10 C 125/2025 - 72

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], [Anonymizováno], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o určení obsahu smlouvy, resp. nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Soud nahrazuje za žalovanou souhlas s návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene v tomto znění: SMLOUVA o zřízení věcného břemene č.: OT-014330070471/001-ZA [Jméno žalované] bytem: [adresa] RČ (dat. nar.): [Anonymizováno] vlastnický podíl: 1/1 (dále jen „Povinná“) na straně jedné a [Jméno žalobkyně], s.r.o. se sídlem: [adresa] IČO: [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] DIČ: [IBAN] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zapsána: Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C., vložka [Anonymizováno] zastoupená: [tituly před jménem] [jméno FO], Manažer věcných břemen na základě pověření ze dne 16. 1. 2025 bankovní spojení: [právnická osoba]. číslo účtu: [č. účtu] (dále jen „Oprávněná“) na straně druhé (Povinná a Oprávněná společně rovněž jako „Smluvní strany“) uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto: Smlouvu o zřízení věcného břemene č.: [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] (dále jen „Smlouva“) k provedení (v souladu s) ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění, a § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Článek I. - Úvodní ujednání 1.

1. Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále jen „PDS“) na území vymezeném licencí. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení tohoto věcného břemene je ze strany Oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti. 1.

2. Povinná prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem pozemku parc.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále jen „Pozemek“). [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] eviduje předmětný Pozemek zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa]. 1.

3. Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž Oprávněná provozuje distribuční soustavu. Oprávněná má povinnost zřídit věcné břemeno umožňující zřídit a provozovat ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona na Pozemku zařízení distribuční soustavy. 1.

4. Distribuční soustava je liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nejedná se tak o součást pozemku. Článek II. - Předmět Smlouvy 2.

1. Předmětem Smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona a to jako osobní služebnost ve prospěch PDS dle tohoto zákona (dále též jen „věcné břemeno“). Obsah věcného břemene je specifikován v článku III. této Smlouvy na Pozemku ve prospěch Oprávněné v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a vyplývajícím z příslušných ustanovení energetického zákona. Článek III. - Specifikace věcného břemene 3.

1. Smluvní strany se dohodly, že Povinná, jako vlastník Pozemku, zřizuje k Pozemku ve prospěch Oprávněné právo věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona, když jeho obsah a rozsah jeho výkonu je blíže uveden v příslušných ustanovení energetického zákona. 3.

2. Smluvní strany berou na vědomí, že se změnou vlastníka Pozemku přechází i práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene na nabyvatele Pozemku. 3.

3. Oprávněná je vlastníkem a provozovatelem stavby„[adresa], K. Světlé, obnova pilířů NN“. Smluvní strany se za účelem umístění distribuční soustavy - kabelové vedení NN; kabelový pilíř; uzemnění (dále jen „distribuční soustava“) na Pozemku a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo Oprávněné zřídit a provozovat distribuční soustavu na Pozemku . Věcné břemeno zahrnuje též právo Oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění. 3.

4. Rozsah věcného břemene vymezuje: Geometrický plán č.: [hodnota]-[Anonymizováno] zhotovený firmou [právnická osoba]., který ověřil(a) [tituly před jménem] [jméno FO] dne 27.02.2024 pod č.: [Anonymizováno] a za [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] potvrdil(a) [jméno FO] dne 04.03.2024 pod č.: [Anonymizováno] Citovaný geometrický plán je přílohou a nedílnou součástí této Smlouvy. 3.

5. Povinná z věcného břemene bere na vědomí, že distribuční soustava je chráněna ochrannými pásmy dle energetického zákona. Ochranné pásmo slouží k zajištění spolehlivého provozu distribuční soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob. 3.

6. Povinná z věcného břemene je povinna strpět výkon práva Oprávněné vyplývající z této smlouvy a energetického zákona a zdržet se veškeré činnosti, co vede k ohrožení součásti distribuční soustavy a omezení výkonu tohoto práva Oprávněné. 3.

7. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává jako časově neomezené a zaniká v případech stanovených zákonem. Článek IV. - Další práva 4.

1. Oprávněná z věcného břemene má ve vztahu k Pozemku dále oprávnění, která jí, jako PDS, vznikem věcného břemene dle této Smlouvy přísluší ze zákona a to z ustanovení § 25 odst. 3 písm. f) a g) energetického zákona, především pak: vstupovat a vjíždět na Pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících jí z věcného břemene podle odst. 3.

3. článku III. této Smlouvy. 4.

2. Oprávněná je povinna při výkonu oprávnění popsaných shora postupovat coby PDS striktně ve smyslu § 25 odst. 8 energetického zákona, tj. co nejvíce šetřit práva Povinné a vstup na Pozemek ji bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinna uvést Pozemek do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání Pozemku a bezprostředně oznámit tuto skutečnost Povinné. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinna na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. Článek V. - Cena a platební podmínky 5.

1. Věcné břemeno podle této Smlouvy se zřizuje úplatně. 5.

2. Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši 2 000,00 Kč (slovy: dvatisíce korun českých ). 5.

3. Oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí dle Smlouvy, uhradit výše uvedenou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva. Článek VI. - Vklad věcného břemene do veřejného seznamu 6.

1. Smluvní strany se dohodly, že návrh na zahájení řízení o zápisu práva věcného břemene zřizovanému touto Smlouvou k Pozemku do katastru nemovitostí bude podán příslušnému katastrálnímu úřadu Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí uhradí Oprávněná. 6.

2. Věcné břemeno podle této Smlouvy vzniká v souladu s ustanovením občanského zákoníku zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. Článek VII. - Ostatní ujednání 7.

1. Smluvní strany se zavazují, že pokud příslušný katastrální úřad vyzve účastníky k odstranění případných nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, případně listiny, na základě které má být právo zapsáno, vyvinou potřebnou součinnost k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. 7.

2. V případě, že příslušný katastrální úřad v řízení o povolení vkladu řízení zastaví či zamítne, Smluvní strany se zavazují poté uzavřít ve lhůtě do 30 - ti kalendářních dní ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o zastavení či zamítnutí vkladu oběma Smluvním stranám novou Smlouvu s totožným obsahem za stejných cenových podmínek, ve které budou odstraněny všechny nedostatky, které bránily povolení vkladu práva dle této smlouvy, bude-li to možné. Článek VIII. – Ochrana osobních údajů: 8.

1. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o zpracování osobních údajů Povinné Oprávněnou. Podrobné informace jsou dostupné na www.egd.cz v sekci Ochrana osobních údajů. 8.

2. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné pro účely přípravy, uzavření a plnění této Smlouvy. 8.

3. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné ke splnění zákonné povinnosti Oprávněné vyplývající zejména ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. 8.

4. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné na základě oprávněného zájmu Oprávněné pro účely vnitřní evidence a kontroly, ochrany právních nároků a provozních potřeb. Proti takovému zpracování má Povinná právo podat námitku. 8.

5. Podpisem této Smlouvy Povinná potvrzuje, že se seznámila s informacemi uvedenými v tomto článku a dalšími informacemi o zpracování osobních údajů dostupnými na www.egd.cz v sekci Ochrana osobních údajů, a to včetně práv, které Povinné náleží. Článek IX. - Závěrečná ujednání 9.

1. Smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření. 9.

2. Smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky. 9.

3. Na právní vztahy vyplývající nebo související s touto Smlouvou a v ní nebo v energetickém zákoně výslovně neupravené se přiměřeně uplatní ustanovení občanského zákoníku. 9.

4. Smlouva je sepsána v 3 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží Povinná a Oprávněná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. 9.

5. Smluvní strany prohlašují, že si Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva představuje úplnou dohodu o veškerých jejích náležitostech a neexistují náležitosti, které by smluvní strany neujednaly.

II. Součástí tohoto rozsudku je i geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno] zhotovený společností [právnická osoba]., ověřený [tituly před jménem] [jméno FO] dne 27. 2. 2024 a potvrzený Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne 4. 3. 2024.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala nahrazení souhlasu žalované s návrhem smlouvy uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že je právní nástupkyní společnosti [Jméno žalobkyně], a. s., která s žalovanou dne 25. 5. 2022 uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni, a to ve vztahu k nemovité věci – pozemku parc. č. [Anonymizováno] zapsaného na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa] – jejímž je žalovaná výlučným vlastníkem. Ve smlouvě o smlouvě budoucí se smluvní strany dohodly, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí – nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby (zařízení distribuční soustavy s názvem „[adresa], K. Světlé, obnova pilířů NN“). Stavební úřad vydal dne 8. 11. 2023 kolaudační souhlas s užíváním stavby, stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [Anonymizováno] dne 27. 9. 2023. Žalovaná však s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřela, a to ani přes opakované výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s návrhem žalobkyně na určení obsahu smlouvy o zřízení věcného břemene nesouhlasí, považuje jej za nedůvodný a účelový. Uvedla, že smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena se společností [Jméno žalobkyně], a.s., nikoliv s [Jméno žalobkyně], s.r.o., právní nástupnictví jí nebylo nijak doloženo. Po dokončení stavby následovalo předložení návrhu smlouvy ze strany [právnická osoba]., který žalovaná považuje za administrativní úkon bez oprávnění k jednání. Na následné vyjádření žalované společnost [Jméno žalobkyně], [Anonymizováno] nijak nereagovala, neprojevila žádnou vůli k jednání, námitky žalované ignorovala. Předžalobní výzvu pak žalovaná obdržela od společnosti [Jméno žalobkyně], s. r. o., což považuje za nestandardní postup bez doložení právního nástupnictví. Žalovaná tedy navrhla žalobu zamítnout a věc vrátit žalobkyni k internímu řešení.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni i žalovanou vyzval k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, žalobkyně na výzvu nereagovala, žalovaná sdělila, že toto ponechává na volbě soudu. Soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas žalobkyně předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Z informace o pozemku (č. l. 10) bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. 863/14 v k. ú. a obci [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota], u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je žalovaná.

6. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene (č. l. 13-15) vyplývá, že tato byla uzavřena dne 25. 5. 2022 mezi budoucím povinnou (vlastníkem nemovité věci, tedy žalovanou) a budoucí oprávněnou (provozovatelkou distribuční soustavy), společností [Jméno žalobkyně], a. s. Jejím předmětem bylo sjednání závazku smluvních stran uzavřít nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí – tj. nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby „[adresa], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] obnova pilířů NN“ budoucí oprávněnou od jejího zhotovitele, smlouvu o zřízení věcného břemene, nejpozději však do 5 let od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Budoucí oprávněná se zavázala vyzvat před uplynutím sjednané lhůty budoucí povinnou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a v rámci této výzvy jí předložit i návrh smlouvy o zřízení věcného břemene. Předpokládaný průběh věcného břemene byl zakreslen v situačním snímku, který byl nedílnou součástí smlouvy. Přesný průběh a rozsah věcného břemene měl být vymezen v geometrickém plánu vyhotoveném po umístění distribuční soustavy. Měl se stát nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene.

7. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby (č. l. 9) bylo zjištěno, že stavba „[adresa], [Anonymizováno] obnova pilířů NN“ s číslem [hodnota] byla dne 27. 9. 2023 předána, převzetí dle smlouvy 30. 9. 2023.

8. Z kolaudačního souhlasu (č. l. 7-8) soud zjistil, že ho vydal [právnická osoba] [adresa] – stavební úřad, dne 8. 11. 2023; tento je dokladem o povoleném účelu užívání stavby „[adresa], K. Světlé, obnova pilířů NN“.

9. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] bylo zjištěno, že byl vypracován společností [právnická osoba]., dne 27. 2. 2024 byl ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] a dne 4. 3. 2024 s číslováním parcel souhlasil [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

10. Z čestného prohlášení mandatáře ze dne 25. 7. 2024 (č. l. 6) plyne, že společnost [právnická osoba]. jako mandatář zaslala žalované návrh smlouvy o zřízení věcného břemene k podpisu, a to do 30 dnů (výzva ze dne 27. 6. 2024 č. l. 35), e-mailová reakce byla předána žalobkyni k dořešení. Své zmocnění k jednání za společnost [Jméno žalobkyně] [Anonymizováno] prokázala společnost [právnická osoba]. plnou mocí ze dne 12. 12. 2023 (č. l. 37).

11. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene č.: [Anonymizováno] (č. l. 16-17) bylo zjištěno, že tato nebyla mezi účastníky (žalovanou jako povinnou a žalobkyní jako oprávněnou) uzavřena, scházejí podpisy, týká se přitom zřízení věcného břemene na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota], ve vztahu ke stavbě „[adresa], [Anonymizováno] obnova pilířů NN“.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 2. 2025, odeslané dle razítka 6. 2. 2025, se podává, že touto výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, a to ve vztahu k výše zmiňované stavbě, v souladu se závazkem ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Z textu plyne, že současně je žalované zasílán text smlouvy o zřízení věcného břemene k podpisu do 30 dnů. Žalobkyně žalovanou současně upozornila, že se může svého práva domáhat u soudu.

13. Z vyjádření žalované ze dne 10. 3. 2025 (č. l. 41-42) k předžalobní výzvě zaslané žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná měla námitky vůči jednání ze strany žalobkyně, zejména sdělila, že smlouvu uzavřela se společností [Jméno žalobkyně] [Anonymizováno], vůči žalobkyni ([právnická osoba]) jí tedy žádný závazek nevznikl. Návrh smlouvy k podpisu jí v minulosti (27. 6. 2024) zaslala společnost [právnická osoba]., žalovaná se k němu vyjádřila dne 24. 7. 2024, načež obdržela sdělení o předání požadavků ze strany žalované na majetkoprávní oddělení společnosti [Jméno žalobkyně] [Anonymizováno], avšak žádné vyjádření ze strany této společnosti již nenásledovalo.

14. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a manželem žalované [tituly před jménem] [adresa] (č.l. 56-61) vyplývá, že manžel žalované reagoval dne 24. 7. 2024 na výzvu ze dne 27. 6. 2024, žalobkyní byl vyzván k předložení plné moci k jednání za žalovanou, což však neučinil. Žalovaná neprokázala, že by ona sama na výzvu jakkoli reagovala.

15. Z dopisu ze dne 27. 3. 2025 odeslaného žalované téhož dne (č. l. 64-65) bylo zjištěno, že žalobkyně takto reagovala na vyjádření žalované k předžalobní výzvě a vysvětila žalované otázku právního nástupnictví, tedy z jakého důvodu předžalobní upomínku zaslala [Jméno žalobkyně], s. r. o., která je rovněž i smluvní stranou v návrhu smlouvy, ačkoli smlouvu o smlouvě budoucí uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba].

16. Z výpisu z obchodního rejstříku (č.l. 66-67) bylo zjištěno, že dle projektu rozdělení vyčleněním sloučením ze dne 22. 11. 2024 vyčleněná část jmění rozdělované společnosti [Jméno žalobkyně], a. s., přešla na nástupnickou společnost [Jméno žalobkyně] [právnická osoba]. (od 31. 12. 2024 zapsáno pod obchodní firmou [Jméno žalobkyně], [Anonymizováno]

17. Závěr o skutkovém stavu:

18. Dne 25. 5. 2022 byla mezi společností [Jméno žalobkyně], a. s. (jíž je žalobkyně právní nástupkyní, viz výše), jako budoucí oprávněnou a současně provozovatelkou distribuční soustavy, a žalovanou jako budoucí povinnou a současně vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], uzavřena smlouva č. OT-[tel. číslo]/[Anonymizováno] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Smluvní strany si sjednaly závazek uzavřít nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí, tj. od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby „[adresa], K. Světlé, obnova pilířů NN“ budoucí oprávněnou od jejího zhotovitele, smlouvu o zřízení věcného břemene, nejpozději však do 5 let od uzavření smlouvy. Budoucí oprávněná se zavázala vyzvat před uplynutím sjednané lhůty budoucí povinnou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a v rámci této výzvy jí předložit i návrh smlouvy o zřízení věcného břemene. Předpokládaný průběh věcného břemene byl zakreslen v situačním snímku, který byl nedílnou součástí smlouvy. Přesný průběh a rozsah věcného břemene měl být vymezen v geometrickém plánu vyhotoveném po umístění distribuční soustavy. Měl se stát nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. Tak se i stalo, geometrický plán vypracovala společnost [právnická osoba]. pod č. [hodnota]-[Anonymizováno] dne 27. 2. 2024, byl ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] a dne 4. 3. 2024 s číslováním parcel souhlasil [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Geometrický plán se shoduje s vypracovaným situačním snímkem. Stavba vedená pod číslem [hodnota] byla dne 27. 9. 2023 předána, převzetí dle smlouvy 30. 9. 2023. Kolaudační souhlas k dané stavbě vyslovil [právnická osoba] [adresa], stavební úřad, dne 8. 11. 2023. Žalované byla dne 27. 6. 2024 zaslána výzva (spolu se smlouvou o zřízení věcného břemene) k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene do 30 dnů, a to ve vztahu k dotčené stavbě, v souladu se závazkem ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Na výzvu žalovaná nereagovala, respektive zaslanou smlouvu nepodepsala. Na výzvu reagoval pouze manžel žalované, který však nepředložil plnou moc k jednání za žalovanou. Žalobkyně následně zaslala žalované dne 5. 2. 2025 předžalobní výzvu ke splnění povinnosti plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí do 30 dnů (s upozorněním na možnost domáhat se nahrazení souhlasu žalované u soudu v případě, že výzvě nebude vyhověno), na kterou žalovaná reagovala tak, že žalobkyně není subjektem, se kterým uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí, proto jí vůči žalobkyni žádný závazek nevznikl. Žalobkyně následně žalované vysvětlila, že je právním nástupcem společnosti [Jméno žalobkyně], [Anonymizováno]. z důvodů uvedených výše. Poté již žalovaná nijak nereagovala.

19. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

20. Podle § 1787 odst. 1 a 2 o. z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

21. Provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení [§ 25 odst. 3 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)] Podle § 25 odst. 4, věty před středníkem energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, pokud se strany nedohodnou jinak.

22. Právní posouzení věci:

23. Po provedeném dokazování má soud za to, že mezi žalovanou a společností [Jméno žalobkyně], [Anonymizováno]. (jíž je žalobkyně právní nástupkyní) došlo dne 25. 5. 2022 v souladu s § 1785 a násl. o. z. k uzavření platné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, ve které žalovaná vystupovala jako budoucí povinná a [Jméno žalobkyně], a. s. jako budoucí oprávněná. Smluvní strany se zavázaly, že nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí, případně od dokončení, resp. převzetí stavby „[adresa], [Anonymizováno] obnova pilířů NN“, uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene, nejpozději tak učiní do 5 let. Smluvní strany si dohodly podstatné náležitosti smlouvy, mimo jiné i to, že předpokládaný průběh věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který byl nedílnou součástí smlouvy o smlouvě budoucí, a dále bylo stanoveno, že přesný průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu vyhotoveném po umístění distribuční soustavy. Geometrický plán byl následně vyhotoven.

24. Žalovaná však nepostupovala řádně, na výzvy žalobkyně v rámci sjednaných lhůt dostatečně nereagovala a neuzavřela ve stanoveném termínu smlouvu o zřízení věcného břemene, jak se k tomu platně zavázala v rámci smlouvy o smlouvě budoucí. Soud proto k návrhu žalobkyně, který shledal důvodným, určil výrokem I. tohoto rozsudku obsah smlouvy v souladu s § 1787 odst. 1 a 2 o. z. Znění smlouvy odpovídá původnímu ujednání mezi účastníky řízení. Součástí tohoto rozsudku je i geometrický plán, jak plyne z výroku II.

25. Soud s odkazem na skutečnosti zjištěné výše (viz zejm. odstavce 13-15 tohoto rozsudku) nepovažuje námitky žalované za důvodné. Jejich obsahem je především to, že žalovaná neuzavřela smlouvu o smlouvě budoucí s žalobkyní, o změně subjektu nebyla žalobkyní řádně informovaná, a povinnost uzavřít smlouvu s žalobkyní proto nemá. Tato tvrzení žalované jsou však vyvrácena doloženou komunikací mezi žalobkyní a žalovanou (a jejím manželem, který za ni jednal, ačkoli k tomu nedoložil odpovídající zmocnění). Žalobkyně prokázala, že nebyla nečinná a na námitky žalované reagovala. Především v dopise ze dne 27. 3. 2025 (odeslaným žalované téhož dne) žalované vysvětlila okolnosti právního nástupnictví a přechodu práv a povinností ze smlouvy na žalobkyni jako nástupnickou společnost a reagovala i na její další argumenty.

26. Žalovaná nicméně smlouvu nepodepsala, což ostatně ani nepopírá. V obecné rovině lze žalované přisvědčit v tom, že nemá povinnost si sama vyhledávat relevantní informace v obchodním rejstříku, jakkoli tak lze bez problémů s ohledem na veřejný dálkový přístup k těmto údajům učinit. Nicméně bylo na žalobkyni, aby o svém nástupnictví žalovanou srozumitelným způsobem informovala. Žalobkyně tak ovšem prokazatelně učinila, jak soud uvedl výše. Žalovaná měla následně dostatek času smlouvu podepsat a zamezit tak tomuto soudnímu řízení (informaci o právním nástupnictví obdržela nejpozději koncem března 2025, žalobu podala žalobkyně až dne 12. 5. 2025). To ale žalovaná bez relevantních důvodů neučinila. K tomu soud pro úplnost podotýká, že samotná skutečnost právního nástupnictví mezi společnostmi [Jméno žalobkyně], [Anonymizováno]. (původní stranou smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni), a [Jméno žalobkyně] [Anonymizováno] (tj. žalobkyní), neměla bez dalšího vliv na povinnost žalované smlouvu na výzvu oprávněného subjektu uzavřít. Žalobkyně je nástupnickou společností společnosti [Jméno žalobkyně], a. s., část jmění posledně uvedené společnosti, včetně práv a povinností z dané smlouvy (o tom ostatně nebyl mezi účastníky spor), přitom přešla právě na žalobkyni. Ani to, že za žalobkyni (její právní předchůdkyni) v předsoudní fázi jednal mandatář (spol. [právnická osoba].), na věci nic nemění, takový postup není v rozporu s právními předpisy.

27. Výrok III. o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch neměla. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále nákladů řízení určených v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Podle ní účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši svých hotových výdajů, náleží paušální náhrada ve výši 600 Kč za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, předžalobní výzva). Náklady řízení tedy celkem činí 2 600 Kč.