10 C 157/2018-86

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa svědkyně, žalovaného, svědka, žalované a žalobkyně] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa svědkyně, žalovaného, svědka, žalované a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Návrh na určení, že výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo stavební 155 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] v obci a části obce Liběšice, rodinný dům, pozemku parcelní číslo stavební 225 – druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, která není zapsána na listu vlastnictví a pozemku parcelní [číslo] – ostatní plocha, vše evidováno u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice na listu vlastnictví [číslo] pro Obec Liběšice, katastrální území Liběšice u Litoměřic je žalobce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo stavební 155 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] v obci a části obce Liběšice, rodinný dům, pozemku parcelní číslo stavební 225 – druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, která není zapsána na listu vlastnictví a pozemku parcelní [číslo] – ostatní plocha, vše evidováno u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice na listu vlastnictví [číslo] pro Obec Liběšice, katastrální území Liběšice u Litoměřic je žalobce s tím, že žalobce dne [datum] uzavřel s žalovanými kupní smlouvu jejímž předmětem byl převod nemovitostí, a to pozemek p.č. stavební 155, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, pozemek p. [číslo] jehož součásti stavba bez čísla popisného nebo evidenčního – stavba technického vybavení a pozemek p. [číslo] vše zapsáno na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, pro obec Liběšice a k.ú. [obec] u [obec]. Vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice ze dne 26. 5. 2017, pod č.j. V-4257/2017 – 506. Žalobce tedy obec Liběšice zveřejnila vyvěšením od [datum] do [datum] na úřední desce obecního úřadu záměr shora popsané nemovitosti prodat. Prodej výše citovaných nemovitostí byl schválen zastupitelstvem obce na zasedání zastupitelstva konaném [datum], a to usnesením následujícího znění: Zastupitelstvo obce schvaluje prodej domu čp 117 se stavební [parcelní číslo] zastavěná plocha nádvoří, výměra 523 m a pp [číslo] ostatní plocha, výměra 164 m a st. p.č 225 zastavěná plocha, výměra 8 m, vše v k.ú. [obec] za cenu [částka] panu [celé jméno svědka]. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalobcem a žalovanými je neplatná pro rozpor se zákonem, neboť uzavření této smlouvy nebylo schváleno zastupitelstvem obce. Usnesení zastupitelstva obce schválilo prodej předmětných nemovitostí [celé jméno svědka], zatímco kupní smlouva byla uzavřena mezi obcí a jeho rodiči [jméno] a [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že tedy předmětná kupní smlouva je s ohledem na uvedené skutečnosti neplatná, nemohlo na jejím základě dojít ke změně vlastnictví k předmětným nemovitostem a žalovaní se tak nemohli stát jejími vlastníky. S ohledem na skutečnost, že v katastru nemovitostí jsou vedeni jako výluční vlastníci předmětných nemovitostí právě žalovaní, je dán naléhavý právní zájem na určení výlučného vlastnictví žalobce. Toto určení nezbytné pro to, aby Katastrální úřad vyznačil žalobce jako výlučného vlastníka předmětných nemovitostí na místo žalovaných. Při prodeji předmětných nemovitostí došlo k více nestandardním jevům a pochybením, například podle článku III kupní smlouvy měla být uhrazena kupní cena před podpisem smlouvy, tato podmínka nebyla splněna a kupní smlouva neměla být rovněž z tohoto důvodu podepisována. Žalovaní kupní cenu uhradili až dne [datum] tedy více jak 3 roky po uzavření kupní smlouvy.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasili, neboť mají za to, že předmětné nemovitosti nabyli v souladu se zákonem a zejména v dobré víře a mají za to, že kupní smlouva je platným právním jednáním.

3. Soud ve věci provedl řadu důkazů.

4. Z výslechu žalované [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že v předmětném domě [adresa] v [obec] jako rodina bydleli již od roku 1997 jako nájemníci. Dům byl hodně zničený, takže do něj investovali hodně financí. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že pokud bude jednáno o prodeji domu, že se přihlédne k jejich investicím. Když v roce 2010 obec vyvěsila záměr předmětné nemovitosti prodat, žalovaní opakovaně na obci žádali, aby jim byl dům prodán. Bylo vysvětleno, že se musí podat žádost a bude o tom jednat zastupitelstvo, záměr se musí vyvěsit. Písemnou žádost tedy podali. Do žádosti napsali, že chtějí, aby smlouva byla„ napsaná“ na syna [celé jméno svědka], kterému v té době bylo už asi 20 let a tak si říkali, aby do budoucna nebyly žádné problémy při převádění, protože on by dům stejně jednou zdědil. Pak se v podstatě nic dlouhou dobu nedělo, žalovaní nečetli žádný záznam ze zastupitelstva. Naopak si mysleli, že prostě k prodeji nedojde. Až v roce 2017 byla žalovaným obcí poslána kupní smlouva k odsouhlasení. Žalovaná si ještě vzpomíná, že tam měla uvedeno špatné rodné číslo, chyběly tam nějaké pozemky, takže na to písemně upozorňovala. Samozřejmě si všimli, že jsou uvedeni jako kupující, ale nenapadlo je, že by to mohlo mít nějaký vliv na tu koupi, jenom si mysleli, že na tu žádost, aby tam byl tzv. napsán [jméno] prostě nikdo nebral zřetel. Nijak to tedy neřešili. Za nějakou dobu pak byli pozváni na obecní úřad, tam se smlouva podepsala a podpisy byly ověřeny. Posléze nějak platili kupní cenu [částka], ale to si již žalovaná přesně nepamatuje v jakém časovém horizontu od podepsání smlouvy.

5. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že je synem žalovaných. Pokud jde o koupi předmětného domu a dalších nemovitostí tak asi před 10 lety mu rodiče řekli, že by ten dům, v němž všichni bydlí i s pozemky chtěli koupit a že by to tzv. chtěli napsat na něj. V té době mu bylo 20 let, měl úplně jiné starosti, prakticky ho to nezajímalo. Pak si dokonce myslel, že rodiče už ten dům koupili, že je tedy rodiny a ne, že jsou stále nájemci. O té záležitosti se pak dlouho nemluvilo, až v roce 2017 pak rodiče říkali, že ten dům konečně koupili a svědek to vzal pouze na vědomí, vůbec neřešil„ na koho je ten dům napsán“. V té době chvíli bydlel u rodičů, chvíli své přítelkyně a nějaká jednání ohledně koupě nesledoval. Nebylo mu o tom nic známo.

6. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že od roku 1994 do roku 2018 byla starostkou obce Liběšice. K věci uvedla, že původně v předmětném domě byla úřadovna městského úřadu asi do roku 1990, pak to měl někdo pronajaté a následně si nemovitost pronajali [celé jméno žalovaného]. Dole měli dílnu a nahoře bydleli. Ten dům nebyl v dobrém technickém stavu, prakticky od roku 1945 se do něj nic neinvestovalo. Svědkyně ještě před tím než byla starostkou, byla tajemnicí obecního úřadu. V té době i v té předmětné nemovitosti, tedy [adresa] i pracovala a byly tam původní podlahy, prakticky všechno původní, přívod vody byl jen do jedné místnosti, suché WC bylo na pavlači. Přízemí se nedalo užívat prakticky vůbec. Když byl dům pronajímán Kuchařovým, bylo dohodnuto, že si provedou nějaké opravy, aby se tam dalo vůbec žít. Znamenalo to udělat rozvod vody, běžné WC, nebyla tam ani koupelna, a podobně. Nebyly však nijak dohodnuty žádné slevy za nájemné za ty za investice a podobně. Později přišli [celé jméno žalovaného] na obec, že by si nemovitosti chtěli koupit, protože už do nich hodně investovali a chtěli by investovat dál tak, aby mohli pokračovat v rekonstrukci. Obec nechala vypracovat u znalce znalecký posudek na cenu pro prodej. Projednávalo se to v zastupitelstvu a to s cenou souhlasilo. Vždy obec jednala s paní [celé jméno žalované] [celé jméno žalovaného] si pak podali žádost o odkoupení nemovitosti, ale v té žádosti uvedli, že chtějí, aby toto bylo„ napsané na syna [celé jméno svědka]“. [příjmení] [jméno] byl tedy schválen na zastupitelstvu za cenu dle znaleckého posudku. Někdy koncem roku 2010 byla smlouva sepsána a dál se nic nedělo. Kuchařovým bylo jenom oznámeno, že žádost byla projednána a schválena. V té době bylo po volbách, byl problém s fungováním nového zastupitelstva, dále se v obci řešily přívalové deště, nákladná rekonstrukce školy a jiné problémy, takže na smlouvu se v podstatě zapomnělo. Navíc ten pracovník, který smlouvu sepisoval, odešel a nijak na ni neupozornil. Posléze [celé jméno žalovaného] začaly věc nějak upomínat, takže to obec začala řešit, vytáhla se smlouva. Smlouva byla zaslána Kuchařovým, svědkyně si již příliš nepamatuje, kdo byl uveden jako kupující, ale domnívá se, že právě [celé jméno svědka] [celé jméno žalovaného] pak smlouvu vrátili s tím, že by chtěli, aby ta smlouva nebyla na [jméno], ale přímo na ně. Svědkyně si vzpomíná, že zrovna přišla do úřadovny obce a pracovnice jí informovala o žádosti o změnu kupujícího. Svědkyně řekla, že to má nechat tak, jak to je. Pak jí to ale začalo vrtat hlavou, chtěla Kuchařovým vyjít vstříc a pak tedy pracovnici řekla, aby smlouvu přepsala na manžele [celé jméno žalovaného]. V té době si svědkyně vůbec neuvědomila, že to nejde kvůli tomu, že prodej byl zastupitelstvem schválen na [jméno]. Pak došlo k podpisu smlouvy i s Kuchařovými, vše se dalo zavkladovat na katastr. Svědkyně si vzpomíná, že ještě s katastrem jednala, jestli tak starou smlouvu, tedy z roku 2010 jim v roce 2017 zavkladují. To se však ukázalo, že není problém. Posléze svědkyni právník sdělil, že smlouva je neplatná, protože usnesení zastupitelstva znělo na [jméno], kdežto smlouva na manžele [celé jméno žalovaného]. Dále to při kontrole z krajského úřadu bylo obci vytčeno, že došlo k pochybení. Obec to tedy musela začít řešit a tedy podala předmětnou žalobou.

7. Dále soud provedl důkaz listinami.

8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že ji uzavřela Obec Liběšice zastoupená starostkou obce Alenou Knobovou s [jméno] a [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy byl pozemek st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 523 m jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům p.p. [číslo] ostatní plocha, výměra 164 m, stavební p.č 225 - zastavěná plocha a nádvoří, výměra 8 m, vše k.ú. [obec] u [obec], obec Liběšice okres [okres], zapsané na LV [číslo] pro katastrální území Liběšice u Litoměřic, obec Liběšice, okres [okres]. Kupní cena byla stanovena [částka] korun, když připsání celé kupní ceny na uvedený účet bylo stanoveno jako nutná podmínka pro podání návrhu na vklad kupní smlouvy na katastrální úřad. Byla také uvedena poznámka, že obec Liběšice jako účastník smlouvy potvrdila, že záměr obce prodat předmětné nemovitosti podle smlouvy byl v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích řádně zveřejněn vyvěšením na úřední desce obecního úřadu od [datum] do [datum] před projednáním zastupitelstva obce konaném dne [datum], kterým byl prodej nemovitostí schválen.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] pro obec Liběšice a k.ú. [obec] u [obec] bylo zjištěno, že žalovaní jsou zapsáni jako majitelé parcely stavební 155 - zastavěná plocha a nádvoří, jejich součástí je stavba [adresa svědkyně, žalovaného, svědka, žalované a žalobkyně] - rodinný dům na tomto pozemku, dále stavební 225 zastavěná plocha a nádvoří se stavbou bez čp/če - technické vybavení a pozemek [číslo] ostatní plocha – manipulační plocha. Výpis pak byl podán k [datum] a dále k datu [datum].

10. Ze zápisu z mimořádného zasedání zastupitelstva obce Liběšice ze dne [datum] bylo zjištěno, že v něm bylo uvedeno: Obec Liběšice zveřejnila záměr prodat dům [adresa] v [obec] se stavební parcelou [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, výměra 523 m a p.p. [číslo] ostatní plocha, výměra 164 m a st. p. [číslo] zastavěná plocha, výměra 8 m, vše v k.ú. [obec] za cenu [částka]. V domě bydlí manželé [celé jméno žalovaného], kteří dům rekonstruovali na vlastní náklady, a tudíž mají přednostní právo dům koupit. O koupi dále projevila zájem paní [příjmení] z [obec]. Usnesení: zastupitelstvo obce schvaluje prodej domu [adresa] se st. p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, výměra 523 m a p.p.č [číslo] ostatní plocha, výměra 164 m a st. p. [číslo] zastavěná plocha, výměra 8 m, vše v k.ú. [obec] za cenu [částka] panu [celé jméno svědka]. Pro přijetí usnesení bylo 12 osob, nikdo se nezdržel hlasování a nikdo nebyl proti.

11. Z výpisu účtu žalobce u [obec] spořitelny ze dne [datum] bylo zjištěno, že za předmětné nemovitosti byla zaplacena kupní cena [částka].

12. Z listiny datované dne [datum] bylo zjištěno, že manželé [celé jméno žalovaného] vzhledem k tomu, že dne [datum] byl zveřejněn záměr obce prodat nemovitosti dům [adresa] se stavební parc. [číslo] p.p. [číslo] stavební p. [číslo] uvedli, že o shora uvedenou nemovitost mají zájem. Požádali, aby kupní smlouva byla uvedena na syna [celé jméno svědka], kterého blíže specifikovali rodným číslem a bydlištěm v [adresa]. Obecní úřad dle razítka přijal tuto žádost [datum].

13. Z listiny předložené žalobcem bylo zjištěno, že žalobce zveřejnil záměr obce prodat nemovitý majetek, a to předmětné nemovitosti za cenu [částka]. Bylo zde uvedeno, kam se mají zasílat nabídky. Zveřejněno bylo [datum] a sejmuto [datum].

14. Ze zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření Obec Liběšice za rok 2017 Krajského úřadu Ústeckého kraje, (kontrola se uskutečnila v obci ve dnech [datum] a [datum], [datum] - [datum]) bylo zjištěno kromě jiného, že zasedání zastupitelstva obce dne [datum] schválilo prodej předmětných nemovitostí panu [celé jméno svědka], cena byla stanovena na základě znaleckého posudku ze dne [datum] ve výši [částka]. Návrh na vklad kupní smlouvy do katastru nemovitostí byl podán dne [datum] s datem uzavření kupní smlouvy ke dni [datum] s jinými kupujícími, než schválilo zastupitelstvo obce. Kupní cena byla uhrazena převodem na běžný účet u [obec] spořitelny dne [datum] s tím, že předmětná kupní smlouva byla uzavřena v rozporu se schváleným usnesením zastupitelstva obce a hrozí tímto její neplatnost.

15. Ze znaleckého posudku [číslo] soudního znalce [jméno] [příjmení] ze dne 2e. 9. 2010 bylo zjištěno, že předmětem ocenění byly předmětné nemovitosti, a tyto ocenil na částku [částka], když tato cena byla zjištěna kombinací nákladového a výnosového způsobu.

16. Podle § 2079 odstavec 1 občanského zákoníku zákona číslo 89/2012 (dále jen OZ) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

17. Podle § 2128 odstavec 1 OZ při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560 odstavec 1 první věta.

18. Podle § 560 OZ písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

19. Podle § 38 odstavec 1 první a druhá věta zákona č. 128/2000 Sb. o obcích majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.

20. Podle odstavce 2 majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením, nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

21. Podle § 39 téhož zákona odstavce 1 záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hodnotnou nemovitou věc nebo právo stavby nebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo staveb pozemků ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona platnými ke dni při zveřejnění záměru.

22. Podle § 41 odstavec 1 zákona o obcích podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou již bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li jistina touto doložkou obcí opatřena má za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.

23. Podle odstavce 2 právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce jsou bez tohoto schválení neplatná.

24. Podle odst. 3 k neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a v § 38 odstavec 4 a § 39 odstavec 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.

25. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byl soudem shledán tento skutkový děj:

26. Předmětné nemovitosti, a to zejména dům [adresa] v [obec], užívali žalovaní už od roku 1997 jako nájemníci. Dům byl hodně zničený, prakticky nedošlo k řádné údržbě od roku 1945. Přízemí bylo neobyvatelné, v prvním patře byla voda zavedena pouze do jedné místnosti, WC bylo suché na pavlači, nebyla tam koupelna a podobně (výpověď žalované a výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]). [celé jméno žalovaného] si pronajali dům s tím, že provedou nějaké opravy, aby se tam dalo žít. Do domu investovali, a protože chtěli rekonstruovat dům dál, požádali obec o odprodej všech nemovitostí. Obec nechala vypracovat od znalce [jméno] [příjmení] znalecký posudek na cenu těchto nemovitostí a znalec zjistil cenu předmětných nemovitostí ve výši [částka], když tato cena byla zjištěna kombinací nákladového a výnosového způsobu. Znalecký posudek byl pořízen [datum]. Obec pak zveřejnila záměr prodat předmětné nemovitosti a tento byl vyvěšen na její úřední desce v době od [datum] do [datum]. Dne [datum] se konalo mimořádné zasedání zastupitelstva obce Liběšice, které mimo jiné konstatovalo, že Obec Liběšice zveřejnila záměr prodat dům [adresa] v [obec] se stavební parcelou [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, výměra 523 m a p.p. [číslo] ostatní plocha, výměra 164 m a st. p. [číslo] zastavěná plocha, výměra 8 m, vše v k.ú. [obec] za cenu [částka]. V domě bydlí manželé [celé jméno žalovaného], kteří dům rekonstruovali na vlastní náklady, a tudíž mají přednostní právo dům koupit. O koupi dále projevila zájem paní [příjmení] z [obec]. Usnesení: zastupitelstvo obce schvaluje prodej domu [adresa] se st. p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, výměra 523 m a p.p.č [číslo] ostatní plocha, výměra 164 m a st. p. [číslo] zastavěná plocha, výměra 8 m, vše v k.ú. [obec] za cenu [částka] panu [celé jméno svědka]. Zastupitelstvo pak vydalo usnesení: Zastupitelstvo obce schvaluje prodej domu čp 117 se stavební [parcelní číslo] zastavěná plocha nádvoří, výměra 523 m a pp [číslo] ostatní plocha, výměra 164 m a st. p.č 225 zastavěná plocha, výměra 8 m, vše v k.ú. [obec] za cenu [částka] panu [celé jméno svědka]. Kupní smlouva byla uzavřena [datum], když touto kupní smlouvou Obec Liběšice prodala předmětné nemovitosti [jméno] a [jméno] [příjmení] za dohodnutou cenu [částka], která byla řádně zaplacena. Tato listina obsahovala i potvrzení žalobce, že Obec Liběšice jako účastník smlouvy záměr obce prodat nemovitosti smlouvou převáděné, v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích řádně zveřejnila vyvěšením na úřední desce obecního úřadu od [datum] do [datum], před projednáním v zastupitelstvu obce konaném [datum], kterým byl prodej nemovitostí schválen. Předmětná kupní smlouva byla zapsána do katastru nemovitostí [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. V rámci hospodaření Obce Liběšice Krajský úřad Ústeckého kraje za rok 2017, kromě jiného zjistil riziko neplatnosti této předmětné kupní smlouvy, když podle jeho názoru byla smlouva uzavřena v rozporu se schváleným usnesením zastupitelstva obce. Následně zastupitelstvo obce při dvou jednáních o problému hovořilo, avšak s nulovým výsledkem. Obec nakonec [datum] podala předmětnou žalobu k soudu. Mezi účastníky pak byla sporná prakticky pouze právní stránka věci, když žalovaní považovali smlouvu za bezvadnou a platnou, kdežto žalobce v souladu se zjištěním kontrolního orgánu Krajského úřadu v [obec] tvrdil, že smlouva je neplatná od samého počátku vzhledem k tomu, že smlouva nebyla řádně schválena zastupitelstvem obce, respektive, že došlo ke schválení prodeje za uvedenou částku [celé jméno svědka], synovi žalovaných, nikoliv žalovaným, s kterými posléze byla kupní smlouva uzavřena.

27. Soud se tedy zabýval pouze posouzením, zda předmětná kupní smlouva je neplatná, a to proto, že byla uzavřena s jinými osobami, než schválilo zastupitelstvo obce. Pokud jde o § 41, který pojednává o právním jednání obce pak dle komentáře systému ASPI (doc. JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], JUDr. Bc. [jméno] [příjmení] [jméno]) s rekodifikací soukromého práva došlo také ke změnám pojetí platnosti právních jednání. Ustanovení § 586 občanského zákoníku vychází z priority relativní neplatnosti právního jednání. Podle ustanovení § 588 OZ se za absolutně neplatné považují ta právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům nebo která odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. V reakci na tuto změnu zákonodárce doplnil § 41 obecního zřízení o odstavec 3, kterým prakticky vymezil zvláštní případy absolutní neplatnosti či právních jednání učiněných obcí. Je zřejmé, že účelem zákona o obcích je bránit oprávněné zájmy obce, například před nevhodným nakládáním s majetkem obce, což znamená zcizení či prodej jiných nemovitostí než těch, o kterých bylo rozhodnuto zastupitelstvem obce a za cenu nižší než byla zastupitelstvem obce schválena, popřípadě jiné osobě, než jak bylo schváleno zastupitelstvem. Ústavní soud České republiky ve svém usnesení I.ÚS 2384/11 ze dne [datum] v bodě 21 uvedl, že závěr, že určitý právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem nebo pro jeho obcházení se nicméně musí opírat o rozumný výklad dotčeného zákonného ustanovení. Především je nutné se vždy ptát po účelu zákonného příkazu či zákazu, čímž je, jak bylo výše vyjádřeno, ochrana majetku obce před neodpovědným jednáním jednotlivce, i když jak starosta nemohl a nemůže sám vytvářet vůli obce tam, kde již tato vůle byla v zásadních bodech vytvořena, nelze upřít právo, aby v intencích takto projevené vůle jednal. Tímto relativně samostatným jednáním je však třeba rozumět takové úkony, které nezahrnují podstatné náležitosti smlouvy, k jejímuž uzavření dala v souladu se zákonem o obcích souhlas místní rada nebo zastupitelstvo. Jiný výklad by v takové situaci mohl být považován za přehnaně formalistický, když by navíc z hlediska zmíněného účelu schvalování právního úkonu obce zastupitelstvem, a to i s ohledem na požadavek ochrany soukromoprávních vztahů a smluvní volnosti stran, postrádal smysluplné nebo rozumné odůvodnění.

28. Právě v tomto případě je třeba se zastavit u projevené vůle zastupitelstva obce projevené na zasedání zastupitelstva [datum]. Zde je kromě jiného k této problematice uvedeno, že„ v domě bydlí manželé [celé jméno žalovaného], kteří dům rekonstruovali na vlastní náklady a tudíž mají přednostní právo dům koupit“. Na to bylo vydáno usnesení, kterým zastupitelstvo obce schválilo prodej předmětných nemovitostí za cenu [částka] (tak jak bylo uvedeno ve vyhlášeném záměru obce podle znaleckého posudku) a to panu [celé jméno svědka]. K takto formulovanému usnesení je zřejmě vedla určitá žádost manželů [příjmení], kteří požádali o prodeji nemovitosti s tím však, aby nemovitosti byly„ napsány“ na jejich syna [celé jméno svědka]. Od schválení tohoto usnesení, respektive zasedání zastupitelstva a uzavření smlouvy pak uplynula řada let, když smlouva byla uzavřena až v roce 2017, a to z důvodu na straně obce, když tato podle vyjádření tehdejší starostky, musela řešit„ důležitější věci a na tuto smlouvu se pozapomnělo“. Při jejím sepisu pak žalovaní pouze požádali, aby jako kupující byli uvedeni oni nikoliv syn. Toto umožnila za obec jednající starostka obce. Soud zde dospěl k závěru, že při jednání zastupitelstva byla jednoznačná vůle zastupitelstva prodat dům manželům [příjmení], když tam byl přímo uveden i důvod, tzn. rekonstrukce domu na vlastní náklady, z čehož zastupitelstvo dovozovalo jejich přednostní právo na nákup, když je proto prakticky upřednostnilo oproti žadatelce [příjmení] z [obec]. V usnesení, které pak bylo vyhlášeno, se tato vůle zastupitelstva projevila s tou úpravou, že dům bude prodán synovi žalovaných [jméno]. Soud se domnívá, že v této záměně v osobách na straně kupujícího, nelze spatřovat neplatnost této smlouvy, neboť je zřejmé, že prodej manželům [příjmení] byl vůlí v minulosti rozhodujícího zastupitelstva. Z kontextu jednání je zcela zřejmé, že dům zastupitelstvo mělo vůli prodat manželům [příjmení], a to z důvodu právě již proběhlé části rekonstrukce na jejich vlastní náklady. To, že v usnesení se na straně kupující objevil jejich syn [celé jméno svědka], podle názoru soudu není v rozporu s vůlí zastupitelstva. Takto projevená vůle zastupitelstva není ani v rozporu s hlavními zásadami zákona o obcích a potažmo zásadou dobrých mravů podle občanského zákoníku, neboť při výkladu předmětných ustanovení zákona o obcích, zejména o neplatnosti právního úkonu podle § 41 je nutné nahlížet optikou § 38 a § 39 zákona o obcích když hlavní účel, který spočívá v ochraně majetku obce před neodpovědným jednáním jednotlivce, zabránění prodeje za nevýhodných podmínek, za podmínek nerovných či v rozporu s dobrými mravy nebyl nijak porušen či obejit. Soud se domnívá, že jiný výklad by v takové konkrétní situaci mohl být považován za přehnaně formalistický. Žalovaní při podpisu smlouvy navíc byli v dobré víře, že byly splněny všechny právní povinnosti pro to, aby smlouva byla platná (zveřejnění, schválení zastupitelstvem), když smlouva obsahovala i tuto doložku obce. Proto soud žalobu zamítl.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř., když byla přiznána náhrada nákladů žalovaným celkem ve výši [částka], když takto bylo účtováno podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif při úkonu právní pomoci dle § 7 a § 9 odstavec 4 písm. b) činí částku [částka] po srážce při zastoupení více, než jednoho z účastníků týmž advokátem je pak podle § 12 odstavec 4 srážka [částka] tedy 1 úkon právní pomoci v tomto případě činí [částka]. Právní zástupce žalovaných pak každého ze žalovaných zastupoval při sedmi úkonech (převzetí věci a první porada s klientem § 11 odst. 1 písm. a), vyjádření k žalobě [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d), doplnění tvrzení [datum] § 11 odst. 1 písm. d) a účast u jednání soudu dne [datum], 7. 10. a [datum] a [datum], a to podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), dále u každého z účastníků 7 režijních paušálů á [částka] podle § 13 ATaktomu u každého účastníka 21% DPH [částka]. U každého z účastníků pak za zastupování jim byla přiznána částka [částka] tedy celkem [částka].

Poučení