10 C 113/2018-260

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 469 699 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 469 699 Kč spolu s 8,05% zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 5. 10. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 269 863,62 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 17 485 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a to ve prospěch České republiky – Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou na účet [číslo] [variabilní symbol].

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 12. 2017 domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná v měsících duben až říjen 2015 prováděla zemní výkopové práce za účelem uložení kanalizačního potrubí v obci [obec], při nichž došlo stavebními stroji k poškození opěrné zdi ve vlastnictví žalobce, nacházející se na pozemcích žalobce parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec]. K žalobcem požadované náhradě škody došlo ze strany žalované prostřednictvím společnosti [pojišťovna], jakožto pojistitele žalované, avšak pouze v rozsahu částky 253 336 Kč, která nenahrazuje celou žalobci způsobenou škodu, nýbrž pouze její část. Žalobce proto žalobou uplatňoval částku ve výši 469 699 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 10. 2017 do zaplacení, která měla odpovídat rozdílu celkové výše škody v rozsahu nákladů nutných k uvedení poškozené věci v předešlý stav ve výši 723 035 Kč vyčíslených znaleckým posudkem [titul]. [příjmení], a již vyplacené částky 253 336 Kč.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala ani zčásti a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná zpočátku uváděla, že považuje odškodnění žalobce částkou ve výši 253 336 Kč za dostačující. Podotkla, že [titul]. [příjmení] ve svém znaleckém posudku oceňuje potenciální náklady na výstavbu zcela nové zdi, a to zdi odlišné od původní zdi žalobce, neboť původní zeď byla vyskládána tzv. nasucho, neměla jakékoliv základy a drenáž, zatímco [titul]. [příjmení] oceňoval náklady na provedení zdi s betonovými základy, novou drenáží a novým materiálem, čímž by došlo k jejímu zhodnocení oproti zdi původní. V námitkách proti znaleckému posudku [titul]. [příjmení] žalovaná dále namítla časový odstup 2 let a 5 měsíců od vzniku škody do zaměření znalcem, nedostatečnost podkladů, z nichž znalec vycházel, zejména pak sporovala nutnost opravy celé zdi žalobce, když tato měla pouze 11 lokálních narušení, které mělo být dle jejího názoru možné opravit nezávisle na zbytku zídky. V průběhu dalšího řízení pak žalovaná sporovala, že by ji žalobce žádal o uvedení zídky do původního stavu, když údajně komunikoval s obcí [obec] jakožto investorem stavby kanalizace. V neposlední řadě žalovaná uváděla, že stavební práce, kterými došlo k poškození zdi, prováděla třetí osoba, a to její subdodavatel, žalovaná tak podle svého názoru neměla být pasivně věcně legitimována v tomto sporu.

3. Ze smlouvy o dílo ze dne 18. 8. 2014 uzavřené mezi Obcí [obec] jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem (na [číslo listu] a v elektronické podobě) bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo kompletní provedení stavby kanalizace ([anonymizováno] etapy) v obci [obec], a to dle stavebního povolení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Dle [anonymizována dvě slova] této smlouvy byla žalovaná povinna zajistit a financovat veškeré subdodavatelské práce a nesla za ně odpovědnost, přičemž za subdodávku byla považována realizace části zakázky jiným subjektem. Ze smlouvy o dílo ([číslo listu]), předávacího protokolu ([číslo listu]) a zápisu o převzetí díla ([číslo listu]) bylo zjištěno, že žalovaná prováděla část díla pro [územní celek] prostřednictvím subdodavatele, a to [právnická osoba] [rok], [anonymizováno]. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru životního prostředí, ze dne ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ([číslo listu]), bylo zjištěno, že jím bylo vydáno stavební povolení ke stavbě vodního díla, a to kanalizace ([anonymizováno] etapy) v obci [obec], a to kromě jiného na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec]. Ze snímku katastrální mapy (na [číslo listu]) bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] přiléhá k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo]. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec], [list vlastnictví] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí byla stavba [adresa] a dále zejména pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] byl k datu jejich pořízení žalobce. Z žádosti společnosti [právnická osoba] ze dne 11. 1. 2016 ([číslo listu]) bylo zjištěno, že tato společnost žádala žalobce v souvislosti s vyřízením škodné události vzniklé 13. 5. 2015, spočívající v poškození kamenné zdi žalobce, o zaslání doplňujících podkladů, kromě jiného i písemné uplatnění požadavku o náhradu škody po žalovaném. Ze zápisu z místního šetření ze dne 5. 5. 2016 ([číslo listu]) bylo zjištěno, že se jej zúčastnili zástupci žalované a žalobce, žalobce nesouhlasil s rozsahem oprav poškozené zdi ve výši cca [anonymizováno] mb, jako minimum považoval [číslo] mb, zahájení opravných prací na zdi tedy mělo být pozastaveno do doby vyřešení rozsahu. Z žádosti ze dne ze dne 13. 5. 2016 (na [číslo listu]) bylo zjištěno, že žalobce žádal [územní celek] o opravu zdi poškozené žalovanou. Z žádosti žalobce ze 12. 5. 2017 (na [číslo listu]) a ze dne 18. 7. 2016 ([číslo listu]) bylo zjištěno, že se jimi žalobce obracel na [stát. instituce], s žádostí o vykonání státního stavebního dohledu a nařízení oprav opěrné zdi v rozsahu cca [anonymizováno] m žalované, a dále na [územní celek] s žádostí o stanovisko. Z písemnosti z 3. 7. 2017 ([číslo listu]) bylo zjištěno, že [územní celek] prostřednictvím svého starosty shrnovala sled událostí ve věci poškozené zdi žalobce. Kromě jiného uváděla, že k výstavbě kanalizace podél zdi žalobce docházelo v období duben až říjen 2015, v září 2016 a v dubnu 2017 došlo ke schůzkám zhotovitele, obce, statika, pojišťovny a poškozených, v dubnu 2017 bylo údajně dosaženo dohody mezi zhotovitelem, poškozeným, obci na řešení opravy, v červnu 2017 obdržela informaci o vyplacení částky cca. 230 tisíc žalobci. [územní celek] odmítla situaci žalobce dále řešit, když uvedla, že není přímým účastníkem škodné události. Z fotografií (na [číslo listu]) byl zjištěn stav zídky žalobce před poškozením (byť bez bližší časové specifikace) a po jejím poškození během pohybu stavebního stroje, když na [číslo listu] je rovněž patrné mechanické poškození stavebního stroje. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých (uloženého na CD na [číslo listu]) byl zjištěn popis poškození zdi žalobce v návaznosti na škodní událost ze dne 13. 5. 2015 zástupcem pojišťovny, a to v rozsahu minimálně 11 lokálních poškození v šířce od [anonymizováno] cm do [anonymizováno] cm (nejčastěji kolem [anonymizováno] - [anonymizováno] cm šířky). Z popisu škodní události (uloženého na CD na [číslo listu]) ze strany žalované bylo zjištěno, že tato uznala odpovědnost za vznik škody vzniklé v rámci výstavby splaškové kanalizace v důsledku nasazení těžké techniky s bouracím kladivem, v důsledku jejíhož použití vznikaly velké otřesy, které způsobily postupné sesouvání a borcení opěrných zdí skládaných na sucho. Čestným prohlášením žalobce ([číslo listu]) tento prohlašoval, že náhradu škody na předmětné zdi neuplatňoval po jiném subjektu, než po žalované. Z oznámení o poskytnutí náhrady ze dne 14. 8. 2017 ([číslo listu]) bylo zjištěno, že vzniklá pojistná událost měla být společností [právnická osoba] žalobci odškodněna částkou 253 336 Kč. Z předžalobní upomínky žalobce ([číslo listu]), z odpovědi žalované na výzvu k úhradě ([číslo listu]), z odpovědi žalobce z 31. 10. 2017 ([číslo listu]) bylo zjištěno, že mezi účastníky probíhala před podáním žaloby stran uplatněného nároku komunikace. Nejpozději v dopisu ze dne 25. 9. 2017 žalobce uplatnil po žalované nárok na peněžní odčinění škody ve výši 506 634 Kč a stanovil splatnost 7 dnů od doručení výzvy. Z emailové komunikace (na [číslo listu]) nebylo zjištěno nic relevantního pro toto rozhodnutí.

4. Z posudku [titul]. [příjmení] č. [tel. číslo] (v příloze na [číslo listu]) bylo zjištěno, že byl zhotoven na objednávku žalované a postrádá doložku dle § 127a o.s.ř., proto s ním bylo nakládáno jako s listinným důkazem. Jeho cílem byla identifikace a analýza příčin vzniku zjištěných poruch a vad zídky žalobce podél trasy kanalizační stoky [příjmení] [číslo] v obci [obec]. Závěrem znaleckého posudku je, že k narušení zídky došlo nárazy stavebního stroje, který neměl dostatečný prostor pro manipulaci při provádění výkopu. Na obrázku [anonymizováno] (str. [anonymizováno] posudku) je schéma poškození konstrukce zídky o celkové délce [anonymizováno] m, kde je naznačeno 11 narušených míst zídky. V další části posudku je specifikován rozměr jednotlivých poruch a navržen způsob opravy těchto narušených míst, který předpokládá provedení základů z betonového lože v tloušťce [anonymizováno] mm s osazením plochých kamenů a následné ruční skládání zdiva.

5. Z protokolu o výslechu svědka [titul]. [příjmení] provedeného prostřednictvím dožádaného soudu ([číslo listu]) bylo zjištěno, že tento prováděl pasportizaci obce, znal okolí celkem dobře. Zdůraznil, že stroj při výkopu rýhy pro uložení kanalizačního potrubí mohl být v kontaktu pouze s horními dvěma třetinami zídky. Výsledkem místního šetření bylo schéma označující lokalizovaná a definovaná místa, kde došlo ke kolizi stroje a zídky. Nejde o projekt oprav, pouze o nástin technologie oprav, aby mohlo dojít k přibližnému ocenění, sám s finanční stránkou neměl co dočinění. [obec] destrukce změřil z důvodu požadavku žalované na zpracování rozpočtu. Konstrukce zídky byla pouze lokálně narušena, nikoliv jako celek. Zúčastnil se jednání za žalovanou s poškozenými a technickým dozorem obce a zástupkyní [anonymizováno] pojišťovny. Žalobce požadoval komplexní opravu zídky, tzn. uvedení do stavu před poškozením. Proběhla rovněž prohlídka zídky za účasti žalované, svědka, asi i starosty a poškozených. Jím navržená oprava předpokládala založení zdi do betonového lože v tloušťce [anonymizováno] mm, dovolil si nadstandard oproti původnímu stavu, protože zídka žádný základ nemá. Ví, že žalobce žádal uvedení zdi do původního stavu, bylo to řečeno na jednání na úrovni obce. Realizace poškozené zdi vyskládáním z lomového kamene bylo určitě možné, je to naprosto běžný technologický způsob.

6. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady a oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, [číslo] (na č.l. [anonymizováno] spisu), včetně dodatku [číslo] (v příloze na [číslo listu]) zhotoveným na objednávku žalobce, s doložkou dle § 127a o.s.ř., bylo zjištěno, že jeho účelem bylo určení výše nákladů spojených s opravou kamenné zdi poškozené stavební technikou. Jeho závěrem byla stanovená částka ve výši 723 035 Kč vč. DPH, přičemž specifikace rozpočtu je obsažena na str. [anonymizováno] a [anonymizováno] znaleckého posudku a je z něj patrné, že počítá s vybudováním základových pásů z betonu prokládaných kamenem, s vyhotovením nosných zdí z betonu, s kladením drenážních trubek atd.

7. Z výpovědi znalce [titul]. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že místní šetření ohledně poškození kamenné zídky provedl na objednávku žalobce 13. 10. 2017, byla mu poskytnuta fotodokumentace a znalecký posudek [titul]. [příjmení]. Vycházel z dokumentace [titul]. [příjmení], stejně jako ohledně rozsahu poškození. Pokud by neměl k dispozici znalecký posudek [titul]. [příjmení], jeho znalecký posudek by byl stejný. Jeho úkolem bylo vyčíslit náklady na opravu zdi. Využil návrhu pana [příjmení] k realizaci opravy, neboť při realizaci opravy způsobem dle [titul]. [příjmení] by nebyly staticky zabezpečené základy, zatímco dle jeho způsobu ano. Na místě zjistil, že zídka byla založena na hlíně, příp. kamení, betonové podloží tam nebylo. [příjmení] byla vystavěna ložením kamenů suchou cestou, v současné době se technologie neužívá a nikdo to neumí, dnes jsou novější a lepší stavební procesy. Je přesvědčen o tom, že provést opravu opětovným vyskládáním poškozených zdí, by nebylo vhodné, neboť celá zídka by spadla. Nelze provést opravu metrového poškození, musí se alespoň rozebrat aspoň 5 metrů. Žalobce jej informoval o tom, že opadané zdivo z poškozené zídky bylo odvezeno na skládku. Jím navrhovaný způsob opravy zídky vychází levněji než oprava původní metodou. Uvedené ceny byly používány jako ceny obvyklé do nabídkových řízení ke dni vyhotovení znaleckého posudku, cenu ke dni poškození nezkoumal. Pokud by byla realizována oprava dle jeho návrhu, vznikla by zídka nová, jiná než původní. Oproti původní by se lišila betonovým základem, ocelovou karisítí na vyztužení a položením kamene na vápenocementovou maltu. Podle jeho názoru by opravu zídky původním způsobem nebylo možno provést.

8. Ze znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení], znalce z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, a z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady (v příloze [číslo listu]), zhotoveným na objednávku žalobce, s doložkou dle § 127a o.s.ř. Předmětem znaleckého posudku bylo stanovení nákladů nutných k opravě poškozené opěrné zdi žalobce na hranici pozemků parc. [číslo] [číslo] podél pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], přičemž předpokladem bylo odborné posouzení rozsahu poškození a návrh postupu opravy. Zeď žalobce je opěrnou zdí, na kterou působí zemní tlak z vyšší úrovně terénu zahrady žalobce. Z obrázku [anonymizována dvě slova] na str. [anonymizováno] znaleckého posudku bylo zjištěno, že zídka žalobce byla založena pod přilehlým terénem. Pokud jde o mechanismus vzniku škody, vycházel znalec z fotodokumentace stavebních prací a dospěl k závěru, že tato byla v příčinné souvislosti s prováděnými pracemi rypadlem při výstavbě kanalizace, konkrétně nárazy zadní části otočné části rypadla, přičemž tyto znamenaly poškození nejen vlastní zasažené části zdi, ale také rozvolnění kamenného zdiva v okolí tohoto místního poškození, devastaci soudržnosti zdiva a statiky opěrné zdi jako celku. Pro uvedení zdi do plně funkčního stavu před poškozením nestačí opravit místní poškození zdi. To by mohlo postačovat v případě, kdyby zeď nebyla postižena mnohočetně a nebyla pod zemním tlakem. Z uvedených důvodů je třeba provést celkovou opravu zdi spočívající v úplném rozebrání a opětovné výstavbě. Náčrtek [titul]. [příjmení] představuje vystavění zdi v nikoliv původním provedení, s betonovým základem a armaturou v nadzákladovém zdivu, což je možné řešení, avšak šlo by o odlišnou konstrukci zdi. Znalec proto navrhoval provedení opěrné zdi v původním konstrukčním řešení, tj. vyzděním z kamenného zdiva nasucho se zřízením drenážního potrubí. Na základě svých zjištění tak v souladu se svým návrhem opravy znalec dospěl k závěru, že celkové rozpočtové náklady opravy opěrné zdi, včetně zohlednění nákladů na odkopání a deponování zeminy před jejím rozebráním, by v cenové úrovni roku 2016 činily 678 717 Kč bez DPH, tj. 821 248 Kč vč. DPH a v cenové úrovni roku 2019 by činily 913 451 Kč bez DPH, tj. 1 105 275 Kč vč. DPH.

9. Z výpovědi znalce [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento na závěrech svého znaleckého posudku setrval. Znalecký posudek [titul]. [příjmení] použil pro zpracování svého posudku jako jeden z podkladů. [titul]. [příjmení] mechanismus závad popsal správně, ovšem jím navržená oprava poškozené zdi pouze v určitých místech, nebyla správná, neboť se jednalo o mnohačetné poškození zídky po celé její délce, tedy dle názoru znalce oprava jenom místních poškozených částí nebude možná. Má za to, že je třeba celková rekonstrukce zídky. Ze znaleckého posudku [titul]. [příjmení] a grafického znázornění jsou identifikovatelná poškozená místa zídky, tj. 11 poškozených míst na zídce žalobce. Poškozená místa jsou blízko sebe a nelze opravit pouze poškozenou část, ale je třeba opravit i jejich bezprostřední návaznosti na porušené části, čímž takto mnohačetné poškození vylučují pouze lokální opravy, nedošlo by k dokonalému provázání zdí s částmi původními. [titul]. [příjmení] se mýlí i v tom, že zídka není založená pod úroveň terénu, znalec při svém šetření ze sondy vyhloubené předem žalobcem zjistil, že je založená pod úroveň min. 30 cm. Lokální poškození jsou tak blízko sebe, že by nešlo účinným způsobem je opravit a krom toho se domníval, že byl porušen i základ, z toho důvodu navrhnul celkovou opravu zídky. Vzdálenosti mezi poškozenými místy vyplývá z grafického znázornění [titul]. [příjmení], sám vzdálenost na místě zjišťoval pouze ofocením, nikoliv měřením, protože kámen byl do poškozených míst částečně doplněn, oproti stavu, který byl zdokumentován na fotografiích a grafu bezprostředně po poškození zídky. Z výkresu [titul]. [příjmení] vyplývá, že se jedna porucha téměř dotýká té druhé, kolem těchto poruch by musela být rozebrána ještě další část neporušené zídky, pokud by nedošlo k odkopání rubu zdi, došlo by k vyvalení zeminy v opravovaném místě a tím k velkým komplikacím při znovunavázání opravovaného místa na místa nepoškozená. Na místě samém byl v březnu 2020, porovnával zídku s fotodokumentací pořízenou v době ještě před poškozením zídky a se snímky z období provádění stavebních prací, stav poškození zídky zkoumal k datu, kdy byl na místě samém. Poškození, které shledal v době, kdy konal šetření na místě samém, neodpovídala zcela poškození v době prováděných prací, neboť zídka byla částečně na některých místech doplněna kamenivem. Dokáže rozeznat zeď, která byla ve své viditelné části poškozena nebo doplněna od zdi, která byla neporušena, proto soudí, že jej žalobce informoval o vzniku škod pravdivě, tedy že škoda se stala tak, jak je zachycena z fotografií z doby provádění stavby. Před tím, než jsem konal šetření na místě samém, jsem na místě samém nebyl. Za částku uvedenou ve znaleckém posudku by žalobce získal zeď podle rozpočtu, jednalo by se o zeď novou, nicméně vybudovanou ze starého kamene. Nebyla by technicky odlišná od zdi původní. Touto opravou nedojde k žádnému zhodnocení oproti původní zídce. Pouze se jedná o jiné provedení drenáží, neboť nebylo možné použít drenáž dle technologického postupu před 200 lety. Odvodnění rubu zdi pomocí drenáží je nutné provést, protože se jedná o opěrnou zeď. Betonáž pod zídkou jeho znalecký posudek neobsahuje. V rámci ocenění stavebních prací zohledňuje nejen nejvyšší položku, která představuje provedení zemních prací, ale počítá i s vykládáním původního kamene na sucho, nepočítal s dokupováním lomového kamene, ale pouze se zásypem drenážních rýh, s doplněním štěrkodrtě frakce 032 a 063 do zásypu meliorační rýhy. Kdyby bylo nutno dokupovat lomový kámen, tak by se ocenění prodražilo.

10. Ze svědecké výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byl panem [příjmení] osloven, aby na jaře 2017 provedl prohlídku poškozené zdi žalobce a navrhl jednoduchou opravu. Zeď byla na několika místech poškozena nějakou činností, řešení mělo být takové, že zeď bude kompletně zbourána a bude postavena nová. Zeď nebyla v dobrém stavu, na některých místech byla vypouklá, jinde deformovaná a místy zřícená. Byla provedena z nasucho položených opukových kamenů, sondu nedělal, ale nepředpokládal, že by měla nějaké základové konstrukce, a to s ohledem na skalní podloží a stáří zdi. Od pana [příjmení] se dozvěděl, že žalobce měl uzavřít dohodu s obcí o tom, že stará zeď bude kompletně zbourána a bude postavena nová se stejnými parametry, ale aby vyhovovala staticky, tedy se základovou konstrukcí, vrchní část zdi bude zbudována z vybouraného lomového kamene ze staré opěrné zdi a rub zdi bude proveden z železobetonu a to až po korunu zdi a koruna zdi by byla překryta stejným opukovým kamenem, svědek tehdy provedl náčrt na [číslo listu] spisu. Jednalo by se o provedení mokrou technologií, tzn. s betonovým monolitickým základem a vyzdění zídky na maltu a s rubovým přibetonováním. Šlo by starou zeď opravit, ale to po něm nikdo nechtěl, měl zadání, dle kterého postupoval, nebylo by ekonomické dělat to postaru, neměla by požadovanou životnost, po čase je zídka narušována povětrnostními vlivy. Není rozpočtář, nemůže říci, jaký by byl rozdíl v cenách oproti opravě staré technologie a nové. Přeskládání starou metodou by bylo náročné, jím navržený způsob opravy mu připadal nejjednodušší a levný, použil by se kámen ze staré zídky. Bylo by možné provést opravu pouze míst poškozených žalovanou. K opravě navrhované [titul]. [příjmení] na str. [anonymizováno] – [anonymizováno] jeho znaleckého posudku uvedl, že se jedná o vyšší standard než pouhé přeskládání. Oproti původní zídce by bylo navíc pořízení podkladního betonu, na které by se vyskládala nová zeď provedená nasucho původní technologií.

11. Ze svědecké výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení], bývalého starosty [územní celek], bylo zjištěno, že k poškození zdi žalobce došlo při provádění výkopových prací při pokládání kanalizace. Žalobce žádal o opravu zdi takovým způsobem, že to chtěl dostat do stavu, jaký byl před poškozením. Žalobce žádal primárně o opravu zdi žalovanou a současně i obecní úřad, neboť ten byl objednatelem stavby díla. Obec se snažila do toho vstoupit z titulu objednatele díla, chtěla dořešit všechny důsledky stavby. Ukázalo se, že řemeslníků na takovou opravu je málo a jsou drazí, proto se hledalo jiné řešení, přijatelné pro všechny. Došlo k setkání poškozeného, zhotovitele, pojišťovny a znalce zhotovitele, aby se dohodla oprava. Obec našla firmu [právnická osoba], která byla ochotna zeď opravit a předložila na opravu rozpočet, který souvisel s návrhem na opravu učiněným panem [příjmení], statikem. Rozpočet se systémem opravy obec zaslala řediteli žalovaného, p. [příjmení], ten na to nereagoval, k nim se dostala informace od pojišťovny, že plnění bude poskytnuto přímo poškozenému. Dne 27. 6. 2016 proběhlo širší jednání na obecním úřadě i za účasti žalované, pojišťovny, znalce žalované, žalobce, obce, pana [příjmení], jako technika a technického dozoru obce p. [příjmení]. Určitě se na tomto setkání setkal žalobce ze zástupcem žalovaného s p. [příjmení], vedoucím stavby a p. [příjmení], jeho zástupcem. Žalobce po žalovaném žádal opravu celé zdi. Po tomto setkání se znalec žalovaného spolu se zástupci žalovaného, p. [příjmení], [příjmení], a zřejmě i žalobcem, šli podívat na místo samé. Po tomto setkání se rozešli se závěrem najít řešení opravy zdi. Pan [anonymizováno] byl do věci zainteresován, poté co byl dohodnut způsob opravy. Nabyl dojmu, že panovala shoda o způsobu opravy navrženým způsobem. Poté, co byl odsouhlasen způsob opravy a zhotoven statický výkres proběhlo jednání s firmou [právnická osoba] S tím byl seznámen i žalovaný, kterému byly zaslány emailem veškeré dokumenty, žádný písemný souhlas od žalované, že to takto akceptuje, nepřišel. Na ústním jednání s žalovanou společností nebyl k dispozici rozpočet. S žalobcem a žalovaným byl odsouhlasen způsob opravy poté, co pojišťovna odmítla plnit žalovanému, ale přímo poškozenému. Oprava původním způsobem by byla dražší než vyskládáním kamene na beton. Nevzpomněl si, zda výslovně na jednání v červnu 2016 zaznělo, že žalobce žádal o opravu žalovaného, ale nabyl dojmu, že tomu tak je.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který v roce 2015 vystupoval za obec jako technik, vyplynulo, že k poškození kamenného tarasu došlo v době, kdy probíhala kanalizace v obci, práce postupovaly komplikovaně, na pracích se podílely kompresory a malý otočný bagr. Žalobce opakovaně na obci žádal o opravu, obec jej odkázala na žalovaného. Jakou formou obec předala žalovanému reklamaci žalobce, si nedokázal vzpomenout, určitě se jednalo o emailovou korespondencí. [příjmení] byla v důsledku stavebních prací poškozena, byla poškozena lokálně, poškozených míst bylo dost, tak se jevila z titulu kvality vhodnější výstavba nové zdi. Opravu poškozené zdi lokálním způsobem bylo možno provést. Pod zídkou před jejím poškozením stoprocentně nebylo betonové podloží. Někde byla zídka porušena v dolní části a poté bylo třeba zídka rozebrat alespoň do šířky dvou metrů, protože by se tak mohla zídka sesunout. Řešilo se, zda opravit ložení znovu kamenem nasucho nebo kamen na beton. Obec s žalobcem a panem [příjmení] hovořila o tom, že bude provedena oprava kamene do betonu, tento problém měl však řešit žalovaný, na kterého byla žalobcem vznesena reklamace. Určitě jednal starosta s žalobcem a žalovaným, tam však svědek přítomen nebyl.

13. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pracoval jako projektový manažer, hlavní stavbyvedoucí žalované v době, kdy v obci [obec] byla budována kanalizace a čistírna odpadních vod. Podle projektové dokumentace měl být realizován výkop do hloubky 2 metry mezi dvěma kamennými zídkami, jako zhotovitel upozornili investora, že takovéto práce v místě nelze provést podle původního projektu. Na kontrolním dnu oznamoval obci, že dle původní projektové dokumentace nelze realizovat postup prací mezi dvěma zídkami. Došlo k pozastavení prací v tomto úseku. Následně projektant přepracoval dokumentaci, přizvedl stoku výš zhruba o 1 m, provedl se změnový list, vznikl dodatek k uzavřené smlouvě mezi obcí a žalovanou. Technický dozor investora nařídil žalované pokračovat v pracích podle změny projektu, tedy nejprve zkusit práci ručně s pneumatickým kladivem, to neumožnila skála, proto byla nařízena lehčí mechanizace, bagr s UMC malým nakladačem. Stroje, které na místě prováděly výkopové práce, způsobily narážení zadních částí bagru při otáčení do okolních zídek, v některých místech docházelo k sesunutí některých kamenů ze zídek. [příjmení] žalobce poškodil jejich subdodavatel [anonymizováno] [rok] [anonymizováno], který na místě prováděl kanalizaci. Žalovaná byla generálním dodavatelem, škodu způsobil subdodavatel [anonymizováno] [rok] [obec], který měl uzavřenou smlouvu s žalovaným. Ohledně škody probíhala četná jednání, jichž byl přítomen nejen svědek, ale i žalobce, zástupce investora, projektant a jeho stavbyvedoucí. Zápis z jednání dne 5. 5. 2016 svědek podepsal. Tehdy byli přítomni žalobce, svědek a pan [příjmení]. Žalobce po žalovaném požadoval, aby zídku opravil. Byly zvažovány možnosti realizace opravy, jednak lokální oprava zídky nebo provedením zídky ze ztraceného bednění. Druhá varianta se žalobci nelíbila, chtěl zachovat původní ráz zídky. Bylo dohodnuto, že žalovaná nahlásí tu skutečnost na pojišťovnu. Na místo byl pozván statik pan [příjmení], který vypracoval svůj posudek a po nahlášení škodní události na místo přijel likvidátor [příjmení] pojišťovny. Jak likvidátor, tak pan [příjmení] navrhovali zídku opravovat lokálně, s tím žalobce nesouhlasil, chtěl opravit zídku celou. Svědek jako stavebník je přesvědčen o tom, že takováto lokální oprava byla možná. Před započetím prací byla pořízena fotodokumentace panem [příjmení], zídka byla prorostlá náletovými rostlinami, vykazovala již před zahajovacími pracemi na některých místech degradaci, byla poškozena.

14. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], tehdejšího stavbyvedoucího žalované, vyplynulo, že žalovaná prováděla kanalizaci též prostřednictvím subdodavatelů. V místě, kde došlo k poškození zídky žalobce, realizovala subdodávku [anonymizována dvě slova] [rok]. Subdodávka [anonymizováno] [rok] byla předána žalovanému. V uličce široké asi 2 m měla být prováděna výstavba kanalizace, při níž se zjistilo, že v úseku je skalní podloží, což neodpovídalo projektové dokumentaci. Řešilo se, jak se bude stavět dál, klasickým způsobem to nešlo, aby se zídky nepoškodily, domluvilo se, že výkopové práce budou dělat ručně, musela být použita sbíječka, postup byl tragický, proto byla svolána nová schůzka, skála se bourala malým bagrem s bouracím kladivem. Nejen vlastním bouráním, ale i otáčením bagru došlo k poškození přilehlé zídky na určitých částech. Svědek byl přesvědčen o tom, že způsob opravy navržený [titul]. [příjmení] byl možný, neboť zeď je skládána na sucho, k čemuž není potřeba žádná mechanizace ani bourací práce. Svědek se účastnil jednání 5. 5. 2016, žalobce chtěl po žalované uvedení zídky do původního stavu. Jak bylo naloženo se sesypaným kamenivem svědek nevěděl, na místě výkopu ponecháno nebylo, muselo se vyvézt.

15. V řízení tak bylo ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanou a Obcí [obec] prokázáno, že žalovaná jako zhotovitel prováděla dílo, a to provedení stavby kanalizace ([anonymizováno] etapy) v obci [obec]. Ze smlouvy o dílo uzavřené se [právnická osoba] [rok], [anonymizováno], jakož i výpovědi p. [příjmení] a p. [příjmení], má soud za prokázané, že žalovaná zajišťovala provedení části díla v blízkosti předmětné zídky prostřednictvím svého subdodavatele. Ze smlouvy o dílo uzavřené s Obcí [obec] a z písemnosti z 3. 7. 2017 bylo prokázáno, že stavební práce probíhaly v období dubna až října 2015. Z vydaného stavebního povolení bylo zjištěno, že stavební práce měly probíhat také na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec], který, jak bylo prokázáno ze snímku katastrální mapy, přiléhá k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo]. Z listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] u [obec] bylo prokázáno, že oba přilehlé pozemky vlastní žalobce. Ze zápisu z místního šetření ze dne 5. 5. 2016, z protokolu o výslechu svědka [titul]. [příjmení], ze svědecké výpovědi [titul]. [příjmení], p. [příjmení] i p. [příjmení] má soud za prokázané, že žalobce požadoval po žalované (tedy nejen po obci) uvedení zídky do původního stavu před poškozením, ve věci proběhlo několik společných jednání. Žalobce za žalovanou nejpozději dopisem ze dne 25. 9. 2017 uplatnil nárok na peněžní odčinění škody na zídce ve výši 506 634 Kč. Z identifikace a analýzy příčin vzniku poruch a vad zídky žalobce obsažené v posudku [titul]. [příjmení], jakož i znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že k narušení zídky žalobce došlo nárazy stavebního stroje při provádění výkopu kanalizace, konkrétně nárazy zadní části otočné části rypadla. Z popisu škodní události ze strany žalované má soud za prokázané, že žalovaná uznala odpovědnost za vznik škody vzniklé (nejen) žalobci v rámci výstavby splaškové kanalizace v důsledku nasazení těžké techniky s bouracím kladivem, v důsledku jejíhož použití vznikaly velké otřesy, které způsobily postupné sesouvání a borcení opěrných zdí skládaných na sucho. Svědci [titul]. [příjmení], [titul]. [příjmení], p. [příjmení], p. [příjmení] a p. [příjmení] byli sice přesvědčeni, že bylo možné provést pouze lokální opravy zídky žalobce, soud však vyšší váhu kladl názoru znalce [titul]. [příjmení], podle něhož byla nezbytná komplexní oprava zídky žalobce. Důvodem pro tento závěr znalce byla skutečnost, že pro uvedení zdi do plně funkčního stavu je třeba opravit i bezprostřední návaznosti na porušené části, jinak by nedošlo k dokonalému provázání zdí s částmi původními. Podle [titul]. [příjmení] sice došlo k poničení toliko horních dvou třetin zídky žalobce (výjimečně i spodní části zídky), avšak podle [titul]. [příjmení] nárazy znamenaly poškození nejen vlastní zasažené části zdi, ale také rozvolnění kamenného zdiva v okolí tohoto místního poškození, devastaci soudržnosti zdiva a statiky opěrné zdi jako celku, včetně porušení založení zídky, což je důvodem pro nezbytnost opravy celé zídky. Také z výpovědi znalce [titul]. [příjmení] vyplynulo, že by i při eventuální opravě lokálního poškození muselo být rozebráno alespoň 5 metrů zídky (shodně i ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který jinak zastával názor, že opravu lokálním způsobem bylo možno provést, vyplynul závěr o nutnosti rozebrat zídku alespoň do šířky dvou metrů), což při počtu 11 lokálních poškození představuje podstatnou část celé délky zídky. Slovy [titul]. [příjmení] - jedna porucha se téměř dotýká druhé. Protože tedy zeď žalobce byla poškozena mnohočetně, poškozená místa jsou blízko sebe a zeď je pod zemním tlakem, ztotožnil se soud, pokud jde o rozsah nezbytných oprav zídky, se závěrem znalce [titul]. [příjmení], že pro uvedení zdi do plně funkčního stavu je třeba opravit zídku jako celek. Pokud jde výši nákladů na uvedení zídky do stavu před jejím poškozením, měl soud k dispozici 2 znalecké posudky, [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení]. Ze znaleckého posudku [titul]. [příjmení] bylo zjištěno, jím navrhovaná úprava počítala s vybudováním základových pásů z betonu prokládaných kamenem, s vyhotovením nosných zdí z betonu, s kladením drenážních trubek, neboť z následného výslechu znalce vyplynulo, že dle něj opravu zídky původním způsobem nebylo možno provést. Realizací jím navržené opravy by vznikla zídka nová, jiná než původní, soud proto z jeho závěru nevycházel. Namísto toho se soud přiklonil k závěrům znaleckého posudku [titul]. [příjmení], podle něhož (i dle svědka [titul]. [příjmení]) realizace poškozené zdi původním způsobem, tj. vyskládáním z lomového kamene, byla možná. Dle opravy navržené [titul]. [příjmení] by tak žalobce získal zeď sice novou, nicméně vybudovanou ze starého kamene, nikterak významně odlišnou od zdi původní. Rozdíl by byl pouze v provedení drenáží, neboť dle [titul]. [příjmení] nebylo možné použít drenáž dle technologického postupu před 200 lety. Navíc znalecký posudek [titul]. [příjmení] zohledňuje též výši nákladů na odkopání a deponování zeminy před rozebráním zídky žalobce, což soud považuje za úkony, které by bylo nutno nevyhnutelně učinit v souvislosti s odstraněním poškození zídky žalobce a tyto považuje za účelné. [titul]. [příjmení] zjištěnou cenou stavebních prací oprav nutných k odstranění poškození opěrné kamenné zídky žalobce je částka ve výši 821 248 Kč vč. DPH v cenové úrovni roku 2016 a částka ve výši 1 105 275 Kč vč. DPH v cenové úrovni roku 2019. Ze shodného tvrzení účastníků řízení, jakož i z oznámení o poskytnutí náhrady ze strany [právnická osoba] má soud za prokázané, že žalobce byl z titulu náhrady škody na kamenné zídce odškodněn částkou 253 336 Kč.

16. Dle § 2926 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.) kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. Dle § 506 odst. 1 o.z. je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Dle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2969 odst. 1 o.z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Dle § 2915 odst. 1 o.z. věty prvé před středníkem, je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně. Dle § 2915 odst. 2 o.z. jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi. Dle § 1872 odst. 1 o.z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil nárok žalobce z titulu náhrady škody jako oprávněný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná zajišťovala pro [územní celek] stavbu kanalizace, v jejímž důsledku došlo k poškození kamenné zídky, která je součástí pozemků žalobce. Došlo tak ke vzniku škody na nemovité věci žalobce, která byla v příčinné souvislosti s prováděním prací zajišťovaných žalovanou, a tedy žalovaná byla povinna nahradit žalobci škodu takto vzniklou dle § 2926 o.z. K námitce žalované stran údajné absence její pasivní věcné legitimace v projednávané věci soud dodává, že skutečnost, že žalovaná zajišťovala práce na kanalizaci prostřednictvím subdodavatele, nevylučuje její odpovědnost za škodu na nemovité věci. Dle § 2926 o.z. je k náhradě škody povinen ten, kdo oprávněně provádí (fakticky) výkon práce, jimiž dojde ke vzniku škody, jakož i ten, kdo takové práce zajišťuje, tj. obstarává či zabezpečuje. Škůdcem ve smyslu § 2926 o.z. by tak kromě žalované mohl být i její subdodavatel (pokud by skutečně fakticky vykonával práce, jimiž došlo ke škodnímu jednání). Protože by ale dle § 2915 odst. 1 o.z. věty prvé před středníkem byly oba subjekty povinny k náhradě škody společně a nerozdílně, mohl žalobce dle § 1872 odst. 1 o.z. požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na kterémkoliv spoludlužníkovi. Soud neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné dle § 2915 odst. 2 o.z. pro krácení rozsahu náhrady škody, kterou by měla žalobci hradit žalovaná.

18. Pokud jde o způsob odčinění náhrady škody, je sice pravdou, že žalobce zpočátku požadoval po žalované (i po obci [obec]) uvedení své zídky do původního stavu, tj. naturální restituci, nicméně nejpozději v předžalobní výzvě zaslané žalované požadoval náhradu škody ve formě relutární restituce, tedy formou peněžité náhrady, přičemž jde stále o týž nárok na náhradu téže škody, pouze jiným zákonem připuštěným způsobem (shodně viz [spisová značka]). Bylo plně v dispozici žalobce tuto volbu (resp. změnu volby) způsobu odčinění nároku na náhradu škody dle § 2951 o.z. učinit, a to třeba až v průběhu soudního řízení (bez toho, aby to bylo současně považováno za změnu žalobu). Protože uvedení poškozené věci v předešlý stav je primárním způsobem k odstranění následků škodního jednání, odvíjí se i rozsah způsobu náhrady formou peněžitého plnění od tohoto primárního cíle. Poškozenému by tak mělo být prostřednictvím poskytnuté náhrady umožněno, aby z obdržených finančních prostředků mohl dosáhnout nápravy, a tedy dostalo se mu nákladů ve výši nutné k tomu, aby odškodnění bylo provedeno uvedením věci v předešlý stav (např. náklady na opravu, náklady na obstarání stejné nebo obdobné věci). Protože se má dle § 2969 odst. 1 o.z. při určení výše škody na věci vycházet z její obvyklé ceny v době poškození a zohlednit to, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit, vycházel soud při stanovení výše náhrady škody z výše nákladů na opravu zídky do funkčního stavu, co možná nejvíce podobného původní zídce (tj. skládaná z lomového kamene nasucho, bez betonových základů, byť s provedenou drenáží, když starý technologický postup drenáže nebylo možné použít), které znalecký posudek [titul]. [příjmení] vyčíslil částkou ve výši 821 248 Kč vč. DPH v cenové úrovni roku 2016, tedy v době, kdy žalobce za žalovanou nárok na náhradu škody uplatnil. Jak je patrné z výše uvedeného, soud se ztotožnil s [titul]. [příjmení] shledaným rozsahem nezbytných oprav zídky žalobce i s jím navrženým postupem opravy, pochopitelně se proto tedy ztotožnil i s jeho závěrem ohledně výše nákladů nezbytných k provedení jím navrhované opravy, když posouzení této otázky bylo nepochybně skutečností, k níž bylo třeba odborných znalostí (dle § 127 o.s.ř). Pakliže bylo žalobci na jeho nárok na náhradu škody prostřednictvím pojišťovny plněno doposud částkou toliko ve výši 253 336 Kč, pak nezbývá než uzavřít, že i žalobcem žalobou uplatněný nárok ve výši 469 699 Kč je oprávněný, když součet obou částek ještě nepřesahuje výši náhrady škody stanovenou znalcem [titul]. [příjmení] (ve výši 821 248 Kč). Žalobce má rovněž nárok na úrok z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou žalobcem požadované částky dle § 1970 o.z., když k jejímu uhrazení byl vyzván nejpozději předžalobní výzvou žalobce ze dne 25. 7. 2017, se stanovenou dobou splatnosti 7 dnů od jejího doručení (§ 1958 o.z.). Dle § 573 o.z. se má za to, že předžalobní výzva došla 3. pracovní den po odeslání, pakliže tedy žalobce požaduje úrok z prodlení od 5. 10. 2017 do zaplacení, nemá soud pochybnosti o tom, že minimálně 5. 10. 2017 byl již žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Výrokem č. I tak soud uložil povinnost žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 469 699 Kč spolu s 8,05% zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 5. 10. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 269 863,62 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 788 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 469 699 Kč sestávající z 16 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. a 10 180 Kč (převzetí a přípravu zastoupení ze dne 1. 9. 2017, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne 25. 9. 2017, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 12. 2017, vyjádření k odporu ze dne 5. 9. 2018, účast na jednání soudu dne 21. 2. 2019, vyjádření, doplnění důkazních návrhů ze dne 7. 3. 2019, účast na jednání soudu dne 1. 10. 2019 v rozsahu 2 úkonů právní služby, dotazy na znalce ze dne 9. 6. 2020, účast na jednání soudu - výslech [titul]. [příjmení] dne 8. 6. 2020, vyjádření žalobce ze dne 27. 8. 2020, účast na jednání soudu dne 6. 5. 2021 v rozsahu 2 úkonů právní služby, vyjádření žalobce ze dne 14. 6. 2021, doplnění vyjádření žalobce ze dne 27. 7. 2021 a účast na jednání soudu ze dne 3. 8. 2021) a 1 úkonu právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. a 5 090 Kč za doplnění důkazních návrhů ze dne 31. 10. 2019 (který soud považuje dle § 11 odst. 3 za úkon povahou a účelem nejbližší úkonu dle § 11 odst. 2 písm. a) a. t.), včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 14 974,31 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 2. 2019 náhrada 2 739,64 Kč za 312 ujetých km v částce 1 939,64 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 10. 2019 náhrada 2 739,64 Kč za 312 ujetých km v částce 1 939,64 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 7. 2020 náhrada 4 300,79 Kč za 501 ujetých km v částce 2 900,79 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 5. 2021 náhrada 2 597,12 Kč za 312 ujetých km v částce 1 797,12 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 8. 2021 náhrada 2 597,12 Kč za 312 ujetých km v částce 1 797,12 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 188 044,31 Kč ve výši 39 489,31 Kč. K částce 246 321,62 Kč představující součet zaplaceného soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem pak soud připočítal též hotové výdaje žalobce dle § 137 o.s.ř. ve výši 23 542 Kč na znalecké posudky sestávající z částky 6 421 Kč vč. DPH za znalecký posudek [titul]. [příjmení], částky 121 Kč vč. DPH za dodatek ke znaleckému posudku [titul]. [příjmení] a částky 17 000 Kč vč. DPH za znalecký posudek [titul]. [příjmení]. Žalované soud uložil zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení delší lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalobce, kterého zastupoval advokát k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

20. Výrokem č. III uložil soud žalované povinnost nahradit náhradu nákladů řízení vzniklých státu, a to ve výši 17 485 Kč Tyto náklady sestávají ze svědečného přiznaného [titul]. [jméno] [příjmení] ve výši 1 080 Kč, znalečného přiznaného [titul]. [jméno] [příjmení] ve výši 3 434 Kč (obojí usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]), znalečného přiznaného [titul]. [jméno] [příjmení] ve výši 8 713 Kč (usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]) a refundace mzdy svědka [jméno] [příjmení] ve výši 4 258 Kč (usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]).