stane pro účastníky zjevné, že došlo k dohodě o tom, že se spornou záležitost pokusí řešit bez soudního řízení (tedy je patrna oboustranná vůle mimosoudně jednat). Promlčecí lhůta dále poběží, jakmile dlužník nebo věřitel výslovně (zde nestačí konkludentní jednání) odmítne v mimosoudním jednání pokračovat. Nemusí však jít o písemné prohlášení. Je-li součástí smlouvy dvojí na sobě nezávislé plnění, zpravidla (s výjimkou případů, kdy je smlouva sporná jako celek) nezpůsobuje mimosoudní jednání o jednom z nich stavení promlčecí lhůty ohledně druhého z nich. Z dohody o mimosoudním jednání musí být patrna alespoň rámcová identifikace projednávané záležitosti a vymezena doba, po kterou jednání bude probíhat, a to buď konkrétním časovým úsekem, nebo jinými podmínkami, při jejichž existenci nebo naopak absenci mimosoudní jednání skončí. Z textu ustanovení § 647 o. z. totiž vyplývá, že dohodou o mimosoudním jednání je specifická úmluva, která musí naplňovat náležitosti, jež vyplývají z její podstaty. Proto nelze připustit, aby za dohodu byla pokládána jakákoli korespondence, z níž vyplývá, že si dlužník a věřitel vyjasňují vzájemná stanoviska, aniž by z ní byla patrna vůle dospět k mimosoudnímu závěru o věřitelem požadovaném právu. Existenci dohody o mimosoudním jednání a dobu jejího trvání prokazuje v případném soudním řízení věřitel. K potřebě jejího prokazování dojde v situaci, kdy dlužník namítne promlčení věřitelova nároku, aniž by zmínil existenci takové dohody. Jedná se totiž o skutečnost, která je ku prospěchu věřitele (§ 101 odst. 1 o. s. ř.). K tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. 58 Co 390/2022-137.

30. K tomu soud dále doplňuje, že žalobce tvrdil, že mimosoudního dohoda byla uzavřena ústně a že k uzavření dohody došlo v [Anonymizováno], nicméně z dohody o mimosoudním jednání musí být patrna alespoň rámcová identifikace projednávané záležitosti a vymezena doba, po kterou jednání bude probíhat, a to buď konkrétním časovým úsekem, nebo jinými podmínkami, při jejichž existenci nebo naopak absenci mimosoudní jednání skončí. Ze samotných tvrzení žalobce minimálně nevyplývá žádná vymezená doba, po kterou jednání měla probíhat. K tomu je však rovněž třeba dodat, že soud rovněž postrádá identifikaci projednávané záležitosti, jak bylo uvedeno shora. V neposlední řadě pak z provedeného dokazovaní, byť jen částečného, a to s ohledem na to, že žalobce řádně nedoplnil svá tvrzení, soud dospěl k závěru, že k uzavření mimosoudní dohody ohledně vad nemohlo dojít v [Anonymizováno], jak tvrdí žalobce v žalobě, když žalobce reklamoval vady balkonů již v průběhu roku [Anonymizováno], o čemž ostatně sám žalobce předložil důkaz, a to konkrétně email ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že žalobce se sám dotazuje právního zástupce žalované, kdy budou odstraněny vady na zábradlí, když tyto byly již reklamovány v průběhu roku [Anonymizováno]. Již tedy jen z tohoto samotného emailu je zřejmé, že k dohodě o mimosoudním jednání nemohlo dojít v [Anonymizováno], jak tvrdí žalobce. Z dokazování rovněž bylo prokázáno, že není pravdou, že ze strany žalobce v době zpracování znaleckého soupisu vad, tj. v roce [Anonymizováno], nedošlo k uplatnění reklamace vad z jeho strany, jelikož žalobce v dané době neměl informace týkající se rozsahu vad. Žalobce pak ani netvrdil, ani neprokazoval svoji aktivitu v tvrzeném mimosoudním jednání, když to byla právě žalovaná, která si nechala zpracovat znalecký posudek., který byl vyhotoven až v roce [Anonymizováno], kdy žalobce měl již v roce [Anonymizováno] reklamovat vady balkonů.

31. Nad rámec shora uvedené pak soud uvádí, že z emailu ze dne [datum], na který odkazuje žalobce, a ze kterého vyvozuje, že žalovaná uznala vady, nevyplývá, že žalovaná uznala vady, z emailu toliko vyplývá, že žalovaná začala odstraňovat vady, které neodstranil zhotovitel díla společnost [Anonymizováno]-[právnická osoba]. Současně je pak třeba zdůraznil, že z daného emailu ani není patrné, o jaké vady se mělo jednat, neboť v emailu absentuje identifikace konkrétních vad, které společnost [tituly před jménem] [jméno FO] začala odstraňovat.

32. I kdyby soud nedospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení, tak z provedených důkazů, byť jen částečných, má soud najisto postavené, že k mimosoudnímu jednání nemohlo dojít v dubnu [Anonymizováno], jak tvrdí žalobce. Soud by tak i žalobu zamítl z důvodu promlčení (§ 629 o. z.), když promlčení lhůta započala běž od počátku předávání jednotlivých bytových jednotek (nabytí vlastnického práva), když mezi účastníky nebylo sporu o tom, že toto se dělo v době od roku 2014 do roku 2016. Z daného je tak patrné, že promlčecí lhůta započala již v roce [Anonymizováno]. Soud se pak neztotožnil s námitkami žalobce o tom, že žalovaná své právo vznést námitku promlčení vykonala způsobem, který s přihlédnutím k ustanovení § 6 o. z. a v intencích § 8 o. z. znamená zjevné zneužití práva, a že žalobce ve smyslu ustanovení § 650 o. z. záměrně lstivě uvedla v omyl. Zákaz zneužití práva je institutem ztělesňujícím korigující funkci principu poctivosti. Slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný. Za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2135/2016 nebo ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. 29 Cdo 2162/2018). Zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva proto přichází v úvahu jen výjimečně. I pro poměry výkladu ustanovení § 8 o. z. je zásadně použitelná judikatura k otázce, kdy lze účastníku odepřít ochranu založenou na uplatnění námitky promlčení, představovaná především rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000. Z něj se přitom podává, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. V daném případě však soud ze skutkových okolností sporu nezjistil, že by se žalovaná podílela na nečinnosti žalobce vedoucí k promlčení jeho nároku nebo že by námitka promlčení byla projevem zneužitím práva na úkor žalobce; dokládají pouze zanedbání obecného právního principu „vigilantibus iura skripta sunt“ (bdělým náležejí práva) žalobcem samotným.

33. Na základě shora uvedeného nezbylo soudu než žalobu zcela zamítnout.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 213 020,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 656 500 Kč sestávající z částky 34 940 Kč za každý z pěti úkonů (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a dne [datum]) uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění účinném do [datum]) a 2 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění účinném od [datum]) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 176 050 Kč ve výši 36 970,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokátka žalované je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

35. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení