60 Co 302/2025 - 138

Rubrum

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, PhD., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], s.r.o., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupena [Jméno Zástupce], narozeným [Datum narození Zástupce], bytem [Adresa Zástupce] o určení obsahu smlouvy, resp. nahrazení projevu vůle o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 30. 10. 2025, č. j. 10 C 125/2025-72, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 1.582,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo rozhodnuto, že (výrok I.) soud nahrazuje za žalovanou souhlas s návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene v tomto znění: [Anonymizovaná tabulka] [Jméno žalované] bytem: [adresa] RČ (dat. nar.): [Anonymizováno] vlastnický podíl: 1/1 [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] se sídlem: [adresa] IČO: [Anonymizováno] DIČ: [IBAN] [Anonymizováno] zapsána: Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v [Anonymizováno], [Anonymizováno] zastoupená: [tituly před jménem] [jméno FO], Manažer věcných břemen na základě pověření ze dne [datum] bankovní spojení: [právnická osoba]. číslo účtu: [č. účtu] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále jen „PDS“) na území vymezeném licencí. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení tohoto věcného břemene je ze strany Oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti. 1.

2. Povinná prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž Oprávněná provozuje distribuční soustavu. Oprávněná má povinnost zřídit věcné břemeno umožňující zřídit a provozovat ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona na Pozemku zařízení distribuční soustavy. 1.

4. Distribuční soustava je liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nejedná se tak o součást pozemku. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Předmětem Smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona a to jako osobní služebnost ve prospěch PDS dle tohoto zákona (dále též jen „věcné břemeno“). Obsah věcného břemene je specifikován v článku III. této Smlouvy na Pozemku ve prospěch Oprávněné v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a vyplývajícím z příslušných ustanovení energetického zákona. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Smluvní strany se dohodly, že Povinná, jako vlastník Pozemku, zřizuje k Pozemku ve prospěch Oprávněné právo věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona, když jeho obsah a rozsah jeho výkonu je blíže uveden v příslušných ustanovení energetického zákona. 3.

2. Smluvní strany berou na vědomí, že se změnou vlastníka Pozemku přechází i práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene na nabyvatele Pozemku. 3.

3. Oprávněná je vlastníkem a provozovatelem stavby„[adresa], K. Světlé, obnova pilířů NN“. Smluvní strany se za účelem umístění distribuční soustavy - kabelové vedení NN; kabelový pilíř; uzemnění (dále jen „distribuční soustava“) na Pozemku a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo Oprávněné zřídit a provozovat distribuční soustavu na Pozemku . Věcné břemeno zahrnuje též právo Oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění. 3.

4. Rozsah věcného břemene vymezuje: [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Povinná z věcného břemene bere na vědomí, že distribuční soustava je chráněna ochrannými pásmy dle energetického zákona. Ochranné pásmo slouží k zajištění spolehlivého provozu distribuční soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob. 3.

6. Povinná z věcného břemene je povinna strpět výkon práva Oprávněné vyplývající z této smlouvy a energetického zákona a zdržet se veškeré činnosti, co vede k ohrožení součásti distribuční soustavy a omezení výkonu tohoto práva Oprávněné. 3.

7. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává jako časově neomezené a zaniká v případech stanovených zákonem. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Oprávněná z věcného břemene má ve vztahu k Pozemku dále oprávnění, která jí, jako PDS, vznikem věcného břemene dle této Smlouvy přísluší ze zákona a to z ustanovení § 25 odst. 3 písm. f) a g) energetického zákona, především pak: [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Oprávněná je povinna při výkonu oprávnění popsaných shora postupovat coby PDS striktně ve smyslu § 25 odst. 8 energetického zákona, tj. co nejvíce šetřit práva Povinné a vstup na Pozemek ji bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinna uvést Pozemek do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání Pozemku a bezprostředně oznámit tuto skutečnost Povinné. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinna na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Věcné břemeno podle této Smlouvy se zřizuje úplatně. 5.

2. Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši 2 000,00 Kč (slovy: dvatisíce korun českých ). 5.

3. Oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí dle Smlouvy, uhradit výše uvedenou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Smluvní strany se dohodly, že návrh na zahájení řízení o zápisu práva věcného břemene zřizovanému touto Smlouvou k Pozemku do katastru nemovitostí bude podán příslušnému katastrálnímu úřadu Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí uhradí Oprávněná. 6.

2. Věcné břemeno podle této Smlouvy vzniká v souladu s ustanovením občanského zákoníku zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Smluvní strany se zavazují, že pokud příslušný katastrální úřad vyzve účastníky k odstranění případných nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, případně listiny, na základě které má být právo zapsáno, vyvinou potřebnou součinnost k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. 7.

2. V případě, že příslušný katastrální úřad v řízení o povolení vkladu řízení zastaví či zamítne, Smluvní strany se zavazují poté uzavřít ve lhůtě do 30 - ti kalendářních dní ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o zastavení či zamítnutí vkladu oběma Smluvním stranám novou Smlouvu s totožným obsahem za stejných cenových podmínek, ve které budou odstraněny všechny nedostatky, které bránily povolení vkladu práva dle této smlouvy, bude-li to možné. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] V tomto článku jsou uvedeny základní informace o zpracování osobních údajů Povinné Oprávněnou. Podrobné informace jsou dostupné na www.egd.cz v sekci Ochrana osobních údajů. 8.

2. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné pro účely přípravy, uzavření a plnění této Smlouvy. 8.

3. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné ke splnění zákonné povinnosti Oprávněné vyplývající zejména ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. 8.

4. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné na základě oprávněného zájmu Oprávněné pro účely vnitřní evidence a kontroly, ochrany právních nároků a provozních potřeb. Proti takovému zpracování má Povinná právo podat námitku. 8.

5. Podpisem této Smlouvy Povinná potvrzuje, že se seznámila s informacemi uvedenými v tomto článku a dalšími informacemi o zpracování osobních údajů dostupnými na www.egd.cz v sekci Ochrana osobních údajů, a to včetně práv, které Povinné náleží. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaná tabulka] Smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření. 9.

2. Smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky. 9.

3. Na právní vztahy vyplývající nebo související s touto Smlouvou a v ní nebo v energetickém zákoně výslovně neupravené se přiměřeně uplatní ustanovení občanského zákoníku. 9.

4. Smlouva je sepsána v 3 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží Povinná a Oprávněná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. 9.

5. Smluvní strany prohlašují, že si Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva představuje úplnou dohodu o veškerých jejích náležitostech a neexistují náležitosti, které by smluvní strany neujednaly. (Výrok II.) Součástí tohoto rozsudku je i geometrický plán č. [Anonymizováno] zhotovený společností [právnická osoba]., ověřený [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] a potvrzený Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] dne [datum]. (Výrok III.) Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

2. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že dne [datum] byla mezi společností [Jméno žalobce], a. s. (jíž je žalobce právním nástupcem), jako budoucí oprávněnou a současně provozovatelkou distribuční soustavy a žalovanou jako budoucí povinnou a současně vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsaného na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] [Anonymizováno] [adresa], uzavřena smlouva č. [Anonymizováno][Anonymizováno][tel. číslo][Anonymizováno] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Smluvní strany si sjednaly závazek uzavřít nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí, tj. od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby „[adresa], [Anonymizováno]“ budoucí oprávněnou od jejího zhotovitele, smlouvu o zřízení věcného břemene, nejpozději však do 5 let od uzavření smlouvy. Mezi žalovanou a společností [Jméno žalobce], a. s. (jíž je žalobce právním nástupcem) tak došlo [datum] v souladu s § 1785 a násl. o. z. k uzavření platné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Smluvní strany si dohodly podstatné náležitosti smlouvy i to, že předpokládaný průběh věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který byl nedílnou součástí smlouvy o smlouvě budoucí a dále bylo stanoveno, že přesný průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu vyhotoveném po umístění distribuční soustavy. Geometrický plán byl následně vyhotoven. Stavba vedená pod číslem [Anonymizováno] byla dne [datum] předána, k převzetí došlo [datum]. Kolaudační souhlas k dané stavbě vyslovil [právnická osoba] [adresa], stavební úřad, dne [datum]. Žalované byla dne [datum] zaslána výzva (spolu se smlouvou o zřízení věcného břemene) k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene do 30 dnů, a to ve vztahu k dotčené stavbě, v souladu se závazkem ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Žalovaná však smlouvu neuzavřela. Žalovaná tak nepostupovala řádně a neuzavřela smlouvu o zřízení věcného břemene, jak se k tomu zavázala ve smlouvě o smlouvě budoucí. Proto soud I. stupně podané žalobě vyhověl. Žalobce přitom informoval žalovanou o právním nástupnictví. Žalobce je nástupnickou společností společnosti [Jméno žalobce], a. s., část jmění posledně uvedené společnosti, včetně práv a povinností z dané smlouvy přitom přešla právě na žalobce. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. V podstatných částech svého odvolání odkazuje na znění čl. II odst. 1, odst. 3 smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene z [datum] a poukazuje, že stavba byla ukončena [datum] a kolaudační souhlas byl vydán [datum] a dne [datum] [právnická osoba][Anonymizováno] předložila návrh smlouvy o zřízení věcného břemene za účelem podpisu smlouvy. Návrh smlouvy byl předložen k podpisu bez projednání s druhou stranou a bez dohody s druhou stranou. Daný návrh považovala za návrh pro jednání o obsahu smlouvy. K tomu se vyjádřila e-mailem z [datum], z e-mailové adresy manžela na adresu [e-mail]. Požadavek na předložení plné moci pro manžela k zastupování nepovažovala za důvodný, neboť nebyla manželem zastoupena. Navíc požadavek na předložení plné moci byl adresován jejímu manželovi. Od [datum] do konce roku 2024 nebyl učiněn v průběhu 5 měsíců ze strany [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. žádný aktivní krok k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Proto marně uplynula 12-ti měsíční lhůta k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Byla zachována ještě lhůta do 5 let od uzavření smlouvy o budoucí smlouvě. Dne [datum] obdržela předžalobní upomínku ze strany [Jméno žalobce], [Anonymizováno], s nímž však neuzavřela smlouvu o smlouvě budoucí. Obsahově se jednalo o stejný návrh předkládaný v minulosti, jen se záměnou [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. a [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. Tento postup považovala za nátlak a vynucování si splnění požadavků smlouvy za hranou civilizované společnosti. Dopisem z [datum] se obrátila na [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. Na její dopis bylo reagováno až dopisem z [datum]. Došlo však pouze ke změně rétoriky. Neměla možnost přehodnotit svůj postup. Následně věc žalobce předložil soudu. Toto hodnotí jako snahu obcházet zákon. K žalobě se vyjádřila v dopise ze dne [datum] adresovanému soudu I. stupně. Nemá oporu závěr soudu I. stupně, že strany se dohodly, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene do 12 měsíců od správního rozhodnutí – nabytí právní moci kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby. Je to z důvodu, že smlouva o smlouvě budoucí uvádí 2 lhůty, a to 12-ti měsíční lhůtu a nejzažší 5-ti letou od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Není odůvodněný závěr, že žalovaná přes opakované výzvy neuzavřela s žalobcem smlouvu o zřízení věcného břemene. Na výzvy totiž vždy reagovala. Není pravdivé, že zmocnění k jednání za [Jméno žalobce], [Anonymizováno][Anonymizováno]. prokázala [právnická osoba]. plnou mocí z [datum]. K návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene předloženého ze strany [právnická osoba]. byla připojena kopie plné moci z [datum]. Ze strany [právnická osoba]. nebyl předložen návrh smlouvy. Smlouvu nehodlá podepsat pod nátlakem. Neměla povinnost do 30 dnů od zaslání návrhu smlouvy přistoupit na podpis k uzavření smlouvy. Postup vůči sobě považuje za nátlak a vynucování si podpisu a uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Není pravda, že na výzvu reagoval manžel žalované a že žalovaná na výzvu nereagovala. K návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene se vyjádřila [datum] e-mailovou zprávou. Žalovaná uvádí, že s výzvou k podpisu a uzavření smlouvy nebyl předložen návrh smlouvy, proto pro překážku na straně oprávněné nemohla být smlouva podepsána a uzavřena. Proto není ani namístě, aby v této věci určil obsah budoucí smlouvy soud. Poukazuje na liknavost a nečinnost budoucí oprávněné. Smlouvu však neodmítala podepsat a uzavřít.

4. K podanému odvolání se písemně vyjádřil žalobce tak, že žalovaná pouze polemizuje s právním hodnocením věci soudem I. stupně. Ze strany žalované jde o zástupné důvody. Žalovaná neměla důvod k odmítavému jednání. Navrhl, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně.

5. Krajský soud v Brně - pobočka ve [adresa], jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. V průběhu jednání před odvolacím soudem byly provedeny listinné důkazy.

7. Ze zprávy mandatáře [právnická osoba]. odvolací soud zjistil, že se [právnická osoba]. nepodařilo uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene s žalovanou.

8. Ze smlouvy o smlouvě budoucí odvolací soud zjistil, že [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. jako budoucí oprávněná a žalovaná jako budoucí povinná uzavřely dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Ve smlouvě o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene se strany dohodly, že budoucí oprávněná bude realizovat na pozemku parcela č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obci [adresa], zapsaného na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [Anonymizováno], která je ve vlastnictví žalované (čl. I odst. 2), stavbu s názvem “[adresa], [Anonymizováno] (čl. I odst. 3). Předmětem této smlouvy bylo sjednání závazku obou smluvních stran uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., a § 1257 a násl. o.z. do 12 měsíců od správního rozhodnutí – od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby budoucí oprávněné od jejího zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy. Věcné břemeno bude svou povahou osobní služebností energetického vedení zřízenou ve prospěch budoucí oprávněné (čl. II odst. 1). Budoucí oprávněná se zavázala vyzvat před uplynutím lhůty sjednané v odstavci 1 povinnou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a v rámci této výzvy ji předložit i návrh smlouvy o zřízení věcného břemene (čl. II. odst. 2). Smluvní strany se dohodly, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění distribuční soustavy – [Anonymizováno] – [Anonymizováno], za účelem provozování, jejímž obsahem bude právo budoucí oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na pozemku. Předpokládaný průběh věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy (čl. II, bod 4). Přesný průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu vyhovotoveném po umístění distribuční soustavy. Geometrický plán se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene (č.l. II odst. 5). Strany se dále dohodly, že věcné břemeno bude zřízeno jako časově neomezené (čl. III odst. 1), a to za jednorázovou náhradu v celkové výši [právnická osoba] Kč (čl. III. odst. 2). Jednorázová náhrada, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva, bude budoucí povinné uhrazena ve lhůtě do 60 dnů od doručení vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí smlouvy o zřízení věcného břemene (čl. III. odst. 3). Další podstatné náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene byly upraveny v článku III. odst. 4-7 smlouvy o smlouvě budoucí. V čl. IV. odst. 1 větě první smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene se strany dohodly, že práva a povinnosti z této smlouvy přechází v plném rozsahu i na právní nástupce obou smluvních stran. V čl. VI. odst. 1 smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene současně udělila žalovaná souhlas s provedením stavby uvedené v čl I. bod 3 této smlouvy a dala souhlas s navrhovaným stavebním záměrem, a to podpisem vyznačeným na situačním výkresu dokumentace, dále vyslovila souhlas s vydáním příslušného správního povolení stavby a se vstupem a vjezdem budoucí oprávněné na pozemek v souvislosti s realizací stavby.

9. Ze zápisu na č.l. 9 odvolací soud zjistil, že k předání stavby „[adresa], [Anonymizováno]“ došlo [datum]. K převzetí [datum].

10. Z rozhodnutí na č.l. 7 odvolací soud zjistil, že kolaudační souhlas byl vydán Městským úřadem [adresa] dne [datum].

11. Z podání z [datum] (č.l. 35) odvolací soud zjistil, že žalovaná byla požádána společností [právnická osoba]., aby podepsala smlouvu o zřízení věcného břemene se společností [Jméno žalobce], [Anonymizováno], jejíž návrh byl žalované současně zaslán. V prvním odstavci podání je výslovně uvedeno, že společnost [Jméno žalobce], a.s. pověřila společnost [právnická osoba]., aby zajistila uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene. Plná moc prokazující zmocnění společnosti [právnická osoba]. jednat za [Jméno žalobce], [Anonymizováno]., byla připojena k danému podání (k tomu srov. č.l. 37, 92 ).

12. Žalovaná reagovala na podání a předložený návrh smlouvy e-mailovou zprávou z [datum] (č.l. 57 p.v.-61). Ve své reakci namítla žalovaná v podstatných částech neurčitost vymezení obsahu věcného břemene v článku II. odst. 2.

1. Dále popírala, že by se strany dohodly na zřízení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona. Spatřovala nesoulad mezi čl. III. odst. 3.3 a odst. 3.

4. Požadovala, aby byl upřesněn pojem ochranné pásmo užitý v čl. III, odst. 3.

5. Namítala, že oprávnění vjíždět na pozemek není reálně možné. Požadovala vysvětlit, z čeho vyplývá výše úplaty. Namítala nevyváženost práv a povinností a činila další argumenty.

13. Žalovaná obdržela [datum] předžalobní výzvu (č.l. 11-12, 38) k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], ve které byla žalobcem vyzvána k uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku parc. č. [Anonymizováno], který byl dotčen dokončenou stavbou s názvem “[adresa], [Anonymizováno]. Žalobce dále v předžalobní výzvě uvedl, že v případě nesouhlasu žalované, se bude domáhat u soudu, aby byl obsah budoucí smlouvy určen soudem.

14. V předloženém návrhu smlouvy byla jako oprávněná z věcného břemene uvedena společnost [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. (srov. č.l. 13-14, 39).

15. Z vyjádření žalované z č.l. 95 odvolací soud zjistil, že na tuto předžalobní výzvu reagovala žalovaná vyjádřením z [datum]. V tom žalovaná namítala, že závazek uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene byl ujednán jen ve prospěch [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. a že nebylo reagováno na vyjádření z [datum]. Žalovaná namítala, že v návrhu smlouvy z [datum] byl jednostranně změněn subjekt na [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. Uplatnila i další námitky.

16. Z další předžalovaní výzvy z č.l. 64 odvolací soud zjistil, že žalobce zaslal žalované další podání s předžalobní výzvou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene z [datum] (č.l. 64), které bylo žalované doručeno žalované [datum] (č.l. 65). V tomto podání sdělil žalobce žalované, že vyčleněná část jmění společnosti [Jméno žalobce], a.s. pro oblast elektřiny přešla podle projektu rozdělení vyčleněním sloučením vyhotoveného [datum] na společnost [Jméno žalobce] [právnická osoba]., a to ke dni [datum]. K témuž dni došlo ke změně názvu společnosti [Jméno žalobce] [právnická osoba]. na [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. Žalobce je právním nástupcem společnosti [Jméno žalobce], [Anonymizováno] a zavázaným subjektem z uzavřené smlouvy o smlouvě budocí na zřízení věcného břemene. Proto je smluvní stranou smlouvy o zřízení věcného břemene žalobce.

17. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že žalobce je právním nástupcem [Jméno žalobce], [Anonymizováno].

18. Z projektu rozdělení [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. z [datum] odvolací soud zjistil, že [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. je rozdělovaná společnost a žalobce je nástupnická společnost. Na nástupnickou společnost přešly podle přílohy č. 1, část D, bod 98 také veškeré smlouvy o smlouvách budoucích na zřízení věcných břemen, které mají sloužit pro potřeby umístění zařízení pro potřeby distribuční soustavy v elektroenergetice. Podle přílohy 1A přecházejí na nástupnickou společnost také pozemky v [Anonymizováno], podle přílohy 1B také stavby, které nejsou součástí pozemku v [Anonymizováno].

19. Po skutkové stránce má odvolací soud za prokázané: 1) Společnost [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Ve smlouvě o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene se dohodly, že budoucí oprávněná bude realizovat na pozemku parcela č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], v obci [adresa], která je ve vlastnictví žalované, stavbu s názvem “[adresa], [Anonymizováno]“. Předmětem této smlouvy bylo sjednání závazku obou smluvních stran uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., a § 1257 a násl. o.z. do 12 měsíců od správního rozhodnutí – od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby budoucí oprávněné od jejího zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy. Budoucí oprávněná se zavázala vyzvat před uplynutím lhůty sjednané v odstavci 1 povinnou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a v rámci této výzvy ji předložit i návrh smlouvy o zřízení věcného břemene. Smluvní strany se dohodly, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění distribuční soustavy – [Anonymizováno] – [Anonymizováno]. Předpokládaný průběh věcného břemene byl zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy. Bylo dohodnuto, že přesný průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu vyhovotoveném po umístění distribuční soustavy. Dále bylo ujednáno, že věcné břemeno bude zřízeno jako časově neomezené za jednorázovou náhradu v celkové výši [právnická osoba] Kč. 2) Stavba „[adresa], [Anonymizováno]“ byla předána dne [datum], převzata [datum] a kolaudační souhlas byl vydán Městským úřadem [adresa] dne [datum]. 3) Dopisem z [datum] byla žalovaná požádána společností [právnická osoba]., aby podepsala smlouvu o zřízení věcného břemene se společností [Jméno žalobce], [Anonymizováno], přičemž návrh smlouvy byl žalované současně zaslán. 4) Žalovaná reagovala na podání a předložený návrh smlouvy e-mailovou zprávou z [datum]. 5) Dne [datum] obdržela žalovaná předžalobní výzvu ze strany žalobce k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], ve které byla žalovaná žalobcem vyzvána k uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku par. č. [Anonymizováno], který byl dotčen dokončenou stavbou s názvem “[adresa], [Anonymizováno]“. V předloženém návrhu smlouvy byl jako oprávněný z věcného břemene uveden žalobce. 6) Na tuto předžalobní výzvu reagovala žalovaná vyjádřením z [datum]. 7) Dne [datum] byla žalované doručena další předžalobní výzva k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene z [datum].

20. Podle § 161 odst. 3 o. s. ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

21. Podle § 1785 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

22. Podle § 1786 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

23. Podle § 1787 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.

24. Žalobu na nahrazení prohlášení vůle lze chápat jako procesní vyjádření vůle jedné ze stran smlouvy, dosáhnout uzavření realizační smlouvy, jíž musí předcházet zcela konkrétně a shodně projevená vůle dvou nebo více stran smlouvy o smlouvě budoucí (pactum de contrahendo), kterou však jedna nebo více smluvních stran odmítá v dohodnuté době (následně) naplnit.

25. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 1109/2018, zdůraznil, že podle dřívější právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí (§ 50a zákona č. 40/1964 Sb. – dále jen „obč. zák.“) účinné do [datum], soud svým rozhodnutím nahrazoval projev vůle povinného subjektu směřující k uzavření realizační smlouvy, která tvořila nedílnou součást žaloby. Podle nyní účinné právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí však soud již nenahrazuje pouze projev vůle povinného, nýbrž určuje obsah smlouvy pomocí obecných kritérií stanovených v § 1787 odst. 2 o. z. (srovnej Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část § 1-654. Komentář. 1. vydání, [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, s. 2232 – 2233).

26. Podle nyní účinného občanského zákoníku, nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může podle § 1787 obč. zák. oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud (nebo třetí osoba určená ve smlouvě). Obsah budoucí smlouvy má být určen podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat (v podrobnostech viz druhý odstavec tohoto ustanovení). Rozhodnutí soudu se tedy neomezuje na nahrazení projevu vůle zavázané strany, jako tomu bylo podle předcházející úpravy, ale má určit obsah smlouvy (na to výstižně poukazují Lazíková, Števček in Lavický a kol. Občanský zákoník I. Obecná část. Komentář, s. 2232 a 3). Vyhovující rozsudek proto nemá povahu deklaratorního rozsudku na plnění, ale právotvorného rozsudku, jímž soud hmotněprávní vztah mezi stranami vytváří.

27. Jelikož podle nyní účinné právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí soud již nenahrazuje pouze projev vůle povinného, nýbrž určuje obsah smlouvy pomocí obecných kritérií stanovených v § 1787 odst. 2 o. z. – tak i proto přípravná smlouva nemusí obsahovat podstatné náležitosti budoucí smlouvy, nýbrž její obsah má být určen „alespoň obecným způsobem“ – tzn. takovým způsobem, aby právní jednání představující smlouvu o smlouvě budoucí vyhovovalo požadavkům na určitost právního jednání; oprávněná strana ovšem musí prokázat obsah takového právního jednání (smlouvy o smlouvě budoucí).

28. To, že se rozhodnutí soudu neomezuje jen na nahrazení projevu vůle zavázané strany však neznamená, že by zde neměla nebo nemusela předcházet dříve projevená vůle stran uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě budoucí realizační smlouvu.

29. Z uvedeného se podává, že je v konkrétním případě primárně na žalobci, aby prokázal existenci a obsah smlouvy o smlouvě budoucí.

30. Bylo prokázáno, že [Jméno žalobce], [Anonymizováno] jako budoucí oprávněná s žalovanou jako budoucí povinnou uzavřely dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Ve smlouvě o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene se strany dohodly, že budoucí oprávněná bude realizovat na pozemku parcela č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], v obci [adresa], zapsaného na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], která je ve vlastnictví žalované, stavbu s názvem “[adresa], [Anonymizováno]“. Předmětem této smlouvy bylo sjednání závazku obou smluvních stran uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb. a § 1257 a násl. o.z., do 12 měsíců od správního rozhodnutí – od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby budoucí oprávněné od jejího zhotovotele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy. Bylo dohodnuto, že věcné břemeno bude svou povahou osobní služebností energetického vedení zřízenou ve prospěch budoucí oprávněné. Budoucí oprávněná se zavázala vyzvat před uplynutím lhůty sjednané v odstavci 1 povinnou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a v rámci této výzvy ji předložit i návrh smlouvy o zřízení věcného břemene. Smluvní strany se dohodly, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění distribuční soustavby – [Anonymizováno] za účelem provozování, jejímž obsahem bude právo budoucí oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na pozemku. Předpokládaný průběh věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy. Bylo dohodnuto, že přesný průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu vyhovotoveném po umístění distribuční soustavy a že geometrický plán se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. Strany se dále dohodly, že věcné břemeno bude zřízeno jako časově neomezené, a to za jednorázovou náhradu v celkové výši [právnická osoba] Kč. Bylo rovněž dohodnuto, že jednorázová náhrada, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva, bude budoucí povinné uhrazena ve lhůtě do 60 dnů od doručení vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí smlouvy o zřízení věcného břemene. Další podstatné náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene byly upraveny v článku III. odst. 4-7 smlouvy o smlouvě budoucí. Ve smlouvě o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene se strany dohodly, že práva a povinnosti z této smlouvy přechází v plném rozsahu i na právní nástupce obou smluvních stran. Žalovaná dala ve smlouvě o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene souhlas s provedením stavby uvedené v čl I. bod 3 této smlouvy a dala souhlas s navrhovaným stavebním záměrem, dále vyslovila souhlas s vydáním příslušného správního povolení stavby a se vstupem a vjezdem budoucí oprávněné na pozemek v souvislosti s realizací stavby.

31. Dále bylo prokázáno, že k předání stavby „[adresa], [Anonymizováno]“ došlo [datum], k převeztí stavby došlo [datum] a že kolaudační souhlas byl vydán Městským úřadem [adresa] dne [datum] (č.l. 7 a dále k tomu srov. tvrzení žalobce v čl. III. žaloby, tvrzení žalované č.l. 83 p.v. první odstavec).

32. Konečně bylo rovněž prokázáno, že žalovaná byla podáním z [datum] (č.l. 35) požádána společností [právnická osoba]., aby podepsala smlouvu o zřízení věcného břemene se společností [Jméno žalobce], [Anonymizováno]., jejíž návrh byl žalované současně zaslán. Žalovaná smlouvu nepodepsala a reagovala na uvedené podáním z [datum]. Dále byla žalovaná vyzvána žalobcem, a to předžalobní výzvou ze dne [datum], k uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni, která ji byla zaslána, s tím, že oprávněným z věcného břememe je žalobce. Žalovaná smlouvu o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni nepodepsala a na předžalobní výzvu reagovala podáním z [datum]. Dne [datum] byla žalované doručena další předžalobní výzva z [datum] k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene.

33. Nejvyšší soud v podmínkách předchozí účinné právní úpravy v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 1741/98, uvedl, že závazek uzavřít budoucí smlouvu může být formulován různým způsobem, a dokonce pro každého účastníka smlouvy odlišně. Zákon, který tímto způsobem zakládá účastníku smlouvy o smlouvě budoucí právo domoci se u soudu nahrazení chybějícího projevu vůle druhé strany, spojuje tento nárok s marným uplynutím sjednané doby, aniž by bylo rozlišováno, z jakých důvodů smlouva nebyla uzavřena. Uplatnění nároku aktivně legitimovaného účastníka na nahrazení projevu vůle druhé strany se proto váže pouze na objektivní okolnost, že k uzavření smlouvy nedošlo; případné zavinění některého z účastníků ani jiné okolnosti, pro které smlouva uzavřena nebyla, nic nemění na nároku vzniklém uplynutím dohodnuté doby. Zmíněné okolnosti by mohly mít význam pouze pro případné použití ustanovení o rozporu nároku žalobce s dobrými mravy či pro výrok o náhradě nákladů řízení (§ 143 o. s. ř.).

34. Již z tohoto důvodu však nemůže obstát podstatná část argumentace žalované uvedená v podaném odvolání, pokud namítá okolnosti, pro které nepodepsala jí zaslané znění samotné vlastní realizační smlouvy. Jak totiž vyslovil Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku případné zavinění některého z účastníků, ani jiné okolnosti, pro které smlouva nebyla uzavřena, nic nemění na důvodnosti nároku žalobce. Podstatná je totiž z pohledu základu nároku pouze objektivní okolnost, že k uzavření smlouvy nedošlo.

35. Druhá skupina námitek žalované spočívá v tom, že žalovaná smlouvu o budoucí smlouvě uzavřela s [Jméno žalobce], [Anonymizováno], zatímco žalobcem je [Jméno žalobce], [Anonymizováno][Anonymizováno].

36. Žalované je třeba přisvědčit v tom, že k uzavření budoucí smlouvy se zavazují účastníci smlouvy o smlouvě budoucí.

37. Nicméně žalovaná pomíjí, že k právnímu nástupnictví dochází v případě univerzální sukcese, kterou je nejen dědění v případě fyzických osob, ale také přeměna právnických osob [srov. usnesení Nejvyššího sodu ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 1691/2008, a též Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 2054). Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, str. 281, 282].

38. K takovéto univerzální sukcesi a k přeměně došlo na straně [Jméno žalobce]., [Anonymizováno] V takovém případě univerzální sukcese přecházejí na právní nástupce všechna práva a povinnosti, včetně závazků ze smlouvy o smlouvě budoucí. Za takových okolností nedošlo z důvodu přeměny [Jméno žalobce], [Anonymizováno]. k zániku povinnosti žalované uzavřít vlastní realizační smlouvu.

39. V tomto konkrétním případě je žalobce univerzálním právním nástupcem [Jméno žalobce], [Anonymizováno]., s níž žalovaná uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí. Univerzální sukcese totiž zajišťuje kontinuitu závazků, takže právní nástupce vstupuje do stejného právního postavení jako jeho předchůdce.

40. V tomto směru odvolací soud též přiměřeně odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 26 Cdo 2176/2020.

41. Účastníci smlouvy o smlouvě budoucí přitom v čl. IV. 1 výslovně uvedli, že práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy přecházejí v plném rozsahu i na právní nástupce obou smluvních stran. Z tohoto důvodu má žalovaná povinnost uzavřít vlastní smlouvu s žalobcem.

42. Co se týče odvolatelkou namítaného rozporu nároku žalobce s dobrými mravy, tento shledán nebyl. Dobrým mravům odporuje takové jednání, jež sice obecně není zakázáno, ale stalo se za takových okolností nebo takovým způsobem, že je tím dotčena sociální soudržnost. Jinými slovy, dobré mravy určují hranici mezi tím, kdy je výkon práva oprávněný, a tím, kdy dochází ke zneužití práva.

43. Uvedený závěr o rozporu nároku žalobce s dobrými mravy v této konkrétní věci nelze učinit, neboť i přes výhrady žalované k postupu žalobce dospěl odvolací soud k závěru, že o zneužití práva ze strany žalobce zde nejde. Postup žalobce byl činěn v souladu se zákonem a šlo o prosazení práv též veřejnoprávní povahy na základě, přitom o zneužití práv se v této věci nejedná. Každé osobě, která uzavřela smlouvu o budoucí smlouvě, musí být zřejmé, že dojde po naplnění ujednaných podmínek k uzavření vlastní realizační smlouvy a v tomto směru ani postup žalobce nevybočil z uvedených mezí založených uzavřenou smlouvou o budoucí smlouvě.

44. Obstát nemohou ani námitky, které žalovaná uplatnila v e-mailovém podání z [datum].

45. Podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňující využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.

46. Na zřízení věcného břemene v budoucnu a za dohodnutých podmínek se ve smlouvě o smlouvě budoucí dohodl právní předchůdce žalobce s žalovanou. V tomto směru odkazuje odvolací soud konkrétně především na čl. II odst. 3 smlouvy o smlouvě budoucí z [datum] (č.l. 13 a násl.).

47. Výši úplaty za zřízení věcného břemene určuje v konkrétním případě dohoda mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, která byla zakotvena do ujednání smlouvy o smlouvě budoucí (srov. čl. III odst. 2 smlouvy o smlouvě budoucí).

48. Vymezení věcného břemene je provedeno ve smlouvě o smlouvě budoucí dostatečně určitě. Jde o věcné břemeno za účelem umístění distribuční soustavy – [Anonymizováno], přičemž předpokládaný průběh vedení je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy o budoucí smlouvě. Smluvní strany se dohodly, že přesný průběh a rozsah bude vymezen v geometrickém plánu. Ve shodě s tím byl pak obsah věcného břemene určen v rozhodnutí soudu I. stupně. Rozsudkem soudu I. stupně byl proto přesný průběh a rozsah věcného břemene určen geometrickým plánem, který je nedílnou součástí smlouvy a výroku rozsudku soudu I. stupně.

49. Pokud jde o oprávnění vstupu a vjezdu, na tomto se právní předchůdce žalobkyně výslovně dohodl s žalovanou, a to konkrétně v souladu s článkem III. odst. 6 smlouvy o smlouvě budoucí. Zakotvení takového práva do vlastní budoucí smlouvy je proto odůvodněné. Žádná změna skutkových poměrů proti době, kdy byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí nebyla tvrzena, ani jinak zjištěna.

50. Předmětné právo je pak limitováno v obecné rovině v tom smyslu, že právo musí být vykonáváno pouze po nezbytnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu, což plyne z požadavku šetřit práva dotčeného subjektu co nejvíce.

51. K uvedenému je zapotřebí uvést, že pokud by provozovatel distribuční soustavy způsobil svým jednáním škodu, uplatní se ustanovení o odpovědnosti za škodu. S ohledem na vše uvedené nelze ani v tomto směru přisvědčit výhradám žalované obsaženým v e-mailu z [datum].

52. Jde-li o vymezení, co je ochrannné pásmo, v tomto směru odkazuje odvolací soud na ustanovení § 46 zákona č. 458/2000 Sb., které podrobně vymezuje ochranné pásmo, včetně zákazů spojených s existencí ochranného pásma. Na dané zákonné ustanovení proto odvolací soud odkazuje, přičemž smlouva nijak smluvně nemodifikuje ani vymezení ochranného pásma, ani povinnosti spojené s ochranným pásmem. Není důvodná námitka žalované, která se domnívá, že k platnosti smlouvy je nezbytná vždy odlišná smluvní specifikace ochranného pásma ve smlouvě, a to oproti zákonnému vymezení ochranných pásem.

53. Nelze pak přisvědčit ani výhradám žalované proti článku VII, odst. 7.1, odst. 7.2, čl. VIII, 8.1, neboť v souladu s principy smluvní autonomie se na uvedeném smluvní strany dohodly ve smlouvě o smlouvě budoucí a zakotvení takových ujednání nebrání jakékoliv jiné zákonné ustanovení.

54. Podle § 1267 odst. 1 o. z. služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vedoucí vodovodní, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

55. Podle § 1267 odst. 2 o. z., je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem modernizace nebo zlepšení její výkonnosti.

56. Provozovatel distribuční soustavy v elektroenergetice má v soualdu s ustanovením § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb. zabezpečit věcněprávní vztah k dotčenému pozemku primárně smluvně s vlastníkem předmětné nemovitosti.

57. Odvolací soud nesdílí názor, že smlouva je výrazně nevyvážená ve smyslu rozložení práv a povinností smluvních stran. Obsah smlouvy byl určen soudem I. stupně v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. V souvislosti s uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě nebylo účastníky tvrzeno žádné zneužití tísně, nezkušenosti nebo slabosti druhé strany nebo extrémně nevýhodných podmínek a nebyl zjištěn ani poznatek o takových skutečnostech. V souvislosti s konkrétním obsahem smlouvy určeným soudem I. stupně nejde o hrubě nevyvážená ujednání, která by byla v rozporu s dobrými mravy tak, aby bylo nutno zasáhnout do obsahu takové smlouvy.

58. S žalovanou lze souhlasit, že je v postavení spotřebitele. Není ale pravdou, že soud I. stupně při rozhodování nerespektoval princip ochrany spotřebitele. Postavení žalované při formulaci smlouvy o smlouvě budoucí bylo rovnocenné. Mohla odmítnout podepsat smlouvu o smlouvě budoucí, nebo danou smlouvou za daných náležitostí a podmínek neuzavřít. Měla a mohla trvat při sjednávání smlouvy o smlouvě budoucí na jiných náležitostech a podmínkách, což neučinila. Nyní proto nejsou její výhrady či námitky vynutitelné.

59. V dané věci je předmětem řízení určení obsahu smlouvy, na které se účastníci dobrovolně a svobodně v minulosti dohodli. Smlouva ukládá povinnosti oběma stranám. Žalobkyni především smlouva ukládá uhradit úplatu za omezení práv žalované. Žalobce má povinnost vykonávat svá práva po nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu (srov. § 1267 odst. 1 o. z.). Žalované pak ukládá povinnosti, které v zásadě vyplývají také z ustanovení zákona č. 458/2000 Sb.

60. Ze všech těchto důvodů byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen jako ve výroku věcně správný (§ 219 o. s. ř).

61. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně procesně úspěšná a má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně požadovala toliko náhradu cestovného za cestu z Brna k odvolacímu soudu a zpět, a to osobním automobilem zn. Seat rz. 2BZ 7060, s průměrnou spotřebou 5,8 litru benzinu Natural 95 na 100 km. Výše náhrady za ujetou vzdálenost činí 1.180 Kč (ujeto 200 km, po 5,90 Kč základní náhrady za 1 ujetý kilometr ve smyslu § 1 písm. b vyhlášky č. 573/2025 Sb. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty činí 402,60 Kč (ujeto 200 km, průměrná spotřeba 5,8l/100 km, průměrná cena benzinu Natural 95 34,70 Kč za 1 litr ve smyslu § 4 písm. a/ vyhlášky č. 573/2025 Sb.). Celková výše cestovného žalobkyně tak činí 1.582,60 Kč. Ve zbytku se žalobkyně náhrady nákladů odvolacího řízení vzdala. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny důvod pro její prodloužení.

62. Nebyly shledány důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Ustanovení § 150 o. s. ř. představuje moderační (zmírňovací) nákladové právo soudu, které je výjimkou ze zásady úspěchu ve věci i ze zásady zavinění a soud je využije v těch případech, kdyby důsledná aplikace např. ustanovení § 142 o. s. ř. vedla k nepřiměřeným tvrdostem.

63. Moderační právo je mimořádný procesní institut a nesmí být nadužíván. Vzhledem k tomu, že dotčené ustanovení je v podstatě výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci, jež ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného řízení, je třeba je vykládat restriktivně a jeho aplikaci zakládat na pečlivém posouzení všech rozhodných hledisek (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 29 Cdo 2438/2013, uveřejněné pod číslem 2/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 26 Cdo 4079/2014). V konkrétním případě je zapotřebí především uvážit výši nákladů řízení. Dále odvolací soud vzal v úvahu, že samotná žalovaná netvrdí žádné zásadní skutečnosti například o nutnosti vynaložení peněz na konkrétní léčbu nezbytnou pro ochranu zdraví, netvrdí t.č. ani jinak neuspokojení akutních svých potřeb, což jsou zásadní skutečnosti pro použití § 150 o. s. ř. Ze všech těchto důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že z obsahu spisu nevyplývají důvody hodné zvláštního zřetele, pro aplikaci ustanovení podle § 150 o. s. ř.

Poučení