10 C 146/2024 - 328

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Anonymizováno] – [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 188 328 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 90 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části žalobního požadavku na úhradu částky 98 382 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 98 382 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 4 974 280 Kč s příslušenstvím vzniklé v souvislosti s trestním stíháním, které bylo proti žalobci vedeno [anonymizováno] soudem v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno]. Žalobu odůvodnil tím, že trestní stíhání bylo proti žalobci zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], pro skutek kvalifikovaný jako zločin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) a c) trestního zákoníku a následně i usnesení o zahájení trestního stíhání policejního orgánu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], pro skutek kvalifikovaný jako zločin podplácení podle § 332 odst. 1 alinea 1 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a skončeno dne [datum] rozsudkem Vrchního soudu v [anonymizováno] č. j. [anonymizováno]-11204, kterým byl žalobce pravomocně zproštěn obžaloby pro shora uvedené trestné činy. Trestní stíhání žalobce tak trvalo více než 9 let. Žalobce se konkrétně domáhal nároku z nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky ve výši 160 528 Kč, neboť má za to, že samotná délka trestní řízení byla nepřiměřená. Dále se domáhal nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání ve výši 1 000 000 Kč a omluvy, což odůvodnil tím, že došlo k medializaci případu, čímž došlo k poškození dobrého jména žalobce a dobré pověsti, nezákonné trestní stíhání mělo i vliv na jeho dosavadní politický život, když před trestním stíháním byl opakovaně zvolen členem zastupitelstva a rad [anonymizováno] části [adresa], konkrétně v letech [Anonymizováno], [Anonymizováno] a[Anonymizováno][Anonymizováno]. Z důvodu nezákonného trestního stíhání, jakož i rozšíření této informace pomocí médií, žalobce ukončil svoji politickou kariéru, přičemž jeho návrat do veřejného života z důvodu difamujícího účinku trestního stíhání je prakticky vyloučený. Žalobce současně utrpěl značný zásah do svého osobní sféry při policejním zásahu související s vydáním 1. nezákonného rozhodnutí, který byl velmi intenzivní a nepřiměřený, policejní orgán zadržel žalobce v jeho bydlišti nacházejícím se v obytné zóně v brzkých ranních hodinách, a to za přítomnosti jeho manželky a nezletilé čtyřleté dcery a před zraky dalších sousedů. Domovní prohlídka byla nařízena z důvodu, že se v objektu žalobce mohou nacházet listinné věcné důkazy. V důsledku trestního stíhání žalobce utrpěl i značné zdravotní útrapy, které žalobce v důsledku stíhání prožíval. Trestní stíhání bylo pro žalobce značně stresující, když mu po celou dobu hrozil nepodmíněný trest odnětí svobody. Trpěl stresem, úzkostmi, nespavostí a nechutenstvím. Pocítil i dopady v rodinném životě, když se musel potýkat se značnými neshodami v rámci širší rodiny, měsíc po vydání 1. nezákonného rozhodnutí mu náhle zemřel na srdeční příhodu tchán, což bylo přičítáno stresu ze zadržení žalobce a zahájeného trestního stíhání. Tuto tragickou událost tak přičítala rodina právě žalobci. Trestní stíhání zasáhlo i jeho rodiče, kteří dlouhé měsíce nechtěli vycházel z domu, a to z důvodu trestního stíhání žalobce, aby s tím nebyli konfrontováni. Trestní stíhání žalobce zasáhlo i jeho vztahy s blízkými, přáteli, sousedy a spoluobčany [anonymizováno] části [adresa]. Jedním z následku dopadajících na žalobce byla i existence záznamu v jeho rejstříku trestů ode dne jeho nezákonného pravomocného odsouzení. Žalobce byl pravomocně odsouzen dne [datum] rozsudkem Vrchního soudu v [anonymizováno], na základě něhož mu byl proveden záznam v rejstříku trestů. Tento byl až dne [datum] zrušen usnesením Nejvyššího soudu, i přesto byl záznam o odsouzení v rejstříku trestů ponechán, když pochybení nenapravil [anonymizováno] soud v [anonymizováno] ani poté, co byl žalobce rozsudkem Vrchního soudu v [anonymizováno] pravomocně zproštěn obžaloby dne [datum]. K výmazu došlo až ke dni [datum]. V neposlední řadě žalobce uvedl, že byl nucen vyslyšet důrazné doporučení ostatních společníků k ukončení účasti ve společnosti [právnická osoba], kdy svoji účast ve společnosti ukončil ke dni [datum], kdy bezúplatně přenechal ostatním společníkům svůj obchodní podíl ve výši 43,5 %. Důvodem byla skutečnost, že daná společnost poskytovala a chtěla i nadále poskytovat služby klientům ze státního sektoru a účastnila se výběrových řízení o veřejné zakázky, přičemž nebylo namístě, aby v dané společnosti vystupovala osoba, která je trestně stíhána. Daná společnost přitom vykazovala dlouhodobý růst a každoroční zisk, na jehož rozdělení se však žalobce od roku [Anonymizováno] již nemohl podílet právě z důvodu jeho trestního stíhání. Žalobce rovněž požaduje náhradu obhajného, kterou vyčíslil na částku 434 148 Kč včetně DPH, přičemž jednotlivé úkony, za které požaduje obhajné jsou podrobně popsány na čísle listu 38 odškodňovacího spisu. V neposlední řadě se žalobce domáhal souhrnného ušlého zisku ve výši 3 379 604 Kč z titulu nuceného vzdání se funkce předsedy redakční rady a šéfredaktora [jméno FO] novin a nuceného ukončení pracovního poměru ve společnosti [právnická osoba] Nárok u žalované pak předběžně uplatnil dne [datum].

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě učinila nesporným, že žalobce u ní svůj nárok uplatnil dne [datum]. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání shledala požadavek žalobce částečně důvodným, když stanoviskem ze dne [datum] konstatovala, že došlo k nezákonnému trestnímu stíhání žalobce. K jednotlivým nárokům uvedla, že ohledně obhajného shledala nárok důvodným v částce 332 508 Kč, ohledně ušlého zisku uvedla, že nebyly naplněny odpovědností podmínky státu a žalobci na daný nárok nepřiznala ničeho, ve vztahu k nepřiměřené délce řízení přiznala žalobci částku 72 200 Kč, když shledala, že řízení bylo nepřiměřené dlouhé, kdy vyšla ze základní částky 15 000 Kč, přičemž základní částku ponížila o 20 % z důvodu složitosti, když věc byla po stránce skutkové a právní složitá, dále přistoupila ke snížení základní částky o 20 % z důvodu, že o věci bylo rozhodováno na všech stupních soudní soustavy, kdy v předmětném řízení bylo rozhodováno i Ústavním soudem o podaných ústavních stížnostech. Co se týče významu řízení pro žalobce, tak tento nebyl zohledňován s ohledem na skutečnost, že žalobce uplatnil i nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním a nelze jej odškodnit duplicitně. Ohledně újmy způsobené nezákonným trestním stíháním žalobce byla žalovanou žalobci poskytnuta omluva a zadostiučinění ve výši 110 000 Kč.

3. Usnesením ze dne [datum], v právní moci dne [datum], soud řízení pro částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], doplněné podáním ze dne [datum], zastavil, a to ohledně částky 424 348 Kč s příslušenstvím představující náhradu škody spočívající v nákladech účelně vynaložených na obhajobu, co do částky 3 379 604 Kč s příslušenstvím představující náhradu škody spočívající v ušlém zisku, co do částky 910 000 Kč s příslušenstvím představující nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání a co do částky 72 000 Kč s příslušenstvím představující nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Zpětvzetí žaloby bylo mj. odůvodněno tím, že ohledně obhajného byla žalobci žalovanou přiznána částka 332 505 Kč, přičemž žalobce po seznámení se stanoviskem žalované trvá na náhradě nákladů za 6 úkonů právní služby odpovídající celkové částce 9 800 Kč, a to za účast na vyšetřovacím úkonu [datum] – domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor, porada s klientem dne [datum], sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání ze dne [datum] + doplnění odůvodnění ze dne [datum], sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání ze dne [datum] + doplnění odůvodnění, sepis návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne [datum] a sepis návrhu na předběžné projednání obžaloby ze dne [datum], ve vztahu k nemajetkové újmě z titulu nepřiměřené délky trestního řízení vzal žalobce žalobu zpět do částky 72 000 Kč, na kterou žalovaná dobrovolně plnila, ve zbytku na žalobě trval, ve vztahu k nemajetkové újmě z titulu nezákonného stíhání vzal žalobu zpět ohledně částky 910 000 Kč, přičemž žalovaná dobrovolně plnila částku 110 000 Kč, žalobce tak nadále trval na částce 90 000 Kč, tedy celkem 200 000 Kč, ohledně ušlého zisku vzal žalobu zcela zpět, tedy co do částky 3 3379 604 Kč.

4. Usnesením ze dne [datum], v právní moci dne [datum], soud řízení pro částečné žaloby ze dne [datum] zastavil ohledně požadované omluvy.

5. Po částečných zpětvzetích žaloby tak předmětem řízení zůstaly tyto nároky: náhrada nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 9 800 Kč, nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení ve výši 88 528 Kč, nemajetková újma z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši 90 000 Kč.

6. Účastníci učinili nesporným, že žalobce u žalované dne [datum] uplatnil svůj nárok a že mimosoudní projednání žádosti bylo ukončeno stanoviskem ze dne [datum] s tím, že žalovaná žalobci na základě stanoviska dobrovolně plnila částku 332 508 Kč na náhradu právního zastoupení, na nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním částku 110 000 Kč a žalobci poskytla omluvu, na nemajetkovou újmu způsobenou dlouhodobostí řízení mu poskytla částku 72 000 Kč.

7. Účastníci dále učinili při jednání konaném dne [datum] nesporným průběh trestního řízení vedeného [anonymizováno] soudem v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno], ke kterému dospěl soud, tedy že: usnesením Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo zahájeno trestní stíhání 4 osob, mj. žalobce, jakožto obviněných ze spáchání zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle usnesení § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku, ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Mezi dny [datum] – [datum] podávali obvinění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, a to včetně jejich doplnění. Dne [datum] byl vyslechnut jeden z obviněných. Dne [datum] a [datum] byly vyhotoveny protokoly o rozpečetění materiálů zajištěných při domovních prohlídkách. Dne [datum] byl vyslechnut žalobce. Dne [datum] byla vyslechnuta jedna z obviněných. Dne [datum] byla vyslechnuta další z obviněných. Dne [datum] si podali obviněné ústavní stížnost proti návrhu na zrušení příkazu k domovní prohlídce. Usnesením [anonymizováno] státního zastupitelství v [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. 1 [Anonymizováno], byly stížnosti zamítnuty jako nedůvodné. Usnesením Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení, ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], bylo zahájeno trestní stíhání jednoho z obviněných pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1, písm. c), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku a zločin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Dne [datum] si proti usnesení podal obžalovaný stížnost, kterou odůvodnil dne [datum]. Usnesením Vrchního státního zastupitelství v [anonymizováno] ze dne [datum] byla stížnost jako nedůvodná zamítnuta. Dne [datum] byl vyslechnut jeden z obviněných. Dne [datum] Obvodní soud pro [adresa] vydal příkaz ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu emailové schránky žalobce a jednoho z obviněných. Usnesením Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení, ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], bylo dále zahájeno trestní stíhání jednoho z obviněných ze spáchání zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a žalobce ze spáchání zločinu podplácení podle § 332 odst. 1, alinea 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Dne [datum] si podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] žalobce stížnost, kterou následně doplnil dne [datum] a [datum]. Dne [datum] podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] druhý z obviněných stížnost. Dne [datum] [anonymizováno] státní zastupitelství v [anonymizováno] vydalo návrh na vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu žalobce dle § 88a odst. 1 tr. řádu. Dne [datum] byl vyslechnut žalobce. Dne [datum] byl vyslechnut jeden z obviněných. Dne [datum] byl vyhotoven protokol o ohledání emailové komunikace. Usnesením [anonymizováno] státního zastupitelství v [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. 1 [Anonymizováno], byly stížnosti obviněných zamítnuty jako nedůvodné. Dne [datum] byl vyhotoven protokol o rozpečetění materiálů zajištěných při domovní prohlídce a dále protokol o ohledání a vyhodnocení zajištěných materiálů. Mezi dny [datum] – [datum] bylo vyslýcháno značné množství svědků (cca 36 svědků). Dne [datum] soud přibral znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady cenných papírů a obchodování s nimi, odvětví účetní evidence, odvětví ceny a odhady podniku. Dne [datum] byl vypracován znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] Ústavní soud odmítl ústavní stížnost obviněných. Opatřením ze dne [datum] byl přibrán znalec z oboru kybernetika – výpočetní technika, odvětví výpočetní a komunikační technika. Dne [datum] byl vyhotoven znalecký posudek z oboru kybernetika – výpočetní technika, odvětví výpočetní a komunikační technika a dne [datum] bylo vyhotoveno doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] byl přibrán Kriminalistický ústav v [anonymizováno] z oboru kriminalistika odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat. Usnesením Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení, č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] byla odložena trestní věc žalobce a jednoho z obviněných pro podezření ze spáchání zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku a další osoby pro podezření ze spáchání zločinu podplácení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Dne [datum] byl vyhotoven znalecký posudek Kriminalistického ústavu v [anonymizováno]. Usnesením Policie ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, Odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení, č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] byla odložena trestní věc žalobce a jednoho z obviněných pro podezření ze spáchání zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku a další osoby pro podezření ze spáchání zločinu podplácení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Usnesením Policie ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, Odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení, č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] byla odložena trestní věc dvou obviněných pro podezření přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. a), písm. b) trestního zákoníku a další osoby pro podezření z podplácení podle § 332 odst. 1, alinea 1, odst. 2 písm. a), písm. b). Dne [datum] byli obvinění vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis. Mezi dny [datum] – [datum] docházelo k prostudování trestního spisu. Dne [datum] si jedna z obviněných podala návrh na zastavení trestního stíhání a dne [datum] si podala návrh na zastavení trestního stíhání druhá z obviněných. Dne [datum] podal žalobce návrh na doplnění vyšetřování. Dne [datum] byl návrh žalobce odmítnut. Dne [datum] byly návrhy na zastavení trestního stíhání dvou obviněných postoupeny [anonymizováno] státnímu zastupitelství v [anonymizováno]. Dne [datum] byl předložen spis s návrhem na podání obžaloby na všechny 4 osoby. Usnesením [anonymizováno] státního zastupitelství v [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. 1 [Anonymizováno], bylo zastaveno trestní stíhání jedné z obžalovaných. Dne [datum] byla podána k [anonymizováno] soudu v [anonymizováno] obžaloba na 3 obžalované, obžaloba je na čl. 9727-9767. Dne [datum] podal žalobce návrh na předběžné projednání obžaloby a dne [datum] další z obviněných. Dne [datum] požádala vyřizující soudkyně o prodloužení lhůty k nařízení hlavního líčení, předběžného projednání obžaloby nebo k učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí ve věci z důvodu složitosti a rozsahu spisu, žádosti bylo místopředsedou soudu vyhověno a lhůta byla prodloužena do [datum]. Dne [datum] opětovně požádala vyřizující soudkyně o prodloužení lhůty, a to do [datum], kdy žádosti bylo znovu vyhověno, a to z důvodu rozsahu spisu a velkému množství nařízených hlavních líčeních v jiných věcech, ze stejného důvodu pak byla lhůta opětovně prodloužena k žádosti do [datum]. Dne [datum] byla ve věci nařízena hlavní líčení na tyto jednací dny 9.-[datum], dále 12.-13. 2019 a 2. - [datum]. K žádosti jednoho z obhájců z důvodu dlouhodobě naplánované dovolené byla dne [datum] zrušena hlavní jednání na dny9. 7. -[datum] a z organizačních důvodů byla zrušena hlavní líčení nařízená na dny 12. 9. – [datum] a nově byla nařízena na 10. – [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno z důvodu, že nedopatřením nedošlo k vyrozumění poškozeného. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, na kterém byl vyslechnut žalobce. Další hlavní líčení proběhlo dne [datum], na kterém byli vyslechnuti zbývající dva obvinění. Dne [datum] proběhlo další hlavní líčení, na kterém byli vyslechnuti 2 svědci. Dne [datum] proběhlo další hlavní líčení, na kterém byli vyslechnuto 6 svědků, jednání bylo odročeno na 20. – [datum]. Dne [datum] byla nařízená jednání zrušena z důvodu vyhlášeného nouzového stavu a nově nařízena na 9. -[datum] a [datum]. Dne [datum] byla zrušena nařízená jednání na 9. – [datum], a to z organizačních důvodů. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, na kterém byly provedeny listinné důkazy (značný rozsah), hlavní líčení bylo odročeno na 9. – [datum] a 18. – [datum]. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, na kterém byli vyslechnuto 5 svědků. Dne [datum] proběhlo další hlavní líčení, na kterém byli vyslechnuti 4 svědci. Dne [datum] proběhlo další hlavní líčení, na kterém byl vyslechnut 1 svědek a bylo provedeno značné množství listinných důkazů. Dne [datum] proběhlo další hlavní líčení, na kterém bylo prováděno značné množství listinných důkazů, hlavní líčení bylo odročeno na 7. -[datum]. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, na kterém byli vyslechnuti 3 svědci. Dne [datum] proběhlo další hlavní líčení byly k důkazu provedeny pořízené odposlechy, jednání odročeno na 19. 3 a [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o svědečném. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, na kterém byly k důkazu provedeny zbývající pořízené odposlechy a byly předneseny závěrečné řeči. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, rozsudkem [anonymizováno] soudu v [anonymizováno] byli obžalovaní shledáni vinnými tím, že [tituly před jménem] [právnická osoba]. pod bodem I. obžaloby spáchala zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, [tituly před jménem] [právnická osoba]. pod bodem I. obžaloby spáchal zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, dále pod bodem II. obžaloby spáchal přečin porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 alinea 2 trestního zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a žalobce pod bodem I. obžaloby spáchal zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Za to byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem na dobu 5 let. Dále mu byl uložen peněžitý trest v celkové výměře 200 000 Kč. Po vyhlášení rozsudku podala státní zástupkyně odvolání v neprospěch žalobce a dalšího obviněného [právnická osoba]. V případě další obviněné si ponechala lhůtu. Obžalovaní si ihned po vyhlášení podali odvolání a 3 obžalovaná si ponechala lhůtu. Dne [datum] požádala soudkyně o prodloužení lhůty k vypracování písemného rozsudku do [datum] z důvodu rozsahu a složitosti věci a přednostního vyhotovení vazební rozsudku v jiné věci, žádosti bylo vyhověno, dne [datum] opětovně požádala o prodloužení lhůty, a to do [datum] z důvodu složitosti a rozsahu spis, žádosti bylo vyhověno. Dne [datum] znovu požádala o prodloužení lhůty do [datum] z důvodu rozsahu a složitosti věci a čerpání dovolené, žádosti bylo vyhověno. Rozsudek byl vyhotoven na 200 stran a byl rozeslán dne [datum]. Dne [datum] žalobce podal písemně blanketní odvolání proti výše uvedenému rozsudku, které odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] odůvodnilo odvolání [anonymizováno] státní zastupitelství v [anonymizováno]. Dne [datum] podal odvolání další z obviněných proti rozsudku, které doplnil dne [datum] a dne [datum], přičemž zároveň navrhl doplnění dokazování. Dne [datum] podala odvolání zbývající obžalovaná, které odůvodnila dne [datum]. Spis byl Vrchnímu soudu v [anonymizováno] předložen dne [datum]. Žalobce své odvolání doplnil ještě dne [datum]. Dne [datum] nařídil vrchní soud veřejná zasedání na 12-[datum]. Dne [datum] a [datum] se konalo veřejné zasedání před Vrchním soudem v [anonymizováno]. Rozsudkem Vrchního soudu v [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-10994, ve spojení s opravným usnesením Vrchního soudu v [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno], byl napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu. A znovu bylo rozhodnuto tak, že všichni obžalovaní byli shledáni vinnými, a to konkrétně tím, že [tituly před jménem] [právnická osoba]. spáchala trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, [tituly před jménem] [právnická osoba]. spáchal trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, a žalobce spáchal trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Za to byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 3 let. Dále mu byl uložen peněžitý trest v celkové výměře 200 000 Kč. Naproti tomu byl [tituly před jménem] [právnická osoba]. zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu pro skutek, který byl obžalobou kvalifikován jako přečin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 alinea 2 trestního zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Odvolání státního zástupce bylo zamítnuto. Dne [datum] podala obžalovaná dovolání proti výše uvedenému rozsudku. Dne [datum] podalo proti výše uvedenému rozsudku dovolání [právnická osoba]. Dne [datum] podal dovolání žalobce. Dne [datum] podal dovolání třetí obžalovaný. Dne [datum] byl spis s dovoláními předložen Nejvyššímu soudu. Dne [datum], [datum] a [datum] se konalo neveřejné zasedání před Nejvyšším soudem. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-11147, byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno], ve znění opravného usnesení ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno]. Rozsudek byl zejména zrušen ve vztahu ke všem obviněným z důvodu nesprávného hmotněprávního posouzení skutku kvalifikovaného jako zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 trestního zákoníku, resp. § 256 odst. 1,2 písm. a) trestního zákoníku v případě obviněné [tituly před jménem] [právnická osoba]. Vrchnímu soudu v [anonymizováno] tak bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dne [datum] se konalo veřejné zasedání před Vrchním soudem v [anonymizováno]. Rozsudkem Vrchního soudu v [anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [anonymizováno]-11204, byli obžalovaní podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěni obžaloby, neboť skutek není trestným činem. Naproti tomu byl [právnická osoba]. shledán vinným ze spáchání přečinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 alinea 2 trestního zákoníku a ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 2 let. Řízení bylo pravomocně skončilo dne [datum].

8. Účastníci řízení pak při jednání konaném dne [datum] učinili nesporným, že byly učiněny následující úkony právní služby: účast na vyšetřovacím úkonu [datum] – domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor, porada s klientem ke strategii obhajoby ze dne [datum], sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání ze dne [datum] + doplnění odůvodnění ze dne [datum], sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání ze dne [datum] + doplnění odůvodnění, sepis návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne [datum] a sepis návrhu na předběžné projednání obžaloby ze dne [datum]. Žalovaná však nadále sporovala účelnost těchto úkonů.

9. Z příkazu k prohlídce nebytových prostor ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla nařízena prohlídka nebytových prostor – kanceláří společnosti [právnická osoba], a to v období od [datum] do [datum]. Z protokolu o provedení nebytových prostor ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla prohlídka provedena.

10. Z protokolu o výslechu osoby podezřelé ze dne [datum] bylo zjištěno, že po zadržení žalobce byl následně vyslechnut.

11. Z výpisu z evidence rejstříku trestů k datu [datum] bylo zjištěno, že žalobce má evidovaný 1 záznam, a to konkrétně shora uvedené nezákonné rozhodnutí. Z výpisu z evidence rejstříku trestů k datu [datum] bylo zjištěno, že žalobce již nemá evidovaný žádný záznam.

12. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byla vystavena faktura na obhajné v předmětné trestní věci na částku 434 148 Kč včetně DPH.

13. Z rozpisu nákladů právního zastoupení ze dne [datum] (čl. 38-39 odškodňovacího spisu) bylo zjištěno, že advokát [Jméno advokáta] poskytl žalobci rozpis poskytnutých právních služeb včetně vyčíslení za jednotlivé právní služby v dané trestní věci.

14. Z čestného prohlášení žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce čestně prohlásil, že mu byly poskytnuty porady [Jméno advokáta] ve dnech: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum].

15. Z osvědčení o plátci daně z přidané hodnoty daňového subjektu [právnická osoba] a [právnická osoba] bylo zjištěno, že advokátní kanceláře jsou plátci této daně.

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] bylo zjištěno, že žalobce byl jednáním ze společníků v dané společnosti do [datum], kdy vlastnil obchodní podíl ve výši 43,50 %.

17. Z dohody o rozvázání pracovního poměru mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne [datum] bylo zjištěno, že uzavřeli dohodu o rozvázání pracovního poměru vzniklého na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] s tím, že pracovní poměr skončí dnem [datum]. V dohodě o rozvázání není uveden důvod, pro kterým byl pracovní poměr rozvázán.

18. Z výkazu zisku a ztát ke dni [datum] společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že za rok [Anonymizováno] byl výsledek hospodaření + 694 000 Kč. Z výkazu zisku a ztát ke dni [datum] společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že za rok [Anonymizováno] byl výsledek hospodaření + 1 890 000 Kč. Z výkazu zisku a ztát ke dni [datum] společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že za rok [Anonymizováno] byl výsledek hospodaření + 629 000 Kč.

19. Z článku Co s obviněnou mluvčí [jméno FO]? Vedení [právnická osoba] stále tápe ze dne [datum] na serveru [anonymizováno].cz bylo zjištěno, že v článku je zmíněno jméno žalobce. V článku je konkrétně uvedeno, že obvinění si kromě [jméno FO] a [jméno FO] vyslechli, podle e15, také bývalá asistentka radního [jméno FO] a mediální poradce [Jméno žalobce]. Podle zjištění protikorupční policie došlo k neoprávněnému prospěchu právnické osoby a u obviněných k trestnému činu sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejně dražbě.

20. Z článku [jméno FO] končí jako mluvčí [Anonymizováno]. Kvůli obvinění za tendr magistrátu ze dne [datum] na serveru [anonymizováno].cz bylo zjištěno, že v článku je zmiňováno jméno žalobce. V článku je uvedeno, že figuruje mezi čtveřicí stíhaných osob, které kriminalisté podezírají z nekalého jednání při zadávání veřejné zakázky pro [anonymizováno] magistrát, kdy spolu s [jméno FO] a [jméno FO] je obviněná i bývalá asistentka radního [jméno FO] [Anonymizováno] a mediální poradce [Jméno žalobce] coby zástupce firmy, která komunikaci obstarávala.

21. Z článku Po zásahu v [anonymizováno] [právnická osoba] obviněn i politik [Anonymizováno] ze dne [datum] na serveru [Anonymizováno] bylo zjištěno, že v článku je zmíněno jméno žalobce. V článku uvedeny 2 zakázky, kdy u zakázky [anonymizováno] magistrátu je zmíněno jméno žalobce Konkrétně je v článku uvedeno, že podle serveru E15.cz obvinila policie v souvislosti s touto zakázkou bývalého [anonymizováno] radního [jméno FO] (ODS) a dalšími obviněnými jsou bývalá asistentka [jméno FO] [jméno FO], bývalá ředitelka odboru komunikace magistrátu [jméno FO] a mediální poradce [Jméno žalobce]. Sám žalobce v článku uvedl, že s obviněním, které se týká výlučně poradenských služeb pro magistrát hlavního města Prahy realizovaných v letech 2011-2012, nesouhlasí a bude se proti němu pochopitelně bránit právní cestou.

22. Z článku Policie obvinila bývalého [anonymizováno] radního [jméno FO] ze dne [datum] na serveru E15.cz bylo zjištěno, že v článku je zmíněno jméno žalobce. V článku je uvedeno, že podle informací deníku [Anonymizováno] obvinila policie v souvislosti se zakázkou malého rozsahu vypsanou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno] bývalého radního [jméno FO] ([Anonymizováno]). Dalšími obviněnými jsou bývalá asistentka radního [jméno FO] karafiátová, bývalá ředitelka odboru komunikace [jméno FO] a mediální poradce [Jméno žalobce]. Sám žalobce v článku uvedl, že s obviněním, které se týká výlučně poradenských služeb pro magistrát [Anonymizováno] realizovaných v letech [Anonymizováno], nesouhlasí a bude se proti němu pochopitelně bránit právní cestou.

23. Z článku Policie v kauze [anonymizováno] odpadů obvinila šest lidí. Jeden z podvodů prý vynesl pět milionů ze dne [datum] na serveru [právnická osoba] bylo zjištěno, že v článku je zmíněno jméno žalobce. V článku je uvedeno konkrétně, že další čtyři lidé byli obviněni kvůli zakázce malého rozsahu, kterou zadal [anonymizováno] magistrát. Trestní stíhání všech obviněných je vedeno na svobodě. Podle serveru [Anonymizováno].cz obvinila policie v souvislosti s touto zakázkou bývalého [anonymizováno] radního [jméno FO] ([Anonymizováno]). Dalšími obviněnými jsou bývalá asistentka [jméno FO] [jméno FO], bývalá ředitelka odboru komunikace magistrátu [jméno FO] a mediální poradce [Jméno žalobce]. Sám žalobce v článku uvedl, že s obviněním, které se týká výlučně poradenských služeb pro [Anonymizováno] realizovaných v letech [Anonymizováno], nesouhlasí a bude se proti němu pochopitelně bránit právní cestou.

24. Z článku [Anonymizováno] ze dne [datum] na serveru [Anonymizováno].cz bylo zjištěno, že v článku je zmiňováno jméno žalobce. V článku jsou uvedeny 2 zakázky, kdy u zakázky č. [hodnota]: [jméno FO] zpropagovat [anonymizováno] čističku je zmíněno jméno žalobce. V článku se sám vyjadřoval žalobce, kdy uvedl, že k žádnému uplácení nedošlo, což prokázal, nicméně policie setrvává na své mylné právní a skutkové konstrukci.

25. Z dopisu nazvaného [jméno FO] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že neznámý pisatel se obrátil na [právnická osoba], kdy v dopise zmiňuje i jméno žalobce, když konkrétně uvádí, že: na mediální kauzy všeho druhu je vždy připraven známý specialista na špinavý obchod s novináři, nadaný manipulátor [Jméno žalobce]. Ač sám trestně stíhaný po několik let, je dnes novým ředitelem komunikace PR. Z reakce na dopis bylo zjištěno, že předseda [právnická osoba] sděluje členům výkonného výboru svazu, že naprostá většina anonymních tvrzení je vylhaná, překroucená nebo manipulativně prezentovaná, čímž je poškozován nejen svaz jako celek, ale i konkrétní lidé, kteří jsou v textu napadáni.

26. Z výsledků voleb do obecních zastupitelstvem obcí – [anonymizováno] část [adresa]. 11. – [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl zvolen do zastupitelstva obce. Z výsledků voleb do obecních zastupitelstvem obcí – [anonymizováno] část [adresa]. 10. – [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl zvolen do zastupitelstva obce. Z výsledků voleb do obecních zastupitelstvem obcí – [anonymizováno] část [adresa]. 10. – [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl zvolen do zastupitelstva obce.

27. Z prohlášení o odměně za výkon funkce šéfredaktora [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že místostarosta [anonymizováno] části [adresa] v prohlášení uvedl, že z důvodu trestního stíhání žalobce nemohl vykonávat funkci šéfredaktora novin, přičemž v období měsíce únor až [Anonymizováno] činila odměna šéfredaktora částku celkem 12 000 Kč, v období [Anonymizováno] až [Anonymizováno] částku 7 500 Kč měsíčně, za období [Anonymizováno] až [Anonymizováno] částku 20 000 Kč měsíčně a za [Anonymizováno] až [Anonymizováno] částka 25 000 Kč. 28. [jméno FO] novin č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce, tehdy působící jako předseda redakční rady novin, uvedl, že o tom, zda bude kandidovat do zastupitelstva i na podzim, se rozhodne s ohledem na pracovní důvody do příštího vydání novin. [jméno FO] novin č. 8/2014 bylo zjištěno, že žalobce v novinách uvedl, že po 12 letech ve funkci zastupitele se rozhodl na podzim nekandidovat. Uvedl, že důvodů je celá řada, možná poslední kapičkou byla nevinná poznámka v jedné místní restauraci, kde s kamarády řešil, kdy a jak zorganizuje na [adresa] vystavení [Anonymizováno] talíře [jméno FO]. Kdy toto glosoval místní štamgast. „Á, volby se blíží…“.

29. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že trestním stíháním strávil [Anonymizováno] svého dosavadního života a [Anonymizováno] profesního života. V důsledku trestního stíhání musel po 12 letech skončit v komunální police, když již na podzim roku [Anonymizováno] nekandidoval. Svými kolegy z kandidátky byl i vyzván, aby již nekandidoval. Definitivní rozhodnutí padlo v létě [Anonymizováno], kdy byl zadržen. V daném období i musel odmítat karierní výzvy např. možnou pozici mluvčího u [právnická osoba], kdy až po skončení trestního stíhání se stal PR manažerem [právnická osoba], nicméně jeho nezákonné trestní stíhání jej dohání pořád, kdy např. na [právnická osoba] byl zaslán anonym, který poškozuje jeho jméno. Krátce po zahájení trestního stíhání zemřel jeho tchán, a to na náhlou srdeční příhodu, když toto jeho tchýně dává za vinu právě žalobci. V dané době i onkologicky onemocněla jeho manžela a jeho otec, když do té doby nikdo v rodině neměl žádné zdravotní problémy. Stále tak bude mít v hlavě, že to je jeho vina, že jeho tchán zemřel v důsledku jeho trestního stíhání, potažmo onemocněli jeho nejbližší. V době zahájení trestního stíhání byly jeho dceři 4 roky, bál se, že si o tom budou povídat ve školce. Jednou i své dceři bude muset říct, že byl trestně stíhán, že byl dokonce odsouzen, že strávil 40 hodin v cele předběžného zadržení, tohoto okamžiku se bojí. Osobně ho velmi zasáhla i domovní prohlídka, kdy bydlí v panelovém domě, byl v poutech odvezen policejní eskortou před zraky sousedů. Bydlí na malé [anonymizováno] části, kde se všichni znají, tudíž hned všichni věděli, že byl policií eskortován, včetně jeho rodičů. Trestní stíhání zasáhlo tedy i jeho rodiče, kteří dlouhé měsíce nechtěli vycházel z domu, zejména jeho otec, aby nebyl konfrontován s tím, že jeho syn je trestně stíhán. V důsledku trestního stíhání trpěl nespavostí, musel brát léky. Trestní stíhání se pak projevilo i v jeho odchodu z [právnická osoba] [právnická osoba], kdy se v průběhu trestního řízení sám rozhodl ukončit účast v dané společnosti, neboť dospěl k závěru, že jeho trestní stíhání škodí společnosti.

30. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že je kamarádem žalobce, kdy spolu od roku [Anonymizováno] i společně pracovali, začali společně podnikat. Z důvodu vleklého trestního stíhání mu ve firmě ani postupem času nepřidělovali nové zakázky, protože se žalobce hodně soustředil na své trestní stíhání. V roce [Anonymizováno] se pak společně dohodli na ukončení jeho účasti ve firmě, neboť žalobce ve firmě již skoro nebyl a jeho kolegové měli dojem, že už do firmy ani nemusí chodit. Proto se domluvili na ukončení jeho účasti ve firmě. Rovněž se báli další medializace kauzy žalobce, která by mohla dopadnout i na firmu. Zvenčí od klientů nebyl žádný tlak na ukončení účasti žalobce ve firmě, vše bylo vnitřní rozhodnutí. K ekonomické stránce společnosti žalobce uvedl, že v letech [Anonymizováno] byli ve ztrátě, nicméně od dalších let se ekonomická stránka společnosti stabilizovala a od té doby nikdy už nebyli ve ztrátě.

31. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že jsou se žalobcem dlouholetí kamarádi. Žalobce byl od roku [Anonymizováno] velmi aktivní v komunální politice [anonymizováno] části [adresa], byl zastupitelem, redaktorem místních [Anonymizováno] novin. S žalobcem byl na stejné kandidátce, kdy v období [Anonymizováno] byl svědek starostou. Ke konci volebního období pak řešili sestavování kandidátky na další volební období. Volby proběhly na podzim roku [Anonymizováno], kdy volební kandidátky se odevzdávají někdy okolo léta. Přibližně v té době se začaly objevovat informace, že žalobce ve spolupráci s jedním [anonymizováno] radním by měl být zapleten v korupční kauze či něčem podobném. Takže řešili otázku, jestli jméno žalobce dát na kandidátku, kdy dospěli po vzájemné době k závěru, že žalobce v dalším období již kandidovat nebude, čímž skončilo i jeho působení jako šéfredaktor zbraslavských novin. Nebýt trestního stíhání žalobce, tak by se objevil na volební kandidátce a rovněž by pokračoval jako šéfredaktor novin, neboť svoji práci vykonával dobře. Pozice šéfredaktora nebyla nijak honorována, kdy situace se změnila až od roku [Anonymizováno]. [jméno FO] začátku jednalo o částku 7 000 Kč, kdy v poslední době se jedná o částku 25 000 Kč měsíčně.

32. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu.

33. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením (nezákonným rozhodnutím) do osobnostní sféry žalobce, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

34. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud k důkazu zamítl provést evidenční listy důchodového pojištění, rozvahy a účetní závěrku z roku 2019 a zbylé navržené důkazy [jméno FO] novin, když z provedeného dokazování byl dostatečně zjištěn skutkový stav, kdy převážná část těchto důkazů se vztahovala k ušlému zisku, který po částečném zpětvzetí žaloby již nebyl předmětem řízení. Rovněž soud v řízení nevycházel z čestných prohlášení, neboť ta nemohou nahrazovat svědecké výpovědi, přičemž žalovaná skutečnosti uváděné v čestných prohlášeních sporovala.

35. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“). Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ustanovení § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

36. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

37. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

38. Pokud jde o finanční zadostiučinění požadované za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení (průtahy), soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 zákona, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

39. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy bylo vydáno v pořadí 1. usnesení o zahájení trestního stíhání, které stejného dne bylo i žalobci doručeno, do [datum], kdy byl žalobce pravomocně zproštěn obžaloby. Předmětné trestní řízení tak trvalo 9 let, což je doba s ohledem na veškeré dále rozvedené okolnosti nepřiměřená. Soud tak dospěl k závěru, že došlo v posuzovaném soudním řízení k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

40. K uvedenému závěru vede soud právě již vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk. O nepřiměřené délce řízení svědčí zejména vyhodnocení kritéria celková délka řízení dle § 31a odst. 3 písm. a) odškodňovacího zákona, když na první pohled je zřejmé, že celková délka řízení je nepřiměřená, ač v řízení nedocházelo k průtahům. K tomu je nutné zmínit, že požadavek na rychlost trestního řízení je základním principem, který prosazuje rychlé a efektivní vyřešení případu.

41. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2828/2011) soud neshledal.

42. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

43. Za posuzované řízení v délce trvání 9 let tak soud přiznal žalobci základní částku odškodnění ve výši 120 000 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal.

44. Tuto částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: - V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Řízení bylo složité, jak po stránce skutkové, tak právní. Ve věci bylo obžalováno více osob, v průběhu řízení byla vydávána nová usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy vůči žalobci byla vydána 2 usnesení o zahájení trestního stíhání. Například rozsudek soudu I. stupně byl vyhotoven na 200stran, přičemž konečně rozhodnutí je na čísle listu 11204, což samo o sobě svědčí o rozsahu a složitosti spisu. Naříkané řízení probíhalo na všech stupních soudní soustavy, když ve věci bylo rozhodováno meritorně na I. stupně 1krát, 2krát na II. stupně a Nejvyšší soud ve věci rozhodoval 1krát. Je nutné i zmínit, že ve věci bylo i rozhodováno Ústavním soudem o podaných ústavních stížnostech a dále soudy rozhodovali i v rámci nalézacího řízení o stížnost obžalovaných. Ve věci bylo vyslýcháno značné množství svědků, byly vypracovávány znalecké posudky včetně jejich doplňků, do průběhu trestního řízení před soudem zasáhla i částečně pandemie covid. Pro skutkovou a právní složitost předmětu řízení pak soud základní částku odškodnění snížil o 20 %. Rovněž soud snížil základní částku o dalších 20 % z důvodu počtu soudních instancí, když sice účastníkům řízení nemůže být kladeno k tíži, že využívají svých procesních práv, na druhou stranu žalované nemůže být kladeno k tíži, že řízení se o řádné vyřízení těchto opravných prostředků nutně o nějakou dobu prodlouží. Soud tak pro dané kritérium modifikoval základní částku celkem o 40 %. - Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). – žalobce se na samotné délce naříkaného řízení nepodílel pozitivně ani negativně, pročež soud základní částku pro toto kritérium nijak nemodifikoval - Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) – soud v řízení neshledal, že by orgány činné v trestním řízení postupovaly nekoncentrovaně a že by v řízení docházelo k průtahům, pročež soud ani pro dané kritérium nemodifikoval nijak základní částku, když pro samotnou nepřiměřenou délku řízení odškodňuje žalobce - Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení řadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Typově tedy trestní řízení spadá mezi řízení se zvýšeným významem, nicméně žalobce se touto žalobou domáhal rovněž zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou samotným vydáním nezákonného rozhodnutí, přičemž v rámci tohoto žalovaná při dobrovolném plnění, které žalobci poskytla, již zohlednila to, že proti žalobci bylo vedeno právě trestní řízení, neboť povaha trestního řízení je jedním z kritérií, které se v rámci této další nemajetkové újmy zohledňují. Soud proto pro typový význam řízení v rámci odpovědnostního titulu ve formě nesprávného úředního postupu dále základní částku odškodnění nemodifikoval, neboť by tak činil duplicitně. Subjektivní význam řízení, daný čistě jeho délkou, žalobce v řízení netvrdil, a proto v souhrnu pro toto kritérium soud základní částku odškodnění dále nemodifikuje. - Tuto částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům 45. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě ponížit o 40 % na výsledných 72 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci poskytla na tento nárok jakožto finanční zadostiučinění odškodnění právě částku 72 000 Kč, soud žalobu ohledně tohoto nároku ve zbytku zamítl.

46. Soud se dále zabýval nárokem na náhradu škody ve formě obhajného.

47. Pokud jde o náhradu škody požadovanou žalobcem z titulu nákladů vynaložených na obhajobu dospěl soud k následujícím závěrům.

48. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

49. Nezákonnými rozhodnutími tak jsou usnesení Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], kterým bylo mj. zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku, ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, dále usnesení Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], kterým bylo mj. zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin podplácení podle § 332 odst. 1, alinea 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, to vše bylo odklizeno rozsudkem Vrchního soudu v [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-11204,v právní moci dne [datum].

50. Odpovědnostní titul je zde dán, když v naříkaném trestním řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí (viz výše).

51. Nárok z titulu obhajného uplatnil žalobce řádně u žalované ve výši 434 148 Kč včetně DPH a žalovaná na tento nárok dobrovolně plnila částku 332 505 Kč, kdy žalobce po seznámení se stanoviskem žalované trval na úhradě obhajného toliko co do částky 9 800 Kč, kdy ve zbytku vzal žalobu zpět (viz bod 3 rozsudku).

52. Předmětem žaloby tak zůstaly toliko tyto úkony právní služby: účast na vyšetřovacím úkonu [datum] – domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor, porada s klientem dne [datum], sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání ze dne [datum] + doplnění odůvodnění ze dne [datum], sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání ze dne [datum] + doplnění odůvodnění, sepis návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne [datum] a sepis návrhu na předběžné projednání obžaloby ze dne [datum].

53. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

54. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá odškodnění za úkony právní služby, které byly všechny realizovány za účinnosti o. z. (po [datum]), soud s odkazem na ustanovení § 26 OdpŠk a § 2952 o. z. uvádí, že není nutným se zabývat jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právních služeb žalobcem jeho právnímu zástupci, když postačuje samotný vznik dluhu. Samotný vznik dluhu pak má soud za prokázaný z faktury právního zástupce žalobce č. [hodnota] ze dne [datum].

55. Náklady musejí být přitom vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 594/2013). Obecně sice platí, že advokát je vázán pokyny a přáními svého klienta, nicméně toto ještě nezakládá účelnost a důvodnost všech realizovaných úkonů (vč. porad) a přiznání vícero dalších porad by mělo být jen výjimečné, vždy odůvodněné konkrétními okolnosti vyžadujícími nezbytnost toho konkrétního úkonu za účelem odstranění nezákonného rozhodnutí. O účelně vynaložené náklady právního zastoupení nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Zásadní je tedy to, že náklady lze považovat za odškodnitelné jen v případě, kdy šlo o náklady vynaložené účelně a účelnost vynaložení nákladů řízení je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu.

56. Předmětem žaloby tak jsou tyto úkony právní služby a odměna za ně, přičemž soud připojuje i závěr ohledně každého z dílčích nároků: - účast na vyšetřovacím úkonu dne [datum] – domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor – vzhledem k tomu, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno až dne [datum] a téhož dne bylo doručeno žalobci, nelze tento úkon považovat za účelně vynaložení na zrušení či změnu nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 31 odst. 1 OdpŠk, neboť byly realizovány před vydáním samotného nezákonného rozhodnutí, - [datum] - porada s klientem dne [datum] – za tento úkon nebyla odměna přiznána, neboť se jedná o úkon, který je již přiznán v rámci úkonu příprava a převzetí věci, neboť úkon příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 a. t. je složen ze dvou složek, tj. úkonu převzetí a přípravy a dále první porady, kdy je lhostejno, jak dlouho první porada trvá, - sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání ze dne [datum] + doplnění odůvodnění ze dne [datum] – za tento úkon byla žalovanou přiznána odměna ve výši , což mezi účastníky nebylo sporné, kdy takto přiznaná odměna je správná, neboť se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 a. t. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 3 To 161/2006, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, trestní část, pod č. 24/2008). K tomu soud dále doplňuje, že pokud je blanketní stížnost následně doplňována, náleží náhrada vždy ve výši , pokud by tomu tak nebylo, docházelo by k umělému navyšování daného úkonu. [jméno FO] strany právního zástupce žalobce byly žalobci poskytnuty standardní úkony právní služby, které se nevyznačovaly nadměrnou složitostí a časovou náročností (nejednalo se o úkony, které by musely být poskytnuty mimo běžnou pracovní dobu, nebo byly poskytovány v cizím jazyce), - sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání ze dne [datum] + doplnění odůvodnění – za tento úkon byla žalovanou přiznána odměna ve výši , což mezi účastníky nebylo sporné, kdy takto přiznaná odměna je správná, k tomu viz výše, - sepis návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne [datum] - za tento úkon byla žalovanou přiznána odměna ve výši , což mezi účastníky nebylo sporné, kdy takto přiznaná odměna je správná, neboť se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 a. t. [jméno FO] strany právního zástupce žalobce byl žalobci poskytnut standardní úkon právní služby, který se nevyznačoval nadměrnou složitostí a časovou náročností (nejednalo se o úkon, který by musel být poskytnut mimo běžnou pracovní dobu, nebo byl poskytován v cizím jazyce), - sepis návrhu na předběžné projednání obžaloby ze dne [datum] – za tento úkon byla žalovanou přiznána odměna ve výši , což mezi účastníky nebylo sporné, kdy takto přiznaná odměna je správná, neboť se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 a. t.

57. Soud tak na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalobce nemá nárok na náhradu škody ve výši 9 800 Kč představují náklady na obhajobu žalobce, pročež žalobu ohledně tohoto nároku zamítl.

58. Žalobce se v neposlední řadě žalobou domáhal po částečném zpětvzetí žaloby finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí, a to ve výši 90 000 Kč, když žalovanou bylo dobrovolně plněno ohledně částky 110 000 Kč, tedy celkem částky 200 000 Kč 59. Pokud jde o podmínku existence odpovědnostního titulu tak soud odkazuje na shora uvedené.

60. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

61. Pokud jde o zásahy do osobnostní sféry, tak žalobce uváděl, že vydáním nezákonných rozhodnutí byl zasažen následovně: došlo k medializaci případu, čímž došlo k poškození dobrého jména žalobce a dobré pověsti, nezákonné trestní stíhání mělo i vliv na jeho dosavadní politický život, když před trestním stíháním byl opakovaně zvolen členem zastupitelstva a rad [anonymizováno] části [adresa], konkrétně v letech [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z důvodu nezákonného trestního stíhání, jakož i rozšíření této informace pomocí médií, žalobce ukončil svoji politickou kariéru, přičemž jeho návrat do veřejného života z důvodu difamujícího účinku trestního stíhání je prakticky vyloučený. Žalobce současně utrpěl značný zásah do svého osobní sféry při policejním zásahu související s vydáním 1. nezákonného rozhodnutí, který byl velmi intenzivní a nepřiměřený, policejní orgán zadržel žalobce v jeho bydlišti nacházejícím se v obytné zóně v brzkých ranních hodinách, a to za přítomnosti jeho manželky a nezletilé čtyřleté dcery a před zraky dalších sousedů. Domovní prohlídka byla nařízena z důvodu, že se v objektu žalobce mohou nacházet listinné věcné důkazy. V důsledku trestního stíhání žalobce utrpěl i značné zdravotní útrapy, které žalobce v důsledku stíhání prožíval. Trestní stíhání bylo pro žalobce značně stresující, když mu po celou dobu hrozil nepodmíněný trest odnětí svobody. Trpěl stresem, úzkostmi, nespavostí a nechutenstvím. Pocítil i dopady v rodinném životě, když se musel potýkat se značnými neshodami v rámci širší rodiny, měsíc po vydání 1. nezákonného rozhodnutí mu náhle zemřel na srdeční příhodu tchán, což bylo přičítáno stresu ze zadržení žalobce a zahájeného trestního stíhání. Tuto tragickou událost tak přičítala rodina právě žalobci. Trestní stíhání zasáhlo i jeho rodiče, kteří dlouhé měsíce nechtěli vycházel z domu, a to z důvodu trestního stíhání žalobce, aby s tím nebyli konfrontováni. Trestní stíhání žalobce zasáhlo i jeho vztahy s blízkými, přáteli, sousedy a spoluobčany [anonymizováno] části [adresa]. Jedním z následku dopadajících na žalobce byla i existence záznamu v jeho rejstříku trestů ode dne jeho nezákonného pravomocného odsouzení. Žalobce byl pravomocně odsouzen dne [datum] rozsudkem Vrchního soudu v [anonymizováno], na základě něhož mu byl proveden záznam v rejstříku trestů. Tento byl až dne [datum] zrušen usnesením Nejvyššího soudu, i přesto byl záznam o odsouzení v rejstříku trestů ponechán, když pochybení nenapravil [anonymizováno] soud v [anonymizováno] ani poté, co byl žalobce rozsudkem Vrchního soudu v [anonymizováno] pravomocně zproštěn obžaloby dne [datum]. K výmazu došlo až ke dni [datum]. V neposlední řadě žalobce uvedl, že byl nucen vyslyšet důrazné doporučení ostatních společníků k ukončení účasti ve společnosti [právnická osoba], kdy svoji účast ve společnosti ukončil ke dni [datum], kdy bezúplatně přenechal ostatním společníkům svůj obchodní podíl ve výši 43,5 %. Důvodem byla skutečnost, že daná společnost poskytovala a chtěla i nadále poskytovat služby klientům ze státního sektoru a účastnila se výběrových řízení o veřejné zakázky, přičemž nebylo namístě, aby v dané společnosti vystupovala osoba, která je trestně stíhána. Daná společnost přitom vykazovala dlouhodobý růst a každoroční zisk, na jehož rozdělení se však žalobce od roku [Anonymizováno] již nemohl podílet právě z důvodu jeho trestního stíhání 62. Pokud jde o medializaci kauzy soud uvádí, že se nejedná o medializaci přičitatelnou státu, kdy nebylo konkrétně tvrzeno, že by orgány činné v trestním řízení porušily pravidla daná trestním řádem, či presumpci neviny, či například medializaci iniciovaly. Současně soud sděluje, že podle § 11 zákona č. 46/2000, tiskového zákona, mohl i žalobce využít svého práva a požádat vydavatele o uveřejnění informace o konečném výsledku řízení jako dodatečné sdělení. Nicméně je zřejmé, že daná kauza byla mediálně známá, což je nutné rovněž zohlednit v nemajetkové újmě žalobce.

63. Soud se zabýval tím, jaké zadostiučinění je spravedlivé poskytnout žalobci, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí a poskytnutí omluvy nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

64. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

65. Žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání zločinu zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku, ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, a dále ze zločinu podplácení podle § 332 odst. 1, alinea 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, přičemž mu hrozila trestní sazba až 8 let odnětí svobody. Povaha trestné činnosti s sebou nenese zvýšené společenské odsouzení, jako je tomu například u trestných činů směřujících proti životu nebo zdraví či se sexuálním podtextem, nicméně u politika je na tyto trestné činy nahlíženo jinou optikou, přičemž tyto trestné činy jsou vnímány veřejností velmi citlivě, zejména otázka případné korupce. Soud s povahou trestné činnosti v rámci porovnání pracoval tak, že vyšel z případů poškozených, kteří byli stíháni pro stejnou či obdobnou trestnou činnost co do povahy trestné činnosti. Trestní stíhání žalobce bylo značně medializováno. Žalobce byl i v dané věci pravomocně odsouzen, když mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 3 let. Dále mu byl uložen peněžitý trest v celkové výměře 200 000 Kč.

66. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka, tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného. K tomu soud uvádí, že při odškodňování nepřiměřené délky řízení soud nezohledňoval zvýšený význam řízení pro žalobce, kdy toto kritérium soud zohlední právě v nemajetkové újmě způsobené žalobci v nezákonném trestním stíhání.

67. Předmětné trestní stíhání žalobce trvalo 9 let. Věc byla vedena v rámci řízení přípravného a následně před soudem I., II. stupně a Nejvyšším soudem, přičemž v dané věci byly podávány i ústavní stížnosti. Pokud jde o průběh trestního řízení a postup orgánů činných v trestním řízení, tak ten je popsán shora.

68. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

69. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

70. Z tvrzení žalobce se podávalo, že trestním stíháním měla být zasažena jeho čet, dobré jméno, vážnost a důstojnost a že bylo zasaženo do jeho profesní a politické sféry a částečně jeho trestní stíhání mělo vliv na jeho rodinu a zdraví v jeho rodině.

71. Soud i bez výslechu žalobce a svědků, a to pouze na základě obsahu trestního spisu uvěřil tomu, že trestní stíhání bylo pro žalobce stresující a že žil v nejistotě a obavách z výsledku trestního stíhání.

72. Z provedeného dokazování pak nelze dospět k závěru, že vážné zdravotní komplikace v rodině žalobce byly způsobeny právě a jen jeho trestním stíháním, i když je nutné podotknout, že tyto zdravotní komplikace mohli být právě podpořeny stresem z trestního stíhání žalobce. Nicméně toto nebylo v řízení zcela prokázáno. Co se týče samotné politické dráhy žalobce v komunální police, tak zda soud dospěl k závěru, že nelze klást k tíží žalobci, že dobrovolně již v následujících volbách nekandidovat, když i ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, že i jeho kolegové uvítali, že v následujících volbách nebude kandidovat, neboť by mohlo dojít k poškození daného politického subjektu v nadcházejících volbách. Z předchozích výsledků voleb je pak patrné, že s největší pravděpodobností blížící se jistotě by byl žalobce opět zvolen do zastupitelstva. Tuto skutečnost pak ani nevyvrací obrana žalované, že žalobce ve [jméno FO] novinách č. 7/2014 již zvažoval svoji kandidaturu do zastupitelstva města, přičemž v následujícím výtisku při oznamování, že nebude kandidovat výslovně nezmínil, že toto spojil právě se skutečností, že je trestně stíhán. Soud v daném uvěřil žalobci, že toto explicitně nechtěl uvádět, přičemž uvěřil v tomto i svědecké výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že již v létě roku [Anonymizováno] (tedy ještě před zahájením trestního stíhání žalobce) se žalobce rozhodl, že nebude kandidovat, neboť bylo známo, že by mohl být žalobce zapleten do korupční kauzy na [anonymizováno] magistrátu, což byl pro kandidaturu reputační problém. Je sice pravdou, že tato skutečnost předchází trestnímu stíhání žalobce, ale je s ním tak blízce spjata, že soud k dané skutečnosti přihlédl, že přímo souvisí s následným trestním stíháním žalobce. Ostatně to se týká i skutečnosti, že byl nucen i opustit [jméno FO] noviny, kdy od roku [Anonymizováno] byla pozice, kterou do té doby vykonával žalobce, finančně honorována. Je zjevně, že to, že se rozhodl nekandidovat v dalších volbách z velké části právě pramenilo z toho, že byl následně trestně stíhán, i když soud nijak nezastírá, že žalobce mohl mít i částečně jiné pohnutky. K tomu soud i odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 4293/2018, že s ohledem na důvěru občanů v systém zastupitelské demokracie jde o gesto natolik zásadní, že by jej právo, co by jeden z normativních systémů, nemělo přehlížet. Pokud žalobce jednal v souladu se zásadami politické kultury, neměl by být na svém jednání škodný, resp. neměl by se nacházet v horším postavení, než kdyby se těchto pravidel nedržel. Viděno z jiného úhlu pohledu, tímto přístupem by byl politikům poskytnut silný argument, proč mají (musí) ve své funkci setrvat i přesto, že je proti nim následně zahájeno trestní stíhání. Soud dále uvěřil žalobci, že utrpěl značný zásah do své osobní sféry při policejním zásahu související s vydáním 1. nezákonného rozhodnutí, který byl velmi intenzivní, kdy jej policejní orgán zadržel v jeho bydlišti, a to za přítomnosti jeho manželky a nezletilé čtyřleté dcery a před zraky dalších sousedů, což žalovaná nijak nesporovala. Soud rovněž uvěřil žalobci, že trestní stíhání bylo pro něj značně stresující, kdy se obával, že mu může být uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, kdy žalobce trpěl stresem, úzkostmi, nespavostí a nechutenstvím, což jsou běžné projevy, které mají i jiní, kteří jsou trestně stíhání. Soud tedy aniž by k tomuto musel provádět dokazování uvěřil žalobci, že těmito konkrétní stavy trpěl. K tomu je nutné i podotknout, že žalobce byl i pravomocně odsouzen a měl i záznam v trestním rejstříku, což jej rovněž omezovalo v dalším pracovním životě. Jeho trestní stíhání jej doprovází i nyní, když z dokazování má soud za prokázané, že toto je mu i připomínáno v novém zaměstnání, kdy na [právnická osoba] přišel anonymní dopis, ve kterém se uvádí, že na mediální kauzy všeho druhu je vždy připraven známý specialista na špinavý obchod s novináři, nadaný manipulátor [Jméno žalobce]. Ač sám trestně stíhaný po několik let, je dnes novým ředitelem komunikace PR. Z reakce na dopis bylo zjištěno, že předseda [právnická osoba] sděluje členům výkonného výboru svazu, že naprostá většina anonymních tvrzení je vylhaná, překroucená nebo manipulativně prezentovaná, čímž je poškozován nejen svaz jako celek, ale i konkrétní lidé, kteří jsou v textu napadáni. Trestní stíhání zasáhlo i jeho rodiče, kteří nechtěli vycházel z domu, a to z důvodu trestního stíhání žalobce, aby s tím nebyli konfrontováni, zejména tedy otce žalobce. Trestní stíhání žalobce zasáhlo i jeho vztahy s blízkými, přáteli, sousedy [anonymizováno] části [adresa]. V neposlední řadě žalobce uvedl, že byl nucen vyslyšet důrazné doporučení ostatních společníků k ukončení účasti ve společnosti [právnická osoba], kdy svoji účast ve společnosti ukončil ke dni [datum]. V řízení však nebylo prokázáno, že nucené ukončení bylo v přímé příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce. Žalobce ani svědek [tituly před jménem] [jméno FO] neuvedl, že by konkurence zneužívala trestního stíhání žalobce při boji o zakázky. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] přímo uvedl, že problematická byla především žalobcova nepřítomnost na pracovišti, které ve společnosti vyvolávala určité napětí. Žalobci pak ani nebyla přidělována nová práce.

73. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 pak uzavřel, že „Výše zadostiučinění přiznaného podle ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“ 74. Soud účastníkům řízení při jednání předestřel judikaturu, kterou navrhl žalobce k prokázání výše nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání.

75. Z rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 69 Co 234/2014 ze dne [datum] bylo zjištěno, že v daném případě byl tamní žalobce stíhán pro trestný čin podplácení podle § 161 odst. 1,2 písm. a) trestního zákona, v rámci něhož byl ve vazbě od [datum] do [datum]. Trestní stíhání žalobce trvalo cca 1 rok a 5 měsíců, kdy bylo trestní stíhání tamního žalobce zastaveno. Trestní řízení bylo medializováno. Trestní stíhání mělo dopady na zdravotní stav tamního žalobce, když se mu zhoršil diabetes a aritmie srdce. Trestní stíhání ovlivnilo i jeho rodinný život, kdy se od něj odvrátili kamarádi, došlo k omezení jeho společenského života. Trestní stíhání ovlivnilo i jeho pracovní život, nicméně tamní žalobce neupřesnil, v jakém konkrétním směru mělo předmětné trestní stíhání ovlivnit jeho život v oblasti pracovní. Tamnímu žalobci bylo přiznáno odškodnění ve výši 90 000 Kč.

76. Z rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 91 Co 344/2019 ze dne 4. 3. 2020 bylo zjištěno, že v daném případě byl tamní žalobce stíhán pro trestný čin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku a dále pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Trestní stíhání bylo medializováno, byl veřejně známou osobností, byl primátorem města. Žalobci hrozil trest až 8 let odnětí svobody, přičemž trestní stíhání trvalo 5 let a 3 měsíce. U tamního žalobce došlo do zásahů do profesního, rodinného i společenského života, došlo k poškození jeho cti a dobré pověsti. Trpěl stresem, před stíháním byl úspěšným politikem. Tamní žalobce byl vystaven slovním urážkám při veřejných akcích, byl označován za korupčníka. Tamnímu žalobci nebylo umožněno v době trestního stíhání kandidovat opět na funkci senátora, došlo k přerušení politické kariéry tamního žalobce. Tamnímu žalobci bylo přiznáno odškodnění 441 000 Kč.

77. Nad rámec navržených rozhodnutí soud ke srovnání provedl i rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 69 Co 142/2025-189 ze dne 25. 6. 2025, ze kterého bylo zjištěno, že tamní žalobkyně byla nezákonně stíhána ve stejné trestní věci. Trestní stíhání tamní žalobkyně bylo zahájeno dne [datum] a skončeno bylo dne [datum], kdy byla pravomocně zproštěna obžaloby. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2021 byla odsouzena za trestný čin dle § 256 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku a byl jí uložen podmíněný trest na 3 roky s odkladem na 5 let a současně jí byl uložen peněžitý trest 150 000 Kč. Žalobkyně prokázala rozsáhlé a závažné zásahy do osobnostní sféry (rozpad několika partnerských vztahů, nepovedlo se jí počít dítě). Věc byla značně medializována. Měla zdravotní problémy (gynekologické potíže, kožní onemocnění). Trestní stíhání mělo i dopady do pracovní sféry žalobkyně, kdy tato musela (zejm. s přihlédnutím k pravomocnému odsouzení) změnit předmět své výdělečné činnosti. Pokud jde o zásah do dobré pověsti žalobkyně v širším okolí, kdy žalobkyně tvrdila obecně, že se od ní odvrátili známí a potenciální pracovní partneři. Soudem jí byla přiznána částka 400 000 Kč.

78. Soud tak uzavírá, že v daném případě na základě porovnání shora uvedených případů s věcí žalobce je namístě žalobci přiznat požadovanou částku 200 000 Kč, kdy žalobkyně už na tuto částku dobrovolně plnila 110 000 Kč. Soud zejména vyšel z posledního rozsudku, kdy tamní žalobkyně byla stíhána ve stejné věci jako žalobce, je třeba však uvést, že tamní žalobkyně byla stíhána toliko pro jeden trestní čin, přičemž žalobce byl stíhán pro dva trestné činy. Žalobce pak byl ze strany veřejnosti více stigmatizován, když jako veřejně činná osoba byl obviněn i z korupce, což mělo i za následek jeho ukončení politické kariéry. Trestní stíhání žalobce mělo i částečný dopad na jeho ekonomickou stránku, když už nemohl nadále působit ve zbraslavských novinách, kdy jeho pozice se následně stala pozicí honorovanou. Nicméně na druhou stranu je třeba zmínit, že u tamní žalobkyně byly prokázány závažné zdravotní problémy a rozsáhlé zásahy do osobností sféry, což nebyl případ žalobce. Co se týká popsaného případu v rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 91 Co 344/2019 ze dne 4. 3. 2020 je třeba zmínit, že se rovněž jednalo o politika, který byl obžalován pro obdobnou trestnou činnost, byl veřejně označován za korupčníka. Jeho trestní stíhání bylo kratší, přičemž se mu dostalo odškodnění ve výši 441 000 Kč. Co se týče posledního srovnávaného rozhodnutí, tak je třeba zmínit, že je staršího data, kdy se tamnímu žalobci dostalo odškodnění ve výši 90 000 Kč. Tamní žalobce měl závažné zdravotní komplikace, byl vazebně stíhán, jeho trestní věc byla medializována, nicméně nebyl v dané věci pravomocně odsouzen. Na základě těchto skutečností dospěl soud k závěru, že je namístě žalobci přiznat částku v celkové výši 200 000 Kč, neboť takto přiznané zadostiučinění odpovídá ekonomické realitě České republiky a tomu co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé.

79. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona (§ 605 odst. 2 o. z.). Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení z prodlení z částky, kterou shledal důvodnou, a to v takto určené výši a za takto vymezené období, když žalobce nárok u žalované uplatnil dne [datum], přičemž žalovaná dobrovolně plnila až na základě stanoviska ze dne [datum], když je patrné, že toto bylo vydáno po uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku u žalované.

80. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“); takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

81. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a 3, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě 3 814 752 Kč (2krát 50 000 Kč (nezákonné trestní stíhání, nepřiměřená délka řízení) za 2krát nemajetkovou újmu; dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) + 434 148 Kč (obhajné) a 3 379 604 Kč (ušlý zisk) za majetkovou škodu). Žalobce byl z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšný co do částky 432 508 Kč – 2krát 50 000 Kč (neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši, k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013/ - což platí i za situace, kdy je po podání žaloby dobrovolně plněno a soud řízení o jinak důvodně uplatněném nároku zastaví) + dobrovolné plnění (a následné zastavení řízení) ve výši 343 148 Kč (obhajné), ve zbytku pak byla úspěšná žalovaná, tj. co do částky 3 382 244 Kč. Převážně tak byla v řízení úspěšná žalovaná v rozsahu 77,32 % (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,66 % a úspěchu žalobce v rozsahu 11,34 %), což soud vyhodnotil dle § 142 odst. 3 o. s. ř. jako neúspěch pouze v nepatrné části a žalované proto přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 8 režijních paušálů po 300 Kč, tedy celkem 2 400 Kč, dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě, 3krát příprava na jednání, 3krát účast u jednání a účast na vyhlášení rozsudku. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení