10 C 129/2020-189

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vlachem, Ph.D. ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa], [obec] - [část obce] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec a číslo] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa svědka, svědkyně, žalovaného, svědka a svědkyně], [obec] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] X - Františkov o zaplacení 330 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 228 380 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 12.2.2020 do zaplacení.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni dalších 11 620 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 167 087 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou státem zálohované náklady řízení ve výši 17 810 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 330 000 Kč s příslušenstvím s tím, že má v ideálním podílovém spoluvlastnictví s [celé jméno žalovaného] starším nemovité věci, a to pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba a pozemek pp. [číslo] v k.ú. [obec] Tyto nemovitosti byly do roku 2017 v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, který svůj podíl převedl na svého otce. Žalobkyně se domáhala vypořádání zaniklého SJM a zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], řízení však bylo zastaveno, pokud šlo o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Přestože je žalobkyně vlastnicí jedné poloviny uvedených nemovitostí nemovitosti výhradně užívá žalovaný, který tam provozuje truhlářskou dílnu. Na straně žalovaného tak dochází k užívání uvedených nemovitostí bez právního titulu a žalovaný se obohacuje na úkor žalobkyně. Takto žalobkyně přišla nejméně o 330 000 Kč za období od února 2017 do února 2020, když počítá běžné nájemné 60 Kč za metr čtvereční a měsíc. Požadované nájemné snížila o 5%, aby zohlednila údržbu nemovitosti, kterou provádí žalovaný. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 16.10.2019 se lhůtou do 31.10.2019 na což žalovaný nereagoval. Nezbývá jí, než se obrátit na soud. K důkazu žalobkyně předložila výpis z katastru nemovitostí a výzvu ze dne 16.10.2019. 2 V dalších podáních soudu jakož i před soudem žalobkyně uvedla, že je nesporné, že v období únor až říjen 2017 byli účastníci spoluvlastníky nemovitostí, užíval je však pouze žalovaný, dle § 1117 OZ má každý spoluvlastník právo celé věci, toto právo je však omezeno stejným právem každého spoluvlastníka. Žalovaný nadužíval nemovitosti, o tom svědčí i jeho vyjádření, že ho jednou žalobkyně požádala o přístup, z toho plyne, že jinak přístup do nemovitostí neměla. Takto se žalovaný dostal do postavení výlučného vlastníka a je bezpředmětné zkoumat, jak intenzivně nemovitosti využíval. Odkazuje na rozsudek NS ze dne 10.10.2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, dle kterého užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu společnou věc nad rámec svého podílu, je povinen to, oč se obohatil, vydat. Dle konstantní judikatury není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval společnou věc dobrovolně či do jaké míry mu v tom bylo bráněno. Dále Nejvyšší soud uvedl, že v občanském právu neplatí zásada, že kdo mlčí, souhlasí. Pokud jde o období říjen 2017 až únor 2020, kdy byl podíl žalovaného převeden na jeho otce, docházelo i v tomto období k užívání celé nemovitosti pouze žalovaným. Je nepodstatné, zda žalovaný byl či nebyl spoluvlastníkem. Žalobkyně uvádí, že nikdy neměla k dispozici klíče od dílny, pokud žalovaný tvrdí opak, nechť to prokáže. Pokud jde o uskladnění nábytku spadajícího do SJM, takto žalobkyně sporuje, nábytek byl v garáži a pergole, tedy ve zcela jiných objektech. Sám žalovaný v emailu ze dne 21.10.2015 uvádí, že jestli žalobkyně chce, může se do garáže podívat, je tam komplet obývák, ložnice a skříně pod ložnicí. V emailu ze dne 9.12.2015 žalovaný sděluje, že všechen nábytek a spotřebiče jsou v pergole. Tvrzení žalovaného, že nábytek byl v dílně, je tedy nepravdivé. Tvrzení žalovaného jsou neprokázaná, žalobkyně popírá, že by tam takové věci byly. Zcela absurdní je tvrzení žalovaného, že žalobkyně mohla dílnu užívat spolu s ním. Toto však bylo nemožné, jednak z povahy truhlářské výroby a jednak z důvodu špatných vzájemných vztahů účastníků. Objekt má sklep a půdu, ale stěžejní prostor je to přízemí, které užívá žalovaný na provoz dílny. Ve sklepě je sociální zařízení. Když bydleli ve společné domácnosti, tak klíče byly volně přístupné a žalovaný říkal, že tedy žalobkyně nepotřebuje žádné své vlastní klíče. Když společnou domácnost opustila, takto bylo narychlo, jen s osobními věcmi, to bylo v červenci 2015. V darovací smlouvě byla zmínka o tom, že pokud obdarovaní budou objekt prodávat dříve jak za 10 let od darování, mají dárci právo na vyplacení poloviny kupní ceny. Poté, co žalobkyně nabídla otci žalovaného svoji polovinu za 1.200.000 Kč, otec žalovaného to považoval za porušení dobrých mravů a podal žalobu na určení vlastnictví, věc řešil zdejší soud a žalobu zamítl. Toto potvrdil i odvolací soud. Není možno užívat ideální polovinu každé místnosti, žalovaný tam provozuje výrobu, a má za to, že je v rozporu s BOZP či hygienou, aby tam žalobkyně provozovala nějaké své aktivity. Věci, o kterých žalovaný tvrdí, že jsou v SJM, tam neumístila žalobkyně, o některých věcech ani neví. Znalkyně, která tam byla oceňovat movité věci, viděla v dílně pracovat i jinou osobu, než žalovaného a JUDr. [jméno] [příjmení], který zastupoval v jiném sporu žalobkyni, také byl v té dílně a viděl tam další osobu, lze předložit výpisy týkající se spotřeby elektrické energie, ze kterých vyplyne, že po řadu let je spotřeba přibližně stejná, čímž prokazuje, že rozsah provozu dílny je stále přibližně stejný. S ohledem na posudek berou žalobu do částky 90.000 Kč zpět, jsou ochotni se dohodnout na smírném řešení, požadují jako minimální částku 200.000 Kč. Vztahy mezi žalobkyní a svědkyní [jméno] [celé jméno žalobkyně] jsou velmi špatné, probíhá tam nějaké osočování a dokonce i trestní oznámení. Po žalovaném požaduji tzv. holý nájem, pokud žalovaný sám objekt užíval, tak tam vlastně topil pro sebe, stejně tak užíval elektřinu. Zpochybňuje investice provedené žalovaným a navíc vznáší námitku promlčení, neboť tyto investice měly být provedeny více jak před 3 lety, dokonce ještě před rokem 2017, kdy začíná jimi žalované období. Má za to, že to žalovaný mohl uplatnit již dříve, spor se táhne 2,5 roku. 3 Žalobkyně dále uvedla, že zde absentují tvrzení žalovaného ohledně předložených faktur a smluv. Přesto se k věci vyjadřují tak, že smlouvy z let 2013 2014 nelze v tomto řízení uplatňovat, pokud vůbec byly uzavřeny, takto bylo v období trvání manželství účastníků, a tudíž jejich SJM a měly být vypořádány v rámci tohoto SJM, což se nestalo. Pokud jde o faktury za uhlí, tak není tvrzeno, kam toto uhlí šlo, vylučují, že by se takové množství uhlí mohlo spotřebovat na vytápění této dílny. Zřejmě bylo použito i na vytápění domácnosti žalovaného. Pokud jde o elektřinu, tak toto nemůže žalovaný uplatňovat, předmětem žaloby je čisté nájemné bez služeb, elektřina byla spotřebována žalovaným při výkonu jeho činnosti, nemůže požadovat její úhradu. Těmito důkazy však žalovaný prokazuje, že dílnu užíval. Pokud jde o stanovisko žalovaného o tom, že by měli uzavřenou konkludentní dohodu o užívání nemovitosti, tak je to nové tvrzení. Chybí k tomu nějaké další podrobnosti, takže se k tomu může velmi těžko vyjádřit. Není tvrzeno, kdy byla uzavřena, jaké byly podmínky smlouvy, co bylo jejím obsahem. Podobnou argumentaci používal žalovaný i v té věci, která byla vedena pod sp. zn. 9 C 97/2021, tyto tvrzené nároky byly zamítnuty. V této věci také bylo tvrzeno, že pohledávky těch zhotovitelů byly postoupeny na pana [celé jméno žalovaného a svědka] staršího. Pan [celé jméno žalovaného a svědka] st. s manželkou dílnu darovali účastníkům a podmínkou daru bylo, že v dílně bude žalovaný provozovat truhlářskou výrobu. Mezi účastníky pak konkludentně došlo k uzavření dohody o užívání, tedy žalobkyně mlčky akceptovala daný stav, tedy, že dílnu užívá výlučně žalovaný a žalobkyni neplatí žádnou částku za využití jejího podílu. Jednalo se o nějaký zvyk či praxi mezi účastníky. Žádná dohoda mezi účastníky nebyla, pokud jde o rozsah užívání, po rozpadu manželství mezi účastníky probíhala řada různých jednání, některá skončila i dohodou, žalobkyně nechtěla zahajovat další spor, který by se týkal úpravy užívání objektu. Žalovaný zde tvrdí, že v období, kdy objekt spoluvlastnil, byl dlouhodobě nemocný, zároveň předložil faktury za elektřinu, ze kterých vyplývá, že jejich spotřeba byla po několik let stejná. Tvrzení žalovaného se stále mění, nejprve tvrdil, že dílnu neužíval, pak že ji užíval, ale že ji mohla užívat i žalobkyně, následně začal uplatňovat k započtení prekludované pohledávky ze smlouvy o dílo, které byly navíc v jiném řízení zamítnuty a dále náklady na uhlí. Dále přichází s tím, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o způsobu užívání nemovitosti. K tomu uvádí, že nesouhlasí s tím, že by uhlí v takovém množství byl nezbytný náklad na udržení hodnoty dílny dle § 1136 písm. b) OZ a dále nesouhlasí, že byla uzavřena smlouva o užívání objektu. Byli by ochotni uznat žalovanému určitou část nákladů na uhlí, řádově by se jednalo o 10 tisíc Kč. Ostatně takto judikoval i NS, kde uváděl, že náklady na topení je nutno rozdělit na část nutnou na zachování věci, o tuto část se mají spoluvlastníci podělit a na část, která slouží k pohodě bydlení, kterou již nelze dělit mezi všechny spoluvlastníky, neboť je k prospěchu jen těch, kteří tam bydlí, či objekt užívají (22 Cdo 2466/2018). Dne 31.7.2014 byla dílna kolaudována, bylo zjištěno, že vše je hotovo. Případné nároky žalovaného měly být uplatněny v SJM, což se nestalo. Jeho tvrzené požadavky jsou nejen promlčené, ale přímo prekludované. Předkládá soudu protokol z místního šetření v [obec] dne 31.7.2014, ze kterého vyplývá, že vše již bylo hotovo. Z protokolu vyplývá, že byla kolaudována přístavba skladu k truhlářské dílně obdélníkového půdorysu 6,1 x 12,6 m nepodsklepená s pultovou střechou napojená na rozvody ve stávající truhlárně. Stavba je dokončena, schopna trvalého užívání. Nemá návrhy na další výslechy svědků, pokud někteří svědci nebyli vyslechnuti, tak návrh na jejich výslechy bere zpět. Pokud jde o požadavky žalovaného na zápočet, tak pokud jde o stavební práce, takto již bylo řečeno v [spisová značka] a navíc pokud nějaká taková pohledávka vznikla, takto bylo za trvání SJM a v rámci SJM to mělo být vypořádáno. Pokud jde o požadavky na úhradu elektrické energie, tak tato byla spotřebována na chod strojů a zařízení žalovaného v rámci jeho podnikatelské činnosti. Zde tedy neuznávají ničeho. Pokud jde o uhlí, tak vylučují, že by ho bylo spotřebováno takové množství, jak uvádí žalovaný, jsou ochotni souhlasit s určitým množstvím uhlí, které bylo potřeba na temperování stavby, nikoliv však na nějaký komfort žalovaného. Jsou ochotni uznat částku 10 tis. Kč. Případný posudek by prodloužil řízení a také značně prodražil. Sám žalovaný minule uváděl, že by to bylo neekonomické. Shrnují tedy, že nemají návrhy na doplnění dokazování. O odhadu ceny od RK Remax uvádí, že je z června 2021, čili jeden rok po ukončení rozhodného období, za které je žalováno. Popisuje se zde žalostný stav, že se vše rozpadá, toto však nechápe, pokud byly provedeny rozsáhlé investice, jak tvrdí žalovaný. Dále z ocenění plyne, že objekt je užíván jako truhlárna. Pokud jde o výši obvyklého nájemného, tak k tomu byl vypracován posudek přímo v tomto řízení. 4 V závěrečném návrhu zástupce žalobkyně uvedl, že má za to, že základ žalovaného nároku byl beze zbytku prokázán. Prokázáno bylo především to, že žalobkyně v předmětném období od února 2017 do února 2020 byla spoluvlastníkem s výši spoluvlastnického podílu 1/2 – především tedy stavby dílny. Bylo prokázáno, že dílnu užíval po celé žalované období výhradně žalovaný. Toto jeho užívání potvrdili v podstatě všichni zde slyšeni svědci včetně svědků navrhovaných žalovaným a především o svém užívání opakovaně hovořil sám žalovaný respektive jeho zástupkyně. Užívání dílny ze strany žalovaného bylo takového charakteru, že zcela vylučovalo jakékoliv užívání dílny ze strany žalobkyně, nehledě pak na vztahy účastníků, které byly mírně řečeno konfliktní. V řízení byl zpracován znalecký posudek [číslo] 2021, ve kterém Ing. [celé jméno znalce] stanovil tržní nájemné v předmětných nemovitostí se zohledněním faktického technického stavu. Za žalované období činí tržní nájem nemovitostí 480 tisíc korun. Ani jedna ze stran sporu tento posudek nezpochybnila. Žalobkyně reagovala na závěry posudku tak, že vzala žalobu částečně zpět a to o 90 tisíc z původně žalovaných 330 tisíc Kč na 240 tisíc. Základ nároku je tedy dán a prokázán. Pokud jde o procesní obranu žalovaného, pak ta byla v několika rovinách. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně disponovala klíči od dílny. Toto se rozchází s provedenými důkazy, kdy žalobkyně tvrdila a prokazovala, a nadále trvá na tom, že klíče od dílny nikdy neměla. Pokud svědci, mimochodem navrženi žalovaným, uváděli, že jim dílnu žalobkyně otvírala, takto bylo klíči dostupnými v domě účastníků a především, což zdůrazňuje, bylo to pouze v době trvání manželství, nikoliv v žalovaném období. Neprokázalo se, že by žalobkyně disponovala klíči od dílny, ale i pokud by tomu tak bylo, pak by to nic neměnilo na skutečnosti, že dílnu užíval žalovaný takovým způsobem, který vylučoval užívání žalobkyní. Dále obrana žalovaného spočívala v pokusu o započtení nějakých nákladů souvisejících s provozem dílny. Pokud jde o náklady na elektřinu, pak zde pro jakékoliv započtení není vůbec prostor, když elektřinu zde spotřebovával výhradně žalovaný na podnikatelskou činnost. Pokud jde o uhlí, tak zde by možná mohla být obrana žalovaného částečně úspěšná, ale pouze ve výši nezbytně nutné k temperaci dílny tak, aby nedegradovala. Doložené faktury za uhlí jsou zcela mimo tento objekt a může se jen domnívat, že zahrnují i uhlí a vytápění jiných objektů. Žalovaný neprokázal například posudkem, kolik uhlí by bylo potřeba na udržování dílny, a proto i tuto položku je třeba odmítnout. A konečně pokud jde o tvrzené investice, tak zde se obrana žalovaného naprosto rozchází s fakticitou, kdy zůstává sporné, zda byly investice vůbec provedeny, z jakých konkrétních prací sestávají, jaká byla jejich cena, zda vůbec byly potřeba provádět, pokud měly být tyto investice provedené na přístavku dílny, pak zde byl proveden důkaz protokolem z kolaudačního šetření z roku 2014, který uvádí, že práce byly již byly provedeny. Pokud byly provedeny nějaké další investice, tak měly být vypořádání zákonným postupem, a to v SJM. K námitce žalovaného, že v takovémto řízení jsou vypořádávány práva a statky, které účastníci předmětem řízení učiní, pak je zde omezení 3 let od doby rozvodu. To vypořádáno nebylo, a proto je potřeba veškeré investice odmítnou tak, jak tomu bylo učiněno v řízení [spisová značka]. Podle občanského zákoníku platí, že kdo se bezdůvodně obohatí na úkor jiného, musí vydat oč se obohatil. To je i tento případ, a to i za období, kdy žalovaný byl a i kdy nebyl spoluvlastníkem nemovitosti. V základu se nic nemění, bezdůvodné obohacení vznikalo po celou dobu žalovaného období. Na základě všeho uvedené navrhuje, aby bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 240 tisíc Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně počítaným od 12.2.2020 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Dále navrhuje, nechť je žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. 5 Žalobkyně jako účastnice řízení vypověděla, že žalovaný užívá objekt jako truhlářskou dílnu, jedná se o poměrně veliký objekt, je tam sklep, přízemí a podkroví, vše slouží pro truhlářskou výrobu. Objekt dostali od rodičů žalovaného do podílového spoluvlastnictví, v tu dobu tam již dílna byla. Ona od ní nikdy neměla klíče. Bývalého manžela o to žádala již v roce 2015, klíče ji však nedal. Ona se nedomáhala přístupu do budovy například prostřednictvím policie nebo soudu. Se žalovaným neměli žádnou dohodu o způsobu užívání této nemovitosti. Částka, kterou žaluje, odpovídá obvyklému nájemného v této lokalitě. Pokud jde o nábytek, tak ji žalovaný již v roce 2015 psal, že se jedná o společný nábytek v SJM s tím, že pokud ho nechce, že ho odveze na skládku. V roce 2017 psala nové manželce žalovaného ohledně nábytku a z její odpovědi vyplývá, že vůbec o nábytku neví. V rámci řízení o výživné pro děti žalovaný uváděl, že je nemocný, že již moc nepracuje. Psala tedy jeho otci, že lze dílnu zrušit a objekt pronajmout, na to jeho otec nereagoval. Snaží se věc řešit, momentálně jednáme o zrušení podílového spoluvlastnictví. O klíče žádala pouze emailem nebo SMS zprávami. Na většinu zpráv vůbec nereagoval, pokud reagoval, tak jen tak, že nemá nárok. V roce 2016 či 2017 žádala o zpřístupnění objektu pro znalce. Ing. [příjmení] tam byl několikrát, ale žalovaný ho tam nikdy nevpustil. Ona osobně tam se znalcem nebyla. Znalec pořídil fotografie pouze zvenčí. 6 Žalovaný v odporu v platebním rozkazu uvedl, že s tvrzeným nárokem žalobkyně nesouhlasí, a to ani z části. Má za to, že je třeba nárok posuzovat separátně za období od února 2017 do října 2017, kdy byli spoluvlastníky a od října 2017 do února 2020, kdy se spoluvlastníkem stal opět jeho otec. V tomto období tedy žalovaný není pasivně legitimován. Na straně žalovaného tak nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení. Pokud jde o období února do října 2017, kdy žalovaný byl spoluvlastníkem, tak ani v tomto období neshledává nárok žalobkyně oprávněným. Dle § 1115 OZ se spoluvlastníci považují za jednu osobu a nakládají s věcí jako jedna osoba. V uvedeném období žalovaný nikterak nebránil žalobkyni ve vstupu na nemovitosti a v jejich užívání, zde odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1.7.2009, sp. zn. 28 Cdo 725/2008, kde se uvádí, že spoluvlastník není povinen vydat druhému spoluvlastníkovi bezdůvodné obohacení, pokud druhý spoluvlastník pouze nerealizoval svá vlastnická práva, přičemž neexistovala překážka, která by mu v tom bránila. Žalobkyně v uvedeném období o nemovitosti nejevila zájem maximálně v jednom případě žádala přístup za účelem zpracování znaleckého posudku, v čemž jí nebránil. Této možnosti však nevyužila. V uvedených nemovitostech byl také v období roku 2017 uložen i nábytek žalobkyně, takže vlastně nemovitosti užívala. 7 Žalovaný v dalších podáních soudu a před soudem uvedl, že možnost užívání nemovitostí žalovaným byla po celé rozhodné období značně omezena v důsledku nepříznivého zdravotního stavu žalovaného, k čemuž předkládá rozhodnutí o invaliditě. Žalovaný tedy uvádí, že ke své činnosti využíval méně než 50 % podlahové plochy a i tuto plochu užíval omezeně z důvodu zdravotního stavu, kdy mohl pracoval maximálně 20 hodin týdně, z toho v dílně mohl být 10 až 15 hodin. Neužíval tedy nemovitost nad rámec svých oprávnění. Původně dílnu vlastnili rodiče žalovaného, kde jeho otec provozoval truhlářskou výrobu, a i v souvislosti s nemocí žalovaného jim objekt daroval s tím, že žalovaný bude moci provozovat truhlářství dle toho, jak mu to zdravotní stav umožní. Nemovitosti byly darovány i žalobkyni s tou ideou, že v době nemoci žalovaného žalobkyně zajistí běžný provoz a nutné záležitosti kolem dílny s čímž byla žalobkyně srozuměna. Má tedy za to, že mezi účastníky byla dohoda účastníků jakožto spoluvlastníků o způsobu užívání nemovitostí. V objektu byl také po celé rozhodné období uskladněn movitý majetek účastníků ze zaniklého SJM. Jeho současná manžela jednala se žalobkyní o možnosti prodeje movitých věcí ze SJM, část věcí byla i prodána nějaké zájemkyni do [obec], peníze byly poslány na účet. Je pravdou, že žalobkyni posílal mail s tím, že věci ze SJM, které nechce, jsou v garáži, když se žalobkyně nevyjádřila, že je nechce, chtěl je zlikvidovat, ale byl poučen právníky, ať tak nečiní, tak je věci převezl do té truhlárny. Tyto věci tam viděl i znalec [příjmení], myslí, že jsou zachycené i na fotografiích v jeho posudku. Žalobkyně sama ve výpovědi uvedla, že se nikdy nedomáhala vstupu do budovy prostřednictvím PČR nebo soudu. Dále uvedla, že objekt dostali od rodičů a v tu dobu tam již byla dílna. Dále uváděla, že neměli žádnou dohodu o způsobu užívání a žalovaný uváděl v řízení o výživném, že je nemocný, že moc nepracuje, a proto žalobkyně psala jeho otci, že navrhuje dílnu zrušit a objekt pronajmout. Žalobkyně vždy klíče od nemovitosti měla. Ve výzvě k odkoupení spoluvlastnického podílu ze dne 21.10.2019, kterou žalobkyně adresovala otci žalovaného nezmiňuje, že nemá klíče. Z toho dovozuji, že klíče měla. Dále dovozuje, že žalobkyně neměla zájem dílnu užívat, sama v předžalobní výzvě uvádí, že k nemovitosti nemá žádný faktický stav a nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví. Žalobkyně tedy rezignovala na svá spoluvlastnická práva, v tom případě jí nepřísluší nárok bezdůvodného obohacení. Žalobkyně se dále nepodílela na nákladech s údržbou nemovitosti, což vedlo ke snížení hodnoty nemovitosti, jakož i ke snížení možnosti objekt pronajmout. V objektu je několik místností, svůj provoz klidně stáhne do méně místností. Je to o domluvě, žalobkyně se nikdy vstupu nedomáhala, rezignovala na svá spoluvlastnická práva. Nesouhlasí s tím, že by žalovaný byl pasivně legitimovaný ve sporu za období, kdy již nebyl spoluvlastníkem. Odkazuje na nález ÚS ze dne 16.10.2018, Pl.ÚS. 48/18. Dle rozhodnutí NS 28 Cdo 493/2021 jen když je nemovitá věc poskytnuta k užívání neoprávněnou osobou, pak může spoluvlastník či vlastník žalovat přímo toho uživatele. Žalovaný však užíval dílnu na základě dohody se svým otcem. S částečným zpětvzetím o 90.000 Kč nesouhlasí kvůli výroku o náhradě nákladů řízení, jsou ochotni v rámci dosažení smíru vyplatit žalobkyni 50.000 Kč. Nesouhlasí s výslechem dětí, děti se nestýkají se žalovaným již 3 roky, bydlí ve společné domácnosti se žalobkyní, jsou žalobkyní ovlivněny, myslím, že výslech by byl nejen neobjektivní, ale ještě by vedl k dalšímu zhoršení vztahu mezi dětmi a otcem. Děti se nechaly přejmenovat na [celé jméno svědka]. 