10 C 107/2025 - 55

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení neplatnosti rozvázání pracovního [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru žalobce se žalovaným založeného pracovní smlouvou ze dne [datum] výpovědí danou ze strany žalovaného žalobci dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se jako zaměstnanec domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru doručené mu žalovaným jako zaměstnavatelem dne [datum]. Žalobce pro žalovaného pracuje na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako [anonymizováno]. Jeho práce se vztahuje k [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Důvodem výpovědi podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce) je dle obsahu žalobci doručené listiny zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci a soustavné méně závažné porušování těchto povinností. Zvlášť hrubé porušení pracovních povinností je zaměstnavatelem spatřováno v neoprávněném zásahu do jeho dobré pověsti formou nepřípustné a neoprávněné kritiky, kdy žalobce dne [datum] na veřejně přístupném zasedání zastupitelstva žalovaného nepravdivě uvedl, že zaměstnavatel nemluví pravdu, když tvrdil, že [anonymizováno] města zajišťuje komunikaci s [Anonymizováno]. K tomu žalobce uvedl, že daného zasedání zastupitelstva se zúčastnil jako veřejnost. Zde proběhla mezi ním a starostou slušnou formou polemika o odlišném výkladu nastavených pravidel k tomu, jaký měl být postup při informování autora příspěvku do [anonymizováno] [Anonymizováno] o jeho nezveřejnění. Žalobce se v průběhu debaty žádným způsobem nevyjadřoval o svém zaměstnavateli a nemohl tak o něm šířit nepravdivé či difamující informace. U soustavného méně závažného porušování pracovních povinností ve výpovědi podle žalobce v rozporu s § 50 odst. 4 zákoníku práce zcela absentuje skutkové vymezení okolností, jimiž měl žalobce porušit své pracovní povinnosti. Vymezení skutku přitom musí být provedeno takovým způsobem, aby důvod výpovědi nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Výpověď však v tomto bodě pouze odkazuje na upozornění na porušení pracovních povinností ze dne [datum], [datum] a [datum]. Takovýto odkaz však skutkové vymezení výpovědního důvodu nenahrazuje. Nad rámec uvedené námitky se žalobce podrobněji vyjádřil i k obsahu jednotlivých vytýkacích dopisů a ve všech případech uvedl, že v dopisech uvedenými způsoby své pracovní povinnosti neporušil. K listině ze dne [datum], kde je mu zaměstnavatelem vytýkáno, že neinformoval autorku příspěvku [jméno FO] o tom, že její příspěvek nebude zveřejněn a z jakého důvodu, žalobce předně namítl, že i zde chybí jednoznačné skutkové vymezení, ve vztahu k jakému příspěvku [jméno FO] mělo k porušení pracovních povinností z jeho strany dojít. Tato přispěvatelka usiluje o zveřejnění svých příspěvků téměř do každého čísla [anonymizováno], a i v jiných případech bývají některé její příspěvky redakční radou zamítnuty. Pokud se však mělo jednat o nezveřejnění příspěvku autorky v [Anonymizováno] čísle, k tomu bylo žalobci na jednání redakční rady dne [datum] sděleno, že mu bude pro autorku zaslána příslušná informace předsedou redakční rady, který odpověď pro autorku naformuluje (stejným způsobem bylo v obdobných případech postupováno dlouhodobě) a žalobce ji následně postoupí autorce. Žalobci však předsedou redakční rady žádná informace k nezveřejnění příspěvku paní [jméno FO] zaslána nebyla. K listině ze dne [datum], kde je žalobci vytýkáno, že ačkoliv byl na jednání redakční rady starostou města vyzván, aby mu zasílal podklady pro jednání redakční rady, žalobce dne [datum] zaslal tyto podklady pouze členům redakční rady, nikoliv však starostovi, žalobce uvedl, že v této záležitosti se dne [datum] obrátil e-mailem na členy redakční rady o vyjádření, zda je oprávněn starostovi tyto podklady zaslat. Předseda redakční rady mu e-mailem ze stejného dne nabídl, že materiály poskytne starostovi ihned po jejich obdržení někdo z redakční rady. Žalobce byl s ohledem na toto sdělení v dobré víře, že zadaný pokyn bude splněn tímto způsobem prostřednictvím redakční rady. K listině ze dne [datum], kde je žalobci vytýkáno, že neinformoval pravidelné přispěvatele o změně termínu uzávěrky dalšího čísla na [datum], o níž bylo rozhodnuto na jednání redakční rady dne [datum], a ohrozil tak včasnou přípravu podkladů pro jednání redakční rady, žalobce uvedl, že informace o termínu uzávěrky dalšího čísla byla řádně uvedena v tiráži předchozího čísla. Žalobce dále o posunutí uzávěrky informoval všechny pravidelné dopisovatele tzv. konfrontačních příspěvků a všechny dopisovatele, kteří avizovali své příspěvky do daného čísla. Příspěvky všech složek městského úřadu byly dodány do [datum] a do [datum] po připomenutí žalobcem dodali příspěvky všichni pravidelní přispěvatelé, kteří měli o zveřejnění v daném čísle zájem. Žalobce redakční radě tyto příspěvky neprodleně poslal. Termín pro schválení redakční radou nebyl v žádném případě ohrožen a celkově nebylo ohroženo vydání čísla. Žalobce vždy vykonával práci pro žalovaného řádně, odpovědně a odborně. Vědomě se nedopustil žádného jednání, které by bylo v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Za dobu svého působení se mu podařilo pozvednout úroveň [anonymizováno] [Anonymizováno], o čemž svědčí odborné ocenění tohoto periodika. Postup žalovaného v podobě opakovaných nedůvodných upozornění na porušování povinností a následné výpovědi považuje žalobce za šikanózní.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. U jednání kvalifikovaného ve výpovědi jako zvlášť hrubé porušení pracovních povinností žalobcem je přesvědčen, že toto bylo ve zjevném rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Předmětné zasedání zastupitelstva města se přenášelo online a je umístěno na webových stránkách žalovaného. Na tomto jednání žalobce prohlásil, že zaměstnavatel nemluví pravdu, když uvedl, že [anonymizováno] města zajišťuje komunikaci s dopisovateli. Dále osočil zaměstnavatele z neznalosti předpisů týkajících se vydávání městského zpravodaje a uvedl, že chybou zaměstnavatele zpravodaj nedosáhl plného počtu bodů v hodnocení nezávislým třetím subjektem. Dále uvedl, že pokud se jako veřejnost účastní zasedání zastupitelstva, nebývá mu po přihlášení do diskuze předáváno slovo. Tímto veřejným vystoupení žalobce nepřípustně (neoprávněně) kritizoval zaměstnavatele, o kterém šířil nepravdivé a difamující informace. Tím došlo ke ztrátě nezbytné důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy při práci [anonymizováno] je kladen důraz na spolehlivost a poctivost zaměstnance. Ve vztahu k soustavnému méně závažnému porušování pracovních povinností žalobcem žalovaný trval na tom, že důvody výpovědi jsou v listině popsány dostatečně konkrétně. Skutkové vymezení důvodů výpovědi představují odkazy na konkrétní dokumenty uvedené v písemné výpovědi. Na porušení pracovních povinností uvedená v těchto jednotlivých dokumentech byl žalobce zaměstnavatelem opakovaně upozorněn a s důvody každého upozornění byl seznámen. To vyplývá z podpisů žalobce na příslušných upozorněních. V upozornění ze dne [datum] skutkové vymezení problematiky, ve vztahu k jakému příspěvku paní [jméno FO] mělo k pochybení žalobce dojít, nechybí. Vyplývá z toho, že v upozornění je uvedeno, že zaměstnavatel se o tomto pochybení dozvěděl dne [datum] při veřejném jednání zastupitelstva, kterému byl žalobce rovněž přítomen. Věcně k tomuto bodu žalovaný uvedl, že obecná povinnost [anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno] zajišťovat komunikaci s autory a pravidelnými dopisovateli vyplývá z č. 8 písm. g) Zásad pro vydávání periodického tisku [Anonymizováno] [anonymizováno] (dále jen Zásady) a dále čl. 4 odst. 1 Zásad upravující právo [anonymizováno], příp. po poradě s redakční radou, příspěvek nezveřejnit, krátit či provádět jeho stylisticko-gramatickou úpravu, stanoví, že o nezveřejnění informuje [anonymizováno] autora příspěvku písemně, a to vždy, bez ohledu na to, zda o nezveřejnění příspěvku rozhodne [anonymizováno] sám, či po případné poradě s redakční radou. Tuto povinnost žalobce porušil, když autorku článku paní [jméno FO] neinformoval o nezveřejnění jejího článku. K upozornění ze dne [datum] žalovaný uvedl, že přes přímý pokyn starosty žalobce podklady pro jednání redakční rady doručil členům redakční rady již dne [datum] a starostovi je až do dne doručení upozornění na porušení pracovních povinností dne [datum] nedoručil. Tím, že žalobce nevykonával práci dle pokynů zaměstnavatele a nedodržel povinnosti vyplývající z pracovního poměru, postupoval v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. K upozornění ze dne [datum] žalovaný uvedl, že žalobce, ačkoliv měl o posunu termínu uzávěrky zpravodaje informace, v rozporu s čl. 4 odst. 10 a čl. 8 písm. g) Zásad neinformoval o úpravě termínu pravidelné přispěvatele, čímž došlo k ohrožení včasné přípravy podkladů pro jednání redakční rady. Konečně žalovaný uvedl, že již v minulosti doručil žalobci za porušení pracovních povinností podle § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce písemné upozornění na porušení pracovních povinností ze dne [datum]. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Po zjištění, že žaloba byla žalobcem podána ve lhůtě podle § 72 zákoníku práce, soud přistoupil k provedení dokazování. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Pracovní poměr mezi účastníky řízení byl založen pracovní smlouvou ze dne [datum], a to na dobu neurčitou. Na základě této smlouvy byl žalobce u žalovaného zaměstnán na pozici [anonymizováno]. Nástup do zaměstnání byl sjednán dnem [datum]. Dne [datum] uzavřely strany k pracovní smlouvě dodatek upravující pracovní dobu a pracovní úvazek. Podle pracovní náplně je úkolem žalobce komunikovat s přispěvateli periodika, zabezpečovat jejich příspěvky, vytvářet tým dopisovatelů, se kterými spolupracuje při tvorbě článků, koordinovat včasnost podkladů pro tvorbu periodika, shromažďovat podklady pro tvorbu periodika, revidovat texty, skládat příspěvky do jednotlivých stránek, autorsky se angažovat dle požadavků zaměstnavatele a redakční rady, komunikovat s grafikem a finalizovat dle potřeb pro tisk periodika, autorsky vytvářet nebo se podílet na [anonymizováno] příspěvcích do jiných periodik v rámci regionu dle potřeb a pokynů zaměstnavatele, plnit další pokyny starosty, zabezpečovat inzerci, zabezpečovat dodržování Statutu redakční rady [anonymizováno] [Anonymizováno], dodržovat bezpečnostní předpisy a předpisy PO.

5. Dnem [datum] je datována listina vyhotovená a podepsaná starostou žalovaného [jméno FO]. Ačkoliv je tato listina nadepsaná jako výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností podle § 52 písm. g) zákoníku práce, jejím obsahem je výpověď z pracovního poměru podle uvedeného ustanovení nejen pro jednorázové zvlášť hrubé porušení pracovních povinností (bod 2. výpovědi), ale i pro soustavné méně závažné porušování těchto povinností (bod 3. výpovědi). Žalobce písemně potvrdil přijetí této listiny dne [datum] s dovětkem, že s obsahem dokumentu nesouhlasí.

6. Výpověď pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností je odůvodněna neoprávněným zásahem žalobce do dobré pověsti zaměstnavatele formou nepřípustné a neoprávněné kritiky. Té se měl žalobce dopustit dne [datum] na zasedání zastupitelstva města, které bylo přenášeno online a je zveřejněno na webových stánkách města. Zde měl žalobce šířit o svém zaměstnavateli nepravdivé a difamující informace. Konkrétně měl uvést, že zaměstnavatel nemluví pravdu, když tvrdil, že [anonymizováno] města zajišťuje komunikaci s dopisovateli. Tento pracovní úkon přitom vychází z pracovní náplně a jiných právních předpisů, kterými se [anonymizováno] řídí.

7. Výpověď pro soustavné méně závažné porušování pracovních povinností není ve výpovědi žádným způsobem odůvodněna. Výpověď v tomto bodě neobsahuje popis žádného konkrétního porušení pracovních povinností žalobcem. Obsahuje výlučně odkaz na písemná upozornění žalobce na porušování pracovních povinností ze dne [datum], [datum] a [datum].

8. K bližším okolnostem doručení výpovědi a vysvětlení důvodů tohoto postupu zaměstnavatele žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že výpověď mu předal starosta města [jméno FO] na schůzce dne [datum]. Této schůzce byl kromě žalobce a starosty přítomen právní zástupce žalobce. Starosta zde žalobci předal nejprve upozornění na porušení pracovních povinností ze dne [datum] a [datum] a poté výpověď z pracovního poměru. Přečetl mu text výpovědi, jinak k ní nic bližšího neuvedl. Žalobce poté na doporučení svého zástupce podepsal převzetí dokumentů.

9. V upozornění na porušení pracovních povinností ze dne [datum] zaměstnavatel žalobci vytkl, že neinformoval autora nezveřejněného příspěvku, paní [jméno FO], o tom, že její příspěvek nebude zveřejněn a z jakého důvodu. Na jednání redakční rady zaznělo, že text paní [jméno FO] nebude zveřejněn a další dotazy či názory (1 ks) budou zveřejněny s příslušnou vysvětlující odpovědí. Povinností [anonymizováno] je o tomto informovat dopisovatele. Žalobce touto informací disponoval, článek do aktuálního čísla [anonymizováno] [Anonymizováno] nezařadil, ale dopisovatelku o tom neinformoval. Vydavatel se o tomto dozvěděl dne [Anonymizováno] při veřejném jednání zastupitelstva města, kde dopisovatelka tuto informaci veřejně oznámila v podobě stížnosti.

10. K okolnostem předání písemné výtky zaměstnavatele ze dne [datum] žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že ji převzal dne [datum] na schůzce, na kterou byl pozván starostou [jméno FO] předchozího dne. Nikdo jiný přítomen nebyl. Starosta byl rozčílený a žalobci sdělil, že za jeho vystoupení na zastupitelstvu města dne [datum] s ním ukončí pracovní poměr. Uvedl dvě možnosti – výpověď dohodou nebo výpověď ze strany zaměstnavatele. Žalobce byl celou situací překvapen, domníval se, že schůzka se bude týkat dalšího čísla [anonymizováno] [Anonymizováno]. Požádal tedy o čas na rozmyšlenou a navrhl třetí variantu, aby jeho pracovní poměr mohl pokračovat. Navrhl celou situaci probrat, starostovi sdělil, že svým vystoupením nemyslel nic špatného a že se klidně omluví. Nato mu starosta předal předmětnou výtku a sdělil termín další schůzky [datum] s tím, že to je ještě termín, kdy může žalobce okamžitě propustit. Další dvě výtky již starosta žalobci předal společně s výpovědí pracovního poměru na schůzce dne [datum], jejíž průběh je popsán výše.

11. V upozornění na porušení pracovních povinností ze dne [datum] zaměstnavatel žalobci vytkl, že nesplnil pokyn starosty města k zasílání podkladů pro jednání redakční rady vyslovený dne [datum] na jednání redakční rady. Dne [datum] v dopoledních hodinách žalobce zaslal podklady členům redakční rady, nikoliv však starostovi města. Tomu nebyly doručeny až do data vyhotovení této výtky.

12. V upozornění na porušení pracovních povinností ze dne [datum] zaměstnavatel žalobci vytkl, že neinformoval pravidelné přispěvatele o rozhodnutí redakční rady ze dne [datum] o změně termínu zaslání souboru materiálů do dalšího čísla, podle kterého byla uzávěrka upravena na [datum]. Povinností [anonymizováno] je o tomto informovat dopisovatele. Pravidelní přispěvatelé pak nedodrželi termín uzávěrky. Žalobce tak ohrozil včasnou přípravu podkladů pro jednání redakční rady.

13. K výpovědnímu důvodu neoprávněným zásahem žalobce do dobré pověsti zaměstnavatele formou nepřípustné a neoprávněné kritiky provedl soud důkaz přehráním videozáznamu z [Anonymizováno]. zasedání zastupitelstva žalovaného konaného dne [datum] z webových stránek žalovaného. Záznam je umístěn na adrese [Anonymizováno] Přehrány byly časové úseky 1 hodina 53 minut až 1 hodina 58 minut, 2 hodiny 4 minuty až 2 hodiny 8 minut a 2 hodiny 52 minut až 3 hodiny 4 minuty. V čase 1 hodina 53 minut je zaznamenám dotaz přispěvatelky [jméno FO], z jakého důvodu jí dosud nebyla doručena odpověď na její (blíže nespecifikovaný) dotaz s tím, že neví, jak nyní funguje redakční rada a [anonymizováno] jí řekl, že to není v jeho kompetenci. Starosta města, který zasedání moderuje, odpovídá, že se nejde o jeho záležitost, ale o záležitost redakční rady, a že odepsat měl [anonymizováno]. Po zjištění, že žalobce je zasedání zastupitelstva přítomen, vyzval starosta přítomného žalobce ke slovu. Žalobce potvrdil přijetí dotazu od paní [jméno FO]. Dále uvedl, že redakční rada na svém jednání rozhodla, že její příspěvek nebude otištěn a předsedovi redakční rady bylo uloženo, aby pro ni přichystal oznámení, které potom žalobce zprostředkuje, protože [anonymizováno] komunikuje s dopisovateli. Předseda redakční rady však žalobci nic neposlal. K tomu starosta sdělil, že redakční rady se také účastnil. Ví, že redakční rada rozhodla, že příspěvek paní [jméno FO] nebude otištěn a [anonymizováno] jí to měl oznámit. Na to žalobce reagoval tak, že podle jeho poznámek z redakční rady měl předseda redakční rady sestavit vyjádření třem dopisovatelům, jak se redakční rada postavila k otištění jejich příspěvku. Takto byly kompetence žalobce přeneseny na redakční radu a on neměl právo tohle psát. Odpověď měl napsat předseda redakční rady nebo rada jako celek a žalobce ji pak zprostředkovat. K tomu starosta uvedl, že pokud ví, tak s dopisovateli komunikuje žalobce. Žalobce poté reagoval slovy „ne, tohle na mě nehodíte“ a poté mu starosta odebral slovo. V čase 2 hodiny 4 minuty žalobce upřesňuje, že předseda redakční rady dostal pokyn, aby připravil odpovědi pro tři dopisovatele a vzhledem k rozdílné interpretaci jednání redakční rady žádá, zda by mohl vidět zápis z tohoto jednání. Starosta k tomu uvádí, že byl přítomen pouze jako host a že řekl, co tam slyšel, tedy že bylo oznámeno, že příspěvek paní [jméno FO] nebude zveřejněn a pokud ví, tak odpovědi dopisovatelům píše žalobce. Na to žalobce reaguje, že je potřeba, aby si starosta přečetl [adresa] pro vydávání [anonymizováno] [Anonymizováno]. Dále v čase 2 hodiny 52 minut, kde začíná debata o odměnách pro členy redakční rady, uvádí člen redakční rady [Anonymizováno], že se chce vyjádřit k tomu, že zaznělo, že nebude otištěn jeden článek. Pokud se jedná o článek, na který již jednou odpovězeno bylo a podruhé ne, a jestli na něj nebylo odpovězeno předsedou redakční rady, stal se asi nějaký administrativní omyl. Pokud k tomu nedošlo, mohl žalobce napsat předsedovi redakční rady a upozornit jej na to. Podle něj však, pokud se jedná o ten daný článek, odpovězeno být nemuselo, protože jednou již odpovězeno bylo a jednalo se skoro o totéž. Žalobce poté uvedl, že by uvítal, aby pokyny redakční rady dostával písemně nebo formou zápisu z jednání.

14. Podle § 50 odst. 2 zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.

15. Podle § 50 odst. 4 zákoníku práce dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

16. Podle § 52 písm. g) zákoníku práce jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

17. Po skutkové stránce z výše popsaného průběhu vystoupení žalobce na zasedání zastupitelstva žalovaného dne [datum] vyplývá, že popis skutku uvedený v žalobci doručené výpovědi z pracovního poměru z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností (a také ve vyjádření žalovaného v tomto řízení), není přiléhavý tomu, jak situace na zasedání zastupitelstva fakticky proběhla. Zatímco výpověď z uvedeného důvodu je zaměstnavatelem odůvodněna tím, že žalobce na veřejně přístupném jednání zastupitelstva uvedl, že zaměstnavatel nemluvil pravdu, když tvrdil, že [anonymizováno] města zajišťuje komunikaci s dopisovateli, ze záznamu ze zasedání zastupitelstva je zřejmé, že tuto svoji povinnost žalobce žádným způsobem nezpochybňoval, a dokonce na její existenci sám výslovně odkazoval. Žalobce ve svém vystoupení poukazoval výlučně na skutečnost (která však není ve výpovědi vůbec uvedena a žalovaný se k ní ani žádným způsobem nevyjádřil), že pro svoji komunikaci s daným dopisovatelem potřeboval z důvodu rozhodnutí redakční rady její součinnost – zaslání konceptu oznámení pro dopisovatele předsedou redakční rady. Žalobce tedy nerozporoval, že měl realizovat komunikaci s dopisovatelem, jak vyplývá z formulace použité ve výpovědi, ale poukazoval na to, že k této komunikaci neobdržel od redakční rady příslušné podklady. Již z toho důvodu, že skutkové vymezení důvodu výpovědi ve výpovědi neodpovídá skutečnému průběhu konkrétní situace, která je autenticky zachycena na předmětném videozáznamu, nemůže být výpověď pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností důvodná. Vzhledem k tvrzením žalovaného se soud dále zabýval difamačním potenciálem daného vystoupení žalobce týkajícího se kompetencí a dodržování pracovních povinností [anonymizováno].

18. V obecné rovině lze uvést, že neoprávněná (nepřípustná) kritika zaměstnavatele může představovat porušení pracovních povinností zaměstnance a může být i důvodem k výpovědi z pracovního poměru. V tomto směru je zásadní rozlišení mezi oprávněnou kritikou, kdy zaměstnanec má ústavně zaručené právo na svobodu projevu (čl. 17 Listiny základních práv a svobod) a neoprávněnou kritikou, která poškozuje dobrou pověst zaměstnavatele (čl. 10 Listiny základních práv a svobod a § 135 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) a která může mít pro zaměstnance shora uvedené následky. Přípustná kritika je kritika věcná a podložená, je konkrétní a přiměřená. Nepřípustná kritika je naopak představována veřejným nebo výrazně škodlivým tvrzením ze strany zaměstnance o zaměstnavateli, které není podložené pravdivými a ověřitelnými fakty, je přehnané, urážlivé nebo vulgární, narušuje provoz či zájmy zaměstnavatele a má reálný potenciál poškodit jeho dobré jméno.

19. V projednávané věci žalobce na předmětném zasedání zastupitelstva skutečně vyjádřil svůj nesouhlas se starostou žalovaného ohledně interpretace obsahu svých pracovních povinností v návaznosti na proběhlé jednání redakční rady. Z videozáznamu zachycujícího průběh zasedání vyplývá, že žalobce na tomto zasedání nevystoupil svévolně, aby zaměstnavatele a priori kritizoval. Jeho vyjádření zaznělo v rámci obrany proti dříve vyslovenému sdělení starosty k dotazu přispěvatelky, že odpověď, kterou neobdržela, jí měl zaslat žalobce. Až v návaznosti na toto sdělení žalobce přednesl vlastní interpretaci rozsahu svých kompetencí, a to až po výzvě starosty. Ten po zjištění, že žalobce je zasedání přítomen, jej k vyjádření sám vyzval se slovy „[anonymizováno]“. Navíc v zásadě hned v úvodu svého vyjádření se žalobce obrátil na starostu s dotazem, zda k věci může sdělovat konkrétní informace a obdržel kladnou odpověď („[Anonymizováno]). Až poté tedy žalobce předestřel svůj pohled na věc spočívající nikoliv v kritice zaměstnavatele, ale ve vysvětlení, z jakého důvodu nemohl odpověď dopisovatelce odeslat. Mezi žalobcem a starostou proběhla oboustranně slušná diskuze. Vyjádření žalobce pak spočívá ve veřejné reakci na skutečnosti, které o něm byly dříve starostou veřejně sděleny. Žalobce ve svém projevu uvedl konkrétní informace a fakta, ze kterých jeho názor vycházel, kdy odkázal na jednání redakční rady, z něhož měl vzejít pokyn pro jejího předsedu odpověď sestavit. To, že vyjádření žalobce nebylo nepodložené, vyplývá z vyjádření dalšího přítomného člena redakční rady pana [Anonymizováno], který uvedl, že pokud předseda redakční rady koncept odpovědi pro dopisovatelku nezaslal, muselo se jednat o administrativní pochybení. Prezentované vyjádření žalobce je slušné, věcné, přiměřené ve smyslu obsahu i formy. Vyjadřování žalobce není přehnané, urážlivé ani vulgární.

20. Ze strany žalobce jako zaměstnance jednalo nikoliv o kritiku zaměstnavatele, ale o oprávněnou obranu pronesenou v rámci slušně vedené diskuze. Takové vyjádření zaměstnance nelze po právní stránce hodnotit jako porušení pracovních povinností, ale jako výkon ústavním pořádkem zaručeného práva na svobodu projevu. Proto není výpověď z pracovního poměru daná žalovaným žalobci pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností důvodná.

21. Pod bodem 3. písemné výpovědi doručené žalobci je zaměstnavatelem označeno jako další důvod pro rozvázání pracovního poměru soustavné méně závažné porušování pracovních povinností žalobcem. Oproti výpovědnímu důvodu uvedenému v bodě 2. výpovědi zde však zcela absentuje skutkové vymezení výpovědního důvodu. Z citovaného § 50 odst. 4 zákoníku práce vyplývá, že aby bylo možné posoudit, zda výpověď zaměstnavatele odpovídá některému z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce, musí být výpovědní důvod ve výpovědi skutkově konkretizován. Nestačí pouhá právní kvalifikace; rozhodující je popis skutkových okolností, na nichž je výpověď založena. Skutkové vymezení musí být dostatečně určité a srozumitelné, aby bylo zřejmé, jaký výpovědní důvod byl uplatněn, a aby jej bylo možné odlišit od jiných možných důvodů. Míra potřebné konkretizace závisí na složitosti skutkové podstaty daného výpovědního důvodu. Žalobci lze přisvědčit, že pouhý odkaz na tři upozornění na porušení pracovních povinností za dostatečně určité vymezení výpovědního důvodu považovat nelze.

22. V případě neurčitosti nebo nesrozumitelnosti formulace výpovědního důvodu ve výpovědi je třeba přistoupit k výkladu projevu vůle zaměstnavatele podle pravidel stanovených v občanském zákoníku (§ 555 a § 556). Výklad právního jednání zaměstnavatele se primárně řídí jeho obsahem a jazykovým vyjádřením, přičemž se zohledňuje skutečný úmysl jednající strany, pokud byl druhé straně znám nebo jí musel být znám. Význam projevu vůle se určuje také podle toho, jak by jej zpravidla chápala osoba v postavení adresáta tohoto projevu. Při výkladu projevu vůle se dále přihlíží k okolnostem, za nichž byl projev učiněn, k praxi mezi stranami, k předchozímu jednání i k tomu, jak strany samy projev vůle chápaly. Cílem je zjistit skutečný záměr zaměstnavatele a to, zda byl tento záměr zaměstnanci znám nebo musel být znám. Z toho vyplývá, že v případě nejasností je třeba výpověď a její důvody vykládat podle skutečného úmyslu zaměstnavatele známého zaměstnanci, přičemž se přihlíží i k okolnostem předcházejícím výpovědi a k zavedené praxi mezi stranami.

23. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný žalobci doručil kromě výpovědi i všechny tři výtky, na něž výpověď odkazuje. Výtky ze dne [datum] a [datum] dokonce společně s výpovědí. Právě tyto dvě výtky obsahují dostatečně určité skutkové vymezení výpovědního důvodu – jednotlivých případů méně závažného porušení pracovních povinností. V těchto výtkách je uvedeno konkrétní jednání, které žalovaný považuje ve vztahu k plnění pracovních povinností žalobcem za problematické, a to konkrétním popisem tohoto jednání, datem pokynu, který neměl být žalobcem dodržen a datem tvrzeného porušení pracovních povinností. Ačkoliv žalobce uvedl, že žádné bližší vysvětlení k obsahu těchto výtek ze strany zaměstnavatele neobdržel a tyto mu byly starostou pouze předány s tím, že současně mu byl přečten text výpovědi, mohl žalobce z obsahu těchto výtek pochopit, jaké jeho konkrétní jednání je zaměstnavatelem hodnoceno jako méně závažné porušení pracovních povinností. Ostatně ve vztahu k těmto výtkám žalobce v žalobě bez dalšího uvádí věcné důvody svého nesouhlasu s tím, že by se v těchto výtkách popsaným jednáním dopustil porušení pracovních povinností a žádné pochybnosti o totožnosti skutku neuvádí. V případě jednání žalobce popsaného ve výtkách ze dne [Anonymizováno]. a [datum] tedy lze nedostatky v určitosti vymezení výpovědního důvodu ve výpovědi odstranit výkladem tohoto projevu vůle.

24. Uvedený upřesňující potenciál však nemá výtka ze dne [datum]. V jejím textu totiž není závadné jednání žalobce dostatečně konkretizováno. K porušení pracovních povinností žalobce výtka uvádí, že žalobce neinformoval [jméno FO] o tom, že její příspěvek nebude zveřejněn a z jakého důvodu. Za situace, kdy z podání účastníků, ale i ze záznamu jednání zastupitelstva vyplývá, že [jméno FO] do periodika přispívá pravidelně a zveřejnění některých jejích příspěvků bývá redakční radou zamítnuto, by byl požadavek na určitost vymezení výpovědního důvodu zachován pouze tehdy, pokud by byl dotyčný příspěvek blíže konkretizován. Tuto konkretizaci však zaměstnavatel neuvedl ani ve výpovědi, ani v předmětné výtce. V žádném z těchto jednání žalovaného nejsou o příspěvku uvedeny žádné bližší informace (např. z jakého je data, v jakém čísle periodika měl být zveřejněn, název příspěvku či jeho téma), není uvedeno ani datum jednání redakční rady, z jejíchž závěrů měla povinnost žalobce informovat dopisovatelku vzejít. Bližší informace žalobci v tomto směru neposkytl ani starosta žalovaného, který žalobci danou výtku osobně předal, když plánovanou výpověď z pracovního poměru odůvodňoval jinak, a to nesouhlasem s vystoupením žalobce na zasedání zastupitelstva města. Neurčitost uvedených projevů zaměstnavatele nelze odstranit uvedením data, kdy se zaměstnavatel o tvrzeném porušení pracovních povinností dozvěděl, když dne [datum], kdy se konalo zasedání zastupitelstva, ani daná dopisovatelka v účastníky označené pasáži nijak nekonkretizovala příspěvek, o kterém hovoří, a i přítomný člen redakční rady pan [jméno FO] si dle obsahu svého projevu nebyl zcela jistý, o jaký příspěvek se jedná. Je tedy teoreticky možné, že výtka zaměstnavatele odkazuje na příspěvek, o kterém na zastupitelstvu dne [datum] hovořila paní [jméno FO] a je také možné, že ke stejnému příspěvku se žalobce ve svém projevu vyjadřoval. Nicméně ani tak není zřejmé, o jaký konkrétní příspěvek se jedná a nelze tak v rámci provádění dokazování v řízení před soudem sledovat proces schvalování jeho zveřejnění (který bude vždy jiný, než u jiných příspěvků dané dopisovatelky). Vzhledem k neurčitosti skutkového vymezení v bodě 3. výpovědi z pracovního poměru, neurčitosti výtky z dne [datum] a všech projevů zaměstnavatele vztahujících se k této výtce včetně všech souvisejících skutkových okolností není možné jednoznačně uzavřít, k jakému konkrétnímu příspěvku paní [jméno FO] se vztahuje porušení pracovních povinností žalobcem, na něž zaměstnavatel poukazuje ve výtce ze dne [datum] a nelze vyloučit záměnu s jiným příspěvkem dané dopisovatelky. Na tuto skutečnost poukazuje i žalobce v podané žalobě. V důsledku toho nelze vést dokazování ke konkrétnímu příspěvku a k tomu, zda se žalobce ve vztahu k tomuto příspěvku dopustil porušení pracovních povinností. Ani výkladem projevu vůle tedy není v tomto případě možné po skutkové stránce zajistit takovou konkretizaci použitého výpovědního důvodu, aby nevznikly pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl se žalobcem pracovní poměr rozvázán. Pomocí výkladu projevu vůle nelze nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou ten, kdo výpověď dává, v rozhodné době neměl, nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 3 Cdon 946/96). V případě výtky ze [datum] tedy nelze ani výkladem projevu vůle jednoznačně dovodit, proč byla výpověď zaměstnanci dána.

25. Pokud se soudu nepodaří nedostatky ve skutkovém vymezení výpovědního důvodu odstranit ani výkladem projevu vůle, k vymezení tohoto důvodu ve výpovědi z pracovního poměru se nepřihlíží, protože se jedná o zdánlivé právní jednání. Na zaměstnavatelovu výpověď z pracovního poměru se hledí tak, jako by v ní tento výpovědní důvod nebyl vůbec obsažen.

26. Podle judikatury soudů se o soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost, kdy jedno porušení pracovní povinnosti navazuje na druhé (další) tak (v takovém časovém intervalu), že lze hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. V dané věci bylo zjištěno, že jednáním popsaným v bodě 2. výpovědi žalobce neporušil své pracovní povinnosti. K jednání dle bodu 3. výpovědi vztahujícímu se k výtce ze dne [datum] soud nepřihlíží. Porušení pracovních povinností podle bodu 3. výpovědi vztahující se k výtkám ze dne [datum] a [datum], která by dle popisu skutku uvedeného ve výtkách mohla představovat nejvýše méně závažné porušení pracovních povinností, jsou však pouze dvě a ani společně nesplňují podmínku soustavnosti § 52 písm. g) část věty za středníkem zákoníku práce. Nemohou tak odůvodňovat rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele. Z tohoto důvodu se jejich opodstatněností soud věcně nezabýval a zamítl veškeré důkazní návrhy související s prokazováním toho, zda a jakým způsobem tato jednání proběhla pro nadbytečnost (text [adresa], příklady pokynů ze strany předsedy redakční rady a starosty ohledně odpovědí dopisovatelům, e-mailová komunikace ze dne [datum], [Anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], potvrzení přispěvatelů o obdržení informace, sdělení starosty ke zveřejnění článků došlých den po uzávěrce, prohlášení předsedy redakční rady [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] či jeho svědecká výpověď, prohlášení pravidelné přispěvatelky [jméno FO] či její svědecká výpověď, zápis z jednání redakční rady dne [datum], e-mail starosty města z [datum], výňatek z [anonymizováno] [Anonymizováno] z [Anonymizováno], e-mail [Anonymizováno] [jméno FO] nebo její svědecká výpověď a výslech bývalého [Anonymizováno] města [jméno FO]). Pro nadbytečnost soud zamítl také návrh na provedení důkazu výtkou ze dne [datum], která předchází datu podání výpovědi z pracovního poměru o více než 6 měsíců. Za takto zjištěné skutkové a právní situace soud rozhodl tak, že žalobě vyhověl a určil, že výpověď daná žalovaným žalobci je neplatná.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši [částka]. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení