10 C 157/2024 - 121

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Chmela, Ph.D. a přísedících Miroslavy Beňové a Ing. Jiřího Matese ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], příspěvková organizace, IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta], [Anonymizováno]. sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 359 492 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 248 630 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku na zaplacení částky 109 862 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 46 783,10 Kč, a to do 3 dnů od právní rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a argumentace účastníků I.1 Tvrzení a argumentace žalobkyně 1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 359 492 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, které jí mělo jako zaměstnankyni a současně ředitelce žalované vzniknout tím, že si vyplácela mzdové nároky, které jí dle žalobkyně nenáležely.

2. Dle žalobních tvrzení působila žalovaná do [datum] ve funkci ředitelky žalobkyně. V letech 2023 a 2024 proběhla u žalobkyně veřejnosprávní kontrola ze strany zřizovatele a kontrola inspektorátu práce a České školní inspekce. Tyto kontroly odhalily nedostatky v oblasti odměňování žalované za výkon její funkce a práce – ty spočívaly jednak v tom, že žalované byl nesprávně stanoven platový tarif a jednak v tom, že žalovaná uzavírala „sama se sebou“ dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr současně z pozice statutárního orgánu žalobkyně a z pozice zaměstnance.

3. Žalovaná byla předně od 1. 1. 2021 nesprávně zařazena do 13. platové třídy, 7. platového stupně, ač nevykonávala práce, které dané platové třídě odpovídají a měla být zařazena do 12. platové třídy, 7. platového stupně. Jednou z povinností žalované plynoucí z její funkce ředitelky přitom bylo též určování platů, tj. též platových tarifů, ostatním zaměstnancům žalobkyně. Žalovaná a další dvě zaměstnankyně (zástupkyně ředitelky a hospodářka) pak byly jedinými zaměstnankyněmi s nesprávně určeným platovým tarifem; pouze těmto zaměstnankyním nadto byly v daném období vypláceny mimořádné odměny v excesivní výši. Je tak zřejmé, že žalovaná postupovala při zařazování zaměstnanců do platových tříd systematicky a cíleně, a jednala tak vědomě a účelově s cílem se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit. Žalovaná tak ani ohledně nesprávně určeného platového tarifu nemohla být v dobé víře a muselo jí být zřejmé, že jí je platový tarif vyplácen v nesprávné výši. V důsledku nesprávného platového zařazení žalované vzniklo za dobu od června 2021 do července 2023 bezdůvodné obohacení ve výši 89 990 Kč: V období 7 měsíců od června do prosince 2021 jí bylo vypláceno navíc 3 410 Kč měsíčně (45 350 Kč namísto správných 41 940 Kč, v období 19 měsíců od ledna 2022 do července 2023 pak 3 480 Kč měsíčně (46 260 Kč namísto správných 42 780 Kč).

4. Vedle toho pak žalovaná opakovaně uzavřela sama se sebou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Takové jednání je dle žalobkyně neplatné s ohledem na střet zájmů na straně žalované – v této souvislosti žalobkyně odkázala na právní názor vyjádřený Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3053/2010. Dohody byly navíc uzavírány na výkon prací, které jsou nepochybně součástí náplně práce ředitele školy (např. organizace, realizace a vedení školy v přírodě, organizace, realizace a vedení lyžařského výcvikového kurzu atp.). I nemožnosti uzavírat takovéto dohody si přitom žalovaná musela být vědoma, neboť důležitou součástí náplně práce ředitele školy je výkon funkce zaměstnavatele vůči ostatním zaměstnancům školy. Na základě takto uzavřených neplatných dohod pak bylo žalované vyplaceno celkem 269 502 Kč (80 767 Kč za období od června 2021 do prosince 2021, 119 505 Kč za období od ledna 2022 do prosince 2022 a 69 230 Kč za období od ledna 2023 do prosince 2023). I tato částka dle žalobkyně představuje bezdůvodné obohacení.

5. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě do 31. 5. 2024, žalovaná však uplatněný nárok odmítla uznat. I.2 Tvrzení a argumentace žalované 6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a ve věci uvedla, že do funkce ředitelky žalobkyně byla jmenována s účinností od 1. 8. 2017 rozhodnutím zřizovatele a její plat pak platovými výměry stanovil rovněž zřizovatel. Ve všech platových výměrech za uvedené období byla žalovaná zařazena do 13. platové třídy, do stejné platové třídy byl navíc zařazen i předchozí a následující ředitel žalobkyně. Platové výměry představovaly pro žalovanou již od počátku jednoznačný projev vůle zřizovatele poskytovat jí plat ve stanovené výši. Žalovaná z platových výměrů vycházela a ostatně i sám zřizovatel měl zjevně až do podání žaloby za to, že žalovanou do 13. platové třídy zařadil správně. Žalovaná stěží mohla nabýt jiného dojmu. Za těchto okolností tak žalovaná nevěděla a nemohla vědět, že by jí plat eventuelně byl stanoven či vyplácen nesprávně.

7. Pokud se pak jedná o přijetí plnění z dohod o prací konaných mimo pracovní poměr, nesouhlasí žalovaná s názorem žalobkyně o neplatnosti uzavřených dohod. Žalobkyně v tomto směru vychází z judikatury Nejvyššího soudu, která již dle žalované byla překonána nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 669/17 a rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu. Z této judikatury dle žalované plyne, že smlouvy podepsané za obě strany stejnou osobou nejsou automaticky neplatné a pokud chtějí soudy dovozovat zákaz soukromoprávního jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty. V každém jednotlivém případě je pak třeba zkoumat, zda při právním úkonu nedochází ke střetu zájmů a případnou neplatnost je třeba posuzovat individuálně dle okolností daného případu. Pokud jsou přitom podmínky pracovní smlouvy a mzdové podmínky standardní, o střet zájmů se nejedná.

8. V projednávaném případě se přitom práce konané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nekryjí s pracovní náplní žalované jakožto ředitelky školy. Jednalo se jednak o práce spočívající v doplňkových aktivitách podle Národního plánu podpory návratu do škol a v rámci Národního plánu obnovy (doučování) vyhlášeného Ministerstvem školství v souvislosti s negativními dopady výpadku prezenční výuky způsobenými pandemií Covid-19. Podmínkou pro čerpání prostředků na tyto doplňkové aktivity přitom bylo mimo jiné to, že se u zaměstnanců poskytnou na odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr. Dále se jednalo o práce spočívající v bezplatné jazykové přípravě v předškolním a základním vzdělávání a i zde bylo zajišťování aktivit na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v souladu s metodickým pokynem ministerstva. Dále se jednalo rovněž o práce v rámci poskytnuté účelové dotace z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání s názvem [jméno FO], které se vykazovaly zvlášť a rovněž musely být konány na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Konečně se pak jednalo o práce spočívající v organizaci, realizaci a vedení školy v přírodě, realizaci a vedení lyžařského kurzu a na výrobu propagačních materiálů, tedy na práce nespadající do náplně práce žalované. Podmínky, za kterých byly dohody uzavírány, pak byly pro všechny zaměstnance stejné – hodinová sazba se odvíjela od specifikace prací, jejich náročnosti, míry odpovědnosti, náplně práce atp. Žalovaná nebyla v rámci uzavírání dohod nijak zvýhodněna. Druh práce a shoda či neshoda s pracovní náplní žalované navíc nebyla předmětem kontroly inspektorátu práce. Práce na základě dohod pak žalovaná konala mimo svou běžnou pracovní dobu 9. Žalovaná má navíc za to, že ani z případné neplatnosti uzavřených dohod by neplynula povinnost žalované vracet přijaté plnění – tím by totiž naopak došlo k bezdůvodnému obohacení žalobkyně, která by od žalované přijala plnění ve formě vykonané práce bez právního důvodu.