8 Žalovaný požaduje započtení investic, které žalovaný do majetku provedl, jakož i elektřiny a uhlí. Dále uvádí, že Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 32 Cdo 4182/2016 uvedl, že je možné námitku započtení uplatnit i po koncentraci řízení dokonce i v rámci odvolacího řízení. Zakládá do spisu listinné důkazy, které se tohoto týkají. Toto uplatňuji jen do výše žalované částky, tedy jako procesní obranu. Náklady na vytápění jsou účelné pro zachování technického stavu dílny, dle jejího názoru investice promlčené nejsou a započíst lze i promlčené pohledávky. Probíhala mimosoudní jednání, žalovaný již žalobkyni nabízel přibližně polovinu žalované částky, tedy asi 110 tisíc korun, toto však žalobkyně nepřijala. Účastníci byli manželé, uzavřeli konkludentní dohodu o užívání nemovitosti, takováto dohoda nemusí být písemná a přešla i na právního nástupce žalovaného tedy jeho otce. Žalovaný užíval nemovitost v rozsahu dle dohody. Nemohlo tak dojít k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Pokud nedošlo k bezdůvodnému obohacení, není třeba se pak zabývat nějakým zápočtem. Předmětem vypořádání SJM jsou takové věci a práva, které předmětem vypořádání učiní účastníci, tyto stavební práce však předmětem vypořádání nebyly, takže nebyly ani vypořádány. Dohoda o užívání byla uzavřena ještě za trvání manželství vlastně v době, kdy dílna byla účastníkům darována. Obsahem dohody mezi žalobkyní a žalovaným, která byla uzavřena ještě za trvání manželství, bylo užívání této dílny žalovaným za účelem provozování truhlářské dílny, a to bezplatně. Žalobkyně až v roce 2020 zasílá otci žalovaného mail, kde se dotazuje, zda měli uzavřenou se synem nějakou dohodu a jakou, případně zmiňovala změnu takové dohody. Ke změně dohody však nedošlo, žalobkyně se soudní cestou nedomáhala změny, lze říci, že rezignovala na výkon svého spoluvlastnického práva. Pokud jde o smlouvy o dílo, tak stavební práce byly provedeny, k tomu byl vyslýchán pan [příjmení], jednalo se o řízení u zdejšího soudu 9 C 97/2021. Byly tam přiloženy i faktury, zápis o předání díla, doklad o úhradě ceny, tyto listiny jsou založeny i v tomto spise. Pokud jde o spotřebu uhlí, tak bylo spotřebováno v dílně, ta je vytápěna starými kamny, má zde i fotografii. Jsou tam taková tři. Do každých se denně nasypalo 4-5 kýblů uhlí. V suterénu je bojler a WC, do suterénu teplo z kamen nejde, tam se muselo přitápět přímotopem. V budově je také protipožární systém, který také nemůže zamrznout, proto tam byla spotřeba uhlí poměrně vysoká Pokud by bylo nejasné, jaké množství uhlí se musí spotřebovat pro zachování chodu dílny, má za to, že případný posudek ohledně nákladů na vytápění by byl nehospodárný. Je pravdou, že žalovaný topí dřevem i uhlím doma, ale to se jedná o jiné paliv. Pokud jde o elektřinu, tak elektřinou se i přitápělo v objektu a na sekání trávy byla užívána elektrická sekačka. Předkládá soudu mail mezi žalobkyní a otcem žalovaného. Pokud jde o smlouvy o dílo, tak poukazuje na to, že sice byly uzavřeny v letech 2013 2014, faktury však byly vystaveny až o tři roky později. Dohoda mezi účastníky byla konkludentně uzavřena v průběhu manželství, kdy lze předpokládat, že měli manželé mezi sebou dobré vztahy. Mám za to, že po zhoršení těchto vztahů se žalobkyně mohla obrátit na soud, aby užívání upravil, což však neučinila, takže vlastně daný stav akceptovala. Pokud jde o uhlí, tak v objektu byl bojler a hydrant, které nesmí zamrznout. Kamna nelze nějak ovládat či nastavovat teplotu, při které se mají vypnout. Žalovaný prokázal, že je nemocný, v období, kdy byl spoluvlastníkem byl 209 dní nemocen. Nesporují, že žalovaný dílnu v období, kdy byl jejím vlastníkem užíval, ale pouze v rozsahu, která odpovídala jeho spoluvlastnickému podílu. Ve větším rozsahu jí neužíval a to i s ohledem na jeho zdravotní stav. Přesto jsou ochotni vyplatit žalobkyni 110.000 Kč. Ve spise 9 C 97/2021 svědek [příjmení] dosvědčil, že práce vykonával, tyto fakturoval a faktury mu byly uhrazeny. Pokud jde o promlčení nároku, tak oni pohledávku uplatňují jako procesní obranu a takto lze uplatnit i promlčený nárok. Ze spisu 9 C 97/2021 nevyplývá, že by žalovaný dílnu užíval. Odkazuje na bod 12 odůvodnění rozsudku ve spisové značce 9 C 97/2021, kde žalobkyně uvádí, že věděla, že se dělaly opravy střechy a komínu, že do objektu zatéká. V tom řízení žalovaný v pozici svědka uváděl, že si půjčil od známého 890 tisíc Kč na práce, které probíhaly i před kolaudací. Uváděl, že si na to museli vydělat nebo půjčit. nenavrhuje žádný další výslech svědků. Pokud snad navrhovali další svědky, tak tento návrh bere zpět. Netrváme na posudku ohledně spotřeby uhlí, ale trvá na zápočtu hodnoty tohoto uhlí. Pokud jde o stavební práce, tak jsou ve spise založeny faktury. Předkládá soudu odhad ceny objektu od RK Remax ze dne 23.6.2021, který svědčí o špatném technickém stavu objektu a posudek Ing. [příjmení] ohledně ocenění movitých věcí z června 2021, což bylo v rámci vypořádání SJM a vyplývá z toho, že znalec byl v objektu dílny, neboť tam byly uskladněny movité věci patřící do SJM. Nemá návrhy na doplnění dokazování. 9 Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že dílnu vybudovali jeho rodiče, zejména otec, který je též truhlář. Když dílnu budoval, byl ještě malý, pak se vyučil truhlářem, otec mu dílnu chtěl darovat. V té době byl již ženatý se žalobkyní, měl jí rád a chtěl, aby dílna byla darována jim oběma, což se i stalo. Otec požadoval, aby tam dílna zůstala, alespoň do jeho smrti, a požadoval měsíční rentu 5 tisíc Kč. Veškeré zařízení v dílně je otce. Asi po 5 letech se rozvedli a od té doby začalo dohadování se. Nejprve žalobkyně uváděla, že na to nemá morální nárok, dohodli se, že svoji polovinu daruje žalovanému, měli již sepsanou smlouvu i s ověřenými podpisy, to bylo v pátek, ale po víkendu řekla, že si to rozmyslela, že chce svůj podíl. Nemohli se dohodnout, dílna chátrala, otec požádal z toho důvodu o vrácení daru. [příjmení] mu vyhověl, žalobkyně nikoliv, došlo k soudu, který otec prohrál. Žalobkyně se nijak nepodílela a nepodílí na platbě 5 tisíc Kč otci, stejně tak se nezajímá o stav dílny, ačkoliv s otcem jí posílali emaily, co je potřeba udělat. Nezajímala se o to. Otci je 70 let a on mu pomáhá ať už s údržbou dílny, nebo s různými platbami. Za to může dílnu užívat pro svoji potřebu, má částečný invalidní důchod, pracuje do rozsahu 20 h týdně, ale to neznamená, že je 20 h na dílně, částečně realizuje ty zakázky, např. když vyrobí okno, tak potom ho jede namontovat na místo, takže přímo v dílně tráví 10 až 15 h týdně. Žalobkyně má klíče, dostala je již při tom darování. Má klíče od obou vrat a od spodních dveří, např. když pracovala na naší zahradě, což je jiná nemovitost, která není předmětem tohoto sporu, tak chodila do dílny na WC. V dílně se pořádali i různé oslavy, které často žalobkyně organizovala, chodila tam krmit psa a dříve tam i jezdila kontrolovat, zda je dílna v pořádku. Psali jí i mail, že do dílny může kdykoliv přijít, byla to reakce na to, když tam chtěla přijít se znalcem. Jeho současná manželka chtěla věc nějak vyřešit, obrátila se na makléře, který sdělil cenu za dílnu, žalobkyni nabízeli i více, ale nedohodli se. Pak věc oceňoval znalec, opět nedošlo k dohodě. Myslí, že by naopak mohl po žalobkyni chtít podíl za údržbu dílny. Zakládá do spisu fotografie z objektu, lze říci, že tam jsou 4 místnosti, dvě menší, které slouží jako sklad, v další je strojovna, kde jsou truhlářské stroje, na kterých se vyrábí a 4. místnost je tzv. rukodělná, takže když vyrobí na stroji okno, tak v té dílně se dobrousí, natře, zasklí apod. Truhlářská dílna je pouze v tom přízemí, jednu z místností označuje jako lakovna a v ní byly také složené věci z bývalého SJM, tyto věci byly i dole ve sklepě a částečně i na půdě. Na půdě je také dřevo používané pro truhlářskou výrobu, ale to je otce. Opakuje, že žalobkyně klíče měla, neví o tom, že by je jeho otci vracela, žalovanému je nedávala. Otec říkal, že mu klíče nevrátila. V objektu užívá spíše méně než jednu polovinu. Neměli se žalobkyní uzavřenou dohodu o tom, jak bude kdo dílnu užívat. Žalobkyně se o dílnu nikdy nezajímala, když jí sděloval, co je potřeba udělat, tak říkala, že může pomoci syn, ten je ale vyučený zahradník a navíc je nemocný se srdcem, takže má za to, že s údržbou pomoci nemůže. V dílně je uskladněn nábytek, částečně ve sklepě a částečné přímo na dílně, jsou to věci z jejich nevypořádaného SJM, on je nechtěl, žalobkyně také ne, tak jsou uskladněné na dílně. V dílně pracuje sám, s panem [jméno] [příjmení] není v žádném pracovním kontaktu. Když tam byl znalec od žalobkyně, tak byl na dílně také sám. Žalobkyně mluvila s jeho manželkou o tom, jak naložit s těmi movitými věcmi, něco se podařilo prodat, část peněz za to žalobkyně dostala, zbývající věci si klidně může odvést, nic za to nepožaduje. Neví, kolik věcí, z těch, co jsou nad dílně, jsou předmětem vypořádání SJM. Po rozchodu investice do objektu platil on nebo jeho otec. Zkoušeli se dohodnout, ale neúspěšně. Provedli tam jen nejnutnější opravy, což byl komín, ostatní práce nedělají. Jsou tam nutné i další opravy, proto chce zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví. Když mluvil o oslavách, takto bylo za trvání manželství. Myslí, že otec ho požádal o vrácení daru asi ve stejnou dobu jako žalobkyni, přesně to neví, on dar vrátil asi před 2-3 lety, přesně neví. Je přesvědčen, že žalobkyni sdělil, že otci vrátil svoji polovinu. Objekt má sklep, přízemí, kde jsou ty 4 místnosti, o kterých mluvil a půdu. Užívá méně než ideální polovinu, tedy např. pokud jde o tu ruční dílnu, tak užívá méně než polovinu té místnosti a druhou polovinu může klidně užívat žalobkyně. Ve sklepě je WC a jsou tam uskladněny věci ze SJM a některé věci otce. Na půdě je složeno dříví na výrobu. Kancelář je součástí skladu, je to místnost na půdě, z přízemí tam vedou schody, není to odděleno žádnými dveřmi. V té kanceláři jsou však věci žalobkyně, nejsou tam jeho věci, neužívá ji. 10 Závěrem zástupkyně žalovaného uvedla, že jediné, s čím se lze ztotožnit se žalobkyní je skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je spoluvlastníkem nemovitosti v rozsahu ideální . V řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] bylo prokázáno, že žalovaný užíval dílnu v souladu s dohodou se svým otcem, a tudíž v dobré víře. Žalobkyně byla srozuměna o osobě druhého spoluvlastníka, přičemž až 4.3.2020 žalobkyně iniciovala vůči druhému spoluvlastníkovi změnu stávající dohody o způsobu užívání dílny. Dále nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný užíval dílnu nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to jednak s ohledem na zdravotní omezení žalovaného, dále s ohledem na dispozice dílny, která měla volné prostory v podkroví (kancelář) dále místnost k posezení, jak vyplynulo z výpovědí svědků. Nelze připustit argumentaci žalobkyně o tom, že by jí v užívání dílny bránil vztah se žalovaným, neboť po převážnou část žalovaného období žalovaný nebyl spoluvlastníkem dílny. Dále bylo v řízení prokázáno, že po celé žalované období v dílně byly uskladněny společné movité věci účastníků řízení a i tímto způsobem pak žalobkyně defacto užívala prostory dílny. Co se týče klíčů, žalobkyně při prvém jednání uváděla, že žalovaného o klíče žádala mailem nebo SMS zprávami. Žádné důkazy k tomuto tvrzení žalobkyně nepředložila. Z výpovědi slyšených svědků shodně vyplynulo, že žalobkyně disponovala klíči od nemovitosti, ale znala i bezpečností kód k alarmu. Z výpovědí rodičů žalovaného shodně vyplynulo, že žalobkyně jim klíče od dílny nikdy nevrátila. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně nebyla vyloučena z užívání dílny, pouze rezignovala na výkon svých spoluvlastnických práv, a proto jí nenáleží nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně se vůbec nepodílela na nákladech souvisejících s údržbou nemovitosti, a proto tyto náklady žalovaný uplatňuje v řízení k započtení. Co se týče spotřebované elektřiny, tato byla užívána rovněž k vytápění spodního patra v nemovitosti a dále též např. k sekání přilehlého pozemku (elektrická sekačka), co se týče uhlí, v řízení bylo prokázáno, že se jedná o stará kamna, která nelze nikterak regulovat, a tudíž za účelem vytápění bylo nutné spotřebovat tvrzené a doložené množství uhlí. Žalobkyně neprokázala oprávněnost požadovaného nároku, zejména nevyužila zákonných možností domáhat se v soudním řízení změny dohody o správě společné věci, odkazuje na rozsudek NS ČR ze dne 25.1.2017, 22 Cdo 2792/2016. V nepolední řadě poukazuji na rozsudek NS z 31.3.2011, 22 Cdo 4455/2008, z něhož vyplývá, že změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost projevů spoluvlastníků o používání společné věci. 11 Svědek [celé jméno žalovaného] (otec žalovaného) vypověděl, že si postavil dílnu v [obec] a zařídil ji jako truhlářskou. Je truhlář, syn také, pracovali tam spolu. V roce 2010 šel do důchodu a celou dílnu včetně zařízení daroval synovi a jeho manželce. V dílně pak pracoval syn. V dílně byla strojovna, ruční dílna a montážní místnost. Lze říci, že tím bylo zabrané celé přízemí. V suterénu byly WC a umyvadlo. Nad dílnou bylo podkroví, které nebylo obyvatelné. On po synovi ani snaše za tu dílnu nic nechtěl. Nechtěl ani žádné pravidelné měsíční platby. Po nějaké době mu syn svou polovinu dílny vrátil, neví přesně, kdy to bylo, nějak kolem roku 2017. Snachu tam neviděl chodit, myslí, že to neužívala, ale klíče měla a měla i kód k alarmu. Žalobkyně mu klíče nikdy nevrátila. Neví, jak se dílna využívá dnes. Se synem se stýkám, neví, jestli má nějaké pracovní omezení. Myslí, že se rozvedli asi před 5 lety. 12 Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalovaný je synem, žalobkyně bývalá snacha. Dříve byla dílna jejich, asi v roce 2010, když šel manžel do důchodu, předal dílnu synovi. Oba dva jsou truhláři, chvíli tam pracovali spolu. Pak tam syn pokračoval ve výrobě sám. Žalobkyně tam také chodila, ale nijak tam nepracovala, nebo nepodnikala. K objektu přináležely i pozemky, pořádali se tam i různé oslavy. Žalobkyně měla klíče, znala i kód od bezpečnostního zařízení. Měli tam psa a ovce, takže musela mít klíče, chodila je tam krmit. Uklízela tam i po oslavách. Žalobkyně ji klíče od dílny nikdy nevrátila. Neví, jestli tam byl uskladněn nějaký nábytek. Ví, že syn má zdravotní problémy, že je omezen v pracovní činnosti, ale přivydělává si jako truhlář. Myslí, že se rozvedli asi před 5-6 lety, u žalobkyně po rozvodu nebyla, přestaly se stýkat. Syn pracuje, dělá truhláře v té dílně. 13 Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že byla známou obou účastníků, navštěvovala je spíše doma, do dílny moc nechodila. Neví, kdo tam jak podnikal. V dílně byla několikrát při příležitosti oslavy Silvestra. V místnosti, kde slavili, žádné stroje nebyly, ona byla jen v této místnosti, po schodech dolů se chodilo na WC. Žalobkyně určitě měla klíče, protože když tam šla uklízet nebo pomáhat s přípravou Silvestra, tak tam už byla. Byl tam i alarm, žalobkyně musela znát kombinaci. Sice ji neviděla u zařízení, ale když už byla vevnitř, tak musela mít nejen klíče, ale znát i kód. Viděla, když odcházeli, že měla svazek klíčů a dílnu zamykala. Pan [příjmení] [příjmení] je její manžel, je kamarád žalovaného, ale myslí, že nic podstatného, než již řekla ona, neřekne. Moc neví, k čemu dílna slouží, nezajímala se o to. Je tam na dveřích jméno žalovaného. Silvestra tam slavili opakovaně, naposledy to mohlo být před 7-8 lety. Asi to bylo naposledy v době, kdy se rozvedli, přesněji, když naposledy slavili Silvestra, ještě byli spolu. Po rozvodu 1x byla u žalobkyně v bytě v [obec], vezli do [obec] dceru účastníků. V tu dobu klíče u žalobkyně neviděla. Pokud ví, tak žalovaný je v ID a nepracuje. Čestné prohlášení sepsala sama k žádosti žalovaného. Ptal se, jestli je ochotná jíž svědčit. Když do dílny šla, tak měli sraz na místě, někdy byli ještě před dílnou, někdy byla žalobkyně už vevnitř. Je si jistá, že ji nejméně jednou viděla odemykat. Neví, jak klíče vypadaly, neví, jestli měla svazek klíčů a na svazku nějaký přívěšek. Opakuji, že to bylo v době, když byli manželé. Když byla u žalobkyně v [obec], tak ji pozvala dovnitř do bytu. 14 Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalovaný je švagrem. Žalobkyně je tedy bývalá švagrová, nemá k ní negativní vztah. Dílna byla vždy vybavena jako truhlářská, ví, že tam žalovaný pracuje jako truhlář, několikrát ho tam viděl pracovat. Viděl tam pobývat i žalobkyni. Měli tam psa, starala se o zahradu, chovali tam i ovce. Určitě od objektu měla klíče a musela znát i kombinaci k zabezpečovacímu zařízení. Sám ji viděl, jak odemykala nebo zamykala. Na zahradě se pořádaly různé oslavy. Nepamatuje si, že bych tam viděl nějaký složený nábytek. Myslí, že žalovaný dosud pracuje jako truhlář. On je řidič kamionu a přes týden doma moc není. Když se pořádaly oslavy, tak se na zahradě postavil stan, je tam ještě nějaký přístřešek pro ovce. On se žalovaným nikdy jako truhlář nepracoval. Účastníci se rozvedli před delší dobou, ale přesněji neví. Může říci, že asi posledních pět let tam žalobkyni neviděl, když tam občas zajde za švagrem. 15 Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že zná oba účastníky, její kamarádkou byla žalobkyně, ale poté, co odešla od manžela, se s ní přestala stýkat. Ví, že se rozešli po dovolené v Turecku, to bylo v létě asi 2015, od té doby svědkyně v dílně nebyla. Ví, že to byla truhlárna, kde pracoval žalovaný. Ví, že má žalovaný nějaká zdravotní omezení, možná má i ID, ale neví, jestli a jak ho to omezuje při práci. Ona tam chodila uklízet na Silvestra, dělali tam i seno, ví, že tam měli asi dvě ovečky, byl tam pes. Měli tam i zahradu, sázeli se ovocné stromky, ví, že žalobkyně chtěla své ovoce. Myslí, že se o ovce starali oba. Ví, že žalobkyně měla klíče od dílny na svazku klíčů, kde měla klíče od domu, bytu, dílny. [jméno] [jméno] je jejím manželem, ona tam chodila asi víc. Po rozchodu účastníků v dílně nebyla. Neví, jestli tam žalobkyně chodila i potom do té dílny. 16 Svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] vypověděla, že je manželkou žalovaného, s žalobkyní komunikovala přes maily, to bylo asi v roce 2017, jednalo se o nábytek jejich zaniklého SJM. Když žalobkyně odešla, tak žalovaný vše vystěhoval do garáže, tam to ale překáželo, takto nechal převést na dílnu. Nábytku bylo poměrně dost, byl roztrkaný všude možně a také překážel. Se žalobkyní se dohodli na prodeji části nábytku, částečně se nedohodli, řekla, že vlastní polovinu objektu a má právo, aby tam ten nábytek byl. Část nábytku se prodala, část tam zůstala, práší se na něj, přece jen se jedná o dílnu, kde se neuklízí pravidelně. Nábytek se zabalil do folie, aby tak netrpěl. Komunikovali pouze mailem a také si volali, ale to se týkalo jiné věci, než nábytku. Spolu v dílně nikdy nebyly. Žalovaného zná asi už od toho roku 2015. Tehdy byl nějak nemocen se zády, ale také má chronické onemocnění, má ID, je nezaměstnatelný, v dílně si pouze přivydělává, není schopen pracovat celý týden. Stane se, že také několik dní či týdnů nemůže pracovat. Žalobkyně po ní nikdy nechtěla umožnit přístup do dílny. Není schopna kvantifikovat rozsah práce žalovaného. Jsou dny, kdy je celkem v pořádku a jsou dny, kdy nevstane z postele, nelze to nějak přesně určit či rozdělit. V dílně jsou velké těžké stroje. Oni sňatek uzavírali 15.7.2017. Neví, zda žalobkyně byla v dílně od roku 2017 dosud. 17 Svědek [celé jméno svědka] před soudem vypověděl, že je manželem žalobkyně, žalovaného zná jako bývalého manžela žalobkyně, nijak se nestýkají. V objektu v [obec] nikdy nebyl, dříve jel mnohokrát kolem, bylo to v době, kdy syn účastníků [jméno] studoval střední školu v [obec] a oni ho tam vezli z [obec]. Ví, že u té nemovitosti v [obec] někdy stálo auto, ale značku nebo typ si nepamatuje. Je zřejmé, že v tu dobu byl někdo uvnitř. On to nijak nezkoumal. Když tam stálo auto, tak zastavil a žalobkyně se šla podívat k plotu, myslí, že do objektu nešla. Nepamatuje si, že by to nějak komentovala jako ve smyslu, koho tam kdy viděla. Neví, proč manželka chtěla, aby zastavil, když jeli okolo, nebylo to pokaždé a nesouviselo to s tím, jestli tam stálo či nestálo jiné auto. Myslí, že manželka se chtěla podívat, v jaké stavu objekt je. Pokud zastavili v době, kdy tam stálo jiné auto, tak se manželka nedomáhala vstupu do objektu, měli se žalovaným špatné vztahy, těžko by se snažila tam nějak dobývat. Se žalobkyní jsou manželé od 10.7.2017, nějakou dobu předtím spolu již žili v [obec]. Vylučuje, že během jejich vztahu by žalobkyně v dílně v [obec] vyvíjela nějakou činnost. Manželka se domáhala po žalovaném vydání klíčů a to telefonicky a písemně. Pokud ví, tak klíče od objektu neměla. 18 Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalobkyně je jeho dcera, žalovaný je bývalý zeď. Nemá k němu žádný vztah. Do objektu jezdil, pořádali se tam různé oslavy např. Silvestr. Objekt byl veliký, byly tam stroje pro truhlářskou výrobu, v jedné místnosti byla možnost posedět si, bylo tam i patro, tam bylo také nějaké sezení a ve sklepě byla koupelna a WC. On tam byl naposledy asi před 7 až 10 lety. V té dílně pracoval žalovaný nejprve se svým otcem a pak s nějakým kolegou. Dcera tam nijak nepodnikala, ani to nijak neužívala vyjma těch oslav. Měli tam hlídacího psa, neví, kdo se o něj staral, když tam nikdo nebyl. Nepamatuje si, že by dcera měla klíče, když tam šli, tak tam vždy už někdo byl. Vzpomíná si, že tam byl i alarm, 1x když byli na návštěvě u dcery doma, tak alarm vyslal nějaký signál a žalovaný tam jel sám se podívat. Od roku 2017 tam nebyl, samozřejmě tedy nemohl vidět žalovaného, jak tam pracuje v období od roku 2017. 19 Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že je kamarádkou žalobkyně. Zná i žalovaného, nemá k němu žádný vztah. Do roku 2017 bydlela v [obec], ten objekt účastníků byl kousek ode ní. Byla tam dílna, sloužila jako truhlárna, žalovaný tam pracoval. Ví, že tam někdo dělal s ním. Žalobkyně tam žádnou činnost nevyvíjela, ale pořádaly se tam různé oslavy, které žalobkyně připravovala a pak tam také uklízela apod. Dosud občas do [obec] jezdí, jezdí kolem té dílny, někdy vidí, že se tam něco děje, jsou tam auta, ale neví, kdo a co tam provozuje. Na té budově a myslí, že i blíž k silnici, je nějaké označení, že se jedná o truhlárnu či truhlářství. Myslí, že žalobkyně neměla klíče, když se tam potřebovalo jít, tak šla doma nějak do garáže a přinesla svazek. Ona se žalobkyní tam naposledy byla, když účastníci byli ještě manželé. Opakuje, že si pro klíče vždy někam šla, nepamatuje si, že by se obecně bavili o tom, jestli má své klíče od objektu. Od té doby, co se odstěhovala z [obec], to bylo v roce 2017, v té dílně nebyla. Vedle těch oslav v té dílně byla se žalobkyní, když šli něco řešit se žalovaným. Pokaždé, když tam šla, tak v té dílně někdo byl. Nepamatuje si, že by tam byla připravovat silvestry, pak se také šli s žalobkyní podívat na nového psa, kterého tam měli. Sama v dílně nikdy nebyla. S přístupem do dílny nikdy nebyl problém, vždy tam někdo byl, nebo si žalobkyně vzala ty klíče. 20 Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] vypověděla, že žalobkyně je švagrová, na jaře 2022 se odstěhovala z domu, kde společně bydleli, od té doby s ní nemá žádné vztahy, neprobíhá žádné přestupkové nebo trestní řízení v souvislosti s jejich vztahy. Žalované znám z doby, kdy si k nim jezdil pro dceru, dali se spolu do řeči, skamarádili se, vídají se. Ví, že účastníci mají dílnu v [obec], když se jim žalobkyně byla představit, neboť měla vztah s bratrem mého manžela, tak říkala, že mají v [obec] truhlárnu a mluvila o tom, jak se dohodla s otcem na tom, jak žalovaného o všechno oškubou, co všechno si vymyslela, aby to získala. Jí se to nelíbilo, přestala se s ní bavit, pak začala vyhrožovat jí a jejímu manželovi. Chystala se k nim nastěhovat, říkala, že to teď bude podle ní a že jí a jejímu manželovi udělá ze života peklo. Zhoršilo to i vztahy mezi manželem svědkyně a jeho bratrem. Říkala, že mají dílnu, že si brali půjčku asi 1 milión korun, že tam prováděli nějaké práce a teď z toho dostane peníze, že chce zabezpečit své děti, že koupí nějaké byty v [obec]. Když jí u nás byl navštívit její otec, tak slyšela, jak se u branky baví o tom, že bude lepší, když bude tvrdit, že neměla do objektu přístup a bude chtít nájemné. K nim přišla s igelitkou a pak si začala vozit různé věci. Myslí tím hlavně dceru účastníků, kterou si žalovaný bral na víkend, a když se vracela, tak si vždy něco dovezla, takto přivezla např. kytaru, piano a další věci. Jak již říkala, bydleli jsme všichni v [obec] a tehdy otec žalobkyně přijel k nim, přivezla ho jeho druhá dcera, myslí, že jel z nějaké nemocnice, myslí, že nešel dovnitř, bavili se jen u vrátek. Ona má okno asi 2 metry od těch vrátek, bylo to na jaře, měla otevřenou ventilaci a poslouchala, o čem mluví. Nebylo ji vidět, rozhovor mohl trvat 20 – 30 minut. Slyšela, jak se baví o těch soudech, bavili se i o jiných věcech, ví, že tam řešili nějakou opravu PC, o nějakých pomůckách zdravotních pro tchýni, neví, kde ty věci braly, neví, ve kterém to bylo roce, byl ten covid, ten ale trval delší dobu, tak přesně neví, který to byl rok, letos to nebylo. Ví, že v těch [obec] je truhlárna, neví, jestli jí žalobkyně nějak užívala, mluvila o nějakém psovi. Pokud jde o dnešní jednání, tak jí žalovaný říkal, že má soud o vstupu do objektu v [obec] a o investicích a ptal se, jestli o tom něco ví, ona mu řekla, že ano. Pamatuje si, že ji švagr poprvé přivedl v květnu, to byla sama, podruhé přijela už se synem, šla i k nim nahoru do bytu, pila tam víno asi do tří do rána, to ji už musela vyhodit, že jde do práce. Měli stejné jméno i příjmení, kradla ji poštu, takto ji nepřišla platební karta, musela si kvůli ní jméno změnit. V tu dobu tedy k ní neměla žádný vztah, ale už se odstěhovala, tak je to jedno a nemá k ní žádný vztah. Se žalovaným nemá žádný obchodní vztah. 21 Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že tržní nájemné ideální uvedené nemovitosti v období od února 2017 do února 2020 odpovídá částce v rozpětí [číslo] až 250.000 Kč. K tomuto posudku nikdo znalce slyšet nepožadoval, nikdo jeho závěry nezpochybnil. 22 Z posudku o invaliditě sp.zn. LPS/2017/3410 plyne, že žalovaný má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jde o invaliditu prvního stupně s poklesem pracovní schopnosti o 40 %, den vzniku invalidity je 8.12.2007. 23 Z e-mailů mezi žalobkyní a [celé jméno svědkyně] ([celé jméno svědkyně]) plyne, že probíhala jednání o prodeji věcí ze zaniklého SJM účastníků, například dne 6.4.2017 je uváděno, že nábytek je uskladněn na dílně. V e-mailu žalovaného žalobkyni ze dne 21.10.2015 plyne, že nábytek je uskladněn v garáži. 24 Znalec [příjmení] [příjmení] v posudku uvádí, že se movité věci nacházejí v přístřešku (kulečníkový stůl), mrazák, lednice, mikrovlnka, sporák, X-box a konferenční stůl jsou v dílně. 25 Žalovaný předložil účty za elektřinu, takto za období 14.6.2017 až 11.6.2018 byla spotřeba 2,338 MWh, v období od 13.6.2017 do 11.6.2018 byla spotřeba 2,256 MWh, v období od 12.6.2018 až 10.6.2019 byla spotřeba 2,143 MWh, v období od 11.6.2019 do 8.6.2020 byla spotřeba 2,21 MWh. 26 Žalovaný předložil faktury za uhlí, v roce 2016 se jedná o 3,19 tuny, v roce 2017 14,72 tuny, v roce 2018 pak 11,7 tuny a v roce 2019 jde o 12,1 tuny. 27 Žalovaný dále předložil smlouvu o dílo uzavřenou s [jméno] [příjmení] dne 4.1.2013 na výrobu betonových podlah včetně antismykového nátěru za cenu 205.230 Kč, termín dodání díla je 10.1.2013 až 20.12.2016, faktura k tomuto je vystavena 1.4.2016 se splatností 20.4.2016, dále předložil žalovaný smlouvu o dílo uzavřenou s panem [jméno] [příjmení] dne 20.8.2014 na výrobu sádrokartonového protipožárního stropu včetně izolace a roštu, zbourání starého stropu a likvidaci a omítky a vymalování s termínem dodání od 1.9.2014 do 20.7.2016 za cenu 241.500 Kč, faktura je ze dne 5.4.2016 se splatností 22.4.2016, dále smlouva o dílo uzavřená s [anonymizováno] [příjmení] dne 26.4.2013 na výrobu vnitřních omítek a štuků, nové krytiny střech a oplechování a okapový systém s termínem od 1.5.2013 do 1.6. 2016 ceně 235.000 Kč, faktura je ze dne 4.4.2016 se splatností 21.4.2016 a smlouvu o dílo uzavřenou s panem [celé jméno svědka] dne 20.6.2014 na výrobu a zasklení rámů oken, povrchovou úpravu stávajících rámů, zhotovení přístřešku v zadní části dílny, půdní vestavby, to vše za provozu dílny s časovým omezením v součinnosti s provozem dílny s termínem dodáním v období od 22.6.2014 do 20.12.2016, cena je stanovena na 201.600 Kč, faktura je vystavena 28.12.2015 se splatností 5.5.2016. 28 Ze spisu zdejšího soudu o rozvodu manželství soud zjistil, že manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 27.4.2016 pod č.j. 13 C 44/2016-23 s právní mocí ke dni [datum]. 29 Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. 9 C 97/2021 soud zjistil, že zde probíhalo řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem, v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět s tím, že došlo k dohodě a dále se projednávala část žaloby o uložení povinnosti žalované zaplatit 445.000 Kč panu [celé jméno žalovaného] staršímu s tím, že jde o částky 890.000 Kč, což je půjčka, kterou si vzali ještě manželé [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] za trvání manželství na rekonstrukci truhlářské dílny, [jméno] [příjmení] tuto pohledávku postoupil spolu s podílem ideální na nemovitostech na svého otce [celé jméno žalovaného] staršího. Žaloba byla zamítnuta. 30 Dle § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 31 Dle § 1136 písm. b) o.z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci. 32 Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 33 Žalobkyně byla v celém rozhodném období vlastníkem nemovité věci, a to pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba a pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Druhým spoluvlastníkem v období od února 2017 do října 2017 byl žalovaný, který svůj podíl převedl na svého otce [celé jméno žalovaného] staršího. Žalovaný nezpochybňuje, že objekt užíval jako truhlářskou dílnu, tato dílna je tam od počátku, tedy tam byla již v době, kdy nemovitosti pan [celé jméno žalovaného a svědka] starší s manželkou tyto darovali účastníkům. Žalovaný však uvádí, že dílnu užíval méně než polovinu času, myšleno méně než polovinu měsíce či méně než polovinu týdne. Také uvádí, že i rozsahem užíval menší část dílny, než . Dále uvádí, že žalobkyni nic nebránilo užívat druhou polovinu času či dílny pro její potřebu a pokud tak nečinila, je to k její tíži, rezignovala na své spoluvlastnické právo. 34 Z výslechu řady svědků má soud za to, že žalobkyně neměla do objektu přístup, neměla k němu své klíče, pokud objekt otevírala, tak zřejmě použila klíče, které volně visel na věšáku v domě účastníků. Žalobkyně v době manželství tedy klíče nepotřebovala, do dílny či do objektu chodila zřídka, sama pak výjimečně a mohla si klíče vzít volně doma. Dále objekt byl zajištěn alarmem, je pravděpodobné, že i kdyby žalobkyně měla klíče, byl kód alarmu změněn. Podstatné však je, že nějaké společné užívání bylo a je nemožné, když účastníci vedou několik sporů a je zřejmé že vztahy mezi nimi jsou stále napjaté. 35 Dále je zřejmé, že objekt je zařízen jako truhlářská dílna a je nemožné, aby tam zároveň byla provozována nějaké jiná činnost, žalovaný sám uvádí, že v přízemí jsou čtyři místnosti, které užívá jako truhlářskou dílnu, jsou tam dvě menší, které slouží jako sklad, v další je strojovna, kde jsou truhlářské stroje, na kterých se vyrábí a čtvrtá místnost je tzv. rukodělná, takže když vyrobí na stroji okno, tak v té dílně se dobrousí, natře, zasklí apod. Soud si nedovede představit, že by tam zároveň provozovala jakoukoliv činnost žalobkyně, a to buď souběžně někde mezi stroji a rozpracovanými výrobky, v hluku a prachu a v rozporu s BOZP nebo že by žalovaný vždy dílnu vystěhoval, nechal by tam půl týdne žalobkyni a pak zase dílnu nastěhoval. V objektu jsou další prostory, a to přízemí, kde je WC a půda, na půdě je složeno dříví na výrobu. Kancelář je součástí skladu, je to místnost na půdě, z přízemí tam vedou schody, není to odděleno žádnými dveřmi. Soud k tomu uvádí, že je třeba zvažovat nejen rozsah užívaných místností dle výměry, ale i jejich kvalitu. Není srovnatelné WC a případně i další sociální zařízení ve sklepě a sklad dřeva na půdě na jedné straně a čtyři místnosti v přízemí na straně druhé. Je zřejmé, že není stejná kvalita užívání WC s půdou na straně jedné a přízemí na straně druhé. 36 Pokud jde o dohodu o užívání nemovitosti, tak žalovaný neprokázal, že taková dohoda existuje, soud má za to, že když účastníkům byly nemovitosti darovány rodiči žalovaného s tím, že žalovaný není zdráv a je vyučený truhlář, tak že si může v dílně přivydělávat, že by za takové situace účastníci uzavírali mezi sebou dohodu o užívání. V tu dobu byli manželé, nic nenasvědčovalo tomu, že se v roce 2016 rozvedou a dále zde byla situace, kdy žalovaný rodiče přesvědčil, aby dílnu darovali i jeho manželce. Navíc je nepochybné, že vydělané peníze z provozu dílny patřily do SJM účastníků, tak žalobkyně ani neměla důvod se dožadovat nějaké úpravy užívání. Je samozřejmé, že po výrazném zhoršení vztahů, rozvodu, zániku SJM, do kterého do té doby plynuly příjmy žalovaného z provozu dílny a po řadě souběžně vedených soudních sporů už status quo daný ohledně užívání dílny již neplatil a došlo ke sporům. 37 Soud tedy má za to, že žalovaný jako spoluvlastník užíval věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu (bez dohody spoluvlastníků nebo rozhodnutí soudu). Jedná se tedy o obohacení získané bez právního důvodu a je povinen vydat to, oč se obohatil. 38 Obdobná je situace i v období od října 2017 do února 2020, kdy žalovaný již nebyl spoluvlastníkem, jím se stal otec žalovaného. V tom případě žalovaný tím spíše užívá nemovitost bez právního důvodu. V tomto období by se s ním tedy žalobkyně ani nemohla dohodnout na rozsahu užívání, když už nebyl spoluvlastníkem. Žalobkyně i v tomto období byla ideální vlastnicí v rozsahu ideální a náležel jí prospěch či„ plody“ z tohoto vlastnictví (§ 1120 o.z.). Žalobkyni není známo, zda žalovaný něco platí druhému spoluvlastníkovi a ostatně jí to může být jedno, ona se dožaduje plodů svého vlastnického práva k ideální nemovitostí, tedy obvyklého nájemného. 39 Výši obvyklého nájemného určil znalec ve svém posudku, a to v rozmezí od [číslo] až do 250.000 Kč tyto závěry nikdo nezpochybnil. Soud tak vycházel z výše 240.000 Kč za celé období. 40 Pokud jde o finanční částky vynaložené žalovaným na provoz dílny, tak soud se ztotožňuje s názorem žalobkyně, že šlo o elektřinu na provoz truhlářských strojů, za provoz nějakého čerpadla a zabezpečovacího zařízení není možní spotřebovat více jak 2 MWh elektřiny, navíc kdyby šlo o topení, tak by spotřeba kolísala dle toho, jaké byly průměrné teploty v roce a nebyla by pořád přibližně stejná, když zde se tři roky po sobě pohybuje okolo 2,2 MWh. 41 Obdobná situace je, pokud jde o uhlí. Žalobkyně namítá, že se jedná o příliš velkou spotřebu, nemá být dosaženo tepelné pohody, ale toho, aby objet neutrpěl, aby něco nezamrzlo a podobně. Žalovaný nenavrhl znalecký posudek s tím, že to je neekonomické. Soud se pokusil pro představu spočítat, hrubě odhadnout, zda je spotřeba úměrná či nikoliv a vycházel z údajů dostupných na internetu. Výhřevnost uhlí Bílinský ořech je asi 16,5 Mj na kilogram, zemní plyn váží asi 0,7 kg na 1 m3. Výhřevnost plynu je 34,5 MJ na kilogram, je tedy asi 2x výhřevnější než uhlí. Pokud žalovaný vykazuje spotřebu 11,74 tuny uhlí, je to celková výhřevnost asi 193,7 MJ, což odpovídá asi 4.000 m3 plynu, čímž lze vytopit pro účely bydlení menší rodinný domek. Soud tedy má za to, že spotřeba vykazovaná žalovaným je příliš vysoká a nemohla sloužit jen pro temperování objektu, ale pro jeho vytopení, což ale není dle § 1136 písm. b) o.z. nákladem, který by měla platit žalobkyně jako spoluvlastnice. Žalobkyně je ochotna uznat náklad do částky 10.000 Kč, takže z její strany, takže soud tuto částku 10.000 Kč započetl a snížil o ní povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení žalobkyni. 42 Pokud jde o věci ze SJM, je nepochybné, že patří do jejich vypořádání oběma účastníkům, nelze tedy říkat, že to byly věci žalobkyně nebo žalovaného. Jedná se o kulečník, lednici, mrazák, sporák a stolek, soud odhadl plochu potřebnou pro jejich umístění na 2 m2 (obvyklé rozměry spotřebičů jsou 0,6 m x 0,6 m, tedy 0,36 m2, jsou tři, takže jde o 1 m2, stolek může zabírat další 1 m2, kulečníkový stůl není v dílně). Soud použil cenu za 1 metr čtverečný z posudku ve výši 45 Kč, tedy 90 Kč za měsíc, 3.240 Kč za tři roky, jedna polovina pak 1.620 Kč. Tuto částku soud také odpočetl a snížil o ní povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení žalobkyni. 43 Konečně se soud zabýval i tvrzenými investicemi žalovaného do objektu, v bodu 27 odůvodnění jsou uvedeny jednotlivé smlouvy o dílo včetně faktur a jejich splatnosti. K tomu soud uvádí, že lze mít jistou pochybnost o jejich pravosti, termíny zhotovení se pohybují v řádu let, obvykle byly uzavřeny v roce 2013 a faktury byly vystaveny v roce 2016. Zde soud však zdůrazňuje, že plnění dle těchto smluv a splatnost faktur nastala ve třech případech před právní mocí rozvodu manželství a tedy zániku SJM, jen jedna faktura je vystavena 28.12.2015 se splatností 5.5.2016 (tedy více jak 4 měsíce po vystavení, což se nejeví věrohodné), otázka vypořádání plnění dle těchto smluv o dílo tedy spadá do SJM, měly být vypořádány v SJM v tříleté lhůtě od zániku SJM a pokud se tak nestalo, nelze se jimi zabývat jiných řízeních, a to ať už v tomto nebo v 9 C 97/2021, kde byly také uplatněny. Ostatně z věci 9 C 97/2021 plyne, že pan [celé jméno žalovaného], ale i žalovaný, tvrdí, že pohledávka odpovídající částky 890.000 Kč byla převedena na pana [celé jméno žalovaného a svědka] staršího, nemůže ji tedy nyní uplatňovat zase [anonymizováno], tedy žalovaný. Soud tek k těmto fakturám nepřihlédl. 44 Lze tedy uzavřít, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, a to dle znaleckého posudku ve výši 240.000 Kč, od čehož soud odečetl 10.000 Kč za uhlí a 1.620 Kč za prostor zabírající věci ze zaniklého SJM, takže soud uložil žalovanému dle § 2991 o.z. zaplatit žalobkyni 228 380 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 12.2.2020 do zaplacení. Počátek prodlení soud počítá ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty dané žalovanému v předžalobní výzvě. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítnul. 45 Žalobkyně měla převážný úspěch ve věci a neúspěch jen v nepatrné části. Má tedy dle § 142 odst. 3 o.s.ř právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, jde o soudní poplatek 2.640 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb. za 9 úkonů po 9.220 Kč (z přisouzené částky 228.230 Kč), jde o převzetí zastupování, sepis a podání žaloby, vyjádření k odporu žalovaného, účast na jednáních ve dnech 6.4.2021, 3.6.2021, 1.9.2022, 10.11.2022, 6.12.2022 a 11.4.2023 a vyjádření ze dne 16.9.2022, tedy [číslo] + režijní paušál 9x 300 Kč, tedy 2.700 Kč, náhradu za promeškaný čas za 12 půlhodin po 100 Kč a jízdné z [obec] do [obec] a zpět při vzdálenosti 26 km, průměrné spotřebě 6,03 l naturalu a jeho ceně 27,80 v roce 2021 a amortizaci 4,40 Kč v roce 2021, v roce 2022 je cena paliva 37,10 Kč a amortizace 4,70 Kč a v roce 2023 litr paliva 41,20 Kč a amortizace 5,20 za kilometr. Celkové jízdné je 945 Kč. Takže odměna celkem je [číslo] + [číslo] + [číslo] + 945, což je 87.825 Kč a 21 % DPH (18.444 Kč) a poplatek 2.640 Kč, celkem tedy 108.909 Kč. 46 Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo na státem zálohované náklady řízení, což je znalecký posudek 16.347 Kč a znalečné 1.463 Kč, celkem [číslo], a to dle úspěchu ve věci, takže žalovaný je povinen tyto státem zálohované náklady řízení zaplatit na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení