10 C 152/2020-81

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu ze zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky [částka] zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku [částka], představující složenou jistotu, dále částku [částka], představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná na základě podnájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] užívala byt [číslo] v domě [adresa], [ulice], [obec], za který se zavázala hradit dle rozpisu plateb ze dne [datum] částku podnájemného ve výši [částka], zálohy na služby ve výši [částka] a paušální poplatek za služby provozní ve výši [částka], celkem tak měsíčně částku [částka] splatných vždy k 5. dni v měsíci, za který jsou placeny. Žalovaná neuhradila část platby za červen 2020 a dluží žalobkyni částku [částka], za období červenec 2020 pak dluží částku [částka] a za měsíc srpen dluží žalovaná žalobkyni částku [částka] Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni na nájemném a zálohách na uvedené služby částku [částka]. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] dohodu o ukončení podnájmu k [datum], žalovaná byt k tomuto datu nepředala, proto byla povinna žalobkyni uhradit částku [částka] za každý den užívání bytu po skončení nájmu. Za období od [datum] do [datum] tak žalovaná dluží žalobkyni částku [částka]. Žalovaná byla o zaplacení výše uvedených částek upomínána výzvou ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] pak žalobkyně navrhovala rozšíření žaloby o částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení představující nezaplacené náklady na poskytované služby.

2. Žalovaná měla za to, že je žaloba založena na nepravdivých informacích a v souvislosti s nárokem na úhradu poplatku za užívání bytu po skončení nájmu uvedla, že s žalobkyní (jednatelem žalobkyně) měla uzavřenou dohodu o užívání bytu i v září za částku [částka]. Dále žalovaná uvedla, že vše splatí, jakmile dostane peníze od úřadu práce, dále uvedla, že čerpá úvěr, aby veškeré platby uhradila. Dále namítala, že požadavek žalobkyně na úhradu nájemného za červen až srpen je neoprávněný, neboť v těchto měsících platby řádně poslala ze svého účtu. Podáním ze dne [datum] požádala žalovaná o ustanovení zástupce, přičemž soud této žádosti vyhověl. Jednak byly prokázány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, ale zároveň se ukázalo, že žalovaná není schopna sama hájit svá práva, když nebyla schopna zorientovat se v řízeních, které s ní žalobkyně vedla, a dále se nezorientovala ani v procesních poučeních, které jí soud při jednání poskytl. Ustanovený zástupce žalované pak zejména rozporoval nárok žalobkyně na zaplacení náhrady za užívání bytu po skončení nájmu ve výši, v jaké si ji žalobkyně nárokovala, tj. jednak ve výši [částka], které žalobkyně uplatnila v žalobě, a dále v části [částka], které žalobkyně započetla na vratnou kauci složenou žalovanou. Dle zástupce žalované měla žalobkyně nárok toliko na zaplacení částky [částka], což byla částka odpovídající sjednanému nájemnému. Zástupce žalované také namítal, že má žalovaná právo na zaplacení zákonného úroku ze složené jistoty (jistota byla dne [datum] složena ve výši [částka]). Zástupce žalované rozporoval vyúčtování služeb uplatněné v rozšíření žaloby ze dne [datum].

3. Z podnájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že se žalobkyně a žalovaná dohodly na tom, že bude žalovaná oprávněna od [datum] užívat byt [číslo] na adrese [adresa žalobkyně a žalované], a to po dobu 12 měsíců s tím, že může být tato dohoda opakovaně prodloužena. Podnájemné bez plateb za poskytované služby bylo sjednáno ve výši [částka]. Žalobkyně žalované zároveň zajišťovala dodávky elektrické energie, dodávku vody, dodávku tepla a teplé vody, odvod použité vody, přičemž žalovaná se zavázala na tyto služby platit zálohy stanovené dle rozpisu nájemného, záloh na energie a vodu, který tvořil přílohu [číslo] podnájemní smlouvy. Žalovaná se dále zavázala platit žalobkyni paušální částku ve výši [částka] za provozní služby specifikované v čl. IV odst. 7 podnájemní smlouvy.

4. Z rozpisu plateb za období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že za měsíce duben 2020 až březen 2021 bylo dohodnuto nájemné [částka] Kč/měsíc, zálohy na energie [částka] Kč/měsíc, provozní služby [částka] Kč/měsíc (celkem tedy částka [částka] měsíčně), přičemž den splatnosti všech splátek byl stanoven k 5. dni příslušného měsíce. Součástí dohody bylo též ujednání o tom, že byla žalovaná povinna složit žalobkyni kauci odpovídající částce [částka]. Dle čl. V odst. 1 bylo podnájemné, zálohy na energie a platby za provozní služby splatné nejpozději o 5. dne každého kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Čl. IX odst. 12 obsahoval ujednání, dle kterého se užíváním bytu podnájemcem po skončení podnájmu považuje za užívání bez právního důvodu a v takovém případě byl nájemce oprávněn v případě prodlení podnájemce s vyklizením a předáním bytu požadovat a podnájemce povinen zaplatit částku ve výši [částka] za každý i započatý den takového užívání bytu. Přílohy podnájemní smlouvy tvořily rozpis plateb, plánek určující polohu a dispozice bytu a domovní řád.

5. Z rozpisu plateb za období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že nájemné činilo částku 8 200 Kč/měsíc, zálohy na energie a vodu částku 1 450 Kč/měsíc a platby za provozní služby částku [částka] (celkem měsíčně částku [částka])

6. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] k podnájemní smlouvě ze dne [datum] má soud za prokázané, že se smluvní strany dohodly s účinností od [datum] na zvýšení nájemného z [částka] na částku [částka] a na navýšení plateb za provozní služby z částky [částka] na částku [částka].

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení se třemi dodejkami k tomuto podání má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána výzvami zaslanými na adresy [adresa žalobkyně a žalované], [ulice a číslo], [obec] a [ulice a číslo], [obec], k vyklizení bytu [číslo] v domě [číslo] v [obec], ulice [ulice] a k zaplacení dlužného podnájemného a záloh a náhrady za užívání bytu po skončení nájmu ve výši [částka] denně. Žalobkyně tak po žalované požadovala zaplacení částky [částka] nejpozději do [datum].

8. Z dohody o ukončení podnájmu ze dne [datum] má soud za prokázané, že se žalobkyně a žalovaná dohodly na tom, že žalovaná ke dni [datum] předá žalobkyni vyklizený byt [číslo] (v budově [adresa] na adrese [adresa žalobkyně a žalované]) a dále se dohodly na tom, že před započetím stěhování a po ukončení stěhování bude sepsán protokol o stavu společných prostor a případném poškození, které bude žalovaná povinna uhradit.

9. Z vyúčtování kauce ze dne [datum] ve spojení s dodejkou má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou o tom, že přijatou kauci ve výši [částka] započetla v částce [částka] na úhradu škod na bytě dle vyúčtování zaslaného v příloze a v částce [částka] na část poplatku za užívání bytu po skončení podnájemní smlouvy dle čl. IX odst. 12 podnájemní smlouvy za období od [datum] do [datum].

10. Z předávacího protokolu z [datum] má soud za prokázané, že v části popisující stav bytu byly vytknuty vady: odřené zárubně vchodových dveří, prasklá hadice ve sprše, poničený povrch sprchové hadice, poničené dlaždice ve sprchovém koutě, poničený povrch sprchových dveří, poničený povrch umyvadlové baterie, poničené obložky dveří do koupelny, poničené obložky dveří do pokoje. U stavu měřidel byly evidovány hodnoty: voda studená č. měřidla [číslo], 82,071 m3; voda teplá, č. měřidla [číslo], 144,957 m3; elektřina č. měřidla PJ32, 2 462,04 kWh. Pod hvězdičkou byla uvedena poznámka, že žárovka do digestoře nesvítí, odřené spodní police kuchyňské linky, odřená deska varné desky kuchyně, nutné vymalovat celý byt a uklidit. K tomuto byla připojena poznámka„ Souhlasím se závadami a jejich opravou a následnou úhradou“ a podpis žalované.

11. Z faktury č. 2020 vystavené dne [datum] má soud za prokázané, že byly žalované vyčísleny položky: výmalba bytu za [částka], úklid za [částka], výměna poškozené sprchové hadice za [částka], poničené obložky dveří za [částka] a výměna žárovek v digestoři za [částka]. Přílohu faktury tvořil podrobný rozpis prací za vymalování, který vyčísloval malbu bílou (barvou) bytu [číslo] za [částka], základování mastných skvrn za [částka], zakrývání podlah za [částka] a oblepování za [částka]. Dále byl součástí faktury pracovní výkaz za úklid, který zahrnoval podrobný rozpis provedených úklidových prací s rozdělením provedených činností v jednotlivých místnostech. Úklid byl proveden ve dnech 6. – [datum] v celkovém trvání 11 hodin.

12. Z faktury č. 2020 vystavené dne [datum] má soud za prokázané, že dodavatel [jméno] [příjmení] a malířské práce vystavil žalobkyni fakturu na částku [částka] s tím, že variabilní symbol pro platbu byl uveden č. 2020. Součástí faktury byl i podrobný rozpis prací (malba bílá byt [číslo] za [částka], základování mastných skvrn za [částka], zakrývání podlah za [částka] a oblepování za [částka]).

13. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem č. 2020 částku [částka].

14. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované za období od [datum] do [datum], který obsahuje i období, které jednotlivě soudu předložila žalovaná tj. období červenec 2020, srpen 2020 a leden 2020, má soud za prokázané, že na účet č. [bankovní účet], což je účet žalobkyně byla ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] převedena částka vždy ve výši [částka] s poznámkou„ nájem“. U záznamu ze dne [datum] má soud za prokázané, že nebyla provedena platba na účet č. [bankovní účet] ve výši [částka] z důvodu, že na účtu nebyl disponibilní zůstatek. Dále má soud za prokázané, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] převedena platba vždy ve výši [částka], dne [datum] platba ve výši [částka] a ve dnech [datum] a [datum] platby á [částka].

15. Z poštovní poukázky A ze dne [datum] má soud za prokázané, že na účet č. [bankovní účet] zaplatila žalovaná částku [částka].

16. Z listin nazvaných saldokontní případy (č. l. 23, 24, 26) má soud za prokázané, že za období od [datum] do [datum] byla vždy na vyměřenou částku [částka] v příslušný měsíc řádně a včas zaevidována platba ve výši [částka]. Dne [datum] byl vyúčtován žalované přeplatek za energie ve výši [částka]. Platba na nájem ve výši [částka] se splatností k [datum] byla evidována k [datum]. Platba na nájem ve výši [částka] se splatností k [datum] byla evidována k [datum]. Platba na nájem ve výši [částka] se splatností k [datum] byla evidována k [datum]. Platba na nájem ve výši [částka] se splatností k [datum] byla evidována v částce [částka] k [datum] a v částce [částka] k [datum]. Platba na nájem ve výši [částka] se splatností k [datum] byla evidována v částce [částka] k [datum] a v částce [částka] k [datum]. Platba na nájem ve výši [částka] se splatností k [datum] byla evidována v částce [částka] k [datum]. Na nájemné a související zálohy a platby vyměřené k [datum] a k [datum].

17. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že byl žalované touto fakturou vyčíslen nedoplatek za vyúčtování energií za rok 2020 ve výši [částka] se splatností k [datum].

18. Z vyúčtování energií spojených s bydlením za období od [datum] do [datum] ve spojení s dodejkou o dodání zásilky ze dne [datum] má soud za prokázané, že byl žalované vyčíslen nedoplatek ve výši [částka] (náklady celkem činily částku [částka], zálohy byly zaplaceny v částce [částka]). Z individuálního rozúčtování má pak soud za prokázané, že na přístroji WM868 TI2 byl evidován počáteční stav 0,00, koncový stav 521,74 (v jednotkách KPD°), na přístroji Sensus ResidiaJet TV DN15 1, [číslo] výrobní [číslo] byl evidován počáteční stav 29,57 a koncový stav 144,95 (v jednotkách m3), na přístroji Sensus ResidiaJet SV DN15 1, [číslo], výrobní [číslo] byl evidován počáteční stav 50,06 a koncový stav 83,04 (v jednotkách m3).

19. Z vyúčtování služeb spojených s bydlením za období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že přeplatek za poskytnuté služby činil částku [částka]. Z individuálního rozúčtování má pak soud za prokázané, že koncový stav měřidla Sensus ResidiaJet TV DN15 1, [číslo] výrobní [číslo] byl 29,57 (jednotka m3), a koncový stav měřidla Sensus Residia SV DN 1, [číslo] výrobní [číslo] byl 50,06 (jednotka m3).

20. Z upomínky vyúčtování ze dne [datum] ve spojení s dodejkou s potvrzením převzetí dne [datum] má soud za prokázané, že byla žalované na adresu [adresa žalované].

21. Z odsouhlasení závazků a pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že se žalobkyně a žalovaná dohodly na tom, že k [datum] nebyly mezi nimi žádné závazky nebo pohledávky po splatnosti, dále žalovaná uznala, že k [datum] dluží za leden 2020 částku [částka], za únor 2020 částku [částka], březen 2020 částku [částka] a duben 2020 částku [částka], zároveň byla žalovaná upozorněna na to, že může být nájem skončen bez výpovědní doby.

22. Z výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] má soud za prokázané, že dne [datum] převzala žalovaná přeplatek z vyúčtování energií za rok 2019 ve výši [částka].

23. Soud neprováděl dokazování výpisem ze stavebního spoření žalované, neboť z této listiny nemohly být zjištěny skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, tj. zda žalovaná zaplatila řádně a včas nájemné či nikoli či nedoplatek za spotřebované služby. Soud neprováděl dokazování ani účastnickým výslechem žalované, neboť s přihlédnutím k tomu, že se jedná o důkazní prostředek, který by měl být využíván výjimečně a vzhledem k tomu, že měl tento účastnický výslech zpochybnit skutečnosti týkající se vyúčtování spotřebovaných energií, tj. zpochybnění technických záznamů a informací, byl by takto provedený důkaz v rozporu s § 131 odst. 1 o.s.ř., neboť nesprávnost vyúčtování by bylo možné prokázat jinak, než účastnickým výslechem žalované. Dále soud neprováděl pro nadbytečnost dokazování cenovou nabídkou na úklidové práce, neboť nebyla rozporována cena úklidových prací, ale již skutečnost, zda bylo nutné úklidové práce vykonat. Soud neprováděl dokazování ani znaleckým posudkem, kterým by měly být oceněny části škod v bytě, neboť k této skutečnosti byly předloženy doklady, ze kterých skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí ve věci, vyplývají.

24. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že se žalobkyně a žalovaná dne [datum] dohodly na tom, že bude žalovaná od září roku 2018 užívat byt [číslo] na adrese [adresa žalobkyně a žalované], poplatek za provozní služby á [částka] a zálohy na energie a vodu á [částka]. Žalobkyně a žalovaná se dohodly též na tom, že žalovaná složí nejpozději do 3 pracovních dnů od podpisu smlouvy vratnou kauci ve výši [částka]. Od [datum] se žalobkyně a žalovaná dohodly na zvýšení měsíčního nájemného na částku [částka] a o zvýšení poplatku za provozní služby na částku [částka]. Žalovaná do konce roku 2019 zaplatila každý měsíc na účet žalobkyně částku ve výši [částka], která se rovnala součtu nájemného ([částka]), poplatku za provozní služby ([částka]) a záloze na dodávané energie ([částka]). V lednu 2020 nezaplatila žalovaná žádnou částku na účet žalobkyně, v únoru zaplatila žalovaná částku [částka], a v květnu zaplatila žalobkyni [částka], v červnu, červenci a srpnu částky po [částka]. Dne [datum] se žalobkyně a žalovaná dohodly na tom, že žalovaná předá byt [číslo] žalobkyni k [datum] a že žalovaná uhradí veškerá poškození vzniklá na bytě jeho užíváním včetně vymalování a případného úklidu. K předání bytu došlo dne [datum], přičemž žalovaná odsouhlasila žalobkyní vytyčené závady na bytě a souhlasila s jejich opravou a následnou úhradou. Celkové náklady na opravu bytu vč. vymalování a úklidu činily částku [částka] ([částka] výmalba, [částka] úklid, [částka] výměna poškozené sprchové hadice, [částka] poničené obložky dveří, [částka] výměna žárovek v digestoři). Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě nedoplatku za spotřebované energie a dodávky vody ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] s datem splatnosti do [datum]. Žalobkyně nevyplatila žalované žádnou částku z vratné kauce ve výši [částka], kterou naopak započítala na úhradu oprav v bytě ve výši [částka] a poplatku za užívání bytu v záři 2020 v částce [částka].

25. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že by žalovaná zaplatila žalobkyni nedoplatek za spotřebované služby ve výši [částka], část nájemného za červen v částce [částka], nájemné za červenec a srpen 2020 ve výši po [částka].

26. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku, nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem věcí za obdobných podmínek.

28. Podle § 2225 odst. 1občanského zákoníku, při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li byt při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věcí, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

29. Podle § 2235 odst. 1 občanského zákoníku, zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členům jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

30. Podle § 2239 občanského zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2020, nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

31. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

32. Podle § 2247 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. (odstavec 1). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

33. Podle § 2254 občanského zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2020, ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného (odstavec 1). Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty ode dne poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

34. Podle § 2257 odst. 2 občanského zákoníku, nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

35. Podle § 2267 občanského zákoníku, neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

36. Podle § 2275 občanského zákoníku, v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

37. Podle § 2293 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

38. Podle § 2295 občanského zákoníku, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den ukončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

39. Podle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku, k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

40. Podle § 2 písm. a) bod 1. zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v platném znění (dále jen zákon č. 67/2013 Sb.), se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy.

41. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

42. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že je žaloba částečně důvodná a žalobkyni vyhověl v části týkající se nezaplaceného nájemného, záloh na energie a poplatku za služby za červen 2020 (ve výši [částka]), červenec a srpen 2020 (platby po [částka]) a nedoplatek na zálohách a vyúčtování za dodávku energií a vody ve výši [částka] (k nároku z vyúčtování srov. níže). Platně uzavřenou podnájemní smlouvou ze dne [datum] se žalobkyně a žalovaná dohodly na tom, že žalované bude dnem [datum] zpřístupněn k užívání byt [číslo] na adrese [adresa žalobkyně a žalované], a žalovaná za to bude žalobkyni platit nájemné ve výši [částka], poplatek za služby ve výši [částka] a zálohy za dodávání energií a vody ve výši [částka]. Dle rozpisu nájemného, záloh na energie a vodu, provozní služby, který tvořil přílohu podnájemní smlouvy, byla celková částka ve výši [částka] splatná měsíčně vždy k 5 dni příslušeného měsíce. Bylo prokázáno, že až do konce roku 2019 měla žalovaná nastavený trvalý příkaz ze svého účtu ve prospěch účtu žalobkyně, a to v částce [částka], ovšem dále bylo prokázáno, že v lednu 2020 nebyl trvalý příkaz ze dne [datum] proveden, a to z důvodu, že na účtu žalované nebyl disponibilní zůstatek účtu. Za leden 2020 tak neuhradila žalovaná nájemné a související zálohy a poplatky řádně a včas. Další platba z účtu žalované ve prospěch účtu žalobkyně byla provedena dne [datum] ve výši [částka] (tj. v částce o [částka] nižší, než činil součet nájemného, záloh a poplatku za provozní služby). Žalobkyně tuto platbu započetla na úhradu nájemného za leden 2020 s tím, že zůstal vyměřen nedoplatek ve výši [částka]. Další platba z účtu žalované ve prospěch účtu žalobkyně byla provedena dne [datum] v částce [částka], přičemž tato platba byla započtena v částce [částka] na neuhrazenou část nájemného za leden 2020 a ve zbývající části na neuhrazené nájemné a související zálohy a poplatky z února 2020. Další platbu ve výši [částka] žalovaná zaslala žalobkyni prostřednictvím poštovní poukázky A dne [datum], čímž byl vyrovnán zbývající nedoplatek ve výši [částka] za únor 2020 a nedoplatek nájemného a souvisejících záloh a poplatků za březen 2020 ve výši [částka], částka 250 byla započtena na duben 2020. Další platba z účtu žalované ve prospěch účtu žalobkyně byla provedena dne [datum] v částce [částka], přičemž tato platba byla započtena ve výši [částka] na nájemné a související zálohy a poplatky za duben 2020 a částka [částka] byla započtena na květen. Poslední platba z účtu žalované ve prospěch účtu žalobkyně byla provedena dne [datum] v částce [částka], a tato platba byla ve výši [částka] započtena na nájemné a související zálohy a poplatky za květen 2020 a v částce [částka] na červen 2020. Žádné další platby nebyly prokázány. Bylo tak prokázáno, že žalovaná, ačkoli k tomu byla ve smyslu § 2201 občanského zákoníku povinna, nezaplatila za červen část nájemného a souvisejících záloh a poplatků ve výši [částka], a dále nezaplatila nic na nájemném, zálohách a poplatcích za červenec a srpen 2020, které bylo stanoveno ve výši [částka] Celkem žalovaná nezaplatila na nájemném, souvisejících zálohách a poplatcích částku [částka] a v této části byla žaloba důvodná. (výrok I)

43. Dále bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila nedoplatek z vyúčtovaných záloh za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Přičemž bylo prokázáno, že vyúčtování záloh obsahuje zápočet vyměřených záloh přesto, že nebyly žalovanou zálohy řádně zaplaceny. Ve vyúčtování byly zohledněny za období od [datum] do [datum] zálohy ve výši [částka], ačkoli bylo již výše prokázáno, že žalovaná neuhradila nájemné vč. záloh za dodanou energii a vodu za měsíc červen až srpen 2020. Součástí vyúčtování bylo i rozúčtování individuální, u kterého po porovnání s rozúčtováním individuálním za rok 2019 soud zjistil, že koncový stav přístrojů, označených i výrobním číslem, uvedený v rozúčtování individuálním za rok 2019 odpovídal počátečnímu stavu přístrojů na rozúčtování individuálním za období od [datum] do [datum], a rozdíl v počátečním stavu a koncovém stavu přístrojů, který byl uveden v rozúčtování individuálním za období od [datum] do [datum] odpovídal i záznamu o stavu měřidel v předávacím protokolu ze dne [datum], který žalovaná podepsala. Veškeré záznamy týkající se spotřeby energie a vody obsahovaly i identifikaci přístrojů vč. uvedení výrobního čísla a tyto údaje byly totožné. Soud tak má za prokázané, že byly řádně zaznamenány hodnoty spotřebované energie a vody na jednotlivých přístrojích, tyto hodnoty pak byly vynásobeny cenou za jednotku a byla tak řádně vypočtena cena spotřebovaných energií. Ačkoli žalovaná tvrdila, že bylo vyúčtování provedeno nesprávně, k čemuž ovšem nepředložila žádný důkaz, který by mohl toto tvrzení potvrdit, má soud za to, že z předložených listin nejsou patrné ani žádné indicie o tom, že by mohlo dojít k omylu při vyhotovování vyúčtování za energie. Jednotlivá vyúčtování neobsahují rozpor v záznamech o počátečním a koncovém stavu měřidla, taktéž neobsahují rozpor v identifikaci uvedených měřidel a nakonec byl stav měřidel zaznamenán i v předávacím protokolu, který žalovaná podepsala a jehož sepsání tak musela být přítomna. Vyúčtování o spotřebované energii a dodávce vody bylo žalované řádně doručeno a zároveň byla žalované stanovena lhůta pro zaplacení nedoplatku. Žalovaná nedoplatek nezaplatila ani ve smyslu § 8 zákona č. 67/2013 Sb. neuplatnila námitky. Žalobkyně, jakožto poskytovatelka služeb, ve smyslu § 2 písm. a) bod 1 zákona č. 67/2013 Sb., má právo na zaplacení nedoplatku z vyúčtování poskytnutých energií a dodávek vody (výrok I).

44. Soud zároveň rozhodl i o povinnosti žalované zaplatit z dílčích nezaplacených plateb nájemného a nedoplatku z vyúčtování energií spojených s bydlením i úrok z prodlení v zákonné výši, neboť vždy ode dne následujícího po dni splatnosti nájemného, záloh na dodávku energií a vody a poplatku za služby, byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Splatnost nájemného a souvisejících poplatků byla sjednána k 5. dni příslušeného měsíce, přičemž v případě prodlení žalované s platbou nájemného a souvisejících poplatků za červenec 2020 požadovala žalobkyně zákonné úroky z prodlení až od [datum]. Soud žalobkyni vyhověl, neboť bylo prokázáno, že žalovaná byla za všechna požadovaná období v prodlení s úhradou dlužného nájemného a souvisejících poplatků, konkrétně tak soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (z částky nezaplaceného nájemného a souvisejících poplatků za červen 2020), úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] (z částky nezaplaceného nájemného a souvisejících poplatků za červenec 2020), úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (z částky nezaplaceného nájemného a souvisejících poplatků za srpen 2020). Nakonec soud rozhodl i o povinnosti žalované zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum]. Splatnost nedoplatku byla stanovena v dokladu [číslo] na [datum], žalovaná tak byla prokazatelně ke dni [datum] v prodlení se zaplacení nedoplatku za vyúčtované energie. Jednotlivé výše úroku z prodlení byly určeny dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. (výrok I)

45. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] z titulu poplatku za užívání bytu v měsíci záři 2020 po skončení nájmu, shledal soud žalobu nedůvodnou a v této části ji zamítl. Žalobkyně a žalovaná se v čl. IX. odst. 12 podnájemní smlouvy dohodly, že další užívání bytu podnájemcem po skončení podnájmu se považuje za užívání bez právního důvodu. Nájemce je oprávněn v případě prodlení podnájemce s vyklizením a předáním bytu požadovat a podnájemce je povinen zaplatit částku ve výši [částka] za každý i započatý den takového užívání bytu. Žalovaná částka odpovídala užívání bytu od 1. 9. do [datum]. Ustanovení § 2235 občanského zákoníku chrání nájemce před ujednáními zkracujícím práva nájemce. Ustanovení § 2239 občanského zákoníku pak chrání nájemce před ujednáním ukládajícím nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená, přičemž musí jít o zjevnou nepřiměřenost, tj. nepřiměřenost určité intenzity, která je„ do očí bijící (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 -3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 351 – 353). V pododdílu 2 nazvaném Zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu je obsaženo ustanovení § 2295 občanského zákoníku, které zakládá pronajímateli právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Zákonodárce tak presumoval situaci, kdy nájemce i přes skončení nájemní smlouvy byt neodevzdá a dále ho užívá, a i pro tento případ stanovil, že má pronajímatel právo toliko na zaplacení nájemného, které bylo sjednáno v nájemní smlouvě. Bylo prokázáno, že se žalobkyně a žalovaná dohodly na tom, že žalovaná odevzdá byt k [datum], avšak žalovaná tak neučinila, tj. neodevzdala byt v den skončení nájmu, a tento byt odevzdala až o měsíc později, tj. k [datum]. Nájemné bylo mezi žalobkyní a žalovanou sjednáno ve znění dodatku [číslo] od [datum] ve výši [částka], což je po rozpočítání na den (počítáno tak, že má měsíc 30 dní) částka [částka]. V takovém případě nezbývá než konstatovat, že ujednání v čl. IX. odst. 12 podnájemní smlouvy je ujednáním zjevně nepřiměřené, když zakládá právo žalobkyně na poplatek za užívání bytu v částce téměř 3,6 x vyšší, než činil sjednaný nájem, ačkoli zákon stanovuje, že má pronajímatel právo toliko na částku odpovídající sjednanému nájemnému. Zástupce žalobkyně sice relevantně poukazoval na nejistotu žalobkyně, která s ohledem na porušení povinností žalovanou, neměla možnost dle své vůle a uvážení nakládat s bytem, tj. zajistit dalšího (pod) nájemce. Nicméně požadavek na zaplacení poplatku za neoprávněné užívání bytu, který byl vyměřen v částce téměř 3,6 x vyšší, než bylo sjednané nájemné, považuje soud za zjevně nepřiměřené ujednání (srov. § 2239 občanského zákoníku), neboť žalobkyně měla ze zákona právo za období, ve kterém žalovaná neoprávněně užívala byt, na zaplacení nájemného dle výše sjednané v nájemní smlouvě. Žalobkyně tak nebyla krácena na svých právech týkajících se zisku z podnájmu, když mohla po žalované i po skončení nájmu (z titulu podnájemní smlouvy) požadovat nájemné ve výši, jaká byla do té doby sjednána v podnájemní smlouvě. Soud neshledal žádné okolnosti, pro které by bylo možné jako přiměřené považovat ujednání o poplatku 3,6 x vyšším než bylo sjednané nájemné. Pokud žalobkyně namítala, že nemohla byt dále pronajímat, tak ale zároveň neuvedla nic, v čem mohla být konkrétně zkrácena na svých právech, neboť na platbách nájemného krácena být nemohla, když jí ze zákona svědčilo právo na úhradu sjednaného nájemného a není rozdíl v tom, zda platila nájemné žalovaná nebo jiná osoba (nový podnájemník). Jelikož žalobkyně započítala část složené jistoty na poplatek za užívání bytu i v září 2020, konkrétně započetla částku ve výši [částka] a ve zbývající části [částka] se domáhala zaplacení této částky u soudu a soud dospěl k závěru, že byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalované toliko zaplacení částky [částka], tj. částky ve výši sjednaného nájemného rozhodl i dle námitky zástupce žalované o neúčinnosti započtení tohoto poplatku na složenou jistotu tak, že jako oprávněné považoval soud započtení částky ve výši [částka], čímž byl nedoplatek žalované za září 2020 vyrovnán a žaloba v části o zaplacení [částka] byla nedůvodná. Soud proto žalobu v části o zaplacení [částka] z titulu poplatku za užívání bytu po skončení nájmu, zamítl (výrok II).

46. Zástupce žalované, jak již bylo uvedeno výše, rozporoval zápočet vratné kauce na částku [částka] jako část poplatku za užívání bytu po skončení nájmu, což soud s odkazem na výše uvedenou argumentaci shledal jako důvodné. Zároveň bylo žalovanou namítáno, že si žalobkyně neoprávněně započetla i částku [částka] jakožto úhradu škod způsobených žalovanou v bytě. Žalovaná tvrdila, že byt nebylo třeba vymalovat a že protokol o předání bytu podepsala v tísni a uvedené vady se v bytě nevyskytovaly, naopak sama při převzetí bytu na některé nedostatky pronajímatele upozornila. K těmto tvrzením ovšem žalovaná nepředložila žádné důkazy, které by nárok žalobkyně vyvrátily. Občanský zákoník stanovuje nájemci povinnost provádět a hradit běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu (srov. § 2257 odst. 2 občanského zákoníku), přičemž pokud tak neučiní, může pronajímatel na náklady nájemce odstranit vady, za které nájemce odpovídá (tj. náklady na drobné opravy související s užíváním bytu). V tomto ohledu má soud za to, že mezi drobné opravy, které měla na své náklady zajistit žalovaná, patří i výměna žárovek v digestoři či výměna prasklé hadice v koupelně a dále oprava poničených zárubní – ostatně to, že se jedná o drobné opravy, dokládá i částka, kterou žalobkyně na tyto opravy a údržbu vynaložila (celkem [částka]). K běžné údržbě bytu patří i pravidelné malování. Žalovaná užívala byt dva roky, což není zanedbatelná doba, naopak soud tuto dobu hodnotí jako adekvátní pro požadavek na nutnost vymalování bytu (a to bez ohledu na to, zda by byly na zdech zaznamenány konkrétní skvrny či nikoli). Po dvou letech denního užívání bytu je zřejmé, že barva na zdech zachází (usazují se na ní výpary z vaření, může se projevit vlhkost z koupelny, okolí vypínačů či zásuvek může být„ osahané“, či jiné běžné jevy vyskytující se v bytě při jeho běžném užívání). Žalobkyně zároveň prokázala, že za výmalbu, která zahrnovala i přípravné práce (oblepování, základování mastných skvrn, zakrývání podlah) zaplatila částku [částka], naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná předala byt („ nově“) vymalovaný. Soud proto i tento náklad žalobkyně, který byl započítán na vratnou kauci, považoval za důvodný. Za prokázaný považoval soud i výdaj na úklid bytu v částce [částka], přičemž tento úklid zajistili zaměstnanci žalobkyně. Žalobkyně předložila podrobný pracovní výkaz, kterým prokázala své náklady na zajištění tohoto úklidu. Nájemce má povinnost odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal. Byt by tak měl být čistý, uklizený. Žalobkyně prokázala, že byt musel být uklizen, zejména vymeten, vytřen, odstraněny plísně, vodní kámen v koupelně, rez apod. Celkovou částku ve výši [částka], kterou žalobkyně vynaložila na opravy a úklid bytu shledal soud jako důvodnou, čímž shledal i jako důvodný zápočet žalobkyně z vratné kauce na částku [částka]. Soud nemá za prokázané, že by se v bytě žalobkyní vytknuté vady nevyskytovaly, žalovaná podepsala v protokolu o předání bytu jednotlivé vady a souhlasila s jejich úhradou, zároveň nijak neprokázala tvrzenou tíseň při podpisu protokolu, navíc oprava a údržba bytu byla žalobkyní skutečně zrealizována v rozsahu, v jakém žalobkyně vady vytkla při předání bytu již při převzetí bytu o žalované. Žalobkyně si tak neúčtovala nic, na co by žalovanou při převzetí neupozornila.

47. Jelikož bylo prokázáno, že žalobkyně oprávněně započetla na vratnou kauci, kterou žalovaná složila k [datum] v částce [částka], náklady na opravy a vady bytu v částce [částka] a dále že byl oprávněný zápočet za užívání bytu žalovanou v září 2020 jen v částce [částka], zůstala žalobkyni k dispozici část vratné kauce ve výši [částka], která nebyla s ohledem na žalobkyní žalovanou částku (nájemné za červen ve výši [částka], červenec 2020 ve výši [částka], srpen [částka] a nedoplatek za vyúčtování energií ve výši [částka]) započítána na dluh žalované a měla být dle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku vrácena žalované. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně vrátit žalované část této složené vratné kauce ve výši [částka]. Zároveň se žalovaná domáhala s odkazem na § 2254 odst. 2 poslední věta občanského zákoníku zaplacení úroku v zákonné výši ze složené jistoty od jejího poskytnutí. Žalovaná složila vratnou kauci ve výši [částka], přičemž k [datum] byl proveden zápočet na tuto vratnou kauci v celkové výši [částka], soud proto kapitalizoval úrok ze složené kauce z částky [částka] ve výši 9 % ročně (tato výše přibližně odpovídá zveřejněné úrokové sazbě korunových úvěrů poskytnutých bankami za období od [datum]) od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále přiznal žalované právo na zaplacení úroku v zákonné výši 8,25 % ročně (tato výše přibližně odpovídá zveřejněné úrokové sazbě korunových úvěrů poskytnutých bankami za období od [datum]) z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok III).

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, a to přibližně ze 70 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]), a úkon v poloviční výši [částka] za úkon uvedený v § 11 odst. 2 písm. h) a.t. (jednoduchá výzva k plnění), dále z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů podle § 11 odst. 1 písm. a.t. (rozšíření žaloby, dvě účasti na jednání), včetně osmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., náhradu cestovného v souvislosti s cestami realizovanými ve dnech [datum], [datum] a [datum] za celkem 108 ujetých km v částce [částka] (jedna cesta z [obec] do [obec] a zpět á 36 km, vozidlo značky Toyota Verso, [registrační značka], při ceně [částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km (3. údaj v TP) a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud snížil celkovou výši nákladů řízení žalobkyně v částce [částka] o hodnotu úspěchu žalované, tj. o 30 % a přiznal tak žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] [obec] plnění náhrady nákladů bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.