10 C 118/2024 - 131
Citované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 142 odst. 1 § 151 odst. 2 § 160 odst. 1 § 251
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 11 odst. 1 písm. i § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 580 odst. 1 § 588 § 1796
Rubrum
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o určení vlastnického práva, takto:
Výrok
I. Určuje se, že žalobci mají ve společném jmění manželů následující nemovité věci: - pozemek č. parc. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], - pozemek č. parc. [Anonymizováno] - pozemek č. parc. [Anonymizováno], - pozemek č. parc. [Anonymizováno] - pozemek č. parc. [Anonymizováno] - pozemek č. parc. [Anonymizováno] - pozemek č. parc. [Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 119 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců.
Odůvodnění
1. Žalobci podali u zdejšího soudu dne [datum] žalobu na určení vlastnického práva k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku.
2. K odůvodnění uvedli, nemovité věci byly dříve v jejich vlastnictví. Žalobci se v roce 2015 dostali do velmi nepříjemné osobní situace. Kupní smlouvou ze dne [datum] došlo k prodeji nemovitých věcí. Kupní cena, která činila 1 500 000 Kč, byla jednoznačně cenou nižší než obvyklou.
3. Již ze samotné kupní smlouvy je zřejmé, že prodej nemovitých věcí byl uskutečňován v době, kdy se žalobci ocitli ve veliké tísni, kdy na nemovitých věcech vázla celá řada exekučních řízení včetně zástavního práva soudcovského. Žalovaná této situace zneužila v neprospěch žalobců tím, že donutila žalobce k podpisu kupní smlouvy za nestandardních a velmi nevýhodných podmínek. Žalobci hodnotní jednání žalované, které vedlo k uzavření kupní smlouvy, jako jednání lichevní, dále jako jednání, kterým byli uvedeni v omyl ohledně kupní ceny a způsobu její úhrady.
4. Žalovaná nedostála svému slibu a nezajistila z výtěžku prodeje nemovitého majetku žalobců úhradu všech jejich dluhů. Žalobcům za dané situace nezbývalo, než podat insolvenční návrh s návrhem na oddlužení. Insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení byl žalobci podán k věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v [Anonymizováno] dne [datum]. Insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení byl veden pod sp.zn. KSPH 77 INS 31997/2015.
5. Dne [datum] bylo vydáno Krajským soudem v [Anonymizováno] usnesení KSPH [spisová značka], kterým byl zjištěn úpadek žalobců a současně jim bylo povoleno společné oddlužení. Týmž usnesením byla jmenována do funkce insolvenční správkyně žalobců [Jméno advokátky], sídlem [adresa]. Po jednání mezi insolvenční správkyní a dlužníky a provedení šetření sepsala insolvenční správkyně [Jméno advokátky] do soupisu majetkové podstaty nemovité věci, které byly předmětem prodeje podle kupní smlouvy ze dne [datum], neboť tuto smlouvu vyhodnotila jako neplatnou z důvodu lichevního jednání ze strany žalované. Žalovaná poté, co byla ze strany insolvenční správkyně žalobců vyrozuměna o sepsání veškerého nemovitého majetku do soupisu majetkové podstaty, podala ke Krajskému soudu žalobu o vynětí nemovitého majetku ze soupisu majetkové podstaty žalobců.
6. Žalobci považují kupní cenu za výrazně nižší než obvyklou. Dle ujednání v kupní smlouvě měla být část kupní ceny poskytnuta ve prospěch exekucí váznoucích na nemovitých věcech. Zbývající část kupní ceny ve výši [částka] (čl. III. bod 7 kupní smlouvy) byla ovšem poukázána na účet č. [č. účtu] a dále část kupní ceny ve výši [částka] (čl. III. bod 5 kupní smlouvy) na účet č. [č. účtu]. Během jednání Krajského soudu v Praze dne 22. 3. 2017 uváděla žalovaná, že jí není známo, kdo je majitelem těchto účtů, přestože prvním z uvedených účtů je právní zástupce žalované, druhý účet je veden na společnost [právnická osoba], jejímž jediným jednatelem a společníkem je pan [jméno FO] (který byl od 22. 9.2014 členem představenstva žalované společnosti). Značnou část kupní ceny tak uhradila žalovaná prakticky sama sobě (respektive osobám spřízněným).
7. Při jednání dne 15. 4. 2019 sdělil Krajský soud v Praze účastníkům předběžný právní názor, podle něhož je kupní smlouva neplatná. Žalovaná poté vzala žalobu o vynětí nemovitého majetku ze soupisu majetkové podstaty zpět. Řízení bylo usnesením č.j. KSPH [incidenční spisová značka] ze dne [datum] zastaveno.
8. Žalobci shledávají kupní smlouvu neplatnou. Smlouva byla žalobci uzavřena v tísni, neboť žalobci byli v tíživé situaci. Podpis smlouvy probíhal ve spěchu, v tlaku ze strany žalované, kdy žalobci ani neměli možnost si kupní smlouvu důkladně přečíst. Žalobci při uzavření smlouvy byli uvedeni v omyl, neboť byli žalovanou ujišťováni, že podpis smlouvy je pouze formalita potřebná k řešení dluhové situace žalobců. Kupní cena byla sjednána v hrubém nepoměru k obvyklé kupní ceně, jednání žalované považují žalobci v rozporu s dobrými mravy.
9. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že jí žalobci byli třetí osobou představeni jakožto zájemci o prodej nemovitých věcí. Žalované byla nabídnuta možnost odkupu nemovitých věcí. Žalovaná tuto nabídku vyhodnotila, zvážila, a poté se rozhodla tuto akceptovat. Dohoda mezi účastníky řízení byla taková, že žalovaná předmětné nemovité věci odkoupí, avšak za kupní cenu sjednanou tak, aby tato pokryla závazky žalobců. Žalobci by následně užívali nemovité věci na základě nájemní smlouvy a hradili nájemné. Po vyřešení finanční situace na straně žalobců si tito měli opatřit finance a předmětné nemovité věci si odkoupit zpět. Ze strany žalobců bylo opakovaně sdělováno, že toto učiní prostřednictvím rodinného příslušníka. K tomu mělo dojít v horizontu jednoho, maximálně dvou let.
10. Uvedený postup nabízel výhody pro obě smluvní strany, neboť v případě dražby nemovitých věcí v rámci řízení o výkonu rozhodnutí je nejnižší podání stanoveno na dvě třetiny ceny určené znaleckým posudkem. Současně podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., exekutorský tarif, je odměna exekutora v případě provedení dražby nemovitých věcí stanovena ve výši 15 % z hodnoty dražených nemovitostí.
11. Žalobci si byli vědomi prodeje nemovitých věcí, když sami oslovili realitní kancelář. Jednoznačně tedy z uvedeného plyne, že žalobci měli v úmyslu nemovité věci prodat. Kupní cena byla sjednána právě i s ohledem na to, že nemovité věci měly být odprodány zpět žalobcům (případně jimi určené osobě).
12. Žalovaná nepopírala, že se nejednalo o ekvivalent ceny tržní. Uvedla, že v případě ceny tržní by to pro žalobce znamenalo obtíže, neboť cena, za kterou by nemovité věci následně žalovaná prodávala zpět žalobcům, by musela odpovídat ceně, za kterou sama žalovaná věci nabyla. Dále by se z ceny kupní odvíjela i výše úhrady nájemného. Podle nájemní smlouvy bylo nájemné sjednáno v částce 10 000 Kč měsíčně, na straně žalované by nedávalo ekonomický smysl nabýt nemovité věci za cenu uváděnou žalobci (2,5 až 3 miliony Kč) a současně pronajmout nemovité věci za částku 10 000 Kč měsíčně.
13. Kupní cena byla sjednána tak, aby z ní bylo možné uhradit závazky žalobců. Výše kupní ceny odpovídala výši závazků, když žalobci nepotřebovali/nebyl z jejich strany vznesen požadavek na vyplacení čehokoli nad rámec závazků, respektive vyjma částky 20 000 Kč. To je důvod, proč žalobci z kupní ceny neobdrželi ničeho. Ze strany žalobců byl předložen výčet jejich závazků, když tyto v části byly verifikovány žalovanou (evidence exekucí, zástavní práva aj. zapsané v katastru nemovitostí), nicméně v části se žalovaná musela spolehnout na tvrzení žalobců uvedená zejména v článku IV kupní smlouvy, tedy že žádných dalších závazků nemají. Žalobci však uvedli žalovanou v omyl, protože ji neúplně informovali o své finanční situaci a následně na sebe podali insolvenční návrh. Ze soupisu přihlášených pohledávek je pak zřejmé, že již v době uzavření kupní smlouvy měli další závazky. Pro žalovanou nedávalo žádný smysl uzavřít nájemní smlouvu s osobami, aniž by měla povědomí, že jsou zadluženy vícero závazky.
14. Pokud jde o tvrzenou tíseň žalobců při uzavírání smlouvy, nebyla to žalovaná, kdo měl tíseň na straně žalobců způsobit. Žalobci byli zjevně v nepříznivé situaci dlouhodobě, tohoto stavu si museli být vědomi, přičemž bylo zřejmé, že zpeněžení nemovitostí v rámci exekučního řízení je nevyhnutelné. Žalobci museli mít plát, jak chtějí svou finanční situaci řešit, kterým byl právě prodej nemovitosti. Tento záměr realizovali prostřednictvím žalované, která nikterak na žalobce netlačila směrem k realizaci celé transakce. Žalovaná byla pouze vhodným obchodním partnerem pro žalobce. Žalobci si byli vědomi toho, že jim přímý prodej přinese větší benefity než prodej prostřednictvím nedobrovolné dražby, přičemž mohly následně nemovité věci užívat s možností následného odkupu.
15. Rovněž kupní cena nebyla nepřiměřená či lichevní. Byla-li kupní cena nižší, než je cena tržní, odpovídala by této ceně i cena prodejní. Tímto je vyloučeno neúměrné krácení či hrubý nepoměr v obvyklé ceně na straně žalobců. Současně nevyplacení kupní ceny žalobcům nezakládá uvedení žalobců v omyl, neboť toto bylo součástí vzájemné dohody a takto byly parametry smlouvy nastaveny.
16. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav.
17. Z výpis z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [Anonymizováno], k.ú. [adresa], bylo prokázáno, že jako vlastník pozemku parc. č. St [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], pozemku č. parc. [Anonymizováno], pozemku č. parc. [Anonymizováno], pozemku č. parc. [Anonymizováno], pozemku č. parc. [Anonymizováno], pozemku č. parc. [Anonymizováno] pozemku č. parc. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa] (dále jen „nemovité věci“), je zapsána v katastru nemovitostí žalovaná. K nemovitým věcem je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky na zaplacení částky [hodnota] Kč s příslušenstvím pro oprávněného [tituly před jménem] [adresa], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 4. 4. 2016 s účinky zápisu ke dni 6. 4. 2016.
18. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými jako prodávajícími a žalovanou jako kupující ze dne [datum] bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, kdy předmětem prodeje – převodu byly sjednány nemovité věci (výše specifikované). Prodávající prohlásili, že nemovité věci jsou v jejich společném jmění manželů. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka], kdy část kupní ceny ve výši [částka] mělo být uhrazeno kupujícím bezhotovostním převodem z vlastních prostředků ve prospěch bankovního účtu oprávněné obchodní společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO [IČO]. Část kupí ceny ve výši [částka] měl zaplatit kupující bezhotovostním převodem z vlastních prostředků ve prospěch bankovního účtu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorský úřad [adresa]. Část kupní ceny ve výši [částka] měl kupující zaplatit bezhotovostním převodem z vlastních prostředků ve prospěch bankovního účtu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorský úřad [adresa]. Část kupní ceny ve výši [částka] měl zaplatit kupující bezhotovostním převodem z vlastních prostředků ve prospěch bankovního účtu vedeného u [Anonymizováno] Část kupní ceny ve výši [částka] měl zaplatit kupující v hotovosti k rukám prodávajících před podpisem smlouvy. Část kupní ceny ve výši [částka] měl zaplatit kupující převodem z vlastních prostředků ve prospěch bankovního účtu vedeného u [právnická osoba]., pod č. [č. účtu].
19. Z kupní smlouvy výše uvedené bylo dále prokázáno, že v článku I odstavci 4 prodávající prohlásili, že předmět převodu je zatížen zástavním právem soudcovským pro pohledávku ve výši 30 480 Kč ve prospěch oprávněné obchodní společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] s právními účinky zápisu ke dni 26. 2. 2015 v řízení vedeném u [právnická osoba] pod č. j. [Anonymizováno]. Dlužná částka z titulu uvedeného zástavního práva činila do dne 27. 10. 2015 částku [částka]. V článku I odstavci 5 prodávající prohlásili, že předmět převodu je zatížen exekučním řízením ([spisová značka]) pověřeného soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], na základě vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] pod č. j. [Anonymizováno], kdy byl ve věci vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí, tj. k předmětu převodu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] s právními účinky zápisu ke dni [datum], zapsáno v řízení vedeném pod č. j. [Anonymizováno]. Dlužná částka z titulu uvedeného zástavního práva činila do data [datum] částku [částka]. V článku I odstavci 6 prodávající prohlásili, že předmět převodu je zatížen exekučním řízením ([spisová značka] pověřeného soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], na základě vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce ze dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum] pod č. j. [spisová značka], kdy byl ve věci rovněž vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí, tj. k předmětu převodu, ze dne [datum], č. j. [spisová značka] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Zapsáno v řízení vedeném pod č. j. [Anonymizováno]. Dlužná částka z titulu výše uvedeného zástavního práva činila do data [datum] částku ve výši [částka]. Účastníci se v kupní smlouvě dohodli, že výše specifikované dluhy budou zaplaceny z části kupní ceny za předmět převodu.
20. Z návrhu na povolení oddlužení podaného u Krajského soudu v [Anonymizováno] dne [datum], seznamu přihlášek věřitelů ze dne [datum] ve věci vedené u Krajského soudu v [Anonymizováno] pod sp.zn. [incidenční spisová značka] ze žaloby na vyloučení nemovité věci ze soupisu majetkové podstaty ze dne [datum], vyjádření žalované k žalobě ve věci [incidenční spisová značka] ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], protokolu o jednání před Krajským soudem v [Anonymizováno] ze dne [datum], ze dne 14. 5. 2018, ze dne [datum] ve věci [incidenční spisová značka], usnesení Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] [adresa] č.j. [incidenční spisová značka] byly insolvenční správkyní [Jméno advokátky] zahrnuty i nemovité věci (výše specifikované), přičemž své rozhodnutí o zařazení nemovitých věcí do soupisu majetkové podstaty dlužníků zdůvodnila insolvenční správkyně neplatností kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky. Společnost [Jméno žalované]. (v tomto řízení žalovaná) se žalobou podanou u Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] domáhala proti insolvenční správkyni vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty dlužníků (v tomto řízení žalobců). Před jednáním ve věci samé byla vzata žaloba na vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty zpět. Usnesením Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. KSPH [incidenční spisová značka], bylo řízení o vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty zastaveno.
21. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum], bylo prokázáno, že účet č. [tel. číslo] byl veden ke dni 12. 5. 2017 u jmenované banky pro klienta [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa].
22. Ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] bylo prokázáno, že účet č. [tel. číslo] byl veden u uvedené banky pro klienta [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno].
23. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem číslo [hodnota] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela k nemovitým věcem zástavní smlouvu se zástavním věřitelem [tituly před jménem] [adresa], advokátem, kterou došlo k zajištění pohledávky zástavního věřitele ve výši [částka].
24. Ze smlouvy o nájmu rodinného domu ze dne 21. 10. 2015 bylo prokázáno, že žalovaná jako pronajímatel a žalobci jako nájemci uzavřeli dne 21. 10. 2015 smlouvu o nájmu rodinného domu č.p. [Anonymizováno], postaveného na pozemku p.č. [hodnota], k.ú. [adresa], nájemní smlouva byla sjednána na dobu jednoho roku, výše nájemného byla sjednána na částku 9 000 Kč měsíčně.
25. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výpovědí svědka [jméno FO], výpovědí svědka pana [Anonymizováno], účastnickým výslechem žalobců a statutárního orgánu žalované, jakož i vypracováním znaleckého posudku k ceně nemovitých věcí, neboť uvedené důkazy považoval za nadbytečné (vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním, které jsou dostatečnými pro rozhodnutí ve věci).
26. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
27. Podle ustálené judikatury je naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do Katastru nemovitostí České republiky (mutatis mutandis totéž platí i pro právo spoluvlastnické), je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí České republiky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.5.2011, sp.zn. 22 Cdo 2053/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.2.2003, sp.zn. 22 Cdo 2439/2002).
28. Jestliže žalobci tvrdí, že jsou vlastníky nemovitých věcí, ačkoliv nejsou jako vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí a žalovaná je zapsána jako vlastník na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobci a žalovanou, jež považují za neplatnou, pak je nepochybně dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení.
29. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
30. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Podle ustanovení § 1796 o.z., neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
32. K absolutní neplatnosti lichevní smlouvy, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru, přihlédne soud i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp.zn. 23 Cdo 2885/2022).
33. Pokud jde o lichvu, představující určité právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, jejím podstatným objektivním znakem je hrubý nepoměr vzájemných plnění, neboť takový nepoměr je v rozporu s ústavní zásadou přiměřenosti, tj. s jedním ze stěžejních principů ústavního soudnictví. Tento nepoměr může být relevantně posouzen pouze na základě rozdílu objektivních hodnot plnění poškozeného a protiplnění lichváře, což je v každém konkrétním případě nezbytné stanovit na základě rozsáhlého zhodnocení dané věci. Subjektivním znakem lichvy je též tíseň. Při rozhodování, zda byla určitá smlouva uzavřena v tísni, není dle Ústavního soudu úkolem soudů hodnotit to, jak se dlužník dostal do špatné finanční situace a jaká byla jeho platební morálka, nýbrž zkoumat, jak dlužník sjednání předmětné smlouvy vnímal a zda věřitel nezneužil jeho obtíží k prosazení podmínek příčících se zásadám férovosti. Při posuzování, zda v tom kterém případě došlo k nepřípustné lichvě, musí civilní soudy do svého rozhodování promítnout ústavní principy spravedlnosti, přiměřenosti a ochrany slabší smluvní strany (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 19. 1. 2017, sp.zn. I ÚS 3308/16).
34. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že skutečná cena, za kterou byly nemovité věci prodány žalované, činila částku [částka]. Tato částka zahrnovala uhrazené dluhy žalobců specifikované v kupní smlouvě a částku [částka] v hotovosti. Zbývající část kupní ceny nebyla uhrazena na dluhy žalobců, rovněž jim však nebyla vyplacena (ani jinak využita v jejich prospěch).
35. Žalovaná sama ve svém vyjádření k žalobě nesporovala, že kupní cena (v částce [částka]) nebyla cenou tržní (uvedla „žalovaná nepopírá, že se nejednalo o ekvivalent ceny tržní, nicméně v případě, že by byly nemovitosti prodány za cenu tržní, znamenalo by to právě jen pro žalobce dvojí obtíže…“). S ohledem na předmět převodu (celkem 9 pozemků s objektem k bydlení) je zřejmé (i bez vypracovaného znaleckého posudku), že uvedená cena nemohla odpovídat tržní ceně.
36. Žalovaná tuto skutečnost odůvodňovala sjednaným zpětným odkupem nemovitých věcí žalobcům. Nicméně v kupní smlouvě nebyl zpětný prodej sjednán, přičemž z následného sjednání zástavního práva k nemovitým věcem (ujednaným mezi žalovanou a [tituly před jménem] [adresa]) je rovněž zřejmé, že zpětný prodej žalobcům nebyl ze strany žalované ani zamýšlen. Dále je třeba podotknout, že zástavní právo k nemovitým věcem je stále zapsáno v katastru nemovitostí, přičemž podle tvrzení žalované měly být nemovité věci převedeny zpět na žalobce v horizontu dvou let.
37. Z uvedeného zřejmé, že plnění poskytnuté žalobcům na základě kupní smlouvy bylo v hrubém nepoměru k vzájemnému plnění poskytnutému žalované.
38. Skutečnost, že žalobci neuvedli v kupní smlouvě veškeré své dluhy, nemůže na tom ničeho měnit. Naopak svědčí o tom, že žalobci byli v tíživé situaci, vzhledem ke svému zadlužení nemohli uvažovat o zpětném odkupu nemovitých věcí. Užívání nemovitých věcí ze strany žalobců podle nájemní smlouvy též samo o sobě (ani ve spojení s ostatními zjištěnými či tvrzenými skutečnostmi) nevypovídá o úmyslu žalované převést nemovité věci zpět.
39. Soud tedy kupní smlouvu posoudil jako smlouvu lichevní, představující právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Kupní smlouva je neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení občanského zákoníku. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.
40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci měli ve věci plný úspěch. Soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 119 890 Kč, a to za vynaložený soudní poplatek částku 5 000 Kč, odměnu advokáta dle ustanovení § 9a odst. 1 písm. d) a ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1196 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 5 úkonů právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d), i) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání u soudu dne 4. 3. 2025 a dne 26. 3. 2025, jednání s protistranou) po 18 540 Kč za každý úkon právní služby. Dále paušální náhrada hotových výdajů k jednotlivým úkonům právní služby podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. pětkrát 450 Kč. Dále podle ustanovení § 151 odst. 2 o.s.ř. daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 21%, tj 19 939,50 Kč. O platebním místě náhrady nákladů řízení a lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 a ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.