10. Žalovaná v řízení rovněž vznesla námitku promlčení s tím, že část požadované částky se vztahuje k období před 10. 7. 2021.

II. Skutkový stav

11. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění: II.1 Pracovní poměr žalované u žalobkyně a uzavírané dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 12. Žalovaná byla s účinností od [datum] městem [adresa] jmenována do funkce ředitelky žalobkyně (prokázáno jmenovacím dekretem z [datum]).

13. V organizačním řádu školy byla vymezena pracovní náplň ředitele školy tak, že mj. v rámci řízení organizace je statutárním orgánem školy, řídí školu a plní povinnosti vedoucího organizace, řídí ostatní pracovníky školy a koordinuje jejich práci, je zodpovědný za chod organizace, zpracovává roční a měsíční plány, provádí kontrolní činnost na základě obecně závazných pokynů a kontroluje chod školy ve všech oblastech; v rámci výchovně vzdělávacího procesu vykonává přímou výchovně vzdělávací práci se žáky, sleduje, kontroluje a hodnotí výchovně vzdělávací proces včetně jeho výsledků, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně-vzdělávací práce školy, vytváří pedagogickým pracovníkům podmínky při realizaci dalších akcí školy, které navazují na výuku; v rámci pracovně právní problematiky přijímá pracovníky do pracovního poměru, zabezpečuje personální obsazení školy, určuje v souladu s pracovní smlouvou a se zřetelem ke konkrétním podmínkám školy věcnou náplň pracovních činností zaměstnanců, nařizuje práci přesčas, rozhoduje o čerpání náhradního volna, uzavírá dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, stanovuje odměny a další pohyblivé složky platu, pověřuje pracovníky školy dalšími úkoly (vedení školy v přírodě, lyžařského kurzu); další součásti náplně práce byly stanoveny též v oblastech materiální a ekonomické, dokumentace, externích vztahů a BOZP (prokázáno výňatkem z organizačního řádu školy – „ŘEDITEL ŠKOLY – pracovní náplň“).

14. V průběhu trvání pracovního poměru žalovaná „sama se sebou“ (na jedné straně za žalobkyni z pozice její ředitelky jako za zaměstnavatele a na druhé straně současně v postavení zaměstnankyně) uzavřela řadu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z nich byly v řízení prokázány konkrétně následující dohody o provedení práce, které lze pro přehlednost – jak činí i žalovaná – rozdělit do 4 základních kategorií podle charakteru činností a zdroje financování: a) Dohody v rámci Národního plánu podpory návratu do škol a Národního plánu obnovy - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „doučování žáků, osobnostní a sociální rozvoj žáků, adaptace a socializační (stmelovací) aktivity v návaznosti na výpadek prezenční výuky způsobené pandemií covid-19 a s ním související činnosti, se sjednanou odměnou 250 Kč/hod. (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „doučování žáků v návaznosti na výpadek prezenční výuky způsobené pandemií covid-19 (realizace investice 3.2.3 Národního plánu obnovy, financováno Evropskou unií NextGeneratioEU)“ se sjednanou odměnou 250 Kč/hod. (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] – [datum] se sjednaným druhem práce „doučování žáků v návaznosti na výpadek prezenční výuky způsobené pandemií covid-19 (realizace investice 3.2.3 Národního plánu obnovy, financováno Evropskou unií NextGeneratioEU)“ se sjednanou odměnou 250 Kč/hod. (prokázáno DPP z [datum]); b) Dohody v rámci poskytování jazykové přípravy cizinců: - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „výuka českého jazyka v rámci podpory vzdělávání cizinců ve školách pro žáky [adresa]“, se sjednanou odměnou 550 Kč/hod (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „poskytování jazykové přípravy žákům s cizím státním občanstvím“, se sjednanou odměnou 450 Kč/hod (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „poskytování jazykové přípravy žákům s cizím státním občanstvím“, se sjednanou odměnou 550 Kč/hod. (prokázáno DPP z [datum]); c) Dohody v rámci projektů EUŠkola pro život [jméno FO]. a III - DPP z [datum] na období [datum] – [datum], následně dodatky prodloužené až do [datum], se sjednaným vymezením práce „hlavní manažer projektu“, se sjednanou odměnou 400 Kč/hod (prokázáno DPP z [datum], včetně dodatků z [datum] a [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] – [datum], následně dodatkem prodloužené do [datum], se sjednaným vymezením práce „tandemová výuka“, se sjednanou odměnou 300 Kč za vyučovací hodinu (prokázáno DPP z [datum] včetně dodatku z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným vymezením práce „sdílení zkušeností pedagogů z různých škol prostřednictvím vzájemných návštěv v MŠ, ZŠ a ŠK“, se sjednanou odměnou 2 000 Kč za jedno sdílení zkušeností (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] – [datum] se sjednaným vymezením práce „sdílení zkušeností pedagogů z různých škol prostřednictvím vzájemných návštěv v MŠ, ZŠ a ŠK“, se sjednanou odměnou 2 000 Kč za jedno sdílení zkušeností (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] – [datum] se sjednaným vymezením práce „spolupracovník projektového dne mimo školu pro žáky ZŠ“, se sjednanou odměnou 500 Kč za realizaci projektového dne mimo školu (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] – [datum], následně dodatky prodloužené až do [datum], se sjednaným vymezením práce „hlavní manažer projektu“, se sjednanou odměnou 550 Kč/hod (prokázáno DPP z [datum], včetně dodatků z [datum] a [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným vymezením práce „tandemová výuka“, se sjednanou odměnou 300 Kč za vyučovací hodinu (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným vymezením práce „vedoucí projektového dne“, se sjednanou odměnou 1 000 Kč za realizaci projektového dne (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum], následně dodatkem prodloužené do [datum], se sjednaným vymezením práce „sdílení zkušeností pedagogů z různých škol prostřednictvím vzájemných návštěv v MŠ, ZŠ a ŠK“, se sjednanou odměnou 2 000 Kč za realizaci sdílení zkušeností (prokázáno DPP z [datum] včetně dodatku z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „příprava, organizace a sdílení dlouhodobé zahraniční stáže pro skupinu pedagogických pracovníků z MŠ a ZŠ“, se sjednanou odměnou 400 Kč/hod (prokázáno DPP z [datum]); d) Dohody na ostatní činnosti: - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „organizace, realizace a vedení školy v přírodě pro žáky [adresa]“, se sjednanou odměnou 400 Kč/hod (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „organizace, realizace a vedení lyžařského výcvikového kurzu pro žáky [adresa]“, se sjednanou odměnou 345 Kč/hod (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „výroba propagačních materiálů na komunitní akci organizovanou v [adresa]“, se sjednanou odměnou 315 Kč/hod (prokázáno DPP z [datum]); - DPP z [datum] na období [datum] se sjednaným druhem práce „organizace, realizace a vedení lyžařského výcvikového kurzu pro žáky [adresa]“, se sjednanou odměnou 300 Kč/hod. (prokázáno DPP z [datum]).

15. Část uvedených dohod se soudu podařilo spárovat s jednotlivými položkami odměn z dohod, které byly žalované v žalovaném období 6/2021 –7/2023 vypláceny podle mzdových listů; část se naopak takto přiřadit nepodařilo. K tomu viz podrobněji tabulku v bodě 23 rozsudku.

16. Činnosti vykonávané dle dohod o provedení práce a pracovní činnosti žalovaná vykazovala v měsíčních výkazech práce, ty však byly vedeny ve vazbě na jednotlivé dotační projekty, a naopak bez jasně identifikovatelné vazby na jednotlivé uzavírané dohody, potažmo na jednotlivé položky vyplácených odměn. Ve výkazech byly nadto vykonávané činnosti často vymezeny jen velmi obecným způsobem (např. „realizace 1. návštěvy“; „Sdílení na poradě“; „Finalizace ZoR“; „Finanční kontrola ZŠ“), popř. nebyly v některých případech vymezeny vůbec. V části výkazů nebyly uvedeny ani časy výkonu práce (prokázáno měsíčními výkazy práce žalované dle DPČ v projektu EUŠkola pro život II za červen až září 2021, měsíčním výkazem práce žalované dle DPP k „[Anonymizováno] [adresa]“ za leden 2022, měsíčními výkazy práce žalované dle DPP v projektu EUŠkola pro život II za leden až březen 2022, měsíčními výkazy práce žalované dle DPP v projektu EUŠkola pro život III za duben až listopad 2022). II.2 Financování projektů, v jejichž rámci byly uzavírány jednotlivé dohody 17. V červnu 2021 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR („MŠMT“) ve svém věstníku s odkazem na § 161 odst. 7 školského zákona stanovilo pravidla pro poskytnutí dalších finančních prostředků pro základní a střední školy a konzervatoře na náklady vzniklé v období od [datum] do [datum] – učinilo tak v rámci Národního plánu podpory návratu do škol, a to v souvislosti s obávanými negativními dopady výluky prezenční výuky způsobenými pandemií covid-19. Podle těchto pravidel byly prostředky určeny mj. pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy a měly se poskytnout na odměny a odvody z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců škol (bod I. písm. a/). Škola byla oprávněna finanční prostředky použít výhradně na úhradu ostatních osobních nákladů (odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), za vykonanou práci související primárně s činnostmi školy vedoucími k vyrovnání vzdělávacích ztrát žáků souvisejících s výpadkem prezenčního vyučování z důvodu pandemie covid-19. Konkrétními uznatelnými činnostmi pak byly individuální a skupinové doučování žáků školy, primárně prezenční formou a zaměřené na stěžejní předměty; pokud by z objektivních důvodů nebylo možné využít finanční prostředky na primární aktivitu, bylo umožněno jejich využití na aktivity školy vedoucí k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáků adaptací žáků po návratu do škol, a to konkrétně na skupinové socializační aktivity, odborné služby skupinové (stmelovací programy, konzultační skupiny) a odborné přednášky pro žáky s tématy duševního zdraví, zdravého kolektivu, internetové bezpečnosti aj. (bod III). Upravena byla též maximální odměna ve výši 250 Kč/hod. (bod IV.). (Prokázáno [Anonymizováno].)

18. V prosinci 2021, září 2022 a únoru 2023 MŠMT dále ve svém věstníku s odkazem na § 161 odst. 7 školského zákona postupně stanovilo pravidla pro poskytnutí dalších finančních prostředků pro základní a střední školy a konzervatoře na náklady vzniklé v období od 1. 1. do [datum], v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] – učinilo tak v rámci Národního plánu obnovy (Doučování), a to v souvislosti s negativními dopady výluk prezenční výuky způsobenými pandemií covid-19. Podle těchto pravidel byly prostředky určeny mj. pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy a měly se poskytnout na odměny a odvody z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců škol (bod I. písm. a/). Škola byla oprávněna finanční prostředky použít výhradně na úhradu ostatních osobních nákladů (odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), za vykonanou práci související primárně s činnostmi školy vedoucími k vyrovnání vzdělávacích ztrát žáků souvisejících s výpadkem prezenčního vyučování z důvodu pandemie covid-19. Konkrétními uznatelnými činnostmi pak byly individuální a skupinové doučování žáků školy. (bod III). Upravena byla též maximální odměna ve výši 250 Kč/hod. pro období od [datum] do [datum], resp. ve výši 300 Kč/hod. pro navazující období (bod IV. písm. c/). (Prokázáno [Anonymizováno])

19. V srpnu 2021 vydalo MŠMT Metodický materiál k poskytování bezplatné jazykové přípravy v předškolním a základním vzdělávání, a to v návaznosti na novelizace vyhlášek č. 14/2005 Sb. a 48/2005 Sb., za účelem realizace jazykové přípravy dětí a žáků s cizím státním občanstvím v mateřských a základních školách. V něm mj. (v bodě 4.13) vysvětlilo, že financování jazykové přípravy v základním vzdělávání bude probíhat z rezervy přímých nákladů na vzdělávání kraje; škola zřízená obcí podává návrh na úpravu rozpočtu krajskému úřadu prostřednictvím příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, o výši úpravy rozpočtu rozhodne příslušný krajský úřad. Finanční prostředky se poskytují v závislosti na počtu skupin a rozsahu jazykové přípravy v jednotlivé skupině. Dále (v bodě 4.14) MŠMT vysvětlilo, že školy v regionálním školství, které vyplácejí plat podle § 109 odst. 3 zákoníku práce, budou vypočítávat a vykazovat úvazky pedagogických pracovníků (na základě pracovních smluv) v souladu s přílohou k nařízení vlády č. 75/2005 Sb., přičemž do týdenního rozsahu PPČ se budou zahrnovat i případné hodiny PPČ k zajištění jazykové přípravy. Pokud zajišťují jazykovou přípravu pedagogičtí pracovníci na dohodu konanou mimo pracovní poměr, jejich mzdové prostředky se vykazují v ostatních osobních nákladech hrazených ze státního rozpočtu (prokázáno Metodickým materiálem MŠMT k poskytování bezplatné jazykové přípravy v předškolním a základním vzdělávání č. MSMT-[č. účtu]-1, verze k [datum]).

20. Dále MŠMT v únoru 2018 jako přílohu č. [hodnota] [jméno FO] vývoj a vzdělávání vydalo Přehled Šablon a jejich věcný výklad, závazný pro žadatele a příjemce dané výzvy. V něm mj. vysvětlilo (viz s. 10), že příjemce může v době realizace projektu uskutečňovat jakékoliv výdaje, které budou sloužit k realizaci výstupů zvolených šablon. Za výdaje je možné považovat např. nejen osobní náklady, ale také nákup učebních pomůcek, počítačů, notebooků, tabletů, administrativní náklady apod. Je tedy na zvážení školy/školského zařízení, na co konkrétně využije finanční prostředky při realizaci projektu. Pokud budou výstupy jednotlivých šablon dosaženy v době realizace projektu a schváleny ze strany poskytovatele dotace za použitou v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace, považuje se dotace za použitou v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace bez ohledu na to, co za ni bylo skutečně příjemcem dotace pořízeno (prokázáno dokumentem Přehled Šablon a jejich věcný výklad z [datum]). [jméno FO].3 Odměňování žalované 21. Plat žalované v rámci pracovního poměru byl stanoven postupně vydávanými platovými výměry [adresa], vždy podepsanými starostou města, a to následovně: platový výměr z s účinností od platová třída platový stupeň celková výše platu z toho platový tarif [datum] [datum] 13 6 50 522 Kč 31 130 Kč [datum] [datum] 13 6 56 677 Kč 35 800 Kč [datum] [datum] 13 6 61 395 Kč 39 380 Kč [datum] [datum] 13 7 62 385 Kč 40 370 Kč [datum] [datum] 13 7 57 116 Kč 43 600 Kč [datum] [datum] 13 7 66 616 Kč 43 600 Kč [datum] [datum] 13 7 68 909 Kč 45 350 Kč [datum] [datum] 13 7 70 101 Kč 46 260 Kč (Prokázáno platovými výměry z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum])

22. Žalobkyně vyplatila žalované na základním platu z pracovního poměru (položka „základní mzda celkem“ na výplatní pásce) v období od června 2021 do července 2023 celkem 1 055 280 Kč – konkrétně za červen–prosinec 2021 celkem 231 678 Kč hrubého, za leden–prosinec 2022 celkem 502 095 Kč hrubého a za leden–červenec 2023 celkem 321 507 Kč hrubého.

23. Dále žalobkyně za období od června 2021 do července 2023 vyplatila žalované celkem 269 502 Kč hrubého na základě řady dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti – konkrétně za červen–prosinec 2021 celkem 80 767 Kč hrubého, za leden–prosinec 2022 celkem 119 505 Kč hrubého a za leden–červenec 2023 celkem 69 230 Kč hrubého. V mzdových listech pro jednotlivé roky byly vždy rozděleny vyplácené částky za jednotlivé „právní vztahy“ specifikované dále položkami „od-do“, „den nástupu“, „druh“, „pracoviště“, „zaměstnání“ a „kategorie“, nikoliv však již dnem uzavření příslušných dohod či sjednaným druhem práce. Na základě této specifikace bylo u některých z vyplácených částek možné identifikovat, na základě jaké konkrétní dohody byly dané částky vypláceny, popř. alespoň o kterou z kategorií dohod z hlediska financování, jak jsou uvedeny v bodě 14 rozsudku, se jednalo. Pro přehlednost soud vyplacené částky a dané přiřazení uvádí v následující tabulce (uvedeny jsou pouze ty činnosti ze mzdového listu, u nichž byla v rozhodném období vyplacena odměna): 2021 specifikace dle mzdového listu dle mzdového listu vyplaceno za období 6-12/2021 přiřazení k uzavřeným dohodám provedené soudem číslo činnosti od-do den nástupu druh pracoviště zaměstnání kategorie dohoda z kategorie dle financování 1 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ Dohody, studenti Pedagogové volného času 8 000 Kč [datum] d) různé 2 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 6 492 Kč [datum] a) NPO 3 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život II - ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 20 625 Kč c) šablony 4 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život II - ZŠ Dohody, studenti Učitelé 2. stupně ZŠ 1 200 Kč c) šablony 5 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život III - ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 4 950 Kč [datum] c) šablony 6 [datum]-[datum] [datum] DPČ EUŠkola pro život II - ZŠ Učitelé na 2. stupni ZŠ Učitelé 2. stupně ZŠ 6 000 Kč c) šablony 6 [datum]-[datum] [datum] DPČ EUŠkola pro život II - ZŠ Učitelé na 2. stupni ZŠ Učitelé 2. stupně ZŠ 6 000 Kč [datum] c) šablony 7 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ Dohody, studenti Učitelé 2. stupně ZŠ 26 000 Kč c) šablony 9 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život III - ZŠ Dohody, studenti Učitelé 1. stupně ZŠ 500 Kč [datum] c) šablony 80 767 Kč 2022 specifikace dle mzdového listu dle mzdového listu vyplaceno za období 1-12/2022 přiřazení k uzavřeným dohodám provedené soudem číslo činnosti od-do den nástupu druh pracoviště zaměstnání kategorie dohoda z kategorie dle financování 1 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ Dohody, studenti Pedagogové volného času 7 590 Kč [datum] d) různé 1 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 940 Kč [datum] d) různé 2 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ Dohody, studenti Učitelé 2. stupně ZŠ 10 500 Kč ? ? 2 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ Dohody, studenti Učitelé 2. stupně ZŠ 6 300 Kč [datum] a) NPO 3 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život II - ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 26 950 Kč [datum] c) šablony 4 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život III - ZŠ Dohody, studenti Učitelé 2. stupně ZŠ 1 000 Kč [datum] c) šablony 5 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život III - ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 47 575 Kč [datum] c) šablony 6 [datum]-[datum] [datum] DPČ EUŠkola pro život II - ZŠ Učitelé na 2. stupni ZŠ Učitelé 2. stupně ZŠ 2 000 Kč [datum] c) šablony 6 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ Dohody, studenti Učitelé 2. stupně ZŠ 7 650 Kč ? c) šablony 7 [datum]-31.3.223 [datum] DPP EUŠkola pro život III - ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 6 000 Kč ? c) šablony 8 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život III - ZŠ Dohody, studenti Učitelé 1. stupně ZŠ 3 000 Kč ? c) šablony 119 505 Kč 2023 specifikace dle mzdového listu dle mzdového listu vyplaceno za období 1-7/2023 přiřazení k uzavřeným dohodám provedené soudem číslo činnosti od-do den nástupu druh pracoviště zaměstnání kategorie dohoda z kategorie dle financování 1 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 7 200 Kč ? ? 2 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ - Národní plán obnovy Dohody, studenti Učitelé 2. stupně ZŠ 13 380 Kč [datum] a) NPO 3 [datum]-[datum] [datum] DPP Škola pro život - JAK Dohody, studenti Dohody, studenti 3 250 Kč ? c) šablony 5 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život III - ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 25 300 Kč [datum] c) šablony 6 [datum]-[datum] [datum] DPP ZŠ - Národní plán obnovy Dohody, studenti Učitelé 2. stupně ZŠ 12 100 Kč [datum] b) jazyková příprava cizinců 7 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život III - ZŠ Dohody, studenti Dohody, studenti 2 000 Kč ? c) šablony 9 [datum]-[datum] [datum] DPP EUŠkola pro život III - ZŠ Dohody, studenti Učitelé 1. stupně ZŠ 6 000 Kč ? c) šablony 69 230 Kč (Prokázáno mzdovými listy žalované za roky 2021, 2022 a 2023) II.4 Kontroly u žalobkyně 24. V květnu 2021 provedla společnost [právnická osoba] pro zřizovatele a pro vedení žalobkyně prověrku hospodaření a sestavení účetní závěrky žalobkyně za rok 2020. Při ní neshledala žádné skutečnosti, které by jí vedly k domněnce, že hospodaření žalobkyně či účetní závěrka vykazovaly významné nedostatky a nebyly v souladu s právními předpisy v oblasti hospodaření příspěvkových organizací či v oblasti účetnictví. Prověrka se specificky nezaměřovala na oblast odměňování zaměstnanců žalobkyně. Konstatovala však, že v rámci transferu ŠPŽII (Šablony II) byla v roce 2020 čerpána částka 730 811 Kč, a to v souladu s předloženými pravidly (prokázáno zprávou o prověrce hospodaření a sestavení účetní závěrky za rok 2020 společností [datum]).

25. V květnu 2023 provedlo město [adresa] u žalobkyně veřejnosprávní kontrolu k ověření hospodaření s veřejnými prostředky. Ta mj. vytkla žalované vyplácení mimořádných odměn v řádech vyšších desítek tisíců Kč sobě samé a několika vybraným zaměstnankyním bez adekvátního odůvodnění (resp. s odůvodněním jako např. „Základ“, „Osobní“, „Za cokoliv“, „Umělecký dojem“ či „Loajal“). Především pak kontrola shledala, že žalovaná v letech 2021 a 2022 uzavírala sama se sebou a s několika dalšími zaměstnankyněmi dohody o provedení práce, a to zejména pro mimoškolní výuku kroužků, doučování atp. a na akce konané v rámci školní výuky jako např. školy v přírodě a lyžařské kurzy. Dle závěrů kontroly přitom tyto dohody nebyly uzavřeny na činnosti odlišné od předmětu hlavního pracovního poměru – fakticky jsou zaměstnanci na dobu školy v přírodě nebo lyžařské kurzy vysláni na pracovní cestu a v rámci této pracovní cesty mají pravidelnou pracovní dobu a mohou mít nařízeny přesčasy pro výkon práce při hlídání žáků v době mimo doby školní výuky. Výkon stejné práce jako je náplň hlavního pracovního poměru, konané nad rámec běžné pracovní doby s ohledem na zákonné povinnosti dohledu nad žáky je nařízenou prací přesčas, nikoliv předmětem práce zcela jiné, na kterou by mohla být pro výkon mimo pracovní dobu uzavírána dohoda o provedení práce. Dle závěrů kontroly dále podpis ředitelky pod její vlastní dohodu o provedení práce za obě strany smluvního vztahu může svědčit pro neplatnost takové smlouvy ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3418/2008 (prokázáno protokolem z provedení veřejnosprávní kontroly č. j. [adresa]

26. Proti protokolu z provedení veřejnosprávní kontroly podala žalovaná za žalobkyni podrobně odůvodněné námitky. V nich mimo jiné ve vztahu k otázce uzavíraných dohod o provedení práce namítla, že šlo o činnosti jako příprava a realizace diskotéky, příprava a realizace aktivit v posilovně, snowartové odpoledne, rychlokurz skimana apod. Dohody řeší výkon práce nad rámec pracovní smlouvy, neboť předmětem výkonu práce pedagoga není „hlídání“ žáků mimo dobu školní výuky. Kromě toho je zde zásadní i finanční hledisko, kdy náklady organizace na přesčasy jsou nesrovnatelně vyšší než odměna dle DPP – daný postup je tak hospodárný a účelný. Kontrolní orgán navíc nesprávně aplikuje rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3418/2008, který se na daný případ nevztahuje – v této souvislosti žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 669/17 (prokázáno námitkami kontrolovaného subjektu proti protokolu z provedení veřejnosprávní kontroly z [datum]). Starosta města [adresa] dané námitky neshledal důvodnými (prokázáno vyřízením námitek kontrolovaného subjektu z [adresa]).

27. V únoru 2024 provedla u žalobkyně kontrolu dodržování právních předpisů a veřejnosprávní kontrolu rovněž Česká školní inspekce, která se zaměřila na školní rok 2023/2024, resp. kalendářní rok 2023. Ta dospěla mj. k závěru, že žalovaná v období od ledna do července 2023, stejně jako následující ředitel v období od srpna do prosince 2023 byli zařazeni do 13. platové třídy. To však neodpovídá charakteru vykonávané činnosti, neboť neřídili práci výchovného poradce s absolvovaným specializačním studiem nezbytným pro zařazení do 13. platové třídy ani žádného pedagoga zařazeného do 13. platové třídy. Žalované byly dále za leden až červenec 2023 vyplaceny odměny z dohod o provedení práce ve výši 69 230 Kč. Tyto dohody měla žalovaná uzavřeny sama se sebou jako ředitel a zaměstnanec zároveň. Ředitel přitom nemůže zastoupit zaměstnavatele při právním jednání se sebou jako zaměstnancem, neboť již samotné zastoupení představuje rozpor zájmů. Na takový pracovní vztah se tak hledí jako na neplatný (prokázáno protokolem o kontrole [právnická osoba]).

28. V dubnu 2024 provedl u žalobkyně kontrolu rovněž Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj, který se zaměřil na dodržování povinností na úseku odměňování zaměstnanců a na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v letech 2021–2023. Ten mj. shledal, že žalovaná jako ředitelka školy sama se sebou uzavřela pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z judikatury (např. rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3053/2010) však vyplývá, že dvoustranné právní jednání mezi školou zastoupenou ředitelem školy a zaměstnancem, kterým je opět tento ředitel školy, je neplatné z důvodu střetu zájmů, kdy tatáž osoba má z povahy věci odlišné zájmy jako zaměstnanec a jako statutární orgán zaměstnavatele. Škole bylo dále vytčeno poskytování mimořádných odměn za blíže nespecifikované činnosti žalované a dvěma dalším zaměstnankyním. Dále pak kontrola shledala, že žalovaná a zástupkyně ředitelky byly pro období od ledna 2021 do července 2023 nesprávně zařazeny do 13. platové třídy, byť nevykonávají práce, které ve smyslu nařízení vlády č. 222/2010 Sb. zakládají nárok na zařazení do 13. platové třídy – zaměstnankyně neřídí výkon prací, které by byly zařazeny do 13. platové třídy (13. platová třída: Specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie), neboť práci výchovného poradce vykonává zaměstnankyně zařazená do 12. platové třídy, která nemá pro zařazení do 13. platové třídy kvalifikační předpoklady (prokázáno protokolem o kontrole [datum].

29. Dopisem z 22. 4. 2024 Krajský úřad Středočeského kraje vyzval žalobkyni v návaznosti na kontrolní závěry České školní inspekce k vrácení dotace ve výši 199 734 Kč s tím, že v roce 2023 škola neoprávněně použila prostředky ze státního rozpočtu v této výši důsledku nesprávného zařazení žalované a dalších zaměstnankyň do vyšších platových tříd (prokázáno výzvou k vrácení dotace z [č. účtu]). II.5 Další relevantní skutečnosti 30. V roce 2018 žalovaná absolvovala studium pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (prokázáno oznámením žalované z 29. 6. 2018 včetně přílohy – osvědčení ze 7. 6. 2018). Součástí náplně tohoto kurzu je mj. výuka zaměřená na postavení ředitele školy, pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a skončení pracovního poměru, popisy práce pedagogických i nepedagogických zaměstnanců, platové výměry zaměstnanců školy, platové třídy a platové stupně a nenárokové složky platu (prokázáno přehledem vzdělávacího programu Studium pro ředitele škol a školských zařízení).

31. Dopisem z 16. 5. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky a upozornila na možnost podání žaloby (prokázáno předžalobní výzvou z 16. 5. 2024 včetně přehledu sledování zásilek). II.6 Další provedené a navržené důkazy 32. Soud provedl rovněž důkazy dohodou o zkušební době z 28. 6. 2017, přehledem složení [jméno FO], profesním portfoliem pedagoga (žalované) k vybraným činnostem konaným v letech 2019–2021, dokumentem MŠMT označeným jako „uzavírání pracovních smluv, DPP a DPČ ředitelem se sebou samým“, měsíčním výkazem práce žalované v rámci pracovního poměru za říjen a listopad 2022 a únor 2023, měsíčním výkazem práce dle DPP zaměstnankyně [jméno FO] za únor 2023. Z těchto důkazů však soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

33. Z provedených důkazů soud zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností a v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci. Soud z tohoto důvodu pro nadbytečnost neprovedl žalobkyní navržený důkaz výslechem svědka [jméno FO], [adresa], a žalovanou navržený důkaz platovými výměry [tituly před jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO].

34. Soud dále neprovedl navržený a předložený důkaz celkem 94 měsíčními výkazy práce žalované dle dohod o provedení práce z období od června 2021 do července 2023, a to s ohledem na níže uvedený závěr o neunesení břemene tvrzení o vykonaných činnostech ze strany žalované, jakož i na právní závěry soudu. Ze stejného důvodu soud podrobněji (nad rámec výše uvedeného v bodě 16) nehodnotil ani měsíční výkazy práce, které k důkazu provedeny byly.

35. V této souvislosti soud připomíná, že podle ustálené rozhodovací praxe soudů obecně platí, že povinnost tvrzení předchází povinnosti důkazní, tedy že předpokladem důkazní povinnosti je předchozí splnění povinnosti tvrzení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 3. 11. 2005, sp. zn. 29 Odo 1014/2003). Z charakteru a způsobu vedení předložených výkazů je přitom zřejmé, že se nejedná o situaci, kdy by žalovaná mohla svou povinnost tvrzení splnit zprostředkovaně pouhým odkazem na tyto výkazy. Ty totiž bez podrobnější analýzy a bez doplnění dalšími důkazy nepodávají ucelený přehled o tom, kdy a jaké konkrétní činnosti měla žalovaná vykonávat a ke kterým z vyplacených částek dle mzdových listů – potažmo ke kterým z uzavíraných dohod o pracovní činnosti – se takové činnosti vztahují. V občanském soudním řízení ovládaném zásadou projednací přitom není – a v zájmu zachování rovnosti účastníků ani nemůže být – úkolem soudu, aby svou pátrací činností nahrazoval potřebnou procesní aktivitu žalované. II.7 Závěr o skutkovém stavu 36. Na podkladě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

37. Žalovaná byla od srpna 2017 ředitelkou žalobkyně a k její náplni práce patřil mj. výkon přímé výchovně vzdělávací práce se žáky či vytváření podmínek pedagogickým pracovníkům při realizaci dalších akcí školy, které navazují na výuku.

38. Plat žalované stanovil zřizovatel postupně vydávanými platovými výměry, podle kterých byla zařazena do 13. platové třídy, přestože neřídila výkon prací, které by byly zařazeny do 13. platové třídy – práci výchovného poradce totiž u žalované vykonávala zaměstnankyně zařazená do 12. platové třídy, která neměla pro zařazení do 13. platové třídy kvalifikační předpoklady.

39. V průběhu trvání pracovního poměru žalovaná uzavřela „sama se sebou“ řadu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, při jejichž podpisu vystupovala na jedné straně jako zástupkyně (statutární orgán) žalované jakožto zaměstnavatele a současně na druhé straně sama za sebe jakožto zaměstnance. Dohody se týkaly: a) doučování žáků v návaznosti na výpadek prezenční výuky, na které byly školám přiděleny finanční prostředky v rámci Národního plánu podpory návratu do škol a Národního plánu obnovy. Pro poskytnutí finančních prostředků na dané činnosti stanovilo MŠMT ve svém věstníku pravidla, podle kterých se prostředky měly poskytnout na odměny a odvody z dohod konaných mimo pracovní poměr; b) poskytování jazykové přípravy žáků s cizím státním občanstvím, na které byly školám poskytovány dodatečné prostředky z rezerv přímých nákladů na vzdělávání kraje prostřednictvím rozhodnutí krajského úřadu o změnách rozpočtů; pro danou činnost MŠMT vydalo metodický materiál, v němž vysvětlilo, že výkon práce v rámci bezplatné jazykové přípravy bude zahrnut do přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků a pokud budou jazykovou přípravu zajišťovat pedagogičtí pracovníci na dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich mzdové prostředky se budou vykazovat v ostatních osobních nákladech. c) činností, na které žalobkyně čerpala prostředky z evropského operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzev „Šablony II.“ a „Šablony III“ (činnosti manažer projektu, tandemová výuka, sdílení zkušeností pedagogů různých škol, spolupracovník či vedoucí projektového dne, příprava a vedení zahraniční stáže). Pro dané výzvy vydalo MŠMT přehled, podle nějž bylo za výdaje, na než je dotace poskytována, možno považovat mj. osobní náklady. d) dalších činností při akcích školy (organizace, realizace a vedení školy v přírodě či lyžařských kurzů, výroba propagačních materiálů na komunitní akci organizovanou školou) bez specifického zdroje a pravidel financování.

40. Na základě takto uzavíraných dohod žalobkyně za období od června 2021 do července 2023 vyplatila žalované odměny v celkové výši 269 502 Kč hrubého.

III. Právní posouzení

41. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že žalobu shledal důvodnou co do částky 248 630 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení, které žalované vzniklo přijetím plnění z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které žalovaná „sama se sebou“ uzavřela ve střetu zájmu, a tedy neplatně. Žalobu naproti tomu soud shledal nedůvodnou, pokud jde o částku 89 990 Kč, přijatou žalovanou v rámci jejího platu v pracovním poměru, neboť plat žalované účinně, byť nesprávně, stanovil zřizovatel a případná neplatnost platového výměru nemůže být žalované na újmu. Rovněž pak soud žalobu shledal nedůvodnou, pokud jde o částku 19 872 Kč, kterou žalovaná přijala na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které však byly uzavřeny platně, neboť přestože je žalovaná uzavřela sama se sebou, nebyl u nich dán střet zájmů.

42. K těmto závěrům soud dospěl konkrétně z následujících důvodů: III.1 Plnění přijaté v rámci pracovního poměru s ohledem na zařazení do 13. platové třídy 43. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 44. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce „plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, a to podle tohoto zákona, nařízení vlády vydaného k jeho provedení podle § 111 odst. 2, § 112 odst. 2, § 123 odst. 6, § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“ Podle odst. 2 věty první tohoto ustanovení „vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, určuje plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“ 45. Podle § 123 odst. 1 zákoníku práce „zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.“ Podle odst. 3 tohoto ustanovení „zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.“ 46. Podle položky 2.16.01 přílohy nařízení vlády č. 222/2010, katalog prací, spadají v kategorii „Učitel“ do 13. platové třídy následující činnosti: „1. Tvorba koncepce rozvoje oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo oboru vzdělání ukončeného absolutoriem nebo rámcových vzdělávacích programů; 2. Specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializace stanovené zvláštním právním předpisem; 3. Tvorba a koordinace mezinárodních projektů zaměřených na vzdělávání a výchovu a projektů dalšího vzdělávání přesahujících rámec škol, tvorba a koordinace vzdělávacích programů vyšších odborných škol.“ 47. Podle § 19 odst. 3 zákoníku práce „neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám.“ 48. Podle § 331 zákoníku práce „vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.“ 49. V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná nevykonávala ani neřídila práce, které by byly ve smyslu katalogu prací zařazeny do 13. platové třídy, neboť ve škole pozici výchovné poradkyně vykonávala zaměstnankyně zařazená do 12. platové třídy, která neměla pro zařazení do 13. platové třídy kvalifikační předpoklady. Žalovaná tedy po celou dobu výkonu funkce ředitelky měla být z hlediska § 122 a 123 zákoníku práce a katalogu prací správně zařazena do 12., nikoliv 13. platové třídy, jak ostatně konstatovaly i kontrolní závěry České školní inspekce i Inspektorátu práce.

50. Uvedená skutečnost však nezakládá povinnost žalované vrátit žalobkyni rozdíl mezi inkasovaným platem odpovídajícím zařazení do 13. platové třídy a platem, který by jí náležel při správném zařazení do 12. platové třídy. Plat žalované byl totiž stanoven jednostrannými právními jednáními – platovými výměry – zřizovatele, města [adresa], a to poprvé ještě v době před nástupem žalované do funkce. Je tedy vyloučeno, že by to byla žalovaná, kdo své nesprávné platové zařazení zavinil (a tím spíše, že by je zavinila výlučně). Případná neplatnost platových výměrů v části řešící výši platového tarifu za této situace nemůže být žalované na újmu, a po žalované z tohoto důvodu nelze zpětně požadovat vrácení části přijatého platu. Nadto s ohledem na skutečnost, že platové zařazení ředitele žalobkyně do 13. platové třídy představovalo v daném případě dlouhodobou praxi, nemohla žalovaná vědět či předpokládat, že částka jejího platu je nesprávně určena – nejsou tedy splněny ani podmínky výše citovaného § 331 zákoníku práce, za nichž může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat vydání bezdůvodného obohacení.

51. V části týkající vrácení části platu proto soud žalobu shledal nedůvodnou. III.2 Plnění přijaté na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr 52. Podle § 437 odst. 1 o. z. „zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.“ 53. Podle § 34b odst. 2 zákoníku práce „zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny“ 54. Podle § 74 odst. 1 zákoníku práce „zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru.“ 55. Dle § 127 odst. 3 zákoníku práce „zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti, za kterou je zaměstnavatel povinen plat nebo náhradní volno poskytnout. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.“ 56. V souvislosti s plněním přijatým žalovanou na základě jednotlivých dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se soud zabýval nejprve otázkou platnosti uzavřených dohod s ohledem na skutečnosti, že žalovaná tyto dohody uzavřela „sama se sebou“.

57. Soud předně připomíná, že otázkou tzv. sebezaměstnávání – a to i konkrétně sebezaměstnávání ředitelů škol – se judikatura v minulosti již opakovaně zabývala.

58. Podle výše citovaného § 437 odst. 1 o. z. obecně platí, že zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného V případě právních jednání uzavíraných toutéž osobou na jedné straně jako osobou jednající a na druhé straně jako zástupcem druhé jednající osoby, je proto vždy nutné zkoumat, zda nedochází ke střetu zájmů dané osoby a zastoupeného (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 8. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1876/2017). Střet zájmů spočívající v rozdílných zájmech zaměstnavatele a zaměstnance pak zpravidla (byť nikoliv bezvýjimečně) vylučuje, aby byla takto sjednána a podepsána pracovní smlouva, pokud tatáž osoba vystupuje současně jako zaměstnanec a jako zástupce zaměstnavatele (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. 11. 1998, sp. zn. 21 Cdo 11/98, či rozsudek Nejvyššího správního soudu z 26. 1. 2017, sp. zn. 5 Ads 88/2015; obdobně pak ve vztahu k jiným pracovněprávním jednáním viz např. rozsudky ze 4. 11. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1634/2004, a z 22. 11. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3061/2010, či usnesení ze 4. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 4540/2014). Z uvedených důvodů pak již soudy opakovaně dovodily i neplatnost právě takových pracovních smluv, jimiž ředitel školy zaměstnal sám sebe na pozici řadového zaměstnance školy (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2064/2015, či usnesení z 23. 1. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3280/2018 a usnesení Ústavního soudu z 14. 5. 2019, sp. zn. I. ÚS 1155/19).

59. V případě sebezaměstnávání ředitelů škol je navíc střet zájmů zvýrazňován též skutečností, že podle právní úpravy obsažené v § 122 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s § 129 odst. 1 písm. d) a § 131 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, určuje plat ředitele školy zřizovatel. Účelem této úpravy je eliminovat možnost, aby si vedoucí zaměstnanci mohli sami stanovit plat, případně v této souvislosti zneužít svého postavení (srov. BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 692 – 695). Toto pravidlo je však v situaci, kdy ředitel sám sebe zaměstná na další pracovní pozici a v pracovní smlouvě nebo v platebním výměru současně sám sobě pro tuto pracovní pozici stanoví plat, jednoznačně obcházeno.

60. Nutno v této souvislosti dodat, že žalovaná se mýlí, domnívá-li se, že uvedené judikatorní závěry byly překonány nálezem Ústavního soudu z 21. 8. 2018, sp. zn. III. ÚS 669/17 – v uvedeném nálezu Ústavní soud vysvětlil, že nelze paušálně považovat za neplatné veškeré pracovní smlouvy, jejichž stranou je v pozici zaměstnance statutární orgán, a které tak zakládají tzv. souběh funkcí. Nález však řešil situaci, v níž za zaměstnavatele pracovní smlouvu podepisovaly osoby odlišné od statutára, který zde vystupoval v pozici zaměstnance (viz bod 35 odkazovaného nálezu). K otázce střetu zájmů se za této situace nález vyslovuje toliko obiter dictum, přičemž akceptuje ustálenou judikaturou konstatovanou tezi, podle níž v každém jednotlivém případě je třeba zkoumat, zda při právním jednání nedochází ke střetu zájmů mezi společností (korporací) jako zaměstnavatelem na straně jedné a jejím statutárním orgánem jako zaměstnancem na straně druhé (viz bod 34 nálezu).

61. V souladu s odkazovanou judikaturou se soud v konkrétních poměrech projednávané věci zabýval otázkou, zda byl při uzavírání jednotlivých smluv o pracích konaných pracovní poměr u žalované dán střet zájmů, vystupovala-li současně jako zástupce zaměstnavatele i jako zaměstnanec.

62. Pokud se jedná o dohody o provedení práce na činnosti financované z Národního plánu podpory návratu do škol a Národního plánu obnovy (doučování žáků v návaznosti na výpadek prezenční výuky v době pandemie Covid-19) shledal soud, že žalovaná při jejich uzavírání ve střetu zájmů nebyla – jakkoliv je takový závěr vzhledem k výše citovaným obecným východiskům v případě sebezaměstnávání ředitelů spíše výjimečný. Je totiž třeba zohlednit, že škola mohla dané finanční prostředky – vzhledem k závazným pravidlům MŠMT pro jejich poskytnutí – získat výhradně na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (a s tím spojené odvody). Regulována byla i výše hodinové odměny, kterou může zaměstnanec na základě takových dohod získat. V daném případě tak měly žalobkyně i žalovaná shodný zájem realizovat činnosti spočívající v doučování žáků po návratu do škol a uzavření dohod ve výsledku nebylo pro žalobkyni spojeno s finanční ztrátou (pokud by dohody uzavřeny nebyly, žalobkyně by finanční prostředky nejen nevyplatila žalované, ale ani by je nezískala). Střet zájmů za této situace není možné dovodit.

63. Bylo-li proto žalované na základě takto uzavřených dohod vyplaceno celkem 19 872 Kč (6 492 Kč na základě DPP z 10.09.2021 – „činnost 2“ v roce 2021 a 13 380 Kč na základě DPP z 31. 8. 2022 – „činnost 2“ v roce 2023), byla jí tato částka vyplacena na základě platného právního titulu. Přijetí této částky proto nezakládá bezdůvodné obohacení žalované.

64. Naproti tomu, v případě uzavírání zbývajících dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr soud u žalované střet zájmů shledal. Na základě těchto dohod žalovaná vykonávala činnosti spočívající v poskytování jazykové přípravy žáků s cizím státním občanstvím, činnosti, na které žalobkyně čerpala prostředky z evropského operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzev „Šablony II.“ a „Šablony III“ a další činnosti při akcích školy bez specifického zdroje a pravidel financování. U těchto činností však právní předpisy ani pravidla pro poskytování finančních prostředků uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr žádným způsobem nevyžadovaly. Co je pak zásadní, veškeré tyto činnosti spadaly do náplně práce žalované jako ředitelky školy – z větší části tyto činnosti představovaly přímou výchovně vzdělávací práci se žáky (doučování, poskytování jazykové přípravy, tandemová výuka, spolupracovník projektového dne, organizace, realizace a vedení lyžařských výcviků a školy v přírodě, z menší pak řízení pracovníků školy a koordinaci jejich práce (manažer projektu, sdílení zkušeností pedagogů, příprava a organizace zahraniční stáže) či vytváření podmínek při realizaci dalších akcí školy pedagogickým pracovníkům (výroba propagačních materiálů při akci školy). Uvedené činnosti tedy žalovaná mohla vykonávat jedině na základě pracovní smlouvy v rámci přesčasů – vznik dalšího pracovněprávního vztahu pro tyto činnosti je ostatně výslovně vyloučen ustanovením § 34b odst. 2 zákoníku práce (srov. k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu z 11. 6. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1573/2012). Jak přitom vyplývá z § 127 odst. 3 zákoníku práce, plat žalované byl stanoven již s přihlédnutím k takové práci přesčas, a za tuto práci tak žalované nenáležela další odměna. Střet zájmů zde tedy spočívá nejen v obecném východisku, podle nějž zaměstnavatel i zaměstnanec měli zájem na sjednání co nejvýhodnějších podmínek smlouvy právě pro sebe, ale především ve skutečnosti, že uzavřít dohody vyhovovalo pouze zájmům žalované, zatímco zájmům žalobkyně odporovalo. Nutno navíc dodat, že uzavíráním dohod docházelo též k nepřípustnému obcházení pravidla, podle nějž měl odměnu žalované určovat zřizovatel školy, tj. [adresa]. S ohledem na popsaný střet zájmů byly tedy jednotlivé dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – s výhradou dohod na činnosti financované z Národního plánu podpory návratu do škol a Národního plánu obnovy – uzavřeny neplatně.

65. Na uvedeném závěru o neplatnosti uzavřených dohod pak nemůže nic změnit ani odkaz žalované na právní názory vyjadřované v právně nezávazných dokumentech MŠMT. Neplatnost právního jednání učiněného ve střetu zájmů vyplývá ze zákona a případný právní omyl žalované v době uzavírání smluv, jakkoliv možná lidsky pochopitelný, na ní nemůže mít žádný vliv.

66. Soud rovněž zvážil, zda výkon činností dle neplatně uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nemohl mezi účastnicemi založit tzv. faktický pracovní poměr, který by zakládal právo žalované na odměnu (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3061/2010). V tomto směru však soud dospěl k negativnímu závěru, a to předně s ohledem na skutečnost, že jednotlivé vykonávané práce spadaly do náplně práce žalované v pozici ředitelky žalobkyně – tato skutečnost vznik práva na odměnu z faktického pracovního poměru bez dalšího vylučuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 26. 11. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2124/2018). Nadto je třeba dodat, že žalovaná v řízení ohledně konkrétního rozsahu vykonaných činností, za něž jí byla vyplacena odměna, neunesla břemeno tvrzení.

67. V rozsahu částky 248 630 Kč tedy žalované přijetím plnění z neplatně uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vzniklo bezdůvodné obohacení. S ohledem na to, že to byla sama žalovaná, kdo se sebou dohody uzavíral, pak žalované rovněž ve smyslu shora citovaného § 331 zákoníku práce muselo být zřejmé, že jí vyplacené plnění nenáleží. Vzniklé bezdůvodné obohacení je proto žalovaná povinna žalobkyni vydat.

IV. Závěr a náklady řízení

68. Ze všech uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 248 630 Kč s příslušenstvím, a v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Ve zbytku, tj. co do částky 109 862 Kč naopak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

69. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení úspěšná z 69 % (tj. ohledně 248 630 Kč z celkově požadovaných 359 492 Kč), přiznal právo na náhradu poměrné části jejích nákladů řízení v rozsahu 38 %.

70. Náklady žalobkyně činí celkem 123 113,41 Kč a sestávají z: - zaplaceného soudního poplatku ve výši 17 975 Kč, - odměny advokáta ve výši 77 920 Kč podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 8 úkonů po 9 740 Kč podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (tarifní hodnota 359 492 Kč; úkony převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny, vyjádření z [datum] a účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny); - paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3 150 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 3 úkony učiněné do [datum] po 300 Kč (dle znění advokátního tarifu účinného do tohoto data) a za 5 úkonů po 450 Kč učiněných od [datum] (dle znění advokátního tarifu účinného od tohoto data); - náhrady cestovních výdajů ve výši 4 021,25 Kč dle § 13 odst. 1 a 5 advokátního tarifu, § 157 an. zákoníku práce a § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 475/2024 Sb. za 2 cesty k jednáním soudu na trase [adresa] a zpět vlastním vozem o spotřebě 7,2l benzinu na 100 km (celkem ujeto 480 km, sazba základní náhrady 5,80 Kč/km, průměrná cena pohonné hmoty 35,80 Kč/l: 480 x 5,8 + 480 x 7,2 x 35,8 / 100 = 4 021,25); - náhrady za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, a to za 12 půlhodin promeškaného času na cestách k jednání soudu a zpět po 150 Kč za půlhodinu; - náhrady za 21 % DPH z částky 86 891,25 Kč ve výši 18 247,16 Kč.

71. Žalobkyně má právo na náhradu 38 % z celkových nákladů, které činí 123 113,41 Kč, tj. na náhradu částky 46 783,10 Kč.

72. Soud nepřiznal žalobkyni požadovanou náhradu (odměnu advokáta, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas a cestovné) nákladů vzniklých v souvislosti s účastí zástupce žalobkyně na nařízeném prvním setkání s mediátorem, neboť účast na prvním setkání s mediátorem představuje osobní povinnost účastníka – případná účast zástupce účastníka je pouze dobrovolná a nemá tak se soudním řízením natolik bezprostřední souvislost, aby náklady na ni bylo možné považovat za náklady řízení (srov. k tomu např. usnesení Ústavního soudu z 11. 2. 2020, sp. zn. II. ÚS 150/20, či z 3. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3658/17). Dále soud žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu za „vyjádření“ z [datum] a z [datum], která svou povahou ve skutečnosti představovala pouhé stručné přípisy administrativní povahy (v jednom případě sdělení výsledku mediace, v druhém případě doprovodný přípis k předložení listin), a nelze je tak považovat za samostatné úkony právní služby.

73. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení