9 C 97/2021-102

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované], [okres] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 445 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení 445 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 69 189 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 26. 3. 2021 se žalobce domáhal proti žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 322 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], jiná stavba a k pozemku [parcelní číslo] o výměře 538 m2, zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou pro katastrální území Jenišovice u Jablonce nad Nisou, obec Jenišovice. Požadoval nemovitosti do svého výlučného vlastnictví s tím, že na vypořádací podíl vyplatí žalované 800 000 Kč. Dále se domáhal v rámci vypořádání proti žalované zaplacení 445 000 Kč. Podle žalobce se jedná o pohledávku, která vznikla v souvislosti se spoluvlastnictvím předmětné nemovitosti, a která byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] ze strany syna žalobce, který byl v období [číslo] spoluvlastníkem předmětné nemovitosti spolu s žalovanou. Pohledávka odpovídá 50% podílu na závazku vzniklém z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], uzavřené mezi synem žalobce [celé jméno žalobce] ml. ([datum narození]) a [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 890 000 Kč (dále jen smlouva o zápůjčce). Finanční prostředky ze zápůjčky byly v plném rozsahu použity na rekonstrukci předmětné nemovitosti a smlouva o zápůjčce byla uzavřena v době trvání manželství mezi synem žalobce a žalovanou. S ohledem na skutečnost, že ve lhůtě tří let od zániku jejich společného jmění manželů nedošlo k vypořádání tohoto závazku, tento závazek nebyl zahrnut do předmětu řízení o vypořádání společného jmění manželů (vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 10 C 278/2018), platí, že závazek ze smlouvy o zápůjčce náleží oběma bývalým manželům. Syn žalobce převedl svůj podíl na předmětné nemovitosti na žalobce, proto na něho postoupil také tuto pohledávku za žalovanou.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitostem souhlasila, souhlasila s tím, aby nemovitosti byly přiděleny do výlučného vlastnictví žalobce, nesouhlasila s výší vypořádacího podílu a nesouhlasila se zaplacením 445 000 Kč. Nárok považovala za neoprávněný a navíc vznesla námitku promlčení nároku.

3. V průběhu soudního řízení dne 31. 3. 2022 uzavřeli účastníci společně s [celé jméno žalobce] ml. Dohodu o narovnání, na základě které vzal žalobce žalobu výslovně zpět do části žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Nadále však trval na zaplacení 445 000 Kč, když tato věc není součástí dohody o narovnání.

4. Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 31. 8. 2022 č.j. 9 C 97/2021-75, které nabylo právní moci dne 24. 9. 2022 bylo řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zastaveno.

5. Soud se nadále zabýval pouze existencí nároku žalobce na zaplacení 445 000 Kč z titulu postoupené pohledávky za žalovanou od svého syna. Před soudem zástupkyně žalobce na podané žalobě na zaplacení 445 000 Kč setrvala, žalobce se k žádném jednání nedostavil. Žalovaná se zaplacením 445 000 Kč nesouhlasila, o zápůjčce peněz vůbec nevěděla, neboť od července 2015 s tehdejším manželem ([celé jméno žalobce]) nežila ve společné domácnosti. Setrvala na námitce promlčení nároku.

6. Soud provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 4. 2016 č.j. 13 C 44/2016-23, návrhem smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů z 10. 8. 2015, smlouvou o zápůjčce z 7. 4. 2016, příjmovými pokladními doklady z 8. 1. 2018, 22. 2. 2018, 8. 3. 2018, 21. 3. 2018 a 29. 3. 2018, smlouvou o postoupení pohledávky z 31. 8. 2018, úředním záznamem o podání vysvětlení z 27. 3. 2021, rozhodnutím Policie ČR z 12. 4. 2021 o odložení věci, oznámením o postoupení pohledávky z [datum], předžalobní výzvou k úhradě ze strany zástupce žalobce ze dne 17. 3. 2021 s poštovním podacím lístkem, čestnými prohlášeními z 16. 7. 2021 a 19. 7. 2021, výslechem žalované, výslechy svědků [celé jméno žalobce] ml., [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno].

7. Z listinných důkazů soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 4. 2016 č.j. 13 C 44/2016-23 bylo rozvedeno s právní mocí [datum] manželství [jméno] a [celé jméno žalobce]. Z odůvodnění je zřejmé, že návrh na rozvod byl manželkou podán již 24. 2. 2016, dlouhodobé vzájemné neshody manželů vygradovaly v červenci 2014. Kvůli nezletilým dětem se pokusili svazek ještě stmelit, ale bezvýsledně. Úprava poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu manželství byla provedena rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 23. 2. 2016 č.j. 8 Nc 50152/2015-71 s právní mocí 10. 3. 2016, kterým byla schválena dohoda rodičů o svěření dětí do péče matky a otec se zavázal hradit přiměřené výživné.

8. V souvislosti s rozvodem manželství byla dne 10. 8. 2015 vypracována smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů [účastníků], na základě které měl [celé jméno žalobce] měl nabýt do výlučného vlastnictví nemovitosti v [obec] zapsané na listu vlastnictví 916 a zavázal se uhradit společný úvěr od [právnická osoba] ve výši 199 949 Kč. [jméno] [příjmení] (žalovaná) se zavázala uhradit společný závazek vůči mBank. Žádné jiné závazky smlouva neobsahuje. Z úředního záznamu o podání vysvětlení na základě trestního oznámení [celé jméno žalobce] ml. až ze dne 27. 3. 2021 z rozhodnutí Policie ČR o odložení věci z 12. 4. 2021 je zřejmé, že smlouva o vypořádání byla oběma manžely podepsána. Smlouvu předložila žalovaná své právničce, která jí údajně sdělil, že smlouva nemá žádnou váhu, proto jí žalovaná zničila již v roce 2015.

9. V průběhu rozvodového řízení dne 7. 4. 2016 byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce] ml. jako vydlužitelem a [jméno] [příjmení] jako zapůjčitelem smlouva o zápůjčce s úředně ověřeným podpisem pouze [celé jméno žalobce] ml. Na základě smlouvy měl zapůjčitel vydlužiteli zapůjčit 890 000 Kč k úhradě vydlužitelova dluhu, který vznikl v souvislosti s rekonstrukcí a stavebními pracemi na budově dílny v [obec]. Vydlužitel se zavázal vrátit zapůjčenou částku spolu s navýšením 100 000 Kč za poskytnutí zápůjčky do 31. 3. 2018, a to na účet zapůjčitele, což nebylo učiněno. Zápůjčka byla splácena osobně v hotovosti na příjmové pokladní doklady vystavené panem [příjmení]. Dne 8. 1. 2018 bylo splaceno 178 000 Kč, dne 22. 2. 2018 bylo splaceno 200 000 Kč, dne 8. 3. 2018 bylo splaceno 200 000 Kč, dne 21. 3. 2018 bylo splaceno 178 000 Kč a dne 29. 3. 2018 bylo splaceno 134 000 Kč. Dne 31. 8. 2018 uzavřel [celé jméno žalobce]. jako postupitel s [celé jméno žalobce] st. (žalobce) jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky ve výši 445 000 Kč. Tato pohledávka byla ve smlouvě označena jako polovina společné zápůjčky manželů [příjmení], když smlouva o zápůjčce s [jméno] [příjmení] na částku 890 000 Kč byla uzavřena v době trvání manželství. Zápůjčka byla celá splacena ze strany [celé jméno žalobce] ml., nebyla součástí vypořádání zaniklého společného jmění manželů [příjmení], postupitel má tedy za dlužníkem (žalovaná) splatnou a vykonatelnou pohledávku v podílu jedné poloviny. Teprve dopisem z 25. 2. 2021, odeslaným doporučeně prostřednictvím České pošty dne 26. 2. 2021, bylo žalované ze strany [celé jméno žalobce] ml. postoupení pohledávky oznámeno. Dne 17. 3. 2021 byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení.

10. V průběhu soudního řízení dne 19. 7. 2021 podepsal pan [jméno] [příjmení] čestné prohlášení o tom, že v době, kdy prováděl stavební práce na truhlárně [celé jméno žalobce], jeho bývalá manželka se chodila na dílnu koukat, jak postupují práce. Prohlásil, že věděl o tom, že oba sháněli peníze na výplatu řemeslníkům. Dále na dovolené v Turecku mluvili o tom, že už ví od koho si půjčí, měl to být nějaký kamarád z motorek. Téměř shodné čestné prohlášení podepsala dne 16. 7. 2021 [jméno] [příjmení], která prohlásila, že na dovolené v Turecku v roce 2015 před rozchodem s manželem říkala paní [celé jméno žalované], že na stavební práce na dílně si musí vyřídit půjčku, protože nemají dostatek peněz k jejich úhradě. Další téměř shodné prohlášení dne 19. 7. 2021 podepsala paní [jméno] [celé jméno žalované], které je nazváno„ Svědectví“. Podle tohoto dokumentu žalovaná [celé jméno žalované] při jedné ze svých návštěv doma u [jméno] [celé jméno žalované] prohlásila, že se těší na vyplacení z dílny v [obec] od svého bývalého manžela, protože v dílně proběhly stavební práce na necelý milion korun českých a ona dostane z dílny víc peněz. Zároveň se radovala, že půjčku na úhradu prací si vzal její bývalý manžel a ona nemusela nic platit ani zařizovat.

11. Všechna tato písemná prohlášení jsou psána naprosto shodným stylem na počítači, stejným typem, tučností a velikostí písma, vpravo nahoře je označení místa sepsání a datum, uprostřed název dokumentu a dole pod textem vpravo je vytečkováno místo pro podpis.

12. Z výpovědi žalované soud zjistil, že o poskytnutí zápůjčky bývalému manželovi ([celé jméno žalobce]) se dozvěděla až v r. 2021 z oznámení o postoupení pohledávky, které jí bylo doručeno. Předtím o ní vůbec nevěděla. Od ledna 2015 s manželem nežili, ale děti v té době ještě chodily do školy v [obec] a v [obec], takže ještě v domě do konce června 2015 zůstala bydlet. Od července 2015 bydlí i s dětmi odděleně. Od srpna 2015 s manželem nikdy osobně nemluvili, ani telefonicky. Veškerá komunikace probíhala písemně. O žádné zápůjčce se nedomlouvali. Co se týče rodinných příjmů, žalovaná pracovala v letech 2014 a 2015 u firmy UPC Česká republika jako telefonní operátorka s příjmem přibližně 17 000 Kč čistého, syn v té době studoval střední školu a dcera základní školu. Manžel podnikal v truhlářské dílně, která jim oběma patřila, každému jednou polovinou. Takto ji dostali od manželových rodičů. Příjem manžela při opatrovnickém soudním řízení činil kolem 20 000 Kč čistého a zároveň pobíral invalidní důchod I. stupně. Za trvání manželství si vzali jednu půjčku na pozemek ve výši 50 000 Kč a následně na myčku nádobí, vše z období před rokem 2010. Za trvání manželství by si nikdy zápůjčku téměř 900 000 Kč nevzali, za běžnou věc ji žalobkyně nepovažuje. Schůdná by byla maximálně zápůjčka do 100 000 Kč. Pokud by za ní manžel přišel před rozvodem manželství s tím, zda souhlasí se společnou zápůjčkou 890 000 Kč, rozhodně by s tím nesouhlasila. V roce 2014 v přízemí dílny se synem malovali, následně probíhala kolaudace části budovy dílny, žádný havarijní stav zjištěn nebyl. Nová okna se rozhodně nedělala, ale v roce 2012 probíhala dostavba části dílny. Část financovali manželovi rodiče, část financovali žalovaná s manželem, práce se dělaly svépomocí, investovali pouze finanční prostředky, které měli k dispozici, o žádné zápůjčce, která bude nutná následně, se nikdy nebavili. Žalovaná věděla, že po jejím odchodu ze společné domácnosti se dělaly opravy zatékající střechy dílny v [obec], manžel chtěl po ní zaplatit jednu polovinu – kolem 8 000 Kč a dále se prováděla oprava komína, kde po ní také chtěl zaplatit jednu polovinu, přibližně ve stejné výši. Ani jednou se jí dopředu nezeptal, jestli s tím souhlasí. Tyto požadované finanční částky žalovaná mu neuhradila, neboť je žádným způsobem neproúčtoval a neprokázal.

13. Z výpovědi svědka [celé jméno žalobce] ml., bývalého manžela žalované soud zjistil, že podle něj o nutnosti zápůjčky finančních prostředků tehdy manželka (žalovaná) věděla, neboť od r. 2013 probíhaly stavební úpravy dílny a na tyto stavební úpravy museli buď vydělat, nebo si půjčit peníze. Následně zjistili, že na veškeré práce, které probíhaly, až ke kolaudaci v r. 2014 mít peníze nebudou, původně jim měli půjčit jeho rodiče, aby měl z čeho zaplatit lidi, kteří pracovali. Byli domluveni, proto, že to byli známí, kteří jim pomáhali, že jim zaplatí až po dokončení prací. Rodiče, když zjistili, o jak vysokou částku se bude jednat, řekli, že tolik peněz nemají, svědek sám je invalidní důchodce, proto byl nucen nakonec si peníze půjčit od pana [příjmení], se kterým se seznámil na motorkách. Situaci ohledně finančních prostředků a případného půjčení peněz s tehdy s manželkou řešili, věděla o tom, že si svědek bude muset půjčit. Dozvěděla se to nejpozději na společné dovolené v Turecku v létě 2015, hovořilo se o tom, a to i před svědky [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení]. K uzavření smlouvy o zápůjčce s panem [příjmení] svědek písemný souhlas od manželky neměl, ale o zápůjčce věděla, věděla, že si svědek musí peníze půjčit. Pohledávku z titulu zápůjčky nepřihlásil do vypořádání společného jmění manželů, neboť v té době existovala podepsaná smlouva o vypořádání, podle které měla celá dílna v [obec] připadnout svědkovi, z toho důvodu si zápůjčku chtěl ponechat ke splacení sám. Situace se však změnila, neboť svědek ponechal všechny vyhotovení této smlouvy u bývalé manželky, která je zničila, což potvrdila i Policii ČR. Zápůjčku od pana [příjmení] splácela celá rodina, peníze mu osobně předával svědek. Zaplaceno bylo celých 890 000 Kč. Částka 100 000 Kč, která byla ujednána navíc ve smlouvě o zápůjčce, panu [příjmení] neplatil, neboť dodržel splatnost zápůjčky do konce března 2018 a pan [příjmení] tyto peníze navíc nechtěl. Převodem na účet pana [příjmení] peníze nehradil, neboť byli přátelé a dohodli se na osobním splácení.

14. Na základě výpovědi svědka [celé jméno žalobce] ml. žalovaná potvrdila, že na dovolené v červnu 2015 v Turecku skutečně s tehdejším manželem byli, společně s jejich dětmi. Potvrdila, že tam s námi přítomni [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [jméno]. Setrvala na tom, že o žádné půjčce peněz se nebavili. Ke smlouvě o vypořádání majetku potvrdila, že byla skutečně podepsána ještě před rozvodem manželství. Tvrdila, že jí manžel tehdy donutil k podpisu smlouvy, ve které se vzdává veškerého majetku v jeho prospěch, vyhrožoval jí, že jí ublíží, což již dříve učinil, a že bude chtít obě děti do své péče. Trvala na tom, že smlouvu rozhodně nezničila, zůstala podepsaná v autě svědka a tvrdila, že neví, co se se smlouvou dělo dál.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je kamarádem pana [celé jméno žalobce] ml., tedy bývalého manžela žalované. Byli společně v létě asi v roce 2015 v Turecku na dovolené, svědek tam byl s rodinou, byl tam pan [příjmení] s manželkou a [jméno]. Věděl, že se tam žalovaná s manželem bavili o tom, že si budou muset na stavební práce na dílně půjčit peníze. Svědek se sám osobně podílel na těchto stavebních pracech, které začaly již někdy v roce 2014, následně po té dovolené se ještě dodělávali podlahy. Celkem se prováděly sádrokartony, malovalo se, dělal se nový skelet komínu a nové betonové podlahy. Provedené práce si psali na papír a fakturovalo se panu [celé jméno žalobce] ml. až po ukončení prací, kdy jím byly proplaceny. Zaplaceno dostal až po dokončení podlah, ne tedy dříve, než v druhé polovině roku 2015, ale přesně si to již nepamatoval. Svědek dostal zaplaceno přes 230 000 Kč. K předloženému písemnému čestnému prohlášení svědek uvedl, že si nepamatuje, kdo vypracovával písemné čestné prohlášení, myslel si, že mu s tím pomáhala manželka. Na dovolené v Turecku byli manželé [příjmení] podle svědka naprosto v pohodě, nevypadalo to, že by měli jít od sebe. Teprve poté dovolené se žalovaná odstěhovala. Svědek si přesně nepamatoval, zda se tehdy manželé [příjmení] bavili o nějaké konkrétní částce, kterou si budou muset půjčit, ale podle něj to bylo docela dost peněz. Věděl, že mu [celé jméno žalobce]. říkal, že by mu mohl půjčit nějaký jeho kamarád, co s ním jezdí na motorce.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byli společně i tehdy s manžely [příjmení] na dovolené v Turecku v létě v roce 2015 nebo 2016, přesně si to již nepamatovala. V té době se ještě s [anonymizováno] hodně kamarádili, pamatovala se, že žalovaná se jí svěřila, že se manžel musí hodně na dovolené snažit, aby zachoval manželství, a podle situace se pak žalovaná rozhodne, jestli s ním zůstane, nebo odejde. Svědkyně věděla, že se spolu manželé [příjmení] bavili i o nějaké půjčce peněz a to na stavbu dílny. O jak vysokou částku mělo jít, to nevěděla. Věděla, že se bavili o tom, že z banky jim již zřejmě nepůjčí a že si půjčí od nějakého kamaráda pana [celé jméno žalobce] ml. Písemné čestné prohlášení psala sama, podepsala ho, a to na žádost současné manželky pana [celé jméno žalobce] ml., měla se přibližně jednou větou vyjádřit k situaci v Turecku.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že je kamarádem pana [celé jméno žalobce] ml. Potvrdil, že společně i s manželkou byli s [anonymizováno] v létě asi roku 2015 v Turecku. [anonymizováno] tam tehdy byli i se dvěma nezletilými dětmi. Věděl, že tam něco řešili ohledně finanční půjčky, podrobnosti nevěděl, nevěděl ani o jakou částku se jednalo, ani od koho si měli případně půjčit. Půjčka měla být poskytnutá na„ něco s dílnou“. Úplně v pohodě podle svědka na té dovolené nebyli. Svědek na stavbě dílny nepracoval.

18. Soud neprovedl zástupkyní žalobce navržený důkaz, a to výslech svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], neboť se jedná o příbuznou žalované, konkrétně o manželku bratra současného manžela žalované, neboť její výslech již nepovažoval za nutný, když na společné dovolené s bývalými manželi [příjmení] nebyla, tudíž o možnosti zápůjčky finančních prostředků v budoucnu nemá žádné informace, byly vyslechnuty jako svědci tři cizí osoby a její výslech by do celé situace nepřinesl již žádné nové převratné informace.

19. Soud hodnotil všechny provedené důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:

20. Bylo najisto zjištěno, že mezi manžely [příjmení] byly rozpory a neshody již od roku 2014, které vyvrcholily rozvodem manželství. Již 10. 8. 2015 uzavřeli mezi sebou smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, kterou měli v úmyslu použít pro rozvodové řízení. Podle této smlouvy měly nemovitosti (zejména dílna v [obec]) zůstat ve vlastnictví [celé jméno žalobce] ml. a každý z manželů se zavázal hradit jeden úvěr. V té době nemohla být zápůjčka od [jméno] [příjmení] zanesena ve smlouvě, protože neexistovala, nikoliv proto, jak tvrdil svědek [příjmení] proto, že ji chtěl původně hradit ze svého. Soud neuvěřil žalované, že smlouvu podepsala pod nátlakem a výhrůžkami a ponechala jí podepsanou manželovi, neboť ničeho takového neprokázala, naopak z rozhodnutí Policie ČR z 12. 4. 2021 je zřejmé, že smlouvu úmyslně zničila, neboť nebyla podle jejích představ. K žádné smlouvě tedy nedošlo a nemovitosti (zejména dílna v [obec]) tak zůstaly ve společném jmění. Od roku 2014 probíhaly na dílně různé stavební práce, které manželé hradili ze společných finančních prostředků. V létě 2015 spolu manželé ještě prožili se svými dětmi dovolenou v Turecku, kde se snažili ještě dát dohromady, ale již mezi nimi nepanovaly pohodové vztahy, což potvrdili svědci [jméno], svědkyně [příjmení] dokonce věděla, že pokud se pan [příjmení] nebude o dovolené snažit, manželství se rozpadne. K tomu nakonec došlo, žalovaná se s dětmi odstěhovala ze společné domácnosti v [obec] a podala návrh na úpravu poměrů nezletilých dětí, když toto řízení bylo ukončeno rozsudkem z 23. 2. 2016 a návrh na rozvod byl podán dne 24. 2. 2016. Za této situace [celé jméno žalobce] sám uzavřel s [jméno] [příjmení] dne 7. 4. 2016 smlouvu o zápůjčce na 890 000 Kč, aniž by konkrétně k této smlouvě měl předchozí souhlas žalované, své tehdejší manželky. Jak již bylo shora uvedeno, na smlouvě je úředně ověřený podpis pouze [celé jméno žalobce] ml., nikoliv zapůjčitele pana [příjmení]. Na základě smlouvy měl zapůjčitel vydlužiteli zapůjčit 890 000 Kč a vydlužitel se zavázal vrátit zapůjčenou částku spolu s navýšením 100 000 Kč za poskytnutí zápůjčky do 31. 3. 2018, a to na účet zapůjčitele, což nebylo učiněno. Zápůjčka byla údajně splácena osobně v hotovosti na příjmové pokladní doklady vystavené panem [příjmení] a během tří měsíců bylo takto splaceno vše, kromě 100 000 Kč navíc, které údajně pan [příjmení] nepožadoval. Tento způsob splácení, kdy údajně v hotovosti byly poskytovány panu [příjmení] statisícové částky, je velmi neobvyklý a vzbuzuje u soudu vážné pochybnosti o skutečné existenci zápůjčky. Soud však k této zápůjčce přistupoval jako k existující, neboť nebyl nijak prokázán opak. Poté, co zápůjčka byla splacena, byla v krátké době dne 31. 8. 2018 údajná pohledávka za žalovanou ze strany [celé jméno žalobce] ml. postoupena na [celé jméno žalobce] st. (žalobce), což však bylo oznámeno žalované až za 2,5 roku dopisem z 25. 2. 2021. Z tohoto časového odstupu soud vyvozuje, že vše bylo takto připraveno pro případ, že nedojde k jiné dohodě s žalovanou ohledně nemovitostí. Následně téměř ihned dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva a dne 26. 3. 2021 byla podána žaloba.

21. Soud se zabýval otázkou, zda závazek ze smlouvy o zápůjčce ve výši 890 000 Kč patřil do společného jmění manželů [příjmení].

22. Podle § 709 a § 710 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství (s uvedenými výjimkami). Součástí společného jmění jsou i dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

23. V daném případě je zřejmé, že bývalý manžel žalované ještě za trvání manželství, ale v době, kdy spolu manželé již netvořili společnou domácnost, kdy žalovaná již prokazatelně bydlela s dětmi jinde, než v [obec], v době, kdy již bylo ukončeno opatrovnické řízení ohledně společných nezletilých dětí a kdy již probíhalo rozvodové řízení, dne 7. 4. 2016 sám uzavřel smlouvu o zápůjčce k úhradě svého dluhu, který vznikl v souvislosti s rekonstrukcí a stavebními pracemi na budově dílny v [obec], a to ve výši, která v té době ani nebyla přiměřená majetkovým a finančním situacím obou manželů. Peníze ani nesloužily k obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, která již v té době nefungovala. K uzavření této konkrétní smlouvy neměl [celé jméno žalobce]. od žalované, své tehdejší manželky předchozí souhlas, podepsal ji sám. Na této skutečnosti nic nemění ani čestná prohlášení svědků, ani svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a manželů [příjmení], kteří pouze slyšeli, že se manželé [příjmení] v Turecku na dovolené bavili obecně o nějaké možné půjčce v budoucnu. Svědci ani nevěděli přesně o jaké finanční částce se bavili. Pro to, aby závazek z této smlouvy o zápůjčce mohl být zařazen mezi společné dluhy z manželství by bylo nutno, aby smlouvu podepsala také žalovaná, případně ke smlouvě výslovně připojila svůj souhlas s podpisem. K tomuto však nedošlo, proto soud dospěl k závěru, že závazek z předmětné smlouvy o zápůjčce je výlučným závazkem [celé jméno žalobce] ml.

24. Podle § 1879 občanského zákoníku (dále jen o.z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Předpokladem je existence pohledávky. V daném případě soud dospěl na základě shora uvedeného k závěru, že žalobci se nepodařilo ničím prokázat existenci pohledávky jeho syna [celé jméno žalobce] ml. vůči své bývalé manželce (žalované), kterou by bylo možno dále postoupit. Nebylo prokázáno, že finanční prostředky ve výši 890 000 Kč, které si zapůjčil [celé jméno žalobce]. od [jméno] [příjmení], byly společnou zápůjčkou manželů [příjmení], pokud vůbec fakticky k zápůjčce a jejímu vrácení došlo a pokud nešlo pouze o fiktivní zápůjčku s úmyslem získat finanční prostředky od žalované, která zničila již podepsanou smlouvu o vypořádání společného jmění manželů, která svědčila ve prospěch [celé jméno žalobce] ml. Již z tohoto důvodu musela být žaloba zamítnuta jako nedůvodná v plném rozsahu.

25. Podle § 609 věta prvá o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

26. Podle § 610 odst. 1 věta prvá o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

27. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem.

28. Podle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být poprvé uplatněno, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

29. Podle § 629 odst. 1 o.z. obecná promlčecí lhůta trvá tři roky.

30. Soud tedy na závěr konstatuje, že i kdyby zápůjčka byla hodnocena jako existující a společná obou bývalých manželů [příjmení], je nárok žalobce z velké části promlčen. Právo mohlo být uplatněno u soudu poprvé vždy ode dne následujícího po zaplacení každé splátky v tříleté promlčecí lhůtě. Dne 8. 1. 2018 bylo splaceno 178 000 Kč, dne 22. 2. 2018 bylo splaceno 200 000 Kč, dne 8. 3. 2018 bylo splaceno 200 000 Kč, dne 21. 3. 2018 bylo splaceno 178 000 Kč a dne 29. 3. 2018 bylo splaceno 134 000 Kč. Žaloba byla podána dne 26. 3. 2021, tedy promlčena není pouze poslední splátka ve výši 134 000 Kč. Na této skutečnosti nic nemění ani postoupení pohledávky a den oznámení postoupení žalované.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují náklady právního zastoupení podle podle vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen AT), a to odměnu za zastupování z tarifní hodnoty 445 000 Kč za šest plných úkonů právní pomoci po 10 100 Kč dle § 7, položka 6 AT a jeden úkon za odměnu ve výši jedné poloviny: -převzetí a příprava zastupování -písemné vyjádření k žalobě z 5. 5. 2021, -účast u jednání dne 14. 7. 2021 -účast u jednání 31. 8. 2021 (počítány dva úkony dle §11 odst.1 písm. g AT, když jednání trvalo od 9.00 hodin do 11.13 hodin) -účast u jednání 9. 11. 2022 -účast u vyhlášení rozsudku 16. 11. 2022 (počítána polovina úkonu dle § 11 odst.2 písm.f AT).

32. Účtovaný úkon nahlížení do spisu dne 14. 7. 2021 soud nepovažuje za počitatelný úkon dle § 11 AT, neboť tento úkon náleží do přípravy zastupování. Další účtované úkony (vyjádření ke znaleckému posudku a účast na místním šetření znalce) nepatří mezi úkony související se soudním řízením o zaplacení 445 000 Kč a usnesením o zastavení řízení ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem bylo rozhodnuto, že každá strana si ponese náklady řízení ze svého. Takto se také účastníci dohodli v uzavřené dohodě o narovnání. 33 Dále náklady zahrnují 7x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst.4 AT). Dále náleží zástupci žalované náhrada za čas promeškaný čtyřikrát na cestě k jednání u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, tedy celkem 4x 2 půlhodiny ve výši 800 Kč (§ 14 odst.3 AT). Mezi účelně vynaložené náklady zástupce žalované náleží i cestovné osobním vozem KIA Kombi, [registrační značka], s průměrnou spotřebou benzinu BA 95 5,8 l /100 km (dle technického průkazu vozidla) a při vzdálenosti [obec] ([ulice] ulice- původní sídlo zástupce žalované, i [ulice] ulice- nové sídlo zástupce žalované) - [obec] a zpět 23 km (dle internetové mapy). -K jednání 14. 7. 2021 při ceně benzinu 27,80 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 4,40 Kč (dle vyhl.č. 589/2020 Sb.) činí náhrada ze kilometr 6,01 Kč. Za ujetých 23 km náhrada cestovného činí 138 Kč. -K jednání 31. 8. 2022, 9. 11. 2022 a 16. 11. 2022 při ceně benzinu 44,50 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 4,70 Kč (dle vyhl.č. 511/2021 Sb. a 116/2022 Sb.) činí náhrada ze kilometr 7,28 Kč. Za ujetých 23 km náhrada cestovného činí 167 Kč, tedy ke třem jednáním a zpět 501 Kč. Přiznané náklady řízení celkem tak činí 69 189 Kč, když zástupce žalované není plátcem DPH. 34 Lhůta ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení je dána § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

Poučení